Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 04. 05. 2019 předcházející | další

Archiv diskuse Historie železnic do 04. 05. 2019

dolů
   autor příspěvek
Pátek, 22. března 2019 - 18:34:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1154
Registrován: 1-2013
Lajos: Vzpomenuté rozšiřování inventárních čísel na tři pozice u vozidel dříve dodaných je datováno snad od 1. 3. 1977, samozřejmě nejdříve evidenčně a teprve později, v rámci možnosti a ponejvíce dílenských oprav, i fyzicky.

Ano, je to tak. V roce 1976 vyšel na Federálním ministerstvu dopravy jakýsi výnos týkající se přečíslování podle nějaké (tehdy nové) normy.
Pátek, 22. března 2019 - 19:12:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3590
Registrován: 3-2006
Smíchov koncem 60. let - video od 30 minuty
Pátek, 22. března 2019 - 19:27:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1283
Registrován: 7-2017
Lajos 152: Děkuji. V tom případě by se měl za rok prvního použití toho delšího inv. čísla považovat rok dodání prvních T 458.1, T 669.0 a E 669.2, tj. 1963.
Radar007
Pátek, 22. března 2019 - 22:10:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 456
Registrován: 7-2010
Lajos: TEES nekončily T444 , ještě dost nejednotné byly drážní T212.0 , některé měli 0xx, jiné 0xxx. A šlo to napřeskáčku.....
Lajos
Neděle, 24. března 2019 - 10:21:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 153
Registrován: 8-2014
Radare: pravdu díš, na továrním snímku je zachycena T 212.001 s 2-místným inventárem a to měla "kontrarevoluční" letopočet výroby 1968.
Děkuji za doplnění [ok]
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Neděle, 24. března 2019 - 10:43:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2236
Registrován: 7-2017
ad Mořepetr - a hned potom Ružomberok-Korytnica[ok][ok]ono celé to video je zajímavé
Lajos
Neděle, 24. března 2019 - 13:15:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 154
Registrován: 8-2014
Tisková oprava: T 212.001 (z produkce Turčianských strojíren) měla rok výroby již 1967
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Neděle, 24. března 2019 - 15:06:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3596
Registrován: 3-2006
zeuke:
"ad Mořepetr - a hned potom Ružomberok-Korytnica[ok][ok]ono celé to video je zajímavé"

A ten Balog, ještě za normálního provozu.
Jinak pomalu jsem už zapomněl, jak se na Smíchově přepřahalo u rychlíků na elektriku a osobák tam končil. Je tam vidět jak odjíždí s Bpjo do Zdic.
Neděle, 24. března 2019 - 15:34:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1159
Registrován: 1-2013
Mořepetr: nádherné video!!!
V těch letech jsem začínal jako elév u vlakových čet Os, takže si vzpomínám, že Os Smíchov - Zdice měly služ. vůz uprostřed (4x Bai + D + 4x Bai, což je na videu taky vidět), kdežto Os do Plzně měly služ. vůz za lokomotivou.
Patro Bp odjíždí nejspíš směr Rudná (je jen jedna jednotka). Přes Radotín jezdil jen jediný Os s jedním Bp, byl to Os do Protivína. Patra směr Beroun přes Radotín jezdila vždy ve dvojicích, nejčastěji v letní neděle, kdy platil alternativní GVD 521a. Ještě jednou: MOC dík za odkaz!
Neděle, 24. března 2019 - 16:36:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3597
Registrován: 3-2006
Ad Jaroslav_T: Děkuji za doplnění. Já už pamatuji jen přepřahání rychlíků z Brejlovců a 17a už jen do Berouna.
Ty dvě mazutky jsou asi kladenské a řekl bych, že směřují na Semmering?

Poděkování patří spíš autorovi a také facebooku, kde se odkaz objevil.
Neděle, 24. března 2019 - 16:55:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1160
Registrován: 1-2013
Ty dvě mazutky jsou asi kladenské a řekl bych, že směřují na Semmering?
Nejsem schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. S nákl. vlaky jsem v té době do styku nepřišel.
Mazutka se objevovala zřídka i v osobní dopravě, občas na tehdejším nedělním Os 1420 Horažďovice předm. - Praha-Smíchov, ale to byla zdická.
Neděle, 24. března 2019 - 19:36:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3598
Registrován: 3-2006
Ad Jaroslav_T: Zdické měly snad všechny kouřové plechy, podle toho to odhaduji.
Neděle, 24. března 2019 - 20:42:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 524
Registrován: 5-2013
Všechny ne, hlavně kolem osmašedesátého po přesunech z jiných dep bezušatých přibylo.
Neděle, 24. března 2019 - 21:23:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3600
Registrován: 3-2006
Ad Sey: Díky.
Úterý, 26. března 2019 - 09:51:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2121
Registrován: 6-2004
Mořepetr: ne Balog, ale PLŽ
Úterý, 26. března 2019 - 15:15:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3610
Registrován: 3-2006
Ad Mahel: Aha díky.
Pondělí, 01. dubna 2019 - 20:21:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 662
Registrován: 10-2007
Narazil jsem na pojem železniční knihy - součást dřívějšího katastru nemovitostí (před rokem 1951). Zajímalo by mě co (a jak podrobně) se v nich vedlo, jestli by se z nich např. daly vyčíst strážní domky nebo další drážní stavby... Ideální by bylo vidět nějakou ukázku. Našel jsem jen něco málo zde (strana 3-4). Nemá někdo více informací? Díky.
McBain
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 12:54:04  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26109
Registrován: 5-2002
Pánové, nevíte někdo kdy přesně začaly platit nové jízdní řády v letech 1952 a 1953? Předpokládám, že to bylo někdy v květnu, ale nebyla by přesná data?
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 13:52:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 953
Registrován: 10-2009
McBain: s pomocí ostatních diskutérů se to řešilo v Jízdních řádech, ale zrovna tohle datum se nedohledalo.
rok zavedení ukončení den v týdnu
1951/1952 22. 5. 1951 7. 5. 1952 Úterý
1952/1953 8. 5. 1952 xxx?xxx Čtvrtek
1953/1954 xxx?xxx 22. 5. 1954 xxx?xxx
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 15:34:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 924
Registrován: 9-2016
Jen dodávám k těm změnám jízdních řádů:
- Od roku 1926 na návrh Evropské konference o jízdních řádech a přímých vozech bylo rozhodnuto zavádět jízdní řády vždy k 15. 5. V roce 1932 a 1937 byla posouvána platnost kvůli svatodušním svátkům na 22.5.
- II. sv. válka byla specifická
- od 4.5.1947 to byla třikrát neděle (4.5.1947, 9.5.1948, 15.5.1949). Jenže již 15.5.1950 bylo pondělí.
- 22.5.1951 byl posun opět kvůli svatodušním svátkům.
- 8.5.1952 to nějak nezapadá nikam, byl to čtvrtek, ale nebylo to 15.5.
- ???
- 23.5.1954 - neděle
- 22.5.1955 - neděle
- 2.6.1957 - neděle a nadále vždy od neděle, občas posun kvůli svátkům
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 15:57:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 286
Registrován: 7-2017
Letní jízdní řád v roce 1953 platil od 17.5. Právě od tohoto jř se tarifně zrušila 1.třída.
McBain
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 23:08:37  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26110
Registrován: 5-2002
Díky! [wink]
Pátek, 05. dubna 2019 - 00:09:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7482
Registrován: 9-2003
Mám ve sbírce Cestovný poriadok ČSD Leto 1954 [happy] s podtitulem Platí od 23.mája do 2.októbra 1954 :-) to jen na doplnění..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pátek, 05. dubna 2019 - 09:58:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 925
Registrován: 9-2016
Tak už mám skoro všechny změny JŘ na letní, jen mi chybí roky 1943/1944 a 1956/1957. Zná někdo ty datumy?
Pátek, 05. dubna 2019 - 13:34:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 665
Registrován: 10-2007
1956/57 "zimné vydanie": od 30. 9. 1956 do 1. 6. 1957
BmbČ
Pátek, 05. dubna 2019 - 22:28:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8048
Registrován: 1-2007
Ještě k JŘ - podařilo se mi dohledat, že od roku 1897 do roku 1911 platil pravidelně letní JŘ od 1. května, zimní JŘ od 1. října.
Možná tomu tak bylo i nějaký rok před rokem 1897 a možná i nějaký rok po roce 1911. To už dohledané nemám. [uhoh]
Věděl by někdo? Dík.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Pátek, 05. dubna 2019 - 23:08:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 666
Registrován: 10-2007
Kolega Prdík83 má v tom seznamu pěknou časovou řadu, stačí se podívat - odkaz
BmbČ
Sobota, 06. dubna 2019 - 12:49:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8049
Registrován: 1-2007
Díky, tabulka zajímavá, ale začátek a konec poměrně dlouhého období, kdy začal platit letní JŘ pravidelně od 1.5. do 30.9 a zimní JŘ od 1.10 do 30.4. tam bohužel není.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 07. dubna 2019 - 10:29:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 71
Registrován: 1-2010
Bw_Ig: šlo by poslat kompletní plán stanice Těšnov (i tu levou část před (za) Negrelliho viaduktem)?
Úterý, 09. dubna 2019 - 19:44:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 76
Registrován: 12-2014
Joe: ad železniční knihy
Železniční knihy byly organisovány podle železnic, nikoli katastrálních obcí (katastrálních území), jinak ale byly zřejmě vedeny obdobně jako "běžné" pozemkové knihy. Tj. byla v nich zapsána čísla pozemků, druh ("kultura") pozemků, resp. v případě zastavěných pozemků číslo popisné stavby nebo její slovní označení (to by mohlo být potenciálně zajímavé) (list A), dále vlastnické právo (list B), popř. další věcná práva s pozemky spojená (list A) a "závady", tj. povinnosti lpící na pozemcích (služebnosti, dluhy ze závazků atd.) (list C). Upraveno to bylo zákonem č. 70/1874 ř. z., o zakládání knih železničných (hledejte v říšském zákoníku z roku 1874 na str. 163 a násl.).

K těm drážním stavbám v nich: je třeba si uvědomit, že podle ABGB (rak. občanského zákoníku) byly stavby, tak jak je tomu opět podle Nového občanského zákoníku dnes, součástí pozemku. Z mapy bývalého pozemkového katastru (dostupné jsou na portále církevních restitucí [zdravím Cogwheela [andel]], v tamní mapě jsou to ty oranžové čáry) většinou půjde vyčíst, zda ta která stavba pod sebou měla samostatný stavební pozemek a jaké bylo jeho číslo, podle toho pak ten pozemek (s označením stavby) půjde dohledat v příslušné železniční knize (kopii z ní poskytne katastrální pracoviště Praha, resp. Brno-venkov).

(Příspěvek byl editován uživatelem smrž.)
Bw_Ig
Úterý, 09. dubna 2019 - 19:51:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 424
Registrován: 7-2012
ad Aklman
doporučuji Flickr - vytukat název "Mam hlad" a tam se vám zobrazí několik alb s výkresovou dokumentací stanice Praha Těšnov od doby počátků. Při správném přístupu k mobilnímu internetu se ty skeny dají stáhnou v plném zobrazení.
Středa, 10. dubna 2019 - 07:11:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 667
Registrován: 10-2007
smrž: Děkuji za rozsáhlé zasvěcení!
Čtvrtek, 11. dubna 2019 - 21:02:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 671
Registrován: 10-2007
Jménem autorského týmu bych rád všechny pozval k návštěvě nového webu BRŇÁK - aneb vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu.

Více informací viz leták.
M_g
Čtvrtek, 11. dubna 2019 - 21:53:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1087
Registrován: 6-2006
Ježišimarija. Nechcete tu "skvělou" zprávu dát alespoň ještě do "Ostatní tratě", "Šotouš nový živočich" a "Sny s železniční tematikou"?
A nebo úplně do všech témat, ať si užijem..
Čtvrtek, 11. dubna 2019 - 22:03:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 672
Registrován: 10-2007
Pardon, napsal jsem do 4 diskuzí, kterým to je tematicky blízké. Pokud se to nesmí, tak se omlouvám [happy]
Pátek, 12. dubna 2019 - 20:35:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 582
Registrován: 1-2004
Joe: Naopak díky za info, zrovna sem do historie patří. Je to zajímavý počin a držím palce pro další doplňování i aktualizaci. [ok]
Pátek, 12. dubna 2019 - 20:53:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 674
Registrován: 10-2007
Díky, plánů na doplňování máme hodně: doplňovat historii, zároveň aktualizovat co se děje (např. přestavba Hlavního nádraží), plus postupně rozšiřovat území (Modřice, Šlapanice...). Jakoukoli pomoc oceníme [happy]
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Úterý, 16. dubna 2019 - 15:14:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 941
Registrován: 9-2016
Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ.
Úterý, 16. dubna 2019 - 15:20:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2121
Registrován: 12-2007
A traťové stroje sú od macochy? [wink]
Úterý, 16. dubna 2019 - 16:06:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3672
Registrován: 3-2006
Makus:
"Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ."

Pokud se dobře pamatuji,
tak T 679.1 a M 152.0
Pátek, 19. dubna 2019 - 18:31:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 8-2017
Měl bych dotaz na někoho hodně znalého událostí na 250. Na jedné fotce ze začátku 90. let (od Trainfota - viz. jeho stránky - 350.001 v oblouku před Tišnovem 8. 3. 1992) jsem si všiml, že nejen že v tom oblouku je několik sloupů TV kolem 1. koleje relativně nových, ale i násep vypadá jako nedávno obnovený. Nedošlo tam někdy na přelomu 80. a 90. let k sesuvu? Nebo vážnějšímu vykolejení? Díky za odpovědi.
Pondělí, 22. dubna 2019 - 15:37:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 123
Registrován: 11-2017
možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 [lol]


Pondělí, 22. dubna 2019 - 17:44:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1376
Registrován: 7-2017
registrovaný_malý_bobeš:
"možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 [lol] "

Jeden z mnoha opuštěných projektů... Variantních tras spojení z Čech do Saska bylo původně asi 5. Viz knihy Zdeňka Šindlauera.

Přes Zakšín a Dubou měla vést taky například lokálka ze Štětí do Doks. [crazy]
Pondělí, 22. dubna 2019 - 19:17:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2904
Registrován: 6-2016
Dotaz na historiky - existuje nějaká stránka o úzkorozchodné dráze v hutích Nový Jáchymov z roku 1819? Na naučné stezce "NS okolo Krušné hory" se o tom trochu píše na zastávce "10". Docela by mě to zajímalo, mělo to být dvojkolejné a poháněné samotíží. A letos to má dvousté výročí!

Já moc hledat neumím, wiki u Gerstnerových (otec a syn) nic neuvádí...
Pondělí, 22. dubna 2019 - 19:27:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1224
Registrován: 1-2013
první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840

http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201
Pondělí, 22. dubna 2019 - 20:40:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2798
Registrován: 7-2005
ad honzaklofar - web určitě ne. Matně si vybavuji nějako kresbu p.Boudy jakou ideovou vizi uvedeného provozu. Ale už nevím, kde to bylo. Zda v ABC nebo snad v nějakém stolním kalendáři s kresbami uvedeného autora.
Z čeho čerpal nevím, ale jistě si to nevycucal z prstu. Je možné, že někdy v hluboké minulosti něco někde v odborné literatuře vyšlo. A archivy NTM jsou hluboké.....[happy]
Pondělí, 22. dubna 2019 - 20:42:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1378
Registrován: 7-2017
Jaroslav_T:
"první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840

http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201"

Děkuji za odkaz.

No dobře, ale to, jak o tématu píše ten Fan Club, svědčí o tom, že v tom mají slušný hokej. Pomotali dohromady dvě věci, jednu z původních 5 variant Pernerova trasování z roku 1842 a plánovanou lokálku ze Štětí do Doks z přelomu století, jejíž příprava se dostala až do fáze úvodního projektu trasy a stanic.

Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Z tohoto hlediska se to tomu Fan Clubu moc nepovedlo.
Pondělí, 22. dubna 2019 - 20:51:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1379
Registrován: 7-2017
hinzaklonfar 2904:
http://www.mining.cz/TEXTY/KrusnaH/Krusnah.htm
Pondělí, 22. dubna 2019 - 22:26:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2803
Registrován: 7-2005
"maj pravdu velebnosti"... možná něco bude tady : František Josef Gertsner :Handbuch der Mechanik I.a II. díl/Heft 1, 2, 3, 4 ... viz pozůstalost v archivu NTM http://www.ntm.cz/data/archiv/fondy-sbirky/044_GI.pdf
Pondělí, 22. dubna 2019 - 22:42:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1225
Registrován: 1-2013
dědek hank: posílám ještě jeden odkaz, zmiňovaného tématu se týká jen předposlední odstavec.

application/pdfZaksin
Katastralni uzemi Zaksin.pdf (52.2 k)
Pondělí, 22. dubna 2019 - 23:50:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19043
Registrován: 5-2002
DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být".
Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...?
Úterý, 23. dubna 2019 - 00:35:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1381
Registrován: 7-2017
Hajnej:
"DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být".
Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...?"

[rofl]
Úterý, 23. dubna 2019 - 06:20:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2906
Registrován: 6-2016
dědek_hank: Děkuju! Škoda, že v tom není mapka té "dráhy". Jinak spousta informací, budu muset zjistit, co znamenají ty hornické "termity"[happy]
Úterý, 23. dubna 2019 - 07:46:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 676
Registrován: 10-2007
A tu o trati 264 znáte? [happy]
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Úterý, 23. dubna 2019 - 08:12:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1382
Registrován: 7-2017
Joe 676:
Takhle si rádi vymýšlejí i modeláři, stačí nahlédnout na modely.biz nebo do sbírek plánů kolejišť Milana Ferdiána.
A co třeba tohle:
http://jirik-tk.sweb.cz/dwnl_jzd.htm
Koneckonců nemusíme chodit daleko, velký mystifikátor je kolega s nickem 353 a jeho hračkolejiště v modelářské sekci zdejšího fóra.
A můžeme nakouknout i do ciziny:
http://www.tuunstedt.de/Tuunstedter%20Kleinbahn.html
[biggrin]
Úterý, 23. dubna 2019 - 20:47:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 677
Registrován: 10-2007
Díky, moc to nesleduji, ale celkem se mi to líbí. Něco jako beletrie typu "alternativní historie" [happy]
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Sobota, 27. dubna 2019 - 18:04:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1410
Registrován: 7-2017
Při přehrabování v digitálním archívu časopisu MIBA jsem v čísle 2/1999 na str. 22-23 narazil na článek Rolfa Löttgerse Ein Einzelstück für das Gepäck, tj. Unikát na zavazadla.

