| Autor |
Příspěvek |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 542
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 01. prosince 2011 - 13:13:49 | 
|
T47.020: řada DCi neexistovala u ČSD ani u FOD. Bokorysy úzkých vozů FOD jsou v knížce Karla Justa. K normálněrozchodným vozům FOD žádný zdroj neznám. |
Jan_perner
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 158
Registrován: 10-2002
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 09:47:04 |
|
Měl bych jeden dotaz týkající se provozu bobin v Praze na napětí 1500V. Jde mi to, zda pro tento provoz byly na lokomotivách nějaké úpravy.
Z hlediska trakce jezdily na poloviční výkon. S tím nebyl asi žádný problém.
Nejsem sice elektrotechnicky vzdělán, ale mám pocit, že by problémy měly být pomocných pohonů.
Ventilátory chlazení motorů, byly poháněny (snad) dvěma elektromotory na 1500 zapojenými do série. Tyto motory zároveň poháněly dynama pro dobíjení baterie (48V). Kdyby běžely na poloviční napětí, tak by nejen méně chladily, ale vyráběly pro baterie jen 24V. Nebo ne?
Taktéž si nejsem jist, jestli by kompresor na poloviční napětí byl schopen nafoukat plný tlak do brzd.
Kdysi jsem snad o tom něco někde četl, ale teď o tom nic najít nemůžu.
Je to někdo schopen zodpovědět?
| Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 273
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 16:02:05 |
|
Níže je obrázek části železničního mostu v Přerově v roce 1945. V pozadí vlevo jsou Rolnické lučební závody, uměl by někdo identifikovat i ten motorový vůz?
|
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 544
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 16:14:52 |
|
Adolf_bleichert: nejspíš Arpád: http://churchill.trainz.cz/arpad.html |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 956
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 16:17:00 |
|
Možná odpoví někdo, kdo zná více souvislostí, ale vypadá to jako "Arpád", M 283.0. Ty sice za války dostaly Slovenské železnice, ale po válce to mohlo být jinak, nehledě na to, že se sem možná mohl taky nějaký zatoulat z Maďarska. |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 545
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 16:31:45 |
|
Arpady po válce občas zaskakovaly i na různých rychlících mimo Slovensko. |
22Michal
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.13.123.3
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 18:33:45 |
|
Jan_perner: u toho dobíjení to není vůbec tak jednoznačné, jak si představujete. Takhle by to fungovalo u transformátoru, ale soustrojí motor-dynamo funguje trochu jinak. Podstatné je, jak je zapojené to dynamo co se buzení týče. Pokud je konstruováno na nekonstatní otáčky (nabízí se analogie s automobilem), dokáže vyrobit stejný výkon při různých otáčkách. A u těch ventilátorů by nižší otáčky (s tím související menší dopravovaný objem vzduchu) nemusely taky být problémem, díky přivedení polovičního napětí na motory se zde vyvíjel podstatně nižší ztrátový výkon. Sám píšete, že mašiny jezdily na poloviční výkon. Ale třeba se ozve někdo, kdo to podá přesněji, rád bych se taky něco nového dozvěděl. |
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10509
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 18:53:18 |
|
nabíjení- jak píšeš, ale existuje nějaká dolonotáčková mez. předpokládám, že s timhle se počítalo už ve výrobě. kompresor: menší otáčky= méně m3/hod, ale plnej tlak to jistě nafoukalo.
chlazení: tady by mě to taky zajímalo. 1/2 výkonu neznamená menší teplo, neb proudy byly furt stejný a topí se proudem, ne výkonem. asi se spolehlo na to, že loko z phy je studená a do phy už se to nějak dotáhne
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
22Michal
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.13.123.3
| | Odesláno Pátek, 02. prosince 2011 - 19:16:38 |
|
Bobo- ne, takhle to nemůže fungovat, při výpočtu jakéhokoliv chlazení se počítá vždy s výkonem (ztrátovým). To je fyzika, když na stejnou zátěž přivedeš nižší napětí, podle Ohmova zákona tam teče nižší proud. U.I=P. Díky tomu měly Bobiny i nižší výkon (indikovaný, hodinový...). A proto tam nemusel být takový průtok vzduchu (předpokládám). Tvoje možnost by mohla být jedině v případě, že by na Bobinách byl přepínač sériové/paralelní řazení TM. A na 1500V by se to přeplo trvale na paralel. Je to u této lokomotivy možné? A kdyby bylo, tak by celkový výkon lokomotivy navíc nepoklesl. |
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10513
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 03. prosince 2011 - 13:37:51 |
|
depak, u motorů ohmovo zákon neplatí. i na 1500V můžu naložit plný Mk, tedy plné I. točit se to bude polmalejc. a konstanta je R motoru pouze pro výpočet oteplení.
