| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 22. 01. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 01. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26045 Registrován: 5-2002 
|
 Petr165:"Fotky jsem chtěl připojit. Jenže si naserte, když je potřeba je zmenšit a upravit :-) Všem rozumným rád a obratem pošlu mailem..." A jinak v pohodě? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7419 Registrován: 9-2003 
|
V pohodě,já myslím kolegu Petra165 chápu..Je fakt,že diskuze zde s nutností neustále upravovat a zmenšovat fotky oproti např. facebooku je trochu omezující..Chápu že z provozního hlediska zde "skladovat" giga dat navíc není moc ideální.. A jinak všem přeji Nový rok "v pohodě" ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8840 Registrován: 6-2002 
|
Petr165: A co se Vám člověče zdá nedostatečné na povolené velikosti obrázků 24 MPix / 20 MB? K-report si je upraví sám. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7970 Registrován: 1-2007 
|
To je zajímavá informace. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Výborně. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7421 Registrován: 9-2003
|
Beru zpět svůj povzdech a moderátorům se omlouvám.. za ta léta tady na tomto fóru jsem si zvykl na max. parametry 400kB a rozlišení 1024..Takže lze-li už natahovat fotky větší bez úpravy,musím jen říci díky!
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18146 Registrován: 5-2002 
|
K6S: jak zněla ta věta o transmisním ložisku? Transmisních ložisek je ve fabrice hodně, proto takové ložisko musí být levné. Protože musí být levné, musí být litinové (protože kompozice je drahá sranda). Protože musí být litinové, musí být dlouhé (protože litina snese jen malej styčnej tlak). Protože musí být dlouhé, musí být naklápěcí (aby hřídel "nejel" jen po hraně). Protože musí být naklápěcí, tak bude drahé. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 5-2002 
|
Třetí vůz je asi jídelní vůz zase německého původu, který bude natřen v krémově modrém nátěru. Jde o teakový jídelní vagon francouzské CIWL - viz dochovaný kus od Ringhoffera u MÁV. http://www.mavnosztalgia.hu/en/galeria/247 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 886 Registrován: 7-2009 |
Alf + Masinka Aleši, díky za podporu. Chtěl jsem sem fláknout 2 fotky z harrachovské brusírny, bohužel to neprošlo... Mašinko - ty dvě fotky měly při 18 MPix velikost necelých 12 MB a už to na mě řvalo, že překračuji povolenou velikost a nelze je nahrát. Nyní zkouším posílat znovu, tak do 5 minut uvidíme... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 887 Registrován: 7-2009 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 888 Registrován: 7-2009 |
Po mírné úupravě se zadařilo :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3153 Registrován: 7-2006 
|
Petr_barchánek Ano, to může být ten typ vozu. Podle filmového záznamu na voze už není znak CIWL. Vypadá to, že je tam číslo a lev, ale také se můžu mýlit. I když, ta čelní střešní partie je trochu jiná. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 7-2017 |
Petr_bachránek: S největší pravděpodobností to není vůz původem od CIWL, ale od Mitropa. V vzhledem k roku pořízení už pochopitelně v barvách ČSD. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1096 Registrován: 5-2002
|
Mitropa byla založená 24.11.1916 tak, že převzala směsici vozů CIWL a jejich dceřiné DESG, které se vlivem války ocitly za (resp. před) frontou - vizte Tempotaxiho devět let starý příspěvek https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1650836. První vozy dodané přímo pro Mitropu byly už celokovové z roku 1928. Vagon v reportáži je z roku cca 1907 plusmínus pár let, takže jde téměř jistě o vůz původem od CIWL (typově velmi podobné vozy SSG neuvažujeme, protože jednak v době natočení reportáže jezdily všechny prokazatelně u SBB a druhak mají u kuchyně o jedno okénko víc). Lakem modrá-krémová odpovídá vozům ČSD-JLV té doby, takže to bude vůz CIWL zabavený nejprve Mitropou a následně jako druhoválečná kořist zabavený ČSD. Střešní a čelní partie se lišily podle výrobců. Důležitý je tvar okenních rámů (hranaté) a rozložení oken v bočnici - 3+1+7+1, obojí je shodné s WR2347 z Budapešti. Rám vozu v reportáži nemá vzpínadlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3154 Registrován: 7-2006