V r. 1938 si Říšské dráhy objednaly u fy WUMAG Görlitz jediný kus dvounápravového přívěsu k motorovým vozům pro přepravu zavazadel. Viz dole přiložený snímek a výkres, z nichž zároveň vyplývají základní technická data vozu. Vůz byl dodán 30. 06. 1939 a ručení začínalo 18. 08. 1939. Vůz byl označen VB 140 600 Rg a byl podle dokumentů výrobce přidělen do domovské stanice Eger, tj. Cheb. Byl příslušným drážním úřadem (Wagenversuchsamt Grunewald) úspěšně odzkoušen (autor doslova píše "na nějaké klikaté vedlejší trati s opotřebovaným svrškem", mezi řádky čtu, že mu není známo kde...) pro max. rychlost 75 km/h při vlečení a 30 km/h při sunutí. Ze snímku a výkresu vyplývají některé atypické úpravy: Místo spřáhla je pouze vlečná tyč se třmenem, vůz nemá žádnou brzdu kromě ruční pořádací působící jednostranně na jedno dvojkolí ani plnohodnotné narážedlové ústrojí, dvojkolí nemají vyměnitelné obruče apod. V článku se uvádí, že vůz měl slepou koncovku pro brzdovou hadici motorového vozu, takže kdyby došlo k přetržení vlaku, motor by se samočinně zabrzdil. Vůz měl jeden primát: Šlo o nejkratší normálně rozchodné vozidlo tehdejších DR a zároveň s nejmenším rozvorem.

Proč to sem dávám? Autor uvádí, že poválečné osudy tohoto vozu nejsou známé, ale že se s největší pravděpodobností mohl ztratit "někde v Čechách". Takže je namístě dotaz pro specialisty na staré vozy a na dokumenty z roku 1945: Nenašli jste někde v ministerských nebo ředitelských dokumentech (speciálně asi ŘSD Plzeň?) nějakou zmínku o přívěsném vozu DR VB 140 600 Rg?

Tak ještě ty obrázky:





A ještě poznámka. Protože citovaný článek vyšel v modelářském časopisu, autor uvádí i nátěr: vozová skříň červená, střecha krémová, spodek černý.
Jenki
Neděle, 28. dubna 2019 - 19:45:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5465
Registrován: 5-2002
Kdysi jsem se (tuším) tady ptal, jak daleko se Rudá armáda dostala s přerozchodováním na 1524mm při svém postupu na západ. Z nějaké polské(?) stránky jsem vyčetl, že do Wroclawi.

Náhodou jsem nedávno narazil na infomaci, že na konferenci do Postupimi dojel J.V.Stalin po širokém rozchodu, který byl doveden do Berlína, a pro účely mírové konference (nebo spíš rvačky o kořist - jak se to vezme) byl ruský rozchod krátkodobě položen až do Postupimi, aby se ubohý diktátor nemusel namáhat s přestupováním.

Tak jsem začal hledat znovu a narazil jsem na tento vysoce výživný text. Stojí za to si jej přečíst celý, kdo to v němčině nedá tak google translator už vynalezli. Pro mně je nejzajímavější ten konec, jak se evakuovalo co se dalo, taky je tam zmínka o zkapacitnění tratě Svinov - Opava - Krnov - Ziegenhals, co všechno se po válce odvezlo v rámci reparací a spousta jiných věcí.

Hodilo by se to i do témat Polsko, Německo a ex-SSSR, ale nemám potřebu to cpát všude. Kdo chce ten si to jistě najde.

Tak hezké čtení [happy]
Středa, 01. května 2019 - 14:55:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1416
Registrován: 7-2017
V modelářské diskusi se objevilo téma segmentových točen. Předběžně vycházím z toho, že u kkStB ani u ČSD se toto zařízení nepoužívalo. Nicméně vyskytl se ojedinělý názor, že nějaké segmentové točny mohly být nainstalovány DR na odstoupeném území v letech 1938 - 45 a v této souvislosti byla jako příklad zmíněna žst Josefův Důl. Můžete sem k tomu prosím někdo dát více informací?
Sobota, 04. května 2019 - 00:43:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7517
Registrován: 9-2003
Mooc hezká novinka , nascanované staré předpisy a pod.[ok]

http://kramerius5.nkp.cz/search?collections=vc:27c9298f-72d8-44d9 -8bd7-8c4cef2fb3ed&fbclid=IwAR1UdSBIjffmsZ9EzWTvThTgqxb3slVhmFfcX dLhXlvWhpo0Ylij9hm3k8A
..pořádná mašina má kotel a komín..