Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Rychlodráha Praha - letiště - Kladno (PraK) » Archiv diskuse Rychlodráha Praha - letiště - Kl... do 27. 02. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Rychlodráha Praha - letiště - Kl... do 27. 02. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 441 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: Zbytečně kritizujete a jenom jste předvedl 1) že zřejmě nic netušíte o nevyváženosti severní a jižní strany pražského systému S-linek a 2) že se neštítíte ubohého způsobu podstrčit někomu nesmysl a pak ho zkritizovat - fuj. Kde jste našel v mém textu slovo letiště? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12109 Registrován: 8-2004 |
Wigles: Psal jste o srovnání metra a vlaku. A metro má dvě koleje. "Hroch - Ale notak, Hrochu Ty víš, že dvě koleje mají větší kapacitu než jedna " M250.0: A to usuzujete z čeho? Jen příkladmo na kladenské metro už jste zapomněl? "Mnohem větší špunt ... je jednokolejka za Prahou, přičemž tam není nic spornýho, kvůli čemuž se nemohlo už dávno začít. Takže spíš mám pocit, že se nechce, než že by to nešlo." Johny11: "V to zbývajícím se provede rekonstrukce spodku a svršku, zapíchají sloupy, natáhne trolej a hotovo." M250.0: Prosím??? "Kouzlo spočívá především v tom, že na rekonstrukci neelektrizované jednokolejky se městské části nemusí nikdo ptát." Brr: To by mne zajímalo, kde se vzalo v Tanvaldu vozidlo s automatickým spřáhlem. "jednotky s automatickým spřáhlem se spojí za okamžik (včera zažito v Tanvaldě)" Brr: "Desetiminutový takt je 3 vlaky za hodinu do Kladna a 3 na letiště" Brr: Nevidíte v tom rozpor? "Tak proč by měla mít Praha spojení častější, než těch 10 minut?" Se špičkovým desetiminutovým intervalem bych souhlasil. (Měl-li by být delší, tak si nejsem moc jistý smysluplností vůbec nějakou trať stavět.) Ale špičková desetiminuta na letiště a alespoň čtvrthodina na Kladno se na jednokolejku Prahou nacpat rozumně nedá. Takže ačkoliv používá Wagon některé argumenty dost přitažené za vlasy, tak ve výsledku s ním souhlasím - bez kompletní dvoukolejky žádná odbočka.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 8-2017 |
Kladenské metro je úlet, ale tak dobře, zúžím to na Hostivice - Unhošť, tak by snad s projednatelností neměl být problém vůbec žádný. Prosím???[coze] Copak na výměnu svršku, případně ZZ je potřeba souhlas obce? Přitom se upraví GPK, na zapíchání nových rychlostníků snad taky není ničí souhlas potřeba. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3428 Registrován: 5-2002 |
To by mne zajímalo, kde se vzalo v Tanvaldu vozidlo s automatickým spřáhlem. Máte pravdu, sypu si popel na hlavu. Taková chyba se stává jednou za deset let. 10 minut by bylo při spojování (zažito ne v Tanvaldě, ale za Klingenthalem, a ne včera, ale před lety), ale i těch 20 minut (bez spojování) by klidně stačilo. Měl-li by být delší, tak si nejsem moc jistý smysluplností vůbec nějakou trať stavět. Fakt myslíte, že relativně malé letiště uživí vlak po deseti minutách nebo míň? Pro srovnání: Malpensa expres jezdí po 30 minutách z Centrale a po 30 z Cadorny, vlak na Fiumicino po čtvrt hodině. Šeremeťjevo má vlak po 15 minutách. A to jsou podstatně větší letiště, než v Praze. Nebo to bude jezdit 810ka? Abych pravdu řekl, osobně si nejsem jistý, jestli Praha potřebuje vlak na letiště. Mně by se líbil, ale nevím, jestli to nakonec nebude zhoršení. Teď přijedu vlakem na hlavní nádraží, přejdu před Fantovu budovu a počkám na Airport expres. Tahnout se na Masaryčku by se mi moc nechtělo. Lidem, co mají cíl na A, se to asi taky zhorší, přestup rychlodráha - A na Hradčanské nebude lepší, než bus - A na Veleslavíně. Takže co se má vlastně vyřešit? Zato myslím, že je potřeba udělat něco s tratí do Kladna. Pokud je jedinou možností opravy této trati to, že se to udělá v rámci "rychlodráhy na letiště", tak potom ať se ta "rychlodráha" postaví. Za tu botu s Tanvaldem se ještě jednou omlouvám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2785 Registrován: 5-2002 |
Hroch: Přečtěte si celé vlákno, prosím. K tomu zapíchání sloupů jsem měl dát smajlíka, uznávám. Jinak - mně je ukradená jak trať na letiště, tak do Kladna. Když už mi jednou za rok nezbyde už nic jiného, než využít služeb ČeskoSlovenského Aeroklubu či jeko mateřské společnosti, tak se na to letiště nechám odvézt autem. Jinak je nabídka v okolí dost rozmanitá a lacinější... Takže klidně dalších 25 let diskusí a "projednávání" variant, které jsou jedna nesmyslnější a nereálnější než druhá. A lepší už to nebude. Zřejmě to spoustě lidí vyhovuje - "cesta je cíl". Nejspíš se toho nedožiju, ale reálné varianty jsou buď dokončení Chalupoidy nebo výše zmíněná varianta přestavby a zdvojkolejnění Buštěhradky s jednokolejným úsekem Dejvice - Veleslavín. Všechno ostatní je předvolební PR, které bude letos bublat a koncem listopadu zase na tři roky zmizí do šuplíku. Ona nakonec ta 119 bohatě stačí :-).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15822 Registrován: 5-2002 |