|
Ano okna jsou 3+1+7+1, což odpovídá vzhledu vozu WR 2347. Čelní střecha je trošku jiná, než je muzeální vůz, ale nikde není napsáno, že u muzeálního vozu může být tato partie lehce změněna. Dále porovnávat rozmazanou černobílou fotku z muzeálním vozem, také nejde. Prostě chtělo by to seznam převzatých jídelních vozů.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3155 Registrován: 7-2006
|
Podle seznamu zde zůstalo od Mitropy tento počet jídelních vozů.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 7-2017 |
Petr_barchránek: Dovolím si poopravit to zabavování Mitropou, které hlásal už Tempotaxi. Vozy byly Mitropou řádně odkoupeny nebo pronajaty. A také se střechy nelišily podle výrobců, ale podle konkrétního typu, protože CIWL dodávala jednotné výkresy výrobcům. Zmíněné uspořádání oken je typické prakticky pro všechny jídelní vozy od roku 1902 do války, takže to bylo několik v detailech odlišujících se sérií. Ale k tomu vozu. Pokud považujete vozy DESG za vozy CIWL, tak je to prakticky jisté že jde o takový vůz. Ale vozy DESG nejsou vozy CIWL. Právě chybějící vzpínadlo svědčí buď o jiném typu nebo o větší rekonstrukci. U rekonstruovaného vozu nemusí být rozložení nebo typ oken vůbec původní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 8-2017 |
mjb: Dostal jsem se náhodou k 16 mm filmu, kde je na obalu přibližně napsáno: "Zahájení provozu na trati Brno- Havlíčkův Brod - zbytky". Jsou tam jednak podobné záběry jako v týdeníku a taky něco asi z Brna hl.n. (papoušek před odjezdem) a ze zastavení v Tišnově a Křižanově. Vždy to jsou velmi krátké sekvence. Co mě však nejvíc zajímá a to setkání slavnostních vlaků v Křižanově (měly být tuším 4), tak tam bohužel není, pouze tam VIP řeční na tribuně postavené na nástupišti. Také si myslím, že by mohl existovat nějaký obsáhlejší filmový materiál, ale zatím jsem neměl štěstí.![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1107 Registrován: 10-2010 |
Trošku dost mi u toho vozu chybí detail vzpínadla ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") , pokud by se mělo jednat o vůz smíšené stavby ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") . Hezký den Všem!! P.F. 2019 !! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2111 Registrován: 6-2004 |
Tempotaxi 3155: moc informací také nemám, ale jednoznačně vím, že uveřejněný seznam zdaleka není úplný. Co třeba pětice Schürzenwagen Ara 1-0200 až 0204... Jídelní vozy se od CIWL po válce do provozu nepřebíraly, jen nějakým řízením osudu u nás zbyl vůz CIWL č. 2304, ale zřejmě od počátku vyčleněný pro pomocné účely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 255 Registrován: 7-2017 |
Polabský: Vzpínadlo není nutnou součástí vozů ve smíšené stavbě, zvýšení odolnosti rámu proti průhybu lze udělat i jinými způsoby. V Německu aplikováno už před rokem 1900, u nás za ČSD před stavbou prvních celokovových vozů. |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 8841 Registrován: 6-2002
|
Petr165: Jestli opravdu nešel nahrát obrázek splňující uvedené podmínky, prosím o jeho zaslání mailem (na mail co mám pod jménem). Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 966 Registrován: 7-2017 |
Modelář, který sem chodí diskutovat jako Trainmaniak, má na svých stránkách tento (viz příloha) přehled vývoje kolejového uspořádání stanice/dopravny Žacléř. Bohužel je však příliš mladý ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") na to, aby si pamatoval přesnější data změn. Můžete prosím někdo doplnit aspoň jejich letopočty? A ještě prosím o upřesnění, kdy byly v Žacléři vytrhány zbývající koleje a výhybky, tj. kdy tam zbyl jen stávající holý šturc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 8-2017 |
