| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 23. 10. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 23. 10. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 384 Registrován: 5-2002 |
Vývoj českého pravopisu je fundovaně podán např. zde (pro poučení o českých historických (počínaje středověkem) pravopisech je ale potřeba proklikat i příslušné odkazy: https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%9D%20PRAVOPIS. Psaní j jako g, v jako w atd. je rozhodně o dost starší písemná tradice, než aby souvisela s až tiskovými písmy švabachem/frakturou. Rozdíl mezi německou podobou Jablonce (Gablonz) a Jizery (Iser) není primárně pravopisný, ale etymologický: první vzniklo poněmčením české podoby, němečtí kolonisté tam to g patrně vyslovovali (snad i vlivem české grafiky, i když psaní s G- je v češtině do 19. století relativně řídké); Jizera vychází z indoevropského slova, jeho obdoba je jako jméno toku dodnes v řadě evropských jazyků, srov. Isar v Bavorsku, Isere ve Francii, Ijzer v Holandsku atd. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6419 Registrován: 6-2004 
|
Díky všem za odpovědi! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20002 Registrován: 5-2002 
|
S499: pod vlivem Války s moky To vypadlé "l" to ovšem významově posunulo docela významně... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") šimek: srov. Isar v Bavorsku, Isere ve Francii, Ijzer v Holandsku atd. ...Isarco jakožto levý přítok Adiže. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 773 Registrován: 10-2007 
|
... a další porce etymologie z Mladé Boleslavi (kašna Jizera): foto
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 301 Registrován: 7-2017 |
Včera & dnes Radomyšl: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2915 Registrován: 7-2005 |
i toto řešila Č.Ú.R.Ž.na jaře 1922 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 8-2002 |
Mám dotaz směřující do dob minulých. Je pravda, že za éry ČSD existoval samostatný formulář, řešící situace, kdy za dobu služby nedošlo k žádné mimořádnosti, s názvem přibližně "Nic se nestalo", nebo je to jen folklór? Jestli je na tom špetka pravdy, neměl by někdo jeho ukázku? ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1156 Registrován: 6-2006 |
"Není co hlásit" A bylo to z důvodu kontrolovatelné odezvy na nějaký oběžník (že se formulář s hlášením někde neztratil). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9984 Registrován: 8-2012 |
(Ve věci ...) NENÍ CO HLÁSIT. Tzv. "vakátní hlášení" neboli vakát. Nevím, co by na tom mělo být folklórního nebo bizarního - rozdíl mezi "nulovou" informací a žádnou informací je zásadní.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2009 Registrován: 4-2014 
|
Michalcz - tak jestli existoval na to nějaký formulář, to nevím, ale u nás na stanici na to existoval obyčejný sešit A4, který byl opatřen nápisem "HODNOCENÍ SMĚNY" a razítkem stanice. Tam se zapisovaly události a závady ve stanici, pokud se nic nestalo tak se tam napsalo "směna proběhla bez závad" a podpis výpravčího. Čas od času to kontroloval jak náčelník stanice, tak i dozorčí provozu a přihodili svůj podpis, že kniha prošla kontrolou. A psalo se to až do roku 2011, pak se to zrušilo. Bylo to docela zajímavé neboť u nás na stanici to byl cca 300 stránková bichle, která byla založena v roce cca 1967 a pasalo se do ní až do roku 2011. A pročítat zpětné záznamy z minulosti bylo zajímavé. Bohužel tu knihu nemám, neboť při likvidaci archivu v roce 2011, kdy se zrušila ve stanici dopravní služba, tak tu knihu vyhodili do sběrny starého papíru. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20235 Registrován: 5-2002
|
Mcz: Je pravda, že za éry ČSD existoval samostatný formulář, řešící situace, kdy za dobu služby nedošlo k žádné mimořádnosti, s názvem přibližně "Nic se nestalo", nebo je to jen folklór? No existovala malá A6 cedulka "Není co hlásit", která se posílala kupříkladu tehdy, když ve stanici nebyl žádný pohyb (nákladních) vozů. Jejím protějškem byla velká A3 plachta, kam se psaly ty pohyby, když nastaly. A přesně jak píše TH, rozdíl mezi "nulovou" informací a žádnou informací je dost zásadní. Lidově řečeno, "nevím" neznamená ani "ano", ani "ne".
