| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší » Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 19. 10. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě v Českém ráji a Podkrkonoší do 19. 10. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23096 Registrován: 5-2002 
|
Těsto: Sorta lidí typu Ty, T.H., Bram a spol jsou takoví všeználci mají svojí mantru a podle ní si jedou Mantra je naopak to, co předvádíš Ty. mot: Že ten takt může být třeba 2 nebo 3 hodiny, všeználku? Dvě jo, ale tři spíš ne. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]")
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26610 Registrován: 5-2002 
|
Jo, to je wono. To bývaly času. Nikdo nikam nespěchal. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1427 Registrován: 11-2007 |
Tom_L: Co Ty o tom víš...?![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Prostě se víc vozilo vlakem, a to i na západ od nás. Navíc průmysl i domácnosti byly víc závislý na uhlí takže těch vlaků bylo logicky víc. A prostě to někdy projet muselo. I teď plno nákladních dopravců včetně p.Šimrala brečí, že kolikrát neprojedou. Že teď jezdí na 030 v nákladce hovno a na silnici mezi Hradcem a Jičínem se pomalu nedá přejít je lepší stav? A ano osobka má volnou trať takže si může prakticky jezdit jak chce. Hroch.R420: Ty už u takovýho stánku jsi, viď? ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") A byl jsi určitě mezi nima i tehdy když to tak dobře víš ad Hajnej: a máme dalšího do party. Bylo Ti líto, že jsem na Tbe zapomněl,viď |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 10-2005 |
 Petr_vlček:"taky tehdy ale krom vlaku jezdilo mraky dalkovejchbuslinek a vhd byla pouzitelna i rano a vecer " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 624 Registrován: 10-2005 |
Jj, ty závěry ÚV KSČ k nepřijatelné přepravní náročnosti našeho hospodářství byly v tisku na denním pořádku. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") K tomu nespěchání; pokud jste rád trávil čas v čtyřhodinovém osobáku Lbc-HK, pak jste byl jedinej. Zbytek osazenstva to štvalo a tím osobákem jelo, protože nemělo na výběr. Co bychom tenkrát dali za dnešní dvouhodinou cestu z HK na 042, když jsme jezdili v 16:10 z HK a v 19:28 byli na místě... To není vůbec o tom, že se tehdy žilo jinak. Dobový (ne dnešní, jak se zuřivě snažíte podsunout) běžný pozorovatel vnímal tehdejší českou železnici oprávněně jako komárama vysátou na kost (za přičinění lidu železničního) a jako pasant ji bral z nouze, když neměl k dispozici nic lepšího. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11474 Registrován: 4-2003 |
Těsto:Že teď jezdí na 030 v nákladce hovno a na silnici mezi Hradcem a Jičínem se pomalu nedá přejít je lepší stav? Jedno s druhým má souvislost velmi volnou. Uhlí se po železnici do Liberce vozí minimálně, dříve to bylo ve velkém množství. Pak jsou tu komodity, které by jet po železnici mohly, ale už třeba chybí na jak u odesilatele, tak u příjemce vlečka. Buď je pouze mimo provoz (lepší případ), nebo už je zrušena (horší případ). A co za to hlavně může? Jednak stávka odborářů v roce 1997, kdy mnoho zákazníků, co si myslelo, že bez dráhy to nejde, najednou zjistilo, že to jde i bez ní. A povětšinou i lépe, tj. levněji, rychleji, bez rozkradených či poškozených zásilek. A pak samozřejmě přístup ČD, kdy jsem se před dvaceti lety divil, jak je možné, že ČD nejsou schopny říci, kdy zásilka dorazí a když už dorazí, tak jí chtějí vyložit ihned, bez ohledu na to, že v danou chvíli není čím vůz vyložit . mot:Že ten takt může být i pomalý, třeba 2 nebo 3 hodiny, všeználku? Takže na trati 030 vymlátíme vlaky, ve kterých ještě lidé jezdí (rychlíky) a zavedeme místo nich vlaky, které se z principu nemají už šanci chytit (zastávkové osobáky) . Hele, to nedávno udělal jakýsi zpátečník Dušek, kdy na trati Pardubice - Havlíčkův Brod vyhubil taktové spěšňáky a zavedl místo nich zastávkové osobáky, navíc netaktové. Zastávkové osobáky se ze vcelku (pro normální lidi) pochopitelných důvodů nechytly. Proč asi... Ale jo, radši mne nazveš všeználkem, aniž bys byl schopen se zamyslet nad tím, jaké sem vypouštíš nesmysly . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 2-2020 |
Já jsem si myslel, že to tak nějak bude!!!! ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12918 Registrován: 8-2012 |
