Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 12. 07. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 07. 2017dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1388 Registrován: 5-2009 |
Zase informace o semináři: Přednáška p. Ing. Jiřího Pohla „Energetika 3“ dne 7. června se z důvodu neodkladných pracovních povinností přednášejícího nekoná, odezní v novém termínu ve středu 21. 6. na obvyklém místě (VIP DFJP, Pod Výtopnou 2) v obvyklý čas (15:00 h). Pozvěte své kolegy a přátele. Účast na semináři je bezplatná.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1227 Registrován: 10-2007 |
Dnes mi celkem zkazilo den zjištění, že docela vážně hrozí demolice Zlíchovské výtopny. Překvapilo mne ale, že je to prezentováno jako budovy Pražsko-Duchcovské dráhy z roku 1873. Byl jsem totiž přesvědčený, že to si CIWL postavilo tyto dílny jako vlastní, nikoli že odkoupilo/převzalo již existující budovy. Jak to teda vlastně bylo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 798 Registrován: 5-2002 |
hank: Před pár lety jsem tím např. jel já na služebku do России nebo na Беларусь, anebo můj synek na výlet do Владивостoкa. Dnes se to pro nerusy důrazně nedoporučuje - přechod Красное není určený pro občany třetích stran (tedy jen pro ruské a běloruské občany). "Koneckonců ještě i dnes jezdí přímé vozy Praha - Moskva a zpět na EN 404/405, máte někdo představu o jejich klientele?" A já osobně jsem se kdysi ještě za soudruhů svezl Ex 523 z Milovic do Žiliny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2346 Registrován: 7-2005 |
ad Colonel32 - historie areálu dnes nazývaného jako "Výtopna Zlíchov" je velmi zajímavaná. Podkladů k historii je dost, to co není jsou především vhodné fotografie. Jinak by to bylo zajímavé téma na článek. Samozřejmě, že část objektu je z doby PDE, které na svém konci tratě potřebovala výtopnu. Původně měla vzniknout velká rotunda pro 8 stání v prostoru, co dnes stojí zbytek lihovaru a zasahovala by i do prostoru dnešních autobusových zastávek. Proč to nevyšlo samozřejmě vím, ale jak jsem již konstatoval, bylo by to na článek. Jednání se táhla a datum zahájení provozu se blížilo, takže nakonec PDE nechala postavit jen provizorní remízu. Její užívání bylo povoleno 25.11.1873, ale schválení dvoukolejné remízy s točnou a odstavnou kolejí proběhlo až 22.1.1875. V té době tam šlo odstavit 4 lokomotivy a k dispozici byla vodárna napájená z Vltavy. V roce 1887, kdy již PDE provozovalo kkStB na účet vlastníka, proběhla přestavba hrázděného objektu na zděný o rozměru 33,25 x 10,45 m. Podle Almanachu za rok 1889 byla expozitura na Smíchově podřízena výtopně Louny a byli zde 3 strojvůdci I.třídy, 3 strojvůci II.třídy, 1 topič a a 1 topič čekatel. No a samozřejmě zaměstnanci (dělníci) bez definitivy, které Almanach neuvádí. Po zestátnění BWB samozřejmě se tato výtopna stala podřízena výtopně Smíchov. V roce 1920 MŽ udělilo CIWLu výluční právo provozovat spací, jídelní a bufetové vozy v síti ČSD a muselo mu dle smlouvy zajistit vhodný objekt k údržbě vozidel. Podle smlouvy z 11.8.1920 si CIWL od řsd Praha najal objekt bývalé výtopny na Zlíchově. Protože byl objekt nedostačující, v roce 1921 byla provedena přístavba směrem dopředu (dnes úvodní hrázděná část) a do boku (dílny, kanceláře). Další přístavba je z roku 1925 a 1930 (dozadu a vozovka na boku - vedle dnešní ulice). A tak bych mohl pokračovat... od CIWLu zpět na ČSD a následně na Tatru Smíchov a pak zpět ČSD jako Opravnu vozů až po DKV Praha a pronájem v roce 1999 Vlastně původí objekt výtopny PDE je jen ta střední část, která je vidět od kolejí. Samozřejmě plně podporuji, aby tento objekt zůstal stát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1228 Registrován: 10-2007 |
Tak tím jsem tedy zase o něco moudřejší. S fotkami to je bohužel zlé, jedinou co znám tak vyšla ve Zmizelé Praze - továrnách, kde je záběr na Invaldovu sklárnu a jen tam mimochodem je v levé části i kus výtopny. Akorát se obávám, že to dopadne tak jako vždy, investor podplatí úředníky, Kateřina Bečková z KZSP napíše do novin, že je to hrozná škoda to bourat a pak se to zbourá stejně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2347 Registrován: 7-2005 |
Hezká srovnávačka, kdy je vidět původní výtopnu. Materiál jsem sbíral pro potřeby kluků z výtopny a vyžádal si ho i Mgr.Novotný z NTM. Tak uvidíme jak to dopadne a k jakému výročí sepíšu ty sebrané dokumenty.... |
Neregistrovaný 1983
|
|
Neregistrovaný host 82.144.151.216 |
Dobrý den Nemá někdo z Vás foto mechanických návěstidel mezi žst. Zlonice a žst. Slaný, hlavně oddílového návěstidla bývalé hlásky Drchkov směr Slaný? Předem děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3862 Registrován: 7-2011 |
Colonel32: No, ve skutečnosti pořádně nikdo nic neví, slyšel jsem i o variantě, že by i zůstala stát a zároveň "nepřekážela" při dostavbě okruhu. Každopádně držím palce a doufám, že to vyjde."...že docela vážně hrozí demolice Zlíchovské výtopny. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2351 Registrován: 7-2005 |
Výtopna nevadí okruhu a jeho dostavbě. Na jejím místě má vzniknout stavební dvůr uvedené stavby a až to všechno skončí, tak je tam naplánován parčík. Na webu hlavního architekta hl.m.Prahy (či jak se to jmenuje) je prý i vizualizace |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3222 Registrován: 5-2002 |
Úžasný, parčík na místě, kam se nedá rozumně dostat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7013 Registrován: 9-2003 |
To je v dnešní době normální..tu fujfuj budovu co ČSD-ČD léta neudržovaly je možno maximálně pronajmout bo prodej by byl téměř hanění rodinného stříbra..Následně při demolici zaměstnat spřátelenou firmu a nějaké ty drobné se v sutinách ztratí.. a kdyby nedejbože ti zoufalci co tu budovu ještě používají protestovali,tak jim tam uřízneme příjezdovou cestu a nejlépe odpojíme energie a vodu..a to by bylo aby se za podpory úřadů ta demolice nepodařila..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 9-2010 |
Nemá prosím někdo obrázek tzv. "Beranova mostu", co býval nad tratí mezi Dlouhou Třebovou a Parníkem? Důležité: pokud možno ještě před elektrizací tratě, ideálně z 20-30tých let. Díky moc předem. ZdŠ |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4808 Registrován: 1-2012 |
Vzpomínám, že v někdejším "barevném" časopise Železničář někdy v 1. polovině v 70. let byla reportáž z jeho demolice odstřelem. Většina zdiva se snad rozebrala shora, až zbyla víceméně jen klenba. Pak podle jakéhosi zlepšováku (a aby se minimalizovala doba výluky) byly na obě koleje postaveny 2 podvozkové uhláky, do nich ještě zřízeny skluzy z pražců. Oproti původnímu očekávání se odstřel až tak nepovedl: velké bloky poctivého zdiva klenby zůstaly pohromadě a jeden vagon, do kterého trosky měly padat, se naklonil (snad nevykolejil). Také se při tom potrhala trolej, kterou bylo nutno znovu natáhnout. Prý to ale přeci jen vyšlo rychleji, než kdyby ten starý nadjezd snášeli pomalu a opatrně, v mnoha kratších či jednokolejných výlukách (nebo jedné dlouhé). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 9-2010 |
Cowghel: tak, tak, ty obrázky dobře znám, ale myslím že to bylo v ročníku 79 nebo tak nějak kolem. Také se mi zdá, že z té akce tenkrát bylo desetkrát víc škody než užitku, ale coby nezúčastněný laik se v tom nemám co babrat. Ovšem před odstařelem tam už most byl kromě nosného oblouku snesený. Zdravím, ZdŠ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7015 Registrován: 9-2003 |
Přesně tak..Pane Šindlauere zopakujte dotaz v tématu Česká Třebová,nebo rovnou napište uživateli Past,on jako místní historik by možná něco měl..taky znám jen fotky z odstřelu..ať se daří.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 9-2010 |
Cogwheel: omlouvám se dodatečně za zpotvoření Vaší přezdívky; prostě - jak stárnu, tak blbnu. Alf: díky za doporučení, zkusím to. |
ü
|
|
Neregistrovaný host 212.24.147.202 |
Neregistrovaný 1983: asi to není úplně to co hledáte, ale někdy na podzim roku 1989 jsem se náhodou vyskytl nedaleko Zlonic na chvíli u trati a pořídil tenhle snímek. Bylo to v době, kdy jsem se učil filmy vyvolávat a tenhle se zrovna opravdu nepovedl, takže jsem ho ani nepopsal a je div, že jsem ho tenkrát i nevyhodil. Pomůžete mi zpětně identifikovat toto místo? Dík. Přidám ještě vjezdové návěstidlo do Zlonic od Loun. |
Neregistrovaný 1983
|
|
Neregistrovaný host 82.144.151.216 |
ü: To bohužel nevím kde to je. I tak díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3473 Registrován: 9-2005 |
To bohužel nevím kde to je. Hláska Stradonice.
Pár obrázků ode mne...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 803 Registrován: 6-2016 |
Pepa_l: jelikož už mnoho let jezdím z Berouna na Nižbor vlakem i po silnici, tak se mi vůbec nezdá, že by tam někde byla podobná krajina... Hláska Stradonice byla (jen podle mého odhadu) na 49.9957558N, 14.0248944E - u lávky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2394 Registrován: 1-2006 |
to honzaklonfar: Nejsou Stradonice jako Stradonice - hledejte kousek západně od Zlonic. PS: Mezi Hýskovem a Nižborem žádná hláska nebyla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3474 Registrován: 9-2005 |
honzaklonfar: Čtete prosím i jiné příspěvky než poslední? Neregistrovaný 1983: asi to není úplně to co hledáte, ale někdy na podzim roku 1989 jsem se náhodou vyskytl nedaleko Zlonic na chvíli u trati a pořídil tenhle snímek. Bude to totiž asi tím, jak říká pan Hladový medvěd, že nedaleko Zlonic jsou také Stradonice https://mapy.cz/s/1LgAw
Pár obrázků ode mne...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2227 Registrován: 8-2009 |
neregistrovaný1983: kdysi se foto oddílového návěstidla hlásky Drchkov směr Slaný vyskytlo na Aukru. Bohužel se mi ho nepodařilo vydražit, tak alespoň v malém rozlišení takto u: za ty fotky Stradonic a Zlonic velké díky (Příspěvek byl editován uživatelem Pene.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 805 Registrován: 6-2016 |
Hungry_bear: Tak to je jiná... Nicméně ten barák u lávky je "velmi drážní podoby" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2395 Registrován: 1-2006 |
Však co jiného taky čekat od strážního domku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7020 Registrován: 9-2003 |
Kdo jste na facebooku projděte si profil Historia dopravy a industriálu.jsou tam scany filmů z archivu MDC na různá témata ,kde je spousta záběrů vozů a techniky cca z počátku 70.let i starší.Takže nápisy, označení,brzdy atd.Občas i různá technika a částečně lokomotivy a vozy..Kdo má rád 60-70.léta jako já tak bude spokojen
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 11-2006 |
Dobrý den, mohu požádat diskutujícího člena "Pepa I" , aby se ozval na email : tubifex@seznam.cz. Děkuji velice s pozdravem TP |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2487 Registrován: 7-2008 |
Může tu někdo bezpečně potvrdit či vyvrátit, že provizorní dřevěná výpravní budova ve výhybně Čekanice (u Tábora), zřízená za druhé světové války, po válce vyhořela a případně říci i kdy (např. z kroniky hasičů)? Není zde pamětník z dob výstavby (1950-54) nádrže Malý Jordán a spojky ražické a pražské trati? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5821 Registrován: 7-2007 |
Simba: To by možná věděl jeden z bývalých přispěvatelů. Jeho tatínek(dědeček) v Čekanicích sloužil. Myslím, jako výpravčí nebo staniční dělník. Pře dávnem tu byly jeho fotky starých Čekanic. Ozvi se, dám ti na něj mail, ale za nic neručím. |
Strašničák
|
|
Neregistrovaný host 91.214.158.2 |
Taky moc děkuju za fotky Stradonic, Zlonic i Drchkova |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2488 Registrován: 7-2008 |
Oldcerry: to je mi známo, fotky také, dotyčný bohužel přestal odpovídat na maily, toto by ale stejně zřejmě nevěděl. I když se to tu probíralo vše již mockrát a vznik odbočky i někdy velmi logicky, důkazní materiál nebyl stále ještě nalezen. |
Strašničák
|
|
Neregistrovaný host 91.214.158.2 |
Ještě OT ke Stradonicím: Třeba budeme mít štěstí a někdo podobným způsobem "objeví" i fotky dalších bývalých hlásek na trati 110 (Telce pole, Brloh a Veltěže)... A ještě doplňující dotaz: V Královicích u Zlonic stála budova hlásky před bývalým (dnes už rovněž neexistujícím) strážním domkem, podobně jako ve Stradonicích? Díky za případnou odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2229 Registrován: 8-2009 |
