Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Železniční literatura | předcházející | další |
Železniční literaturadolů |
diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
---|---|---|---|---|---|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
Archiv diskuse Železniční literatura do 12. 03. 2016 | Alf | 60 | 1 | 12-03-16 00:06 | |
Archiv diskuse Železniční literatura do 25. 05. 2016 | -aa- | 60 | 1 | 25-05-16 15:35 | |
Archiv diskuse Železniční literatura do 01. 07. 2016 | Zmar | 60 | 1 | 01-07-16 07:05 | |
Archiv diskuse Železniční literatura do 31. 07. 2016 | Kubrt | 60 | 1 | 31-07-16 10:06 | |
Archiv diskuse Železniční literatura do 12. 12. 2016 | 363084 | 60 | 1 | 12-12-16 10:29 |
autor | příspěvek |
---|---|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
drake: OK, dobře mi tak, mám se vyjadřovat přesně. Pod pojmem "kupáky BEB" jsem měl na mysli oddílové vozy Buštěhradské dráhy 3. třídy převzaté k ČSD a tam označené jako C 3-0701 až 786. V roce 1931 ještě bylo ve stavu ČSD posledních 7 vozů č. 718, 728, 741, 747, 770, 776 a 786. Bohužel nemám přečíslovací seznamy, takže nevím, ze kterých dodávek ty vozy pocházely a pod kterými čísly BD byly původně vedeny. Nicméně kdyby se někde našel modelářsky využitelný výkres některého z těch posledních 7 vozů, byl bych velice vděčen každému, kdo mi jeho kopii nabídne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 1-2015 |
Zájemci o literaturu z oblasti železnice, mhd a průmyslu mohou nahlédnout na: http://aukro.cz/listing/user/listing.php?us_id=13178311 |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Když už je řeč o BD - jak to bylo s jejich loko 524.0 ? Slavné učené knihy všech vypravěčů o nich mlčí, jako by nebyly. a pro hanka odkaz na UTD : http://www.pospichal.net/lokstatistik/14007-ate.htm |
drake
|
|
Neregistrovaný host 84.112.159.161 |
hank: Bohužel nemám přečíslovací seznamy, takže nevím, ze kterých dodávek ty vozy pocházely a pod kterými čísly BD byly původně vedeny. Takže když známe původní čísla, tak známe dodávky? 3-0718 je BEB 329, 3-0776 je BEB 539? Které jsou to dodávky? To je právě těch několik desítek let, které se musí cestou od výkresu až nakonec prohledat. Vozy přečíslovávaly, rekonstruovaly, takže v roce 1921 máte zcela jiný obraz. Před časem jsem dával dohormady SNDVB, kde se do převzetí státem na necelé stovce původně dodaných oddílových vozech udělalo skoro 70 rekonstrukcí a nezávisle asi 50 přečíslování. Na konci je zcela něco jiného než na začátku. Podívám se na ně, ale třeba 718 je přestavěný vůz IV. třídy a 776 je přestavba z neznámého vozu, zřejmě nějaké vyšší třídy. S tím nepomůžu, na zbytek se podívám. Kniha: Co to pro vás znamená "jejich"? Byly v jejich majetku? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
drake: Děkuji předem... |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
drake - jestli píšu "jejich", tak to znamená její (BD) majetek. Kdyby byly zapůjčené, nepsal bych jejich. Zapůjčených bylo mých 40 diáků do Corony, ale stále trvám na jejich vrácení. I když se Corona k vrácení nemá, stále to není "jejich" majetek, přesto že už 4 roky leží u nich v šuplíku. Holt jsme v česku, privatizuje kde kdo ! |
drake
|
|
Neregistrovaný host 128.131.168.232 |