(Příspěvek byl editován uživatelem bobo.)
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
22Michal
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.13.123.3
| | Odesláno Sobota, 03. prosince 2011 - 14:41:47 |
|
Bobo- přiznávám, že točivé stroje nejsou vůbec můj obor, takže s tím kroutícím momentem máš možná pravdu, ale na druhou stranu si stojím za tím, že chladíš ztrátový výkon, ne proud protékající vinutím. Dám příklad- budu mít nějaké obecné topení. Jedno bude konstruované na napětí 24V a poteče jím proud 1A. Druhé bude konstruované na 230V (pro jednoduchost počítejme SS), poteče jím proud taky 1A. Kterým si zatopím víc?
Chápu, je to příklad zjednodušený, ale jde mi o to, že opravdu lokomotiva jedoucí na poloviční výkon nevytvoří stejné množství tepla z TM jako lokomotiva jedoucí na plný výkon. Ovšem pokud se mýlím, jen do mě :-) |
starej Ohm
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.146.185
| | Odesláno Sobota, 03. prosince 2011 - 17:32:48 |
|
1/2 výkonu neznamená menší teplo, neb proudy byly furt stejný a topí se proudem, ne výkonem
Vy jděte vrátit vysvědčení z osmé třídy základní školy. |
Kotec
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58
Registrován: 10-2011
| | Odesláno Sobota, 03. prosince 2011 - 19:21:17 |
|
starej Ohm: Sakra, místo přímotopů na 220 V pořídím trafa a přímotopy na 12 V... (Přímotopy v reálu nemám, ale při této úpravě si myslím, že už by topení jimi vyšlo možná levněji než dřevo nebo plyn...) |
starej Ohm
Neregistrovaný host
Odeslán z: 84.42.146.185
| | Odesláno Sobota, 03. prosince 2011 - 23:00:05 |
|
P = U.I
Q = U.I.t
kde U = napětí, I = proud a t = čas
lza zapsat také ve formě
P = U.U/R, čili Q = U.U.t/R
neboli při konstantním napětí a stálém odporu vinutí motoru (změnu v důsledku jeho ohřevu zanedbáme) je Jouleovo teplo přímo úměrné pouze době, po kterou prochází proud.
Takže si klidně pořiďete přímotopy na 12 V, jen je musíte převinout, tak aby 12V.I(x)=230V.I(y), abyste dostal stejné teplo. Můžete se inspirovat svářečkou ;-). Elelktroměrem to bude točit stejně. Vlastně více, protože ztráty v trafu :-D. |
M_g
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 340
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Neděle, 04. prosince 2011 - 00:08:14 |
|
starej ohm:
Ve své neskonalé laskavosti nám vyložit svoji pravdu se dopouštíte dosti podstatné chyby u motoru. A to zanedbání existence indukovaného napětí, jako funkce otáček.
Takže motory, ale i trafa mají ztrátový výkon při zatížení vždy I.I.R. Napětí má vliv jen na případné magnetizační ztráty. Pro ty se ale nepočítá s proudem zátěže. |
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10514
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 04. prosince 2011 - 14:12:06 |
|
jj, trakčák prostě neni I=U/R
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10515
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Neděle, 04. prosince 2011 - 14:35:17 |
|
a když chceš výkon, tak Pmech=Mk*n. což zjednodušeně na el. straně je I*I*U. I si trakčák umí vzít plný i při 0,5U. (ale taky třeba při 0,1U) a tady máš ten poloviční výkon.