Je prosím někde rozumně přístupný seznam výrobních čísel lokomotiv Krauss Linz do roku 1900? K ničemu se nemůžu dogůglit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 9-2016 |
Nevím, zda to bude to pravé ořechové, ale seznam lokomotiv je docela dobře zpracován u pana Pospichala v němčině. Ale jsou tam i jiní výrobci a bude potřeba prohledat a bádat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 7-2017 |
Makus: "Nevím, zda to bude to pravé ořechové, ale seznam lokomotiv je docela dobře zpracován u pana Pospichala v němčině. Ale jsou tam i jiní výrobci a bude potřeba prohledat a bádat." Pospichal má sice slušnou databázi, i když někteří mu vytýkají dost chyb, ale nelze ji seřadit podle výrobců. Kromě toho Krauss vyráběl nejen pro "velké" dráhy, takže spoustu úzkých lokomotiv pro lesní a průmyslové železnice u Pospichala nenajdeš. Možná bys mohl upřesnit, o co konkrétně ti jde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 7-2017 |
Historií výrobců v Německu (Krauss Linz byla dceřiná fa mnichovského Krausse) se dlouhodobě zabýval Jens Merte. Stránky jsou sice ještě přístupné tady http://www.lokhersteller.de/lokbau/entwicklung.htm a kdysi tam bylo možno najít části seznamů dodacích listů některých výrobců i ke stažení, ale teď už to nejde a stránky byly naposledy aktualizovány v r. 2012. Ale zkus mu napsat. Tady http://www.lokhersteller.de/lokbau/cd-info/cd-info-e.htm je nabídka i s kontaktem. Před 6 lety stálo stažení seznamů dodacích listů všech výrobců, které se na jeho webu nacházely, 20 EUR. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 8-2017 |
Pánové díky, na tyhle odkazy jsem právě taky narazil, měl jsem ale dojem, že hledám blbě a někde musí existovat něco přehlednějšího. Konkrétně, a čistě jen ze zvědavosti (takže za 30 éček fakt ne), chci ověřit výrobní číslo 1994. Zda bylo vyrobeno v roce 1889 (interval sedí), a zda se jednalo o dvounápravovou úzkorozchodku (760 mm) pro Místní dráhu Solné komory, případně kterou - dráha měla dvě lokomotivy tohoto typu, č. 1 a 2. U odkazů na SKGLB jsem na jejich výrobní čísla zatím taky nenarazil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk: "Pánové díky, na tyhle odkazy jsem právě taky narazil, měl jsem ale dojem, že hledám blbě a někde musí existovat něco přehlednějšího. Konkrétně, a čistě jen ze zvědavosti (takže za 30 éček fakt ne), chci ověřit výrobní číslo 1994. Zda bylo vyrobeno v roce 1889 (interval sedí), a zda se jednalo o dvounápravovou úzkorozchodku (760 mm) pro Místní dráhu Solné komory, případně kterou - dráha měla dvě lokomotivy tohoto typu, č. 1 a 2. U odkazů na SKGLB jsem na jejich výrobní čísla zatím taky nenarazil." Tak Pospichal má sice v textu na SKGLB link, ale pod ním není nic... ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 980 Registrován: 7-2017 |
Můžete mi prosím někdo oživit paměť a připomenout, a) kdy bylo nákladiště Červený Potok povýšeno na stanici, kdy tam byla přidána dopravní kolej č. 2 a vystavěna nová staniční budova? b) kdy byla bývalá stanice Podlesí degradována na nákladiště a kdy tam byla vytrhána dopravní kolej? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 9-2010 |
dědek_hank: sice ne všechno, ale aspoň něco: 77,626 Podlesí; 22.12.1997 ukončena dopravní služba ve stanici => nz 84,224 Červený Potok, 1979-84 postupná přestavba z nákladiště na stanici (z vojenských důvodů, rampy pro nakládání a vykládání techniky Sovětské armády) se dvěma dopravními kolejemi 670 m. Po dokončení zůstalo zz několik let zakonzervováno, návěstidla trvale označena jako neplatná a dopravna obsazena pouze komerčním zaměstnancem; 22.12.1997 v 11 h oživena dopravní služba (jako náhrada za zrušenou dopravní službu v Podlesí) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 982 Registrován: 7-2017 |
