| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Nákladní vozy » Archiv diskuse Nákladní vozy do 15. 10. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Nákladní vozy do 15. 10. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Kůň
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1853 Registrován: 1-2012 
|
Ten chlaďák mi připomněl, jak vlastně vzniká označování vozů. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Takovejhle brutus označení teda vidím prvně ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") .Na K-Reportu již od 09/2005. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 9-2017 |
Strojně chlazený vůz této odrůdy s běžným označením ke konci provozu.Tento by měl být,spolu s dalším v krnovské KOS.Podle obrázku to ale vypadá,že se tento přesunul jinam.Na co je tam vlastně mají již několik let ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1491 Registrován: 9-2011 |
39michal: je to foceno v bývalém krnovském depu, jehož areál - pokud se nepletu - používá právě KOS. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3196 Registrován: 7-2006 
|
Přes prázdniny jsem modelařinu pověsil na hřebík a místo toho prolézám muzea a kdeco na železnici. Před nedávnou dobou se zde probírala firma Mattoni. Mám zde jednu krásnou fotku. První zavřený vůz je BEB G 1268. Nejsou prosím známé rozměry vozu? Druhý zavřený vůz je BEB G 162x. Další číslo neznám. A zde bych také uvítal rozměry vozu? Ať mám nějakou stavební zábavu na zimní večery. Děkuji předem.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 624 Registrován: 6-2007 
|
|
|
Mcx
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2287 Registrován: 2-2006 |
Pozor na podvozky, vůz již roky stojí na "falešných" podvozcích. Jeho Y25 byly prodány již před více jak 20 lety. To bylo jediné, co bylo možné z vozu "zpeněžit" mimo šrotu.
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6401 Registrován: 6-2004 
|
Ještě mu očividně chybí chladicí/topný agregát (nahoře na bedně). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 1-2017 |
Statistik: Přišla Vám zpráva? A jeden snímek z Libně: |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6404 Registrován: 6-2004
|
Zpráva ano (odpovím), fotka ne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 1-2017 |
No, mě se jí nepovedlo rozumně přidat, tak jsem myslel, že jí pošlu do mailu. Posílám tedy ještě jednu zprávu s fotkou ve formě odkazu na image hosting. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 1-2017 |
Náhodou jsem našel zajímavý inzerát na prodej přečerpávací stanice na PHM, která má zásobníky na palivo udělané z kotlových vozů. Jsou na nich zachovány i původní ČSD popisky Odkaz: Bazos.cz |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6409 Registrován: 6-2004
|
Jussi - díky, foto dorazilo. Klasický "jugoš" ex ČSD/ČD ve verzi z výroby vagónky Kraljevo. Stál by za podrobnější průzkum. Na Mírovce jsou hezky zachovalé tři jugoslávské Ra(h)613/630, dva v první výrobní variantě, jeden ve druhé verzi a poslední vůz je Ra(h)480 československé výroby. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1660 Registrován: 7-2017 |
Možná hloupá otázka, ale jak se dnes vozí kaprolaktam? Vozí se ještě vůbec tavený v kotlích? Dřív se taková cisterna kromě izolace a topných hadů poznala podle toho kvádrovitého nebo válcovitého "kastlíku" na průlezu, ale ty jugoslávské cisterny z Neratovic už jsou snad asi 15 let pryč... Asi jsem zase zaspal dobu, můžete mě prosím někdo poučit? |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6411 Registrován: 6-2004
|
KL se vozí po silnici. Je možné, že Spolana občas nějaký KL vyexpeduje po železnici, ale nejspíš v cizích vozech (ATIR, VTG, NACCO a podobně). Staré československé Rahi 400 hl, co popisujete, už jsou v pánu, a československo-jugoslávské modernější Zaces 470 hl, ty až na výjimky nejezdí a i ty výjimky většinou vozí něco jiného. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1661 Registrován: 7-2017 |
Statistik 6411: Děkuji. Já jsem měl za to, že ve Spolaně už se KL nevyrábí... Ale mohu se mýlit. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6412 Registrován: 6-2004
|
Pokud dobře čtu, dokonce loni zvyšovali kapacity. |
|
PatrikT