Kniha: Lokomotivy mě zase tolik nezajímají, tak se radši ptám. Kolem BD jsem se také dost nahledal a nějaké lokomotivy na mě občas vykoukly. Ale důkaz o koupi jsem nezahlédl, spíše to vypadalo jako pronájem. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
drake - žádný pronájem, koupený byly, a draze, dráž než kupoval stejné loko státní moloch. Holt jsme v česku, a tradice je tradice. Už se to tu táhne 98 let ! Ale stále hledám čísla a data, kdy ten kšeft probíhal. Něco málo vím, ale není to nabeton. Kdysi jsem napsal o naší kondenzačce, že "by to mohla být 52 1965, pokud nedošlo k prohození kotle". A hned všichni věděli, že to je stoprocentně 1965 ! Takže já jsem asi jediný, kdo o tom stále pochybuje, protože žádný důkaz o neprohození kotlů jsem dosud neviděl. Starší německá literatura uváděla loko 1965 u DB. Ještě ty cesty do archivu ve Vídni - býval dobrý spoj z Prahy ráno před pátou, a EC stavělo na Simeringu, takže do archivu kousek. Pak ten vlak zrušili, a první jede až v 7, a ve Vídni z HBF to je dost z ruky, a s více přestupy. Nebo je nějaká lepší trasa, o které nevím ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1483 Registrován: 5-2004 |
Ještě krátce k pondělní debatě o ŽM. Číslo 10/2016 dorazilo do schránky v úterý. Zároveň s ním jsem tahal další obálku, ženě přišla Marianne - číslo 1/2017. Trochu rozdíl |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 9-2011 |
Kniha 2. diel o Ganzoch sa venuje jednotkám M 495.0 a 2 ČSD, vrátane "Alexeja" a dodatočne nakúpených vložených vozňov. Zatiaľ to mám letmo prelistované, na prečítanie knihy zatiaľ nemám čas. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Tatranka - díky za info, takže Arpád ne. Predvojnová He140, Sei... sa menovala A36, a chýbal tam výkon na vykurovanie motor.vozňa. A Arpád sa u nás musel pre MÁV vykurovať. Nemáš CP MÁV 1936/37 a 1937/38 ? Zaujíma ma trať Bp-(Nyír-Csap a Kassa). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 786 Registrován: 9-2011 |
Kniha O Arpádoch je zmienka v prvom dieli aj to v súvislostiach ku SŽ a povojnovým ČSD a skôr všeobecné údaje, nejaké extra podrobnosti tam o nich nie sú rozoberané. Kniha je totiž koncipovaná ako taký všeobecný úvod k ďalším dvom dielom, čiže história firmy Ganz,postupná cesta ČSD ku motorovým rýchlikovým vozňom a jednotkám (t.j. vlastný vývoj za 1. ČSR a po vojne najmä koristné jednotky DRG, zastavený vývoj Tatranu...), ďalej mot. vozy Ganz M275.1 ČSD, motorové jednotky Ganz v zahraničí a história Hargity. V záležitosti CP žiaľ nemôžem slúžiť, nie je to oblasť môjho záujmu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2216 Registrován: 7-2005 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 1-2004 |
Nevíte někdo, je (či bude) v Pragomodelu na Masaryčce rumunský JŘ 2017? Dík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3791 Registrován: 9-2007 |
Poslušně hlásíme, že 3. doplněné vydání (jen oprava výrobce vozu U, přidané 1 zab. zař, Vm52 a AP1522) bude vytištěno příští týden a opět bude sloužit u nás platícím návštěvníkům, tedy nebude v běžném prodeji. Kdyby to někdo přesto chtěl, můžu to poslat. Včetně balného a doporučeného dopisu za stovku zaplacenou předem na náš účet - stačí se ozvat na zmzlonice@seznam.cz. Ale radši, když přijedete, to se rozumí - jen prostě možnost |
