| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 26. 05. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 26. 05. 2018dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
X-Host
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1620 Registrován: 7-2009 |
Suchol: nějak si nedovedu reálně představit v prostoru mezi severem hl.n. a Židenicemi a průtahem viadukt nad stávajícími tratěmi (extra bariéra) a moc ani tunel pod (kde by bylo v současném dostupném prostoru dost místa na slušné klesání a stoupání a vmáčknout mezi všechny ty podzemní struktury páteřních stok a kolektorů})... Ale třeba to někdo dokáže nejen vymyslet, ale i postavit...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
|
X-Host
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1621 Registrován: 7-2009 |
Nakonec to stejně skončí tak, že na severu se to otočí až za Židenicemi nějakým vratným tunelem pod Majlontem (tam by byl na rozumný poloměr i dostatek masívu směrem případně až pod Hády ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") )
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
|
micek
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 179 Registrován: 11-2015 |
 X-Host:"Nakonec to stejně skončí tak, že na severu se to otočí až za Židenicemi nějakým vratným tunelem pod Majlontem (tam by byl na rozumný poloměr i dostatek masívu směrem případně až pod Hády)" ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 496 Registrován: 5-2016 |
X-Host, Brzdič: V Brně se od Břeclavi rozvětvují 2 panevropské koridory IV. s osobní a nákladní dopravou (směr Čechy) a VI. jen s osobní (směr Ostrava, nákladní jde přes Otrokovice). Takže Brno musí mít moderní a hlavně kapacitní řešení hl.n. ve směrovém uspořádání a na obou stranách s MÚ rozplety, aby se řádně využila kapacita staničních kolejí, až to bude třeba. To jde udělat u nádr. Petrov (vzdálenost ke Svitavě je dostatečná) a nikoli u nádr. Řeka (mezi sev. zhlavím a Svitavou je místa příliš málo), a navíc by se tady pletl nákladní průtah, který rovněž nemůže mít s kolejí od Slatiny MÚ-křížení. Je to tedy jednoduché: Protože nádraží se umisťuje na stovky let a jeho kapacita musí umožnit pro tu dobu další vzrůst dopravy, tj. nad dnešní jenom několikaleté prognózy, nezbývá než dořešit Petrov a zavrhnout hl.n. Řeka. Takový je veřejný zájem z hlediska železniční dopravy. Že si někdo chce využít pozemky na něco jiného nebo že se někomu líbí nádraží u řeky či dokonce přes řeku je vedlejší. Kdyby se pan Sedláček choval jako odpovědný urbanista, už jenom z toho důvodu by hl.n. Řeka zavrhl, protože k řece patří bydlení a rekreace. Severní vjezd od Prahy na hl.n. Petrov nemůže být o moc delší než u var. B a musí být levnější (viz požadavek SP), nemůže tedy odbočit až za Židenicemi, ale už v rozpletu Špitálka. Ten tak bude (podobně jako rozplet na jihu) do tří směrů: stáv. Židenice, pak Slatina-Přerov a nakonec VRT Praha. Židenický tunel mezi kmenovou stokou D a hlubokým kolektorem v pohodě projde (už jsem to sem jednou napsal). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 3-2018 |
Suchol: jenže proti jakýmkoliv odborným argumentům jsou imunní pánové Onderka, Vokřál, Mrázek, Sosna, Nejezchleb a paní Heinišová. Je jim úplně jedno, co si myslí x lidí, odborníci osobní i nákladní, univerzity. Tlačí Ac hlava nehlava.Co s tím se dá dělat, nevím. Dneska s nimi bude bojovat Žesnad. Schválně, jak to dopadne...Odpovím dopředu. Blbě. Prohrají. | |
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 5-2016 |
Brzdič: Kdo je to Heinišová? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 8-2017 |
X-Host; Suchol: Je jedna věc rozebrat a složit Negrelliho viadukt, druhá by byla zvedat kvůli silnicím a jednomu podjezdu kilometry tratí, to už se spíš myslím vyplatí upravit silnice a poněkud je zahrabat. Suchol: Dle J. Sůry Sosna v sukni. Nádraží umisťujete tak na 50. let, nevíte co bude za 25, natož za 100. Také je možné že z dráhy v Evropě zbude to co v USA, systém pro nákladní dopravu, osobní bude řešena třeba jinak, nevíte. Mluvit o umístění na stovky let a o budoucích potřebách v té době je poněkud přehnané. A co využít rozplety v Maloměřicích? pak by stačilo snad dořešit ty na jihu a zbude akorát tak omezení pokud by se jelo z 1. nástupiště do Slatiny, ale to snad není tak časté. Alternativně mne napadá vytvoření nějakého nového nákladního tahu tak aby se buď do Maloměřic dostal po méně zatížených tratích (Písek-Kyjov-Slatina-Maloměřice??), což by znamenalo ale třeba desítky kilometrů navíc a úpravy tratí. Nebo vnějšího nákladního okruhu kolem Brna (Maloměřice-Slatina-Šlapanice-Sokolnice-Rajhrad?). Nebo po patřičném zkapacitnění úseku Č.Třebová-Choceň najít novou trasu jak dostat nákladní vlaky z Moravy do Třebové, ať už nějakým tunelovým systémem na koridor za Brnem, nebo novou tratí s nízkým sklonem přímo ke Třebové. Například zdvojkolejněním tratě do Moravské Třebové a potom novostavbou kolem Třebůvky do Loštice. Eventuálně nalezení vhodné nové trasy s minimálním stoupáním. v kritickém úseku koridoru. |
|
|
X-Host
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1622 Registrován: 7-2009 |
Suchol: v tom nejsme ve sporu... ovšem obává se, že propletenec politiků & lobistů naprosto neomylně zajistí nejblbější, nejdražší a ve výsledku nejhorší možný výsledek...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7863 Registrován: 8-2012 |
Varianta "Řeka" prostě bude, zbytek je jen divadýlko pro investičně nezúčastněné. Nákladní doprava? Nezájem.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1926 Registrován: 9-2005 
|
T.H. A kde vezmete těch 50 mrd. Kč? Půjdete za Špidlou, protože love se vytváří v rozpočtových položkách? Ani stát, ani město na to nemá. Po opravě jižního zhlaví a 1. nástupiště, případně dalších dílčích vylepšeních se o odsunu bude akorát mluvit a psát. | |
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 5-2016 |
K.S.: Zvedat je třeba kolejiště celého nádraží kvůli novému křížení u Hybešovy, takže zvednutí u Křenové taky zmenší podélný sklon u nástupišť, resp. ve zhlaví (zahlubování u Křenové by beztak moc cm nedalo). Vývoj to není tak převratný, jak se Vám to zdá a v USA naopak železnici rozvíjejí. Využití Maloměřického rozpletu pro vjezd od Prahy nepřipadá v úvahu, už jsem napsal, že vjezd nemůže být o moc delší než u var. B a musí být levnější (viz požadavek SP), nemůže tedy odbočit až za Židenicemi, ale už u Špitálky. Vaše a Jašovy návrhy na desítky km nových tratí pro nákladní dopravu jsou zcela mimo realitu. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7866 Registrován: 8-2012 |
Ale ty přece nebudu brát já... Pochopte, že to tam je už dávno rozparcelovaný na developing a socan socanovi oči nevyklove. Nějaká nákladní doprava... koho to zajímá? Maximálně když do toho teďka Žesnad rejpe, tak Ťok jakože vyrazí nějakou gumičku, že manažersky nezvládla studii, a dá jí jinou trafiku - studie se udělá nová, potvrdí samozřejmě výhodnost Řeky a jede se dál.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2428 Registrován: 5-2008 
|
K.S.: no tahat to přes tři kopce (Brankovice , Blažky a Slatina ) to už tu kdysi bylo, struska z Ostravska (okolo 2000 tun) na tři Sergjeje. Šlapky na kopcu, Sokolnice pod kopcem
Don Parmezano
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1800 Registrován: 4-2006 
|
T.H.: souhlas. Už jsem navrhoval i vykoupit pozemky (dát nažrat) a pak klidně postavit nádraží podle potřeby, vyšlo by to nakonec levněji i účelněji.
