| Diskuse » Archiv 2019 » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 19. 04. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 19. 04. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6641 Registrován: 12-2011 
|
V Rize se člověk cítí jako doma ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]")
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 11-2017 |
..Sarajevo, léto 2018: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3049 Registrován: 3-2004 
|
Ahoj všem. Mám takový, možná zajímavý, dotaz. Jak je to z podvozky tramvají T3 a T6A5. Je u tramvají T6A5 možné "instalovat" podvozky z tramvají T3? A ještě jeden dotaz. Obecně se ví, že podvozky tramvají T6A5 nejen v Praze mají problémy s kmitáním. Dělala se proti tomuto kmitání nějaké opatření? Případně s jakým výsledkem?
E-mail: vladass@seznam.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2154 Registrován: 12-2008 |
Vladass: Samozřejmě lze podvozky vyměnit.![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3402 Registrován: 6-2002 
|
Já tam tak nějak podvozky z T3 vůbec nevidím. |
|
Petr_k
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12585 Registrován: 4-2003 
|
Problémy s netlumeným kmitáním mají i T3, jejichž podvozky ale nemají primární vypružení, takže celé to kmitání přenáší natvrdo do koleje. Proto tétrojky likvidují přímé úseky daleko rychleji než oblouky. »Dem Reinen ist Alles rein« – so spricht das Volk. Ich aber sage euch: den Schweinen wird Alles Schwein! (Friedrich Wilhelm Nietzsche: Also sprach Zarathustra * Ein Buch für Alle und Keinen) |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3403 Registrován: 6-2002
|
Co je netlumené kmitání? Podvozky T3 mají prvky tlumící kmitání a záleží na tom, zda se provádí, či neprovádí údržba. Správně udržovaný vůz jede klidně a nijak trať nelikviduje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3050 Registrován: 3-2004
|
Marek kubík: Vůz T6A5.3 je vlastně rekonstrukce vozu T3 s novou výzbrojí TV14 s použitím karoserie T6A5. Mně šlo o instalaci podvozků tramvaje T3 do standardní karoserie tramvaje T6A5 včetně výzbroje TV3.
E-mail: vladass@seznam.cz
|
|
Jenki
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5409 Registrován: 5-2002 
|
 Vladass:"Mně šlo o instalaci podvozků tramvaje T3 do standardní karoserie tramvaje T6A5 včetně výzbroje TV3." Tak mechanicky by to na sebe pasovalo, ale tím to asi tak končí. Bubnové brzdy z T3 by si s těžší kastlí z T6 moc nerozuměly. Trakčáky z T3 mají slabší výkon než z T6, asi by se usmažily. Navíc je u T6 jinak koncipováno větrání trakčáků. Regulátor výzbroje TV3 potřebuje informaci o otáčkách motorů z čidel, které na T3 nejsou. Podle ústního podání (v ruském jazyce) nějaké takové pokusy probíhaly kdesi na východě s T6B5 podle hesla "podvozek + trakčáky z T3 jsou nezničitelné a kastle + výzbroj z T3M taky, tak to zkusíme dát dokupy". Výsledek prý moc nefungoval. Ale berte to s rezervou, informace je dosti nasáklá vodkou. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3404 Registrován: 6-2002
|
Nemám strach, že by se trakčáky TE022 usmažily, když můžou vozit ještě těžší kloubák, ale musela by se opravdu vyřešit nucená ventilace. Účinnost čelisťových brzd by asi byla horší, ale někde mechanické brzdy nemusí fungovat vůbec, tak proč zrovna toto řešit... Vzhledem k větší hmotnosti skříně by asi chtělo pořešit vypružení a tlumení. Regulátor TV3 potřebuje informaci o otáčkách motorů z čidel??? Nepotřebuje, měří si jenom napětí na kotvách motorů a proud. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3052 Registrován: 3-2004
|
Chlapi moc díky za vysvětlení. Ještě k tomu kmitání u T6A5. Je to opravdu tak "hrozné" nebo je to vlastnost takto provedeného vypružení? Vím, že mi někdo popisoval, že podobně kmitají i Varia LF+ (tedy s novými podvozky komfort).
E-mail: vladass@seznam.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7873 Registrován: 2-2006 
|
Trpí tím původní podvozky, proto se v minulosti měnily za jiné s instalovanými tlumiči vrtivých pohybů.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3055 Registrován: 3-2004
|
Demon3: Díky.
E-mail: vladass@seznam.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2673 Registrován: 8-2008 
|
ev.č.6796 Praha 13.3.2006
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4644 Registrován: 4-2005 
|
dopravopat: Otázka ku K2YU 1123 v Brne: Vie niekto zistiť akými farbami lakovali žlté a červené sedadlá v interiéri? Konkrétne RAL kódy by boli najlepšie. Červená: RAL 3020 Žlutá: RAL 1018 |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Manil: Díky. RAL 1018 je príliš žltá na sitzle, to sme už zistili. Čo som našiel, tak RAL 1018 je žltá na písmo evidenčných čísel, aspoň v Prahe, podľa jednej stránky ktorú som už zabudol. Sitzle by mali byť krémové ako bočnica. |
|
nafy
|
|
|
Neregistrovaný host |
Jak přesně se liší tvar obliny střechy klasické T3 a T3R.PV? Našel jsem tu informaci na více webech, ale přijde mi, že tvar střechy má úplně stejný. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3423 Registrován: 6-2002
|
Krnovská skříň má jiné zaoblení. Bezprostředně nad okapním žlábkem je oplechování svislejší. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 3-2013 |
A taky má větší sklon směrem k čelům. A dokonce bych řekl, že čelní okno je posazeno o pár cm níž, než okna boční. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 526 Registrován: 2-2011 
|
Nu a v interiéru není prostředek stropu zaoblený, ale rovný. https://foto.bmhd.cz/foto.php?6248 https://foto.bmhd.cz/foto.php?7577
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3424 Registrován: 6-2002
|
Ta střecha je celkově konstruovaná na větší tuhost, takže je i vyšší a tím ten větší sklon směrem k čelům. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 2-2007 
|
Tady mám vyfoceno spojení T3R.P s původní skříní a T3R.PV s novou skříní.
Za tramvají a ženskou se neběhá, za chvíli ti přijede další
![[tramvaj]](https://www.k-report.net/discus/clipart/tramvaj.gif "[tramvaj]") ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
|
|
nafy
|
|
|
Neregistrovaný host |
Děkuju za odpovědi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4645 Registrován: 4-2005
|
dopravopat: Díky. RAL 1018 je príliš žltá na sitzle, to sme už zistili. Čo som našiel, tak RAL 1018 je žltá na písmo evidenčných čísel, aspoň v Prahe, podľa jednej stránky ktorú som už zabudol. Sitzle by mali byť krémové ako bočnica. Příliš sytá je, to víme. Chtěli jsme se ale vyvarovat pokusům o míchání barev k přizpůsobení původnímu odstínu, protože pravděpodobně při jakémkoli dalším pokusu o namíchání by to nedopadlo stejně. Ta RAL 1018 je původnímu odstínu nejbližší. Zkoušeli jsme jedno sedadlo lakovat do RAL 1016 (moc zelené) a myslím RAL 1023 (to taky moc nesedělo). Bočnice je RAL 1015 - slonová kost. Ta se od originálu "žlutého sedadla" poměrně hodně liší. (Příspěvek byl editován uživatelem manil.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 3-2013 |
Vybral bych si to úplně vlevo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4646 Registrován: 4-2005
|
To je právě ten původní odstín, který nemá ve vzorníku RAL zastoupení - viz odstaveček o míchání barev a popisek obrázku. Původní sada sedadel nebyla k dispozici, pouze několik kusů ošoupaných, vybledlých a proděravělých. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 3-2013 |
Však já vím, ale ten odstín opravdu inklinuje spíše k té krémové. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
RAL 1014 ste skúšobne nestrekli na jeden sitz? Rád by som videl ako vyzerá pri priamom porovnaní. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
RAL 1015 je Slonová kosť svetlá RAL 1014 je Slonová kosť Viď obrázok: |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
To že mám naklibrovaný monitor ešte nič neznamená. Posielam dosť neodbornú vec, keď som zobral fotku a prirovnal k RAL kódom tak ako vyzerajú v RGB. Ako fotografovi mi nikto nemusí vypisovať prečo je takéto porovnanie neuveriteľne nesprávne a zavádzajúce. Ale aj tak. Možno na tom niečo bude. Mne sa nezdá že by tá stredná bola RAL 1018. Vyzerá skôr ako RAL 1023. Na druhej strane, RAL 1002 vyzerá moc podobne krémovej na bočnici, len je trošku tmavšia. Čo je presne to, čo chceme. Akože fakt jedine streknúť ešte skúšobne nejaké (aj prasknuté) sitzle len aby sa mohlo priamo porovnať vedľa seba. Určite aspoň RAL 1014 a RAL 1002. Prípadne niečo z tabuľky. Chápem že to stojí peniaze a čas.... Škoda že už nerobím v DPB, tam by som to skúsil spraviť... |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Ešte dodám že červené sitzle predpokladám RAL 3020 a červenú bočnicu RAL 2002. RAL 3020 sa v DPB používa, takže pri striekaní nejakého nárazníku na SORku by kľudne mohli streknúť aj sedadlo aspoň z jednej strany, aby sa ukázalo ako vyzerá pri priamom porovnaní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 7-2017 |
Jedna T-čková nostalgie |
|
nafy
|
|
|
Neregistrovaný host |
Jak se u klasických T3 manipulovalo s číslem linky nad čelním sklem? Používaly se na to nějaké speciální tyče, nebo něco takového? Ze země se na to dosáhnout nedá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1543 Registrován: 1-2005 |
Prosím, kde by se dalo oficiálně sehnat schéma zapojení obvodů 24V, podsedačkových topnic 600V a stropních zářivek 230V tramvaje originál T3 z roku 1970? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Děkuji! |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2110 Registrován: 5-2002 |
nafy: Postavit se na nárazník. BOZP se v tu chvíli bude dívat jinam. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7893 Registrován: 2-2006
|
Většinou tak, ale je na to i forichtung...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
|
nafy
|
|
|
Neregistrovaný host |
Proč v ČSSR nejezdily žádné K5? To opravdu v době mezi vyřazením dvounápravových vozů a příchodem KT8D5 nikde nepotřebovali obousměrné vozy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 5-2009 
|
V době výroby K5 bylo ještě v provozu hodně starých dvouosáků, takže nové obousměrné vozy opravdu nebyly potřeba. |
|
nafy
|
|
|
Neregistrovaný host |
Mkzb: V Praze dvouosáky skončily 1974, K5 se vyráběla 1970-1973. V té době už muselo být každému jasné, že brzo skončí. To byli tehdejší hlavouni opravdu tak pitomí? (I když pokud to byli stejní lidi, kteří si mysleli, že někdo bude ochotný sfárat a vyfárat několik desítek metrů pod zem, aby se svezl z Můstku na Muzeum, tak bych tomu i věřil.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8634 Registrován: 5-2002 |
Co je na tom špatně, že nepotřebovali obousměrné vozy a budovali se všude smyčky? |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Na medzimestskú trať Liberec - Jablonec by K5 boli celkom zaujímavé vozidlá. Okrem toho si ich viem predstaviť aj v Bratislave. Samozrejme bavíme sa o 70. a 80. rokoch 20. storočia, nie dnes. Napr. do Rače dlho nebolo obratisko, tam by sa zišli dávno, lebo na triangli došlo k viacerým výkoľajom. Dnes, keď prišli obojsmerné Škodovky, tak ich obojsmernosť sa už viackrát využila pri výlukách. K5 by istotne našli podobné uplatnenie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1570 Registrován: 10-2010 |
Však na přelomu 60. a 70. let bylo zvažováno možné nasazení K5 na trať Liberec-Jablonec. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8642 Registrován: 5-2002 |
Ale vždyť v Jablonci byla smyčka, byť jinde než dnes. Podmínkou trati pro nasazení T či K tramvají byla její rekonstrukce, která pak v půlce 70. let proběhla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2591 Registrován: 11-2004 
|
Jaký byl důvod proč tramvaje T1 nemohli mít podvozky na 1000mm? Pořád to nechápu když šlo použít (snad nefabuluju) podvozky T1 pod T3.
Pokud chcete nějakou moji fotografii prosím napište mi, jinak čtěte zde.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Mayg: T1 bol v čase vývoja/konštruovania úzkorozchodných podvozkov už "výbehový typ". Typ T2 mal v zadaní požiadavku, aby bol prevádzkyschopný aj na rozchode 1000mm. Vraj sa uvažovalo podvozky pre metrový rozchod vyskúšať ešte pred dokončením prototypov T2 na jednom vozni T1, ale nakoniec sa skúšali rovno pod prototypom T2 č. 6002. Najpv v Liberci, potom v Bratislave, kde vozeň ďalších 20 rokov ešte jazdil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2592 Registrován: 11-2004
|
ad Dopravopat: takže fyzicky je možné úzký podvozek pod T1 dát, ale časově to bylo tak, že až T2 jej dostaly? Vesměs jsem měl informace, že na T1 to nešlo a proto tam nebyly.
Pokud chcete nějakou moji fotografii prosím napište mi, jinak čtěte zde.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Mayg: Možno Boris doplní. Neviem či pod T1 pasujú podvozky pre metrový rozchod, mechanicky by som povedal že pasujú, len či budú sedieť aj mechy na vzduch a káble netuším. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5108 Registrován: 11-2007 |
Mayg a spol.: Normálněrozchodné podvozky T1,2,3 jsou zaměnitelné. Ostatně v Praze bylo několik vozů T1 na T3 přestavěno (neúplná číselná rada 60XX). Pokud jde o úzkorozchodné podvozky, tak jsem opakovaně slyšel, že pod T1 je nelze dosadit. Zda je příčinou užší skříň a nebo její konstrukce obecně, nevím. Možná to jen nikdo nezkusil. Faktem je, že souběžně s T1 se v ČSR úzkorozchodné vozy vyráběly v několika typech, ovšem pouze dvounápravové. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3436 Registrován: 6-2002
|
Metrové podvozky se pod T1 jednoduše nevejdou. Jednak umístění pískovačů znamená kolizi se spodkem v oblasti schodů, a pak také vzdálenost brzdičů od zástěr nevychází dobře - ostatně dokladem toho je, že i na širší T2 musela být vyvinuta zalomená ruční páka brzdiče (používaná následně na všech novějších brzdičích), aby při otočení podvozku v oblouku nedocházelo k její kolizi se zástěrou. U prototypu T2 byly improvizovaně upraveny původní páky brzdičů (viz). U T1 by se už brzdiče pod o 10 cm užší skříň nevešly. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host |
Boris: Ďakujem za doplňujúce informácie. Pieskovače myslíš zrejme tie priamo na podvozku, od ktorých sa neskôr aj tak upustilo (vraj v nich piesok navlhol a zamŕzal - neboli vyhrievané). Nevedel som že brzdiče na úzkorozchodných podvozkoch presahujú viac smerom od osi vozidla než pri podvozkoch 1435 mm. Skôr naopak, pri pohľade na brzdiče na T3 (napr. v Prahe) som mal vždy pocit že akosi moc vyčnievajú. No, práve kukám fotky, to bude asi tým, že v Prahe sú na brzdičoch nejaké gumené "zástery". https://www.elogistika.info/wp-content/uploads/2015/11/6811.jpg 1435 mm v BA (podvozok z Košíc): https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/152848/Prejazd-p o-okolkoch-po-zavarenej-srdcovke?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tat ra-t3%3F%26p%3D193 https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/152794/Skladanie -elektricky-7819-s-podvozkami-s-rozchodom-1435-mm-z-navesu?&ref=b a%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3%3F%26p%3D193 https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/152817/Skuska-ze leznicneho-rozchodu?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3%3F%26p% 3D192 1000 mm v BA: https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/172551/Detail-ul ozenia-podvozku-7719II-na-trajleri?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-t atra-t3%3F%26p%3D202 https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/126712/Filmovy-s tab-na-Jesenskeho-ul?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3%3F%26p %3D176 https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/ckd-tatra-t3/119859/7717-prec hadza-po-vydutej-kolajnici?&ref=ba%2Fgaleria%2F22%2Fckd-tatra-t3% 3F%26p%3D172 |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3439 Registrován: 6-2002
|
Od určitého roku jsou z výroby na všech brzdičích, pokud nejsou TM ukostřeny, sklolaminátové kryty s pryžovou zástěrou a výstražným štítkem. |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host |
Mayg: T1 (ako sa začala označovať po vyrobení prvých ~25 ks) bola vyvíjaná špecificky pre Prahu a nepočítalo sa ani s tým, že bude nakoniec dodávaná v rovnakom vyhotovení do iných miest s rozchodom 1435 mm. Možnosť úpravy na 1000 mm bola zrejme úplne mimo úvah. Univerzálnym vozom mala byť až T2. Boris: Odstrániť zástery tam, kde prekážajú pákam brzdičov, je najmenej. V prípade pôvodných pieskovačov by zase stačilo skosiť nádoby/posunúť mierne do stredu/zrušiť pravú/zlúčiť do jednej... Ako to vyriešil Konstal na 803N? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2715 Registrován: 8-2008
|
ev.č. 6873 Praha 1.3.2006
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 1-2015 |
UT: "Mayg: T1 (ako sa začala označovať po vyrobení prvých ~25 ks) bola vyvíjaná špecificky pre Prahu a nepočítalo sa ani s tým, že bude nakoniec dodávaná v rovnakom vyhotovení do iných miest s rozchodom 1435 mm. Možnosť úpravy na 1000 mm bola zrejme úplne mimo úvah. Univerzálnym vozom mala byť až T2. Boris: Odstrániť zástery tam, kde prekážajú pákam brzdičov, je najmenej. V prípade pôvodných pieskovačov by zase stačilo skosiť nádoby/posunúť mierne do stredu/zrušiť pravú/zlúčiť do jednej... Ako to vyriešil Konstal na 803N? "No, Konstal si to vyřešil po svém, navíc 803N není T1, i když ta tramvaj je "vopajcovaná" ze všech stran. Poláci si zkrátka s tím nějak poradili.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."
Jan Masaryk |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 759 Registrován: 1-2015 |
Mahel: "Kvůli trakčním vlastnostem, nevyhověly stanoveným podmínkám pro jízdu do stoupání (sunutí nebo vlečení vadného vozu)."
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."
Jan Masaryk |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1019 Registrován: 8-2006 
|
Pamatuji si ze svých řidičských začátků v osmdesátém pátém roce jsem dojel jako první ke zdechlé K2 na Pekařské před křižovatkou u Maliňáku v tom největším stoupání. Největší problém byl dostat se zrychlovačovou K2 na spřáhlo lehlé šaliny. Po skuplování s trochou písku jsem to i se zdechlou K2 v pohodě vytlačil na Husovu a vysílačkou od dispečinku jsme dojeli až do trianglu u Moravského náměstí, kde jsem se odvěsil jel dál svou linku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 1-2015 |
V roce 1985, pokud si ještě pamatuju, jezdily ještě první T3 ještě s těmi úzkými bočními okny. A udržely se dlouho, až do roku 1999.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."
Jan Masaryk |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5112 Registrován: 11-2007 |
Pepan, Vašekpetr: K2 byly v Praze zkoušeny. Prostě svým trakčním výkonem (v podstatě totožným s T3 sólo) nevyhovovaly. A to ještě nebyla trať na Barrandov, kam dodnes některé vozy nesmí. |
|
nafy
|
|
|
Neregistrovaný host |
Čím vším se liší T3R.P, na jejichž modernizaci se podílel Šumperk od pozdějších, které si DPP modernizoval sám? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8038 Registrován: 6-2004 
|
Rudolf_33: Ovšem Barrandov není kvůli výkonu, ale kvůli brzdám :-), protože to Trojské může vše a to je myslím prudší. Spíš si myslím, že K2 byla odmitnuta kvůli kapacitě... Což je dnes vidět jako chyba... Sola jsou v Praze mnohdy problém... |
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")