J.Marek
|
|
Neregistrovaný host 109.80.46.192 |
Canfranc:Ano je ,dnes koupen. |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Tak "Chomutov - Vejprty" už je doma. Čekal jsem malou brožuru, ale je to vázaná A4. V textu je na první pohled asi vše potřebné, netradičně je zvlášť kapitola stanice a zvlášť kapitola zastávky, jsou i vlečky, autor vyjmenovává i všechny strážní domky, k tomu už není moc co dodat. Kapitola o vozidlech je správně stručná, je to přece publikace o trati a ne atlas vozidel. Spousta fotek včetně zimních kalamit, bourání budov, dokonce i propustky. Celkové vysvědčení: 1 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1337 Registrován: 12-2007 |
Je tam aj niečo o tom, že hoci nebol v 80. rokoch prechod do NDR oficiálne otvorený, použil sa min. raz na prechod snehovej frézy? Je tam niečo o nasadení KSF 80? |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Vagonet - já si zase myslel, že kniha o historii tratě by měla podat informaci i o provozu na ní, a tím tedy i o vozidlech. Ale je vidět, že asi to je jinak. Takže pak je zbytečná snaha něco o provozu tvořit. Stádu to stačí takhle. A těch pár zvědavých jednotlivců vydavatele neuživí.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3893 Registrován: 8-2012 |
Stádu to stačí takhle. A těch pár zvědavých jednotlivců vydavatele neuživí No a co když je to obráceně? Že zaměření knihy detailně na infrastrukturu je právě pro zvědavé jedince a stádo, co tam musí mít od všeho kousek a dohromady nic, jste vy? Jak jste přišel na to, že vaše pozice je ta správná, co?
<font color="808080">informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu</font>
|
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
ad Zdepa 2216 - to je přesně ono, co v dosavadní literární tvorbě chybí. Slavní páni autoři nepíší o skutečné železnici, oni nepotřebují chodit do archívu, jelikož si vystačí s vlastní fantazií. O pár řádků výš nad tou kopií je text o "předhřívači u lok 80.3946 a 3947". Ona drahá, až moc drahá kniha ten předhřívač přejmenovala na tlakovou brzdu. A přitom stačilo nakouknout do Atlasu, kde tento údaj je správný. Ony lokomotivy tlakovou brzdu neměly, a tudíž ani díky ní nemohly jít na Slovensko. Dá se skoro říci, že čím dražší kniha, tím více nesmyslů v ní čtenář najde? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
T_._H_., Kniha: No potěš pámbu, to už je fakt to poslední, co tu chybělo, abyste se vy dva sešli v jednom vlákně... |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Tratovak - ještě jsem nečetl, nejdříve za několik týdnů. Ale jiní třeba už četli... Kniha - informace o vozidlech samozřejmě ano, ale v rozsahu publikace o trati, která nemá nahrazovat atlas vozidel či dokonce monografii. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Vagonet - to by musel být asi velký trouba, když by v každém popisu trati chtěl mít "atlas vozidel či dokonce monografii". Provoz je totiž úplně něco jiného - viz výše (11. prosince 2016 - 09:58). Když autor napíše, že na trati jezdily 6ti vozové osobáčky, a pak v zápise o nehodách čtu o délce Os vlaků 44 náprav (dvouosáků) - to je správně ? Tobě to takhle ke spokojenosti stačí? Mnoho autorů tvoří "historii" jen ve své fantazii. Pak to vypadá jako zde, kdy autor svými 311.1 ještě ve 30.tých letech vozí osobáky a brzdí je sací brzdou, zatímco opravdová železnice je už dávno úplně jinde. A stále se najde dost lidí, co podobné blbiny opisují a dál rozšiřují. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2225 Registrován: 1-2006 |
