| Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Zrušené tratě » Archiv diskuse Zrušené tratě do 16. 12. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Zrušené tratě do 16. 12. 2017dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 10-2009 |
Tak do Lovečkovic to je vcelku reálné, do Úštěku už minimálně. Škoda, že zalepili ten přejezd v Zubrnicích, to vypadá, jako by jim to silničáři udělali naschvál, mohlo se posunovat i kousek za cestu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 9-2013 
|
Děkuji všem za pozitivní reakce a slova chvály. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Hetzer: Přiznám se, ač se snažím být optimista, také tomu moc nadějí nedávám, že by se vlak projel opět skrz. Alespoň ne v nejbližší budoucnosti. Ale i ty snahy o obnovení života v Lovečkovicích a na Horním nádraží v Úštěku (zatím jen v plánu v této stanici) se cení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 781 Registrován: 9-2013
|
Tchytil: Dalo by se to tak vnímat, že to páni silničáři udělali naschvál. Ale on by zase nebyl takový problém ten přejezd obnovit, když bude zájem. Ale vlastně, naši úředníci, to by mohl být problém a ne zrovna malý. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 7-2017 |
Zeuke: Ta rychlost 20km/h je původní pro tu spojku nebo pro hlavní trať? (obrázek 2) Jinak kdyby byly další fotky tak sem s nima, moc pěkné!![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 637 Registrován: 1-2013 |
Rychloběžka: fotky - nádherné!!! Prosím znalé o odpověď: Na té trati sloužili výpravčí nebo se jezdilo podle D3? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 9-2013
|
Jaroslav T: Díky za pochvalu. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Tak jen D3, zrovna jsem se na to mohl zeptat jednoho znalého, mého otce. Trať se řídila z Úštěka ze spodního nádraží, tzv. dirigujícím dispečerem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1234 Registrován: 9-2005 |
Na trati býval jednu dobu dirigující výpravčí v Lovečkovicích, pak už jen v Úštěku (dolním). Traťová rychlost na celé trati 30 km/h, na spojce 20 km/h. Na některých přejezdech včetně obou zabezpečených 10 km/h. Po legislativní a majetkové stránce obnova problém není, "jenom" ty náklady. Obnova přejezdu v Zubrnicích není technický problém, ale zdaleka to není jen o seškrábnutí asfaltu. V současné době to však ani není potřeba, navíc je hned za přejezdem 38 promile stoupání. Otázky obnovy trati dál je předmětem zatím projektování, jedním z důvodů může být nemožnost používání úseku Ústí n.L. Střekov - Velké Březno po zavedení ETCS, v tomto úseku by se doprava musela přesunout na silnici, tedy kompenzovat zkrácení vlaků jejich prodloužením do Lovečkovic. Ale to je ještě tak 10 let čas. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 8-2013 |
Dobrý večer. Nevíte někdo, kolik bylo na trati 7k VÚDéček? A nenašly by se fotky těch přejezdů? Dik |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1236 Registrován: 9-2005 |
Byly dvě na úseku Lovečkovice - Úštěk, kilometry teď z hlavy nevysypu, první v km cca 0,7 se silnicí III. třídy mezi Levínem a Verneřicemi, druhý pak cca v km 2,9 v obci Hradec se silnicí II. třídy M.Březno - Úštěk. Zmínka je i o třetím VÚD na téže silnici ale za Habřinou, to však nebylo realizováno. Zapnuto do provozu v roce 1964, napájení místní, kontrolní obvody v Lovečkovicích, linka vedena po sloupové trase. Fotek VÚD je dost, byť už upravené podobě a je k dispozici kompletní dokumentace od obou zařízení. Při pečlivějším průzkumu lze u přejezdu nalézt patky s uřezanou trubkou a na trati byly i kabelové hlavičky s diodami. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 638 Registrován: 1-2013 |