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3350 Registrován: 6-2016 |
existovala malá A6 cedulka "Není co hlásit" Kdybych nebyl bordelář, tak bych ji našel... Moc se mi tenkrát líbila ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20236 Registrován: 5-2002
|
Taky ji někde máme...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2917 Registrován: 7-2005 |
"vakátním hlášením" se reagovalo ze stanic na oběžníky a dotazy, které chodily od nadřízených orgánů, většinou z ředitelství či správy dráhy. Jako předtištěný tiskopis ho znám určitě již z poloviny 20.let a v někdy v druhé polovině 30.let se "učesal" na "není, co hlásit". ZA Protektorátu byla logicky i německá mutace. Jak někdo již správně poznamenal, šlo o zpětnou informaci, zda to dostaly všechny oslovené podslužebny. A v případě nedodání žádné odpovědi mohlo začít pérování..... Taky jsem někde měl doma jak čistý, tak kopie pár použitých ze spisů....jen je najít... |
|
Radar007
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 7-2010 
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 10-2007
|
Zajímá se někdo o kameny označující hranice traťmistrovských okrsků? odkaz na příspěvek
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1823 Registrován: 7-2017 |
Jinde tato otázka zřejmě zapadla, tak to zkusím tady. Zbývá ještě někde v sítích SŽDC nebo ŽSR nějaká budova dřevěné lokomotivní remízy, třeba i nefunkční nebo nepoužívaná nebo používaná pro jiné účely? Jestliže ne, máte někdo přehled o tom, kdy a kde byly dřevěné remízy naposledy v provozu? Z poválečného období vím o čtyřech dřevěných remízách: Kouty nad Desnou - ta ale měla zděné pilíře a dřevěné byly pouze výplně stěn mezi nimi; víte někdo, kdy byla zbořena? Mikulovice - byla přestavěna na zděnou - víte někdo kdy? Skalice nad Svitavou - shořela v r. 1957 a už nikdy nebyla obnovena Kolešovice - další podrobnosti neznám |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1573 Registrován: 8-2006 
|
A co Chornice, nemohlo by to být dle vašich představ?
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1824 Registrován: 7-2017 |
No vida, na Chornici jsem si nevzpomněl... ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") Ano, to je přesně ono. Ještě nějaké další příklady? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1825 Registrován: 7-2017 |
Dřevěná remíza taky byla/je (je dosud?) v Bechyni. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26287 Registrován: 5-2002 
|
Myslím, že už tam určitě nestojí (pokud se tedy bavíme o starém nádraží). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1828 Registrován: 7-2017 |
McBain 26287: Podle informace z modelářského fóra je v případě Bechyně řeč o novém nádraží a o fotce z 80. let. |
|
Prvni
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 4-2007 
|
Podle informace z modelářského fóra je v případě Bechyně řeč o novém nádraží a o fotce z 80. let. A kde by tam jako byla? Ta zděná je snad původní z 20.let nebo ne?