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 8-2017 |
Suchol: No jak kterou, pokud jde o osobní tak je to tam poněkud bída, řekl bych (odhlédněme od Bowashe a okolí velkých měst kde to ale je spíš S-Bahn (jako třeba SEPTA, MARTA)), co jim jde velmi dobře je ale nákladka. Proto jsem to napsal, pokud dojde k prudkému technologickému skoku (hyperloop???) zbudou nám koleje jen pro nákladní vlaky. Co prosím zase vymýšlí u Hybešovy? Jaké nové křížení tam kdo plánuje? (opravdu nevím) Když zvládnete zrušit most, silniční, u Ameriky, tak tam máte možnost jít 4m pod úroveň křižovatky (sklon 40 promile) Dráha koleje jsou asi 6m nad terénem, takže teoreticky tam máte možnost mít 10m mezi povrchem vozovky a povrchem kolejiště, pokud je tedy měření z internetu správné, s teodolitem jsem tam neběhal, 10m rozdílu povrchů nestačí? Pod Vídeňákem v Břeclavi podjede s rezervou tatra a rozdíl povrchů je jen 6m. Co to má proboha být že se to tam nevleze a bude třeba zvedat kolejiště? Promiňte, ale pokud se neustále mluví o tom jak není kapacita, jak na Vysočinu nikdo nechce a pár let se už řeší postrk, tak jak jinak chcete ten problém dlouhodobě řešit aby náklady projely? Zvlášť pokud tedy má dojít ke zmršení uzlu v Brně, což mimochodem ale vůbec neřeší problém toho že pojedete přes kopce na Vysočině, protože z Třebové je Nejdedál. Parmezano: Myslel jsem najít trasu pro novostavbu,která by při Ax nahradila průtah. Zlámalík: Výkup pozemků nevyřeší X dalších problémů co kolem polohy nádraží jsou, které moc nemůžou řešit varianty B. Jednak bariérový efekt, jednak nedostatečná kapacita pro vznik odstavných parkovišť, stísněný přednádražní prostor... |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 5-2016 |
K.S.: No jak kterou ... měl byste se naučit pravidla diskuse, že když chcete na něco reagovat, musíte napřed napsat, na co reagujete (píše se to kurzívou), jinak jste zcela nesrozumitelný. Hyperloop je pro řešení ŽUB (a dálkové dopravy v ČR) zcela bezpředmětný, nevím proč sem to slovo vůbec píšete. U Hybešovy bude nové křížení železnice s tramvají vedenou od Nádražní na Bulvár a pod novým širokým a dlouhým přemostěním budou na TT zastávky, myslel jsem, že tohle víte. A nová TT by měla být nad úrovní hladiny při Q100, udělat tam nějaký lavor by byl nesmysl. Nevím, co je to ... z Třebové je Nejdedál. ŽUB je třeba dořešit tak, aby byl pro nákladní dopravu co nejlépe průjezdný, tj. nikoli jakoukoliv variantou A. A optimální trasa nákladní dopravy z Brna do Čech bude stále i nadále přes Českou Třebovou. Takže pokud by tomu stávající trať ani po výstavbě VRT Praha-Brno nevyhovovala, je možné ji doplnit o 3. kolej (různým způsobem v úsecích Brno-Blansko a Blansko-Č. Třebová). Myslím, že časem budou 4 koleje i v úseku Č. Třebová - Ústí n.O. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 8-2017 |
Suchol: měl byste se naučit tak když na té kurzívě trváte... ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Hyperloop je pro řešení ŽUB (a dálkové dopravy v ČR) zcela bezpředmětný, nevím proč sem to slovo vůbec píšete. Zmiňuji jej protože se tu diskutuje o umístění nádraží na padesát a více let a za tu dobu mohou technologie výrazně pokročit. U zmíněného hyperloopu se například před pár lety přešlo na inductrack což je pasivní magnetická levitace, už nejste odkázán jen na trubku se sníženým tlakem, ale lze se pohybovat i v atmosféře, samozřejmě nižší rychlostí, můžete jej spojit do vlaku. Pokud by se uchytil, což se může během 50-70 let stát (nádraží se plánuje minimálně na sto), pak klasická železnice zůstane zejména pro nákladní dopravu, S-bahn a pár výjimek. V podstatě by došlo k tomu stejnému co se stalo právě v USA když nastoupil masový automobilismus a dostupné lety. (to v Evropě neznáme, nebo na to nejsme minimálně zvyklí) Ovšem netvrdím že k němu nutně dojde. Je to jenom poznámka na okraj k poznámce o tom že nevíme co se do budoucna stane a jestli náhodou nedopadne dráha tak jako svého času (50./60.) v USA kdy díky technologickým a společenským změnám došlo k rapidnímu poklesu zájmu o osobní železnici a jejímu omezení. U Hybešovy bude nové křížení železnice s tramvají vedenou od Nádražní na Bulvár a pod novým širokým a dlouhým přemostěním budou na TT zastávky, myslel jsem, že tohle víte. A nová TT by měla být nad úrovní hladiny při Q100, udělat tam nějaký lavor by byl nesmysl. Věděl jsem že se s tímto počítá u variant Ax, ale nevěděl jsem že hodlají zastávku umístit nad Q100, když podle slov projektantů jiné akce - náplavek - v Brně Q100 nebyla dosažena přinejmenším od války. Pak ano, pokud to budou chtít držet nad ní, tak ke zvednutí asi musí dojít. Nevím, co je to ... z Třebové je Nejdedál. Nejdedál je z Fimfára, tam měli na návsi sousoší a cesta nešla proto dál, ale to je vedlejší. Je to narážka na to že na tratích za Třebovou není jaksi místo pro nákladní vlaky. Je to asi rok co se rozhodli nechat i starou trať jako paralelní k tunelu (snad to zase nezmění), ale jako problém bych viděl úsek Ústí n/O - Č. Třebová, kde snad zůstávají dvě koleje a popravdě si ani nějaké vedení více než dvou, maximálně tří, skrze Ústí neumím představit, tedy umím, ale nebude to na náspu, ale na estakádě a muselo by se bourat. Pokud tam časem přidají alespoň jednu, tak to půjde a bylo by to asi i lepší, ale otázka je kdy. Když jsme u toho, nevíte jak měla být přesněji řešena Boskovická spojka? Co jsem se dočetl, tak měla snad vycházet již z Doubravic, ale už se nikde nepsalo jestli to má být jednokolejka, nebo tak dojde k rozšíření koridoru na tři koleje. Popravdě si asi ale neumím představit rozšiřování na tři koleje v místech s tunely. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 505 Registrován: 5-2016 |