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
BmbČ
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4290
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Pondělí, 05. prosince 2011 - 22:53:14 |
|
Vyskytli se i výzkumníci,  kteří chtěli v bytě jednocestně usměrnit světelný rozvod 230 V, koupit 110 V žárovky a mít 50% úsporu el. energie za svícení. 
| Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! |
|
735
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Úterý, 06. prosince 2011 - 17:55:01 |
|
BmbČ - POUZE ÚSPORA ZA ŽÁROVKY,
ale musíš dát místo 60 W tak 100 W
spotřebuješ 50
měla by vydržet 2x tak dlouho |
Bobo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10521
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Středa, 07. prosince 2011 - 12:41:02 |
|
to podžhavuješ járovku na 220V? 110V járovku jsme v krámu nějak nepotkal....
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista
jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno
http://www.stopkoureni.cz/ |
|
735
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Středa, 07. prosince 2011 - 22:34:24 |
|
jo. žárovka na 230, ale s diodou máš poloviční počet U-max, kdy obvykle ž bouchne, proto teoreticky dvojnásobná životnost, v praxi bych řekl ještě víc.skoro nezničitelná
s diodou fungují i některé úsporky |
M_g
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 343
Registrován: 6-2006
| | Odesláno Středa, 07. prosince 2011 - 23:53:35 |
|
Teda to sou teorie.
Žárovka obvykle bouchne při zapínání, protože cca 10 násobný proud studeného vlákna.
Pokud by byla trvale zapnuta, tak životnost roste se snižováním teplotního namáhání ne počtu půlvln. Bude delší, než dvojnásobek.
Se snižováním teploty vlákna klesá také účinnost přeměny na světlo. Takže by-oko 100W žárovka svítí s diodou jako 45W a žere 55W.
Čísla jsem si vycucal z prstu, ale na to, že nežere 50 a nesvítí 50 vemte jed.
Pokud by platila moje čísla,tak za životnost normální žárovky 1000h jste spotřeboval navíc 10kWh a to se při ceně žárovky 10Kč vyplatí. |
Jan_perner
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 161
Registrován: 10-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 08. prosince 2011 - 11:08:00 |
|
Díky všem za snahu, ale v zásadě jsem se nedozvěděl nic.
Takže jak to bylo s bobinama na 1500V nikdo neví?
| Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5183
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Úterý, 13. prosince 2011 - 11:42:18 |
|
Ve víru vášně z nového GVD vcelku unikl "úklid" okolo trati Ty.-HK.Byly zbourány další dva strážní domky ( u Sl.předměstí a u Týniště bývalá trať StEG.)Konec se pravděpodobně blíží i týnišťské vodárně,na přístavbě již jsou vybourána okna a odstrojena střecha..před pár lety ještě strojovna vodárny byla kompletní včetně elektromotorů atd..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
jb
Neregistrovaný host
Odeslán z: 109.107.202.221
| | Odesláno Úterý, 13. prosince 2011 - 15:46:22 |
|
Alf: Proč je dráhy nezkusily třeba prodat, nebyl by o ně zájem? |
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 279
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Úterý, 13. prosince 2011 - 18:33:18 |
|
Ze stanice Jiřetín pod Jedlovou ujelo dne 14.VII.1924 celkem 27 nákladních vozů. Aby neohrozily blížící se osobní vlak od Žitavy, musely být u Varnsdorfu vykolejeny. (Z.Šindlauer, Století páry, in Varnsdorf, město průmyslu a zahrad, s. 244, Studio Rema ´93 s.r.o., Česká Lípa, 2003, ISBN 80-239-0276-8) 3. obrázek je rovněž v uvedené publikaci zveřejněn. Věděl by někdo nějaké další podrobnosti?
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 280
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Úterý, 13. prosince 2011 - 18:44:38 |
|
|
735
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Čtvrtek, 15. prosince 2011 - 20:46:15 |
|
A-B : je těch fotek víc, nebo jen 4 ?
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 282
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 16. prosince 2011 - 14:25:33 |
|
Add. 735 Počítám, že jich bude mnohem víc. Z takového špeku bylo potřeba vytěžit maximum. Zde jsou zastoupení 2 vydavatelé pohlednic. No byli to vcelku rychlíci, poněvadž pohlednice v druhém příspěvku šla už 26.VII.1924 z Varnsdorfu do Drážďan. |
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 284
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 16. prosince 2011 - 14:53:41 |
|
Dokonce tato nehoda byla předmětem interpelace "poslance dra V. Lehnerta a druhů ministrovi železnic o nejistotě dopravy na Československých státních drahách".