Vzhůru do boje! Povedu vás proti smrtelným. ZVÍTĚZÍME!!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1830 Registrován: 7-2017 |
Prvni 144: Nevím, kdybych věděl, tak bych se neptal... Jestli víš ty, tak mi prosím odpověz. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26288 Registrován: 5-2002
|
Tam žádná dřevěná remíza nikdy nebyla, už tak nějak z podstaty věci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6054 Registrován: 7-2007 |
McBain: V Bechyni byl dřevěný přístavek, před touto stávající remízou, aby se tam vešly dvě lokomotivy. Zbouráno to bylo někdy kolem milenia.+/- |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26290 Registrován: 5-2002
|
To jo, ale to určitě nebyla lokálková remíza postavená podle normálií kkStB. Předpokládám, že o to tady jde? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1832 Registrován: 7-2017 |
McBain 26290: Jde mi o dřevěné remízy obecně na normálně rozchodné železnici (nikoli tramvajové) a na vlečkách, nejen do r. 1918. Ještě jsem si vzpomněl na jednu spolehlivě doloženou, a ta byla v Ledči nad Sázavou. Taky přesně nevím, kdy zanikla. Kdybych to rozšířil na vlečky a další neveřejné dráhy, případně na úzký rozchod, asi by se taky leccos našlo. Pokud jde o tu Bechyni, kolega to upřesnil včetně výkresu. Jestli mi dá svolení, budu to tady publikovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1834 Registrován: 7-2017 |
Dřevěná remíza v Ledči nad Sázavou, která zchátrala a spadla někdy v 60. letech: (Zdroj: Navrátil, Pleva - 100 let místní dráhy Světlá - Ledeč - Kácov, vydal Posázavský Pacifik 2003) K Bechyni mi Milan Ferdián na modelářském fóru napsal toto: Tak [jako ta remíza v Ledči, poznámka moje] vypadala cca do roku 1978, kdy existují fotografie. Na střeše nebyly větráky, ale vedeno průběžné nosné vedení troleje a remízou vedla samotná trolej. Střecha remízy měla větší tupý úhel, kvůli návaznosti na zděnou remízu. Žádný přístavek to nebyl, ale regulérní lokomotivní remíza. Fotografie dřevěné remízy v Bechyni by měla být v pamětní publikaci k 80. výročí bechyňské lokálky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1835 Registrován: 7-2017 |
A ještě jsem zapomněl na dřevěné remízy (no, spíš kůlničky pro mašinky na půdorysu 11,4 x 5,1 m...) v Lovečkovicích, Verneřicích a Úštěku horním nádraží. (Viz Svět železnice 29/2009.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 3-2013 |
dědek_hank: "Zbývá ještě někde v sítích SŽDC nebo ŽSR nějaká budova dřevěné lokomotivní remízy, třeba i nefunkční nebo nepoužívaná nebo používaná pro jiné účely? Jestliže ne, máte někdo přehled o tom, kdy a kde byly dřevěné remízy naposledy v provozu?" Kedysi bola "drevená" remíza i v Šamoríne!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 1-2018 |
dřevěná remíza existující - Šumperk a bývalá v Novém Jičíně - horním nádraží |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 324 Registrován: 7-2017 |
Praha-Bubny, bývalé lokomotvní remízy BEB. Pokud tedy ještě stojí, fotka čela je z r. 2007. |
|
Pjp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3055 Registrován: 12-2005 |
A co Nymburk město ? Tam by mě ostatně zajímala i historie či aspoň nějaký náčrt .. Pavel |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2919 Registrován: 7-2005 |
ad Pjp - tak zrovna Nymburk město, alespoň dle normálií pro místní dráhy, které StEGu v roce 1883 schválila Generální inspekce, měla sice čela - vrata - dřevěná, ale boky byly zděné. Od začátku byla 3.kolejná s poznámkou "pro 6 strojů" (samozřejmě v němčině). Již v polovině 30.let je v plánu kolejiště uvedena poznámka "remíza pro motorové vozy". A to jistě přineslo jisté rekonstrukční zásahy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2920 Registrován: 7-2005 |
Neví někdo, kdy padla staniční budova Horka u Staré Paky ? V pátek na jejím místě bylo relativně čerstvé oraniště. Díky. Zato budova stanice Mnichovo Hradiště se "jen blejská...." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 797 Registrován: 10-2007
|
