Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 13. 05. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 05. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2814 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - hezký zásek. Ty návěstní předpisy TKPE z r.1865 jsou zajímavé. Byť vychází z úředního nařízení, tak je krásná ta "technická čeština". Znám podobné k SNDVB.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1423 Registrován: 7-2017 |
Alf 7517: Díky! |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26142 Registrován: 5-2002 |
Jenki: "Náhodou jsem nedávno narazil na infomaci, že na konferenci do Postupimi dojel J.V.Stalin po širokém rozchodu" Mám dokonce pocit, že jsem někde četl, že Kobův vlak dam přivezl nějaký dýzl. Který pochopitelně jen čistě náhodou vypadal jako americké AlCo nebo něco takového. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5468 Registrován: 5-2002 |
McBain: "Mám dokonce pocit, že jsem někde četl, že Kobův vlak dam přivezl nějaký dýzl. Který pochopitelně jen čistě náhodou vypadal jako americké AlCo nebo něco takového." Jo, dokonce to nebyla kopie, ale čerstvě dodaný originál ALCO. Kopie se ještě neuměly vyrábět Konkrétně to byla lokomotiva ДА20-27. Nějaké povídání o tom je na netu, dal bych i odkaz, ale při vložení azbuky mi to tu dělá nějaký čurbes. Prostě je třeba najít na wikipedii článek v ruštině na téma "ДА (тепловоз )" a na konci článku jsou další odkazy k tématu. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26143 Registrován: 5-2002 |
Konkrétně to byla lokomotiva ДА20-27 A předpokládám, aniž bych se kamkoli díval, že to "ДА" znamená Dyzel Amerykánskyj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1428 Registrován: 7-2017 |
Ten odkaz na ruskou Wiki sem nejde korektně dát, asi kvůli kódování azbuky. Stručný výtah z hesla ДА (тепловоз ) na ruské wiki: Lokomotiv DA20, později jen DA, bylo dovezeno do SSSR 68 v roce 1945 na základě objednávky z roku 1943 (další dvě se utopily při námořní dopravě). Ten vládní vlak vezla lok. DA20-27 vlastně jako náhrada za parní lokomotivu, která musela být cestou odstavena pro prokluzování; dotyčná DA20-27 byla ve vlaku původně zařazena jako náhradní stroj pro případ neschopnosti té páry. Lokomotivy řady DA sloužily v SSSR až do poloviny 80. let. Sovětská (pozměněná) kopie lok. DA se jmenovala TE1 (ТЭ1, jestli chcete...) a vyráběla se od r. 1947. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 9-2010 |
Da znamenalo "dízel Alco", podobně jako Db znamenalo "dízel Baldwin" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1431 Registrován: 7-2017 |
V modelářské diskusi přišly (už zase...) na přetřes segmentové točny a jejich výskyt u ČSD. Přitom se tam někdo zmínil o tom, že snad jedna mohla být v Josefově Dole. Později ta informace byla opravena tak, že v Josefově Dole údajně bývala vozová točna. Bohužel bez dalšího upřesnění. Je to trochu jako Rádio Jerevan, takže mám prosbu: Máte prosím někdo a můžete sem dát kolejový plán stanice Josefův Důl z doby po uvedení do provozu trati ze Smržovky nebo aspoň z období ČSD před r. 1938? A jak to tedy vůbec bylo s těmi segmentovými točnami? Mám za to, že u ČSD se toto zařízení nepoužívalo vůbec. Předem děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1530 Registrován: 8-2006 |
Vážení kolegové a kolegyně, prosíme, pomozte nám na FB vyhrát soutěž o pár korun ve prospěch renovace motorového vozu M130.104. Stačí jen lajknout náš projekt. Zatím vůz vypadá takto: http://www.pshzd.cz/m130104.html, je jen na Vás, zda nám pomůžete se posunout dále. Na stejnou věc usilujeme v tomto projektu www.pomahejpohybem.cz Tam je to trošku složitější. Ale i tak věříme ve Vaši podporu. Prosím, šiřte, času mnoho není.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3940 Registrován: 4-2009 |
dědek_hank: Pane kolego, našel jsem jenom tohle. A při hodně velké představivosti lze točnu vytušit i na těchto leteckých snímcích. 1) https://lms.cuzk.cz/lms/LMS_wms_02e.html?mapfile=WMSA08.1938.LIBE 07.00267&viewExtent=-678215.485,-976568.367,-674654.273,-973007.1 55&image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1938/LIBE 2) https://lms.cuzk.cz/lms/LMS_wms_02e.html?mapfile=WMSA08.1954.TANV 98.01120&viewExtent=-676285.873182,-978850.256566,-671324.549682, -973888.933381&image_dir=d:/confms/lms/WMSA08/1954/TANV |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 550 Registrován: 5-2013 |
Dědek hank, pokud pojem "segmentová" lze aplikovat na točnu co se neotočí o 360 stupňů, ale slouží jako otočný vexl, tak se taková točna nachází v podmoklech v depu. Je možné sem vložit odkaz na tu diskusi? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1433 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova 3940: Děkuji. Na té mapě vidím točnu a od ní vlečkovou kolej do sklárny. To ovšem se segmentovou točnou nemá nic společného. No nic, asi i tuto historku zařadíme do šuplíčku s modelářskými pohádkami... Ještě mě napadlo, že takových Josefsthalů bylo v Říši určitě víc, tak kdoví, jestli si dotyční něco nevyložili jinak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1434 Registrován: 7-2017 |
Sey 550: Segmentová točna je tohle: Zdroj: MIBA 10/2012, str. 48. Autorem kresby byl Norbert Josef Pitrof aka Pit-Peg, 1907 - 1995, rodák z Vrbky (Ferbka) u Postoloprt, známý (západo)německý výtvarník zaměřený na železnici, dlouholetý spolupracovník časopisu MIBA, popularizátor železnice, železniční modelář, projektant kolejišť a modelářský pedagog. A takhle vypadá model v H0, výrobek fy Noch: Zdroj: Tamtéž, str. 46. Tato diskuse http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=51&t=1942&start=15#p254 843 navázala na starší články na stránkách http://www.honzikovyvlacky.cz a skutečně se týkala objektu znázorněného na obrázcích. Edit: Ta věc (nevím, jak ji správně nazvat...) v Děčíně evidentně dřív musela vypadat jinak... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 551 Registrován: 5-2013 |
No já tak nějak vím co se nazývá segmentovou točnou, ale je tu otázka, jestli modelářské povědomí nezamrzlo na několika obrázcích z katalogů. Mne by zajímalo co tu točnu dělá "segmentovou", v Německu lze narazit třeba na takovouto kloubovou točnu, princip je stejný, jen při své velikosti zvládne obsloužit celou rotundu a dokonce mašinu otočit komínem nazpět, přestože nevypadá jako ty výrobky modelářských firem nazývá se segmentovou, jestli je to z důvodu, že operuje pouze v segmentu kruhové výseče, pak stejnou funkci, kromě otočky plní i točna v Löbau, přestože má čep otáčení uprostřed mostu, otáčí se též pouze ve vymezené výseči a supluje výhybky ve zhlaví, stejně jako ty "segmentové" točny na obrázcích z katalogů, vyvstává otázka do diskuse, když plní stejně omezené služby, proč nenazývat tuto točnu, potažmo i tu děčínskou též? točnou segmentovou? Ano, točna v Děčíně na starých mapách je normálně kulatá. Dík za odkaz . (Příspěvek byl editován uživatelem Sey.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2818 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - to je zajímavé, ale musím konstatovat, že tohle mi rukama v papírové podobě snad zatím neprošlo. Možná na nějaké vlečce, ale na veřejné dráze ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1435 Registrován: 7-2017 |
Sey 551: Modelářské povědomí - aspoň to německé - určitě nezamrzlo pod vlivem cochcárny průmyslových výrobců modelů, naopak je podloženo desítkami fotografií z reálného provozu. Zdá se, že v současnosti je segmentové točny už i v Německu nutno hledat s lucernou v poledne, ale soudě podle četnosti výskytu těch fotek (nejen) v MIBA v 50. a 60. letech to byla zcela běžná součást vybavení řady stanic. Prozatím vycházím z toho, že segmentová točna a) má otočný čep na konci mostu, b) neslouží k otáčení vozidel, ale supluje funkci výhybky/výhybek. Ale na nějakou přesně formulovanou definici jsem zatím nenarazil, možná i proto, že jsem ji ani aktivně nehledal; ten pojem se ve mně dostupných pramenech vyskytuje výhradně jen v souvislosti s objekty stejnými a podobnými jako na uveřejněných obrázcích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19152 Registrován: 5-2002 |