Hned první "obrázek" - není první o provozu na odbočné lokálce z Kopidlna a druhé o trati do Jičína? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ten "první obrázek" není vůbec konkrétní, rozhodně bych neargumentoval jako nezvratnými důkazy formulacemi typu "od nového jízdního řádu zavede se" nebo "každé ředitelství nyní disponuje". Když jsem tady před časem argumentoval plánovanými řadami hnacích vozidel z oběhů výtopen v obvodu ŘSD Olomouc, dostalo se mi výtky, že skutečnost mohla být úplně jiná. Mohla, ale pak mohla být podle stejné logiky jiná i v citovaných případech. Kolega používající nick Kniha - nikdo mu zde jistě neupírá zásluhy a převažující kvalitu toho, co dosud publikoval - by se měl zdržet způsobů argumentace hraničících s demagogií a raději by sem neměl vnášet své osobní spory nebo antipatie vůči jiným autorům. Oprávněně a věcně kritizovat to, co napsali jiní, lze jistě i jinými způsoby. Mnohem více mě zajímá skutečný průběh historie než to, kdo z autorů se s kým nesnáší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2223 Registrován: 7-2005 |
Také si myslím, že spojení "zavede se" neznamená "bylo provedeno". Je známo mnoho případů, kdy plánování (a nemyslím jen to socialistické) pohořelo se zpožděním dodávky od výroce, který měl dodat nějaká nová vozidla pro nějakou trať/výtopnu,... čímž se měla ta starší přesunout jinam a začít sloužit v jiném rozsahu. Ale zpráva o tom, že se to do grafikonu nepovedlo a ještě 2-3 měsice se tam jezdilo postaru, je pro drážní spisovou agendu vhodná k evidenci jen na 3 roky a pak do šmelce.... A ony i ty závady v provozu či neschopnosti, na něž je často poukazováno, protože jsou to často jedny z mála dochovaných či evidovaných dokladů, kde je třeba číslo lokomotivy či stav vlaku, mohou být zavádějící. Lokomotiva vykolejila na slabém svršku, protože tam neměla co dělat. A byla tam, protože někdo neznal či ignoroval nařízení, a postavil do čela vlaku za jinou neschopnou lokomotivu náhradní stroj s výšším nápravovým tlakem, protože na příkaz ze zhora vlak bylo potřeba vypravit. I to jsou příběhy z železniční dopravy. Je pravdou, že kolem provozu na "komerciálkách" po převzetí do státního provozu, a před dokončením rekonstrukce všech jejich tratí, je mnoho báchorek. Tak doufejme, že to někdy někdo uvede na provou míru. A snad to někoho bude ještě zajímat.... |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
hanku, jezdíš do Červenky, máš tedy snad už dost věcí, jimiž bys mohl přispět k objasnění značně mlhavých míst historie, a ne jenom planě řečnit o ničem. Co takhle třeba stavy loko v jednotlivých ředitelstvích ? Pak bys zjistil, že mnohými autory uváděné loko v daném místě a době vůbec nebyly. Splácané dohromady roky před a po-válečné je běžná praxe. Zde se vůbec nejdná o nějaké osobní spory, ale o koncepci, o způsob jak vůbec historii zpracovávat. Sedět doma u piva a kafíčka a vymýšlet si pohádky, jak tomu bylo dosud ? |
Neregistrovaný host 89.203.160.142 |
Kniha,3668843,Mnoho autorů tvoří "historii" jen ve své fantazii. Pak to vypadá jako zde, kdy autor svými 311.1 ještě ve 30.tých letech vozí osobáky a brzdí je sací brzdou, zatímco opravdová železnice je už dávno úplně jinde. A stále se najde dost lidí, co podobné blbiny opisují a dál rozšiřují. neodsuzoval bych zrovna hned za výroky o provozu vozidel se sací brzdou - v seznamu osobních, poštovních a služebních vozů ČSD z roku 1931 se uvádí ještě třetina vozů se sací brzdou a z ekonomického hlediska přestrojovat staré lokomotivy a vozy s výhledem na přislíbená moderní vozidla se jaksi nevyplácelo a tudíž ani nedělalo - aneb doteď to fungovalo, tak to ještě chvíli vydrží. Když je u takových lokomotiv myšlen provoz s osobními vlaky, tak se to dělávalo tak, že se vzala vhodná záložní lok (většinou starý vysloužilec) a třeba odvezla pravidelný posilový vlak, který určitě byl složen z toho posledního co se dalo použít. Na tratích, kde byl ustálený oběh osobních vozů, mohly zůstat tyto nadále čistě jen s sací brzdou a tou nadále brzdit, neboť byl dostatek lokomotiv se sací brzdou (v 20. a 30. letech při dosazování tlakové brzdy na starší určené lok se sací brzda ponechávala). A takový malý příklad - úzkorozchodné tramvaje na Ostravsku dojezdily do konce provozu v r 1973 s funkční sací brzdou. |
drake
|
|
Neregistrovaný host 78.45.51.176 |
Provoz vozidel se sací brzdou se na lokálkách po roce 1929 ukončoval postupně. Je nutné si uvědomit, že zavedení tlakové brzdy neznamenalo automatické a okamžité zrušení sací. Pro zavádění tlakové brzdy u osobních vlaků, tak i později i pro nákladní vlaky, měly ČSD vypracovaný plán zahrnují vybavování stávajících vozů i pořizování vozového parku. Finanční realita a hlavně krize u nákladních vozů tomu dala jiný směr. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
a kterýhopak Ferdinanda paní Milerová ?, já znám dva, povídá Švejk. a kteroupak sací brzdu pane rkwa ?, ... já znám dvě . (dva základní typy s mnoha dalšími variantami) Mnohdy jedinou akceptovatelnou věcí z literární tvorby jsou obrázky. Ale pokud jsou popisky jako zde, pak ta jejich hodnota je dost pochybná. Není fotka z Nymburka ? No tak Hütteldorf přejmenujem na Nymburk, a když tu mašinu omladíme o 20 let, bude to Super fotka do článku. Že má nad tabulkou s číslem název vlastníka B.B.Österreich ? Hmmm, ta je tak malá, že si jí nikdo nevšimne, no ale pro jistotu to trochu rozostříme ! (tohle jako příspěvek, když tu Zdepa zmínil Komerciálky a jejich zamlženou historii) Podobně vylepšených fotek najdeme plno. |
Neregistrovaný host 89.203.160.142 |
já ty Ferdinandy znám tři a to sací brzda jednoduchá, automatická a přestavná (kombinace obou předchozích). O těch vaších dalších variantách bych se nebavil, protože to můžeme říci i o tlakové brzdě - má spoustu provedení ale stejný princip. Vy ty naše předky asi považujete za voly , idioty a jiná podobná stvoření - oni si byli vědomi technických parametrů vozidel, kterými disponovali, a pokud to bylo možné, určitě nekombinovali nic, co by ohrožovalo bezpečnost provozu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2225 Registrován: 7-2005 |
