| Diskuse » Modely a modelářství » Staré modely | « předcházející | další » |
Staré modelydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1261 Registrován: 10-2013 |
P.L.:Model má pěkně propracovaný pojezd. Piko tak precizní nebylo. Výrobce je tedy Minitrix nebo něco jiného? Návody jsou v angličtině - proto se ptám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 4-2022 |
Těžká rána pro můj vnitřní pocit, že píšu srozumitelné texty. Ano, lokomotiva a osobní vozy jsou výroby Minitrix, koleje snad taky. Pokud by tam byly nákladní vozy, tak ty jsou Roco (zespodu označené "Trix Austria"). Krabice a návod jsou americké - Aurora, trafo bude nejspíš taky US. Ten návod je ohromně důkladný a zřejmě je dílem Aurory, včetně obrázků. Jakkoliv je Trix skvělý, tak takhle podrobné malůvky bych od něj nečekal. A také jejich grafické provedení je takové nějaké americké. Já získal všechny ty mašiny buďto v krabicích Aurory, nebo ze šrotu bez čehokoliv, takže nemám německý návod (který jistě byl u mašin balených do krabiček Minitrix) na srovnání. Výroba velikosti N byla z počátku čistě evropská záležitost. V roce 1965 se přidává Kato (Japonsko), v roce 1968 Bachmann s výrobou v Hongkongu. První v Americe vyráběný vůz N zřejmě přišel až roku 1972 od Kadee (Micro-Trains). V Americe se co já vím nikdy nevyráběly modely pro jiné části světa. Jenom USA, Kanada a trochu toho Mexika. Třeba i vagón z havajských úzkorozchodek, nebo vozy co jezdily trajektem na Kubu (kdysi, když spolu ještě mluvili), to ano. Ale americké vozy, kubánský jsem nikdy neviděl. Bachmann, ještě jako americká firma, jednou nějakým omylem udělal TGV. Jenže to se vyrábělo v Hong Kongu. Dnešní Bachmann je nadnárodní firma a vyrábí kdeco, patří pod něj třeba Grahamfarish, ale v USA se to samozřejmě nevyrábí. (Ještě na vysvětlenou, tu krabici nemám jednu.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 772 Registrován: 9-2009 
|
Zajímavé vyprávění..![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Tady V200 CCCP pro milovníky starých ttček: odkaz |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1263 Registrován: 10-2013 |
Koukám, že Aurora měla "fešácké" obaly. Modely v těchto baleních (Aurora) měly ze spodu označení Minitrix nebo tomu bylo jinak? V návodu je na obrázku dole nějaké označení, které ale už nepřečtu.![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") Koukám, že v historické sadě TT chybí přípojná kolej. ![[bomba]](https://www.k-report.net/discus/clipart/bomba.gif "[bomba]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 764 Registrován: 4-2022 |
Ta věc se nijak neskrývala, ani kdovíjak nezdůrazňovala, prostě normálka, na lokomotivě i osobních vozech je Trix zespodu uveden, a i na tom americkém návodu je napsáno, že "made in Western Germany" (titulní strana návodu viz obr. výše, a spodek lokomotivy ještě jednou zde níže). Jenom účast firmy Roco se z nějakého důvodu zakrývala oním "Trix Austria", nevím proč, možná Trix nestíhal a Roco to pro něj dělalo ve mzdě. Roco tehdy začínalo, a bylo žhavé po jakémkoliv větším kšeftu, ale moc toho ještě neuměli, takže kdoví jestli toho za ně ještě ke všemu půlku neudělala jugoslávská Izola (která se tím v oboru vycvičila a později založila vlastní značku Mehanotehnika). Přinejmenším první úzkokolejky Roco pro rozchod 9 mm dělala Izola. Ono to nejspíš ani nebylo přikryté nějakou "výhradní smlouvou" jak bychom dnes očekávali. Prostě kdo chtěl, dojel do Evropy, koupil velkoobchodně kontejner vláčků, nastrkal je do vlastních kazet a zkusil prodávat v Americe. O takových konkurenčních zastoupeních je v té historii řada dokladů, ale nejsem si jistý, jestli zrovna k těmto třem rokům Aurory lze nějaký najít. Prostě některá zastoupení byla "výhradnější" a některá méně. (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1265 Registrován: 10-2013 |
P.L.:Dík za komentář. Asi se neočekávalo, že by prodej (zastoupení prodeje) "zbytného zboží", kde hrozil krach se snažil převzít někdo jiný. A výrobce byl rád, že si distribuci na neznámém trhu vzal na starost někdo jiný. Navíc důležitý (klíčový) sortiment na tehdejším trhu USA se zřejmě skládal z jiného zboží (auta, el. spotřebiče, oděvy apod.). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 765 Registrován: 4-2022 |