Odkaz jest následující:
http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t4990_02.htm
Položil bych jen řečnickou otázku, kolik občanů Republiky československé asi o těch nehodách vědělo? Řekl bych, že pokud nebyli přímo z okolí, nebo je událost přímo nezasáhla, neměli o tom ani Ahnung a ani je to ve valné věšině případů velice nezajímalo, měli poněkud jiné starosti. |
Plešoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2351
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 16. prosince 2011 - 15:28:41 |
|
BmbČ opět zabodoval a podělil se s námi o svůj rozsáhlý dokument o historii železnice. Vzhledem k rozsáhlosti díla jsme se rozhodli jej publikovat ve dvou částech. První je tady: Počátky železnice v Českých Budějovicích (1.část), druhá část je již také hotová, vyjde během následujících pár dnů.
Takže ještě jednou autorovi děkuji za překrásný vánoční dárek
|
735
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Pátek, 16. prosince 2011 - 15:47:30 |
|
Adolf_bleichert : - ta interpelace v Parlamentu, bod 4 - podobně tomu bylo i na Slovensku, už tehdy platilo ono dnes známé heslo "Evropě to osladíme !". |
735
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Pátek, 16. prosince 2011 - 17:01:41 |
|
ta interpelace v tom Parlamentu ,
ta je zajímavá celá, třeba tohle :
>o četnickém teroru při stávce na stavbě dráhy Veselí-Myjava<.
To docela připomíná ten letošní zákrok "nezávislého?" soudu vůči chystané stávce v dopravě.
Myslím že za těch 90 let se zde nezměnilo vůbec nic, binec furt stejnej..... |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5209
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 01:29:00 |
|
Poslední hodiny vodárny Týniště nad Orlicí..po Vánocích počítám zmizí úplně..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1192
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 09:35:19 |
|
vodárna v Chlumci nad Cidlinou odešla do věčných lovišť v půlce prosince |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 09:41:59 |
|
K ní příslušná bývalá čerpací stanice u Cidliny je adaptována na obytný domek. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5212
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 14:07:39 |
|
Zdepa..a sakra..ještě mám zdokumentováno..Budovy depa kde vytrhali koleje a pak se hrozně divili že to nikdo nechce koupit ,už taky nestojí,že?Přitom bývalé depo Velký Osek s propadlou střechou myslím straší furt..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 14:27:56 |
|
Tato věž měla poněkud lepší osud: http://plajzka.blog.cz/1005/vodarenska-vez-u-bilku |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1193
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 18:09:26 |
|
budovu depa jsem viděl. v pátek po poledni pojedu kolem, tak se raději podívám. koleje tam nejsou alespoň 3 roky. když je trhaly, tak to vypadalo že budovy půjdou k zemi
samozřejmě že Velký Osek stále straší |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1677
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 18:12:13 |
|
Také přidám - Postoloprty.
|
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 20:58:14 |
|
K té vodárně Chotěboř-Bílek:
Po letech provozu přestávalo výkonností vyhovovat hlavní vahadlové pístové čerpadlo vody. Důvodem byla zvýšená spotřeba vody ve stanici Chotěboř, na kterou nestačilo původní hlavní parní čerpací zařízení a muselo by se doplňovat pomocným čerpadlem. To se muselo nainstalovat do sací šachty vedle pístového vahadlového stroje. Již 3.6.1912 nařídilo strojní oddělení ředitelství Severozápadní dráhy (č.j. 1074) místnímu odboru udržování dráhy N.Brod aby provedlo přípravu na instalaci pomocného čerpadla zn. Worthington spolu s napojením nového vodovodního potrubí. Nové parní čerpadlo Worthington měly dodat dílny Jedlesee podle příkazu z 4.7.1912 (č.j. 40856/IV.). Stavební práce proběhly do října 1912. Nové parní čerpadlo Worthington pro vodárny Bílek a Hlinsko bylo dodáno 8.11.1912 (č.j. 1678) do výtopny Německý Brod. V čerpací stanici Bílek bylo nové parní čerpadlo Worthington uvedeno do provozu 9.12.1912.
