© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Rovněž toto město na Dunaji s rozhodlo vstoupit aktivně do oblasti logistiky. Situace je zde ale oproti jiným městům specifická v tom, že zde existují dvě nezávislé společnosti, které se na provozování zdejších GVZ podílejí.
Historicky starší je nákladní centrum vzniknuvší ve zdejším přístavu, který je součástí skupiny bavorských přístavů (Bayernhafen GmbH & Co), vlastněné Bavorskem. Přístav vznikl v roce 1910 a paradoxně začal používat název Güterverkehrzentrum ještě předtím, než se tento název vžil pro podobná centra v Německu. Jde o největší bavorský přístav, který se skládá ze tří částí:
Ve východní části vznikl v září roku 2005 nový terminál RoLa, původně zamýšlený v GVZ Süd. V terminále stále probíhají dokončovací práce. Financování projektu zajistila rakouská společnost SCHIG. Jedná se o společnost, zajišťující podporu v oblasti projektů železniční a kombinované dopravy. Zajišťuje financování z veřejných prostředků (v rámci legislativy pro podporu KD a železniční infrastruktury v Rakousku) a další služby pro příjemce dotací a následně i kontrolu využití těchto prostředků. Důvodem pro vznik terminálu bylo prodloužení části vlaků RoLa končících ve Welsu dále na západ. Od konce léta 2005 je v provozu 1 dvojice vlaků denně (Regensburg – Graz), v roce 2006 rozšířeno na 2 páry, ve výhledu až 12 párů denně. Operátorem vlaků je Ökombi, provozní dotace rovněž zajišťuje rakouská strana.
V sousedství probíhá investice do nového kontejnerového terminálu, nyní probíhá překládka kontejnerů v přístavu pouze klasickými jeřáby.
Mimo to je v tomto prostoru nový sklad posypové soli a připravuje se podnik na výrobu biolihu.
Většina zboží do přístavu míří po silnici a vodě (41,4%, resp. 49,1%), železnice má pouze minoritní podíl 9,4%. Z hlediska komodit dominují krmiva a ostatní agrární produkty, dřevo a ocelové výrobky (především pro Rhenus).
GVZ zde tedy vzniklo na základě přirozené funkce přístavu – tedy především skladování a překládka zboží. Přístav se rozkládá na 160 ha a zaměstnává cca 2000 pracovníků. Areál protíná celkem 35 km kolejí, je zde 13 jeřábů, Ro-Ro rampa a pod. Tato zařízení jsou v majetku přístavu. Správa přístavu zprostředkovává pronájem pozemků jednotlivým zájemcům.
V roce 1990 založena společnost GVZ Regensburg GmbH s těmito vlastníky:
Následně začala příprava ploch pro vznik GVZ ve dvou lokalitách – GVZ Süd a GVZ Mitte. Nejprve byly vykoupeny vhodné pozemky, byly patřičně uzpůsobeny (vč. např. přeložek linek VVN) a vybaveny potřebnými sítěmi a následně se začalo s prodejem jednotlivým zájemcům. Městu nyní patří jen základní silniční síť a osvětlení. Železniční síť patří jednotlivým firmám.
Mezi klíčové zákazníky GVZ patří pochopitelně velké výrobní podniky ve městě, jako je v první řadě závod BMW a dále Siemens VDO. Celkem je zde umístěno cca 25 podniků z oblasti dopravy a logistiky. Mezi ty velké patří DPost, ABX , DHL, Kühne+Nagel, Preymesser, BTS Kombiwaggon, DUSS, a dále třeba celnice, parkoviště, hotely, servisní služby, městský archív apod.
Srdcem GVZ Süd je kontejnerový terminál DB Netz – v provozu od 31.1.2000, provozovaný je od roku 2003 společností DUSS. Náklady na výstavbu dosáhly 18 mil. €. Vznikl jako náhrada původního terminálu na nevhodném místě ve městě. Vlastní terminál se skládá ze 4 kusých kolejí s délkou 350 m a dvou kolejových portálových jeřábů.