Strašničák: na trati 110 (Telce pole, Brloh a Veltěže)... A ještě třeba Otruby, Vrbičany a Vlčí (snad se tak hláska jmenovala). Ty by mne opravdu potěšily. Ještě se zeptám. Hlásky Brloh a Veltěže byly kde? Brloh vůbec netuším a Veltěže jsou zastávka na trati 114... Tak netuším. Díky za odpovědi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2361 Registrován: 7-2005 |
Podle "Dodatku.." D 2/3 platného od 1.7.1944 - hláska Telce pole-Skály km 76,179 (stanice Peruc dopravní budova km 78,471) hláska Veltěže km 85,533 (str.domek č.68 - 87,100) hláska Vlčí km 88,023 (str.domek č.70 - 89,067) hláska Brloh km 90,833 (zast.Citoliby km 90,962) |
Bewek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 12-2008 |
Nemáte nědo k dispozici seznam strážních domů na trati Česká Třebová - Brno? Nebo alespoň info, kde by se mohlo nacházet číslo 194? Díky |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Bewek 313: Kilometr 194 bude někde poblíž brněnského zhlaví stanice Skalice nad Svitavou. Podle platných TTP vjezdové návěstidlo od Brna = km 192,989, staniční budova = km 194,184. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ještě Bewek: No, ono samozřejmě číslo str. domku nemusí odpovídat staničení... Ale může. |
WH5
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
...samozřejmě číslo str. domku nemusí odpovídat staničení... jako zde : |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2363 Registrován: 7-2005 |
ad Bewek - uvedený "Dodatek..." D 2/3 platný od 1.7.1944 pro tratě obvodu ředitelství drah Brno už na uvedené trati strážní domek č.194 neuvádí, ale musel být někde za Opatovem. Předpis udává - domek č.189 v km 234,375; stanice Opatov km 235,746 už má stavědla č. I a č.II (II. - km 236,188), které jistě nahradily domky č.190 a 191. Pak na trati je č.192 (km 237,630). Následně hláska Schirmdorf (km 239,451), odbočka (km 240,830) a strážní domek č.196 (km 242,132). Když si danou oblast otevřete na "mapy.cz" a přepnete stávající mapu na mapu historickou, tak je tam již zákres trati a též i strážní domky (WH), byť bez čísla. Ale myslím, že pomocí prstů na ruce se lze dopočítat.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2364 Registrován: 7-2005 |
pro neznalé, Honza naráží na změnu číslování strážních domků podle kilometráže příslušné tratě, která bylo zavedeno někdy kolem roku 1953. V Dodatcích platných od 12/1954 už mají "vechtry" čísla podle kilometrů tratě (třeba v km 32,5 tak měl strážní domek číslo 325). Na výřezu mapy z okolí Rečkova (u Bakova nad Jizerou) to bylo ještě složitější, protože původně Česká severní dráha očíslovala domky z Bakova až na hranice čísly 1 až 70, což se po sloučení s TKPE (a možná až po zestátnění - to přesně nevím), změnilo. V novém číslování bylo č.1 v Praze (na "wilsonu") a v Bakově se na toto číslování (km 80,260 - č.45) připojila trať na Rumburk (km 1,809 - č.46). A z původě hlavní dráhy na Turnov se stala odbočka s 16 vechtry nově očíslovanými jako 1-16 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7035 Registrován: 9-2003 |
Poučte mě, takže po tomto datu se původní stará čísla na domcích zabílila nebo přetřela novým číslem? Domky které ztratily dopravní funkci ,např.zrušením závorářská stanoviště atd. už nové číslo nedostaly? Já ve svém okolí kde byla Rakouská severozápadní dráha registruji asi jen dvě stavby kde je jakžtakž čitelné staré číslo v černém rámečku později zabílené..Tak nevím.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
ü
|
|
Neregistrovaný host 212.24.147.202 |