K těm komerciálkám - komise pro zvýšení rychlosti z 30 na 50 km/h na trati Poříčí-Nyburk-Jičín se sešla 20.4.1912 na základě pochůzek 18. až 20.4.1912 ; v úseku Poříčany-Nymburk provoz zajistí loko ř.32, které povolí GI ; komise projela úseky vlakem č.6159 (vozy 1x De, 2x Abe) v úsecích Nymburk-Křinec, Křinec-Kopidlno, Kopidlno- Jičín, Jičín-Jičíněves-Jičín -c.k. řed. StEG převzalo provoz po BCB – kolejnice o délkách 7,5-9 metrů na 10-12 pražcích o váze kolejnic 21,75 kg/bm a nápravovém tlaku 4,75 t ; stáří z let 1881-82 ; kolejivo bude vyměněno za svršek systému III StEG (staroupotřebytelný materiál) – rozpočet pro 162 km hl.kolejí je 2,430.000 K, pro 12 km ostatních kolejí - 156.000 K a 200 vyhybek – 400.000 K (celkem 2,986.000 K) Výměna je plánována na 7 let. Samozřejmě nikdo nepočítal s válkou..... A proč tolik loko řady 96 v Kopidlně ?- 23.2.1911 – žádost o schválení provozu loko StEG ř.33 (nově ř.32) ; odpověď EM dep.21 – spíš provoz ř.93, ř.96 (pozn. vozidla ex BCB) Ale lokomotivy ř.93 ex BCB byly přestárlé a tak do roku 1913 šly do šmelce. Z lokomotiv ř.96 ex BCB zůstala nakonec jediná 96.08, protože v roce 1910 dostala nový kotel. Jinak maximální rychlosti na tratích BCB dle předpisu z roku 1902 byly tyto 30 km/h – trať Hradec Králové-Ostroměř, Sadová-Smiřice, Jičín-Nymburk, Kopidlno-Bakov 24 km/h – trať Křinec-Městec Králové, Dětenice-Dobrovice, Rokycany-Nezvěstice 21 km/h – Smidary-Vysoké Veselí To znamená, že v mezidobí musela proběhnout nějaká úprava, protože koncesní listina mluví maximálně jen o 24 km/h. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Zítra je 21. – to mi připomnělo dvě „jedničky“ – parní a elektrické, a pohádky o nich. Žilinské „Jedničky“ nejezdily „po celé KBD“, ale pouze do Košic, jinam NE ! Vozební rameno do Bi patřilo 100 let výtopně Bi, i když se jim tam v poválečných letech s R objevovaly i mašiny přerovské, které jezdily triangl Pv-Bi-Za-Pv(Ol). Žádná vzácnost, ale každodenní realita. Kdyby si pan MŠ místo Rosťových blábolů raději přečetl v SŽ dvoudílný článek o Bobinách, mohl si jeden blábol ušetřit. Ale kdo by kupoval časopis, když ty bláboly na webu jsou zadarmo ?! |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3245 Registrován: 5-2002 |
Dobrý, ale jak má poznat "obyčejná Lajka" (=laik jako například já, který se v archivech nehrabu a ani konexe na znalce nemám takové, aby mi "pustili", co bych rád znal), co jsou bláboly a co ne? Zrovna na tenhle rozpor (Prototypy vs. SvěŽe) kolem jedničkových bobin jsem narazil taky a dodnes nevím, jak to vlastně bylo a čemu tedy věřit. Že to je otištěné v koupené knížce/časopise snad přece ještě neznamená, že se autor nemůže plést nebo vycházet ze špatných zdrojů. Tím samozřejmě nemám na mysli to konkrétní tvrzení o dodávce "jedniček".
"S ohněm se prý nemá hrát. Ale těm, kdo by si chtěli zahrávat se mnou, upřímně radím: hrajte si raději s ohněm."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2232 Registrován: 1-2006 |
E499.1 v Č.Třebové - v GVD 1960/1 turnusováno 10+9+10ks, vše nákladní vlaky od Val.Mezu po Prahu a Ústí n.L. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3933 Registrován: 8-2012 |
Tak vono kdyby pan "Kniha" místo výronu nenávisti ke Kolmačkovi na Grepu mu to normálně napsal, že to má blbě, tak už by to asi bylo opravené, že.