Rychloběžka, Martin kašpar: Dík za odpověď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 1-2013 |
Tolik odpovědí...................díky všem. M. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 3-2014 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 3-2014 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 3-2014 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 7-2017 |
Nope: tak to je opravdu nádhera. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 3-2014 |
V červnu 2009 jsem byl pracovně ve Verneřicích v místním soukromém kolchozu. Ubytování bylo na Bukové hoře v Děčínské boudě. Po práci se mě podařilo párkrát autem vyrazit po okolí zrušené trati. Moc ten kraj neznám, tak to bylo na náhodu. Třeba v Levíně jsem fotit nemohl, pan domácí mě nenechal ani odbočit z hlavní. A paní majitelka bývalé Verneřické nádražní budovy mě nejdřív vynadala, že tam nemám co fotit, ale nakonec se dala do řeči a nebyla proti. Původně na nádraží pracovala, potom léta snaha budovu odkoupit. Někdy na jaře téhož roku vyhořelo druhé skladiště, za přispění místních bezdomovců. Je to už pár let, tak si vše přesně nepamatuji, fotky budou taky asi trochu přeházené |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 3-2014 |
Ještě něco ze Zubrnic |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 528 Registrován: 7-2017 |
pěkná sbírka snímků |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 3-2014 |
Ještě poslední fotky z deponie vozidel ve Velkém Březně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 7-2017 |
Hungry bear 2532: Vracím se ke tvému příspěvku ze 20. 11., protože se v něm vyskytuje obecně oblíbená nepřesnost o provozu malletek, která se traduje zřejmě už od dob článků ing. Bauera v Železničáři k výročím ramzovské dráhy (1978) a lokálek v javornickém výběžku (1986). V diskusi k rušení vidnavské píšeš: "Je to už 70 let, co si tam dýmaly Maletky 623.0." Jenže ony si toho do té Vidnavy asi zas tak moc nenadýmaly. V Dolní Lipové měli pro tuto trať ještě v roce 1934 (kdy se tam poprvé u jednoho páru nákladních vlaků do/z Vidnavy plánuje lok. 623.0) lokomotivu 222.0 pro osobní i nákladní vlaky. Pak tam přišel motor M 130.1, v té době v D. Lipové jediný, ale měl moc prostojů, tak ho přesunuli jinam a zase se vrátili k páře. Ono to ani na "hlavní" trati do Heinersdorfu s náklady moc slavné nebylo, do Slezska byl plánovaný jen jeden pár a na ten přišly 623.0 v zimě 1930/31. (Předtím tam byly 414.0, do Javorníka jezdily 422.0 a po svém příchodu do Jeseníků i malletky.) Pak je v olomouckém archívu pauza (nebo jsem to nedokázal najít - třeba to někdo doplní) až do r. 1946. V letech 1946 - 48 jsou do Vidnavy plánovány smíšené a osobní vlaky s kořistními stroji 91.3-18/335.1 a 64/365.4, ve služebních pomůckách se pro GVD 1947/48 vyskytuje i řada 354.0, a 623.0 zase jen na pro náklady na "hlavní" trati. A znovu jediný motor M 130.1 (podle "tužkopisné" poznámky nějakého úředníka z té doby to byl snad M 130.197). Teprve až v r. 1949 přišly M 131.1. Dál už jsem pak zase archivní záznamy nenašel. (Nebo jsem nehledal pořádně.) Fotograficky je na javornické po válce zdokumentována 365.4. Suma sumárum, občasný výlet malletky do Vidnavy jistě nelze vyloučit, ale mám za to, že po válce byl spíš výjimkou. A samozřejmě se mohu mýlit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4665 Registrován: 12-2004 |
http://zdopravy.cz/kraj-vysocina-objedna-u-railway-capital-vlaky- na-lokalce-do-jemnice-5223/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4667 Registrován: 12-2004 |