KS: Jste na vlákně o železnici, hyperloop a maglev jsou jiné systémy, které beztak v Česku sotva kdy najdou uplatnění. Tak tady s tím laskavě neotravujte místy docela zajímavou a věcnou debatu. Jděte si s tím na jiné vlákno. Myslím, že mezi odb. Parník a Kerharticemi by se časem mohly doplnit 2 koleje, aby celý úsek Č. Třebová - Choceň byl čtyřkolejný s tím, že v Ústí n.O. by byl tunel, protože rozšiřovat stáv. trať tam nelze (mj. trojkolejka by tam byl nesmysl, když budou mezi Ústím a Chocní 4 koleje. Ale nepatří to sem, tak se tady o tom už nebudu bavit. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1068 Registrován: 4-2009 |
Tak zase nějakou novinku - finišuje se na zápisu z pátečního jednání mezi ŽESNAD.CZ a SŽDC, aby ho zítra mohl dostat 1.naměstek Čoček. Jsem zvědav, jak s tím MD naloží. | |
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 506 Registrován: 5-2016 |
Quenya: Vyvěsíte ten zápis na svém webu? Nerozumím tomu označení ŽESNAD.CZ. Myslel jsem že vaše sdružení má zkratku ŽESNAD a váš web je zesnad.cz. Ono to tak není? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1069 Registrován: 4-2009 |
Suchol: Ne,jmenujeme se ŽESNAD.CZ. Aby to aspoň trochu bylo jiný, než ČESMAD. Zápis vyvěsíme, jakmile to bude možné, resp. podle toho, jaký krok udělá ministerstvo. Dohodli jsme se v pátek na mediálním mlčení a hodlám to dodržet. Kvůli ŽUBu samotnému. | |
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 5-2016 |
Quenya: Myslím, že vaše texty je třeba zveřejňovat, protože to není obchodní tajemství a lidi potřebujou vědět, co obnáší žel. nákladní doprava. Tím byste se zviditelnili a lidi by viděli, že vaše snahy jsou ku prospěchu všem. Veřejný by snad mohl být i váš text pro jednání se SŽDC, když jednání už proběhlo. Sám bych potřeboval konzultaci s někým od vás o provozu ND v ŽUB a okolí. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1071 Registrován: 4-2009 |
Suchol: Ano, ale až to to bude možné. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 226 Registrován: 8-2017 |
Suchol: Jste na vlákně o železnici, hyperloop Ne, asi ve vlákně o kolečkových bruslích... samozřejmě že to vím, ale na to proč jsem rozvedl do jednoho odstavce hyperloop je protože jste se ptal proč jsem jej dal do závorek a to ještě se třemi otazníky. Dovolím si sebe citovat. K.S.:"...pokud dojde k prudkému technologickému skoku (hyperloop???) zbudou nám koleje jen pro nákladní vlaky." Ono bavit se o nutných kapacitách jakéhokolivnádraží či uzlu i za 20 let je prostě skoro nemožné. Podívejte se jak se v Čechách udělala některá nádraží a z ničeho nic začínají třeba chybět koleje, není kam odstavit vlak, ono vlastně stačí se podívat na Brno kde už dneska návrh odsunuté varianty neodpovídá potřebě, protože se to dělalo podle potřeby před X lety. Otázka je jestli má vůbec smysl se v Brně snažit o centralizovaný uzel osobní železnice, jak ve var. Ax, tak Bx, nebo je na čase to rozseknout a zvětšit význam jiných stanic, přípojů a celý systém linek ale i MHD od základu změnit. Ať už by to byla existence dvou nádraží v centru (Horní, Dolní), nebo vedení některých linek vhodně mimo hlavní uzel se zajištěním přestupů v Židenicích. Při dvou nádražích by byla asi hloupost aby obě sloužila oběma dominantním směrům, sever-jih a východ-západ. Hlavní je dobré pro směr sever-jih, Dolní pak pro východ-západ. A prostorem Dolního by šly protáhnout jak koleje průtahu, tak východo-západní dráhy, aniž by se ovlivňovaly, jenom je podmínkou trať od Střelic první dostat přes koleje průtahu a výjezd ze severního zhlaví rozšířit na 4 koleje. Ale ano, je to porušení představy že všechna hromadná doprava v Brně musí jít přes jeden jediný uzel. Díky IDS, podle mne, se Brno dostalo do stavu kdy už se to nedá takto a bude třeba přistoupit k rozdělení. Chápu že je třeba zajistit pro použitelnost co nejlepší přestupní vazby, ale přijde mi že v Brně, které zoufale potřebuje začít řešit svůj rozvoj (přestavba starých fabrik v okolí centra je první krok), se staví dům od střechy a nakonec z toho stejně vyleze bitevní loď. Krom polohy nádraží a toho jestli vůbec se s nim někdy pohne (což zase omezuje příměsto a je jen otázkou kdy Hlavas bude definitivně přeplněný, zatím to nějak umí naskládat, co až Leo Expresu přijdou dvousystémové vlaky a začne jezdit jak loni naznačil), je třeba vytvořit systém rychlé tramvaje, nebo lehkého metra. SJKD je sice pěkná idea, ale o její realizovatelnosti, zejména v případě provozu klasické železnice, mám dost pochybnosti. Ale na těchto dvou věcech nemůže být zaseknutý celý rozvoj dopravy a Brna jako takového. Nemůže všechno stát na průjezdu centrem, ať už přes Českou, nebo Nádraží. Jestli chce někdo udělat něco s dopravou v Brně, tak by to měl udělat urychleně, jinak se nevyhne do budoucna konfliktům a demolicím. Pozemky v centru není možné držet nezastavěné, nebo zabrané starým průmyslem, věčně, je konjunktura a tlak na vznik nového bydlení, ale i kanceláří je takový, jaký v historii asi nebyl. Nevyřešená situace kolem nádraží a díky tomu i MHD může nepříznivě ovlivnit budoucí rozvoj. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2131 Registrován: 8-2010 |