Suchol: zřejmě nic netušíte o nevyváženosti severní a jižní strany pražského systému S-linek To jako že neumím porovnat 5 a 4 resp. 6 a 4 (s letištěm)? Neměl byste to "fuj" za podstrčení říci spíš sám sobě? Ony totiž existují i jiné způsoby, jak tento problém řešit, než vylosovat přespočetnou linku a utnout ji před centrem - například tím centrem projet (kvůli všem přestupům) a otočit ji až za ním. Wagon: jak ho dosáhnout, když jízda mezi Bubny a Dejvicemi trvá 7 minut, Dejvicemi a Veleslavínem 6 minut, Veleslavínem a Ruzyní 9 minut? A na to jste přišel jak...? Uvedené časy jsou v aktuálním JŘ u rakovnických rychlíků (vedených v klasice!) 5, 6 a 4.5 minuty nahoru a 4.5, 5.5 a 3.5 minuty dolů (přičemž v úseku Dejvice - Veleslavín to kazí čtyřicítka na mostě přes Pevnostní a původní poloha vjezdu do Velsu). Nezlobte se, ale když tu zmiňujete svoji minulost "šestkového" zastupitele a současně předvádíte takovou (ne)schopnost sehnat si správné údaje a orientovat se v nich, tak se člověku vkrádá na mysl úvaha o tom, proč kolektivní rozhodování obecních zastupitelstev vypadá tak, jak vypadá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4616 Registrován: 7-2011 |
Brr: Praha potřebuje hlavně kapacitní dopravu na letiště. Přecijen 119 forever není to pravé ořechové, že? No a vzhledem k nutnosti pořešit i Buštěhradku, která jaxi jednak přestává stačit (a má potenciál na víc) a jednak se rozpadá, se vlak jeví coby nejrozumnější a ve výsledku i nejlevnější řešení. Veškerá MHD totiž řeší jen Prahu."Abych pravdu řekl, osobně si nejsem jistý, jestli Praha potřebuje vlak na letiště. " Wagon: Poněkud bych slova prohodil a první bych dal "nejpohodlněji", tedy s minimem přestupů a v dostatečně kapacitním dopravním prostředku (ne stát na jedný noze a ještě ne na svý) a rychlost bych dal až na druhém místě. Protože na rozdílu nějakých pouhých pár minut většině moc nesejde a raději je vymění za to pohodlí."Obecně platí, že lidé se budou chtít dostat z letiště na svůj cíl co nejrychleji a také nejpohodlněji. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2402 Registrován: 12-2007 |
Hajnej: A kde si mám získat přesné údaje o jízdní době mezi jednotlivými stanicemi? Jinak se jednalo pouze o dotaz, za odpověď Vám děkuji. Samozřejmě jsem předpokládal, že po modernizaci a případné elektrizaci tratě 120 se doba jízdy zkrátí. Je jinak samozřejmě na odbornících, aby případným zastupitelům odpověděli na dotazy, které vám připadají hloupé. To je myslím ten nejmenší problém pro zajištění schvalování jakýchkoliv projektů. Obecně odborníci musí být schopni mluvit s politickou reprezentací, protože jinak jsou to dva mimoběžné světy, které těžko dospějí k nějakému racionálnímu výsledku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2403 Registrován: 12-2007 |
Bobik: Jistě jsou různé verze pohodlí a preferencí lidí. Někdo chce být třeba po náročné cestě letadlem co nejdříve doma, popř. v nějakém ubytovacím zařízení, jiný zase spěchá na nějakou obchodní schůzku anebo zasedání mezinárodního výboru. Také záleží na tom, zda někdo cestuje jenom s kufříkem, např. na jednodenní cesty do Bruselu, anebo se vrací z dvoutýdenní rekreace s velkou bagáží. A samozřejmě záleží také na délce přestupu, překonání různých úrovní dopravních prostředků atd. No a samozřejmě je také důležitý věk a množství času, který je asi jiný u mladého zaměstnaného člověka a u důchodce, který má spoustu času. A samozřejmě na konkrétní situaci. Jestliže někdo např. bydlí na trase B v Karlíně, Vysočanech anebo na Černém Mostě asi vždy dá přednost lince 100 a metru B, protože přestup na Masarykově nádraží na Béčko je dost zdlouhavý a zejména s velkou bagáží nepohodlný. Ale pokud bude pokračovat z Masarykova nádraží tramvají, třeba do Karlína, potom pro něj bude železnice na letiště výhodná. U trasy C záleží na tom, jak bude fungovat přestup z nádraží Bubny na Vltavskou. A u trasy A to asi bude vcelku jedno, zda lidé použijí linku č. 119 a metro anebo železnici. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8115 Registrován: 5-2002 |
Wagon: A proč bych na Masaryčce lezl do nepohodlného metra, když mě do Vysočan nebo na Černý most doveze vlak, případně tam může přímý vlak úvratit. Do Karlína je to také pohodlně a to tramvají. Co se týká velikosti bagáže, není rozhodující délka pobytu, ale jak drahou "levnou" letenku si cestující zaplatí, a co si chce přivézt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2406 Registrován: 12-2007 |
