naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 2. 12. 2023

Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...

Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007

Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

z nejčtenějších

Přeprava silničních návěsů po kolejích 11. 5. 2005

Projekt elektrické horské dráhy přes Krkonoše z roku 1944 12. 11. 2023

naši partneři

praktické

RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » tratě » zubrnické lokálky po dvaceti letech

Zubrnické lokálky po dvaceti letech

prohlédnout obrázky

text: Jan Bonev
foto: p. Nehonský
vloženo: 1. 5. 2005

Hustou síť severočeských lokálek rozšířily v roce 1890 tratě Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice a Lovečkovice – Úštěk horní nádraží. Délka hlavní větve byla 17 km a odbočka do Úštěku měřila 8 km. Odsun německého obyvatelstva, relativní odlehlost oblasti a špatné směrové a sklonové poměry tratí (sklonové až 40 promile) vedly po roce 1945 k postupnému úpadku obou lokálek. Tento vývoj vyvrcholil v sedmdesátých letech, konkrétně 27. 5. 1978, kdy byla definitivně ukončena doprava na obou tratích.

Poté nastala další fáze existence trati 7k, i když mnohem smutnější. Během let 1978 a 79 byly vytrhány koleje v úseku Lovečkovice – Verneřice, poté následovala v letech 1985 až 88 demontáž svršku mezi Lovečkovicemi a Úštěkem. Zbylý úsek Velké Březno – Zubrnice – Lovečkovice vytrhán nebyl, avšak zejména jeho druhá část pozvolna podléhá destrukci vlivy přírody a obyvatelstva. Na spodní části do Zubrnic se již v roce 1980 začaly angažovat některé organizace za účelem zahájení muzejního provozu. Jejich snahy trvají dodnes a docílily například zapsání tratě Velké Březno – Lovečkovice na seznam technických památek ČR v roce 1998. Bližší informace o tratích na www.zmz.cz.

V dubnu roku 1984 prošel pan Nehonský dosud zachovalou trať Úštěk – Velké Březno a pořídil množství barevných fotografií. Po dvaceti letech se na trať vrátil a ve stejných místech zachytil aktuální stav. Pojďme se tedy nyní vydat na srovnávací procházku po zmíněném úseku. Ještě doplním, že fotografie z roku 1984 od současných odlišuje čárkovaný rámeček.

Kolejiště stanice Úštěk horní nádraží vydrželo i vytrhání přilehlého úseku.

Budova nádraží v Úštěku dostala nová okna a oplocení. Průmyslová výstavba před nádražím zmizela.
Prohlídková jáma v Úštěku se již po pár letech od ukončení provozu zaplnila odpadem.
Lovečkovické zhlaví v Úštěku se stalo terčem nájezdu zlodějů kovů.
Mostek v km 7,581 je hned za úštěckým nádražím. Na pravém snímku je patrný ponechaný svršek na mostě.

Oblouk kolem kilometru 7,120 směřuje na z Úštěku na sever.
Trať na Lovečkovice v km 6,470.

Mnoho míst na trati lze rozpoznat podle zachované kilometráže či návěstí, tak jako v km 6,3.

Upozorňovadlo do zastávky Habřina v km 5,845. Při pozorném pohledu na současný obrázek jej lze odhalit za stromy.

Zrovna tak v zastávce Habřina v km 5,4 zůstala návěst konce nástupiště. Budka pro cestující se roku 2004 již nedočkala.

Úsek před přejezdem v Habřině přibližně v km 5,350.
Trať v km 5,000 nad Habřinou.

Pohled zpět k Úštěku z km 3,850 km.

Další pohled na Úštěk (z kilometru 3,7).

Propustek v km 3,301. V roce 2004 už jsou z něj jen kamenné stěny.
Úsek okolo km 3,260 v Hradci směrem na Levín. Trať zde stoupala přímo mezi domy.

V km 3,080 vedla trať na Levín v oblouku pod skalou.
Další typický příklad demontáže svršku, zde na mostku v kilometru 2,680.

Stoupající trať v kilometru 2,160 pod Levínem.

Oblouk pokračuje před Levínem v km 2,000.

Budova levínské staničky doznala během let jen minima změn.
U km 1,700 se koleje stáčí podél kopce vpravo.

Oblouk v km 1,000 je už na dosah od Lovečkovic. Na současném snímku lze rozpoznat z trávy očištěný hektometrovník.

Verneřické zhlaví v Lovečkovicích (km 11,050) nabízí pohled na stoupající kolej směr Verneřice (vlevo) a klesající na Úštěk (vpravo). Kilometráž prochází po hlavní trase Velké Březno – Verneřice a právě v Lovečkovicích je nultý kilometr odbočky, jejíž kilometráž končí před 8. kilometrem v Úštěkem.

Pohled na stejné místo z opačné strany, původní trasu dnes prozrazuje už jen zřetelné těleso a kilometráž.

Koleje na Verneřice končily hned za Lovečkovicemi už v roce 1984. Dnes již nevedou ani opačným směrem a zarostlé místo lze identifikovat podle hektometrovníku s hodnotou 11,1.
	I po šesti letech bez provozu vypadala lovečkovická stanice velmi zachovale. Dnes jsou sice staniční koleje vytrhány a jejich prostor oplocen, ale zato je stylově udržována budova, včetně patřičných cedulí.
Zubrnické zhlaví je oproti druhému poměrně zachovalé dodnes, ačkoliv je kolejivo částečně rozebrané.

Dokonale zachovalý oblouk v km 10,280 v roce 1984 kontrastuje s dnešním prorostlou kolejí. V levé části je patrná budka autobusové zastávky, za 20 let byla pouze přetřena do červené barvy.

Z nevinných keříků v roce 1984 vyrostly do dnešních dnů v koleji silné kmeny. Pohled pochází z km 10,000 směrem do Lovečkovic.

Přejezd v kilometru 9,9 vypadá podobně jako v roce 1984, změnila se pouze vegetace.

Budka touchořinské zastávky přibližně v km 9,150 se dodnes nezachovala.

Prostor zastávky Touchořiny je dnes prakticky čistější, než tomu bylo v roce 1984.

Propustek v km 8,316 působí relativně zachovalým dojmem i dnes. Pouze se „přesunul“ do lesa.

Další mostek se nachází v km 8,024. Tento pro změnu působil poněkud sešle už před dvaceti lety.

Okolní snímky pocházejí ze Zubrnic. V roce 1984 zde probíhala oprava kolejí a výhybek v režii Okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem, které v Zubrnicích realizovalo skanzen lidové architektury.


Velké problémy zdejším lokálkám působily vždy rozmary přírody, vždyť už otevření v roce 1890 bylo komplikováno povodní. Zde je na dvou obrázcích z roku 1984 zachycen sesuv pod Zubrnicemi.

Násep a zářez v km 5,140 je v rozdílu 20 let v nepříliš velkém kontrastu. Oproti části nad Zubrnicemi je zde nyní trať přibližně v totožném stavu.

Protisměrné oblouky jsou pro trať na úbočí hory typické (km 3,8).

Zářez v km 2,2 nad Malým Březnem.

Rozpadlou budku vystřídaly v zastávce v Malém Březně stylová cedule a naleštěný hektometrovník.
Předvěst vjezdového návěstidla do Velkého Března signalizuje konec tratě. Kromě tohoto napojení na síť existovala i spojka mezi nádražími v Úštěku.	Pohled na Zubrnice z Velkého Března.
Připojení do Velkého Března s odvratem, který při zdejších sklonech má opravdu význam.	Skončí zubrnické lokálky lépe???