DH: Za svoji maličkost bych zůstal jen u prvního třídicího znaku, protože rozšíření úhlu otoče na hodnotu blízkou 180° na věci celkem nic nemění. Otázkou do diskuse je spíš to, jestli jde o "protiklad" k točně balanční nebo ne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 139 Registrován: 9-2010 |
první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 shodou okolností se poslední týdny probírám četnými souvisejícími archiváliemi a je až zarážející nejen značné množství projektů (přesnějí řečeno návrhů či myšlenek) mezi lety 1852 a 1877 na nějakou železnici od Mělníka k České Lípě, ale i jejich často až dojemná prostoduchost ("stavba nebude těžká", "terén je zde rovina" atp. včetně osvědčeného argumentu "nejkratší spojení z Prahy do Berlína"). Zejména po roce 1872, po dokončení tratě Neratovice - Praha se s návrhy tohoto druhu doslova roztrhl pytel. Tedy Zakšín vůbec není od věci, nicméně spíše než rok 1840 bych do tamních "cimrmanovštin" vnesl rok 1857 a léta krapet pozdější, byť je pravda, že v roce 1840 i tady skutečně terénní průzkum pro jednu z variant pražsko-drážďanské dráhy proběhl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2819 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - Letohrad - 08/1955 - z hlášení o ujetých km od oprav - 524.111, 125, 142, 196, 197 ; 422.033 ; 354.046, 0104 ; 354.201 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 957 Registrován: 10-2009 |
Zdravím pánové, nevíte z jakého období by to mohlo být? Tipuji něco z Německa??? Jedná se o nález na půdě. Děkuji za odpověď.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1437 Registrován: 7-2017 |
Prdik83 957: To je otázka pro starožitníka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1440 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "DH: Za svoji maličkost bych zůstal jen u prvního třídicího znaku, protože rozšíření úhlu otoče na hodnotu blízkou 180° na věci celkem nic nemění. Otázkou do diskuse je spíš to, jestli jde o "protiklad" k točně balanční nebo ne." No, Němci označují jako segmentovou točnu třeba i tohle: https://osef.de/maschinenhaus/scheibe To už má funkcí blízko k tomu výše zmíněnému artefaktu v Děčíně, ale taky k segmentové točně s otočným čepem na konci mostu, zatímco konstrukčně to vypadá - jestli čtu ten výkres správně - jako normální kloubová točna. Takže pro definici segmentové točny zřejmě budou směrodatná obě třídicí kritéria. Edit: Ještě jsem našel tohle. Sice je to model, ale docela bych věřil, že podle nějaké skutečné předlohy. A opět to má čep uprostřed mostu. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19163 Registrován: 5-2002 |
DH: To by nakonec vypadalo, že dokonce ani jeden z původně navrhovaných znaků a že rozhodující je nemožnost točit se kolem dokola... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1442 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "DH: To by nakonec vypadalo, že dokonce ani jeden z původně navrhovaných znaků a že rozhodující je nemožnost točit se kolem dokola..." Aj tak možno... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 5-2013 |
Hanku, vidím, že jste se do toho zakousl, už tušíte co jsem měl na mysl tím zamrznutím modelářova povědomí? Asi se tu shodnem, že na dotaz, zda se segmentová točna konkrétní podoby(viz.nalinkovaná modelářská diskuse a obrázky výše) někdy vyskytovala na našem území potažmo u ČSD, lze odpovědět že s největší pravděpodobností NE. Ale dodnes tu máme ten Děčín, což byla ode mne taková malá lumpárna na zamyšlenou. Tušil jsem, že nebude snadné připustit, že se dle německých vzorů Löbau či Zittau může též jednat o točnu segmentovou a kategoricky tvrdit že je segmentová, to se mi nechtělo, někdo mohl stejně kategoricky tvrdit, že není, protože nevypadá jako ta z těch katalogů a kolejišťátkových plánků Pěkné točny za ještě pěknější peníze mají i tady |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1443 Registrován: 7-2017 |
Tak ty ceny ± odpovídají i cenám modelů vozidel ve velikosti I... Jinak tahle naše diskuse nesvědčí zase o ničem jiném než o tom, že chceme-li se na čemkoli dohodnout, musíme se nejdřív dohodnout na významu pojmů. Což v internetových diskusích a pod jejich vlivem i v reálném životě bývá čím dál častěji těžko řešitelný problém. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 8-2017 |