Borovička: Vysočanské nádraží je trochu na kopci a tak trochu odříznuté od zástavby. Kdy bude zastávka Rajská zahrada je ve hvězdách. Samozřejmě je otázka, zda by bylo přímé spojení letiště - Masarykovo nádraží - Černý most. Zatím nevím, jak to vypadá s tzv. Novým spojením II, kdy vlaky z karlínské trati mají vést do stanice Opera. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 442 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: Vězte, že počet severních S-linek výrazně převažuje (v budoucnu ještě víc než dnes) a protože se všechny do podzemní čtyřkolejné hl.n.-Esko na budoucím diametru nevejdou, některé z nich se musí z obou větví ukončit na Mas.n. (což se zajisté nebude týkat spec. linky letiště - hl.n.). A kvůli nezbytnému koliznímu bodu na Florenci je třeba MÚ-přesmyk v Bubnech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5375 Registrován: 9-2011 |
A kde si mám získat přesné údaje o jízdní době mezi jednotlivými stanicemi? Co zkusit třeba jízdní řád? (sice se tam půlminuty nenajou, ale 6 - 6 - 5 minut se tam najít dá) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15826 Registrován: 5-2002 |
Wagon: A kde si mám získat přesné údaje o jízdní době mezi jednotlivými stanicemi? Takže když nemůžete sehnat správné údaje, tak prostě operujete s nesprávnými, jako by se nechumelilo...? Jinak se jednalo pouze o dotaz Dotazem byla pouze hlavní věta "jak ho dosáhnout?", ta vedlejší věta "když jízda trvá" už dotazem fakt nebyla... Suchol: počet severních S-linek výrazně převažuje (v budoucnu ještě víc než dnes) Nejde jen o počet linek, ale i o počet spojů, když už máte poučovací ataku. A kvůli nezbytnému koliznímu bodu na Florenci je třeba MÚ-přesmyk v Bubnech. A on je potřeba nutně už dnes a nebo stačí na něj udělat územní rezervu a úrovňové řešení udělat tak, aby bylo doplnitelné...? Třeba v takovém Berlíně byl jižně od Südkreuzu dlouhá léta přesmyk "do nikam", který zjevně čekal (nebo ještě furt čeká, tak čerstvé info nemám) na to, až přijde jeho chvíle a do Blankenfelde se bude jezdit přímo přes Marienfelde a ne oklikou přes Ludwigsfelde po Ringu (že se nám tu ty "pole" pěkně sešly ). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 951 Registrován: 4-2003 |
Tak ta stavba z Marienfelde do Blankenfelde mimo Ludwigsfelde by se snad měla rozběhnout letos, alespoň pokud jsem, neznaje německy, správně pochopil kostrbatý gůůůglpřeklad z tohoto zdroje: http://www.dresdnerbahn.de/aktueller-stand/was-steht-im-projekt-a n (Příspěvek byl editován uživatelem Mike_tom.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15829 Registrován: 5-2002 |
MT: zdá se, že ano - teď by se přes zimu mělo kácet, pak se začnou dělat protihlukovky (které "utiší" i následnou vlastní stavbu). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12113 Registrován: 8-2004 |
M250.0: Že nejsou mediálně profláknuté ještě neznamená, že nemohou existovat. "zúžím to na Hostivice - Unhošť, tak by snad s projednatelností neměl být problém vůbec žádný." M250.0: Pokud byste psal o opravě, asi bych se neozval. Ale změny parametrů, neřku-li "píchání sloupů" je na územní řízení dost pravděpodobně (žádost skončí upuštěním) až jistě. "Copak na výměnu svršku, případně ZZ je potřeba souhlas obce? Přitom se upraví GPK, na zapíchání nových rychlostníků snad taky není ničí souhlas potřeba." Brr: Tímto jste si sám v zásadě odpověděl na dotaz: Fakt myslíte, že relativně malé letiště uživí vlak po deseti minutách nebo míň? "Abych pravdu řekl, osobně si nejsem jistý, jestli Praha potřebuje vlak na letiště." Pokud by vlak jel často (pochopitelně ne prázdný) až do centra, s přímými přestupy na všechny linky metra a alespoň některé vlaky, považoval bych to za přínos. Je škoda, že je tato otázka (spojení na letiště) provázaná s příměstem Praha - Kladno, poněvadž o jeho potřebě nepochybuji vůbec.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4620 Registrován: 7-2011 |
Hroch: No, já to spíš považuju za štěstí. Protože představa, že by se měly projednávat dvě tratě místo jedné, navíc přes P666.... "Je škoda, že je tato otázka (spojení na letiště) provázaná s příměstem Praha - Kladno..." |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 444 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: "Nejde jen o počet linek, ale i o počet spojů" souhlas. Přesmyk "je potřeba nutně už dnes a nebo stačí na něj udělat územní rezervu a úrovňové řešení udělat tak, aby bylo doplnitelné...?" Řešení s přesmykem má levnější čtyřkolejnou stanici (místo 3 nástupišť jen dvě) a niveleta kladenské trati musí pro přesmyk vytvořit mírný hrb. Takže by se přesmyk měl postavit hned a provozu to prospěje už dnes. Pokud se to postaví podle dosavadního záměru, dodatečně se už přesmyk neudělá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15848 Registrován: 5-2002 |
