© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Železniční doprava zboží nachází své uplatnění v poslední době hlavně při přepravách na delší vzdálenosti. Je logické, že pro zemi jako je Česko to znamená především dopravu mezinárodní. I přestože již téměř desetiletí je umožněn vstup na železniční síť v Česku i pro jiné dopravce, než státní ČD, v případě mezinárodní dopravy je toto stále jev spíše ojedinělý. Důvodů pro to je více, ale jedním z těch rozhodujících jsou i problémy s hnacími vozidly. Zatímco povinné náležitosti jako je licence, pojištění, trasa, personál atd. lze použít jen do místa, kde končí státní hranice a na zahraničním úseku lze od toho místa použít náležitosti zahraničního dopravce, u lokomotiv to tak jednoduché není. Logicky minimálně musí dojít k předávce vlaků v přechodové stanici a tudíž musí vjet hnací vozidlo na „cizí“ koleje. Schválení příslušného typu vozidla pro provoz v té které zemi je však obvykle dlouhodobý a nákladný proces. I v případě pouhého přejezdu do pohraniční stanice pak mnohdy vyvstávají problémy, neboť tato oblast byla doposud řešena pouze na úrovni bilaterálních dohod mezi národními železničními podniky. Zatímco v případě mezistátní dopravy se Slovenskem se tyto problémy vzhledem k jednotnému parku lokomotiv skoro nevyskytují, v případě hlavního obchodního partnera ČR, Německa, je situace téměř opačná. I přesto se postupně objevují první vlaštovky na styku se všemi okolními železnicemi. Následující přehled uskutečněných přeprav si nečiní nároky na úplnost ani úplnou přesnost a není zaměřen na použitá hnací vozidla. Autoři budou velice vděční za případné doplnění a upřesnění.
Přestože tato společnost na českých kolejích jako licencovaný dopravce fakticky nevystupuje, určitě by neměla v tomto přehledu chybět. Teoreticky tomu mohlo být i jinak, ale zatím ITL stále využívá na síti SŽDC služeb českých dopravců, v první řadě ČD. Přitom ještě v loňském roce tato drážďanská společnost vlastnila větší počet lokomotiv V200, z toho část původně z parku ČD (řada 781), tedy stroje, které mohly být bez problémů použity i pro provoz na naší železniční síti. Nakonec však do konce minulého roku ITL všechny tyto stroje prodala do Polska. Provoz mezinárodních nákladních vlaků ITL je až doposud téměř výhradně spjat s přechodem Ebersbach / Rumburk. Počátkem zdejšího, nyní velice silného nákladního provozu, byly pro společnost ITL převozy lokomotiv do a ze ŽOS Nymburk, které začaly probíhat během roku 2002. Šlo o lokomotivy mnoha typů, nejen motorové, ale i elektrické. Přepraveny byly i např. dumpcary společnosti Laubag. Na českém území pak dopravcem byly ČD a nebo ŽOS Nymburk v úseku Nymburk – Rumburk, na pohraniční úsek si však vyhradily monopol ČD. Prvním „skutečným“ nákladním vlakem přes tento přechod pro společnost ITL byl 13.1.2003 vyrovnávkový vlak „uhláků“ do Ústí nad Labem západ pro náklad recyklovaného skla, opět na celém českém úseku v režii ČD. Poté se po delší pauze v květnu rozběhly pravidelné přepravy petrochemických produktů mezi Hamburkem a Pardubicemi, resp. Mostem na českém území. Sem tam se objevila rovněž souprava prázdných nákladních vozů pro potřeby ITL (řady Fcs, Ua, Uacs). Na podzim pak přibývají i přepravy pohonných hmot a topných olejů z Leuny, těsně před koncem roku proběhla i přeprava vápna v relaci Beroun – Chemnitz Kuchwald, celkem bylo za rok 2003 přepraveno cca 50 vlaků v každém směru. Rok 2004 byl pak ve znamení zcela nových a nečekaných přeprav. První bylo převzetí relace kontejnerových vlaků Žižkov – Hamburg, do té doby trasovaných přes Bad Schandau a samozřejmě v Německu v režii Railionu. Pár dní poté, 25.1. pak začala pravidelná spolupráce s dopravcem Unipetrol Doprava, šlo samozřejmě o přepravy chemických produktů a