Něco "z pera" SFDI k problematice ŽUB... Zdroj: Žádost o informace dle zákona č.106/1999 Sb., č.j.1881/SFDI/331035/4137/2018 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 8-2017 |
Paul_red_adair: Přečteno, zajímavé, opravdu zajímavé tak jak nám s tím vláda naloží? Zajímavá je zejména poslední stránka, kde je snad naznačeno že by mohla VRT mít vlastní nádraží, podle mne je celkem pěkná možnost je umístit na Dolní a potom vést dvě tratě směrem do Komárova, tam napojit spojku a do Slatiny jít jak je v projektu k Ax po třech kolejích. K tomu vzít kus z Bx (nevím teď který to byl) a dát tam spojku Hlavní-Dolní a provozovat tam ten Pendl. Zároveň to může potenciálně odvést i nějaký ten Rychlík od BV. Asi opravdu nejlepší kombinace bude varianta B s nástupišti r300 a separé VRT nádraží, úvrati jen při jízdě na Břeclav. Hmm, to skoro vypadá jako výzva k tomu opět nažhavit vektorový editor. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 514 Registrován: 5-2016 |
K.S.: Buďte v klidu, pokud bude rozhodnuto ve veřejném zájmu a nikoli proti němu (viz 496), bude se modernizovat Petrov. Úprava pro var. D-Petrov (tj. bez úvrati ve IV. panE-koridoru) s kolejištěm i pro VRT bude podobně drahá, jako by bylo kolejiště bez VRT, např. dle var. B(300). A vedle toho samostatné nádraží pro VRT s nějakou spojkou H-D pak nemáte šanci zdůvodnit (kromě toho, že byste ve srovnání s var. D způsobil žel. správci větší provozní náklady a cestujícím zdržení a nepohodlí). (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
|
|
Cogwheel
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5540 Registrován: 1-2012 
|
O veřejném zájmu na ministerstvo píše i dopravní projektant v.v., pan Klika: https://blisty.cz/art/91063-prestante-s-odsunem-nadrazi-je-v-rozp oru-s-verejnymi-zajmy.html (jinde, než na Blicích listech jsem jeho Otevřený dopis nenašel, i zde je zkrácen). | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1929 Registrován: 9-2005
|
Pro mne nejpodstatnější informace, že změnu územního plánu vyžaduje i varianta A. Tím padá hlavní argument odsunovačů, že by se varianta B začala stavět o 10 let později. Dá se začít částmi, které jsou s územním plánem v souladu. | |
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 515 Registrován: 5-2016 |
GF: ... Dá se začít částmi, které jsou s územním plánem v souladu ... a těmi jsou úseky B1f-Petrov (koridor slatinské trati a černovická část komárovské spojky) budované od Šlapanic do Komárova, protože je to ve stávajících tělesech tratí obsažených ve stávajícím ÚPmB. |
|
|
Priapos
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1464 Registrován: 10-2012 |
Ve veřejném zájmu je ponechat nádraží v centru. V zájmu developerů je odsun. A protože o peníze jde až v první řadě, rozhodnutí vlády je dáno předem. I naprosto racionální a relevantní argumenty jsou ignorovány. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 516 Registrován: 5-2016 |
... I naprosto racionální a relevantní argumenty jsou ignorovány. A proti tomu nemá náš právní řád žádné obranné prostředky? Orgány státní správy nemají uloženo konat ve veřejném zájmu? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8228 Registrován: 5-2007 |
A ešte raz: Je naozaj verejným záujmom nádražie v centre? Predsalen nádražie v centre je svojou kapacitou limitujúce (ak teda tvrdíme, že varianty ako B(500) a týmpádom v zásade aj akékoľvek pokusy o oprášenie Myslivca, sú nepriechodné). Takisto onen "úžasný" centrálny uzol MHD je na hranici svojej kapacity a do budúcna bude nutné ho nejakým spôsobom roztiahnuť až rozobrať, lebo niet kam pridávať ďalšie spoje. A keď uvážim argumenty ŽESNAD.CZ o počtoch nákladných vlakov, nebude rozumné prestať sa obmedzovať úplne, a pripraviť nádražie v odsunutej variante a pre tranzitnú nákladnú dopravu postaviť nejaký širší obchvat Brna, ktorý by obchádzal úseky s najsilnejšou prímestskou dopravou (tzn. cca. v ose Rájec - Tišnov - Rosice - Vranovice)? (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 517 Registrován: 5-2016 |
Asdf: Je naozaj verejným záujmom nádražie v centre? Hej! - viz např. výsledky SP: největší časové úspory jsou u var. Petrov, která tak nabízí největší míru konkurenceschopnosti VHD vůči IAD. Počet zaústěných tratí do ŽUB je dán + 3 nové tratě RS. Tomu vyhovuje nádraží s 12 průjezdnými a 2 kusými kolejemi u nástupišť - dávno vyzkoušeno, do lokality Petrov se dobře vejde. Aby dlouhodobé životnosti nádraží odpovídalo i jeho kolejiště, musí mít velké kapacitní rezervy jeho zhlaví i navazující traťové úseky - tedy musí mít směrové uspořádání s mimoúrovňovými přesmyky. A to jde udělat u nádr. Petrov, ale nikoli u nádr. Řeka. Svojí kapacitou je tedy limitující nikoli Petrov ale Řeka (máte to nějak popletené). U nádr. Petrov taky vzroste kapacita MHD vznikem trati v Bulváru a propojením trolejbusových tratí, přitom zůstane přístupné i ze stávající zastávky u Masarykovy ulice. Vaše představy o nákladním obchvatu ŽUB jsou mimo realitu, stačí nedělat pitomosti: dávat osobní nádraží na nákladní průtah a k tomu ještě rušit druhou trať skrz ŽUB (je to taky levnější). |
|
|
Slanour
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 611 Registrován: 6-2008 |
Asdf: Nejsme totiž na balkáně, ako tam u vás v Blave..