Zaujala mě jedna věc. SŽDC ve fotosoutěži uvádí: ... stavědla, hlásky, bývalé výtopny nebo hradla. Tyto stavby postupně z moderní železnice mizí, je možná nejvyšší čas zachytit jejich podobu jako památku pro budoucí generace. Ano, mizí, ale díky SŽDC. Není to ironie? (vy fotíte, my bouráme)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2922 Registrován: 7-2005 |
Uff... myslím na zajímavou vlečku cukrovaru a její mašinky, a napíšu takovou bejkárnu.... projížděl jsem Novým Bydžovem (zde začínal cukrovar s motorovou trakcí, aby se za války přeorientoval na páru) a zaujala mne opravená staniční budova. To je příjemné. Nepříjemné zjištění bylo stržení i budovy zastávky Žíreč. A ten prázdný Kuks si o to taky říká.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 6-2015 |
 dědek_hank:"Fotografie dřevěné remízy v Bechyni by měla být v pamětní publikaci k 80. výročí bechyňské lokálky." Publikaci mám k dizpozici po mém dědovi. Pokud myslíte tu fotku remízy na novém nádraží na str. 52 s Elinkou, tak tam jsou vidět jen vrata a dřevěná přístavba, o které zde píše Oldcerry (být Vám, tak bych mu věřil, jelikož na trati jezdil.). Zcela jisté je, že na uvedené fotografii je již zděná remíza s přístavbou, jelikož na leteckém snímku z roku 1965 z archivu Šechtl a Voseček Foto sídliště u keramičky je tato podoba remízy jasně vidět. Fotografie v knize je datovaná až po tomto datu. Na žádné, mě známé, fotografii jsem nikdy dřevěnou remízu na novém nádraží neviděl. Druhá remíza na starém bechyňském nádraží je na straně 34 a z viditelné strany byla obvodová stěna hrázděná. Čelní pohled v knize není. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6055 Registrován: 7-2007 |
MarTTy,dědek_hank: Myslím, že oba máte pravdu. Zděná remíza na "novém" nádraží byla asi hned zpočátku. Dřevěná remíza (přístavek) netuším kdy, ale 100% byla přistavěna k té zděné. Takže de facto byla v Bechyni n.n. zděná a dřevěná bez zadní stěny. Ta dřevěná nebyla žádná kolna, ale dost subtilní stavba, tj mohla odpovídat tomu, co napsal "dědek_hank". To, že jsem uvedl "přístavek" jsem nemyslel jako nějaká "kolna". Na starém nádraží remizu nepamatuji a to ani jako synek, který s tátou občas jezdil. MarTTy: Děda měl něco společného s dráhou (s Bechyňkou)? Jen zvědavost moje.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 6-2015 |
Měl, jmenoval se Černý starší a všechny knihy po něm jsou pečlivě uložené v knihovně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6057 Registrován: 7-2007 |
MarTTy: Bože, ja su IQ tykve. A pak že už nemám jít do důchodu...to se dělá... ukázat debila v přímém přenosu. Teď si ode mne ani pes kůrku nevezme.... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26296 Registrován: 5-2002
|
Je míněna tato publikace? V ní jsou tyto dva snímky: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6060 Registrován: 7-2007 |
McBain: Ano, první je "staré nádraží"" tu remisu nepamatuji, cca 73 a dál, to druhé je nové nádraží a je vidět jen ta dřevěná část. Kdyby tam ten kočár nestál, tak by bylo vidět vlevo šturc a přístavek, kde byla za mé paměti nocležna pro strojvedoucí. Jedna místnost s umyvadlem a v předsíni WC. Za kočárem je myslím vůz Utz, v tom tam chodily hnojiva či vápenec. Na druhé staně byl šturcvlečka ZZN, výhybka před touto vlečkou je na snímku vpravo je trochu vidět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3160 Registrován: 7-2017 |
![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1845 Registrován: 7-2017 |
Máte prosím někdo služební pomůcky ke trati Smidary - Vysoké Veselí z dob, kdy tam veškerou dopravu zajišťovaly motory M 131.1, tj. 1970 - 76? Jakou měly normu hmotnosti? Lišila se norma pro vlaky s cestujícími a bez nich? Byla tam ve vlacích MPv povolena i přeprava přívěsných vozů obsazených cestujícími? |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 467 Registrován: 7-2012 
|