https://brno.idnes.cz/zeleznicni-trat-z-cejce-do-uhric-prodej-sta rych-koleji-pps-/brno-zpravy.aspx?c=A171206_368950_brno-zpravy_dh |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1379 Registrován: 5-2007 
|
Pokračování seriálu z iDnes: https://cestovani.idnes.cz/zanikle-trate-serial-retro-zeleznice-l ipno-koleje-fs5-/po-cesku.aspx?c=A171208_212511_po-cesku_hig |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 543 Registrován: 7-2017 |
opravdu zajímavá věc!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 3-2016 |
Zdravím. Nedávno se tu psalo o trati Velké Březno - Lovečkovice - Úštěk-horní.n. (resp. Verneřice). Měl bych pár dotazů na odborníky znalé tamní historie a poměrů. Tak tedy: 1) Verneřice byly dopravnou D3 s lichoběžníkovou tabulkou, nebo byly brány pouze jako n.z. s jednou dopravní kolejí? 2) Úštěk-horní nádr. měl někdy ve směru od Lovečkovic vjezdové návěstidlo, nebo tam byla jen lichoběžníková tabulka? 3) Pan Martin Kašpar o kus výše (29.11.) píše, že nějakou dobu sídlil dirigující výpravčí v Lovečkovicích. Dotaz zní: Měly Lovečkovice alespoň v té době vjezdová návěstidla, nebo tam byly vždy ze všech směrů jen lichoběžníkové tabulky? 4) Neměl by, prosím, někdo schéma žst. Velké Březno z dob, kdy provoz na lokálce do Úštěka ještě čile fungoval? Zajímalo by mě tehdejší kolejové rozvětvení této stanice, nebo bylo totožné s tím dnešním, pouze s tím rozdílem, že dnešní 102.SK byla na střekovském zhlaví ještě napojena do dnešní 2.SK? A také by mě zajímalo, jak to bylo s návěstidly do V.Března od Lovečkovic. V létě jsem tam jel a na trati před V.Březnem bylo několik starých zneplatněných návěstidel. Když to vezmu ve směru jízdy od Zubrnic dolů do V.Března, tak nejdříve bylo před V.Bř. jedno 2-znaké (to byla určitě původní předvěst), pak bylo jedno 3-znaké (to byl vjezd, nebo opakovací předvěst?) a pak, nějakých 50-70m před nádražíčkem místní dráhy, je, myslím, další 3-znaké. To byl teprve vjezd nebo ještě nějaký cesťák? No a pak těsně před výhybkou na 102.SK je další 2-znaké náv. a to byl asi, předpokládám, seřaďovák. Věděl by někdo, jak to tam bylo? Mohl by mi k tomu, prosím, napsat nějaký místní pamětník něco více? Předem moc děkuji všem za případné reakce. S pozdravem Kyklop499 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 9-2005 |
K dotazům: 1) Verneřice byly dopravnou D3 s lichoběžníkovou tabulkou, výhybky zabezpečeny klíči a drženy v základní poloze v ústředním zámku. Dopravní kolej byla jen jedna (stav ke konci provozu). 2) Pouze lichoběžníková tabulka (Úštěk horní). 3) pouze lichoběžníkové tabulky (Lovečkovice). 4) kolejové schéma Velkého Března odpovídá stavu po zdvoukolejnění (cca 1912) dodnes, pouze v roce 1996 byla snesena na střekovském zhlaví výhybka č.6. Pravděpodobně po 2. světové válce vznikla ještě kusá kolej č.3a do garáže na drezínu. S návěstidly je to od Zubrnic tak, že cca v km 1,3 je předvěst typu SSSR (výrobce ESP), v km 0,833 pak tříznaký vjezd typu SSSR (výrobce SSSR). Obě návěstidla byla aktivována cca v roce 1964 po GO SZZ a nahradila mechanická návěstidla, která byla asi o 100 m blíže do stanice. Předvěst zhasla po roce 1978 a už nebyla funkční, vjezd dočasně svítil v letech 1993 - 1997, kdy byl definitivně odpojen (zrušení elektromechaniky a její náhrada TESTem 24). Návěstidla na vratech (celkem 4 ks) slouží jen jako nosič vrat a pochází z rušeného autobloku Bohosudov - Teplice, jinou funkci nemají, instalována v roce 2007. Na odjezdové straně pak zůstalo ještě návěstidlo L4 (SSSR - výroba ESP). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 3-2016 |