Zdeněk_Šindlauer 129: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7438 Registrován: 9-2003
|
Ad. hank, mrknou do tématu podorlické tratě Budu informovat kolegu co se tématem obšírně zabývá..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2715 Registrován: 7-2005 |
Krauss & Comp., München Zu den Lieferungen unter Krauss-Maffei siehe "KM.doc". Zu den Lieferungen unter Krauss, Werk Linz [A], siehe "Krauss_Linz.doc". Listen-Verwaltung: Stw D* 1994 1889 A 5 C1n2t 760 neu Steyrthal-Bahn "2" /19xx Kärtner Museumsbahnen KMB, Treibach [A] "298.102" /1991 ÖGEG "298.102" [SVA 12/83][LR7/99][JM-99-06-19] Zrovna u Krausse je tu jeden drobný problém. Pan Merte opsal tovární seznam výroby obou lokomotivek Krauss, který v roce 1977 vyšel knižně u Slezaka z pera pánů Schmeiser a Hansjüngen. Pak k tomu doplnil, co se kde zachovalo, ale už asi neměl sílu zajet do Mnichova (München), kde je v tovární archivu lokomotivky Krauss-Maffei uložena původní dokumentace k výtobě. Linecká pobočka má smůlu, že zůstala jen v opisech a nekompletní. O tom co je v Mnichově má přehled ing.ZB a ten mě upozornil na pár nepřesností v případě lokomotiv, které se někdy objevily na našem území. Krauss-Lokomotiven: mit vollständigen Lieferlisten d. Werke München (1867 - 1931) u. Linz (1881 - 1930) Schmeiser, Bernhard ; Wenzel, Hansjürgen ; Slezak, Josef Otto 1977. - 127 S. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 8-2017 |
Zdepa: Moc děkuju |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 9-2010 |
V ukázkách SJŘ 1963/64, co jsem viděl, mají vlaky s elektrickou lokomotivou mezi Děčínem hl.n. a Děčínem východem stanovenou rychlost 20 km/h. Neví prosím někdo proč? Kvůli labskému mostu? Díky, ZdŠ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18253 Registrován: 5-2002
|
ZdŠ: Neví prosím někdo proč? Kvůli labskému mostu? Je to dost pravděpodobné, ona se pak někdy tuším v osmdesátkách (?) měnila nosná konstrukce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7443 Registrován: 9-2003
|
V dnešním pořadu historie.cs je povídání mimo jiné o podnikání rodiny Ringhofferů,a v cca 10minutě pěkné záběry z výroby nákladních vozů a dál v pořadu i jiné záběry z vlečky,vozy a další pěkné historické záběry..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 878 Registrován: 1-2012 
|
Ad Zd.Šindlauer Je to tak, jak píše Hajnej, v té době nemohly třeba lokomotivy T 679.1 vůbec přes tento most a do Ústí na soustruh jezdily z Lípy po pravobřežní trati u Labe na Střekov a pak po mostě na západ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 627 Registrován: 10-2007 
|
Aktualita z Brna - Stavědla na brněnském nádraží mají jít k zemi, památkáři o ně bojují |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3163 Registrován: 7-2006
|
Ještě přidám k porovnání jídelní vůz podle katalogu.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 8-2017 |
Jak to vlastně bylo s tím levostranným a pravostranným provozem? Všechno, co jsem zjistil, ukazuje, že na spoustě dvoukolejných tratí se vlevo nejspíš nikdy nejezdilo, protože už před březnem 1939 bylo podle všeho víc tratí s pravostranným provozem, než s levostranným. Jak to, že v tom byl takový chaos? Kolik bylo vlastně před Mnichovem/březnem 39 dvoukolejných tratí, kde se jezdilo vlevo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18296 Registrován: 5-2002
|
Asi dost záleží na tom, kdy se to zdvojkoleňovalo. Já znám levostranné tratě jen tři: Ferdinandka, podkrušnohorskou (Kad-KV) a FJB (tu už jen z fotek a výkresů). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1004 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "Asi dost záleží na tom, kdy se to zdvojkoleňovalo. Já znám levostranné tratě jen tři: Ferdinandka, podkrušnohorskou (Kad-KV) a FJB (tu už jen z fotek a výkresů)." Já si myslím, že původně se na buštěhradské dráze jezdilo vlevo v celém úseku z Chomutova až do Chebu. A na KFNB z Břeclavi do Bohumína, to skončilo až s koridorizací. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 5-2002 
|
Březen 1939 do levo/pravo na železnici vůbec nijak nezasahoval, nicht Wahr? Dědek hank: přesně tak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 8-2017 |
Sants: Přímo rozhodně ne, jelikož HPB a elektromechaniku nevyměníš přes noc. Sám jsem četl, že přechod na pravostranný provoz na silnicích plánovali už přinejmenším od začátku 30. let, takže v té době zdvoukolejněné tratě už nejspíš byly udělané na pravostranný. Jenže on v tom byl hokej už předtím, ještě za císaře pána, protože všude po roce 1872 levostranný provoz bezpečně nebyl. Mně to připadá, že na silnicích se u nás cca. od přelomu 19. a 20. století do toho devětatřicátého jezdilo vlevo, ale na železnicích tak i onak, podle toho, co se komu líbilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18299 Registrován: 5-2002
|
DH: Já si myslím, že původně se na buštěhradské dráze jezdilo vlevo v celém úseku z Chomutova až do Chebu. To je vysoce pravděpodobné, já už Cv-Kd zažil jako přeložku. A KV-Ch na tom bude díky tamnímu revíru tak nějak podobně. A na KFNB z Břeclavi do Bohumína, to skončilo až s koridorizací. I tady to nejspíš bylo levostranné durch až do Polska (Slezska) a změna nastala přeložením KBD přes Sakmarovo údolí do Dětmarovic... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1006 Registrován: 7-2017 |
Honza_-_St.: "Mně to připadá, že na silnicích se u nás cca. od přelomu 19. a 20. století do toho devětatřicátého jezdilo vlevo..." Na silnicích se (přinejmenším v Evropě, na Blízkém Východě a v severní Africe) jezdilo vlevo už za starých Římanů. Souviselo to s (dnes bychom řekli) ergonomií práce jezdců a vozků. Pravák nasedá na koně zleva, tj. z prostoru mimo obousměrnou silnici, a není tak ohrožen pohybem jezdců a potahů v protisměru. Ozbrojený jezdec má meč v pochvě na levé straně a drží ho pravačkou. Když je vozka pravák, má bič u pravé ruky a když jede vlevo, tak při jeho použití neohrožuje chodce u cesty. Proto taky na dvoumístném kozlíku sedí vpravo. A při jízdě vlevo se vpravo sedící vozkové dvou protijedoucích povozů na silnici dobře vidí a slyší, takže se lépe mohou domlouvat třeba o vyhýbání. Když už jsme u toho, tak i normální rozchod 1435 mm je údajně odvozen od rozchodu vozů starořímských potahů a šířky starořímských silnic... Jízda vpravo se začala předpisy zavádět už koncem 18. století v souvislosti s přibýváním vícespřeží s vozy bez kozlíků, kde vozka seděl na jednom z koní. Byl to poslední kůň vlevo, aby měl vozka volnou pravou ruku na vedení ostatních koní ve spřežení. No a aby měl lepší přehled o provozu na silnici, tak bylo lepší jet vpravo. Jako první jízdu vpravo zavedlo Dánsko, hned po něm Francie - ta údajně taky proto, že Napoleon byl levák... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Jednou z posledních evropských zemí, které tomuto trendu odolávaly až do 20. století, bylo právě Rakousko-Uhersko. Jinak I. a II. čs. republika byla do 16. března 1939 jedním z 5 posledních států v Evropě (V. Británie, Irsko, ČSR, Maďarsko, Švédsko), kde se na silnicích jezdilo vlevo, i když evropská úmluva o jízdě vpravo byla přijata už v r. 1926 a ČSR v r. 1931 slíbila přistoupit k ní do 5 let. Nakonec byl v listopadu 1938 jako závazné datum určen 1. květen 1939, takže okupace Čech a Moravy ho urychlila jenom o 6 týdnů. S výjimkou Prahy, kde se kvůli pomalejšímu přizpůsobení tramvajového provozu jezdí vpravo až od 26. 03. 1939, se všude jinde v protektorátě zavedla jízda vpravo s platností od půlnoci ze 16. na 17. března 1939. Omlouvám se za OT... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26051 Registrován: 5-2002
|