Podle evidence vodáren roku 1919 (příkaz MŽ č.j. 7605-V/3 z 9.3.1919) byl v čerpací stanici vodárny Chotěboř-Bílek instalován parní kotel ev.čísla 1061. Vodárna v té době patřila pod správu výtopny Německý Brod.
Již 2.června 1938 upozorňovalo ŘSD Hradec Králové pro nutnost zvýšené vojenské dopravy prodloužit rozváděcí vodní potrubí a zřídit jeden nový vodní jeřáb. Tento také byl při přestavbě a prodloužení stanice v říjnu roku 1938 instalován. |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 21:00:00 |
|
Výtopna Jihlava při hlášení změn do dodatku k jízdním řádům dne 28. 10. 1940 (č.j. 4612) na ŘD Brno (podle jejich příkazu č.j. 1101/1-IV-40 z 29. 8. 1940) uvedla u svých vodáren změny proběhnuté nejen v roce 1940 ale i v roce předcházejícím. U vodárny Chotěboř bylo uváděno čerpání vody párou poháněného čerpadla, dvě vodárenské nádrže objemu 64 m3, tři vodní jeřáby s jednou čistící jámou. Ovšem využití vodárny a čerpací stanice v Chotěboři-Bílku nastala od roku 1941, kdy v blízkosti stanice Chotěboř byl rozšířen německou vojenskou správou původní muniční sklad.
Nadále v lesích u obce Bílek a řeky Doubravky fungovala vodárenská čerpací stanice patřící pod správu pobočné výtopny Německý Brod a obsazená v denních směnách čerpačem Janem Petrem. Velice těžké bylo zásobování této čerpací stanice uhlím, kde místní povozníci z Chotěboře odmítli dovážet sem uhlí, neboť od státní silnice k vodárně vedla pouze lesní cesta pro povozy nesjízdná. Naposledy roku 1938 v září bylo uhlí z Chotěboře dovezeno pracovním vlakem do km 27,7 (nejblíže k vodárně), zde vysypáno na násep a dvoukolovou károu dováženo do vodárny. Na tyto práce bylo zaměstnáno v jednom pracovním dni 11 výtopenských zaměstnanců z Německého Brodu a složeno 20 tun uhlí. Původně uhlí pro vodárnu v Bílku odváželi z km 27,7 zaměstnanci Odboru udržování dráhy, což bylo finančně náročnější a tak si jej dopravovala výtopna sama (hláš.výt.N.Brod č.j. 2662 z 5.9.1941).
Roku 1941 bylo poměrně značné dopravní využití stanice Chotěboř, hlavně o dopravu vojenské munice do zdejšího vojenského muničního skaldi v Bílku, čímž byla i velká spotřeba vody ve stanici pro dobírání parních lokomotiv. Takto roku 1941 bylo denně v čerpací stanici Bílek načerpáno nejvíce 75 m3 vody. Čerpař Jan Petr již dne 8.května a 9. 5. 1941 oznámil správě výtopny, že řidiči nákladních vojenských aut si na potrubí vodojemu v Bílku namontovali gumovou hadici a ostříkávali si auta bez povolení (hláš.výt. N.Brod č.j. 1720 z 10. 5. 1941). Následně ŘD Brno oznámilo, že odběr vody z vodárny Chotěboři-Bílku byl pro vojenské velitelství Luftwaffe Pardubice - Baustelle Sobinau povolen ŘD Brno a Okresním úřadem v Chotěboři dne 7. 3. 1941 (č.j. ŘD Brno 3861/1-III).