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 10-2015 |
Mrazící vozy z časopisu VTM 1957: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1662 Registrován: 7-2017 |
Ano, já jsem si to v rychlosti blbě přečetl. Oni totiž už před delší dobou přestali vyrábět granulát a naopak zvýšili výrobu taveného KL. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 8-2017 |
PatrikT: Ty fotky by mohly zvýšit zájem o tuto stavebnici![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") . Nemáš naskenovaný celý článek? Celkem by mě zajímalo něco více o těch vozech. Někde jsem četl, že jich bylo vyrobeno snad jen 24 + několik generátorových. Jezdila s tím asi i obsluha, kolik to bylo lidí, na každý vůz 1, nebo 1 na více vozů. Kdy byly vyřazeny z provozu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5637 Registrován: 9-2005 |
12404 vozů hodlá ČD Cargo přestrojit na tiché špalky. (Z webu ČD Cargo) Kolik vozů ČD Cargo má, kolik jich provozuje? A kterých podvozků se přestrojení má týkat?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 5-2013 |
Co zkusit Výroční zprávu ČD Cargo a. s. 2018? "Park nákladních vozů tvořilo k 31. 12. 2018 bezmála 21,7 tisíc nákladních vozů v různém typovém provedení. Podle potřeby byl vozový park doplňován skupinou najatých vozů v průměrném počtu 3000 vozů. Z celkového vozového parku bylo cca 18 tisíc vozů v provozním stavu." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 1-2017 |
Statistik: Podrobnější průzkum bude problém, to by musel někdo z vysokého napětí. Ti se starají o olejové náplně transformátorů a mají k tomu přístup. Jinak díky za určení těch kotlů na přečerpávací stanici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 11-2005 |
Innowagon SmartGigaWood 90 v akci na videu od Holbry |
|
Kofolytik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 479 Registrován: 10-2003 
|
Neví někdo výrobce vozů Sggrss 80, které má TSS Cargo? Nikde není tak kvalitní obrázek, aby se to dalo přečíst z fotky. Díky. http://www.tsscargo.cz/prehled-zakladnich-typu-vozu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 8-2017 
|
Kofolytik: To je jejich vlastní výroba z OOS Ostrava. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 9-2017 |
Tak nám probíhá úklid vozů u ČDC,v ČB zmizely ponehodový 23 87 427 2 660-3,ještě brzdou Božič vybaven 82 54 995 0 350-6 poslední REV Lo 31.12.02 a zřejmě stejný osud čeká 80 54 8900 002-8,dřívější Sps /Pas/ 82 54 472 0 131-0 /Studénka 1970-71353/upravený pro přepravu úzkorozchodných vozidel kdysi dom.st. J.Hradec.Taktéž v Ústí n.L. zmizely kromě některých osobních vojenských vozů Bc a Bp-k až na dvě výjimky zbylé mad´arské Z/e/kks ,včetně zajímavého vozu v modré barvě původem Zts z Jugoslávie SV 95 555,dříve 21 54 150 0086-2 a ještě dříve 01 54 173 9083-6 s mechanismem pro samočinné brzdění podle hmotnosti nákladu. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6444 Registrován: 6-2004
|
Zajímavé informace. Ten jugoslávský Gbs 1500 byl opravdu původně Gbss 173 9? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 9-2017 |
Vzhledem k tomu že byl vybaven samočinným brzděním podle nákladu /které "S" vozy neměly/ a taktéž se tímto číslem chlubil i s dodatkem OPW se to dá tvrdit téměř s určitostí. |
|
Tajemný_em
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3922 Registrován: 5-2002 
|
Když čtu "úklid vozů", nedávno jsem víceméně náhodou viděl starý Filmový týdeník ze 63. roku, kde byla reportáž z otevření vypařovací stanice Hněvice. Tak jen ze zvědavosti, kde dneska třebas takové ČDC nechává "vyplachovat" svoje vozy? Za ČSD se vagony vymývaly/dezinfikovaly/vypařovaly např. v Bohumíně, kotle v Hněvicích (to pamatuju kupodivu ještě i já); existovaly i další DVS, teď si nevzpomenu na konkrétní místa. Dobytek, vyjma toho fotbalového, se už dnes sice nepřeváží, ale ropné a další sajrajty ano - a ne málo. Vozy potřebují revize i opravy stále a ani dnešní komodity nejsou natolik disciplinované, aby třeba z cisterny vyběhly do poslední kapky a vnitřek zůstal vylízaný do sucha. Hledáním na netu jsem našel akorát zmiňovaný Bohumín (patří AWT) a Litvínov (Unipetrol). Má Cargo nějakou svojí vypařovačku, o které bych nevěděl? Anebo si čištění nechají dělat smluvně?