Slaňour
|
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 518 Registrován: 5-2016 |
Slanour: Zkuste to rychle smazat, než bude pozdě! |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8229 Registrován: 5-2007 |
Suchol: No ja mám za to, že z Petrova sa za prejednateľnú považuje nakoniec len varianta B(300), ktorá 12 koľají a 2 šturce fakt nemá. Tým pádom sa do podobnej roviny (ne)prejednateľnosti dostávajú aj všetky varianty oprašujúce koncepciu arch. Myslivca, lebo s nízkym najazdom Tesca je to podobné, nikto to neschváli. Takže aby sme nakoniec nezistili, že popletené to mal niekto iný. Vyššia kapacita průtahu je fajn vec, ale otázna v okamihu, keď väčšina príjazdových tratí je zabraná prímestom/medzimestom, ktorému v prípade Brna príliš nepomôžu ani VRTky (snáď tá na Vranovice). Tak je otázka, či by sme sa nemali skôr sústrediť na niečo, čo sa vyhne aj tomu prímestu. Kľudne aj za cenu odkladu stavby nádražia trebárs o 10 rokov. Keď sa už budúci rok beztak opraví... Slanour: No, dívam sa z okna a vidím Královo Pole a Sadovú. A práve prešiel osobák smer Tišnov. Ale to je jedno, na takéto urážky som zvyknutý, svedčia skôr o Vás. Ja sa len bojím, že v snahe za každú cenu sa vliezť do priestoru pod Petrovom (a zároveň nechuťou stavať to podzemné nádražie) z toho nakoniec vznikne paškvil horší, než sú paškvily, ktoré môžu vzniknúť z Řeky. Nič viac. Zvlášť, ak sa v rámci var. B nepodarí vyriešiť zapojenie trate z Ostravy na Židenické zhlavie. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 7-2017 |
Však Babiš/Bureš to řekl jasně že ODSunuté nádráží je drahá blbost. Ze své hlavy to rozhodně neměl; ministerským úředníků je to jasné, plus lobbing nákladních dopravců. Tak zbývá jen varianta Petrov. Reálně to bude oprava současného nádraží v příštích 2 letech a zakonzervování stavu na dalších minimálně 5 let, než dojde ke změně územního plánu. | |
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 519 Registrován: 5-2016 |
Asdf: V závěru SP je uloženo dopracovat pro Petrov levnější zapojení VRT - a k tomu se může přimalovat kloudné řešení hl.n. místo toho, co je tam teď. Myslím, že je reálné udělat časem postupně třetí kolej z Brna do Č. Třebové - rozhodně spíš než Váš širší obchvat Brna (jenom) pro tranzitní nákladní dopravu - kolik myslíte, že jí bude? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8230 Registrován: 5-2007 |
kuna: Z pohľadu rozvoja to drahá blbosť nie je. Čo sa týka reálneho výsledku, ja sa nazdávam, že reálnym výsledkom bude zachovanie súčasného nádražia a "nízkonákladový" rozvoj Dolního nádraží + výhľadové "južné" zapojenie VRT tamtiež a vyriešenie prednádražného priestoru zostane plne na meste (čiže to bude stáť zahovno nafurt). | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8231 Registrován: 5-2007 |
Suchol: Ale to bude cenovo veľmi podobné Řece. A ak Řeka je drahá blbosť, bude drahá blbosť aj čokoľvek, čo sa namaľuje pod Petrov. Tretia koľaj Brno-ČT nie je realizovateľná (resp. prejednateľná) v súčasnej stope (tunely + oblúky + osídlenie + územia s vyšším stupňom ochrany a tuším aj Natura 2000). A keď zo stopy odbočíte, musíte už stejne obísť celé Brno. | |
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 5-2016 |
Asdf: Dvě nádraží je špatné řešení, už se několikrát o tom psalo. Cenově bude nakonec var. Petrov dražší než Řeka, ale bude plnit veřejný zájem. A o to ve skutečnosti jde. Sám dobře víte, že severně od Blanska se rozšíření dá udělat ve stávající stopě skoro v celém úseku. A v jižním úseku jde několikrát překlenout úzká místa mimo stávající stopu (žádné tabu tam není), objíždět celé Brno netřeba. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8232 Registrován: 5-2007 |
Suchol: Špatné riešenie to je, ale pri súčasnej situácii sa pravdepodobnosť, že to tak dopadne, zvyšuje v podstate s každým dňom. A ak poviete, že Petrov bude nakoniec drahší, než odsun, ešte to podporujete... Keby som si nebol istý, že rozširovanie trate ČT-Blansko je jakžtakž prejednateľné, nenavrhoval by som nákladnú trať odbočujúcu v Blansku. Tým druhým už si až tak istý nie som. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 521 Registrován: 5-2016 |
Asdf: Dražší je bohužel u Petrova výsledné kvalitní napojení trati Brno - Přerov Židenickou tunelovou spojkou, které ale nebude v první etapě přestavby ŽUB. První etapa dražší rozhodně nebude. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 5-2004 |
Asdf: "Je naozaj verejným záujmom nádražie v centre? Predsalen nádražie v centre je svojou kapacitou limitujúce (ak teda tvrdíme, že varianty ako B(500) a týmpádom v zásade aj akékoľvek pokusy o oprášenie Myslivca, sú nepriechodné). Takisto onen "úžasný" centrálny uzol MHD je na hranici svojej kapacity a do budúcna bude nutné ho nejakým spôsobom roztiahnuť až rozobrať, lebo niet kam pridávať ďalšie spoje." - samotné nádraží kapacitu při všech podstatných linkách průjezdných nelimituje - úžasný uzel by potřeboval posilu, nicméně tu mu odsun nepřidá, zato mu naloží další zátěž (dle SP) Asdf:"A keď uvážim argumenty ŽESNAD.CZ o počtoch nákladných vlakov, nebude rozumné prestať sa obmedzovať úplne, a pripraviť nádražie v odsunutej variante a pre tranzitnú nákladnú dopravu postaviť nejaký širší obchvat Brna, ktorý by obchádzal úseky s najsilnejšou prímestskou dopravou (tzn. cca. v ose Rájec - Tišnov - Rosice - Vranovice)? " Asdf:"Suchol: No ja mám za to, že z Petrova sa za prejednateľnú považuje nakoniec len varianta B(300)" Asdf:"Vyššia kapacita průtahu je fajn vec, ale otázna v okamihu, keď väčšina príjazdových tratí je zabraná prímestom/medzimestom, ktorému v prípade Brna príliš nepomôžu ani VRTky (snáď tá na Vranovice). Tak je otázka, či by sme sa nemali skôr sústrediť na niečo, čo sa vyhne aj tomu prímestu. Kľudne aj za cenu odkladu stavby nádražia trebárs o 10 rokov. Keď sa už budúci rok beztak opraví... " Asdf:"Zvlášť, ak sa v rámci var. B nepodarí vyriešiť zapojenie trate z Ostravy na Židenické zhlavie. " Jinak dvě nádraží jsou opravdu blbě a VRT nádraží posunuté kamkoliv jinam než na sever od současného zmenšuje až nuluje důvod, proč se má VRT vůbec stavět (nápad SFDI o kyvadlové dopravě z normálního nádraží do Shin-Brno jižně od D1 by to poslal do záporných hodnot). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 228 Registrován: 8-2017 |
Asdf: Asdf: " A keď uvážim argumenty ŽESNAD.CZ o počtoch nákladných vlakov, nebude rozumné prestať sa obmedzovať úplne, a pripraviť nádražie v odsunutej variante a pre tranzitnú nákladnú dopravu postaviť nejaký širší obchvat Brna, ktorý by obchádzal úseky s najsilnejšou prímestskou dopravou " Také si myslím že by to bylo lepší řešení, možná by stálo za to se podívat na celou železniční síť a to jestli odpovídá požadavkům a jestli není třeba vhodné ji nějakým způsobem upravit tak aby mohla sloužit lépe současným požadavkům. Síť je dost hustá, ale bohužel nemá nejvhodnější uspořádání. Chtělo by to zjistit jaké jsou předpokládané proudy do budoucna a podle toho síť přestavět. Pořád je vidět v síti silná orientace na Vídeň, což dneska není zase tak důležité. Za první republiky byla studie na několik drah přes Moravský kras, myslím že nejhorší stoupání tam bylo plánované 10 promile,ale vylezlo to až někde u Vyškova. Suchol: Suchol:"Myslím, že je reálné udělat časem postupně třetí kolej z Brna do Č. Třebové - rozhodně spíš než Váš širší obchvat Brna (jenom) pro tranzitní nákladní dopravu - kolik myslíte, že jí bude?" To by bylo velmi zajímavé nechat srovnat, 3. kolej znamená stavbu cca 100km ne zrovna nejlepším terénem, tunely mosty... Nevíte o tom že EU minimálně deklaruj zájem na tom přesunou na dráhu asi 30 % přeprav nákladů? To je snad dost dobrý růst proti současnosti na to aby nějaké hledání širšího obchvatu ospravedlnil. Před měsícem asi jsem sem dával nástin tratě s malým stoupání, která by přivedla vlaky, potenciálně, do Č. Třebové a Brnu se vyhnula, ale znamená to zátěž koridoru kolem Olomouce, bez vyřešeného úseku Třebová-Choceň to ale je o ničem. Jenže nic jiného stejně asi nakonec nezbude. Je to to sice blbé řešení, ale lepší než se kousnout na nedostatku kapacity a nekonečnými jednáními blokovat celý rozvoj. Je to pitomost mít navázaný takový kus rozvojového území na nádraží, ale bohužel to tak je. Navíc v situaci kdy bude jižní centrum již nějak zastavěno, tak by nevýhoda nemusela být taková.Naopak by to mohl být impuls k dalšímu rozvoji, tedy pokud se případnou situaci se dvěma nádražími podaří vhodně vyřešit z pohledu dopravy v Brně. Pěšky je to tak 5-10 minut, pokud se zlepší David Jaša: nápad SFDI o kyvadlové dopravě z normálního nádraží do Shin-Brno jižně od D1 by to poslal do záporných hodnot Jižně od D1 by to byl problém, ale asi už ne takový pokud by se VRT protáhla prostorem dolního a potom dle var A na Slatinu. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 522 Registrován: 5-2016 |
K.S.: ... možná by stálo za to se podívat na celou železniční síť a to jestli odpovídá požadavkům a jestli není třeba vhodné ji nějakým způsobem upravit tak aby mohla sloužit lépe současným požadavkům. Máte krásné hraběcí rady. Přečtěte si, co jsem napsal v p. 496. Dvě nádraží jsou pitomost a rovněž tak obchvat ŽUB pro tranzitní nákladní dopravu (mimo ŽUB). Kolik myslíte, že jí bude? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8236 Registrován: 5-2007 |
Suchol: Buď tej dopravy bude málo (a potom v kľude stačí "prostá" Řeka), alebo jej bude veľa a bude jej vadiť prímesto a má zmysel ju riešiť veľkorysejšie. Niečo ako úvahy o tom, či štyri koľaje (dve súčasné koľaje a dve VRT koľaje v tuneli) Praha-Beroun nie sú náhodou nakoniec málo. A my ani jeden nepíšeme, že dve nádražia nie sú pitomosť. My len konštatujeme, že to tak najskôr (bohužiaľ) dopadne, lebo je to jaksi riešenie vyžadujúce po všetkých stránkach najmenšie úsilie. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 523 Registrován: 5-2016 |
DJ: Čemu říkáte Shin-Brno? Asdf: dve súčasné koľaje a dve VRT koľaje v tuneli Praha-Beroun nie sú náhodou nakoniec málo - myslíte, že nákladní doprava bude jezdit v tuneli Praha-Beroun? Myslíte, že tranzitní nákladní doprava mimo ŽUB někdy zdůvodní váš velkorysejší dlouhatánský obchvat určený jenom pro nákladní dopravu?? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3581 Registrován: 5-2004 |
Asdf: "Buď tej dopravy bude málo (a potom v kľude stačí "prostá" Řeka), alebo jej bude veľa a bude jej vadiť prímesto a má zmysel ju riešiť veľkorysejšie. Niečo ako úvahy o tom, či štyri koľaje (dve súčasné koľaje a dve VRT koľaje v tuneli) Praha-Beroun nie sú náhodou nakoniec málo. " Je to nejkratší mně známé označení pro stanici na hlavní štrece VRT, mimo zástavbu. Šin znamená japonsky nový, šinkansen znamená nová hlavní trať. Tedy jestli si dobře pamatuju. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 5-2016 |
DJ: Poslední Váš 1 tunel by byly ve skutečnosti tunely dva. Každopádně je to reálné, na rozdíl od nějakých nákladních obchvatů Brna. (Místo bázový je česky úpatní.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 229 Registrován: 8-2017 |
Suchol: Já bych to spíš přeložil jako základový, ale ono to není ani v jednom případě nejlepší překlad, jde o to, berte to jako názor člověka co je s angličtinou v kontaktu dnes a denně, že v případě 7km dlouhého tunelu kolem Svitavy se snad nedá mluvit o jakémkoliv úpatí. U Červenohorského sedla to jde, ale tady asi nikoliv. Netvrdím že nejsou, pouze to že je to asi (bohužel/bohudík?) střednědobě snesitelná alternativ k zablokování rozvoje železnice nejen v Brně, ale přeneseně ve zbytku republiky. Nějak se mi nezdá že by nádraží mohlo být vyřešeno během krátké doby a má snad celý rozvoj být zablokovaný tím že nejsou na Hlavní koleje a perony? Já tvrdím že ne. I s drobnými úpravami které se tam dají udělat ve vztahu k počtu kolejí do Heršpic, na Chrlice (zdvoukolejnění po odbočení komárovské spojky) a k napojení kusých nástupišť to nebude asi stačit. Je třeba zlepšit příměstskou a regionální osobní dopravu. Kolik by měl být takt příměsta mezi Brnem a Vyškovem? Mezi Brnem a dejme tomu Bučovicemi, Brnem a Tišnovem, Brnem a Střelicemi (má třeba cenu v budoucnu vést jednu přímou větev do Rosic/Zastávky a druhou do Oslavan? Ivančice + Oslavany mají cca 14k obyvatel)? Půlhodina? Dnes třeba prakticky nelze pro cestu do Slatiny použít příliš vlak, spojení z Hlavního prostě neexistuje a ani z Dolního, které je v docházkové vzdálenosti. Se zapojením VRT se budou problémy asi zhoršovat. Dolní má z tohoto pohledu výhodu, pokud se rozšíří násep průtahu a příslušné mosty, bylo by možné vést VRT ve stopě dle variant A na Slatinu, zároveň by bylo nějak realizovatelné i vedení VRT na Břeclav dle dalších plánů. Pokud by čistě náhodou došlo k zapojení VRT ze severu, k tomu může dojít z více důvodů, například díky etapizaci stavby, nedostatku peněz a napojení na současnou trať přes Vysočinu, nebo možná i zablokování stavby uzlu, tak bude třeba počítat nejen s kapacitou pro dálkové vlaky na Břeclav, ale i na Ostravu, pak by mohlo dojít k situaci že Břeclavské vlaky budou projíždět přes Dolní a Ostravské přes Hlavní a po zdvoukolejněné komárovské spojce. Ano dvě nádraží jsou, opakuji, pitomost, ale menší než zamrznout na (ne)přesunu hlavního. Pokud je poptávka a je možnost dodat kapacitu, tak by měla být zajištěna bez větších odkladů, to zde lze. Navíc co je třeba na Dolním udělat? Pro začátek 4 průjezdné koleje z průtahu a 4 hrany, brzy budou 3, stabilní odbavovací prostor a zázemí pro cestující? Halu lze zřídit v místě současného přístřešku, výška 2 patra, část prostorů pro další zázemí lze získat rekonstrukcí přízemních prostor sousedních budov. Kompenzovat by to šlo prostory získanými nad odbavovací halou, potenciálně, eventuálně lepším promyšlením využívání prostor, nevím jestli jsou budovy plně využity. Pro zřízení pokladen bych asi volil budovu z ulice vlevo, zdá se mít vyšší stropy. Suchol:"Myslíte, že tranzitní nákladní doprava mimo ŽUB někdy zdůvodní váš velkorysejší dlouhatánský obchvat určený jenom pro nákladní dopravu??" Ovšem dal by se udělat i nový krátký tunelový obchvat Brna, až to budu mít zakreslené i s poloměry a sklony, tak to sem dám. David Jaša David_jaša:"Chápu. Nicméně pak si myslím, že víc muziky by udělaly „brněnský Beroun“ – nové dvě koleje Obřany-Blansko-Skalice, do Blanska..." Nejsem si úplně jistý jestli by další dvě koleje prošly, jestli by se to podařilo nějak odůvodnit, zejména s těmi tunely, možná s kratšími, tři by jistě prošly, navíc třeba Boskovická spojky sna měla začínat již v Doubravicích a tak by mohl vzniknout první potenciální trojkolejný úsek. Jako nejhorší bych viděl situaci v Bílovicích, tam opravdu není moc místa. Dost otázkou ale je jestli to má být čtyřkolej, nebo 2+2. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3583 Registrován: 5-2004 |
Nejsem si úplně jistý jestli by další dvě koleje prošly, Srovnejte s Ejpovicemi. Tady je silnější nákladní doprava a silnější příměsto, tak by to taky mohlo vyjít. zejména s těmi tunely, možná s kratšími, Bez tunelů to neuděláte a kratší tunely znamenají kompromis - větší stoupání nebo víc mostů nebo větší křivost tratě, přičemž všechno to jde proti účelu té nové tratě. |
|
|
Suchol
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 528 Registrován: 5-2016 |
K.S.: Žádný překlad nevymýšlejte, slovo úpatní je dávno v českých učebnicích. Vaše úporné a úmorné úvahy o nových trasách jen pro nákladní dopravu bez ohledu na realitu už nebudu komentovat. Ohledně hl. nádraží Řeka jste dosud nevzal na vědomí, že z několika důvodů - na rozdíl od Petrova - nejde zdůvodnit veřejným zájmem. Nemá smysl s Vámi věcně diskutovat. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 8-2017 |
David_jaša: Ejpovice jsou ale zase jeden, Vy potřebujete tři, v to je myslím ten problém. O tom že s kratšími tunely to bude kompromis vím. Pokud tou novou tratí chcete jenom odtáhnout dálkovou dopravu a tedy se jedná o 2+2, tak by samozřejmě dávaly mnohem větší smysl, ovšem jste si jistý že to vyjde? Nezískáme podobnou jízdní dobu Zrychlením z Blanska na Doubravice a pak z Hradce n/S do Třebové? Problém bych viděl v Maloměřicích a tom že si nějak neumím představit vytažení další tratě plně mimoúrovňově (počítám 2+2), leda vytáhnout z nákladní, ale to kříží v Židenicích při jízdě na hlavní, ledaže počítáte s tím že tolik expresů nebude aby to vadilo. Pak by bylo asi ideální kompletně obejít Bílovice. Třeba by to šlo takto, po Blansko snad půjde minimálně 160 s propadem v Adamově, Dále snad 160-200km/h. Vzhledem k tomu že snad bude tou dobou už nějak vyřešena Boskovická spojka, by asi možná stálo za zvážení už z Doubravíc vést jen tři koleje, všechny tunely (3 tubusy), ale to záleží podle toho co bude dále na Třebovou. Suchol: Žádný překlad nevymýšlejte, slovo úpatní je dávno v českých učebnicích. Tak mi tedy ukažte kde má údolí Svitavy úpatí. To že v učebnici je Base tunnel přeložený jako úpatní neznamená že to dává v daném kontextu smysl, mimochodem opora FASTu používá taktéž výraz bázový, úpatní se neobjevuje (nebo jsem jej přes ctrl+F nenašel). Ohledně hl. nádraží Řeka jste dosud nevzal na vědomí, že z několika důvodů - na rozdíl od Petrova - nejde zdůvodnit veřejným zájmem. Nemá smysl s Vámi věcně diskutovat. Vy také zřejmě vidíte jenom to co chcete, že? Kde píši o variantě řeka? Ano, jen jednou poznámkou že je to lepší pro zapojení VRT z jihu. Dále píši o tom že nelze rozhodováním o nádraží zasekat jakýkoliv další rozvoj dopravy a že nejrychlejší způsob jak kapacitu získat je upravit Dolní pro běžný provoz. Vám možná přijde zcela v pořádku na dalších X desítek let nechat Brno jako limitující faktor na železnici v celém širém okolí, jednak vzhledem k zájmovým skupinám a jednak k ekonomickému cyklu se nic nebude dít dalších 15-20 let. Ze zvědavosti kolik bude životnost nového ZZ co se bude instalovat 25-35 let? Pokud poroste zájem o železnici a nebude kam už na Hlavní vlaky přidat, tak není řešením je odmítnout, ale využít rychle dostupné kapacity o pitomých 700m vedle. Mimochodem když budou politici chtít, tak dokáží veřejný zájem stržení Hradčan a stavby hypermarketu, Aqaparku a cyklostezkového okruhu tamtéž, ale to je vedlejší. Vzhledem k tomu že "veřejný zájem" nepopíšete žádnou matematickou rovnicí, ani soustavou, kterou by šlo řešit analyticky, numericky ani graficky, tak si s veřejným zájmem může s dovolením dělat kdokoliv cokoliv, přesvědčit lidi že je ve veřejném zájmu v podstatě cokoliv, třeba k Vám na dvůr umístit líheň trifidů. Zůstaneme-li v rovině finanční, kolik škod nám už nadělalo to hádání se o nádraží? Není náhodou také jedním z veřejných zájmů růst a rozvoj ekonomiky a životní úrovně?! Schválně, kolik je počítán daňový výnos rozvoje území při variantách A a B a třeba i s tím že by se musel postavit nějaký nový nákladní objezd Brna, více méně v tunelu. A jsme hned u toho jestli je veřejný zájem mít ve městě středem nákladní trať na povrchu, nebo to patří pod zem byť je to nutná novostavba a zajížďka pár km, ale zase minimálně na 80km/h (současný průtah by měl být na 60km/h) Nebo jaký je daňový výnos pro Brno pozemků navíc získaných ve variantách A oproti variantám B a kolik víc bude ročně stát provoz MHD? A co třeba hluk? Nebo bariérový efekt? A dalších X věcí spojených s dráhou, které by bylo asi vhodné odstranit/minimalizovat? Není náhodou veřejný zájem také mít maximálně prostupné město? V Praze se snažili ke konci 19. a počátkem 20. století a vlastně snad až do poloviny, udělat jakýsi okruh kolem centra, nákladní spojky atd, že je to dnes už zase ve městě je něco jiného, ale je to alespoň částečně v tunelech, zářezech, vysokých mostech. Snaží se pod zem dostat trať přes Dejvice, uvolňují se pozemky pro výstavbu v místech bývalého seřaďovacího nádraží, v Brně se neustále hádáme o poloze, blokujeme rozvoj města. Ne jenom hádáním se o "petit La Défense", ale i dalších oblastí, cca 20% Vlněny, areálu Mosilany, oblasti naproti Vlněny na Mlýnské, kusu Zábrdovic, oblasti kolem teplárny... Necháváme tam zasypaný viadukt do Židenic, kolem průtahu bují pochybné autobazary a retro devadesátek je od Olomoucké po Uhelnou. Na Dolním vzniká džungle. Zase tak bohaté to město není aby si to mohlo dovolit. Nejmenší co se dá udělat, když už je tedy nevole ten uzel kompletně předělat, je třeba veškeré tratě na vysokých náspech v centru přeměnit na viadukty a estakády s otevřenými průchody. A samozřejmě odblokovat vše mimo územních rezerv. Vaše úporné a úmorné úvahy o nových trasách jen pro nákladní dopravu bez ohledu na realitu už nebudu komentovat. Tak si tedy velmi rád poslechnu Vaše řešení problému s kapacitou a nejen Brna, ale dalšího pořádného přechodu do Německa, toho že se do půlky republiky nedostanete s pořádným vlakem atd. EU by ráda viděla do roku 2030 asi třetinu nákladu na kolejích, to jenom na pár hlavních tratí nedáte z prostého důvodu, tedy dvou. Ani se sebelepším vylepšováním tu kapacitu nedostanete a hlavně to nemáte jak krmit, spíš čím. Pokud napíši novou nákladní spojku tak to neimplikuje 300km štreky, stejně jako to neimplikuje že postavím 100m kolejí přes zemskou hranici a budu tam oslíkem tahat jeden vagon. Co je tím myšleno je prověření sítě a její doplnění/upravení tak aby byla vhodná pro náklady. A ano, může být k tomu nutno postavit třeba pár kilometrů nových kolejí na některých místech, ať už spojek, nebo "stoupacích". Když si totiž vezmete tabulky s normativy pro tratě a úseky, tak zjistíte že na trati kde jinde za Brejlovcem taháte třeba 1400t straší úsek na 1100t, který ale jde asi upravit a jeden na 900t, který by ale šel také upravit a že z druhé strany je další zralý na přestavbu protože jen 750t a naráz z tratě mohou úpravou pár kilometrů zmizet výrazná omezení. Eventuálně bez velkých záborů se dá v rámci optimalizace redukovat kolejiště vrcholové stanice a celou ji dát do dvoukolejného zářezu 2-5m hlubokého, nový zábor v podstatě nic, mimoúrovňový přístup na perony a redukce sklonů. Délka dotčeného úseku? Např. 2km. Délka ovlivněného úseku několik desítek kilometrů. Na to může navazovat další trať kde zase může existovat jeden či dva totálně pitomé úseky které lze jak říkávám znákladnit a už to není třeba "lokálka" jen s osobní dopravou, ale trať s celkem živým provozem jak osobním, tak nákladním a možná se dokonce hodí k elektrizaci. A to znamená růst zajímavosti tratě a místo dvojic brejlovců a 1400t nákladu tam jezdí Vectrony a Traxxy s dálkovými nákladními vlaky přes 2000t, protože kdesi na začátku jste vyhrabal třeba 5m hlubokou díru a upravil několik stoupání. To Vám přijde jako něco nepřekonatelného? (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3589 Registrován: 5-2004 |
- hlavním účelem těch +2 kolejí je vytvoření kapacity především pro ty náklady, kterých může po zprovoznění 2+2 Choceň-MuN dost přibýt. Proto nemá smysl je tahat výš než do +1 oproti stávající trati, tím se udrží i stejný rozhodný sklon - ano, bylo by to 3x dražší, ale kvůli řekněme trojnásobným benefitům i 3x výnosnější a co do efektivity by to mohlo vyjít nastejno - zrychlení dálkovky je až druhotný bonus a ne, ne není nahraditelné zrychlením jinde (je velké a s tím zrychlením jinde se může sečíst ) - že si to zaústění neumíte představit neznamená, že to nemůže jít. - dostat další dvě koleje přímo do údolí nemusí být průchodné (Adamov), resp. se tam vůbec fyzicky nemusí vejít, protože jsou svahy příliš strmé. Souběh Babice-Blansko taky znamená zachování rychlostních propadů Podle mě to tady holt musí být velkorysé, jinak to nemůže vyjít. |
|
|
Priapos
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1475 Registrován: 10-2012 |
Suchol: "Ohledně hl. nádraží Řeka jste dosud nevzal na vědomí, že z několika důvodů - na rozdíl od Petrova - nejde zdůvodnit veřejným zájmem. " Máte sice naprostou pravdu, ale zde přece vůbec nejde o veřejný zájem, jen o zájem developerů. Už zde opakuji po několikáte, že proto je dopředu dáno, která varianta vyhraje. Ještě to sice nějakou dobu potrvá, ale nedá se proti tomu bohužel nic dělat. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1084 Registrován: 4-2009 |
Priapos: Nejste tady jediný. Mimochodem, 30.5. bude zasedat k ŽUBu opět centrální komise, tak jsem velmi zvědav. Předpokládám, že budeme smeteni definitivně ze stolu. Divil bych se, kdyby ne. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1085 Registrován: 4-2009 |
K.S.: Třetinu nákladu na kolejích možná chce EU a pak ŽESNAD.CZ. Jinak nikdo. To vám garantuju.Bohužel je to jen cár papíru, který jsme vzali vážně jen my a jsou proto potíže. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 8-2017 |
David Jaša: -Takže vytažení současné nákladní koleje je přímo žádoucí, dobře. Tunely ale musí mít sklon 3 promile, minimálně, jste si jistý že to vychází? Jak totiž počítám, tak už tím prvním tunelem trefíte současnou trať, Myslím že Quenya kdysi psal že sklon pro nákladní dopravu má být nejvýše 6-8 promile, Vzhledem k tomu že přímý tunel bude spíš kolem 3700m dlouhý tak budete při všech pokusech dost natěsno buď se světlou výškou, nebo se sklonem. -Kdesi se uvažovalo totiž jestli zvednutí rychlosti na rovných úsecích nad 200km/h nemůže být alternativou k VRT, pokud to má být pro nákladní dopravu, zejména, tak toto uvažovat nemá smysl. -No sice jsem to čmáral jen na obrazovku, ale neseděli mi tam délky stoupacích kolejí atd. -Fyzicky se tam vejdou, politicky to bude asi horší, ale snad ne nemožné, znamená to ale pohnout i se současnou tratí, tím ji mírně zpomalit. Jestli se nepletu tak náklady moc nad 120 nechtějí, takže navrhnout to po Blansko na 160 by nad nevadilo, nicméně Ejpovice jsou na 200, tomu odpovídají myslím poloměry kolem 2300m při převýšení 100mm, to vypadá že by se snad mohlo vlézt. Pokud nebude vadit že se před Adamovem bude zpomalovat pro nákladní vlaky na 140, pak by bylo možné zároveň udělat přeložku současné tratě.
|
|
Modra - R1300m, Magenta - R2000m Zelena - R2500m