naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » tratě » vlečka do průmyslové zóny nošovice v provozu

Vlečka do průmyslové zóny Nošovice v provozu

text: Lukáš Soukup
neoznačené foto: archiv autora
vloženo: 26. 11. 2008
upraveno: 11. 3. 2010

Dne 14. listopadu na základě technickobezpečnostní zkoušky vydal Drážní úřad povolení pro zkušební provoz stavby „Napojení průmyslové zóny Nošovice na žel. trať Frýdek Místek – Č. Těšín“, jinými slovy bylo zprovozněno kolejové napojení automobilky HMMC (Hyundai Motor Manufacturing Czech) v průmyslové zóně (dále jen PZ) Nošovice. Tato událost navázala na vlastní zahájení výroby v HMMC na začátku listopadu. Vlastní železniční napojení průmyslové zóny se skládá ze dvou částí. Vybudování části odbočující z regionální dráhy Frýdek-Místek – Český Těšín výhybkou č. 101 až po brány HMMC v celkové délce 301 m bylo záležitostí Moravskoslezského kraje. Dokončení této části do poloviny listopadu t. r. bylo obsaženo v závazku kraje vzhledem k automobilce Hyundai. Na tuto část navazuje vlastní kolejiště vlečky uvnitř areálu automobilky. Tato část je již zcela v režii HMMC. V průběhu výstavby kolejového napojení přešlo investorství z kraje na SŽDC a po dokončení jde tedy o majetek státu spravovaný SŽDC. Z hlediska provozního je spojovací kolej do PZ staniční kolejí žst. Dobrá u Frýdku-Místku, z hlediska dopravců jde tedy o veřejně přístupnou součást sítě SŽDC. Provozovatelem dráhy je u vnějšího napojení tedy také SŽDC. Kolejiště uvnitř HMMC je již vlečkou, jejíž výstavba plně spadá do kompetence korejských investorů a po dokončení bude jejím provozovatelem firma Glovis. Bohužel tato vlečka nebyla dokončena ve stejném termínu jako vnější napojení, takže prozatím provoz na vlečce nemohl být zahájen.

Plocha PZ Nošovice činí 276 ha a její výstavba začala již v roce 2006. Stavba si vyžádala značné přesuny materiálu. Jen pro zpevnění cest na stavbě bylo nutné v krátké době navézt 150 tisíc tun hlušiny z dolu Paskov. Kromě dovozu vápna pro vápennou stabilizaci zeminy (které se vykládálo z železničních vozů ve Frýdku-Místku) byla nakonec přeprava těchto objemů realizována pouze po silnici, přestože již v polovině května 2007 byla uvedena do provozu dočasná vlečka do areálu PZ Nošovice. Šlo o kusou kolej odbočující z širé tratě mezi dopravnou Dobrá u Frýdku Místku a zastávkou Dobratice pod Prašivou. Stavbu zrealizovala v čase necelého jednoho měsíce společnost OKD, Doprava z vlastních prostředků. Kolej v délce 460 m byla uzpůsobena pro vykládání sypkých materiálů z výklopných vozů. Obsluha vlečky měla probíhat posunem ze stanice Dobrá. Bohužel kromě zkušebního návozu kameniva vlečka nakonec zůstala nevyužita a veškeré přesuny materiálu probíhaly po silnici.

Dva obrázky přibližují začátek výstavby průmyslové zóny s provizorní vlečkou OKD v květnu 2007.