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6445 Registrován: 6-2004
|
39michal: abychom si rozuměli, já nepochybuji o tom, co jste napsal. Jen jsem se dosud nesetkal s vozem Gbss přeznačeným na Gbs. Dosud jsem žil v domnění, že byly Gbss 1739 a Gbs 1500. Tenhle konkrétní vůz jsem osobně neprohlížel, ani nevím, kde v Ústí byl. Číslo 1739 OPW bylo - předpokládám - typicky vyražené do plechového pásku navařeného na podélníku. Číslo 1500 bylo kde? Pokud to máte fotograficky doloženo, můžete klidně i formou SZ. Prostě mě to zajímá, jen se snažím si rozšířit obzory... |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6446 Registrován: 6-2004
|
Taejmný_em: pařička fungovala donedávna v AWT-ROSCO (VaDS) v Bohumíně. Aktuální stav neznám. RYKO si vozí vypařovat kotle do Kralup. Svou pařičku má například Unipetrol v Záluží a Slovnaft v Bratislavě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 9-2017 |
Statistik:Tak obojí UIC čísla vyraženy na navařených pásovinách,jako obvykle u Č/S/D.Nejlépe by bylo zjištění co vyrazil výrobce,ale vzhledem k úplné korozi i podélníků se to nepodařilo zjistit.Jinak to je vůz s plošinou,poslední REV UL 12.6.97.Podle vzduchojemů se dá určit rok výroby nejdříve konec roku 1967,brzda DK-GP-A.Historie vozu mne známa není,ale předpokládal bych,že několik více posledních let trávil v Ústí n.L. západ zřejmě v některém z dep,posledně viděn na bývalém ranžíru tamtéž na jaře.Obrázky se sice nějaké povedly,nebyl by problém poskytnout,ale vzhledem technickým potížím,které jsou ale mezi židlí a klávesnicí,zkusím jeden zkušebně zaslat. . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 9-2017 |
Tak zkouška pokračuje obrázkem z druhé strany a střední části brzdy a dole "netopící" 21 54 740 0089-4 taktéž již vyčleněný pro zvláštní účely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 9-2017 |
Na závěr účastníci zkoušky v podání snad první cisternový jugoslávec ? :35 54 7850 000-0,původně Ra 8-92000,Kraljevo 1965 No.11093,dále 21 54 7449 040-0,původně21 54 719 6048-8,Györ 1970-50306 a na závěr z ČB jeden 82 54 995 0 350-6,dnes tam po něm zbyly dvě brzdové hadice. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6448 Registrován: 6-2004
|
Díky za info i fotky. Díval jsem dodatečně na ty jugoslávské Zts. Spousta z nich má GP-A i jako Gbs 1500, takže nejspíš jde o přeznačené původní 1739. Otázka je, kde jsou hranice číselných intervalů, protože dodané byly i jako Zts 1500 s Vmax=100km/h z výroby. 35 54 7850 000-0,původně Ra 8-92000,Kraljevo 1965 No.11093 Souhlasí. Stopy po čísle 8-92000 jsem na něm ale nikdy nenašel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 9-2017 |
Ano budou to "degradované" Gbss na 100 km/h,ty stovkové se dodávaly s ručním přestavovačem P-L,bez samočinného brzdění.Někde jsem dokonce četl,že se degradace konaly už v 70. letech,tomu bych se nedivil i vzhledem k tomu,že moc nákladních vlaků nejezdilo ani tou stovkou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3933 Registrován: 4-2006 |
ČD Cargo už převzalo 98 nově vyrobených vozů Eanos. Má někdo informace, na kterých přepravách jsou používány? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 9-2017 |
Něco z historie:41 54 341 5 991-9 Kbkks,původně Nsk 3-47571 Zábřeh n.M. 11.06.2007 42 54 176 0 010-2 Gbkkqss,Česká Lípa 1987-68202,už nejezdící, Olomouc hl.n. 22.06.2008 37 55 7850 561-8 neurčitě Caracal 1976-213 místo a datum ovšem raději neuvádím ,tento ovšem asi ještě bude existovat přehlášený na Slovensku a v šedé barvě kotle,stejně jako pár těchto ostatních. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 10-2007 
|
S200 :Eanos mi včera prošel rukama, na poláky docela dobré .Relace Opava-Břeclav jel se dřevem.
Autobusem nikdy !Vlakem to je svezení...
Jedině Metal Šmajdalfe |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1584 Registrován: 7-2002 |
.. na poláky docela dobré .. tyto vozy sice nejsou z hlavního závodu ve Swidnici, ale jinak je Greenbrier příkladem americké investice do evropského žel. průmyslu, která se povedla, a jejich produkce už spoustu let směřuje převážně do západní Evropy, což bude jistá známka kvality. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 10-2007
|
Kade podle štítku sem nabyl dojmu že su ze závodu ve Swidnici.
Autobusem nikdy !Vlakem to je svezení...
Jedině Metal Šmajdalfe |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6451 Registrován: 6-2004
|
Jestli mohu názor, tak do té západní Evropy směřuje už po léta asi drtivá většina produkce všech činných evropských fabrik a "montoven" - českých, polských, rumunských, bulharských, maďarských i slovenských. Zčásti je to i tím, že největší odběratelé (pronajímatelé) mají sídla a pobočky právě tam. Národní dopravci toho moc nového nepoberou, i když třeba ČDC se za poslední roky zase zmohlo a zainvestovalo pár nových zakázek. Kromě probíraných Eanosů například Zans 88m3 z Popradu: Je to už devět let od poslední podobné dodávky cisteren Cargu. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6452 Registrován: 6-2004
|
tyto vozy sice nejsou z hlavního závodu ve Swidnici Ano, jsou z Oławy. Štítek samozřejmě hlásá mateřský závod ve Świdnici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1585 Registrován: 7-2002 |
jojo, tak tuhle logiku to má určitě taky, ale vzato z opačného konce, kdyby ty dotyčné východní závody nedosahovaly uspokojivé kvality, tak by neuspěly. A ty úspěšnější už jsou plnohodnotní výrobci s vlastním vývojem, i když jsou i typy vyráběné podle "západních" patentů. Ad Oława - http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2809 Registrován: 10-2009 
|
Ad Statistik, Kade: ...do té západní Evropy směřuje už po léta asi drtivá většina produkce všech činných evropských fabrik a "montoven"... ...kdyby ty dotyčné východní závody nedosahovaly uspokojivé kvality, tak by neuspěly. A já to zkusím ještě z jiného konce. Kdo v západní Evropě vlastně dneska dělá nákladní vagóny? Při tom, jaký je dnes v nákladní dopravě tlak na cenu (např. na podvozcích Y25 už jezdíme přes 50 let, inovace se limitně blíží nule), je celkem logické, že výroba nákladních vozů ve velkém vlastně přežila (jen) na východě, a tudíž je nutné odtud ty vozy prodávat na západ, bo i tam je potřebují... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 7-2005 |
A já bych to vzal ještě z dalšího konce - kdo je dneska ještě vůbec ochoten investovat do nových nákladních vozů, když je zřejmé kam velká část byznysu jde? Uhlí končí, železo v předvečer krize, auta za zenitem. Ano, ještě tak ty univerzální platformy, ale co víc se v Evropě dá vymyslet? Přeprava silničních návěsů 100x jinak? To je jen tunel na R&D peníze, v praxi se z toho nechytilo prakticky nic a je čím dál tím jasnější, že tohle je slepá ulička. Y25 jsou možná zastaralé, ale co tu lze na poli podvozků vylepšovat? Nápravové zatížení nad 22,5 t v nedohlednu, hluk vyřeší K-špalek. Ano, můžu bádat nad kotoučema nebo menšími účinky na svršek, ale co tím z hlediska přepravce vyřeším? Kromě toho, že ho budu muset nechat mi to zaplatit? |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6453 Registrován: 6-2004
|