Prdík_83: Pro starožitníka asi ne |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1444 Registrován: 7-2017 |
Nicméně mám takovou zkušenost, že starožitníci bývají na 100% v obraze, pokud jde o značky keramických továren a dílen, a to i těch současných. (A je fakt, že google mi pojem "Garthe" v souvislosti s keramikou na první pokus vůbec nenabídl; ale přiznávám, že jsem neměl čas hledat pořádně a především jsem si nenastavil jako jazyk hledání němčinu.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1445 Registrován: 7-2017 |
Ještě: Firma Paul Garthe KG, Ennepetal, Vestfálsko, si v USA přihlásila několik patentů na popelníky v 50. a 60. letech, takže zas tak úplně čerstvá záležitost to taky není... Odkazy například: http://www.freepatentsonline.com/DE1777562.html http://www.freepatentsonline.com/DE1865719U.html http://www.freepatentsonline.com/DE1764661U.html http://www.freepatentsonline.com/DE1721760U.html Ale myslím, že prdik83 odpověď na svůj dotaz dostal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3829 Registrován: 3-2006 |
Zajímavý článek z roku 1935 o ranžíru ve Vršovicích odkaz |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26145 Registrován: 5-2002 |
Zajímavý článek z roku 1935 o ranžíru ve Vršovicích odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3505 Registrován: 5-2002 |
McBain: Normálně dostupné... naskenovaný časopis Světozor, 21.3.1935. Moravská zemská knihovna... zřejmě politicky korektní nastavení vašeho prohlížeče . Jinak zajímavé čtení... i o sociálních poměrech zřízenců pod definitivou.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19181 Registrován: 5-2002 |
Zajímavá byla ta fotka na první stránce - pokud jsem to místo správně identifikoval, je to v místě mostu Korytná, pohled směrem do Nuslí. Vyplývá z toho mimo jiné, že od toho 1935 došlo k přestavbě "hrbového" zhlaví. Zkusím to pro zajímavost porovnat s obrázkem v Zelené, nasedat!... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3830 Registrován: 3-2006 |
Také mi to normálně funguje. Do přečtení toho článku jsem si myslel, že Osožák byl vynález minimálně o třináct let novější. A ejhle fotka ozbrojené stráže železnice s cvičeným psem, vyvolaná dobou krize. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8075 Registrován: 1-2007 |
Je to zajímavé. Mně šel včera odkaz bez problému otevřít, dnes hlásí chybu při otvírání stránky a odkaz neotevřu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1449 Registrován: 7-2017 |
BmbČ: "Je to zajímavé. Mně šel včera odkaz bez problému otevřít, dnes hlásí chybu při otvírání stránky a odkaz neotevřu. " U mě dtto. Včera ano, dneska Nejde otevřít ani hlavní stránku www.digitalniknihovna.cz. Asi jsme web zahltili náhle zvýšeným zájmem o odkazovanou položku. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3941 Registrován: 4-2009 |
Hlásím se do klubu stejně postižených Mne zase v článku zaujal "vozík" pro přepravu setvačníku do papírny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1755 Registrován: 4-2014 |
Mě to, také včera šlo, dne s už nejde otevřít nic. (Asi jsme web zahltili náhle zvýšeným zájmem o odkazovanou položku.). - Spíše si myslím, že k zablokování došlo ze strany knihovny, aby ten článek nebyl dál veřejně šířen, ale aby zůstal k nahlédnutí jen na půdě knihovny. Ale stejně, ten kdo nezaváhal a článek si stáhl včera do svého PC, tak stejně úplnému zabránění šíření článku mimo knihovnu, se knihovně zabránit nepodařilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3507 Registrován: 5-2002 |
Spíše si myslím, že k zablokování došlo ze strany knihovny, aby ten článek nebyl dál veřejně šířen, ale aby zůstal k nahlédnutí jen na půdě knihovny. A proto byl digitalizován...Vy fakt máte problém s elementární logikou. Na tenhle časopis se opravdu žádná autorská práva nevztahují a provoz Moravské zemské knihovny a digitalizace fondů je placen z veřejných zdrojů. Tak v tom nehledejte nic, co tam není. Nejde celý server Digitální knihovna, ten pár šotoušků shodit nemohlo.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1756 Registrován: 4-2014 |