Takto do konce roku 1941 postupně vojenská správa Luftwaffenbauamt Brno zřídila pro muniční sklad v Sobinově zvláštní vodovod napájený z drážní vodárny v Bílku. Voda byla odebírána přímo z vodárny v Bílku potrubím průměru 100 mm do hlavní vodní nádrže muničního skladu objemu 100 m3 a do druhé zásobní nádrže objemu 50 m3. Vojenská správa si vynutila od ČMD souhlas s denním odběrem 50 m3 vody, který ČMD musely zajistit. Takto se množství vody odebrané vojenskou správou Luftwaffe zapisovalo a měsíčně účtovalo vojenské správě. Ovšem problém byl ve stanovení ceny a tak byly požadovány ŘD Brno údaje o vodárně (č.j. 411/57 z 13. 5. 1941). |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 21:00:46 |
|
Dnem 27. 8. 1941 Odbor udržování dráhy Hlinsko v Č. stanovuje cenu pozemku čerpací stanice v Bílku na 18.144,- K, cenu pozemku vodárenské věže v Bílku na 11.592,- K, cenu stavebních zařízení čerpací stanice na 42.200,- K, největší cena byla u stavebního zařízení vodárenské věže 180.000,- K a cena uloženého potrubí mezi čerpací stanicí, vodárnou a vodárnou v Chotěboři byla 74.550,- K.
Již dne 6. 11. 1941 oznámilo velitelství Luftwaffe Pardubice, že v nejbližších dnech nastane zvýšený odběr vody pro vojenský útvar v Bílku z drážní vodárny a to až 50 m3 týdně. Totiž koncem měsíce listopadu 1941 byla dokončena stavba velkého vodojemu pro muniční sklad Luftwaffe o objemu 300 m3. Právě naplnění vodojemu ve vojenském skladu byla použita voda z drážní vodárny a dále pokud klesla zásoba vody ve vojenském zásobárně, tak musela být opět doplněna z drážního vodojemu. Tímto bylo nařízeno aby dozorce výhybek obývající byt ve vodárně v Chotěboři sledoval stav vody ve vodárně a tento hlásil denně přednostovi stanice, který podle potřeby vyžadoval čerpaře z výtopny Německý Brod.
V listopadu 1941 bylo do vodárny v Bílku dovezeno další uhlí pro parní kotel čerpací stanice. Postup byl opět stejný, kdy pracovní vlak dopravil do km 27,700 nákladní vůz a 18 tun uhlí se vysypalo na násep. Ovšem převoz tohoto uhlí od násypu do kotelny provedl tentokráte Odbor udržování dráhy a to 9 smluvních dělníků (celkový mzdový výdaj 1.521,- K). Při denní spotřebě 0,70 tun uhlí na čerpání vody vystačila zásoba 18 tun uhlí (a 3 m3 dřeva) na 25 dnů. Takto p.výt. Německý Brod předložila dne 17. 1. 1942 (č.j. 2662/41) první velkou fakturu za odběr vody vodárny v Bílku pro Luftwaffe v Sobinově za měsíc prosinec 1940. Čerpání vody vodárny v Bílku prováděli čerpaři-výtopenští pomocníci Neubauer František a Petr František, kteří dojížděli z výtopny Německý Brod. Tento čerpař odjížděl z N.Brodu vlakem 703 (v 6:08 h) a vracel se do Brodu vlakem 706 (17:58 h), přičemž jeho denní plat činil 58,40 K. Jen dne 17. 12. 1941 byl čerpařem výpomocný dělník Karel Kocman (denní plat 53,90 K). Za jeden den čerpání vody bylo spotřebováno 0,70 t hnědého uhlí, 0.30 kg válcového oleje a 0,50 kg strojního oleje. Takto bylo denně načerpáno 75 m3 a se všemi poplatky činila cena 1 m3 vody 5,46 K účtovaná Luftwaffe Sobinov. |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 21:01:10 |
|
Spotřeba vody ve stanici Chotěboř byla nevelká, ale odběr drážní vody pro vojenský útvar Luftwaffe Sobinov byl větší. Jen za dobu od 20.2 do 27. 2. 1942 odebralo vojsko 95 m3 vody (denní průměr 12 m3). Celkový odběr za měsíc leden 1942 činil 312 m3 vody a za únor 1942 byl odběr 336 m3 vody. V měsíci lednu bylo po dobu 5 dnů zamrzlé vodní potrubí od vodárny v Bílku do vojenského útvaru. Zajímavostí bylo, to že měření odběru vody (podle stavu nádrže) prováděl pomocný zaměstnanec Fiala Josef bydlící v domku pod vodárenskou věží v Bílku a záznamník k prvnímu dni měsíci předával do výtopny Německý Brod. Tak například v květnu 1942 bylo správě Luftwaffe Sobinov účtována spotřeba 500 m3 vody (hláš. výt. N.Brod č.j. 1523 z 17. 6. 1942).
