naše weby
Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky
z nejčtenějších
Přeprava silničních návěsů po kolejích 11. 5. 2005
Autotec 2006 – těžké nákladní automobily 25. 6. 2006
Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005 11. 9. 2005
 "151 023, Valy u Přelouče 8.2.2015")
 "Nádražní")
 "Studie TRAM Podbaba - ZOO")
 "Štefánikova")
praktické
tiráž
© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
články » železnice » tratě » po stopách kolejí do vápenného podola
Po stopách kolejí do Vápenného Podola
vloženo: 28. 4. 2009
Po roce 1880 se začaly na základě tzv. lokálkového zákona stavět v Čechách tratě i do lokalit, kam se do té doby nepodařilo prosadit ani vybudování levnějších drah úzkorozchodných. Jedním z takových míst byl i prostor Železných hor, který už od roku 1845 míjela hlavní železnice z Olomouce do Prahy. Teprve sílící průmysl v kombinaci s novými legislativními podmínkami se však ukázaly být ideální konstalací pro stavbu dráhy. A to dokonce nikoliv jedné. Jako první se horám přiblížila z jihu trať Rakouské společnosti místních drah (ÖLEG), která v květnu 1881 spojila Čáslav s Třemošnicí (tehdy Závratcem). Lákadlem pro železniční společnosti byl značný přepravní potenciál, plynoucí z rostoucí těžby vápence v západní části Železných hor, konkrétně ve Vápenném Podole a Prachovicích. To dokládala i současně s tratí zprovozněná pětikilometrová lanová dráha, spojující nádraží v Závratci s Prachovicemi (zanikla po 2. světové válce).
Velkým hráčem ve stavbě místních drah byla Společnost státní dráhy (StEG), která si investicemi do „lokálek“ mimo jiné zajišťovala přísun zátěže pro své hlavní tratě. V roce 1882 na jaře začala ze severu se stavbou trati Přelouč – Heřmanův Městec – odb. Tasovice – Vápenný Podol / Prachovice, po které už v září téhož roku projel vlak a v říjnu byl provoz slavnostně zahájen. Dráha plně využívala podmínek daných zmíněným zákonem, tj. například podélný sklon až 35 ‰ a malé poloměry oblouků. Trať zprvu stoupala z Přelouče mírně zvlněnou krajinou do Heřmanova Městce (km 13,5), odkud pokračovala údolím Podolky přes Kostelec u Heřmanova Městce do lesů pod osadou Tasovice. Zde se cca v km 18,8 trať dělila: vlevo pokračovaly koleje zhruba 2,3 km proti proudu Podolského potoku do stanice Vápenný Podol, vpravo stejně daleko do Prachovic. V místě odbočky bývala i zastávka.
Osobní vlaky jezdily nejprve jen do Vápenného Podola, později i do Prachovic. Nákladním sloužily kromě koncových nádraží i úzkorozchodné drážky v jednotlivých lomech. Rozsah dopravy na podolské větvi tratě rozšířila po roce 1925 ještě stavba údolní přehrady Seč na nedaleké Chrudimce, pro kterou se do Vápenného Podola vozil materiál. Opačným směrem putovalo vápno z místních zpracovatelských podniků, ale třeba i vápenec pro cukrovary. Po 2. světové válce poptávka po stavebních materiálech výrazně stoupla, což v nových hospodářských podmínkách vedlo ke stavbě mamutí cementárny a vápenky v Prachovicích, která po částech začala fungovat v roce 1956. To postupem času umožnilo zlikvidovat zastaralé provozy v Závratci, ale i ve Vápenném Podole (1965). Tamní lomy byly poté zrušeny a rekultivovány.
Zatímco trať do Prachovic doznala postupem let značných úprav, provoz do Vápenného Podola po zavření lomů skomíral. Nákladní doprava byla zastavena a osobní odpovídala významu obce (dnes má kolem 200 obyvatel). Společně se zhoršujícím se stavem trati to vedlo k jejímu zániku, když 14. ledna 1978 odjel z Vápenného Podola poslední vlak. V roce 1980 byl zlikvidován železniční svršek včetně odbočky Tasovice, ale po téměř 100 let fungující železnici dodnes zůstalo mnoho pozůstatků, které jsou patrné z následujících fotografií, pořízených 19. října 2008.