Suchol: Řešení s přesmykem má levnější čtyřkolejnou stanici (místo 3 nástupišť jen dvě) Huh...? Ono je snad fyzikálně nemožné za něčím podobným Stromovce těm dvěma pokračujícím dvojkolejkám roztáhnout osovku a dát tam dva ostrovy (kralupskej a kladenskej)? |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 447 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: Napsal jsem místo 3 nástupišť 2 (tj. ostrovní). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12117 Registrován: 8-2004 |
Hajnej: Ono hlavně přesmyk v Bubnech je něco jako povrchová dvoukolejka přes staré Dejvice. Ale to nemá smysl Sucholovi vysvětlovat.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5379 Registrován: 9-2011 |
Jak si ten přesmyk štellen zí zich fór? Od hrany viaduktu k bodu, kde už fakt musíte přes kralupskou trať, to je necelých 500 m. Jenže to byste nemohl mít ostrovní peron společný pro přesmyknutou i nepřesmyknutou kolej (ledaže by se od jedné peronní hrany k druhé šlo přes schody ). Navíc by ten peron byl v nemalém stoupání, což taky . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15854 Registrován: 5-2002 |
Suchol: Napsal jsem místo 3 nástupišť 2 (tj. ostrovní). No a já jsem zpochybnil nutnost mít v nepřesmyknuté variantě 3 nástupiště - Vy se nás tu snažíte přesvědčit, že bez přesmyku to musí být jako v Zugu nebo jako v Arth-Goldau (perony vně rozbočených dvojkolejek, tj. dva postranní a jeden jazykovej), zatímco já mám za to, že to lze udělat spíš jako Hranice/M nebo O-Kunčice (ostrovy uvnitř dvojkolejek). Naopak u přesmyku to podle Vás z nějakého důvodu půjde á la Židenice, ačkoliv ta přesmýkající se kolej bude muset stoupat jak divá, takže jak správně podotýká AL, úplně klasickej peron bez nějakého toho deltaHá to být moci nebude... |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 450 Registrován: 5-2016 |
Hajnej, AL: 3 nástupiště jsou v ofic. návrhu. Větší sklon bude u kralupské koleje a střed křížení je až cca v prodloužení Šimáčkovy ulice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15863 Registrován: 5-2002 |
Suchol: střed křížení je až cca v prodloužení Šimáčkovy ulice Když se podívám na Nové spojení od tunelového mostu východním směrem, tak to od středu křížení k vyrovnání výšek (konec opěrné zídky mezi kolejemi 302 a 401) představuje 535 metrů. A to je tam 18 promile a žádnej perón. Od viaduktu k prodloužení Šimáčkovy je o 40 metrů víc, ale potřebuju tam dostat ještě výhybku a perón. Obávám se proto důvodně, že společnej perón mezi kolejemi Praha-Kralupy a Praha-Kladno nejspíš nevyjde, to by pak na tom zbytku musely být naprosto brutální sklony. 3 nástupiště jsou v ofic. návrhu Takže to s ohledem na shora uvedené bude 3 jako 3, v čem je tedy rozdíl...? |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 451 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: I když se kvůli novodobému zab.zař. teď musejí dělat zbytečně dlouhá nástupiště, přesto k těm dvěma ostrovním to dobře vyjde (stavaři používají přesnější metody, než je Vaše odezírání z Nového spojení). Hlavně aby se konečně někdo pochlapil a ten přesmyk do nového ÚP uplatnil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5382 Registrován: 9-2011 |
Jak souvisí délka peronu s typem zabzař? Vaše odezírání z Nového spojení Odezírání z výkresů je nepřesné v čem? A myslím, že ty "přesnější metody" stejně nesníží potřebný sklon k nastoupání do potřebné výšky na dané délce. Ledaže by používaly jinou definici tangenty . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4627 Registrován: 7-2011 |
Aleš_Liesk.: A "lavor" na Kralupský taky nepůjde, navíc ta by stejně potřebovala přizvednout kvůli zvýšení podjezdu u elektrárny."A myslím, že ty "přesnější metody" stejně nesníží potřebný sklon k nastoupání do potřebné výšky na dané délce." |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 5-2016 |
AL: Pro vlaky na S-linkách ještě nedávno stačila délka nástupiště 200 m, ale teď prý musí být kvůli ETCS 220 m. Je to snad jinak? Pokud elektrikáři používají k posouzení možnosti MÚ-přesmyku na jednom místě jenom metodu porovnání s nějakým přesmykem na jiném místě, je to hrubě nedostatečné až zavádějící. Stavaři používají pro dané místo potřebné a vhodné či přípustné hodnoty tzv. podélných sklonů a porovnávání s jinými přesmyky bez znalosti těchto hodnot považují za zbytečné. Bobik: Jaké sklony a délky jste použil, že Vám to nevyšlo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5383 Registrován: 9-2011 |