Martin kašpar: Děkuji Vám moc za podrobnou odpověď... Ach tak, tak ona ta 4 návěstidla tam jsou jen jako držák vrat a já se domníval, že jsou všechna původní a že souvisela s pravidelným provozem lokálky. Měl jsem za to, že to jedno návěstidlo, které drží pravou polovinu vrat při výjezdu nahoru směrem do Zubrnic sloužilo jako odjezdové z toho místního nádraží. Tak už je mi to jasné! Vím, že jsem trochu šťoura, ale píšete, že ta 4 návěstidla jsou z kdysi rušeného autobloku Bohosudov - Teplice, ale dvě z nich ("spodní" vrata) jsou ale jen 2-znaká, takže to byly spíše asi původně předvěsti k vjezdu z nesprávné koleje, nikoliv návěstidla oddílová. Chápu to dobře? *** Pokud jde o nesvítící a zneplatněné návěstidlo L4, tak u toho jsem si byl celkem jistý, že se jedná o původní odjezd ze 4.SK (dnes kusé 102.), která, jak jste mi nyní potvrdil, byla kdysi na střekovském zhlaví také napojena. A když už řešíme koleje ve V.Březně, byla kdysi i 3.SK kolejí dopravní?? Předem děkuji ještě za odpověď. Kyklop499 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1238 Registrován: 9-2005 |
Ne, 3. kolej byla vždy manipulační. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 3-2016 |
Martin kašpar: Ještě jednou moc díky! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 826 Registrován: 2-2009 
|
Taky se zeptám, ve filmu Páni kluci byly v několika záběrech drátovody. Co se s jejich pomocí ovládalo když dopravny byly opatřeny lichoběžníkovou tabulkou (čili mechanická návěstidla zde nebyla a navíc Levín neměl manipulační kolej) tak mě napadá jedině PZM na přejezdu do Levína, nebo nás snad ošálili filmaři a ty drátovody tam byly instalovány jenom pro účely natáčení? Předem díky za odpověď. |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1446 Registrován: 3-2007 
|
Filmaři Vás ošalili. Tak za Bé.😵 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2266 Registrován: 8-2009 |
Kadlos: odpovědi na vaše dotazy se dočtete např. zde. Jinak manipulační kolej v Levíně v době natáčení již nebyla, ale jinak Levím manipulační kolej samozřejmě měl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 827 Registrován: 2-2009
|
díky moc za vyčerpávající odpovědi |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 3-2016 |
Ještě jeden dotaz k verneřické lokálce: Levínské Petrovice měly někdy manipulační nakládkovou kolej nebo to byla jen obyčejná zastávka?? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1239 Registrován: 9-2005 |
Levínské Petrovice vždy pouze zastávka. Levín - pro natáčení se postavil drátovod jako atrapa, od filmařů je také to obložení stěn u kolejiště dřevem, které je tam dodnes. Manipulační koleje v Levíně a Zubrnicích sneseny do roku 1970 (v Zubrnicíc se ještě v GVD 1965/66 při jednom páru vlaku i křižovalo). Kolejiště ve Březně, Verneřicích a Lovečkovicích se dožilo roku 1978 ve 100% rozsahu, postupné redukce se kromě zmíněných nákladišť děly v Úštěku na horním. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 3-2016 |
Martin kašpar: OK, díky moc. |
|
Tajemný_em
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3487 Registrován: 5-2002 
|
Já bych se, s dovolením, také zeptal (resp. si něco ujasnil): 1) Kolik bylo na Zubrnické zabezpečených přejezdů? Z fotografií znám akorát "profláklý" VÚD pod křižovatkou v Hradci. 2) Pochopil-li jsem to správně, nádražíčko LGWA bylo dřív napojené i do střekovského zhlaví? Jsem totiž starej sklerotik a nějak už si v obvodu St 1 (před rekonstrukcí) nevybavuji třetí odjezdové (resp. druhé seřaďovací) návěstidlo, natožpak výhybku mezi kolejemi 2 a 101. 3) Kolejová "šémata" Lovečkovic, Verneřic a horního Úštěka někdo nemáte? Dík.