nebo právě to přzpůsobování konci, začátku směn, škol? To už jsme tu na příkladu "ulzu" Horka u Staré Paky prokazovali, že "netakt" vůbec nijak nesouvisel se začátky a konci směn, dokonce tam jeden vlak byl v šest nula něco. Máte nějaký příklad, kde ty vlaky teda jely přizpůsobeně začátku a konci směn, škol? Kde se vůbec v prostoru Staropacko - Královédvorsko vyskytuje taková fabrika, ke které by se přizpůsobovaly vlaky? Dřív tam valil jeden náklad za druhým s přípřeží 753, kolikrát i s postrkem Další pohádky... Jediný úsek na 030, kde něco "valilo" (tzn. jelo toho víc než cca pět párů za 24 hodin), byl Turnov-Liberec, a to hlavně kvůli PPS Zawidów, kudy se obvykle vracely na "domovskou železnici" vozy volného oběhu (krom polských např. i skandinávské na prámy přes Balt). Ostatní úseky měly tak dva (max. tři) páry manipuláků a jeden (max. dva) páry sběrných Pn "směsek" místní zátěže. Plus teda "raketa" a spotové ucelenky uhlí do Dvora Králového a šutru z Košťálova (ty ale nikdy "nevalily jeden za druhým s přípřeží"). Co by asi tak mělo jezdit mezi Jaroměří a Starou Pakou za náklady s přípřeží a postrkem 753? Vono hlavně ty pobyty byly ve Staré Pace proto, že tam hradecké "pětasedmy" a 464.0 v sedmdesátých letech braly vodu a popelily a v letech osmdesátých se ty jízdní řády obkreslovaly furt dál, akorát už s brejlovcema ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . ten takt může být i pomalý, třeba 2 nebo 3 hodiny Hele, jestli někde chcete jezdit regio v tříhodinovém taktu, tak to radši rovnou zabalte - to je dneska doprava akorát pro ty největší zoufalce jako poslední možnost. Ostatně, jak to přizpůsobíte koncům směn?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1506 Registrován: 1-2010 
|
Naruším zdejší forum jednou aktuální informací z Jičína, odkud před pár okamžiky odjel Mn vedený 742.434 a dovolím si ještě prezentovat jedno foto "modrého" nádraží se stroji 810.635,814.154,814.025,742.434 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 5-2010 
|
Tedy pánové, jednou za měsíc mě ještě drží z nostalgie navštěvovat zdejší forum, ale jak je vidět, tak pro jeden příspěvek (Sato a jeho fotky) na stránku to asi častěji nemá cenu. Pokud sem ještě chodí někdo, kdo se chce něco dozvědět, tak musím doplnit některé informace, protože to tady je jak na nějakém dezinformačním webu, nebo jak Okamurovo plácání. Pochopil jsem, že se bavíte o 030 v osmdesátých letech, takže informace o počtech zdejších nákladů jsou vcelku zkreslené (asi naschvál). Na úseku Turnov - Paka byli začátkem desetiletí minimálně 3 páry Mn vlaků, později 4 a s přelomem do devadesátek 5 párů Mn vlaků. Ty většinou vozily pouze místní zátěž pro nácestné stanice, nevozily tranzit TU - Paka. Pro tranzit sloužily dva páry Pn vlaků Turnov - Jaroměř a zpět, někdy i tři. Další tranzit jezdil jednosměrně pro Liberec z Pardubic (některé roky z Třebové) v počtu dvou kusů. Denně tudy jezdilo uhlí z Žehrovic do Trutnova a protisměrně dvě vyrovnávky. Jedna byla sběrný uhlákový vlak zpět do pánve. Další tranzit psaný od června do září byly chlaďáky z NDR do Budapešti. Ve skutečnosti začínali jezdit spíš až v září a končilo to kolem vánoc. Stejným směrem jezdil tranzit z Chotětova, který v Pace dobíral k Boleslavským škodovkám ty Vrchlabské. Posledním tranzitem byla vyrovnávka německých zetek z Chlumce, která spíš nejezdila (častěji to jelo podél labe, kde tahle trasa měla ulevit). A nakonec ten jediný výše zmíněný šutr z Košťálova. Nemělo by se však zapomenout ani na separáty karoserií a autovozů do Vrchlabí, ty ostatně vydrželi do konce tisíciletí. Pokud se to nevešlo do Pn, tak jezdil separátně i písek z Hrádku. Do jisté doby (výše byla potřeba uhlí v té době zmíněna) jezdilo separátně i uhlí do Hostinného (když už byl zmíněn ten Dvůr Králové). No a cože to jezdilo s přípřeží či postrkem? No z Jaroměře se Turnovy a Liberce strkali docela často, hlavně večerní Pn do Turnova býval často na tři mašiny. Z Paky se to už kutálelo s jednou mašinou. Opačně však jezdilo s přípřeží/postrkem nejedno Pnko do Paky, dále uhlí a hlavně dva vlaky chlaďáků, které v podzimní době své jízdy často uvízli mezi tunelama za Brodem. Jako vyjímečnost zaslouží zmínit fakt, když se něco vytelilo na trati od Turnova na jih, že za noční směnu projelo po trati do Paky přes 60 vlaků. Pro trasu z Paky do Jaroměře se to lišilo jen v typech vlaků, tam těch 3-5 párů byli Pn vlaky, nikoliv Mn jako do Turnova. No a tenhle úsek byl ochuzen o vlaky, které se uhli v Pace směrem na Martinice či odtud přijeli. No mohl bych pokračovat i výčtem Os vlaků, pro koho a v kolik sloužili a postupně se i upravovali, ale to nemá smysl. Snad jen odpověď na tu odpolední mezeru, kterou jsem v nějakém příspěvku viděl. Ty vlaky byli v Semilech ve 14h, 15h a 17h+ nějaké minuty. První dva vozily školáky z Nové Paky a pak školáky ze Semil. První dál bral lidi z práce v Brodě, druhý ze Semil. Pro úřední opozdilce jezdil ten po 17 hod. Takže ty první dva vlaky neměli smysl pro Hradečáky, ale až pro úsek od Dvora do Turnova. Když by se to sečetlo, tak až na některé slabší denní hodiny se křižovalo neustále a všude. Každopádně je pravdou, že pobyty v Pace, Turnově (u jednoho vlaku i v Brodě), nebyli z důvodu jízdy nákladky. Ta si prostála po stanicích docela dost. Ty důvody byli frekvenční a přípojové. Pro mladší ročníky ještě jednu zmínku, dříve se nejezdilo na nějakou závratnou dálku a osobáky sloužili úsekově samostatným frekvencím mezi Lb-Tu, Tu-Sm, Sm-Paka, Paka-Dvůr, Dvůr-Jaroměř (Poslední dva částečně i společně). Kdo jel dál (studenti a vojáci) tak jel těmi dvěma R. Chápu že někteří nechtěli platit příplatek, tak asi z nouze jeli o vlak dřív a mlátili se tím osobákem. Jen nechápu, že své ojedinělé zážitky přetavují na standard dřívější doby na všechny cestující. Tak jako v nedávné době jsou to jednotky kusů jedoucí Hradec - Turnov+ přesah (nedávná doba pro mě je tak 6-10 let zpátky) na vlak. V novější době netuším (jen hádám že se to nezměnilo a do budoucna nezmění) jak je to s tranzitem, začal jsem jezdit spíš busem a později raději autem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 3-2018 |
T_.H_. tak, tak přesně takhle si to taky pamatuju. Ne jako ty žvejky o kterých tu někteří bájí. Jen jsem si nevím proč vzpomněl. Když zkončila ta raketa, to jsem jezdil na střední. Tak potom po nějakou dobu jezdil jeden poštovní vůz z LBC do HRKR na nějakém 160X za hydrou. Nebo si to pamatuju špatně? A jak se pak ta Z vracela do LBC? To jen jestli si tu někdo z nostalgiků vzpomene :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2731 Registrován: 7-2017 |
It: tak koukám, že něco vysvětlovat nemá cenu. Takový Turnovak jel ráno do školy a odpoledne ze školy, ale přesně ví, jak a co jezdilo ve zbytku dne . Howg, pryč odsud. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 3-2018 |
_It_: příjemné početní bez manipulací a podsouvani. Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 3-2018 |
Jj jezdil jsem čtyři roky TU - LBC. V té době jsem byl jeden z mála. Ostatní jezdili busem za polovinu času. Dneska mi busy v relaci TU - LBC přijdou nějak tlumené koridem. Ale už tuhle relaci pár let nesleduji. Třeba proto, že mám auto. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 881 Registrován: 3-2009 |
Dneska mi busy v relaci TU - LBC přijdou nějak tlumené koridem. Ale už tuhle relaci pár let nesleduji. To je trochu protimluv, už pár let to nesledujete, ale dneska vám to přijde nějaké omezené... Ve špičce jezdí rychlé busy po 30 minutách... zkuste prosím třeba aspoň příště použít Idos, než budete psát příspěvek, ve kterém budete hodnotit, jak to jezdí nebo nejezdí. Diskutovat stylem "nic o tom nevím, Idos jsem si neotevřel, ale myslím, že toho asi jezdí míň" je fakt k ničemu... ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 422 Registrován: 5-2010
|
Turnovak: tak úplně přesně to teď nepopíšu, ale to gs za hydrou byl poslední záchvěv pošty na 030. Ta jela ráno na Os s příjezdem v půl deváté do Turnova. Zpět jezdila vložena mezi hydrou a Bnp. Důvodem bylo odvěšení Bnp v Pace. Přes Turnov to projíždělo okolo 19h nebo 20? Byl to osobák. Předtím to byl postw jezdící léta na stejném osobáku ráno a večer na raketě zpět. V roce kdy raketa začla jezdit o pár hodin dříve, začla jezdit ta pošta právě za tou hydrou. V roce 94/95 kdy jezdil Sp do Zittau, se pošta vezla na něm. Zpět na raketě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 3-2018 |
No jo, idos jsem otevřel a třeba na zítra mi to z TU do LBC nenašlo vůbec žádný přímý bus :-( |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13790 Registrován: 8-2004 
|
Hajnej: "A jen o málo dříve byly ty páry jen dva a k tomu jeden nepárový spěšňák (který byl díky menšímu normativu skoro o hodinu rychlejší než rychlík)."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 423 Registrován: 5-2010
|
Hroch: "Hajnej: "A jen o málo dříve byly ty páry jen dva a k tomu jeden nepárový spěšňák (který byl díky menšímu normativu skoro o hodinu rychlejší než rychlík)."To si určitě vymýšlíte. Dřív určitě nemohl jezdit spěšňák rychleji než nadvlak rychlík. To až potom přišla ta zvrhlá doba. " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 625 Registrován: 10-2005 |
_lt_: " Pro mladší ročníky ještě jednu zmínku, dříve se nejezdilo na nějakou závratnou dálku a osobáky sloužili úsekově samostatným frekvencím mezi Lb-Tu, Tu-Sm, Sm-Paka, Paka-Dvůr, Dvůr-Jaroměř (Poslední dva částečně i společně). Kdo jel dál (studenti a vojáci) tak jel těmi dvěma R. Chápu že někteří nechtěli platit příplatek, tak asi z nouze jeli o vlak dřív a mlátili se tím osobákem. Jen nechápu, že své ojedinělé zážitky přetavují na standard dřívější doby na všechny cestující." Tak poslouchejte vy pamětníku, nezpochybňuju vaši databázi nákladních vlaků, ale to mne celkem nezajímá. Ovšem kecy o úsekové frekvenci a ojedinělých zážitcích těch co jeli z nouze Os si nechte od cesty. Každý víkend tam a zpět není žádná ojedinělost a 8x16Kčs za čtyřčlennou rodinu bylo docela hodně peněz a většinou si to nemohla dovolit. Jasně, pokud jste byl režista, tak vás to netrápilo, ale zbytku světa nic jiného než ty osobáky často jen z ekonomických důvodů nezbývalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 5-2010
|
Takže to potvrzujete, jezdil jste jednou týdně tam a zpět a ještě navíc o víkendu. Tak to máte bezesporu dobrý přehled koho ty osobáky vozili přes týden. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2734 Registrován: 7-2017 |
Viajero, už za socíku si lidi spočítali, že se pro 4 lidi vyplatí auto, benzín stál ca. 2,50 + daň, po zrušení daně 4,-Kčs. A laskavě neoperujte soc. bídou. V 70kách už měla auto každá druhá rodina. A kupodivu, někdy v 70/71 mě vezl soused do špitálu, představte si, FIATEM 850, kapitalistickým to výtvorem! Další vedle pak měli F 600, R 8 či Simcu. Holt bída, bída a komunisti žrali děti. Jen tak mmch., mohli jste jezdit busem. Ježto jsem před převratem jezdil 15 roků a ceny se moc neměnily, tak si dodnes pamatuju: 120km vlak os..16,-, 126km..19,- + 10,-/16,- příplatek Sp/R. Bus 105km..29,-, 120km..32,-. A jestli mě paměť neklame, tak děti jezdily za půl. Pokud někdo začne operovat DBL, nechť mu prsty zchromnou! (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12925 Registrován: 8-2012 |
No tak původně tu byla řeč o devadesátých letech (kdy údajně měly lidi z vlaků vyhnat ty šukafóny nahrazující šotogenické "Bh-expresy" s brýlovcem), to se postávání v Pace a Turnově dělo bez ohledu na nákladku a její razantní pokles. Ale teď se dokonce dozvíme, jak už v sedmdesátkách měla každá druhá rodina fiata, renaulta a simcu a vedle těch narvaných vlaků jezdili všichni autem (OK, tady to trochu hapruje, ale to už se ve svatém boji za lepší včerejšky stává). Jinak jezdili jsme v osmdesátých letech nějaký čas na kontroly do fakultky v HK, tam rychlíkem (tradičním v 7:00 z Železného Brodu) a zpátky jsme se dálkově mrcasili osobákem (kolem poledne z HK) prostě proto, že nemělo smysl čekat na druhý ze dvou rychlíků (první projel Hradcem před devátou ráno) do devíti večer (!), resp. ani na ten "nepárový spěšňák" v pět... toliko jen k tomu, jak osobáky dálkově jezdili akorát ti, co chtěli ušetřit za R příplatek.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 3-2018 |
Jak si to tak pamatuju ke konci těch Bh, tak ty vlaky Turnovem jezdili prázdné, tedy pardon obsazena každá druhá čtyřka. Rozhodně tu nejezdili z kapacitních, nebo nostalgických důvodu. Spíš to byla neschopnost se přizpůsobit poptávce. Co pamatuju naší ulici, tak auto bylo ob barák, spíš ob dva. A něco zahraničního měl akorát ten vexlák od naproti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 626 Registrován: 10-2005 |
mot: "Viajero, už za socíku si lidi spočítali, že se pro 4 lidi vyplatí auto, benzín stál ca. 2,50 + daň, po zrušení daně 4,-Kčs. A laskavě neoperujte soc. bídou. V 70kách už měla auto každá druhá rodina. A kupodivu, někdy v 70/71 mě vezl soused do špitálu, představte si, FIATEM 850, kapitalistickým to výtvorem! Další vedle pak měli F 600, R 8 či Simcu. Holt bída, bída a komunisti žrali děti. Jen tak mmch., mohli jste jezdit busem." Pěkné povídačky... benzín byl v 85’ za 8Kčs, autobus, kdybyste ráčil pořádně číst výše, jezdil jednou denně mimo víkend (velmi použitelné). Aut bylo v roce 85 registrováno cca dva miliony včetně vozů státu a organizací. Polovina současného počtu, ale rozhodně to nebyla samozřejmost. A pracující inteligence si přece nezasloužila odměňovat jako ti skutečně pracující. Nikdo nemluvil o bídě, ale žádná hitparáda to nebyla. Prostě předstírat, jak schopná, výkonná a použitelná byla tehdy železnice na 030, je lež do vlastní kapsy. TO byla bída. Muzeum dojíždějících Bai a Ba z konce 50. let. Jezdil jsem tam celkem pravidelně nejen v ony pátky a neděle, a když jsem pak otevřel Tůmův Atlas dopravy, který byl vydanej někdy 1982 a ukazoval železnici na západ od nás... jo to bylo porovnání ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13490 Registrován: 5-2004 |
"autobus, kdybyste ráčil pořádně číst výše, jezdil jednou denně mimo víkend" Rokytnice - Hradec v kladiva ráno v 6. Harrachov - Brno (přes Hradec) z Jablonečku kolem 7,40 denně) Pak jel ještě v neděli odpoledne kolem 15,30 od Kroupúů Harrachov - Hradec. Krom toho jezdila linka Harrachov - Přerov (horem přes Náchod), o víkendu pak třeba Kolín - Rokytnice. Mimoto šlo dojet do Vrchlabí odkud toho jelo na Hradec docela dost. Dokonce šlo jet denně ve 4,20, vlakem pak ve 4 na Krakonoše s přípojem do Hradce zrychlenkou z Ostroměře... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1508 Registrován: 1-2010
|
Dovolím si také přispět do této diskuze - měli jsme automobil Škoda 100 z roku 1972 a co si pamatuji tak v našem domě měli téměř všichni v 70.letech automobil (kupodivu žádný z nich nebyl západní výroby), cena benzínu od roku 1979 6,50 kčs , někdy v 80.letech šla na 8 kčs , Škoda 100 měla spotřebu cca 8l na 100km a jízdenka vlakem z Jičína do HK stála 8 kčs , takže každý si doufám umí spočítat, v jakých počtech osob se co vyplatilo, není to obhajoba časů minulých, pouze konstatování. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 627 Registrován: 10-2005 |
Harrachov - Brno (přes Hradec) z Jablonečku kolem 7,40 denně) Pak jel ještě v neděli odpoledne kolem 15,30 od Kroupúů Harrachov - Hradec. Krom toho jezdila linka Harrachov - Přerov (horem přes Náchod), o víkendu pak třeba Kolín - Rokytnice a) nikde jsem netvrdil, že jsem chtěl jezdit do/z Jablonečka (ony totiž ty vaše dálkáče často nestavěly) b) rodina s přestupem ve Vrchlabí, fakt super rada, c) Ty Harrachováky fakt super úsekově z 042, já si ty kecy řidičů, co neberou ještě pamatuju. Takže zbejvaj ty kladiva Rok - HK, v 15:15 zpět, že? Prostě si vymejšlíte.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3834 Registrován: 5-2002 |
Spíš to byla neschopnost se přizpůsobit poptávce. Ten vlak musel pobrat lidi někde u Hradce, tak na to musel mít kapacitu. No a když to byly vlaky Liberec - Havlbrod (to byl extrém, asi dva vlaky denně) nebo Liberec - Hradec, tak to někde muselo být míň využité. Že by se dráha přizpůsobovala poptávce zavedením většího počtu vlaků, to nešlo z mnoha důvodů, jedním z nich je, že si tehdy takovou dráhu nikdo neuměl představit. Muzeum dojíždějících Bai a Ba z konce 50. let. Já si pamatuju soupravy 2*Bai (tyhle)+BDa+2*Bai. Špinavé tak, že z nich ta špína kapala. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 628 Registrován: 10-2005 |
Jj, Tatra Smíchov, myslím, že pak měly označení Bp. Občas i kupátka, která jim ve výrobě předcházela právě koncem 50. let. Chyběla jen ta pětasedma. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15220 Registrován: 3-2007 |
A jen na doplnění: Rychlíkový příplatek byl 16,-Kč v době, kdy hrubá hodinová mzda strojvedoucího činila 15,30 Kčs/hodinu. Pásmo 51-60 km osobákem stálo 8.-Kč, dětské polovic. DBL. Pane Samek, proboha, kolik je vám let, že si pamatujete, kolik partají mělo v sedmdesátkách v baráku auto ? (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 2-2018 |
15813/814-183-0 35 min zpoždění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 3-2009 |
Turnovak: No jo, idos jsem otevřel a třeba na zítra mi to z TU do LBC nenašlo vůbec žádný přímý bus :-( Tak asi neumíte hledat. Mě je Idos (na příští sobotu) normálně nachází. I v sobotu tam bus jede, není jich teda moc, ale jsou (i "rychlíkový" se najde). Je ale fakt, že o víkendu se to víc nechává na vlaku (který jezdí prakticky bez omezení po celý týden). Aspoň jsme ale zjistili, že nejen že ten Idos nepoužíváte, ale že ho ani použít neumíte. V pohodě, nikdo neumí všechno, ale s takovými "znalostmi" tady pak nepište svoje "moudra" o tom, jak nic nejede. Rychlíkové linky jsou 540370, 670350, 670550, zastávková 540340. O víkendu v provozu jen některé. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 3-2018 |
No právě, vlak je TERNO v sudou, v sudou půl a pak 90 minut díra. Když to srovnám s tou tramvají do JBC 60/30 minut. Jinak za ten IDOS se omlouvám je to MÁ chyba a jdu se postupně válet ve svých výkalech. Uvědomil jsem si to když jsem předjíždel jeden z nich (370). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23119 Registrován: 5-2002
|
LT: S tím normativem je to pravda, ale zbytek je jen manipulace. Ten Sp jezdil bez přepřahu, takže z té skutečně půlhodiny je to po odečtení čtvrt hodinového přepřahu v Hradci pouhá čtvrt hodina díky normě. Ono asi taky záleží na tom, v jak kterém grafikonu a odkud až kam. Bohužel jízdní řád někdy z půlky osmdesátek, kdy mě ten rozdíl zaujal, nejspíš nemám vůbec a ten o fous mladší sice někde mám, ale s sebou jsem si ho teď fakt nebral... Ty vlaky byli v Semilech ve 14h, 15h a 17h+ nějaké minuty. Jo, to si ještě celkem pamatuju, možná bych dal dohromady i čísla. Dolů 5412 (která křižovala v Brodě), pak 5414 (tuším motorák?) a tuším 5420, která křižovala v Semilech, takže od Košťálova vjížděla odbočkou, což tehdy pro mě bylo extra šoto... TH: a to hlavně kvůli PPS Zawidów Pamatuju na ranní chlaďáky, jmenovalo se to tuším Vn 49395 nebo 49397 a jelo to ze Schlaurothu do Pešti. Mělo to asi 400 metrů a někdy to jelo tak, že se to v Semilech přimotalo do křižování (snad 5410 x 5401 nebo tak nějak), takže to muselo nejdřív přes jeden a pak zas přes druhej námezník...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 2-2013 |
Já jen do této vzpomínkové diskuze přidám, že dnešní Mn z Turnova veze deset vozů až do Nové Paky - 743.007 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1509 Registrován: 1-2010
|
Mladějov - je-li to důležité tak 50 a jako kluci jsme se o auta samozřejmě zajímali - dům ve kterém jsem bydlel byl jak se říkalo družstevní, postavený "svépomoci" takže obyvatele se znali lépe než jinde a většina dětí byla podobného věku. Auta byla samozřejmě tématem různých debat mezi chlapci - např. kdo má lepší i když tato debata byla dosti jednotvárná, většinu tvořila právě ta Š100, nějaký ten stroj z NDR, vrcholem pak LADA. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11505 Registrován: 4-2003 |
Sato:Mladějov - je-li to důležité tak 50 a jako kluci jsme se o auta samozřejmě zajímali Stáří padesát let znamená, že vzpomínky, které nejsou úplně zkreslené dětstvím, začínají tak okolo roku 1980. Čili údaje ze sedmdesátých let jsou na úrovni agentury JPP . Sám si toho z dětství pamatuji nadprůměrně hodně, ale z této doby je to asi takto: Vzpomínám si, že jsem něco viděl, přesná datace neexistuje a pak to dohledávám dle fotek. Viz třeba mi utkvěla v paměti nepoužívaná výhybka na tramvajové trati v ulici Na Příkopě (jsem z Prahy) a pak jsem našel fotku, že ta výhybka skutečně existovala a že to není jen výplod mé dětské fantazie. V době, kdy došlo ke zrušení výše zmíněné tramvajové trati, mi bylo nějakých necelých sedm let. Stejně tak jsem si dle jiných fotek ověřoval, jak to bylo s jednokolejnou tratí v ulici 28. října. Z oblasti železnice jsem si zpětně zrekonstruoval to, jak byla překládána železniční trať mezi žst. Braník a žst. Modřany a postupně přestavována původní trať na vlečku, která už také zanikla. To už mi bylo mezi 12 a 17 a tam už ty vzpomínky jsou daleko přesnější, dají se použít a také jsem je již na k-report v této věci napsal. Ale vzpomínky z období, kdy mi bylo šest až sedm, jsou již hooooooodně mlhavé... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1510 Registrován: 1-2010