Jak souvisí délka nástupiště s ETCS? ETCS zastavování vlaků u nástupiště neřídí ani nezabezpečuje. Nanejvýš může odblokovávat příslušné dveře, ale na to mu stačí informace Levá/Pravá/Obě. Údaje o poloze se v ETCS uvádějí v centimetrech, takže opravdu není pravdou, že ETCS "umí" jen délku 200 a pak až 220 metrů. je to hrubě nedostatečné až zavádějící. V čem je hrubě nedostatečné až zavádějící porovnání dvou řešení téhož problému? V tom, že jeden je na místě X a druhý na místě Y, přičemž pro obě situace platí stejná omezení např. ohledně sklonu? Podélné sklony používají i elektrikáři, pokud vám tato informace byla doposud utajena, tak teď už ji máte. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 5-2016 |
AL: Uf, je to náročné. pro obě situace platí stejná omezení např. ohledně sklonu Neberete v potaz (ani Vás to zřejmě kupodivu nezajímá), zda a v jaké míře byla tato omezení ve Vámi vybraném místě využita. Informaci mám od důvěryhodného projektanta, že kvůli nově zaváděnému způsobu zabezpečení (které snad má automaticky řídit zastavení vlaku) musí být nástupiště o 20 m delší. Tak mi to tedy prosím upřesněte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15878 Registrován: 5-2002 |
Suchol: Neberete v potaz (ani Vás to zřejmě kupodivu nezajímá), zda a v jaké míře byla tato omezení ve Vámi vybraném místě využita. Zase vedle. Hodnoty z NS použiju jako vstupní data pro mocný aparát zvaný trojčlenka, ze kterého mi vyleze, že po odečtení 200 m na perón, který - má-li být dle Vaší premisy ostrovní - musí mít obě později se křížící koleje stejně vysoko, musím stejný výškový rozdíl nastoupat nějakými 30 promilemi, což už si dovoluji hodnotit jako "brutální sklon", jak výše uvedeno. Prostě jsem podrobil Vaše tvrzení o úspoře perónu důkazu sporem - a ejhle, ono neobstálo... Informaci mám od důvěryhodného projektanta, že kvůli nově zaváděnému způsobu zabezpečení (které snad má automaticky řídit zastavení vlaku) musí být nástupiště o 20 m delší. Delší nástupiště dělat potřeba není, nanejvýš musí být to nástupiště dál od chráněného bodu. A ETCS samo o sobě žádné zastavení automaticky neřídí. Tak mi to tedy prosím upřesněte. Ono to vypadá, že jste buď nesprávně zobecnil informaci týkající se hlavového nádraží či stanice s dělenými kolejemi (v obou případech jsou ty chráněné body přímo v peronu), anebo ten Váš zdroj pochází z hlavního města Arménie. Nasvědčuje tomu už to, že píšete o jakémsi tajuplném "nově zaváděném způsobu zabezpečení", místo abyste napsat 4 písmena (ETCS). |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 456 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: Je třeba nějaký rozdíl podélných sklonů, tj. na kladenských kolejích mírný "hrb" a na kralupské trochu větší "vana". Např. navrhovaný přesmyk "vana" na Smíchově má sklony víc než 35 ‰. Musíte rejt za každou cenu, ale na můj zdvořilý dotaz, jestli se musí kvůli ETCS prodlužovat nástupiště např. z 200 na 220 m, jste neodpověděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15881 Registrován: 5-2002 |
Suchol: ale na můj zdvořilý dotaz, jestli se musí kvůli ETCS prodlužovat nástupiště např. z 200 na 220 m, jste neodpověděl. Lžete. Napsal jsem zcela jasně toto: "Delší nástupiště dělat potřeba není, nanejvýš musí být to nástupiště dál od chráněného bodu." Je třeba nějaký rozdíl podélných sklonů, tj. na kladenských kolejích mírný "hrb" a na kralupské trochu větší "vana". Např. navrhovaný přesmyk "vana" na Smíchově má sklony víc než 35 ‰. ... ...přesto má od perónu k prvnímu bodu křížení 350 metrů. Když k tomu přidám 200 m perón, jsem už jen malý kousíček od mostu. K tomu ta ETCSí vzdálenost a teprve potom námezník a výhybky... A to pro jednoduchost předpokládám, že metro pod tím nebude představovat žádný problém. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: Slušného a přesného vyjadřování se u Vás člověk zřejmě nedočká. Dokonce požadujete umisťovat nástupiště podle nějakého chráněného bodu - není to spíš naopak? Problém je, že se odpovědní dosud nezmohli na to, aby ten přesmyk požadovali. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1919 Registrován: 5-2002 |
Což tak, že by souprava zastavila u perónu, došlo k nastoupení a vystoupení, poté by byla kolej výtahem vyzdvižena o 8 m výš, a vlak by pokračoval směr Stromovka. Žádná stoupání, všechna nástupiště v jedné úrovni. (Příspěvek byl editován uživatelem P_V.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12127 Registrován: 8-2004 |
Suchol: Očekávat od Vás relevantní a pravdivé informace, stejně jako schopnost porozumět psanému textu, je asi stejná bláhovost jako očekávat od jalové krávy tele."Problém je, že se odpovědní dosud nezmohli na to, aby ten přesmyk požadovali."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15890 Registrován: 5-2002 |