Klíčový, neklíčový, jaká se udělá smlouva, takové to je. Minitrix nedělal auta, el. spotřebiče, oděvy, ale vláčky, a tohle pro něj byl náramný kšeft. Pokud jde o Auroru, z mého textu by někdo mohl usoudit, že to byl nějaký tříletý záblesk, ale já tady psal jen o těch vláčkách a oni toho měli poněkud víc. Založena byla v roce 1950 a byla to velefirma - něco asi jako dneska je třeba Horizon Hobby. Tady je o Auroře příspěvek na wikipedii: https://en.wikipedia.org/wiki/Aurora_Plastics_Corporation Letadla, autodráhy, postavičky. Jak si můžete všimnout, ty vlaky nestály autorovi vůbec za zmínku (to je asi chyba, ale asi je to zrovna téma, kterému se ten autor nevěnuje). A tady ukázka typického sortimentu Aurory (všimněte si, nakolik si to prodávající cení): https://www.ebay.com/itm/305621546518? Aurora po krachu roku 1969 změnila majitele a pokračovala v činnosti do roku 1980. Ale už bez vláčků. I když... našel jsem třeba toto a nevím moc kam to časově zařadit, navíc to logo je divné (výrobce je Tomy, Japonsko): https://www.ebay.com/itm/115324636628? No a tady můj oblíbený zdroj informací, třeba vás taky zaujme: http://davidksmith.com/postage-stamp-trains/index.htm A ještě poznámka. V té wikipedii se píše, že hlavní konkurenti Aurory byli Revell a Monogram. K tomu se sluší dodat, že to samé, co zkoušela Aurora s Minitrixem, to zkoušel také Revell s Arnoldem. Trvalo to podobně krátce, ale Revell to přežil. |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1266 Registrován: 10-2013 |
Ruská souprava na Aukru. Nebývá v nabídce moc často. Zatím je to docela laciné. CC7001 na Aukru. BR185 PIKO v barvách TEE. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 768 Registrován: 4-2022 |
Dva vozy Tibidabo (oba stejné) dorazily, tak jsem získal další historickou kuriozitu: Je to trochu průzkum bojem, dodatečně zjišťuji, že to není úplně původní Tibidabo z 60.let, ale pozdější "dovýroba" CSM Tibidabo z 80.let, kdy byly zpracovány nalezené nepoužité výlisky a další díly z původní výroby. K vozům jsem dostal ještě "uhlí" a náhradní spodky se spřáhly NEM (vlastně dva plošiňáky navíc), ale já samozřejmě toužil po těch spřáhlech původních a zde je pár obrázků, jak to kamarádí se starou Limou. Historie viz zde: (Je to vlastně historie konkrétního typu lokomotivy E 626 Tibidabo, ale povšechných informací je tam dostatek a lepší stránku jsem nenašel.) https://scalaenne.wordpress.com/2020/06/27/piccola-storia-della-e -626-tibidabo-in-scala-n/ Tu stránku si projděte, skoro na konci, asi předposlední obrázek je E 666.0 ČSD. Ještě jsem našel takový nějaký katalog značky, ale není mi tam moc jasná novější spolupráce obnovitele značky s Mehanotehnikou, která pod značku Tibidabo přivedla i nějaké nové modely a dokonce americkou soupravu: https://www.lastdodo.com/en/areas/1088559-tibidabo Vozy jsem dostal asi za 25 eur dohromady (taková ta cena za "bezcenný vůz s příplatkem za to, že ho zrovna někdo chce"), ale tuhle jsem viděl v aukci původní sady Tibidabo z 60. let a tam lítaly stovky eur. Toho jsem se tedy nezúčastnil: Jméno Tibidabo nese kopec nad Barcelonou a v širém světě neznám jiné použití pro to slovo, takže je trochu záhadou, proč si ho vybrala italská vláčková firma. Tibidabo je taková barcelonská obdoba Stromovky+Výstaviště, nebo třeba Prátru. Z hlediska dopravního je Tibidabo zajímavým místem k úpatí jezdí historická tramvaj Tranvía Azul, na vrchol pak Funicular del Tibidabo, někde v zatáčce tam bývala vystavená ponorka. Pouťových atrakcí nepočítaje upozorním ještě na vyhlídkovou dráhu Ferrocarril aéreo, která tam také bývala: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 775 Registrován: 4-2022 |
Nastal čas na odbornou otázku - věc, co mi dávno vrtá hlavou, to jsem na vaše vyjádření zvědav: Proč je na starších materiálech firmy Zeuke nad písmenem u taková ta čárka, co by klidně mohla být také stylizovanou přehláskou? V prostém textu jsem nad tímže písmenem nikdy žádnou diakritiku nenašel (leda na českých stránkách, třeba na aukru a tak). Gůgl se na mne zlobí, když zadám Zeüke, že jsem se jako upsal. Snad je to nějaký vizuální akcent zvolený dávným grafikem (abych se já měl po letech na co ptát)? |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1269 Registrován: 10-2013 |