pro českého dopravce šlo o první mezinárodní přepravu, i když pouze v úseku z Mostu (Kralup nad Vltavou) do Rumburka. Vlaky v pohraničním úseku Rumburk – Ebersbach stále zůstávají zcela v režii ČD. Kromě těchto přeprav pokračuje import pohonných hmot a to především do úložišť Čepro (Hněvčeves, Hněvice, Mstětice, Bělčice, Smyslov, Třemošná, Šlapanov) a přepravy topných olejů (Liberec, Beroun, Lhotka nad Bečvou, Brniště). V březnu se objevil i první vlak s panely firmy Goldbeck do Mindenu na vozech Res. Obdobné přepravy pokračovaly i během léta, kdy bylo přepraveno dalších 9 vlaků do Fallersleben. Během léta proběhly i dvě přepravy kovového šrotu z Hradce Králové a Děčína do Riesy. Ve stejné době rovněž začaly přepravy obilovin, v první fázi se jednalo o slunečnicová semínka z Mimoně do Riesy. Koncem roku pak přibyly exporty kukuřice přes Hamburk. Mimo toho samozřejmě šlo o občasné přepravy prázdných vozů po opravách apod. V roce 2004 šlo například o tři soupravy vozů Res opatřených imatrikulací SŽ a pro ITL opravených v OOS. Na výstavu Innotrans byl v září přepraven i prototyp českého „Effishuntera“. Celkem projelo v roce 2004 přes tento přechod v jednom směru kolem 400 vlaků, několik jich pak muselo během výluk v jarních měsících použít odklonovou trasu přes Zittau a Varnsdorf.
V roce 2005 pak pokračují především zaběhlé přepravy ropných produktů, tak jako v předcházejících letech. Nově se objevila přeprava vápna v relaci Beroun – Dresden ve skupinách vozů Uacns. Ve větším množství se pak začaly vyvážet přebytky obilí z různých destinací v ČR do zámoří přes Hamburk. Od poloviny února pak došlo k zavedení již čtvrté dvojice kontejnerových vlaků Žižkov – Hamburg týdně. V únoru pak ještě měly přibýt vlaky s novou komoditou – mosteckým uhlím do Kasselu. Jelikož však na české straně je dopravcem společnost OKD, Doprava, bylo nakonec možno provést předávku vlaku již v Děčíně, takže již bez zapojení ČD v přeshraničním úseku. Tato předávka poprvé úspěšně proběhla 10.2. Tento vlak byl zároveň předzvěstí postupného většího využívání přechodu Děčín / Bad Schandau společností ITL, které dříve či později stejně muselo nastat. V konečné fázi by sem pak logicky mělo dojít k přesměrování všech nákladních vlaků, v současnosti vedených přes Ebersbach. Ty jsou tudy vedeny již jen z důvodů, že na českém úseku jsou dopravcem ČD, které až dosud předávku v Děčíně odmítaly.
Tato společnost poprvé vstoupila na celostátní koleje koncem roku 2002, od tohoto okamžiku dosáhly její výkony velice výrazného nárůstu, takže v současnosti jde o třetího největšího železničního dopravce v Česku. Prvním mezinárodním vlakem v její režii byly již popsané přepravy přes Rumburk, ve spolupráci s ITL na německém úseku a s ČD na přeshraničním úseku Rumburk – Ebersbach. V současnosti jde prakticky o jednu dvojici vlaků denně. Jedná se exporty i importy, na naší straně do stanic Most n.n., Kralupy nad Vltavou, ale i do Hněvic, na německém území pak nejčastěji do stanic Leuna, Duisburg, Magdeburg atd. V loňském roce byla rovněž zajištěna přeprava prázdných vozů Res do Děčína, pronajatých a využívaných ITL při výlukových pracích.
Od 16.1. 2005 rovněž probíhá zhruba jednou týdně přeprava síranu amonného v relaci Neratovice – Trnovec nad Váhom. V přechodové stanici Kúty je vlak předáván slovenskému dopravci BRKS.
I když se jedná o jednu z nejdéle aktivních soukromých železničních dopravců na české železnici, až donedávna nebyla v mezinárodní dopravě aktivní. Do této oblasti vstoupila až 17.9.2004, kdy v Kútech převzala soupravu tří prázdných vozů Faccs od firmy AM-TUNING (slovenský železniční dopravce). S touto slovenskou firmou a rovněž přes tento přechod se uskutečnila i další přeprava, kterou byl dovoz pohonných hmot ze Slovnaftu.