Prosím, nepleťte silniční a železniční pravo/levostranný provoz. To spolu vůbec nesouvisí. Je dodnes řada evropských kontinentálních států (tedy silničně pravostranných), kde se na železnici jezdí výhradě vlevo. Namátkou Francie (mimo Alsaska-Lotrinska, pokud vím), Belgie, Itálie, Švýcarsko a částečně i Rakousko (Semmering). Navíc Rakousko (míněno to historické) je v otázce "strannosti" provozu kapitola sama pro sebe, a to stále velmi neprobádaná. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5872 Registrován: 6-2002 
|
Levo/pravostranný provoz: Jak píší jiní výše - levo/pravostranný provoz na železnici s tím na silnici vůbec nijak nesouvisí!!! A s rokem 1939 už vůbec ne. Jak to bylo na silnicích v ČSR už píše hank. Levostranný versus pravostranný provoz na železnicích v Rakousku by možná bylo téma na nějakou disertační práci Vypadá to tak, že to v Rakousku, natož Rakousku-Uhersku, nebylo dlouho stanoveno jednotně. O sjednocení na pravostranný provoz bylo ale rozhodnuto někdy na začátku 20.století. Často se třeba píše o tom, že levostranný provoz v Rakousku vycházel z toho, že první tratě stavěli inženýři z Británie. Ovšem ti tu významně působili jen v první letech, kdy se většina tratí stavěla jednokolejně. Nedávno mě k tomu napadla též jedna souvislost, ale zatím si nejsem jist, co je příčina a co následek: Nádraží ve velkých městech mívala samostatnou odjezdovou část a samostatnou příjezdovou část. Všechna vídeňská hlavová nádraží měla (při pohledu ve směru odcházejících kolejí, tj. od města) odjezdovou část vlevo a příjezdovou vpravo. To logicky znamená levostranný provoz, protože jinak by se cesty vlaků na zhlaví křížily. Proto též všechny tratě z Vídně byly (i při zdvoukolejnění až později) levostrané. Jediné pražské nádraží s podobným uspořádáním - dnešní Masarykovo - to mělo ale obráceně. Odjezdová část z pohledu od města vpravo, příjezdová vlevo (nebo čelně). Na dvoukolejkách z něj byl (pokud vím, vždy) provoz praovostranný. U Buštehradské dráhy to bylo tak, že celý úsek Chomutov - Cheb byl levostranný. Ale dvoukolejné úseky Kladno - Kamenné Žehrovice a Milostín - Trnovany byly pravostranné. Jinak je třeba zmínit, že na rakouských lokomotivách byl strojvedoucí vždy (?) vpravo, takže na dvoukolejce na návěstidla na širé trati neviděl. (zde je otázka proč to tak bylo)
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18304 Registrován: 5-2002
|
DH: A při jízdě vlevo se vpravo sedící vozkové dvou protijedoucích povozů na silnici dobře vidí a slyší Copak sebe, ale hlavně konce náprav. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") normální rozchod 1435 mm je údajně odvozen od rozchodu vozů starořímských potahů a šířky starořímských silnic Pokud jsou od starořímských potahů odvozeny i anglické kočáry, tak ano. Byl to poslední kůň vlevo, aby měl vozka volnou pravou ruku na vedení ostatních koní ve spřežení No hlavně proto, aby se na něj dalo nasedat zleva, tedy "normálně". Mimochodem tuhle normálnost stejným způsobem podědila i jízdní kola, proto je řetěz vpravo. Proto se taky levý kůň označuje jako podsední a pravý jako náruční. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26052 Registrován: 5-2002
|
Vámos: "Často se třeba píše o tom, že levostranný provoz v Rakousku vycházel z toho, že první tratě stavěli inženýři z Británie. Ovšem ti tu významně působili jen v první letech, kdy se většina tratí stavěla jednokolejně." Podle téhle "logiky" by navíc levostranný provoz musel být na celém světě, že. A taky by levostranný musel být "francouzský" StEG, což jak známo rozhodně není pravda. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26053 Registrován: 5-2002
|
Jiná zajímavá otázka je, proč byl v roce 190x zaveden levostranný provoz z Vršovic-Nuslí do Benešova? Jestli to vycházelo ještě z nějakých normálií KFJB...? A jak to bylo u ostatních tehdy zdvojkolejňovaných tratí v okolí Prahy? |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3251 Registrován: 5-2002 |