<font color="808080">informuji vás, že své podezření na vaše opakované páchání trestného činu pomluvy prostřednictvím tohoto internetového diskuzního fóra dle § 184 zákona č. 40/2009 Sb. v platném znění vůči mně, dalším osobám i obchodním partnerům společností, pro které pracujete, jsem předal studentům práv a stáváte se součástí jejich projektu</font>
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3793 Registrován: 9-2007 |
|
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
T_._H_. - Opraví ?? Leda tak kulový, a s přehazovačkou . Zlatý voči, který by to viděly : |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
o tom přechodu Prahy na elektrickou trakci píšou bláboly i mnozí jiní, tak on je pak opravdu problém, najít něco pravdivého : V roce 1962 byla Masaryčka už 2 roky ele depo, tak proč by mašiny cpali na hlavák ? A kdypak přestali děčínský brejláci jezdit na Masaryčku ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2233 Registrován: 1-2006 |
V prvním obrázku je před "Praha" jiný znak, než před dalšími městy = autor mohl původně formulovat ve smyslu "Děčín-Praha - ..." než to sazeč opravil. LD Praha Střed má první turnus E499.0 od 1.6.1959, pára tam byla turnusována ještě v GVD 1960/1. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
To je stejný znak, jen jinak vypadá. Dám pomlčku, a Word si s tím dělá co chce, někdy ji natáhne, jindy nechá krátkou. Ale místo té Prahy tam měl být Nymb nebo Kolín, a místo Děčína Ústí. Dč-Ú-Pha až o 1/4 století později. Ten GVD 6.59, to bylo těch +,- 17 Bobin ,pak v červenci přišla E499.120 a pod stromeček dostali 33ku. 1960 už byly dole. Ale páry už tam pro GVD 60/61 moc nezbylo. Musel bych to vyhrabat, někde to mám. 399.0 byly pro Dč spolu s 387, a ještě něco ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2234 Registrován: 1-2006 |
ad Děčín - ten je správně, neb pro něj je potřeba z "až o 1/4 století později" ubrat 23 let Takže text nepopisuje "L" nýbrž "Y" (s Děčínem a Prahou na západních koncích). ad parní turnusy LD Praha Střed od 23.5.1960: P01 = 2 x 399.0 na Děčín (2 páry R + 1 pár Os), P02 = 1 x 344.0 na Běchovice + Úvaly (posun), P03 = 1 x bez řady "So letmo" 6:15-16:30 P04 = 2 x 434.1/2 "záloha Libeň - pára" |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Dík za upřesnění a potvrzení, takže traťový výkon už jen ty 399, ty zálohy nepočítám. Možná to bylo na chvilku, než dostali hektora ? 9.60 přišel 001. V ČTŘ taky 344.1 záloha od GVD 64 do září, pak přišla rosňa, a myslím že z Brna z veletrhu. PS - nové 7x T435 od 12.60, asi pod stromeček. Za rok se pak 5x předaly do PLi - divný termín, většinou byl přesun k novému GVD. Děčín-Pha, ono to tam je tak blbě napsaný, že to člověk bere jako přes Lovo-Kral. Mezi Dč a Phu měl dát lomítko, bylo by to jasný. Hlavní tah tehdy byl Most-ČTŘ-Košice. Uhlí vládlo světu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2235 Registrován: 1-2006 |
o GVD později už byl P01 přesunut do Buben s mixem 1x387.1 + 1x399.0 T turnusy LD Praha Střed od 23.5.1960: TS90 = 1 x T435.0 postrky Č.Brod TS91 = 3 x T435.0 zálohy 2,3 a 4 TS92 = 1 x T211.0 topírenská záloha TS93 = 2 x T435.0 zálohy Libeň 1 a 2 T turnusy LD Praha Střed od 28.5.1961: TS90 = 1 x T435.0 Č.Brod (dislok.st. Č.Brod) TS91 = 4 x T435.0 zálohy 1,2,3 a 4 Praha Střed TS92 = 1 x T211.0 topírenská záloha Praha Střed TS93 = 4 x T435.0 zálohy 1,2,3 a 4 Libeň TS94 = 1 x T435.0 Běchovice TS95 = 1 x T435.0 záloha 5 Praha Střed TS96 = 3 x T435.0 zálohy 1,3 a 4 Bubny (dislok.st. Bubny) TS97 = 1 x T435.0 "Přístav" (asi chybí popisek "dislok.st. Těšnov") PS: 28.5.1961 v LD Praha-Libeň z T turnusována jen 1xT211.0, jinak jen "M", až od 27.5.1962 jsou tam: TS90 = 1 x T435.0 na rychlík do Horažďovic TS91 = 1 x T444.0 na Os do Berouna trs Rudnou TS92 = 4 x T435.0 na 1,2,3 a 4 zálohy Libeň zároveň na Praze střed na 5. záloze místo T435.0 nově T444.0, čímž je dáno odkud se vzala pátá předaná do Libně ke čtyřem z Libeňské zálohy (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.) (Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_Bear.) |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Hungry_bear 2235 napsal: "..od 27.5.1962 jsou tam: TS90 = 1 x T435.0 na rychlík do Horažďovic..." Traduje se, že do Horažďovic s rychlíkem jezdil "agrárník" T 435.087 na kývačkách, to je on? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 1-2006 |