V současnosti požadavky na překládku od operátorů překračují možnou kapacitu. To jednak umožňuje výstavbu menšího terminálu přímo v přístavu a v přípravě je rovněž zdvojnásobení kapacity překladiště DUSS. To bude možné až po přemístění kontejnerového depa BTS Kombiwaggon, které s terminálem bezprostředně sousedí.
V roce 2005 bylo zmanipulováno 75 400 překládek, přičemž na počátku provozu v roce 2000 to bylo 14 000 překládek. Jde o největší nárůst u všech terminálů DUSS. Cca 75% zmanipulovaných kontejnerů a výměnných nástaveb souvisí přímo se zdejším závodem BMW. Významný byl především přelom let 2001/2002, kdy v souvislosti s programem Mora-C společnosti DB Cargo hrozilo přesunutí veškerých přeprav prázdných kontejnerů na silnici. Pouze díky zřízení depa prázdných kontejnerů v GVZ Süd se podařilo tuto hrozbu odvrátit. Není bez zajímavosti, že významná část prázdných kontejnerů sem přijíždí po železnici z terminálu v Uhříněvsi. Denně je pak vypravován vlak prázdných kontejnerů z depa BTS v GVZ Süd do nedalekého závodu Wackersdorf, kde probíhá shromažďování dodávek určených pro zámořské závody BMW od všech německých a rakouských dodavatelů. Zde pak na závodovém překladišti BMW dochází k přeložení kontejnerů – vlak s loženými kontejnery pak pokračuje do Antverp.
Dále BMW využívá kombinovanou dopravu pro přepravy mezi svými německými závody.
Kontejnerové depo BTS je obsluhováno mobilními překladači. | BMW rovněž využívá výměnné nástavby společnosti Transfracht/TFGI. |
Pravidelné relace ucelených vlaků:
V odborných médiích je často citovaným pojmem citylogistika, tedy koordinace obsluhy center měst nákladní dopravou. Řezno patří v tomto ohledu k průkopníkům v této oblasti nejen v Německu. Zde se citylogistika skrývá pod názvem RegLog, což není firma, ale pouze název projektu.
V roce 1996 na základě iniciativy BMW AG. byla provedena dotazníková akce pro zjištění přepravních proudů zboží mezi jednotlivými částmi města při zásobování a svozu zboží od podnikatelů v centru města. V další fázi začala spolupráce 6 významných spedičních podniků, které se na zásobování podílí. Konkrétně jde o firmy:
Prakticky systém funguje tak, že zboží určené pro centrum Řezna se soustředí ve skladu je naloženo do 1–2 nákladních vozů. Ty pak zaváží a naopak sváží zboží v oblasti historické části města od jednotlivých zákazníků výše zmíněných 6 spedic sdružených do RegLogu.
Od roku 1998 až dosud se tímto postupem podařilo ušetřit 20 000 km ujetých nákladními auty na území města.
Je třeba si ovšem uvědomit několik důležitých věcí. Kromě toho, že jde o zboží pro zákazníky pouze 6 zúčastněných spedic, RegLog nelze použít pro přepravu speciálního zboží jako jsou léky, některý textil, potraviny, expresní balíkové služby apod. Dále je podstatné to, že citylogistika může fungovat jen za podpory města a zúčastněných spedic. Firmy sdružené v RegLogu mají rovněž podporu i prostřednictvím výjimky ze zákazu jízdy do centra města v denní době: ostatní firmy mohou vjíždět pouze do 10:00 hod. Stále důležitá je rovněž úloha automobilky BMW, která podporuje projekt svým personálem a rovněž propagačně. Všechny zúčastněné firmy berou citylogistiku v první řadě jako prostředek pro vlastní reklamu a nikoli pro snížení vlastních nákladů.
Z přibližně 100 obdobných projektů v Německu je značná část na ústupu, resp. se dále nerozvíjí. Trvalým problémem je rozklíčování skutečných nákladů na RegLog mezi zúčastněné subjekty. Není možné přesně určit, jakým způsobem se jednotliví speditéři podílejí na skutečných nákladech – jednotlivé subjekty zavážejí různé zboží do různých destinací. Z toho je též složité určit, zda-li vůbec a do jaké míry je systém ziskový.
V rámci zdejší citylogistiky je rovněž využíván informační systém TeleLog. Ten se vyznačuje mj. tím,že: