Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) | předcházející | další |
Železniční uzel Brno (ŽUB)dolů |
diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
---|---|---|---|---|---|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 18. 01. 2016 | Bram | 60 | 1 | 18-01-16 10:53 | |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 13. 05. 2016 | gorosss | 60 | 1 | 13-05-16 12:14 | |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 05. 08. 2016 | Asdf | 60 | 1 | 05-08-16 10:44 | |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 15. 08. 2016 | Asdf | 60 | 1 | 15-08-16 20:07 | |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 02. 10. 2016 | Asdf | 60 | 1 | 02-10-16 16:24 | |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 06. 10. 2016 | Suchol | 60 | 1 | 06-10-16 01:41 | |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 12. 10. 2016 | David | 60 | 1 | 12-10-16 13:15 | |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 27. 10. 2016 | Suchol | 60 | 1 | 27-10-16 18:53 |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 743 Registrován: 8-2006 |
Practicus: máš pocit, že je přenosová soustava u nás nestabilní? To asi každý koukáme na jinou hodnotu frekvence - v pohodě se drží okolo hodnoty 50,05 Hz, ale spíš běžně na hodnotě 50,01 Hz, čili občasná odchylka sítě je pět setin herců do plusu či mínusu. Nesmíš moc věřit "zaručeným" informacím z tisku. Při těch solárech a větru se spíš tlačí nahoru napětí, ale i to jsme schopní regulací jaloviny ukorigovat (v Slavěticích v uzlu se napětí zvedne na 413 kV a všech 10 strojů (EDU i EDA) jede na hlídači meze podbuzení). Ale to soustava v pohodě zvládá. Věř tomu, pošlu ti sken obrazovky hodnot kmitočtu sítě. |
Practicus
|
|
Neregistrovaný host 89.103.184.177 |
Vasekpetr1 - já netvrdím, že máme špatnou síť, jen, že se ta stabilita snížíla díky nestabilním zdrojů, na západ od našich hranic s tím mají nemalé problémy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 935 Registrován: 4-2003 |
To Suchol: A bylo by k dispozici alespoň to malé měřítko? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2885 Registrován: 5-2004 |
Tři texty z Respektu k nádraží, které stojí za přečtení. Druhý a třetí článek jsou reakce na první. Brněnské nádraží bez emocí Polemika: Brněnské nádraží jako válka světů Polemika: Brněnské nádraží je příkladem zanedbání uživatelské perspektivy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1712 Registrován: 9-2005 |
Reakce ve druhém a třetím článku bez většího úsilí vyvracejí argumenty, obsažené v první Reinerově stati, která vlastně obsahuje jediné věcné skutkové tvrzení - dokoupilovskou bariéru, což ne nesmysl, protože drážní těleso je minimálně z jedné strany vůči svému okolí na úrovni +1, takže prostupné pomocí podchodů a podjezdů. Druhý a třetí článek jsou zdařilým zamyšlením nad fungováním městského organismu. |
Charles K.
|
|
Neregistrovaný host 193.84.164.144 |
Arch. Lukáš Tittl, spoluautor, představí vítězný návrh z otevřené mezinárodní dopravně-urbanistické soutěže pro nové brněnské nádraží umístěné v lokalitě pod Petrovem: https://www.facebook.com/events/1773985352875232/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 523 Registrován: 3-2013 |
Při nedávném odjezdu do Prahy jsem se dost zhrozil, jak vypadá dlažba na nově opraveném druhém nástupišti. To se to nikdy neuklízí? Dávám to sem kvůli argumentaci, jak je stávající nádraží hnusné a jak to nové (jedině u řeky) bude bůhvijak prvotřídní. Kde je záruka, že tam ty peróny nedopadnou stejně. To opravdu není o poloze nádraží. |
Racek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1647 Registrován: 5-2004 |
TMB: vytanul my na mysli citát z Betty McDonaldové: Podlaha, která by se špinila stejně rychle nebo rychleji než jedlová prkna, by musela být jedině podlaha z bílého sametu. Beton je pórovitý materiál, cokoliv se na dlaždice vylije, tak se do nich rychle vsákne a žádná běžná metoda úklidu už to neodstraní. Možná to chtělo zvolit jiný odstín, na tmavém by ty fleky nebyly tolik vidět |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1713 Registrován: 9-2005 |
Wapka s nějakým dostatečně silným čistícím prostředkem by si s tím neporadila? Nechce se mi věřit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 3-2013 |
Nechci se hádat, ale takhle zasviněný dlážděný chodník jsem viděl málokdy. Jestli to není tím, že na něj občas zaprší. |
Morrison
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 12-2008 |
Když na tu dlažbu leje, tak se to z ní zase, alespoň částečně, vyplaví. Kromě toho existují i různé impregnace, aby se ty póry zacpaly a tolik se to nešpinilo. Doma na terasu jsme to nakonec nedávali, takže nevím jak dobře to funguje a jak dlouho to vydrží, ale tak aspoň trochu snad jo. Nedělám si však iluze, že by do toho tady někdo investoval. Já se hrozím minimálně jednou do týdne a to už od otevření opraveného nástupiště, protože první skvrny se tam objevily prakticky ihned... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1714 Registrován: 9-2005 |
Podělím se o pár domjů ze ffčrejší přednášky ing. arch. Lukáše Tittla na dopravní fakultě ČVUT. Prezentace se soustředila na urbanistický pohled přestavby nádraží. Dopravní uspořádání nádraží autoři vítězného návrhu převzali ze studie IKP, tedy včetně podzemní stanice. Na můj dotaz, zda je jejich řešení kompatibilní s variantou E, mi LT odpověděl, že o tomto řešení ví, ale dívá se skepticky na jeho kapacitní možnosti. S velkou rezervou se stavěl rovněž ke zvětšení počtu kolejí na Šimice s odůvodněním, že trať vede zástavbou (což je pravdou akorát z poloviny). Na jeho návrhu je nejsympatičtější myšlenka postupného budování a prorůstání nových čtvrtí do dnes volného území. Nehraje si na nějaké nové chimérické centrum, ale navazuje na stávající stav. Nepochybně velmi zajímavý návrh ale bude potřebovat v některých směrech důkladnější dopracování. Jak sám autor přiznal, nemají spočítané dopady na některé klíčové křižovatky, zejména Nové sady s odbočením tramvajové trati do Úzké a zejména s vjezdem a výjezdem busů na nový terminál. Dvě paralelní tramvajové tratě na Dornychu/Plotní a Trnité mi taky nepřipadají úplně dotažené, zejména když se do Úzké bude moci dostat pouze z Nových sadů nebo Hybešovy, ale už ne z Husovy. Nápad udělat z bus terminálu u grandu městskou tržnici sám o sobě špatný není, ale jen za předpokladu, že by byl někde jinde na ringu dostatečně kapacitní bus terminál (se Zvonařkou se díky Bohu nepočítá). Jako problematické vidím úplné vyloučení IAD z Nádražní, zejména v kombinaci s přivedením šaliny na Úzkou, která by takovou dodatečnou zátěž neměla šanci pobrat. Další "drobností" je zrušení vlečky na výstaviště, s níž údajně město nepočítá, přestože by asi nebyl problém ji z nákladového průtahu zachovat. Padla také poznámka ke studii proveditelnosti a naznačena obava z jejího vyznění vzhledem ke zpracovateli (SUDOP), který léta kreslil jen odsun. Při prezentaci vítězného návrhu varianty Řeka údajně její autoři přiznali, že nemůže fungovat bez SJKD. Autor také upozornil na to, že prosazuje-li politická reprezentace dlouhodobě projekt proti vůli vlastních občanů, dostane to spočítáno a občanstvo již nalezlo efektivní nástroje, jak se takovému postupu bránit. V paralele s projektem rychlodráhy na cajzloffské letiště se konstatovalo, že tento odpor není obstrukčně destruktivní, ale obsahuje návrh přijatelného řešení, tedy neodsunu. Auditorium tvořili studenti a inženýři, dalo by se říci odborníci, kterými se tak rád zašťituje předseda spolku Brno+ Kotzian, navíc nezaujatí, bo naprostá většina nemá k Brnu jakýkoli vztah. Z cca 50 účastníků byli pri závěrečném hlasování 2 pro Řeku, zbytek pro Petrov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 9-2005 |
Při opravě 2. a 3. nástupiště někdo hrubě podcenil objem odpadkových košů. Ty úzké roury jsou věčně plné přetékající do všech stran.
Od roku 1985 Za Moravu! Moravská národní obec
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 5-2016 |
G-finger: Díky za dotaz na var.E (já jsem na přednášku nemohl přijít). Arch. Tittlovi jsem už dřív říkal, že má slabé dopravní řešení (např. místo, aby byl v přednádraží prostor pro tram. infrastrukturu, je tam navržena nová budova). A teď se to potvrdilo, nemají prokázánu provozuschopnost navrženého dopr. řešení (aby to fungovalo, překáží tam ten barák). Bude z toho i video? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1715 Registrován: 9-2005 |
Nevim,jestli to někdo natáčel.Urbanisticke řešení 6 čtvrti se mi líbí moc,ale dopravní stránka věci by se asi měla dopracovat. Víc tramvajových koleji do Nádražní je zbytečných a smyčka je na NS |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 5-2016 |
Tram. uzlem kolem nové nádražní haly bude projíždět víc linek než před dnešním nádražím a aby jezdily bez zbytečného zdržování (líp než dnes), budou třeba tzv. předjízdné koleje, a to i v Nádražní ul. Proto není možné do přednádraží umisťovat nějakou budovu, která by navíc potřebovala ještě obsluhu auty. Trapný je taky hlavní Tittlův obraz, kde mezi tram. zastávkami a hlavním vstupem do nádraží nechal aut. průjezd z Hybešovy/Husovy do křiž. s Masarykovou - ten se samozřejmě musí zrušit. Hlavní aut. obsluhu nádraží K+R a taxi si přestavuju v širokém podjezdu přeložené Hybešovy, kdežto autobusové nádraží podél M.Ameriky, jak je to i v ofic. var.B. Arch. Tittl si zřejmě neuvědomuje, že přemostění s kolejemi a nástupišti bude mít hromadu pilířů, mezi nimiž by se rozměrné autobusy špatně točily a navíc by zbytečně zvyšovaly dopr. zatížení křižovatek v těsném okolí nádraží. (Příspěvek byl editován uživatelem Suchol.) |
Petr31
|
|
Neregistrovaný host 46.13.135.120 |
Suchol: Pilířů bude mít tolik, aby stavba dopravně vyhovovala a podle toho se mostní konstrukce nadimenzuje. Takto to ve stavařině chodí. Opravdu nerozumím vašim "vylepšováním" stávajícího uzlu MHD jen aby varianta Petrov("B") vyšla jako špatná. Uvědomujete si, že ve výsledku lidé, kteří tyto vaše příspěvky čtou nabývají dojmu, že odsunutá varianta je tím pádem lepší. Je hezké, že prosazujete řešení s nádražím v centru (i když si myslím, že mimoúrovňové křížení tratí v Židenicích by narazilo na těžký odpor a tříkolejné vedení dále na Slatinu by bylo taktéž slabým bodem, to nemluvím o neřešení zastavování na letišti, což je klíčové pro trať Brno-Přerov), ale z vašich příspěvků vyplývá, že tzv. varianta "E" je jen vámi zpracovaná a není vůbec porovnávaná(z příspěvků ostatních to vypadá že ji berou jako oficiální). Příště bych to vždy raději uvedl a nebo ji nepojmenovával "E", protože už v minulosti se jiné řešení jmenovalo "E". Takto si příště každý z nás může přijít s variantou, kterou bude prezentovat jako "E". |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 5-2016 |
Nejvíc variant bylo v letech 91-92 a končily písmenem D, o žádné jiné var.E nevím. Var.E z letošního roku je kombinace jednoduchého NvC v jedné úrovni s méně náročným a méně problematickým napojením budoucí pražské tratě RS od jihu (ve srovnání s var.B). Smyslem var.E je taky to, že i při menším počtu průjezdných kolejí, než má var.A, bude nádraží mít lepší provozní parametry vč. větší rezervy propustnosti - díky MÚ-křížením na vstupujících tratích z obou stran. Slatinský trojkolejný úsek, který je stejný jako ve var.A, proto ve var.E vyhoví líp a zastávka u letiště bude možná stejně jako ve var.A. Zásah v Židenicích přitom bude mnohem menší než ve var.A. |
horak
|
|
Neregistrovaný host 89.29.99.11 |
Brněnské nádraží čeká rekonstrukce za čtvrt miliardy korun. S rekonstrukcí začne za rok na podzim společnost Brno new station development, která má budovu nádraží pronajatou od Českých drah až do roku 2048; oprava je součástí nájemní smlouvy. Mimo jiné bude opět zprovozněna restaurace Secese a vznikne podzemní parkoviště pro 350 aut. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/nadrazi-v-brne-ceka-rekonstruk ce-bude-stat-ctvrt-miliardy_405372.html |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 5-2016 |
Jde o rekonstrukci stáv. budovy a výstavby (jenom parkoviště??) severně od ní u Benešovy ul., což nijak nekoliduje se záměrem NvC ve var.E. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 9-2005 |
A nikoho nenapadlo, ze by se přitom mohla dostavět vybombardovana věž a obnovit litinové podloubí u vychodu |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 131 Registrován: 5-2016 |
Věž asi nejde komerčně využít ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1510 Registrován: 4-2006 |
Suchol: ani jako minaret?
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 132 Registrován: 5-2016 |
Zkuste to navrhnout G-fingrovi, ten o tu věž stojí nejvíc ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1717 Registrován: 9-2005 |
Vy volové, ta budova byla kdysi krásně symetrická, s podloubím z litinový h sloupu a dnes je neúplná a zmršena přístavbou u východu.Komercni využití neni ffsechno, kdyz uz se ten barák bude opravovat, tak ať se reko udělá zgruntu a vypadá to jako driv. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 10-2014 |
Tentokrát NAPROSTÝ SOUHLAS !!! |
micek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 11-2015 |
V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun Přednádražní prostor v Kr.Poli (a vlastně i v Řečkovicích) trpí také hlukem z "dálnice" na mostě. Pokud se ji nepodaří nějak ztišit, tak z toho těžko lze udělat veřejný prostor, kde je radost pobývat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1720 Registrován: 9-2005 |
Taky už jsem přemýšlel, zda by nebylo lepší svitaffskou výpadoffku umístit na úroveň 0 a celou královopolskou rolu na +1. Nebo vymyslet zvětšené kryté plochy (v kombinaci s protihlukovým plexi. Ale v každém případě prodloužit podchod až na Myslínovu (přes Ponáffku). |
Racek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1649 Registrován: 5-2004 |
Goldfinger: ehm, takže navrhujete úrovňový přechod přes dálnici v té nule, nebo úrovňový přechod přes koleje v plus jedna? Nebo chcete chodit od vlaku do města dolů, nahoru a zase dolů, aby se zvýšila fyzická kondice občanů? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1721 Registrován: 9-2005 |
Pojem ztracená výška samozřejmě znám. Jde o to, jak zařídit, aby tyto ztracené výšky nebyly a současně místo netrpělo nadměrným hlukem z rušné komunikace. Nejspíš je fakt nereálné pomýšlet na změnu nivelety exprestrasy. Nahoru není důvod a dolů to nepůjde, bo Ponáffka. Šalina by měla stavět ideálně co nejbliže vchodu do odbavovací budovy (např. jako na Pratersternu ve Vídni), ale musí se nějak vykřižovat s a44, případně s IGK. No a co nejbliž odbavovací budově by měly být taky t32 a zbývající busy. |
Slanour
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 6-2008 |
Tak nám v Brně na hlavním zmizel vcelku užitečný stánek s květinářstvím, a hádejte, která firma zaujala jeho místo?
Slaňour
|