Procházku po trati začneme ve Vápenném Podole. Bývalou stanici na kraji obce neomylně prozrazuje zachovaný nápis na výpravní budově. Prostor nástupišť slouží jako malý sad.
|
|
Ke staniční budově byla v průběhu let dostavěna garáž.
|
Veškeré zásahy dosud přečkal starý německý nápis Kalk Podol.
|
V místě úplného konce kolejiště se rozkládá „kutilský koutek“, ve kterém mnoho předmětů nezapře svůj drážní původ...
|
|
|
|
| Naproti výpravní budově odbočovala nakládková kolej k bývalé vápence. V její ose se dodnes zachovala u propustku stylová váha. | |
|
|
Pohled z bývalé nakládkové koleje do stanice; po levé straně fungovala až do roku 1965 vápenka s kruhovou pecí.
|
Prostor kolejiště na sever od budovy je zarovnán a zatravněn; rampa v levé části obrázku disponovala i skladištěm.
|
|
|
| Okolí rampy dnes slouží převážně jako pastva pro ovce. Polomy stromů má na svědomí vichřice, která se oblastí prohnala v červnu 2008. | |
Na zhlaví stanice směrem k Tasovicím vykukuje ze země několik zachovaných pražců i s podkladnicemi.
|
Těsně za nádražím těleso zrušené trati vstupuje do mělkého zářezu.
|
|
|
| Zpod spadlého smrku kousek za stanicí nenápadně vyhlíží jeden z nemnoha dochovaných staničníků, v tomto případě v km 2,0. Těleso v pokračování zářezu se stává neschůdným a je třeba ho obejít po louce vlevo od trati (ve směru do Tasovic). | |
Za zářezem je těleso zarostlé menšími stromky a je zde k nalezení několik dřevěných pražců. V km cca 1,7 je malý kamenný propustek a za ním se na těleso připojuje lesní cesta.
|
|
Cesta ve štěrkovém loži bývalé trati dále v několika obloucích klesá po úbočí svahu nad potokem. Nad tratí jsou zřetelné zbytky po telegrafních sloupech.
|
|
Pohled do stoupání zpět směrem k Podolu.
|
Listnatý les se postupně mění ve smrkový.
|
|
|
| Po několika stech metrech cesty lesem se trať výrazně stáčí vlevo. | |
Zhruba v km 0,7 se otevírá vichřicí způsobený obraz zkázy.
|
|
|
|
| Těleso zrušené trati slouží jako cesta pro těžařské stroje, pod jejichž koly se objevuje několik ztrouchnivělých pražců. | |
Cesta po chvíli odbočuje do údolí, zatímco těleso pokračuje mezi skládkami dřeva podél svahu.
|
Přibližně v km 0,4 opět začíná les (pohled zpět k Podolu).
|
|
|
| Těleso dále klesá v nízkém porostu, v km cca 0,35 jej přetíná betonový trubní propustek. | |
|
|
| V této oblasti lze také nalézt několik poměrně zachovalých pražců včetně ocelových hřebů upomínajících na stáří pražců kolem 70 i více let. | |
Ve svahu pod tratí dosud leží povalené telegrafní sloupy, některé ještě s izolátory.
|
V km cca 0,3 následuje nejhlubší zářez na trati, za nímž se těleso ocitá v blízkosti prachovické trati.
|
Osobní vlak z Prachovic vedený „Mílou“ 810.351 míjí těleso po zrušeném úseku trati.
|
Už téměř v prostoru tasovické odbočky se vedle sebe nacházejí dva mostky.
|
Kamenný mostek je na stoupajícím tělese zrušené větve trati, ocelový dodnes slouží ve směru do Prachovic.
|
V km 18,9 prachovické tratě se výškový rozdíl obou tratí snižuje na minimum a v pozadí za stromy již prosvítá bývalý strážní domek odbočky Tasovice.
|
Na tomto místě končí zajímavý příběh kratičké zrušené trati Tasovice – Vápenný Podol. Nezbývá než popřát její prachovické sestře ještě mnoho přepravených cestujících a nákladů.
|
|
Historii železniční dopravy v regionu se podrobně věnuje publikace Michala Brunnera Historie železnice v Železných horách (Společnost přátel Železných hor, 2007, 46 s., ISBN 978–80–86619–20–0). Zajímavé historické podrobnosti o železnici, zmíněné lanové dráze, ale i těžbě a zpracování vápence v regionu naleznete na stránkách E-museum. Trati do Vápenného Podola se věnuje i článek Petra Kunce na serveru Fortifikace.net.
diskuse k článku
vstoupit do diskuse
související diskuse
Tratě kolem Pardubic a Hradce Králové