| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Tratě kolem Pardubic a Hradce Králové | předcházející | další |
Tratě kolem Pardubic a Hradce Královédolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Šmajchl
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 9-2011 |
Ve Světě Železnice č.44 je schématický nákres celé trati z 30. let - podél rampy nakládková kolej o délce 72 m, na obou stranách připojena do traťové koleje, na straně budovy zastávky navíc ještě zakončená kusou kolejí. Na leteckém snímku z roku 1946 je celá situace ralativně dobře vidět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 700 Registrován: 10-2011 |
Ten schématický nákres mám, zajímalo mě ale, jak to tam konkrétně bylo řešeno, protože mi připadalo, že u budovy není moc místa na druhou kolej. Ale děkuji za ten snímek. |
|
Šmajchl
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 9-2011 |
Však na tom snímku to vypadá, že šturc je ještě před přejezdem cesty do Rodova. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 702 Registrován: 10-2011 |
No právě ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") to jsem do dneška nevěděl a myslel jsem si, že manipulační kolej s rampou byla u budovy. Ono teďka je to tam tak zarostlé, že mě nenapadlo, že by to tam mohlo být před ní. Děkuji za nápad podívat se do map ČÚZK. Ale například v této mapě (levý dolní roh) z roku 1952 je to nakreslené za přejezd a bez kusé koleje, což je ale asi jen zjednodušení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 104 Registrován: 10-2017 
|
Příjemné Vánoční svátky a šťastný rok 2020 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2977 Registrován: 7-2005 |
ad Venda Voltr - pojednání o "komerciálce" (BCB) ve SŽ č.42 až 44 bylo pro některé tratě vzato "letem-světem". Písemností je po archivech více, ale dnešní zájem jsou jen fotky. Podle toho historická literatura vypadá. Zastávka Sendražice byla otevřena 15.6.1891. Schema datováno 1917. O zřízení nákladiště se mluvilo již za monarchie (většinou s tím místní zájemci začali chodit, když proběhlo zestátnění soukromých drah a c.k. státní dráhy byly víc otevřenější), ale 1.sv.válka to přerušila. Opět se rozběhl zájem hned v roce 1919. Ten byl korunován v roce 1924 zřízením jednak nákladiště s kusou kolejí, ale i zřízením nového strážního domku (č.18a) s čekárnou a výdejnou lístků. Schéma kolejiště jak to uvádí pomůcky od roku 1925. Více plánů je samozřejmě zachováno v archivu. Vždyť účetně stavba nákladiště byla ukončena v roce 1928, až po skončení záruky stavitele a superkolaudace. a jen pro zajímavost ukázka intenzity provozu pro jeden směr ze služebního JŘ BCB platného od května 1907. V důsledku jen dva vlaky s osobní přepravou (smíšené) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 704 Registrován: 10-2011 |
Děkuji za informace a plánky. Já našel v archivu kolaudační protokoly a podobně, ale plánky právě ne. Ono když se podíváte na tu trať, tak moc velké předurčení pro osobní dopravu nemá (a asi to ani nebylo příliš plánováno). V Sendražicích je ta zastávka daleko a docela nepříjemným terénem, v Račicích moc obyvatel není a v Hořiněvsi je ta zastávka relativně vzdálená od obce a když se k tomu přidá nutnost přestupu pro cesty do Hradce. No a v dnešní době relativní dostupnosti nákladních automobilů (a s tím ubývajících vozových zásilek) už takováto veřejná nákladiště asi nemají význam. Ale zajímalo by mě, kdyby si to někdo objednal, jestli by tam ČD Cargo do těch Račic nebo Hořiněvsi vůz přistavilo (myslím si, že stále jsou oficiálně vedeny jako nákladiště). Ale přeci jen, tato trať by mohla být adeptem na nějakou formu historické trati, protože jestli se splní výhružky, že bez mobilní části ETCS nebudou vozidla vpuštěna na trať (a divil bych se, kdyby se tato trať vybavovala ETCS), tak by mohla najít takovéto využití. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2979 Registrován: 7-2005 |
Tak ona koncese říká jasný směr a potřeby trati - Hradec Králové-Ostroměř s odbočkou ze Sadové do Smiřic. A prioritou dané odbočky bylo napojení cukrovaru ve Smiřicích. Tam neměly BCB původně ani napojení do SNDVB. Ono nebylo potřeba. Cukrovar měl ze strany BCB přísun řepy a podobně, ze strany SNDVB především uhlí. Když si člověk udělá pomocnou tabulku vleček BCB, tak uvidí o co tehdy zájemcům stavby lokálek, dle zákona z roku 1880, šlo. Jsou to dráhy "ve jménu řepy a uhlí". Což byly dvě komodity, které se hodně doplňovaly. Pak tam je i ta potřeba přepravy osob. Škoda, že řepná krize začátku 80.let a smrt Muziky stáhla BCB do majetku StEGu. Docela by mne zajímalo, jak by "komerciálky" fungovaly, kdyby to bylo jinak. "ale všechny kdyby, jsou chyby", historie je už napsaná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 5-2006 
|