|
Bram - jestli vy si nic nepamatujete z 7- 8 let je Váš problém, ta auta si pamatuji celkem dobře, jak jsem psal vedli jsme o tom celkem často debaty. Byl bych možná u většiny obyvatel toho domu i ty auta přiřadit. Mimochodem další důkaz, že do této diskuze nemá cokoliv v dobré víře psát, protože někdo velmi "inteligentní" to hned rozporuje, ale ne argumenty, pouze svými výplody. (Příspěvek byl editován uživatelem SaTo.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 3-2018 |
...to hned rozporuje... tak mi to tu bohužel přijde |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13493 Registrován: 5-2004 |
Tak já mám o desítku víc tudíž už od počátku těch sedmdesátek. Auta po roce 70 velmi rychle přibývaly - a to tak že uř někdy v půli 70-tek byl problém s parkováním v širším centru Prahy (Vinohrady, Žižkov, Nové Město). Jiná věc byla využití aut - málokdo jezdil denně do práce neb dojíždění VHD bylo a) laciné b) nejezdilo se "lán světa" neb práce byla ve vězšině míst a ne jen v pár městech. A "průmyslových zónách" na zelené louce kam VHD (použitelně) nejezdí. Zatímco tehdejší fabriky a průmyslový oblasti byly cílem VHD. Jezdilo se hlavně "na výlety, dovolený a chaty/chalupy". Viz hodinové kolony v neděli na příjezdech do Prahy. Nebo podle čeho asi stvořili Katapulti někdy kolem roku 78 (to vyšla, tak nejspíš o rok dřív) písničku Každé ráno? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2744 Registrován: 7-2017 |
No ono když párkrát týdně pod okny zadrnčel Trabant, kdo by si ho nepamatoval . Ony i jiné značky měly svůj typický zvuk (věc dnes téměř neznámá). A možná i Sato má nějaké fotky, focení nebyla výsada pouze pražáků . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11506 Registrován: 4-2003 |
Sato:Bram - jestli vy si nic nepamatujete z 7- 8 let je Váš problém, ta auta si pamatuji celkem dobře, jak jsem psal vedli jsme o tom celkem často debaty. Byl bych možná u většiny obyvatel toho domu i ty auta přiřadit. Ale pamatuji a docela dost. Jen to člověk viděl dětskýma očima a také dost ujíždí datace. Viz třeba nehody, kde jeden diskutující, co tam dává příběhy ze svého strojvůdcovského života, se strašně diví, když jeho vzpomínky jsou podrobovány rozborům a občas se někomu něco nezdá. Vzpomínky prostě podléhají zubu času a to tím spíš, když jde o dětské vzpomínky . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12951 Registrován: 8-2012 |
Je super, jak se tu devadesátky míchají se sedmdesátkama podle toho, co se do DBL zrovna víc hodí. Takže jak to bylo s těma autama? Paradoxně (no, v socíku paradoxy byly ve všem) to bylo v sedmdesátkách lepší než v osmdesátkách (kdy už soudruhům teklo do bot dost krutě). Že to pořád byla doba "vymknutá z kloubů" svědčí i to, že auto v bazaru bylo dražší než nové v Mototechně (protože bylo a nečekalo se na něj). V sedmdesátých letech se dokonce objevil "volný prodej" (adjektivum volný je potřeba brát s velkou rezervou, stále šlo o "podpultovku" přes známé a úplatky, ale už to nebylo nutně s "vinkulací kupní ceny" a několikaletým čekáním). Cenově to samozřejmě byl kosmický zásah do rodinného rozpočtu a auto se kupovalo jako celoživotní investice, popř. i v rámci širší rodiny ("třígenerační" ). "Stovka" kolem pětašedesáti tisíc, "polský fiat" (125p) třináctistovka 99.000 Kčs (patnáctistovka o deset víc), nebo třeba ona Simca 1301 za 105.000 Kčs... při průměrné vejplatě kolik, dva nebo dva a půl tisíce měsíčně? No a v osmdesátkách se to zase svezlo do sraček víc - Simcu už si nikdo za koruny nekoupil, protože bolševik hlavně potřeboval valuty, takže všechny ty zelinářské Fiaty, Renaulty, Cortiny a SAABy 99 šly přes Tuzex (za "bony": Simca 1301 za 16.300 TKčs vydávaných výměnou za cizí měnu = u veksláka 1:5 na Kčs bylo nějakých 82.500 Kčs, zase paradox - bolševik dostal míň v dolarech než přímo v "československých" korunách, ale byla to ta tolik potřebná valuta). A k tomu se prakticky "za každou cenu" pokoušel vyvážet ty šunky z Mladé Boleslavi do světa (na čemž paradoxně nakonec vydělal i čs. socialistický občan, protože se někdy v polovině dostala na vnitřní trh velká zrušená zakázka škodovek, takže konečně bylo fakt možné "přijít a koupit", pokud vám teda stačila žlutá "užovka"), jen v Tuzexu byly i některé lepší motorizace škodovek (120 GLS). Reálně se v sedmdesátých letech na československém trhu prodalo asi 150 tisíc aut ročně (dnes asi dvounásobek jen za ČR bez Slovenska), osmdesátky byly (paradoxně?) slabší (z výše uvedených důvodů - poptávka byla vyšší než nabídka).