Zprovozněním kolejového napojení bylo umožněno obsluhovat HMMC železniční dopravou. Se závodem HMMC však úzce souvisí i následující daleko rozsáhlejší investice do železniční infrastruktury, kterou je stavba s názvem „Optimalizace trati Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – Český Těšín“. Tato stavba na trati SŽDC bude zahrnovat především elektrifikaci, vybudování dopraven Dobrá nákladní nádraží a Ropice, bude zdvoukolejněn úsek Vratimov – Frýdek – Místek a druhá kolej v délce 1,5 km bude jako výhybna fungovat i mezi Hnojníkem a Stříteží. Dále bude provedena optimalizace celého úseku s cílem dosažení nejvyšší traťové rychlosti 100 km/h a třídy zatížení D4. Dopravna Dobrá nákladní nádraží bude těsně navazovat na stávající kolejové napojení PZ. Její součástí by mělo být jak čtyřkolejné kolejiště pro vlaky z vlečky HMMC, tak i zastávka s jedním nástupištěm. Tato stavba bude financována v rámci vládního usnesení č. 550 z roku 2006 ze státního rozpočtu a počítá se rovněž se zapojením strukturálních fondů. Nicméně zahájení stavby v úseku Frýdek-Místek – Český Těšín, hlavně z důvodů odporu místních iniciativ, nabírá neustále zpoždění. V současné době probíhá posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Podle posledních informací mají začít práce na této stavbě až v roce 2010 v úseku Frýdek-Místek – Dobrá u Frýdku-Místku a stavbou nákladového nádraží. Práce mají být dokončeny v roce 2014 na úsecích Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek a Frýdek-Místek – Český Těšín. Předpokládané náklady činí zhruba 4 miliardy korun.

Kolejové schéma vlečky HMMC spolu s budoucí dopravnou Dobrá nákladové nádraží

Pokud jde o budoucí provoz na vlečce do PZ Nošovice, bude se jednat především o expedici hotových aut a import ocelových svitků. V Žilině v sesterské automobilce Kia je dosud po železnici expedována pouhá pětina produkce a to především na trh ve Velké Británii přes přístav Cuxhaven (na našem území je dopravcem vlaků Viamont Cargo), dunajský přístav Kelheim (u nás dopravce ČD Cargo) a případně do Španělska, Portugalska a několika dalších zemí.Vzhledem k současné podobě napojení PZ výhybkou od Dobré bude probíhat jízda vlaků přes Frýdek-Místek a Ostravu. Po dokončení nákladového nádraží Dobrá a optimalizaci trati směr Český Těšín se počítá i s obsluhou z této strany. Vlastní provoz na vlečce – tj. první jízda s materiálem pro výrobu, popř. s hotovými automobily – by se měla odehrát v první polovině prosince.

Součástí vybavení vlečky je kromě dvou čelních ramp pro nakládku aut a kolejí pro vykládku ocelových svitků i prostor pro překládku kontejnerů. Ovšem obdobně jako v případě závodu sesterské automobilky Kia v Žilině (viz článek Terminál Žilina s novou perspektivou) vlastní překládka kontejnerů železnice – silnice bude probíhat mimo areál HMMC. V této souvislosti je třeba zmínit ještě jednu investici, opět ze strany OKD, Doprava. Již v dubnu roku 2007 byla zprovozněna první fáze kontejnerového překladiště v areálu dolu Paskov. V podstatě šlo v počáteční fázi o využití stávajícího kolejiště a úpravu sousedních ploch. Toto překladiště začalo svému účelu sloužit již od října 2007, kdy byl zahájen provoz ucelených kontejnerových vlaků Koper – Vratimov (přípojná stanice vlečky dolu Paskov). V této fázi šlo především o přepravu technologického zařízení pro budovanou automobilku a vlaky byly provozovány podle potřeby i několikrát týdně. Během letošního roku pak bylo překladiště využíváno především jako výpomoc pro automobilku Kia v Žilině, kvůli přetížení tamního překladiště SKD Intrans. Na podzim tohoto roku pak byla zahájena další fáze provozu, kdy jsou v kontejnerech naváženy komponenty pro výrobu aut. Zároveň je připravena dostavba celého překladiště, které by v cílovém stavu mělo mít tři kusé koleje a celkovou plochu 90 tisíc m2. Na vlečku dolu Paskov jsou od listopadu směřovány prozatím i zásilky s ocelovými svitky pro automobilku.