kdyby ty dotyčné východní závody nedosahovaly uspokojivé kvality, tak by neuspěly. A ty úspěšnější už jsou plnohodnotní výrobci s vlastním vývojem, i když jsou i typy vyráběné podle "západních" patentů. To jsou ale dvě rozdílné věci. Kvalita výroby samozřejmě nutně musela jít nahoru za předpokladu, že vagón chci zařadit jinde, než v zemích typu Černá Hora, Bulharsko, Srbsko. Někde to pomohla urychlit akvizice nadnárodním koncernem (viz Greenbrier), jinde to víceméně byla otázka sebereflexe. Dřívější praxe, kdy se stavělo na tom, že bulharský přejímač má vzhledem k svému naturelu jiné nároky, než třeba český, natož německý, už docela vymizela. Žádné "západní" patenty neexistují. Pokud chci interoperabilní vagón pro EU, platí stejné TSI v Německu, Holandsku, ČR, Maďarsku, Bulharsku... a stejné předpisy RID. Samozřejmě v době před TSI se mohly dílčí požadavky na provedení vozu a zejména na jeho zkoušky lišit podle dosavadních lokálních zvyklostí a místních úmluv, ale to už se dost změnilo, i když pořád v tom národní požadavky hrají jistou roli. Řada požadavků, které se dříve praktikovaly podle vyhlášek UIC a podle výstupních technických zpráv odborných pracovních komisí, tak je dnes vtělena do nových norem, a i ty jsou součástí TSI. Kdo je ochoten investovat do nových vozů? Namátkou VTG (+ ex NACCO), GATX, ERMEWA, Innofreight, Railion, WASCOSA, RCC, AAE... Z firem, které jsou obecně chápány jako české, kupovaly nové vozy třeba AWT, ČDC, Metrans, RYKO, Railco (AB Trans). Určitě jsem na někoho zapomněl. Na západě funguje třeba Feldbinder, Graaff, Kaminski, Niesky, Titagarh Douai (ex Arbel Fauvet Rail, který dodával i do ČSSR). Je fakt, že víc se toho na "západ" smontuje levnou pracovní silou v SK, PL, RO, BG. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 678 Registrován: 10-2007
|
Za každý nový vagon u ČDC su rád ale myslím že Eanosů zrovna třeba není .. u ČDC jsou stovky v uvozovkách slušných Easu.Spíš by se ČDC mnělo soustředit na vozy pro dřevo něco jako lapsy a vozy na kontejnery.
Autobusem nikdy !Vlakem to je svezení...
Jedině Metal Šmajdalfe |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 7-2009 |
Pár uhláků Eas / Eaos z denní směny ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 7-2009 |
A k tomu nějaké potrubí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 7-2009 |
...a pak ten zbytek (Zaes + Ealos-t). |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6454 Registrován: 6-2004
|
Jerry66: a v Eanosech se nedá vozit dřevo?  |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 10-2007
|
Statistik: jasně že dá, vozí se ale pro dřevo je lepší pro nakládku a vykládku , přepravu vhodnější laps nebo ross.
Autobusem nikdy !Vlakem to je svezení...
Jedině Metal Šmajdalfe |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6455 Registrován: 6-2004
|
Jestli jsem dobře pochopil, co píšete (trošku se v té vaší češtině ztrácím), tak Laps (asi myšlen Laaps) a Ross (asi myšlen Roos) je pro nakládku a vykládku dřeva lepší, než Eanos. Celkem by mě zajímalo, v čem jsou podle vás lepší. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 683 Registrován: 5-2012 |
Jerry66: taky by mě zajímalo zdůvodnění nákupu 500 Eanosů ČDC, když se všude povalují odstavené Easy... |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2810 Registrován: 10-2009
|
Ad Bezbarvý_petr: Y25 jsou možná zastaralé, ale co tu lze na poli podvozků vylepšovat? Nápravové zatížení nad 22,5 t v nedohlednu... Nápravové zatížení bych zatím nechal. Už teď jsou leckde nemalé problémy s životností kol i při těch 22,5 t/n... ...hluk vyřeší K-špalek. Ten K-špalek ale zároveň zadělá na problémy úplně jiného rázu (viz termomechanické namáhání kol). A pokud by prošel nový návrh TSI NOI, kde se občas mihne hodnota 75 dB, tak to bude takový problém, že ani ten K-špalek nepomůže... ...nebo menšími účinky na svršek, ale co tím z hlediska přepravce vyřeším? Kromě toho, že ho budu muset nechat mi to zaplatit? Tak teď ty účinky na svršek platí správce infrastruktury; to asi taky není úplně OK. A kromě toho - jedná se o interakci vozidlo-kolej a to znamená, že když to bude méně "ošoupávat" kolej, zmenší se i míra opotřebení na straně toho vozidla... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 7-2005 |