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 654 Registrován: 1-2013 |
Vážení kolegové, jak jsem z diskusních příspěvků pochopil, tak dopravnami D3 až do ukončení provozu byly Lovečkovice, Verneřice a Úštěk horní nádr. Zubrnice (kde naposledy v GVD 1965/66 probíhalo křižování, jak jsem se výše dočetl) byly dopravnou D3 do chvíle ukončení provozu nebo do snesení manipulační koleje? |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1450 Registrován: 3-2007
|
Tajemny em. 1)Další byl pod Lovečkovicema směrem na Levín. 2)Pochopil jsi to dobře. 3)Ano jsou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1240 Registrován: 9-2005 |
Zubrnice a Levín byly zastávky s nákladištěm na D3, tedy bez lichoběžníkové tabulky, ale za určitých okolností se dá křižovat i zde, byť je to trochu časově náročnější manévr. Přesné datum (aspoň rok) snesení manipulačních kolejí zatím znám není, zatím neexistuje žádná poválečná fotografie Zubrnic nebo Levína, kde by byly zachyceny manipulační koleje. Ostatně, z asi cca 500 dochovaných motivů je řada míst, která nejsou fotograficky zachycena vůbec a naopak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 657 Registrován: 1-2013 |
Martin kašpar: Dík! (Mně šlo hlavně o ty Zubrnice.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9116 Registrován: 6-2004 |
...ale za určitých okolností se dá křižovat i zde... když to NENÍ dopravna, lze tam uskutečnit křivání vlaků? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4971 Registrován: 11-2007 |
Fany: Možná se mýlím, ale pokud křižovaný vlak byl uzamčen ještě před odjezdem druhého vlaku na manipulační koleji, tak "křižování" bylo možno provést. Hledělo se na uzamčený vlak jako na odstavená vozidla. Zda to platí ještě dnes, nevím. Předpisy se občas mění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2557 Registrován: 1-2006 
|
Křižování uhnutím na manipulační kolej bylo zcela běžné. Ovšem dělo se tak v dopravnách, což v případě D3 znamená lichoběžníkové tabulky (= traťový telefon, ohlašovací povinnost a určení "vlak první / vlak druhý v SJŘ), ale nikoli nutnost více než jedné dopravní koleje. Vykřižování/předjíždění uhnutím na manipulační/vlečkovou kolej mimo dopravnu by na D3 bylo možné jen při extra mimořádnostech a druhý vlak by nesměl vyjet z předchozí dopravny, dokud by první vlak nebyl prokazatelně odstaven a zajištěn mimo traťovou kolej = tedy by se takové "křižování/předjíždění" pěkně protáhlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1241 Registrován: 9-2005 |
To pravidelné křižování (jen jedno denně) v Zubrnicích, které je aspoň prokazatelné z JŘ 65/66, muselo časově proběhnout tak, že oba vlaky byly na cestě k Zubrnicích, pak by tam ty tabulky být musely. Ale jak jsem psal výše, z dochovaných dokumentů existuje schéma zab. zař. celé tratě do roku 1938, kdy ještě tabulky nebyly a další je až po roce 1970, kdy už byly manipulační koleje sneseny. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2558 Registrován: 1-2006
|
V Dodatku z roku 1962 jsou Zubrnice Nz s traťovým telefonem, dopravny D3 jsou Lovečkovice, Úštěk Horní a Verneřice. Další telefon je v Levíně. Jinak už nikde. Tam, kde byl traťový telefon, bylo na D3 případné "zdopravnění" více méně administrativní záležitostí, usadit sloupky s tabulkou nebylo nic složitého. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11820 Registrován: 9-2007 |
Lze tedy předpokládat, že tam ten jeden GVD tabulky byly? resp. Zubrnice byly dopravnou? Když je zmínka o manipulačních kolejích, tak které byly sneseny? Obě šturcové? nebo i kolej k budově?