Johny11 - přečtěte si příspěvek o pár řádků výše, od McBain, tam je jasně napsáno že ten článek je neveřejný. Ten článek byl digitalizován pouze pro PC knihovny. Znova skopírovaný sken od uživatele McBain (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1450 Registrován: 7-2017 |
Luboš_3.21: " Ten článek byl digitalizován pouze pro PC knihovny." Takže byl chvíli veřejně přístupný omylem? Jestli jo, tak nechápu, proč se s tou digitalizací vůbec namáhají... Mám za to, že to je spíš nemístná preventivní opatrnost (česky tomu říkáme předposranost): Co kdyby někdo zkusil na něco z těch starých tiskovin vymáhat autorská práva? Sice by to na 99% bylo v rozporu s platným autorským zákonem, ale kdo by chtěl zbytečně riskovat svůj klídek... A tiše závidím Němcům a Rakušanům, jejichž veřejné archívy a knihovny tak předposrané nejsou. Nemluvě o některých veřejných a universitních knihovnách v USA, kde jsou pravidla stran dodržování copyrightu tvrdší - a přesto jsem si řadu digikopií starých knih a periodik evropského původu stáhl právě odtamtud... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1452 Registrován: 7-2017 |
K tomu skenu, co sem dal McBain. Už vidím, jak v každém čísle toho Světozoru stránku po stránce někdo kontroluje všechny články a obrázky a zjišťuje, jestli náhodou ještě nežijí dědicové tehdejších autorů, kteří by se i po 70 letech k nějakým nárokům mohli přihlásit... To je přece jednodušší znepřístupnit všechno šmahem. A jestli ten text na jejich webu naskočil automaticky při nějakém servisu stránek nebo výpadku serveru, tak jsou to s prominutím pitomci, když se v takové situaci vymlouvají na autorská práva. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3831 Registrován: 3-2006 |
Nejzajímavější je, že pokud je nějaký zdroj naskenovaný u dvou knihoven, klidně se stává, že ho jedna uveřejní a druhá ne. U periodik by to mělo být ale 70 let od zveřejnění. On ten problém autorských práv kontra právo na informace je nejmarkantnější u norem. Bohužel, "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1453 Registrován: 7-2017 |
Mořepetr: "On ten problém autorských práv kontra právo na informace je nejmarkantnější u norem." Tam je to jinak, tam si jedna mafie politicky vylobbovala právo rejžovat na publikaci norem hned po převratě, ještě v době, kdy nebylo tak zcela jasné, jak to s autorskými právy bude, a teď si to privilegium zuby-nehty drží, aby to rejžování mohlo pokračovat... Jo, holenku, chceš něco stavět, vyrábět, projektovat nebo konstruovat? Musíš dodržovat normy. Chceš normy? Musíš si je koupit. Nemáš na to nebo nevíš jak na to? Máš smůlu, neznalost norem neomlouvá... Mořepetr: Ale s prominutím prdlajs, co by se s tím mělo a dalo dělat, to je celkem jasné, otázkou zůstává proveditelnost. Je to čistě politická záležitost a jako taková by se musela řešit. Jenže není dost lidí, kterým by to natolik vadilo a zároveň na to měli tolik času, dalších lidí a peněz, aby jim stálo za to dát se do toho. (Stačí podívat se, jak dlouho trvá a jak těžko to jde například těm aktivistům bojujícím proti prasáckému chování vodárenských monopolů.) Občanská veřejnost ve svém aktuálním tristním rozpoložení a se svým současným pořadím důležitosti pseudohodnot kvůli tomu samozřejmě demonstrovat na Václavák nepůjde a i kdyby jo, tak médiím to prodej nezvýší. Stejně tak zatím neexistuje žádná zainteresovaná mafie, která by viděla šanci něco vydělat na opačném stavu. Nicméně co není dnes, může být zítra nebo pozítří..." Bohužel, "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat."" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3832 Registrován: 3-2006 |
Ad dědek_hank: Normy nejsou povinné. Běžně píšeme do technických zpráv, že se realizační firma musí držet norem a ještě zajímavější je, že si zákazník musí určit kterými. Ono totiž to realizované zařízení nemusí být vůbec provozované dle harmonizovaných norem ČSN EN. Naopak jsou zařízení a stavby i mimo Evropu provozované dle ČSN EN. A že se dá něco změnit, nešli náhodou Piráti s něčím takovým do politiky? A jak to dopadá. Omluva za OT a za politiku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1454 Registrován: 7-2017 |