 Ythomas_ct:"Nápravové zatížení bych zatím nechal. Už teď jsou leckde nemalé problémy s životností kol i při těch 22,5 t/n... " . I bez toho se mnohde dělají nové nebo rekonstruované tratě i na třídu E (třeba DB Netz či OBB), takže mi poněkud uniká smysl toho zamrznutí na hodnotě 22,5 t v rámci TSI. Ano, problémy se životností jsou u leckterých namáhaných materiálů, pokud zrovna většinu života nestráví postáváním v kopřivách za depem. Ale zrovna u tohohle existuje neurékom hmatatelných důkazů, že to jde a dokonce se to vyplatí. Problémy s materiálem kol asi jsou, ale kolik z toho se týká nákladky a kolik osobky a tudíž primárně vlivu rychlosti, ev. brždění? Ythomas_ct:"Ten K-špalek ale zároveň zadělá na problémy úplně jiného rázu (viz termomechanické namáhání kol). A pokud by prošel nový návrh TSI NOI, kde se občas mihne hodnota 75 dB, tak to bude takový problém, že ani ten K-špalek nepomůže... " |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2813 Registrován: 10-2009
|
Ad Bezbarvý_petr: Já bych to jen tak nenechal... Tak zajímavé to být samozřejmě může. Spíš jsem to myslel tak, že si nějaké masivnější rozšíření (třeba těch "Éčkových" 25 t/n) nedokážu v Evropě reálně v dohledné době představit právě z důvodů předpisových (TSI) a zejména pak s ohledem na náročnost potřebných úprav infrastruktury. To je něco podobného jako anarchistické myšlenky na vozbu kontejnerů (v Evropě) ve dvou patrech... K-špalek je v rutinním provozu předpokládám ve stovkách tisíc kusů už přes deset let. Však člověk taky tu a tam zahlídne fotku z nějakého vykolejení, která není nepodobná tomu, co lze najít na obrázcích např. pod tímhle odkazem. Obávám se, aby něco jako Viareggio II nebylo jen otázkou času (pravda, tam to byla náprava, ne kolo). A jakým způsobem se opotřebovávají kola brzděná výhradně nekovovými špalíky je taky poměrně známá věc... Jestli to hodlá teď někdo shodit ze stolu, tak to bude se železnicí ámen... Pokud by prošlo těch 75 dB, tak to je opravdu asi konečná. Tam se horko-těžko vleze (na podvozcích Y25) maximálně tak nějakej kontejnerák... :-( |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 681 Registrován: 10-2007
|
Statistik: Laaps a Roos jednoduše jsou delší než eanos . jagg: třeba v Přerově v levém je těch easu opravdu hafo.
Autobusem nikdy !Vlakem to je svezení...
Jedině Metal Šmajdalfe |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6462 Registrován: 6-2004
|
Laaps a Roos jednoduše jsou delší než eanos A to, že jsou delší, je výhoda? Není to spíš naopak provozní nevýhoda (vlak složený z delších vozů potřebuje delší stanici na zastavení, deponování delších vozů zabere více metrů koleje = dražší prostoje, atd.)? Mimo to, při porovnání vlastní hmotnosti vozů je pořadí Eas - Eaos - Roos - Laaps od nejlehčího po nejtěžší. Takže zmíněné řady Roos a Laaps na tom jsou i v tomto parametru hůře. Dřevo se do vozů Laaps, Roos, Eas a Eanos loží na území ČR vesměs stejně, přestože vozy mají různý ložný prostor (Eas má 72 m3, Eanos má 82 m3, oproti tomu Roos54 má 121 mm3, Laaps-y12 má 122 m3). Do každého z nich se dřevo nejčastěji loží do hmotnosti nákladu 46 - 50 tun. Věřte, že i do Easu se dá nacpat 50 tun dřeva. Pokud tedy porovnám základní parametry vozů, tak mi z toho naopak nejlépe vychází Eas (případně při stejné ložné délce je ještě lepší z Německa najatý Ealos-t), který je nejlehčí a zároveň nejkratší na stejnou hmotnost nákladu. Následuje Eanos, pak Roos a nakonec Laaps. Samozřejmě, že vozy se liší způsobem nakládky a vykládky a fixací nákladu, kde ty "děravé" mohou pro některé lesníky být víc "user friendly" a dřevo se do nich ukládá jinak, než třeba do Easů. |