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 2-2020 |
Pokud někdo napíše, že v 70-tých .... nebo 80-tých letech byly běžné Simcy, Renaulti a Fiati, tak to nemá cenu ani odpovídat, protože to je naprosto mimo. V té době jsem byl malý a potom mladý kluk, ale když se to někde vyskytlo, ihned jsme si to šli prohlédnout a "zaslintat" si. A pokud to někdo v širokém okolí měl, všichni jsme to přesně věděli. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1273 Registrován: 6-2006 |
Ve větších městech byly běžně viditelný. Nebyly jich záplavy, ale byly. Stejně i Chryslery, Austiny, Taunusy 17m i 20m. Nebo Citroeny. A už v sedmdesátých. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1511 Registrován: 1-2010
|
T.H.- když už něco prezentujete, tak alespoň ne bludy - Škoda 100 v roce 1972 stála 56 000 kčs (ne 65 000) a asi za rok-dva byla zlevněna na 45 000 kčs - obojí byl samozřejmě kosmický zásah do rozpočtu, však ta naše vydržela jako rodinné auto 20 let. S tou podpultovkou v případě Š100 nedovedu posoudit, řekl bych že horší bylo sehnat například kolo Favorit. Ještě s tou Škodou 120 GLS - rodiče kamaráda jí měli a z Tuzexu nebyla. (Příspěvek byl editován uživatelem SaTo.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12954 Registrován: 8-2012 |
Škoda 100 v roce 1972 stála 56 000 kčs ... na "poukaz" (dobrozdání závodního výboru pro zasloužilého soudruha), nikoli ve "volném prodeji". I proto byla auta v bazaru dražší než nová.(Obdobně např. invalidi měli jednou za čas nárok na "zlevněné" auto, obvykle trabanta.) a asi za rok-dva byla zlevněna na 45 000 kčs V polovině 70.let, kdy nabíhala (s obvyklými porodními bolestmi) výroba modelové řady 105/120. P.S. ceník Mototechny z roku 1978 zde i s komentářem kolem koupě. Když už teda zoufalá argumentace ve prospěch DBL dospěla až sem.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2745 Registrován: 7-2017 |
T.H. plácá z hladu. Š 100L, 1974, 46.000,- Kčs, bez známostí a pořadníku přímo v M.B.(synek kulaka nemohl dostat poukaz). Možná bych ještě našel účet. A v 1974 byla série 105/120 ještě hudbou budoucnosti. Ovšem vy to, jako vždy, demagogicky okecáte. A jen tak pro zajímavost: na jakou dobu si tak běžný pracant (ne managor či podnikatel) dnes za svoje kupuje auto? (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10694 Registrován: 4-2003 
|
1974, 46.000,- Kčs, bez známostí a pořadníku přímo v M.B. Točíte se na nesmyslech, obecně se jednou za cca čtvrtletí životní úroveň cca zdvojnásobí - navzdory tomu, že je podle některých hůř a hůř. Od doby nás dělí 46 let a jsme jinde - od kupní síly až po vnímání auta coby dražšího spotřebního zboží. (Jinak to 100 malých bolestí za 46 tisíc Kčs v roce 1974 by dneska stálo asi 710 tisíc Kč. A připočtete si enormní servisní náklady při dnešní ceně práce.)