Zřejmě se toto příjmení má vyslovovat tvrdě a né měkce. A pisatelé tohoto jména (zejména v cizích zemích neví jak to vyslovit), kde přehlasované "ü" nemají, tak z toho udělají jednoduché u. Navíc lidé raději klidně napíší jednoduše Zeuke, než aby hledali jak na PC-klávesnici napsat "ü", pokud tedy nemají německou klávesnici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 4-2022 |
Četl jste, co jsem napsal? Celé? Ukažte mi německou stránku, kde je Zeuke napsané s přehláskou. Tu přehlásku napíšou leda Češi (kteří ji na té klávesnici musí složitě hledat). Jako pan R.K.: https://www.rkmodel.cz/ZEUKE-casovy-spinac-d10192.htm (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1270 Registrován: 10-2013 |
A Vy jste nepochopil co jsem napsal: Zápis Zeuke vznikl oproti původnímu Zeüke jen proto, že chyběl znak ü v na klávesnici nebo v tiskárně. Navíc němčina má také své dialekty - takže někdo vyslovuje Zeüke jako by to bylo Zeuke a pak autor textu psal Zeuke s tím, že se třeba s korekturou domluvili, že to tak nechají, protože jim "ü" chybí nebo z nějakého jiného důvodu (třeba marketing). Ta změna nastala už někdy v 60-70-tých letech. Napsal jsem to lépe? |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 10-2013 |
Ještě je také možné, že sami Němci měli problémy se správnou výslovností tohoto jména, tak to prostě znakově předělali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 778 Registrován: 4-2022 |
Možné je právě ledacos, proto jsem ostatně tu otázku nadhodil, v naději, že někdo bude znát správnou odpověď. Pokud je to řekněme změna pravopisu, očekával bych, že to najdu vysvětlené třeba aspoň v nějakém Zeukeho životopisu (historii firmy). Knižní nemám, na internetu nic. Mám katalog 1961/62, tam je Zeuke v textech bez přehlásky, koukal jsem na nulkový 1955, je tam rovněž bez přehlásek (na rozdíl třeba od slova Köpenick), starší neznám: https://www.conradantiquario.de/content/katalog/zeuke-katalog-195 5.html Naopak to logo "s čárkou nad u" se drželo v používání beze změn vlastně až do konce značky (ten nastal při přejmenování na BTTB). Snad je možné uvažovat jistou vývojovou analogii se značkou Peresvět, kde je občas v katalogu jméno firmy uvedeno tak nějak "starorusky" a vyskytuje se v něm pak tvrdý znak, jsem si všiml. (Ten byl ve většině svých výskytů zrušený reformou někdy za Lenina, pokud se nepletu.) |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1272 Registrován: 10-2013 |
U staré počítačové techniky v 70-80-tých letech u nás chyběly čárky a háčky. V Německu to byly zase přehlásky. Je možné, že ta změna nastala se zavedením prvních počítačů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 4-2022 |
1955? Köpenick? |
|
777
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1276 Registrován: 10-2013 |
Jo aha - odkaz. Ale na grafice katalogu mají Zeüke a v textu mají Zeuke. Tak včíl babo raď!![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Co si pamatuji, tak na starých krabicích TT byla loga s přehláskou jak je ve starých katalozích TT.  P.L.:"Možné je právě ledacos, proto jsem ostatně tu otázku nadhodil, v naději, že někdo bude znát správnou odpověď......... Naopak to logo "s čárkou nad u" se drželo v používání beze změn vlastně až do konce značky (ten nastal při přejmenování na BTTB)..... " Zdá se, že na stránce přibylo velmi mnoho katalogů TT. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 4-2022 |
Pravda, tohle logo, vzpomínám dobře, jen pro dnešek jsem na něj nepomyslel... Nicméně bez té přehlásky asi platilo dost krátce. Ono se to měnilo nějak postupně. Napřed tam naskočilo "TT" a okruh (asi hned po ukončení nulky) a "Zeuke" zůstávalo v původní grafické podobě. A někdy až v tom roce 1969 se nápis Zeuke graficky změnil na tiskací a pak už byl bez té značky nad u. Hned v roce 1972 do firmy ale vstupuje město a název se mění na BTTB. Jo, oni tam přidávají pořád nějaké katalogy, je to čím dál lepší. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2092 Registrován: 6-2006 |
Podle mého ta čárka nebo pro mě častěji vlnovka je spíš logo (možná zatažení společníka do loga). Nepamatuji, že bych ten znak někdy viděl s dvojtečkou (přehláskou). Kromě toho, Němci na rozdíl od nás při nemožnosti psát nabodeníčka (přehlásky ale i ostré s) jsou zvyklí psát spřežkově. Tedy v tomto případě -ue-. |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze