naše weby
Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky
z nejčtenějších
Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005 11. 9. 2005
Přeprava silničních návěsů po kolejích 11. 5. 2005
Autotec 2006 – těžké nákladní automobily 25. 6. 2006
)
 "Ternopil")
)
)
praktické
tiráž
© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
články » železnice » tratě » procházka po zrušené trati jablonné v podještědí – svor
Procházka po zrušené trati Jablonné v Podještědí – Svor
Na cestu po bývalé trati, dlouhé asi 17 km, jsme se vydali dne 23. 1. 2007. Jako výchozí bod jsme zvolili stanici Jablonné v Podještědí. Touto fotoreportáží vám chceme přiblížit současný stav tratě 20 let po ukončení veškeré dopravy a přes třicet let od zrušení dopravy osobní.
|
Trať odbočuje vpravo z českolipského zhlaví. Zpočátku, pár desítek metrů, zůstal zachován svršek, který zde byl na betonových pražcích.
|
|
V místě přejezdu silnice do Heřmanic svršek končí.
|
|
|
| Na levém obrázku je pohled zpět k Jablonnému s dominantou chrámu, vpravo pak záběr na opačnou stranu. Trať zpočátku stoupá polem poblíž místní silnice, která zde protíná hlavní tepnu z Liberce. Tato nás bude doprovázet střídavě po celou cestu, kdy se jí budeme sice vzdalovat, ale kvůli hustému provozu o ní povětšinou budeme spolehlivě vědět. Dobře patrné štěrkové lože je více či méně zarostlé náletem. | |
Zbytky kilometrovníku a patka po světelné předvěsti do Jablonného.
|
Pěkně zachovalý je přejezd místní komunikace, odbočující z hlavní silnice do Jablonného, asi po 1,5 km naší chůze.
|
Ještě jednou tentýž přejezd.
|
|
|
Za ním je těleso málo používanou polní cestou obohacenou různými druhy drážních propustků.
|
Jeden z němých svědků provozu dráhy.
|
Trať až do Cvikova hojně překračují elektrické ohradníky pastvin pro krávy, některé i pod proudem – tak opatrně, vzpomeňte faráře Otíka.
|
Dále dojdeme ke snesenému mostu u rybníka Valcha.
|
Pohled z protilehlé hráze rybníka na těleso dráhy.
|
|
|
| Drážní stopa je všude dobře patrná, těleso je však v následujících několika kilometrech dost zarostlé, bude lépe jít podél něj po lukách. | |
Těleso zrušené trati nedaleko Heřmanic.
|
Pěkný zachovalý kamenný propustek poblíž bývalé zastávky Heřmanice.
|
|
Zde bývala zastávka Heřmanice u Německého Jablonného (Hermsdorf), zrušená už před rokem 1945.
Polní přejezd u zastávky: panely prozrazují, že zde bývaly koleje. |
Na trati se zachovalo mnoho různých typů kamenných mostků, většinou zpevněných železobetonem při obnově.
|
Těleso s pozůstatkem náspu bývalé polní cesty, jež trať přecházela u přejezdu liberecké silnice.
|
|
Na levém snímku je přejezd hlavní silnice; zpod asfaltu vykukují kolejnice, pozor ať vás nepřejede nějaký kamion. Za ním následuje příjemná procházka lesem, byť se nejdříve vyhýbáme náletům.
|
Zakrátko se z trati stává slušná lesní cesta.
|
Jeden z mála zbylých kilometrovníků na trati – km 13.
|
|
|
| Těleso je stále v lesním úseku dobře schůdné, jen místy zaplavené dešťovou vodou. Posléze, když opouští les a stává se neschůdným, se dá jít vedle po poli. | |
|
Propusti v táhlém oblouku za přejezdem, jímž se trasa dráhy vyrovnává s terénním převýšením. Těleso je v dalších cca 2,5 km střídavě zarostlé a hůře schůdné, lépe jej sledovat z pole.
|
|
Nad domy obce Kunratice končí vysoký násep, dále je těleso asi v délce 200 m zlikvidováno stavbou přeložky hlavní silnice do Liberce. Je třeba sejít pod most a vlevo dojít na trasu původní silnice, kde objevíme autobusovou zastávku a za ní prostor bývalé zastávky Kunratice u Cvikova. Jízdní řád autobusu zde dodnes připomíná existenci dráhy...
|
Budova zastávky je ostatně od autobusu na dohled.
|
Je libo Kunratice u Cvikova? Nebo snad Kunnersdorf bei Zwickau?
|
Zpustlá typizovaná budova zastávky Kunratice u Cvikova v km 9.436.
|
|
Z taktéž typizované budovy skladiště zbylo snad ještě smutnější torzo. Místní používají pozemku dráhy k odkládání různých odpadků, typická vizitka naší národní povahy.
|
Rozlehlá pastvina pro krávy i na pozemku bývalé dráhy kus za zastávkou Kunratice (blízko Cvikovského rybníka). Díky spasenému porostu je těleso schůdné, ovšem je-li půda nasáklá vodou po dešti, není to žádná výhra.
|
Po čase, když překonáme všechny ohradníky, je těleso tratě podél potoka chvíli schůdnou štěrkovou cestou.
|
Jediný zachovaný skloník co jsme našli na celé trati, asi kilometr pod Kunraticemi.
|
|
Chybějící most přes Bobravu je nevítanou terénní překážkou, v teplém počasí přebrodíte, my jsme přešli po dvou svalených kládách. Podle mapy je nejblíž silniční most asi 1 km jižním směrem. Nedaleko je již bývalá zastávka nákladiště Lindava, km 6.977. Budova je v o poznání lepším stavu, dosud je možná příležitostně obývána.
|
Skladiště v Lindavě. Na pozemku bývalo hřiště, nádraží tedy mohlo pár let sloužit třeba jako škola v přírodě. Za zastávkou, kde trať kříží místní silnice, je lepší jít asi 300m po ní, vede souběžně a těleso trati zde je neschůdné a ujíždí do rybníka – nádrže. Když silnice opět přejíždí trať, dá se jít podél tělesa po poli, nebo po tělese až do Cvikova.
|
|
Předvěstní upozorňovadlo a zachované torzo světelné předvěsti do stanice Cvikov. Okolí tratě i zde slouží jako pastvina.
|
|
Staniční budova ve Cvikově, nyní vzorově opravena. Využívány jsou i další bývalé drážní budovy, částečně přestavěné dle potřeb majitele.
|
V následujícím úseku Cvikov – Svor jsme kvůli nadcházejícímu stmívání nefotili. Ani není příliš co – mimo tělesa – protože zde byl kolejový svršek evidentně zlikvidován nedlouho po zrušení dráhy, zatímco z Jablonného do Cvikova jezdily po zastavení osobní dopravy manipulační vlaky až do druhé poloviny 80. let. Dle vyjádření jednoho ze strojvedoucích prý s řadou 725 pro potřeby dosud funkční pily ve Cvikově. Po opuštění stanice Cvikov těleso vede nejprve méně znatelně vpravo vedle rybníka, poté zahrádkami, které lze obejít vlevo po cestě, či vpravo po hlavní silnici. Za nimi pak lze jít po tělese, či vedle něj po poli. V dalším lesním úseku je chvíli těleso porušené, lze tu nalézt hromady štěrku, ale poté již pohodlně dojdeme lesem skrz zářezy, kde je místy štěrk úplně odplaven vodou z velkých deštů a posléze polem až ke konci tělesa, kde je asi 300m před zářezem přeložky hlavní silnice zachovaný můstek. Když tento zářez překonáme, zbývá už jen pár desítek metrů do stanice Svor, dokonce po kolejích.
Trasu je dobré absolvovat po déle trvajícím suchém počasí, vzhledem k nutnosti obcházet trať polemi, případně z důvodu jejího zaplavování dešťovou vodou. Dobré je vyhnout se období bující vegetace, tedy vyrazit radši na podzim, v zimě, není-li sníh, či brzy zjara. S sebou mimo potravinového zabezpečení pokud možno mapu KČT číslo 14. Průvodcem nám byl papírový K-REPORT 7/1998, konkrétně článek Jana Roženského.
související články
Rozdílné osudy tratě Čistá – Mladotice 2. 5. 2007
Zubrnické lokálky po dvaceti letech 1. 5. 2005
diskuse k článku
založit diskusi