Někde jsem četl, (asi v Honsových dějinách KFNB), že při prvním zdvojkolejněném úseku se na KFNB jezdilo vpravo, pak se přešlo na levostranný provoz. Praha-Benešov bylo vlevo asi proto, protože i na rakouském úseku FJB se jezdilo vlevo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 847 Registrován: 9-2016 |
Co já mám ve svých poznámkách: Levostranný provoz byl v ČR zrušen na posledním úseku mezi Břeclaví – Přerovem a Bohumínem od GVD platného od 9. prosince 2012. Ačkoli se na silnicích v Rakousku-Uhersku (větší části) jezdilo vlevo, v roce 1852 schválený Železniční provozní řád nařizoval pravostranný provoz. Přesto v roce 1871 požádala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) o povolení zbudovat levostranný provoz. Na základě souhlasu Ministerstva obchodu z 15. října 1871 byl levostranný provoz povolen. A nebyla to zdaleka jediná trať, kde byla udělena výjimka. Jednalo se nejen o pokračování tratí nebo návazné tratě, ale i o samostatné nově budované dvoukolejné tratě. Později byl levostranný provoz převáděn na pravostranný. Bylo při tom nejen nutné přesunout návěstidla, ale i jiná zabezpečovací zařízení a také připravit cestující na zastávkách, že nově budou vlaky jezdit po druhé koleji a tedy z protějšího nástupiště. Dne 13. května 1946 byl v úseku Benešov u Prahy – Praha-Uhříněves zahájen pravostranný provoz (vlaky č. 904 a 906. V úseku Praha-Vršovice – Praha-Uhříněves to bylo až 28. dubna 1948 v 10:00 vlaky 901 a 904). V úseku Praha-hl.n. – Praha-Vršovice to bylo až 29. dubna 1948. A na té silnici jsem někde slyšel, že to vzniklo podle toho, jestli v mysli národa převládali sedláci nebo bojovníci. Snad sedláci jezdili vlevo a bojovnící jezdili vpravo - měli soupeře po levé ruce. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5874 Registrován: 6-2002
|
Narazil jsem na podobnou rakouskou diskuzi Rechts-/Linksverkehr auf zweigleisigen Strecken in Österreich. Z počátku je to podobné plácání, jak to naše, ale dost zajímavý je příspěvek WA1971 z 25.5.2007.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18313 Registrován: 5-2002
|
Makus: A na té silnici jsem někde slyšel, že to vzniklo podle toho, jestli v mysli národa převládali sedláci nebo bojovníci. Snad sedláci jezdili vlevo a bojovnící jezdili vpravo - měli soupeře po levé ruce. No na té silnici to bylo +/- tak, jak píše Dědek Hank, tedy zpočátku zásadně vlevo, protože se na koně nastupovalo zleva, aby nepřekážel meč. Pravostranný provoz vznikl v okamžiku, kdy formanům přestala stačit čtyřspřeží a potřebovali přejít na šestispřeží. A protože z kozlíku na druhou přípřež nedosáhli, museli sednout na "vlakové" koně a logicky z toho vyšel ten vlevo. Vítaným vedlejším efektem zrušení kozlíku bylo zvětšení ložné plochy, které omezovala maximální délka soupravy. Tu tenkrát ovšem nelimitovala vyklizovací doba železničních přejezdů, ale délka stodol... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5425 Registrován: 7-2011 |
Já to slyšel přesně obráceně - jezdili vlevo, právě proto, protože pravou drželi kopí (či jinou zbraň) a trefovat se do protivníka přes kobylu je poněkud na pytel... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 7-2017 |
Bobik: "Já to slyšel přesně obráceně - jezdili vlevo, právě proto, protože pravou drželi kopí (či jinou zbraň) a trefovat se do protivníka přes kobylu je poněkud na pytel..." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 848 Registrován: 9-2016 |
Bobík, dědek_hank: OK, ty strany jsem asi popletl, nicméně to nic nemění na tom, že bojovníci se míjeli na druhé straně než formani |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1013 Registrován: 7-2017 |
Makus: "Bobík, dědek_hank: OK, ty strany jsem asi popletl, nicméně to nic nemění na tom, že bojovníci se míjeli na druhé straně než formani" Pořád špatně. Viz můj post 1006. |