Mořepetr: " Normy nejsou povinné." Tak takhle obecně napsáno to je samozřejmě nesmysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3833 Registrován: 3-2006 |
Ano, správně je to takto rozepsané: odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 12-2017 |
dědek hank: Tam je to jinak, tam si jedna mafie politicky vylobbovala právo rejžovat na publikaci norem hned po převratě, ještě v době, kdy nebylo tak zcela jasné, jak to s autorskými právy bude, a teď si to privilegium zuby-nehty drží, aby to rejžování mohlo pokračovat... A vy si myslíte že třeba "zdarma" seženete normy americké ANSI, nebo kanadské CSA, nebo třeba IEC normy? Hodně norem ČSN EN je taky přeložených z IEC a zadarmo to nikdo překládat nebude. Holt koupit si normu pokud ji potřebujete je normální. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3834 Registrován: 3-2006 |
Už odkaz na článek zase chodí, asi víkendová odstávka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2981 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Se slzou v oku vzpomínám na četbu jakési ČSN EN (číslo už po cca 10 letech fakt nevím), která mimo jiné specifikovala požadavky na přísnost zkoušek příslušného zařízení. Bylo toho 5 stupňů, přičemž ten pátý zněl zhruba takto: "Podle dohody odběratele a dodavatele" dědek_hank: Ano, placení za normy, které mě erár nutí dodržovat je "hooodně dobrej oddíl". Druhdy jsem to obcházel opisováním hodnot z tabulek v normách. To se tenkrát smělo, chodil jsem někam do Biskupské ulice. Pak se zaměstnavatel pochlapil a normy potřebné pro svoji činnost kupoval a jako PDF jsem si je na podnikovém serveru mohl číst a tisknout vybrané kapitoly. Dneska to (za prachy) funguje na: http://seznamcsn.agentura-cas.cz/login.aspx?k=505040&cid=3 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2982 Registrován: 6-2016 |
bandita: Zajímavé je, že české zákony jsou přístupné na internetu zdarma. I když jejich sepsání a hlavně schválení muselo stát řádově víc než vypracování technických norem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3835 Registrován: 3-2006 |
honzaklonfar: "Mořepetr: Se slzou v oku vzpomínám na četbu jakési ČSN EN (číslo už po cca 10 letech fakt nevím), která mimo jiné specifikovala požadavky na přísnost zkoušek příslušného zařízení. Bylo toho 5 stupňů, přičemž ten pátý zněl zhruba takto: "Podle dohody odběratele a dodavatele" " Ta je dobrá, na tu jsem ještě nenarazil. Kde jsou ty doby, když vypadaly normy takto: Československé normy lokomotivní |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2983 Registrován: 6-2016 |
Pěkný!!! Líbí se mi stránka 8 "Pro členy a školy jsou ceny poloviční". A to i u "pauzákového provedení", které si pak člověk (patrně) mohl kopírovat vícekrát (ale asi to nesměl prodávat dál za dumpingovou cenu). Nemám nic proti ceně, která by byla "režijní" pro UNMZ. Ale rozpouštět do ceny normy i všechna mezinárodní "právnická" zasedání k té normě (s jejich VELKOU režií) mi připadá "poněkud přehnané"! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3508 Registrován: 5-2002 |
Luboš_3.21: "Johny11 - přečtěte si příspěvek o pár řádků výše, od McBain, tam je jasně napsáno že ten článek je neveřejný. Ten článek byl digitalizován pouze pro PC knihovny. Znova skopírovaný sken od uživatele McBain (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)" Nu, a já jsem si to tam našel i po tom McBainově odkazu a i nyní...a pro jistotu jsem vymazal cache prohlížeče... Ony tyhle projkty digitalizace jsou obvykle placené z grantů, nikoliv provozních peněz knihoven a archivů. A jednou z podmínek těchto grantů je veřejná dostupnost a vzdáleným přístupem. Nemám potřebu zkoumat, zda to je v tomto konkrétním případě. Ale nepochybně případný konflikt s tzv. autorským zákonem mají ošetřen. Nu a s tou předposraností - nejlépe je to vidět na "kreativním" přístupu k GDPR. Některé archivy znepřístupnily za velké peníze digitalizované matriky ze celého 20. století. Co kdyby někdo narozený před 1. světovou válkou ještě žil a měl problém s tím, že na internetu je dohledatelné jeho datum narození . Vítejte v politicky korektním Blbistánu a jeho kolonii Absurdistánu .
