Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 04. 05. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 04. 05. 2019dolů |
autor | příspěvek | |
---|---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1154 Registrován: 1-2013 |
Lajos: Vzpomenuté rozšiřování inventárních čísel na tři pozice u vozidel dříve dodaných je datováno snad od 1. 3. 1977, samozřejmě nejdříve evidenčně a teprve později, v rámci možnosti a ponejvíce dílenských oprav, i fyzicky. Ano, je to tak. V roce 1976 vyšel na Federálním ministerstvu dopravy jakýsi výnos týkající se přečíslování podle nějaké (tehdy nové) normy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3590 Registrován: 3-2006 |
Smíchov koncem 60. let - video od 30 minuty | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1283 Registrován: 7-2017 |
Lajos 152: Děkuji. V tom případě by se měl za rok prvního použití toho delšího inv. čísla považovat rok dodání prvních T 458.1, T 669.0 a E 669.2, tj. 1963. | |
Radar007
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 456 Registrován: 7-2010 |
Lajos: TEES nekončily T444 , ještě dost nejednotné byly drážní T212.0 , některé měli 0xx, jiné 0xxx. A šlo to napřeskáčku..... |
|
Lajos
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 8-2014 |
Radare: pravdu díš, na továrním snímku je zachycena T 212.001 s 2-místným inventárem a to měla "kontrarevoluční" letopočet výroby 1968. Děkuji za doplnění
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2236 Registrován: 7-2017 |
ad Mořepetr - a hned potom Ružomberok-Korytnicaono celé to video je zajímavé | |
Lajos
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 8-2014 |
Tisková oprava: T 212.001 (z produkce Turčianských strojíren) měla rok výroby již 1967
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3596 Registrován: 3-2006 |
zeuke: "ad Mořepetr - a hned potom Ružomberok-Korytnicaono celé to video je zajímavé" A ten Balog, ještě za normálního provozu. Jinak pomalu jsem už zapomněl, jak se na Smíchově přepřahalo u rychlíků na elektriku a osobák tam končil. Je tam vidět jak odjíždí s Bpjo do Zdic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1159 Registrován: 1-2013 |
Mořepetr: nádherné video!!! V těch letech jsem začínal jako elév u vlakových čet Os, takže si vzpomínám, že Os Smíchov - Zdice měly služ. vůz uprostřed (4x Bai + D + 4x Bai, což je na videu taky vidět), kdežto Os do Plzně měly služ. vůz za lokomotivou. Patro Bp odjíždí nejspíš směr Rudná (je jen jedna jednotka). Přes Radotín jezdil jen jediný Os s jedním Bp, byl to Os do Protivína. Patra směr Beroun přes Radotín jezdila vždy ve dvojicích, nejčastěji v letní neděle, kdy platil alternativní GVD 521a. Ještě jednou: MOC dík za odkaz! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3597 Registrován: 3-2006 |
Ad Jaroslav_T: Děkuji za doplnění. Já už pamatuji jen přepřahání rychlíků z Brejlovců a 17a už jen do Berouna. Ty dvě mazutky jsou asi kladenské a řekl bych, že směřují na Semmering? Poděkování patří spíš autorovi a také facebooku, kde se odkaz objevil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1160 Registrován: 1-2013 |
Ty dvě mazutky jsou asi kladenské a řekl bych, že směřují na Semmering? Nejsem schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. S nákl. vlaky jsem v té době do styku nepřišel. Mazutka se objevovala zřídka i v osobní dopravě, občas na tehdejším nedělním Os 1420 Horažďovice předm. - Praha-Smíchov, ale to byla zdická. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3598 Registrován: 3-2006 |
Ad Jaroslav_T: Zdické měly snad všechny kouřové plechy, podle toho to odhaduji. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 5-2013 |
Všechny ne, hlavně kolem osmašedesátého po přesunech z jiných dep bezušatých přibylo. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3600 Registrován: 3-2006 |
Ad Sey: Díky. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2121 Registrován: 6-2004 |
Mořepetr: ne Balog, ale PLŽ | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3610 Registrován: 3-2006 |
Ad Mahel: Aha díky. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 10-2007 |
Narazil jsem na pojem železniční knihy - součást dřívějšího katastru nemovitostí (před rokem 1951). Zajímalo by mě co (a jak podrobně) se v nich vedlo, jestli by se z nich např. daly vyčíst strážní domky nebo další drážní stavby... Ideální by bylo vidět nějakou ukázku. Našel jsem jen něco málo zde (strana 3-4). Nemá někdo více informací? Díky. | |
McBain
|
||
Administrátor Číslo příspěvku: 26109 Registrován: 5-2002 |
Pánové, nevíte někdo kdy přesně začaly platit nové jízdní řády v letech 1952 a 1953? Předpokládám, že to bylo někdy v květnu, ale nebyla by přesná data? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 953 Registrován: 10-2009 |
McBain: s pomocí ostatních diskutérů se to řešilo v Jízdních řádech, ale zrovna tohle datum se nedohledalo. rok zavedení ukončení den v týdnu 1951/1952 22. 5. 1951 7. 5. 1952 Úterý 1952/1953 8. 5. 1952 xxx?xxx Čtvrtek 1953/1954 xxx?xxx 22. 5. 1954 xxx?xxx
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 924 Registrován: 9-2016 |
Jen dodávám k těm změnám jízdních řádů: - Od roku 1926 na návrh Evropské konference o jízdních řádech a přímých vozech bylo rozhodnuto zavádět jízdní řády vždy k 15. 5. V roce 1932 a 1937 byla posouvána platnost kvůli svatodušním svátkům na 22.5. - II. sv. válka byla specifická - od 4.5.1947 to byla třikrát neděle (4.5.1947, 9.5.1948, 15.5.1949). Jenže již 15.5.1950 bylo pondělí. - 22.5.1951 byl posun opět kvůli svatodušním svátkům. - 8.5.1952 to nějak nezapadá nikam, byl to čtvrtek, ale nebylo to 15.5. - ??? - 23.5.1954 - neděle - 22.5.1955 - neděle - 2.6.1957 - neděle a nadále vždy od neděle, občas posun kvůli svátkům |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 7-2017 |
Letní jízdní řád v roce 1953 platil od 17.5. Právě od tohoto jř se tarifně zrušila 1.třída. | |
McBain
|
||
Administrátor Číslo příspěvku: 26110 Registrován: 5-2002 |
Díky! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7482 Registrován: 9-2003 |
Mám ve sbírce Cestovný poriadok ČSD Leto 1954 s podtitulem Platí od 23.mája do 2.októbra 1954 :-) to jen na doplnění..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 925 Registrován: 9-2016 |
Tak už mám skoro všechny změny JŘ na letní, jen mi chybí roky 1943/1944 a 1956/1957. Zná někdo ty datumy? | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 10-2007 |
1956/57 "zimné vydanie": od 30. 9. 1956 do 1. 6. 1957 | |
BmbČ
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8048 Registrován: 1-2007 |
Ještě k JŘ - podařilo se mi dohledat, že od roku 1897 do roku 1911 platil pravidelně letní JŘ od 1. května, zimní JŘ od 1. října. Možná tomu tak bylo i nějaký rok před rokem 1897 a možná i nějaký rok po roce 1911. To už dohledané nemám. Věděl by někdo? Dík.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 666 Registrován: 10-2007 |
Kolega Prdík83 má v tom seznamu pěknou časovou řadu, stačí se podívat - odkaz | |
BmbČ
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8049 Registrován: 1-2007 |
Díky, tabulka zajímavá, ale začátek a konec poměrně dlouhého období, kdy začal platit letní JŘ pravidelně od 1.5. do 30.9 a zimní JŘ od 1.10 do 30.4. tam bohužel není.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 1-2010 |
Bw_Ig: šlo by poslat kompletní plán stanice Těšnov (i tu levou část před (za) Negrelliho viaduktem)? | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 12-2014 |
Joe: ad železniční knihy Železniční knihy byly organisovány podle železnic, nikoli katastrálních obcí (katastrálních území), jinak ale byly zřejmě vedeny obdobně jako "běžné" pozemkové knihy. Tj. byla v nich zapsána čísla pozemků, druh ("kultura") pozemků, resp. v případě zastavěných pozemků číslo popisné stavby nebo její slovní označení (to by mohlo být potenciálně zajímavé) (list A), dále vlastnické právo (list B), popř. další věcná práva s pozemky spojená (list A) a "závady", tj. povinnosti lpící na pozemcích (služebnosti, dluhy ze závazků atd.) (list C). Upraveno to bylo zákonem č. 70/1874 ř. z., o zakládání knih železničných (hledejte v říšském zákoníku z roku 1874 na str. 163 a násl.). K těm drážním stavbám v nich: je třeba si uvědomit, že podle ABGB (rak. občanského zákoníku) byly stavby, tak jak je tomu opět podle Nového občanského zákoníku dnes, součástí pozemku. Z mapy bývalého pozemkového katastru (dostupné jsou na portále církevních restitucí [zdravím Cogwheela ], v tamní mapě jsou to ty oranžové čáry) většinou půjde vyčíst, zda ta která stavba pod sebou měla samostatný stavební pozemek a jaké bylo jeho číslo, podle toho pak ten pozemek (s označením stavby) půjde dohledat v příslušné železniční knize (kopii z ní poskytne katastrální pracoviště Praha, resp. Brno-venkov). (Příspěvek byl editován uživatelem smrž.) |
|
Bw_Ig
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 7-2012 |
ad Aklman doporučuji Flickr - vytukat název "Mam hlad" a tam se vám zobrazí několik alb s výkresovou dokumentací stanice Praha Těšnov od doby počátků. Při správném přístupu k mobilnímu internetu se ty skeny dají stáhnou v plném zobrazení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 667 Registrován: 10-2007 |
smrž: Děkuji za rozsáhlé zasvěcení! | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 671 Registrován: 10-2007 |
Jménem autorského týmu bych rád všechny pozval k návštěvě nového webu BRŇÁK - aneb vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu. Více informací viz leták. |
|
M_g
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1087 Registrován: 6-2006 |
Ježišimarija. Nechcete tu "skvělou" zprávu dát alespoň ještě do "Ostatní tratě", "Šotouš nový živočich" a "Sny s železniční tematikou"? A nebo úplně do všech témat, ať si užijem.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 672 Registrován: 10-2007 |
Pardon, napsal jsem do 4 diskuzí, kterým to je tematicky blízké. Pokud se to nesmí, tak se omlouvám | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 1-2004 |
Joe: Naopak díky za info, zrovna sem do historie patří. Je to zajímavý počin a držím palce pro další doplňování i aktualizaci. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 10-2007 |
Díky, plánů na doplňování máme hodně: doplňovat historii, zároveň aktualizovat co se děje (např. přestavba Hlavního nádraží), plus postupně rozšiřovat území (Modřice, Šlapanice...). Jakoukoli pomoc oceníme
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 9-2016 |
Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2121 Registrován: 12-2007 |
A traťové stroje sú od macochy? | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3672 Registrován: 3-2006 |
Makus: "Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ." Pokud se dobře pamatuji, tak T 679.1 a M 152.0 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 8-2017 |
Měl bych dotaz na někoho hodně znalého událostí na 250. Na jedné fotce ze začátku 90. let (od Trainfota - viz. jeho stránky - 350.001 v oblouku před Tišnovem 8. 3. 1992) jsem si všiml, že nejen že v tom oblouku je několik sloupů TV kolem 1. koleje relativně nových, ale i násep vypadá jako nedávno obnovený. Nedošlo tam někdy na přelomu 80. a 90. let k sesuvu? Nebo vážnějšímu vykolejení? Díky za odpovědi. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 11-2017 |
možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1376 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_malý_bobeš: "možná to víte, ale pro mne jde o novinku; první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 " Jeden z mnoha opuštěných projektů... Variantních tras spojení z Čech do Saska bylo původně asi 5. Viz knihy Zdeňka Šindlauera. Přes Zakšín a Dubou měla vést taky například lokálka ze Štětí do Doks. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2904 Registrován: 6-2016 |
Dotaz na historiky - existuje nějaká stránka o úzkorozchodné dráze v hutích Nový Jáchymov z roku 1819? Na naučné stezce "NS okolo Krušné hory" se o tom trochu píše na zastávce "10". Docela by mě to zajímalo, mělo to být dvojkolejné a poháněné samotíží. A letos to má dvousté výročí! Já moc hledat neumím, wiki u Gerstnerových (otec a syn) nic neuvádí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1224 Registrován: 1-2013 |
první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2798 Registrován: 7-2005 |
ad honzaklofar - web určitě ne. Matně si vybavuji nějako kresbu p.Boudy jakou ideovou vizi uvedeného provozu. Ale už nevím, kde to bylo. Zda v ABC nebo snad v nějakém stolním kalendáři s kresbami uvedeného autora. Z čeho čerpal nevím, ale jistě si to nevycucal z prstu. Je možné, že někdy v hluboké minulosti něco někde v odborné literatuře vyšlo. A archivy NTM jsou hluboké..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1378 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T: "první vlak do Zakšína přijel 1.5. 1840 http://netdubacek.euweb.cz/view.php?cisloclanku=2005062201" Děkuji za odkaz. No dobře, ale to, jak o tématu píše ten Fan Club, svědčí o tom, že v tom mají slušný hokej. Pomotali dohromady dvě věci, jednu z původních 5 variant Pernerova trasování z roku 1842 a plánovanou lokálku ze Štětí do Doks z přelomu století, jejíž příprava se dostala až do fáze úvodního projektu trasy a stanic. Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Z tohoto hlediska se to tomu Fan Clubu moc nepovedlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1379 Registrován: 7-2017 |
hinzaklonfar 2904: http://www.mining.cz/TEXTY/KrusnaH/Krusnah.htm |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2803 Registrován: 7-2005 |
"maj pravdu velebnosti"... možná něco bude tady : František Josef Gertsner :Handbuch der Mechanik I.a II. díl/Heft 1, 2, 3, 4 ... viz pozůstalost v archivu NTM http://www.ntm.cz/data/archiv/fondy-sbirky/044_GI.pdf | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: posílám ještě jeden odkaz, zmiňovaného tématu se týká jen předposlední odstavec.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19043 Registrován: 5-2002 |
DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1381 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "DH: Kouzlo cimrmanovské mystifikace spočívá v tom, že člověk aspoň trochu znalý historického rámce událostí si řekne "no jo, takhle by to za určitých okolností klidně mohlo být". Jako třeba Eisenfurth-Tannwald-Cimrman-Sicherungsystem, ve zkratce ETCS...?" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2906 Registrován: 6-2016 |
dědek_hank: Děkuju! Škoda, že v tom není mapka té "dráhy". Jinak spousta informací, budu muset zjistit, co znamenají ty hornické "termity" | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 10-2007 |
A tu o trati 264 znáte?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1382 Registrován: 7-2017 |
Joe 676: Takhle si rádi vymýšlejí i modeláři, stačí nahlédnout na modely.biz nebo do sbírek plánů kolejišť Milana Ferdiána. A co třeba tohle: http://jirik-tk.sweb.cz/dwnl_jzd.htm Koneckonců nemusíme chodit daleko, velký mystifikátor je kolega s nickem 353 a jeho hračkolejiště v modelářské sekci zdejšího fóra. A můžeme nakouknout i do ciziny: http://www.tuunstedt.de/Tuunstedter%20Kleinbahn.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 10-2007 |
Díky, moc to nesleduji, ale celkem se mi to líbí. Něco jako beletrie typu "alternativní historie"
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1410 Registrován: 7-2017 |
Při přehrabování v digitálním archívu časopisu MIBA jsem v čísle 2/1999 na str. 22-23 narazil na článek Rolfa Löttgerse Ein Einzelstück für das Gepäck, tj. Unikát na zavazadla. V r. 1938 si Říšské dráhy objednaly u fy WUMAG Görlitz jediný kus dvounápravového přívěsu k motorovým vozům pro přepravu zavazadel. Viz dole přiložený snímek a výkres, z nichž zároveň vyplývají základní technická data vozu. Vůz byl dodán 30. 06. 1939 a ručení začínalo 18. 08. 1939. Vůz byl označen VB 140 600 Rg a byl podle dokumentů výrobce přidělen do domovské stanice Eger, tj. Cheb. Byl příslušným drážním úřadem (Wagenversuchsamt Grunewald) úspěšně odzkoušen (autor doslova píše "na nějaké klikaté vedlejší trati s opotřebovaným svrškem", mezi řádky čtu, že mu není známo kde...) pro max. rychlost 75 km/h při vlečení a 30 km/h při sunutí. Ze snímku a výkresu vyplývají některé atypické úpravy: Místo spřáhla je pouze vlečná tyč se třmenem, vůz nemá žádnou brzdu kromě ruční pořádací působící jednostranně na jedno dvojkolí ani plnohodnotné narážedlové ústrojí, dvojkolí nemají vyměnitelné obruče apod. V článku se uvádí, že vůz měl slepou koncovku pro brzdovou hadici motorového vozu, takže kdyby došlo k přetržení vlaku, motor by se samočinně zabrzdil. Vůz měl jeden primát: Šlo o nejkratší normálně rozchodné vozidlo tehdejších DR a zároveň s nejmenším rozvorem. Proč to sem dávám? Autor uvádí, že poválečné osudy tohoto vozu nejsou známé, ale že se s největší pravděpodobností mohl ztratit "někde v Čechách". Takže je namístě dotaz pro specialisty na staré vozy a na dokumenty z roku 1945: Nenašli jste někde v ministerských nebo ředitelských dokumentech (speciálně asi ŘSD Plzeň?) nějakou zmínku o přívěsném vozu DR VB 140 600 Rg? Tak ještě ty obrázky: A ještě poznámka. Protože citovaný článek vyšel v modelářském časopisu, autor uvádí i nátěr: vozová skříň červená, střecha krémová, spodek černý. |
|
Jenki
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5465 Registrován: 5-2002 |
Kdysi jsem se (tuším) tady ptal, jak daleko se Rudá armáda dostala s přerozchodováním na 1524mm při svém postupu na západ. Z nějaké polské(?) stránky jsem vyčetl, že do Wroclawi. Náhodou jsem nedávno narazil na infomaci, že na konferenci do Postupimi dojel J.V.Stalin po širokém rozchodu, který byl doveden do Berlína, a pro účely mírové konference (nebo spíš rvačky o kořist - jak se to vezme) byl ruský rozchod krátkodobě položen až do Postupimi, aby se ubohý diktátor nemusel namáhat s přestupováním. Tak jsem začal hledat znovu a narazil jsem na tento vysoce výživný text. Stojí za to si jej přečíst celý, kdo to v němčině nedá tak google translator už vynalezli. Pro mně je nejzajímavější ten konec, jak se evakuovalo co se dalo, taky je tam zmínka o zkapacitnění tratě Svinov - Opava - Krnov - Ziegenhals, co všechno se po válce odvezlo v rámci reparací a spousta jiných věcí. Hodilo by se to i do témat Polsko, Německo a ex-SSSR, ale nemám potřebu to cpát všude. Kdo chce ten si to jistě najde. Tak hezké čtení |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1416 Registrován: 7-2017 |
V modelářské diskusi se objevilo téma segmentových točen. Předběžně vycházím z toho, že u kkStB ani u ČSD se toto zařízení nepoužívalo. Nicméně vyskytl se ojedinělý názor, že nějaké segmentové točny mohly být nainstalovány DR na odstoupeném území v letech 1938 - 45 a v této souvislosti byla jako příklad zmíněna žst Josefův Důl. Můžete sem k tomu prosím někdo dát více informací? | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7517 Registrován: 9-2003 |
Mooc hezká novinka , nascanované staré předpisy a pod. http://kramerius5.nkp.cz/search?collections=vc:27c9298f-72d8-44d9 -8bd7-8c4cef2fb3ed&fbclid=IwAR1UdSBIjffmsZ9EzWTvThTgqxb3slVhmFfcX dLhXlvWhpo0Ylij9hm3k8A
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|