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2559 Registrován: 1-2006
|
Když se tam křižovalo dle GVD, pak tam tabulky být musely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 3-2016 |
750371: ...tak které byly sneseny? Obě šturcové? nebo i kolej k budově? Já myslím, že ty dvě šturcové tam vznikly až v 90.letech se vznikem muzea a před zastavením provozu tam byla jen ta manipulační kolej těsně před budovou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11823 Registrován: 9-2007 |
Mně ta stanice přišla s těmi šturcovými kolejemi na tamní dobu poněkud nestandardní. Starší foto jsem nikde neviděl a ani jsem to neřešil,resp. až nyní, když je o tom debata. Pak tam defakto tabulky mohly zůstat, byť se nekřižovalo. Je zajímavé, že Zubrnice byly dopravnou tedy jen 1 GVD.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 12-2017 |
Pár aktuálních momentek z 7k |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1242 Registrován: 9-2005 |
Stav v Zubrnicích v roce 1978 byla pouze jedna traťová kolej, výhybky a manipulační kolej sneseny přibližně do roku 1970. Cca v roce 1984 byly z Lovečkovic (verneřické zhlaví) demontovány 2 výhybky a z nejrůznějších kousků kolejí byla sestavena manipulační kolej v přibližně stejné stopě. Asi v roce 1990 byla vložena dvojitá výhybka původem pravděpodobně z České Lípy města a měla být součástí poněkud kontroverzní koncepce "železničního skanzenu", na manipulačních kolejích měla být postavena replika lokálkové výtopny a zauhlovací zařízení a další přenesené doplňky. Počátkem 90. let však státnímu muzeu došel dech a v kolejišti nakonec zůstala nedokončená výhybka. Po převzetí aktivit ZMŽ bylo dohodnuto výhybku již v kolejišti ponechat a dokončit pouze kusé koleje. To bylo provedeno v letech 1997 - 1998 ze zakoupených vyřazených kolejnic z manipulační koleje v Těchlovicích. V roce 2009 byla kouskovaná manipulační kolej snesena a nahrazena typově shodnými kolejnicemi tvaru Xa získaných ze staré trati v Poříčanech. Tím byl stavební vývoj v Zubrnicích ukončen. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11824 Registrován: 9-2007 |
Co jsem tak zjišťoval, tak v době ukončení provozu byla nákladní doprava téměř nulová. Žádný oběh se nepodařilo dohledat, pouze jsme vydedukovali, že příp. odskok do Verneřic? mohl být od Mn ČL-Lovosice. Tzn. Lovečkovice - Březno náklad nejezdil. Je otázka, zdali nějaký náklad jezdil v době parního provozu a jestli vůbec bylo na trati reálně co vozit? Jestli to nebylo stejné jako třeba na trati Libochovice - Straškov, kde vyjma řepné sezony nákladní doprava smysl neměla. Zde tedy nebyla ani ta řepa...
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 9-2005 |
Pokud jde o skladbu nákladů, tak dráha nebyla nějak druhově vyhraněna a vozila se obvyklá skladba - uhlí, kusové zboží, hnojiva a před válkou byla významná i přeprava ovoce. Nicméně změna skladby obyvatelstva a zejména podstatné snížení jeho počtu poroce 1945 nákladní dopravu samozřejmě dorazilo. V posledních letech se nákladka realizovala skutečně na rameni Úštěk - Verneřice a jezdilo se pod číslem osobního vlaku. Takto je detailně zdokumentován odvoz poslední cisterny z Verneřic dva dny před zrušením dráhy - T444.0250 + Ra + M131.1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11827 Registrován: 9-2007 |
Jj právě na popud toho snímku jsem začal bádat a sám sebe vyvedl z omylu, že jezdila nějaká karkulka 100 nebo 101 s Mn Verneřice - Březno. I když v obězích těch dvou T 444 jsem pozn. nenašel, zdali třeba nešlo o smíšeňák. Klasický Mn tedy skončil dávno v době parního provozu před válkou... V době provozu M 131.1 je to již jasná věc, i když zase se divím, že to nejelo jako samostatný Mn, ale společně s Os. Což by zase naznačovalo, že nákladní doprava byla na minimu nebo dokonce téměř nulová. To je vidět nakonec i v oběhu Mn ČL-Lovo, kde o Verneřicích nic nestojí. Tedy: - nákladní doprava pravidelná skončila před r 1945 - období turnusu T 444.100 a 101 na Os o nákladech nehovořilo, je tedy otázka zdali něco jezdilo jako samostatný vlak s použitím loko od Mn z ČL viz foto (byť v obězích není) nebo spíše jako smíšeňák, což se zdá reálnější v režii místních loko - období M 131 viz foto, kdy obsluhu udělala loko od Mn v Úštěku, ale řazeno v Os, což značí, že šlo o náhodné jízdy s max možná 1 vozem? Též není zaneseno v obězích depa ČL. Každopádně díky za doplnění informací. Předpokládám, že to jediné foto nákladu je to od B.K., tedy poslední Mn z Verneřic. Nic jiného neexistuje? Náhodou Kubelkové nebo nebožtík H.Linhart asi nic ve sbírce nemají?