Suchol: Slušného a přesného vyjadřování se u Vás člověk zřejmě nedočká. Aspoň nelžu... Dokonce požadujete umisťovat nástupiště podle nějakého chráněného bodu - není to spíš naopak? To přijde na to... U zastávky typu "sama hruška v širým poli" je bezpochyby nejrozumnější nejdřív situovat perón tak, aby jeho poloha vyhovovala cestujícím, a teprve podle něj návěstidla. Jenže tady máme most (ještě k tomu památkově chráněněj), kterej nám určuje nejjižnější možnou polohu odbočené výhybky. Ta nám pak určuje polohu námezníku a to je ten "nějakej" chráněnej bod. Je sice fakt, že na východní koleji se uplatní jenom pro nesprávnej směr, ale přesto by bylo dobré, aby ani v tom nesprávném směru nebylo zastavení u perónu příliš ovlivňováno brzděním ke Stůj (které je u ETCS hooodně předposraný). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5385 Registrován: 9-2011 |
Su: Neberete v potaz (ani Vás to zřejmě kupodivu nezajímá), zda a v jaké míře byla tato omezení ve Vámi vybraném místě využita. Mne zajímá (tedy jen čistě akademicky, v praxi to nijak neovlivníme), jak chcete vy nastoupat nějakých 7 - 8 metrů na 250 metrech, aniž byste překročil rozumnou hodnotu stoupání. Informaci mám od důvěryhodného projektanta, že kvůli nově zaváděnému způsobu zabezpečení (které snad má automaticky řídit zastavení vlaku) musí být nástupiště o 20 m delší. Tak mi to tedy prosím upřesněte. Tak já vám to upřesním, klidně i podruhé. ETCS zastavování vlaků u nástupiště neřídí ani nezabezpečuje. A můžete říkat, že to máte to důvěryhodného člověka, co se tím ETCS profesně zabývá. na kralupské trochu větší "vana" Vana na kralupské nejde kvůli podjezdu u elektrárny, naopak, bylo by potřeba i tu kralupskou aspoň o metr zvednout. Např. navrhovaný přesmyk "vana" na Smíchově má sklony víc než 35 ‰. A tam se taky budou vlaky do toho stoupání rozjíždět? |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1922 Registrován: 5-2002 |
Uměl by tedy někdo vysvětlit, kvůli čemu je těch +20 m? Zatím jsme se jen dozvěděli, kvůli čemu to není. Každopádně by bylo velmi vhod pro 2x4vozové pantery. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 458 Registrován: 5-2016 |
AL: Já to prodloužení nástupišť s ETCS spojovat nepotřebuju, psal jsem "kvůli automatickému zastavení vlaku", a rád bych se konečně dověděl od povolaných, z čeho ten požadavek tedy vznikl. Taky jsem napsal, že jde o rozdíl sklonů a že bude menší "hrb" (čili sklon i do rozjezdu) na kladenské trati a větší sklon (tedy hlubší "vana") na kralupské koleji, kde rozjezd nebude. Divím se, že si to tady pořád někdo neumí představit nebo spočítat, plete do toho nějaký vzdálený nadjezd u elektrárny, pokouší se dělat nejapné (spíše ubohé) vtipy nebo dokonce píše, že je to jako "povrchová dvoukolejka přes staré Dejvice", ačkoli tady žádné obydlené domy u dráhy nejsou. Znovu opakuju, že právě teď je vzácný okamžik uplatnit pro ten přesmyk požadavek na potřebný prostor v území. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5388 Registrován: 9-2011 |
Su: Já to prodloužení nástupišť s ETCS spojovat nepotřebuju Ano, že to s ETCS nespojujete, to z vaší věty: Pro vlaky na S-linkách ještě nedávno stačila délka nástupiště 200 m, ale teď prý musí být kvůli ETCS 220 m. zcela jasně vyplývá. psal jsem "kvůli automatickému zastavení vlaku" Nikoliv. Psal jste: I když se kvůli novodobému zab.zař. teď musejí dělat zbytečně dlouhá nástupiště. Jinak AVV zastavuje s přesností jednoho metru (teda pokud zrovna nedostane chuť na čerstvou Ugovu šťávu ). dověděl od povolaných, z čeho ten požadavek tedy vznikl. To se zeptejte toho vašeho "důvěryhodného zdroje". Od nás se akorát dozvíte, že ETCS nic takového nepotřebuje. plete do toho nějaký vzdálený nadjezd u elektrárny Který je asi 360 m od místa přesmyku. To zas tak daleko není. Navíc právě pod přesmykem vede metro, tak moc hluboko se jít nedá. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 460 Registrován: 5-2016 |
AL: Psal jsem o tom víckrát a abych to spojoval s ETCS, mě navedl až Hajnej. Teprv od Vás se teď dovídám, že tedy nikoli ETCS ale AVV. Představivost moc nemáte a trojčlenka je pro Vás asi nepřijatelně jednoduchá. Mohu Vás ale ujistit, že máte zbytečné obavy. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1923 Registrován: 5-2002 |
Ad lavor v Bubnech - nejde, neboť tu v budoucnosti mají vzniknout také nějaké příčné ulice, v podjezdech pod tratí. Lavor by tomu bránil. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 461 Registrován: 5-2016 |