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12955 Registrován: 8-2012 |
Ceník aut Mototechna 1974. K "já jsem to neviděl a tak to neexistovalo": aut byl na socialistickém trhu dlouhodobě nedostatek. Nevím, co na tom chcete zpochybňovat - že jste zrovna se štěstím koupil nějakou neodebranou skladovku a proto je celá historie socialismu lež? Proč se teda dělaly ty fronty, vinkulace a výzvy k odběru, když mohl kdokoli kdykoli "přijít a koupit bez známosti a pořadníků"?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2746 Registrován: 7-2017 |
Od doby nás dělí 46 let a jsme jinde Ale o tom to je a někteří to ne a ne pochopit a furt budou mlít o DBL . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1512 Registrován: 1-2010
|
T.H.- vy jste opravdu plácal nejvyššího kalibru - prezentujete tady kraviny a když se prokáže , že to tak je tak bez znalostí a ověřování prezentujete jinou - u té Škody 100 je to s těmi cenami fakt, u nás v v širší rodině jich bylo několik, ale jen moji rodiče měli tu za 56 000 kčs - měla kliky "ven" všichni ostatní měli kliky dovnitř a za těch 45 nebo 46 tisíc, ale chápu všichni to byli zasloužilý soudruzi, vlastně dle vaši teorie všichni kdo v 70.letech měli auto Š100 byli zasloužilý soudruzi, kdo tedy potom byli Ti co měli třeba LADU? To už asi museli být agenti STB. Vy jste někde ode mne četl, že dřív bylo líp? Že byl nedostatek všeho nepopírám viz kolo Favorit, nebo v 80.letech třeba motocykl Simson, ale není třeba démonizovat více než jak to bylo. (Příspěvek byl editován uživatelem SaTo.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12956 Registrován: 8-2012 |
100 malých bolestí za 46 tisíc Kčs v roce 1974 by dneska stálo asi 710 tisíc Kč Správnější srovnání je, co si v roce 1974 mohl koupit "NSR-mot" u zlého kapitalisty vykořisťovatele: VW Golf (1. generace přišla na trh zrovna na jaře 1974) stál osm tisíc marek při průměrné mzdě 1.700 DM měsíčně. To by ta "hundrtka" musela stát 12 tisíc korun... A to na něj nečekal jako jeho východoněmecký Genosse deset let na trabanta. A jen tak pro zajímavost: na jakou dobu si tak běžný pracant (ne managor či podnikatel) dnes za svoje kupuje auto? Za mediánových cca 29.000 Kč se nová fabia v holobytu ("s klikama ven") dá pořídit za deset měsíčních platů a určitě se nepořizuje na dvacet let. Dvacetiletá auta jsou dnes ty poslední felicie s "hráběma" a kolik jich asi tak uvidíte na silnici? A když už, tak to jsou mrdky v posledním tažení a s nájezdem bytovka - LIDL ve stovkách km ročně. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 2-2020 |
No, u stovky jsem to ještě neslyšel, říkalo se tak Škodě 1000 MB ..... jako tisíc Malých Bolestí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2747 Registrován: 7-2017 |
Ony 20 roků nemusí být končící Feldy (2001), ale i začínající Oktávky (1996, facelift 2001). A jinak končím, jdu si dávat 29000 měsíčně stranou a na zimu si usušit seno a ze studně nanosit vodu. Taky budu muset sehnat liščí ohon a ebonitovou tyč a zahřeju se během lesem. Snad to těch 10 měsíců vydržím...Jen aby v tu dobu ještě byla klasická paliva, v kravinách funguje EU rychle. Jak dobře na tom byl ten soudruh z NSR, když si mohl koupit za 5 platů Golfíka a nemusel jíst, pít, bydlet..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10695 Registrován: 4-2003
|
Sato: měli tu za 56 000 kčs - měla kliky "ven" všichni ostatní měli kliky dovnitř a za těch 45 nebo 46 tisíc, Neni to v principu jedno??
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2936 Registrován: 9-2003 
|
Po mnoha dnech opět v Nové Pace nějaké nákladní vozy: Dva sypáky s uhlím: A 8 vozů k nakládce dřeva (6 bulharské a 2 rumunské registrace):
Z nejhoršího jsme uvnitř!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23121 Registrován: 5-2002
|
TH: "Stovka" kolem pětašedesáti tisíc Co si vzpomínám na našich rodinné vozy, tak embéčko z roku snad 1969 bylo za 46 tisíc, Wartburg 353 "limuzína" (ale fakt netuším, zda kombík prostě "nebyl" nebo by se nedal otevřít kufr v garáži) v roce 1976 za 55.500 a Lada 2105 v roce 1987 za 72 tisíc. Oproti tomu moje Berlingo v roce 2002 za 408 tisíc a v roce 2017 za necelých 400 tisíc. Vše nová vozidla. mot: když si mohl koupit za 5 platů Golfíka a nemusel jíst, pít, bydlet Zcela analogicky se při přepočtech měsíčního platu na pecny chleba / flašky piva / půllitry banánů neuvažuje koupě auta ani benzín. K pochopení stačí nemít uvažování blondýny, která rozporuje naměřenou rychlost v km/h tvrzením, že vyjela teprve před čtvrthodinou...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12957 Registrován: 8-2012 |
Neni to v principu jedno?? No, DBListům to určitě jedno není, když můžou na jednotlivostech (o X let jindy si koupili auto v holobytu - např. bez stahovacích oken vzadu - za jinou cenu a přitom "šli náhodou kolem a měli je" - asi jako když JirkaXXL kupoval "z ulice" kolo Favorit ) ze svého pohledu "dokázat", že T.H. kecá a plácá... A myslí si, že tím skryjou podstatu, totiž že aut bylo kvůli socíku málo a byla drahá (ne o pár tisíc "dokázaného" rozdílu, ale čtyřnásobně proti reálným cenám o pár set kilometrů na západ). Vtipný na tom je hlavně to, jak sem vstoupí s tezí "dřív bylo líp, protože bylo málo aut a lidi jezdili pětivozovým osobákem s brejlovcem", načež se dialekticky dostanou do pozice advokacie, že "dřív bylo líp, protože dostupné a levné auto měl každý druhý v ulici" . To je fakt neprůstřelné
電車オタク
|