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2560 Registrován: 1-2006
|
Upozorňuji, že oběhy depa Č.Lípa jsou matoucí, protože spousta výkonů tam byla tradičně "letmo" - od postrků na Jedlovou, Bezděz či Úštěk/Litoměřice až po ucelenky bauxitu do Německa. Do Úštěku a zpět se lokomotivy pro výkon na místní dráze (423.0, 524.1, T444.0) dostávaly na postrcích i Lv jízdami, vlakové lokomotivy od Mn na trati do Lovosic to nebyly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11828 Registrován: 9-2007 |
Tak to dík za doplnění. My jsme ty oběhy procházeli a žádná zmínka o Verneřicích. Pak jsem si říkal, že odskok loko od Mn z Úštěku byl časově na cca 3h, což by zase ten Mn dál zdrželo, i když tehdy to bylo na celý den a prostojů všude mnoho. Tedy oběhy na tyhle mimořádky nejsou a předpokládám, že to nikdo nenamaloval, i když zase jsem měl za to, že tehdy se kreslilo vše, mnohdy i to co nejelo? Až postupem času byla v oběhu taková ta klasická čára výkonu HV od/do + dopsáno a dělá obsluhy, vlaky XY. Pak by i znamenalo, že četnost jízd Mn do Verneřic byla v řádech jednotek za rok? Škoda, že nejsou fota... ale jak bylo napsáno již výše. Fotky jednak buď jsou z vícero období nebo naopak některé nejsou vůbec.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2561 Registrován: 1-2006
|
V obězích se výkony "letmo" většinou nemalovaly, protože se na ně nasazovaly lokomotivy nezařazené do namalovaných turnusů. A klidně to mohly být výkony opakující se prakticky denně. V turnusech se tyto výkony někdy objeví poznámkou "četa dělá výkon xxx s lokomotivou letmo" (jenže většinou na letmo výkon šla i letmo četa, takže v turnusech stopa žádná) nebo je někdy takový výkon na plachtě vedle turnusu - typicky v osobní dopravě víkendové posily. Rozsah těchto "oběhům skrytých" výkonů se lišil depo od depa a GVD od GVD (např. v Č.Lípě jeden rok něco v obězích bylo, další už ne a naopak). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11829 Registrován: 9-2007 |
Každopádně díky za osvětu, celkem jsem si nad tím lámal hlavu a hledal a hledal...Ještě sehnat nějakou fotku nebo záznam co a kolik se toho poslední desetiletí vozilo.
s Ropidem na věčné časy...ámen...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 9-2005 |
Ten úpadek nákladní dopravy bych viděl jako pozvolnější, je známo např. navážení materiálu pro stavbu vysílače Buková hora (počátek 60. let) do Verneřic, nic bližšího k tomu však není. Jeden střípek z historie, ČSD byla nucena postavit ještě počátkem 60. let novou vodárnu pro parní lokomotivy lokálky ve V.Březně, personál dodávalo LD Č.Lípa. Kvalita personálu v tak odlehlé výspě za moc nestála a udržet chod toho zařízení bylo obtížné. To byl zřejmě jeden z důvodů, proč nové T444.0100 nebo 101 zamířily právě sem. Jinak lokomotivy lokálky zajišťovaly ve V.Březně obsluhu vleček do pivovaru a Benaru, tento systém zanikl do roku 1970. |