Já to to popíšu jinak, z pohledu lokálky v Polné. Tam byly dvě změny. Při zavedení motorového provozu (jen motorového provozu) od 2.6.1956: Přesto dokázal polenský turnusový vůz M 131.1533 jezdit všechny vlaky na lokálce a to samostatně, případně s jedním přípojným vozem řady BDlm. Při tratové rychlosti 40 km/h vzdálenost mezi Polnou a Dobronínem urazil za 10 minut. Motorový vůz také obstarával veškerou dopravu nákladních vozů do Polné a z Polné, formou přestavovacích vlaků s přepravou cestujících. Zajímavostí byla i stanovená norma zátěže pro jeden vůz M 131.1 a to ve směru do stoupání 18 promile z Dobronína to bylo 60 tun a z Polné (stoupání 14 promile) 65 tun zátěže. Ale toto první norma byla změněna a od 29.5.1960 to bylo takto: Úsek dráhy Dobronín - zastávka Polná – zastávka stoupání 18 ‰ - třída X 14 ‰ - třída VIII Řada lokomotivy nebo vozu zatížení Zatížení M 131.1 50 tun 55 tun T 211.0 130 tun 155 tun T 334.0 (30r) 250 tun 350 tun Tak si vyber. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1846 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 467: Děkuji, k Polné tyto informace mám. Taky k Dobrušce, k lokálce Bor - Svojšín a ke tratím, kde vlaky MPv nevozily M 131.1 (Luhačovice - M 262.0, Koryčany - M 240.0). Chybí mi právě Vys. Veselí a pak ještě Netolice. A pak taky vlastně ještě Jemnice z období, kdy tam MPv/MMn vozily motory M 262.0 - to bylo vlastně už po převratě. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1576 Registrován: 8-2006
|
Tady je Veselačka - mám tu po ruce sešiťák z roku 1969. Ale myslím, že do konce provozu to bylo pořád stejné, aspoň dle vzpomínek pamětníků. Přímý vlak bez zastávek 60 tun, zastávkový Pv 55 tun. Omlouvám se za horší kvalitu.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3178 Registrován: 7-2017 |
pěkný Oldo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1848 Registrován: 7-2017 |
Motoráček 1576: Děkuji. Není v tom sešiťáku v ustanoveních místního významu něco o přepravě přívěsů s cestujícími ve vlacích MPv? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1577 Registrován: 8-2006
|
Není. Ještě mým někde z roku 1971, ale to musím pohledat.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1850 Registrován: 7-2017 |
Motoráček 1577: Spíš bych se divil, kdyby povolena byla. Zatím vím o jediném případu, kde se tak smělo jezdit, a to bylo na trati Bor - Svojšín. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 5-2013 |
dědek hank Ve starších JŘ se objevují motorové vlaky s "nákladními" čísly i na dalších tratích: Sadová - Smiřice 1956/57 Mn 8180 až 85, 1969/70 Mn 8150 až 53 a 55. Hrušovany - Židlochovice 1969/70 Pv 9480, 82, 83, 86, 87, 89, 91. Šakvice - Hustopeče 1969/70 Pv 9442, 45, 46, 50, 51, 53 54, 58. Litovel předměstí - Mladeč 1969/70 Pv 9521 až 26. Trstená - Suchá Hora 1969/70 Mn 8814 až 19. Bez nároku na úplnost. Kromě toho byla stejně značená i Bechyňka (1956/57 i 1969/70) s elektrickými vozy a také obě jindřichohradecké úzkorozchodky (1969/70) se soupravami tůčka a balmu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 8-2006
|
Sadová - Smiřice existovala doprava 810 + 1-2 nákladní vozy do Račic i v 80. letech. V roce 1987 jsem to fotil, ale nějaký aktivní debil PSVB mi vytáhl film...
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1851 Registrován: 7-2017 |
V okolí Brna to byly nejspíš motory M 240.0. Do Mladče pravděpodobně karkuly s nezávisle vytápěnými přívěsy (to se v JŘ pro veřejnost taky značilo jako motoráky) - nebo to tam taky tahaly M 240.0? Ale tam bývaly takové zátěže, že bych se tomu dost divil. Sadová - Smiřice a Suchá Hora nevím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 8-2017 |
Ví někdo, k čemu sloužila ta kusá kolej na jižním zhlaví Židenic odbočující od koleje 1a? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 801 Registrován: 10-2007
|
Myslíte kolej vlevo na této fotce? Řekl bych, že to je odvratná kolej.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 8-2017 |
Ano, přesně tu myslím.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 322 Registrován: 11-2002 
|
Do Mladče jezdila karkulka se starým dřevákem Ce (Be), který byl vybavený kamny. Pamatuju ještě někdy 81/82.
http://u37.002.sweb.cz/
|