Když už je tu debata o strážních domcích, tak přidám fotku jednoho z nich z Ústí nad Labem jihu, který bude v několika nejbližších dnech zbořen. Jaké měl číslo netuším. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 614 Registrován: 8-2010 |
Strašničák: V Královicích u Zlonic byla služební místnost v přístavku strážního domku směrem ke koleji (ještě pár dní před demolicí tam byly v podlaze kladky od mechanik a závor). Samostatný domek hlásky tu nebyl. Když jsem služební místnost navštívil naposledy, vypadala takhle.. (Příspěvek byl editován uživatelem Ještěrka_lítací.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 615 Registrován: 8-2010 |
Strašničák, Pene: Objevovat fotky netřeba, myslím, že tu už ode mě jednou i byly. 1. Telce pole-Skály: "moderní" stavba typu zhruba jako stavědla ve Slaném. Foto někde bude, ale... 2. Veltěže, Brloh: Nebyly v době mého focení už v provozu. 3. Vlčí a jeho provizorní bouda/buňka, žádnou kvalitu nečekejte ofoceno narychlo telefonem. 4. I z Otrub a Královic by se pár kousků našlo Jinak Brloh byl podle mého u strážního domku v Citolibském oblouku (nad potokem) a Veltěže možná mezi Vrbnem a Vlčí u polní cesty (pamatuji tam nějaké zbytky). Jak říkám, já je už nezažil, takže jen odhaduji, snad někdo doplní. (Příspěvek byl editován uživatelem Ještěrka_lítací.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2367 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - nechci nikoho poučovat, protože na to nemám ty správné buňky, ale v minulosti jsem si na základě podkladů (podélné profily, daňové archy, "Dodatky",...) dával dohromady kilometráž vs. stanice a právě strážní domky na tratích někdejší SNDVB, ÖNWB a částečně i BNB/TKPE. Takto jsem právě narazil na to, že mi vůči kilometráží občas něco nesedí. To že se s kilometráží občas, hlavně papírově, hýbalo jsem pochopil velmi brzy, ale to další trvalo trochu déle. Už v "Dodatcích" z r.1944 chybí dost vechtrů. Je to logické - nové zbazpečovací zařízení, závory ovládané z větší dálky,... Díky instalaci výstražných křížů na přejezdech se také zrušila část stanovišť, kde byly obsluhány ruční závory, které obsluhoval někdo v místě. No a "Dodatky" z roku 1954 už těch vechtrů uvádí opravdu málo a u nich je to nové číslování. Od R.J. mám krásné fotky strážního domku č.27 z období 2.sv.války (na čele budovy je dokresleno písmené V), který stál v km 24,877 mezi H.Králové a Předměřicema. I s tím velkým čísem 27 na bocích. Ten měl mít v r.1955 již číslo 248, ale to už se dnes nikdo nedozví. Ale je tam vidět že zmizel dodatek, kterým SNDVB i ÖNWB rozlišovala vechtry na svých tratích, což v tomto případě bylo označení "Sd" - 27 Sd. Každá trať začínající "nulou" měla svůj vechtr č.1 a tak pro rozlišení užívali rozlišovací písmenko. Někde mezi Chlumcem a Hradcem stojí u trati bývalý vechtr a tam někdo boční číslo obnovil. Pravděpodobně v podkladu objevil i dodatková písmenka, tak je tam připsal také. Škoda že když jedu kolem, tak většinou spím po noční a nemám část udělat foto. A pokud nespím, tak si na to nevzpomenu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7037 Registrován: 9-2003 |
Ještě podumám..čitelné číslo bylo tuším na domku v Praskačce na straně k HK..už tam pár let nejezdím..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 11-2007 |
https://www.petice24.com/vytopna_zlichov Prosíme všechny příznivce historie železnic o podporu v našem boji o záchranu historické výtopny která má nejen zajímavou historii ale na jejíž existenci závisí též osud mnoha dalších exponátů pro které se stala domovem. Zatím není nic ztraceno ale pokud nebudeme mít širokou podporu obecenstva tak je to v Děkujeme. Za Výtopnu Zlíchov Viktor Sitta |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25412 Registrován: 5-2002 |