P_v: Na spojnici Veletržní - Dělnická má v místě křížení s dráhou vzniknout jen pěší promenáda, nikoli veřejná místní komunikace, takže počítám s volnou výškou cca 2,5 až 3 m. Příčné spojení pro vozidla má být na úrovni ul. Železničářů a tam už bude výšky dost. Další námitka (že to nejde), nyní ale věcná, čekal jsem ji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15907 Registrován: 5-2002 |
Suchol: Znovu opakuju, že právě teď je vzácný okamžik uplatnit pro ten přesmyk požadavek na potřebný prostor v území. Neopakujete, Vy jste původně psal přímo o přesmyku (viz Vaše #437 a #442), nikoliv o prostoru pro něj - o územní rezervě jsem naopak psal já ve svém #15826. Takže nejenže držíte slovo jak ožralej čepici, ale Vy si dokonce přisvojujete cizí tvrzení... Psal jsem o tom víckrát a abych to spojoval s ETCS, mě navedl až Hajnej. Psal jste o "novodobém zabezpečovacím zařízení", což sedí jak věcně tak časově na to ETCS. Teprv od Vás se teď dovídám, že tedy nikoli ETCS ale AVV. No to se tedy rozhodně nedovídáte, protože AL nic takového netvrdí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4637 Registrován: 7-2011 |
Vltavská - hloubka středu nástupiště pod terénem: 20,75m Nádraží Holešovice - hloubka středu nástupiště pod terénem: 7m Spolu s humanizací ulice U Výstaviště bude i požadavek na zvýšení (a rozšíření) podjezdu u elektrárny (stejně jako podjezdu u Výstaviště). Jak je to aktuální s příčnými ulicemi v oblasti nádraží netuším, ale protože plány na zástavbu jsou víceméně staré a neaktuální, definitivního není nic. Z čehož vyplývá, že s lavorem bude problém. Stejně jako s přesmykem. Netvrdím, že se to tam za žádnou cenu nevejde, jen pochybuji o smyslu a užitku vzniklé opičárny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15909 Registrován: 5-2002 |
Bobik: Netvrdím, že se to tam za žádnou cenu nevejde, jen pochybuji o smyslu a užitku vzniklé opičárny. Časem to nejspíš smysl mít bude, ale na to IMHO stačí v tuto chvíli ta územní rezerva. Mezitím jsou potřebnější jiné věci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4639 Registrován: 7-2011 |
Hajnej: Očekáváš v budoucnu takový nárůst, že vykřížení na klasickým zhlaví na konci mostu (případně na druhém na konci peronů) bude problém?"Časem to nejspíš smysl mít bude..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5389 Registrován: 9-2011 |
SU: Psal jsem o tom víckrát a abych to spojoval s ETCS, mě navedl až Hajnej. Nikoliv. "novodobé zab.zař. " jste poprvé zmínil vy (zde na stránce, 2. příspěvek odshora). Teprv od Vás se teď dovídám, že tedy nikoli ETCS ale AVV A píšu někde, že kvůli AVV se musí prodlužovat perony??? trojčlenka je pro Vás asi nepřijatelně jednoduchá. Aha, pro mě je moc jednoduchá, zatímco když jí použije Hajnej, tak "je to hrubě nedostatečné až zavádějící. " Ujasněte si váš postoj k trojčlence, prosím. jen pěší promenáda, nikoli veřejná místní komunikace, takže počítám s volnou výškou cca 2,5 až 3 m. Opět nepravda: http://www.iprpraha.cz/clanek/1619/letna-v-novem-dukelskych-hrdin u-a-veletrzni-projdou-promenou V minulosti se uvažovalo o propojení Veletržní s Dělnickou ulicí. Dnes je tato myšlenka znovu aktuální a urbanistické studie na zástavbu území Holešovice-Bubny počítají s jejich propojením. https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/dalsi-nicholas-winton-prah a-7-po-nem-planuje-pojmenovat-novou-ulici-20170504.html Další Nicholas Winton? Praha 7 po něm plánuje pojmenovat novou ulici Praha - Odkaz válečného hrdiny je v metropoli stále živý. Nejnověji se k němu přihlásila sedmá městská část. Ta by po něm chtěla pojmenovat novou ulici, která má vzniknout propojením Veletržní a Dělnické ulice v Bubnech. https://www.google.cz/search?q=propojen%C3%AD+veletr%C5%BEn%C3%AD +d%C4%9Blnick%C3%A1&ie=utf-8&oe=utf-8&gws_rd=cr&dcr=0&ei=ZQqVWv6v EKSYgAbWoIaQDw Propojení Holešovic a Letné je pro naši městskou část zásadním tématem. V současné době je na území, ve kterém by mělo dojít k propojení ulic Dělnická a Veletržní, platná stavební uzávěra (dle Vyhlášky hl. m. Prahy č. 33/1999 Sb. http://www.dobramesta.cz/aktuality/346/ Veletržní ulice je dopravní tepnou Prahy 7, na kterou je navázáno několik významných budov. V minulosti se uvažovalo o propojení Veletržní s Dělnickou ulicí. Dnes je tento urbanistický koncept opět aktuální a urbanistické studie na zástavbu území Holešovice-Bubny počítají pro pěší a veřejnou dopravu s jejich propojením. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 463 Registrován: 5-2016 |