Ve stanici Smiřice bývala kronika a v ní plánek nákladiště Sendražice se zakreslenou úzkorozchodnou drážkou na rampu nákladiště. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2980 Registrován: 7-2005 |
ad Pravapara - tak tiše doufám, že nezmizela jako jiné podobné, při různých úklidech či reorganizacích, v propadlišti dějin. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 705 Registrován: 10-2011 |
Staniční kronika Smiřice je (minimálně z části) digitalizovaná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 6-2006 |
Dnešní foto z rekonstrukce Jaroměře |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 7-2017 |
Arpeer: Hmm, když tak koukám na tu 4.fotku, tak vidím vlak, který jsem akorát přivezl... ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") A když už jsme v tom, tak taky jednu od tama, z Pardubic ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") (Příspěvek byl editován uživatelem modely-masinek.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2359 Registrován: 12-2009 |
modely-mašinek: Jak se Karloj chtělo zrychlovat s takovouhle náloží 100-120km/h u Opatovic. Hnul s tím trochu ještě? (Pokud byla příležitost)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2981 Registrován: 7-2005 |
ad Venda Voltr - ano, sbírka Staničních kronik v Národním archivu má i tu ze Smiřic, ale je to jen opis ("výcuc"), který vznikl po roce 1945. Začátkem války byly staniční kroniky staženy ze stanic a po konci války byly obnoveny. Jenže prvorepublikové originály často po vrácení zůstaly ve stanicích a pokračovalo se v zápisech. Ale vznikl i "výcuc", který byl uložen v archivu ministerstvu dopravy a každý rok se měl přidat další zápis. Což se často nedodržovalo. Prostě byly přednostové stanic, kteří si na to potrpěli a vedli kroniku poctivě dál. A byl samozřejmě i nezájem. A podle toho vypadá i ona sbírka, dnes archivní fond v Národním archivu. V důsledku povídání o "komerciálce" (BCB) ve SŽ č.42 až 44 má často jako pramen právě tyto opisy kronik z Národního archivu.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4919 Registrován: 10-2003 |
Když tu vidím tu Jaroměř - 19. prosince jsem tam vyfotil jakési šachovnicové výkopy. Byly přesně vytyčeny provázkami. Proč se to takto kopalo?
www.mechaniky.cz — přehled mechanických závor v ČR na mapě
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10785 Registrován: 8-2012 |
To vypadá na "záchranný" archeologický průzkum.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3895 Registrován: 7-2017 |
jojo...něco tam zkoumali štětečkáři |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4920 Registrován: 10-2003 |
T_._H_.: To mě napadlo jako první, ale ti kopáči rozhodně nevypadali jako archeologové a být tam nějaká stará váza, tak ji těma krumpáčema a lopatama spolehlivě zničí
www.mechaniky.cz — přehled mechanických závor v ČR na mapě
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 7-2005 |
Když se stavěla SNDVB tak se při stavbě nádraží Josefov (dnes Jaroměř) našly nějaké popelnicové hroby. Ty snad jsou v muzeu v Jaroměři nebo HK. Tak když se to rozkopalo znovu, dodělají to archeologové pořádně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 5-2007 
|
2 Zeleznicni: čtverce se při archeologickém průzkumu volí kvůli přesnému zaměření - zaměřuje se vždy střed čtverce, který se pak zanáší do archeo systému GISu - strany se volí dle možností a velikosti prozkoumávaného území (standardně bývá 4 x 4 metry). Území se pokrývá šachovnicově, na bocích nekopaných čtverců je pak krásně vidět reliéf zkoumaných vrstev (např. popel, mazanice apod.).
Po kolejích Českého ráje - www.vlakregion.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13189 Registrován: 8-2004 
|
Vždyť kvůli archeologům se celá ta stavba už táhne o víc než rok déle (a stále ještě není u konce). Celkem se podivuji nad tím překvapením mnohých zdejších diskutérů, když už tu diskuze kolem celé této anabáze někdy tak před rokem a půl (+/-) proběhla.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 7-2017 |
Honnzok: Ač se to u nás bohužel nenosí, zrovna tuhle jízdu jsem si natočil, takže zrychlení omrkni sám na tomto videu...ahoj ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2362 Registrován: 12-2009 |
Ha, moc tam toho nevidím (na rychlost), ale než jste to před Opatovicema přendal do výběhu to vypada na nějakých 112-113... Děkuji za videjko.... (Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 7-2017 |
Honnzok: Proč to vykání, já měl za to, že jsme kolegové ?? ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Nebo se pletu ? Tak nějak si to taky pamatuji, něco mezi 110 a 115 to bylo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2364 Registrován: 12-2009 |
Ahoj, určitě.. Ale nějak jsem si nebyl jistý jestli mohu... Tak jsem volil raději bezpečnou variantu! ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Upozorňujeme cestující, že vlak nebude opožděn!
|