K zásadnímu obratu však došlo začátkem roku, kdy se společnost Viamont stala zakládajícím členem sdružení Europen Bulls, které má za cíl vytvořit mezinárodní síť nestátních železničních dopravců pro zajištění nákladní dopravy. Prvním výsledky spolupráce členů European Bulls můžeme již zaznamenat i na našem území. Od 2.3. je pravidelně přepravován cement z prachovického závodu Holcim do Vídně. Předávka mezi zúčastněnými dopravci (Viamont pro ČR a LTE pro rakouský úsek) probíhá ve stanici Břeclav.
Největší v Česku působící privátní železniční dopravce již rovněž vstoupil do oblasti mezinárodní dopravy. Poprvé se tak stalo při přepravě štěrku z Drahotuše do stanice Rybnik Towarowy na síti PLK. Přeprava proběhla 29.6.2004 přes PPS Chalupki, předávkou v této stanici mezi OKDD a polským dopravcem PTKiGK. Sousední přechod do Polska v Petrovicích u K. využívá OKDD v nákladní dopravě v současnosti při přepravách koksu do stanice Ostrava hl.n., na PLK je dopravcem PKP Cargo.
Od podzimu loňského roku zahájila OKDD rovněž přepravy na Slovensko, kde využívá na síti ŽSR jako dopravce vlastní dceřinnou společnost ŽDD Bratislava. První vlak projel přes PPS Kúty 18.10.2004, další nepravidelné přepravy pak následovaly nejen přes tento přechod, ale i přes Horní Lideč a Čadcu. Vesměs se jedná o vlaky s materiálem pro výstavbu tratí (kolejnice, kolejová pole, štěrk).
O počínající spolupráci s ITL při přepravách do Německa je již zmínka výše.
Zajímavostí byla i první přeprava z Rakouska, kdy OKDD převzala v Břeclavi od ÖBB lokomotivu 1822 005 na její cestě do Polska. V PPS Chalupki pak lokomotivu převzalo opět PTKiGK.
Tento dopravce má rovněž dceřinnou společnost na Slovensku. Svou první mezinárodní železniční přepravu z Ostravy do stanice Kazincbarcika (MÁV) uskutečnil již v roce 2003 a to rovnou s jedněmi hnacími vozidly až do maďarské pohraniční stanice. Šlo o ucelený vlak chemických surovin pro koncern Borsodchem. Tento vlak byl údajně veden celkem čtyřikrát. V současnosti je v mezinárodní dopravě aktivní právě slovenská dceřinná společnost SMD, Čadca, přičemž jsou využívány lokomotivy mateřské společnosti.
Tento dopravce je specifický tím, že mezinárodní doprava je hlavním předmětem jeho aktivit. Kromě pravidelných i mimořádných osobních vlaků se stále častěji lze setkat s nákladními vlaky v jeho režii. V návaznosti na dřívější aktivity společnosti ČSD (Česká severní dráha) jde především o přepravy železničních vozidel do a z opraven, resp. na zkoušky. V převážné míře jde o různé osobní vozy do ŽOS v Českých Velenicích a nákladní pak do Dubnice nad Váhom. Pokud jde o počet využívaných přechodů, pak jistě patří v Česku prvenství právě Railtransu. Z německo-českých PPS již využil Railtrans Žitavu, Rumburk (v případě nákladní dopravy ovšem opět v přeshraničním úseku s ČD), Děčín, Cheb a Českou Kubici. Na německém území pak vlaky přebírá společnost Hochwaldbahn. Při přepravě do Rakouska byla využita PPS České Velenice (na rakouské straně WLB). Při přepravách do Dubnice nad Váhom je využívána PPS Horní Lideč a dopravce SMD, Čadca. Dne 8.12.2004 proběhla zřejmě první tranzitní nákladní přeprava přes Česko plně v režii nestátních dopravců. Šlo o soupravu vozů Fcs v trase Saarbrücken – Cheb – Horní Lideč – Dubnica nad Váhom, na německém území na licenci HwB, na našem území Railtrans a na Slovensku pak slovenská SMD.