Při předávání tratě Havlíčkův Brod – Skuteč dne 1.10.1945 pod ŘSD Hradec Králové (podle ustanovení MD ve Věstníku č.11/1945) byl zjišťován i stav vodárny v Chotěboři. Ta sice nebyla předána do obvodu ŘSD H.Králové, ale provozně zůstala v obvodu pobočné výtopny Havlíčkův Brod (spolu s vodárnou Skuteč a Hlinsko). V Chotěboři byla voda čerpána čerpací stanicí Bílek u řeky Doubravky přes tlakové potrubí do vodárenské věže u silnice Ždírec-Chotěboř. Odtud vody samospádem stékala potrubím až do vodárny ve stanici Chotěboř. Výtlačné potrubí bylo z čerpací stanice do horní vodárny ale ve špatném stavu a byla plánována jeho výměna. Také spádové potrubí vykazovalo velké ztráty vody, zavinující nedostatečný přítok vody do staniční vodárny. |
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 293
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 21. prosince 2011 - 21:19:44 |
|
Vojenská jízdenka z výdejny Jindřichov na Moravě, cílová stanice Šumperk, vydána 10.VI.1925. Zajímavé je ještě čtyřmístné číslování a označení měny K a ne Kč.
|
Ú.Di.Š.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.22.62
| | Odesláno Čtvrtek, 22. prosince 2011 - 17:29:06 |
|
a označení měny K a ne Kč. a nemohlo to "K" znamenat Korunu Rakousko-uherskou? |
735
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.70.40.253
| | Odesláno Čtvrtek, 22. prosince 2011 - 18:03:49 |
|
Ú.Di.Š.
asi tak, vytiskli ji 1918 nebo 19,prodali 1925, proto taky ta přepsaná cena. |
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 294
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 22. prosince 2011 - 18:36:47 |
|
No je to krátce popřevratový typ, proto ty prvky, na které jsem upozorňoval. Tzv. "měnový zákon" č. 84/1919 Sb. zákonů a nařízení ze dne 25.II.1919, ve kterém je zkratka Kč pro korunu československou v § 5 uvedena, byl vydán až 10.IV.1919 a účinnosti nabyl od 12.IV.1919.
Tak tady je jedna ještě z časů mocnářství. Výdejna Bernartice, cílová stanice Poříčí, vydána 13.X.1904.
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1194
Registrován: 7-2005
| | Odesláno Pátek, 23. prosince 2011 - 16:16:28 |
|
ad Alf - tak depo v Chlumci také podlehlo. je tam stejně srovnaný plac jako místo vodárny. |
K.T.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 83.208.18.121
| | Odesláno Pátek, 23. prosince 2011 - 21:28:24 |
|
Chlumec nad Cidlinou :
depo padlo 24.11.2011
listopad 2003
květen 2007
červenec 2008
|
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5215
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Sobota, 24. prosince 2011 - 01:15:47 |
|
No,díky,zase kus historie pryč..
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 297
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 25. prosince 2011 - 14:06:17 |
|
Jízdenka pro jízdy společností. Výdejna Podmokly 1, vydána 27.VII.1935. Odpovídá standardu Německé říšské dráhy.
|
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 298
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 25. prosince 2011 - 17:13:53 |
|
|
Tratovak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 620
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 29. prosince 2011 - 20:54:00 |
|
Trochu z iného ranku:
Aký je vzťah medzi Kirow 1; 2 a EDK 10/I až 10/III a EDK 10/1; 10/2?
Boli na prelome 50. a 60. rokov EDK vyrábané aj inde ako v Lipsku?
Odpovede tuším, ale rád by som, ak by to niekto vedel nezávisle potvrdiť. |
Mořepetr
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1041
Registrován: 3-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 29. prosince 2011 - 22:52:29 |
|
AD Tratovak: doporučuji tyto stránky k podrobnému studiu:
odkaz
odkaz
odkaz
odkaz
| Vraťte 842, patří na Protivínku. |
|
Uzavřeno: Další dialogy již nemůžete zahájit.