Hajnej: Nezamlčujte souvislosti. Má-li ŽUP v budoucnu (po zaústění VRT) - jakož i už v současnosti - lépe fungovat, musí se pro S-linky vybudovat diametr, který nebude využívat povrchové kolejiště hl.n. Bubenská větev diametru naváže na jižní konec Negrelliho viaduktu, čímž tam vznikne kolizní bod, a proto je třeba v Bubnech postavit čtyřkolejnou stanici tak, aby tam nebylo druhé úrovňové křížení. Tedy jinak, než je tam dosud (za nečinného přihlížení odpovědných osob) navrženo, protože k tomu by dodatečně postavit přesmyk nešlo. A aby jiná stanice Bubny fungovala, musí se postavit i tím přesmykem, což nebude dražší než dosavadní návrh, ale vyžaduje to poněkud jiný územní zábor. Proto tady o tom píšu, protože mám (na rozdíl od jiných) zájem, aby ŽUP a Esko dobře fungovaly už nyní a rovněž v budoucnu. A teď je nejvyšší čas, aby odpovědné osoby potřebné změny uplatnily. Na správě železnice je nová osoba atd. AL: Snažíte se jenom zdůvodnit, proč něco "nejde". (Ve skutečnosti by bylo daném prostoru možné - kdyby to bylo nezbytné - vytvořit i propojení pro sporadický průjezd standardního silničního vozidla.) Odůvodněná a žádoucí je na této spojnici jenom pěší prostupnost, automobilové propojení je tudy nežádoucí stejně jako třeba magistrála přes Václavák. Můžete se na to zeptat nějakého kvalitního urbanisty. Propojení Veletržní - Dělnická pro veřejnou dopravu není řešeno přímou trasou. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 267 Registrován: 2-2016 |
Suchol - Neřešili jsme tady nedávno už jiné přesmyky, které jste prosazoval(Radotín a Karlštejn)? Něco mi říká, že si v nich libujete Já osobně si nemyslím, že by byl přesmyk v Bubnem potřeba z jednoho jediného důvodu - Hned za tím přesmykem je totiž Negrelliho Viadukt, kde bude maximální rychlost 60km/h, mezi nimiž se bude nacházet zastávka Bubny, kde s jistotou mohu říct, že bude stavět každý vlak. S kombinací moderního zabezpečovacího zařízení zde nevidím problém, který by stál za to řešit přesmykem (nehledě na to, že ho jaksi není kde umístit aniž by to nestálo miliardy). Naopak je tu jeden přesmyk který ŽUP potřebuje jak prase drbání a tím je libeňský přesmyk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5390 Registrován: 9-2011 |
SU: pro sporadický průjezd standardního silničního vozidla.) Do podjezdu s výškou 2.5 m se mi standardní silniční vozidlo "sporadicky" vejde, zatímco standardně ne? Jak chcete do toho podjezdu nacpat, byť sporadicky, autobus s výškou 3200 mm??? Propojení Veletržní - Dělnická pro veřejnou dopravu není řešeno přímou trasou Poslední odkaz vysloveně říká pravý opak. Snažíte se jenom zdůvodnit, proč něco "nejde" A vy zase ignorujete fyzikální zákony či technické normy. Vyjde to na stejno. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 464 Registrován: 5-2016 |
Wig, AL: Psal jsem "... mám (na rozdíl od jiných) zájem, aby ŽUP a Esko dobře fungovaly ...". Asi jste jedni z těch jiných, takže se neshodneme. Fyzikální zákony ani technické normy neignoruju. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5391 Registrován: 9-2011 |
Samozřejmě, my ostatní jsme zapřísáhlí odpůrci železnice a obzvláště pražského Eska. Jen vy jste ten jedinej správnej zachránce dráhy. Rozhodnutí o přesmyku nezávisí ani na mně, ani na vás. Ani na výsledku diskuse tady na Káčku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 2-2016 |
Suchol - Já si teď třeba myslím, že máme zájem o kvalitní městskou dopravu větší, než vy. Ten Váš přesmyk v Bubnem nebude mít větší přínos než lepší propojení Holešovic a Letné. Nejedná se o úsek, kde se bude jezdit stovkou, ale o úsek s rychlostí 60-70km/h a se zastávkou, kde má navíc vyrůst velký obytný i kancelářský objekt (jedno z mála míst Prahy, kam se především kanceláře opravdu hodí). Tím přesmykem by jste sice o malinko vylepšil parametry trati, ale hodně by jste tím uškodil celé oblasti, která má tak obrovský potenciál. Stejná písnička jako ten Váš další přesmyk v Radotíně nebo Karlštejně. Jak říkám, jsou tu důležitější místa, která potřebují přesmyk, např. ta Libeň. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 270 Registrován: 2-2016 |
Suchol - Nehledě na to, že ten přesmyk stejně není kam umístit, trať má totiž stoupat hned za koncem nástupiště. To by jste musel vrchem a to nikdy neprojde, nejen finančně.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15912 Registrován: 5-2002 |
Suchol: musí se postavit i tím přesmykem, což nebude dražší než dosavadní návrh Jo tááák, s přesmykem se sice bude dělat most na jedné kladenské a necky na obou kralupských kolejích, ale dražší to nebude. Tak to už asi fakt nemá cenu... Asi jste jedni z těch jiných Tak hlavně že Vy jste Ten Stejnej... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5392 Registrován: 9-2011 |
V pondělním (nebo možná spíš už pátečním?) Metru se najednou P666 zastává současné tratě. Najednou je jí trať dobrá, protože okolí ní je ochranné pásmo dráhy, kde musí být zahrádky a nelze to nechat developerům, aby tam postavili strašné výškové budovy. Jsem zvědavý, jestli to ochranné pásmo ukecá i nad tunelem |