Simba: "Není zde pamětník z dob výstavby (1950-54) nádrže Malý Jordán a spojky ražické a pražské trati? Díky" Simbo, ty myslíš, že čekanický triangl je až z takhle hodně poválečné doby? Nikdy by mě to nenapadlo, ale když tak koukám na kontaminaci, tak vidím, že v roce 1953 tam bylo staveniště v plném proudu. Opravdu zajímavé. A koukám, že stejně je vlastně rozhrabána i stanice Balkova Lhota. Takže to celé souvisí s tehdejšími přípravami na 3. světovou válku? |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2490 Registrován: 7-2008 |
McBain: na myšlení jsou tady jiní a lépe placení. Tohle je už dnes jasný jako facka. I ty vojenské účely coby priorita jsou zřejmě správně. Jen najít písemné důkazy se nějak nedaří. Už před časem jsem kontaktoval táborský archiv i stavební odbor tamtéž, vstřícných odpovědí jsem se dočkal, jen v nich jedna instituce odkazuje na druhou a naopak a obě shodně tvrdí, že dokumentace ani ke spojce ani k nádrži u nich neleží. No nevím, nějak se mi nechce věřit, že se ztratil projekt retenční nádrže. A co se spojky týče, je dost pravděpodobné, že plány by mohly ležet v Plzni v materiálech, převzatých ze zrušeného AČD. A tak mě napadá, když Vás tu vidím - co odhalená tajemství běchovicko-malešické spojky? V projektu je leccos, ale o třetí koleji ani slovo |
Strašničák
|
|
Neregistrovaný host 94.230.144.33 |
Ještěrka lítací : Děkuji za Královice i Otruby. U té hlásky Vlčí si pamatuju, že už tu jednou byla, proto jsem se jí nedožadoval . Rovněž díky za pravděpodobnou polohu hl. Veltěže a Brloh Ty Telce-pole předpokládám že byly asi 1 km za zast. Telce ve směru Louny - tam, kde se v pravém úhlu sbíhají dvě cesty od silnice...) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 616 Registrován: 8-2010 |
Strašničák: Ano domek a návěstidla + závory byl zde u přejezdu polní cesty a dost dlouho tam stál opuštěný. https://mapy.cz/zakladni?x=13.9623251&y=50.3168054&z=19&base=opho to Předvěst od Klobuk byla zde. https://mapy.cz/zakladni?x=13.9698366&y=50.3122914&z=19&base=opho to Předvěst od Peruce někde tady. https://mapy.cz/zakladni?x=13.9584680&y=50.3251703&z=17&base=opho to |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25415 Registrován: 5-2002 |
Simba: "A tak mě napadá, když Vás tu vidím - co odhalená tajemství běchovicko-malešické spojky? V projektu je leccos, ale o třetí koleji ani slovo " Simbo, zkusme to přes mail. mcbain@k-report.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2373 Registrován: 7-2005 |
Když koukám do plánu té nerealizované dvojkolejky z Vraného do Dobřichovic, které byla úpravou původně většího projektu Čerčany-Dobřichovice a ještě předtím rozsáhlejšího projektu "východ-západ", tak musím být rád že se to nepovedlo. Děda by musel pustit ten svůj kemp nedaleko "Hladké skály" v pozdější osadě Montana, kde tak časem mohl postavit menší chatičku. A já bych neměl kde v 80.letech trávit školní prázdniny....a jiné veselosti bezstarostného mládí.... |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4834 Registrován: 1-2012 |
Vskutku bizarní projekt. Také by asi byl v kolizi se stavbou přehrady na Vltavě u Vraného. Ve východním úseku by zase tato zamýšlená trať zřejmě vedla dole údolím podél Sázavy. Od býv.mlýna v Kamenném Přívozu tam vede podél řeky (prapůvodně až k Žampachu pod známý vysoký viadukt) starý vodní náhon, který měl dodávat energii jílovským zlatým dolům. Podél něj je pěkná promenáda. To by bylo také zničeno. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2493 Registrován: 7-2008 |