Okolní obrázky zachycují terminál Paskov. foto Zdeněk Pem

Doplnění 25. 9. 2009

Vlastní provoz na vlečce, tak jak se u podobných projektů stává, nakonec oproti očekávání začal až v roce 2009. Jeho rozsah zatím také zůstává za očekáváním a to nejen vinou současné recese, zasahující především automobilový průmysl. Napojení vlečky bylo dokončeno sice v listopadu 2008, nicméně nadále zbývalo dokončení některých částí vlečky uvnitř areálu. Následně pak 21. 1. 2009 Drážní úřad vydal rozhodnutí povolující zkušební provoz vlečky. Jejím provozovatelem se stal Raillex, firma, v níž má podíl ČD Cargo a jež byla před lety založena jako společný podnik se spedicí SETTO, tehdy s účelem nabízet přepravu kusových zásilek po železnici (SETTO nahradila nyní firma Charles Bridge Prague). ČD Cargo je také provozovatelem drážní dopravy na vlečce, jejíž přípojnou stanicí je Dobrá u Frýdku-Místku.

První vozy určené pro přepravu automobilů dorazily na vlečku již 8. 1. Postupně pak probíhal návoz dalších autovozů, na kterých byl prováděn nácvik nakládky, která probíhá na dvou kusých kolejích. První vlak s automobily pak vyrazil na svou cestu 29. 3. z Ostravy-Kunčic do německého Kelheimu. Nicméně po železnici bylo od té doby expedováno doposud pouze 9 vlaků. Zlepšení lze snad očekávat až po najetí na dvousměnnou montáž, k němuž došlo na konci září. Rovněž by mělo dojít k využití nových autovozů z parku společnosti BLG (viz článek Transport Logistic 2009), která zodpovídá za distribuci hotových automobilů (prostřednictvím firmy ALC), podobně jako v případě sesterského závodu v Žilině. Doposud byly využívány vozy z parku STVA a ATG.

Nakládka vagónů v areálu ALC (Automobile Logistics Czech) probíhá přes dvojici čelních ramp. archiv časopisu Cargo Motion

Mezitím však 17. 2. došlo k další přepravě na vlečku v Nošovicích, kdy dorazil první ucelený kontejnerový vlak z přístavu Koper. Do té doby veškeré vlaky s kontejnery z Koperu pro automobilku a její dodavatele směřovaly na překladiště OKD, Doprava v Paskově. Od jara však byly postupně všechny ucelené vlaky s kontejnery pro automobilku přesměrovány na překladiště přímo v průmyslové zóně. V současnosti to představuje přibližně 2 vlaky týdně. Vlastní překladiště na vlečce je provozováno firmou Glovis Czech Republic. K dispozici je zpevněná plocha, jedna kolej a pro překládku slouží dva čelní překladače Linde.

Kontejnerové překladiště firmy Glovis. 2x archiv časopisu Cargo Motion

Jako poslední pak byla zprovozněna část vlečky určená pro překládku ocelových svitků. První vozy se svitky dorazily na vlečku již v červnu, ale k oficiálnímu zprovoznění došlo až 26. 8., kdy dorazil na vlečku ucelený vlak vozů Shimms z přístavu Koper. Svitky pocházejí z oceláren v Koreji, přičemž firma Hysco zajišťuje i vykládku a skladování přímo v Nošovicích, ve své vlastní hale. Ta je vybavena dvěma kolejemi, takže vykládka vozů probíhá uvnitř haly pomocí mostového jeřábu. V současnosti se počítá s rozsahem provozu v objemu jednoho až dvou vlaků měsíčně.

Otázkou zůstává, nakolik skutečně dojde ke zvýšení železničního provozu na vlečce po najetí na plnou výrobní kapacitu a jestli připravované zkapacitnění navazujících traťových úseků bude v uvažovaném rozsahu skutečně nezbytné.

Pohled na vlečku vedoucí do haly Hysco. Do haly vedou dvě kusé koleje.