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1455 Registrován: 7-2017 |
Mořepetr: "Běžně píšeme do technických zpráv, že se realizační firma musí držet norem a ještě zajímavější je, že si zákazník musí určit kterými. Ono totiž to realizované zařízení nemusí být vůbec provozované dle harmonizovaných norem ČSN EN. Naopak jsou zařízení a stavby i mimo Evropu provozované dle ČSN EN. " Tak když jsem před odchodem do důchodu (do r. 2015) prodával z české firmy strojní zařízení do fabrik a investiční celky (= celé fabriky), tak jsme do nabídek a většinou i kontraktů zásadně stanovovali obecnou podmínku, že pracujeme podle norem EU, a to i při prodeji mimo EU (Turecko, Střední Východ, Indie...), dokonce včetně Ruska a zemí post-SSSR prostoru, kde jsou jinak zvyklí na GOST. Když to hlavně v tom Rusku zákazník chtěl jinak, teprve se jednalo, jak to sladit. Když byl nesoulad zásadnější (třeba v Saúdské Arábii mají v rozvodné síti 60 Hz...), tak se to řešilo případ od případu technickými prostředky (v tomto případě např. frekvenčními měniči...), ale vycházelo se z toho, že i v těch třetích zemích vždycky někdo aspoň ví, co to jsou normy EU a jak to dát dohromady. A například normy bezpečnosti práce byly bez diskuse. Ty si musel zákazník přizpůsobit těm evropským vždycky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1456 Registrován: 7-2017 |
bandita: "A vy si myslíte že třeba "zdarma" seženete normy americké ANSI, nebo kanadské CSA, nebo třeba IEC normy?" Nemyslím. bandita: "Holt koupit si normu pokud ji potřebujete je normální." Není. Obecně by volný přístup k normám pro všechny, kdo jsou povinni je dodržovat, měl být ve veřejném zájmu. Tudíž zdarma. Tudíž ať jdou náklady spojené s tím přístupem k tíži toho, kdo vyžadování těch norem vyžaduje, tj. států nebo nadstátních subjektů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3836 Registrován: 3-2006 |
Ad dědek_hank: Ono i s tou bezpečnostní, je to pokaždé jinak, například požadavky na strojní zařízení, nemusí platit všude a to i u nás. Záleží kde to zařízení je umístěné (kolotoče, doly apod) A ten požadavek na normy, které platí pro ono zařízení, se společně i s formou značení, řeší už při nabídce. Stejně jako jazyk zobrazení SCADA a nebo jazyk a forma dokumentace. Těch 60Hz není problém, zajímavější je požadavek, že zařízení nesmí obsahovat jističe, ale pouze pojistky. Osobně jsem to nerealizoval, ale to zařízení pro farmy v USA, jsem viděl při přátelské návštěvě u české firmy. Důvod byl, že pojistka se vždy nějak "nahradí" i daleko od civilizace. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19189 Registrován: 5-2002 |
MP: Důvod byl, že pojistka se vždy nějak "nahradí" i daleko od civilizace Jojo, známé pravidlo "jedna žilka licny - jeden ampér"... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3837 Registrován: 3-2006 |
Hajnej: "MP: Důvod byl, že pojistka se vždy nějak "nahradí" i daleko od civilizace Jojo, známé pravidlo "jedna žilka licny - jeden ampér"... " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2987 Registrován: 6-2016 |
Jen bych doplnil, že pravidlo "1A = 1 drátek" platilo pro licnu typu "stará dvoulinka". Aby to někdo nevztáhl na dnes používané ploché datové kabely pro zářezové konektory s průřezem 28AWG |