Proč bizarní? Byl myšlen naprosto vážně. Jedním z cílů bylo se vyhnout Praze s tranzitní nákladní dopravou (západ - východ) a vyřešit narůstající přepravy, spádové a směrové parametry na Pacifiku - dvoukolejka Praha - Vrané toho byla součástí a začala se i stavět. Projektové práce Čerčany - Vrané - (Dobřichovice) přerušil Mnichov, okupace a válka. Projektovou dokumentaci připravovalo několik kanceláří a je poměrně rozsáhlá a dosud nikým podrobněji nezpracovaná, přičemž si osobně myslím, že je to součást historie PP, byť té nerealizované. V souvislosti s tím se měly realizovat rozsáhlé práce v Čerčanech, včetně přeložek FJB (proto mne to zajímalo), což by si vyžádalo rozsáhlé demolice a přesuny hmot - na druhou stranu to řešilo tehdy i dnes nevyhovující směrové poměry čerčanské stanice i trati v těchto místech. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4835 Registrován: 1-2012 |
Zajímavé. Domníval jsem se, že ten výše znázorněný projekt je z dřívější doby, z počátku 20.let, ještě před stavbou přehrady u Vraného/Vlt. Prostě krátce po vzniku Československa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7044 Registrován: 9-2003 |
Vážení přítomní,mám na vás dotaz.Mám možnost koupit do muzejních sbírek tyto hodiny ohlodané zubem času Podstatné je,že majitel tvrdí že se jedná o "drážní" hodiny.Firma údajně tyto také vyráběla.Sám vlastním podobné,ale v dřevěné skříni,také s dvojím natahováním a jedním kyvadlem.U prodávaných skříňka zjevně bývala..upevnění je přes tři patky zezadu na rámu hodinového stroje.Takže neznáte někdo něco podobného či nějaké detaily o výrobci?zatím jsem nicmoc nenašel..Údajně by měly pocházet z některé ze stanic v regionu Orlických hor. Na rámu hodinového stroje je vyraženo číslo 5183 jinak nic.. (Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2374 Registrován: 7-2005 |
Kvůli uvedenému projektu byla na Zbraslavi, kousek od náměstí, zřízena v roce 1936 Stavební správa (SS) Zbraslav, kde úředníci Ústřední stavební správy (ÚSS), řešili rekognoskace terénu a korespondovali s majiteli pozemků. Odsud byly zasílány do roku 1942 zprávy na ministerstvo, odkud vedení ÚSS zadávalo soukromým firmám (projektantům) podklady k vypracování dokumentace. Ve spisu 30317-V-1942 (MŽ I. ka. 4059), který řeší spisovou agendu daného projektu z let 1937-42, je mnoho zajívavých věcí. Mimo jiné konstatování z roku 1941 o tom, že "jde o doplněk 2kolejné trati Praha-Vrané, která se tč.staví". A nebo návrh, aby se ušetřilo a nerazil tunel "traťová spojka Vrané-Dobřichovice bude nahrazena spojkou Radotín-Braník a doplněna spojkou Radotín-Modřany"... |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4844 Registrován: 1-2012 |
Pro ten koncem 1. republiky připravovaný (nákladní) obchvat Prahy podél Sázavy projektanti asi hlavně viděli použitelnost pro vojenskou logistiku v období ohrožení Československa nacist. Německem - trať v "posázavské" trase mohla být lépe chráněna před nepřátelským ostřelováním a nálety. Kdyby vývoj nevedl tak rychle k válce, mohly se na ni posléze napojit i různé podzemní továrny s vojenskou výrobou. Dobře, že byla později postavena Jižní spojka (rozestavěno již za okupace, za války se snad podařilo zprovoznit pouze dvoukolejku Malešice - Běchovice) a Most Inteligence - toto "zranitelnější" trasování nákladního obchvatu centra Prahy mírovému hospodářství vyhovovalo a vyhovuje lépe. |
Simba
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2494 Registrován: 7-2008 |
Tak a je to venku To vše tu mám, opravdu je tam mnoho zajímavého, byl by z toho hezký článek (i když to podstatné už tu padlo). A z Modřan měla trať případně dále vést do Uhříněvsi. On totiž z dřívějších let existoval nápad vybudovat kolem Prahy kromě silničního okruhu i okruh železniční. Podrobné plány dvoukolejky Čerčany - Vrané - (Dobřichovice) jsou ale roztahány jinde. |