Na přepravy pro firmu Hysco jsou nasazeny vozy Shimms s reklamním potiskem.
Přísun vozů prvního oficiálního vlaku.
Vykládka svitků v hale. 5x archiv časopisu Cargo Motion

Doplnění 11. 3. 2010

Provoz na vlečce v průmyslové zóně Nošovice dosáhl konečně začátkem letošního roku pravidelnější charakter, a to i přes nepříznivý vývoj v automobilovém průmyslu jako celku. Především díky rozšíření výrobního programu o vozy KIA a dobíhajícímu šrotovnému v některých zemích se zpravidelnila expedice hotových automobilů ucelenými vlaky, takže nyní je vypravován ucelený vlak téměř každý pracovní den. Tyto vlaky také již nesměřují pouze do dunajského přístavu v Kelheimu. Během druhé poloviny roku 2009 směřovalo stále více vlaků přes přechod v Děčíně buďto do přístavů Cuxhaven, Rotterdam nebo Bremerhaven (a dále do Velké Británie), ale rovněž do stanice Genk v Belgii. Další důležitou destinací je přístav Koper Luka, odkud pokračují automobily lodí na Blízký východ. Několik vlaků s automobily pro španělské zákazníky bylo odesláno rovněž do stanice Le Boulou Perthus na francouzsko-španělských hranicích.

Na přepravách se podílí společnost BLG, jejíž nově zařazované vozy Laaers jsou nasazovány především při přepravách přes přechod v Děčíně. Na německé straně je u těchto vlaků dopravcem firma ITL, která zajišťuje prostřednictvím dceřiné společnosti ITL Benelux přepravu i v Nizozemsku a Belgii. Ta zajišťuje stejným způsobem i přepravu autovlaků s novými vozy KIA ze žilinského závodu. V opačném směru jsou pak některé soupravy vytěžovány novými vozy z produkce závodu VW Emden do překladiště ARS-Altmann v Lysé nad Labem – v železniční dopravě stále spíše ojedinělý postup.

K jistě změně došlo od počátku roku 2010 v trasování kontejnerových vlaků z přístavu Koper. Kromě vlaků AdriaKombi zajíždí na překladiště v automobilce i vlaky operátora Metrans. Ty jsou trasovány mimo území Rakouska přes Lanžhot, alternativně jsou pak vedeny přes Dunajskou Stredu, kde zajišťují obsluhu překladiště Metrans (Danubia). Detaily také v článku Nový terminál v Dunajské Stredě v provozu.

742.293 s kontejnerovým vlakem z Koperu vjíždí na vlečku v PZ Nošovice. foto Jan Šantrůček, 16. 4. 2009 Opět kontejnerový vlak z Koperu v čele se 751.239 při odjezdu z Frýdku-Místku (28.4.2009)
Ložený ucelený vlak z vozů BLG Autorail opouští s lokomotivou 751.148 v čele Frýdek-Místek. foto Tomáš Kudláček, 29. 12. 2009 Ačkoli na vlečku Hyundai směřují převážně ucelené soupravy, najdou se i výjimky. Zde se k Dobré blíží Mn 80035 v čele se strojem 751.101, který za vozy pro nakládku dřevní hmoty veze i dva autovozy. foto Jan Šantrůček, 9. 3. 2010
Vjezdové násvěstilo žst. Frýdek-Místek míjí s ucelenou soupravou autovozů stroj 751.220. foto Jan Šantrůček, 9. 3. 2010
Tentýž vlak o několik kilometrů dále, konkrétně mezi Dobrou u Frýdku a nošovickou automobilkou. Po úvrati ve Frýdku-Místku nastupil do čela, v dáli patrný, stroj 742.272 a původně vlaková 751.220 zůstala na postrku. Za zmínku stojí i délka soupravy (v tomto případě 561 metrů), která působí v nácestných stanicích a zejména samotném Frýdku-Místku nemalé dopravní komplikace. Nejdelší dopravní kolej mimo nástupiště ve Frýdku má pouze 509 m a odjezd směrem na Hnojník odbočuje cca z třetiny stanice. foto Jan Šantrůček
Dva panoramatické pohledy zachycují průmyslovou zónu v Nošovicích v květnu 2007 a prosinci 2009.
Výhybka do průmyslové zóny u odjezdového návěstidla žst. Dobrá; odbočná kolej pokračuje dále 300 m jako staniční kolej do místa, kde je začátek vlečky. Odstavná plocha pro automobily s nakládacími rampami.
Pohled na kolejiště vlečky od východu, vpravo kontejnerový terminál firmy Glovis. Opět pohled na vlečku, vlevo hala firmy HYSCO.