Ano, to je tento turnus. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
rkwa napsal : znám tři a to sací brzda jednoduchá, automatická a přestavná Mne by zajímalo - jak ta třetí brzda, přestavná, fungovala v provozu ? Jízda , brzdit , povolit ? Hungry_bear - díky za přehled oběhů. Já ty sešity rozlišuji na "mrtvé a živé". Mrtvý je pořád stejný, jak vypadl z tiskárny. A do živého byly v době platnosti prováděny opravy a změny. Tam by se objevilo to předání libeńských záloh z PS do PLi, i ta náhrada páry dieslem v Běchovicích. Často býval parní oběh z rohu do rohu škrtnut a vedle poznámka(např.: od 15.10.69 TS 16-D). Ještě k těm E499.1 z PS - některé do PS přišly až po mnoha letech na severu. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 297 Registrován: 7-2012 |
Přestavná? tak jednoduše - strojvedoucí ten celý sací aparát na kotli přepnul buď na "jednoduchou" nebo přepnul na "automatickou". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 3-2007 |
Ono tam je ještě srandovní " ...- Česká Třebová - Ostrava - Valašské Maziříčí - Žilina -... Já jsem teda už jel z Valmezu do Ostravy hodněkrát,ale přes Frýdek-Místek jsem si žádné elektrizace na trati nevšiml.... No dobře z Kunčic na hlavák nějaký ten pátek už ano. Zkrátka a dobře,taky někdo neřešil lomítko. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Bw_Ig - ale to jsou jen DVĚ brzdy, ale rkwa zná 3, tak proto mne zajímalo jak funguje ta třetí. Transdanubium - přesně tak, napřed Valmez, pak Ostrava, a za móc dlouho teprve Ost-Bi-Ža. |
Kniha
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
Skutečná historie je daleko zajímavější a pestřejší, než dokáže vytvořit fantazie pánů pohádkářů. A protože jsou Vánoce, hodí se vzpomenout na vídeňské fíry a topiče, kteří právě před 70ti lety trávili Vánoce daleko od rodiny, když pendlovali s uhelnými vlaky mezi Polskem a Kyšperkem. Koho by napadlo psát o tom, jak v Kyšperku zbrojili a opravovali lokomotivy vídeňákům z výtopen Wien Süd a Wien West ? Za války možná, ale dva roky po válce ? Vypadá to jako divoká fantazie, ale zároveň to ukazuje, jaký byl chaos v Evropě okupované Rudou armádou. Mašiny se tehdy toulaly Evropou sem a tam. A velel tomu starý známý z článků o kořistních lokomotivách, taváryšč kapitán inžeňééér Nikolájev, kterého ani 2 roky po válce báťuška car Jósip Stálin nepustil domů, aby mohl navštívit rodinu. Asi jiného odborníka na železnice v RA neměli ? A zatímco Češi museli topit hnědým, málo výhřevným uhlím, Němci ani Rakušáci hnědé neznali vůbec, topit s ním neuměli a tak museli dostat černé. Fotky k tomu asi nejsou, jako vždy, když je něco zajímavého...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 366 Registrován: 3-2005 |
Přemysl Dížka, Brno-sever (Husovice,Lesná,Černá Pole a okolí), staré fotografie, A4, 300Kč, s řadou fotek staré Tišnovky z oblasti nad Husovicemi. V Brně k vidění u Barviče a Novotného, Masarykova. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6850 Registrován: 9-2003 |
Jako kyšperák děkuji za dokumenty a střípek historie..Před časem jsem slyšel od jednoho badatele o opravách německé řady 52 u nás v Kyšperku ,zřejmě pro přeshraniční dopravu,právě v těsně poválečném období..otázkou jak dlouho to trvalo..Přesné dokumenty(foto) nemám..ale můžu se zeptat :-)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|