Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 10. 05. 2018 předcházející | další

Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 10. 05. 2018

dolů
   autor příspěvek
Čtvrtek, 29. března 2018 - 15:47:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202
Registrován: 8-2017
Asdf
Jak to myslíte s tím naštváním? Dolní se dá snadno přestavět na celkem slušné nádraží, pokud se tedy zřídí ještě jedno nástupiště a budou tam 4 koleje (a změní se trochu zhlaví od Židenic, které mi přijde takové jakési provizorně nedodělané, pak by snad přidáním výhybek od Heršpic šlo získat dost kolejí pro průjezd a křižování, takže by jim to snad vadit nemuselo, ale jaká je tam frekvence vlaků netuším.

David_jaša:
Přesmyk moc nechápu kam chcete co přesmýknout (to je kvůli té spojce?) ta trať tam fyzicky existuje a měla by to být tato kolej. Pěkně ji má zakreslenu Boučník na svém webu v článku o historii nádraží. Otázka je nutnost přesmyku, průtah je zapojený také úrovňově, dala by se tam dát taková výhybka, která by umožnila projetí z koleje od Heršpic na kolej vedoucí do odstavného nádraží.

Ještě mne napadá že do Heršpic by po novu mohla být spíš trojkolejka, tak možná by stačilo od kusých nástupišť vytáhnout dvě koleje a ty napojit. Někde to mám snad i nakreslené (večer asi udělám ale novou verzi v lepším editoru)
Čtvrtek, 29. března 2018 - 17:01:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13819
Registrován: 12-2007
takže zastávka SL by byla využitá pod potenciálem, nějaké odlehčení osmičce by bylo jen okrajové a obsloužení děr mezi SL a Střelicema by furt zůstalo na S4/S41 (což vyvolává neřešitelný konflikt mezi rychlostí těchhle osobáků, aby nebyly pomalejší než 405/406, a důstojným intervalem v Ostopovicích/Troubsku/SD).
- V cílovém stavu (tzn. mj. se zkapacitněným brněnským uzlem) je předpokládán jak ten "důstojný interval" (je-li tedy 30min. interval důstojným stavem), tak i dostatečná rychlost spojů S4/S41 (nápověda: v Ost./Tro./Stř d. zastavují ultracouravé vlaky, tzn. ty, u kterých je to plusmínus jedno (protože S41 jede mezi Lískovcem a Střelicemi zrychleně; a u S4 jsou tak jako tak ve 30min. intervalu vedeny zrychlené spoje, jedoucí bezzastávkově mezi Lískovcem a Tetčicemi).

- I tento cílový stav znamená v součtu 6 párů příměstských vlaků mezi hl. n. a Starým Lískovcem (+ k tomu navíc i R4, tzn. reálně 6,5 - 7 párů spojů za hodinu).

- Pokud by mezi hl. n. a Lískovcem měly jezdit i vlaky nad rámec těch 6 párů za hodinu (kdy 2 páry = S41, další 2 páry = zrychlená S4, další 2 páry = ultracouravá S4), pak je otázkou, kde by takové spoje (které by tedy mj. zajistily "důstojnější", 15min. interval pro Ost/Tro/Stř. d.) ukončit; reálně přicházejí v úvahu jedině Střelice (?).
Pondělí, 02. dubna 2018 - 00:23:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 203
Registrován: 8-2017
David_jaša
Tak jsem se sice opozdil,ale mám ten návrh napojení.
není to sice nějak pěkně udělané, ale snad to bude pro názornost stačit, počítám tam také se zachováním maxima výhybek, takže se bude dát u mostu na všechny tři koleje směrem na Heršpice a také teoreticky do Slatiny a Chrlic. Ale je to hloupě napříč přes celé kolejiště. Takto by teoreticky mohlo jít zajistit současný příjezd a odjezd vlaků do/od Břeclavi a Zastávky. Ovšem ne s případným mimoúrovňovým zapojením 2. koleje od Zastávky. Ta by byla právě napříč.
Středa, 04. dubna 2018 - 00:31:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3536
Registrován: 5-2004
K.S.:
"Jak to myslíte s tím naštváním?"
Zkusím odpovědět za Asdf: Že vlak S6-Slatina-Dolní-S4(1) by s každou jízdou křížil nákladní průtah, mezi státní silnicí a napojení na nákladní průtah ještě okořeněné jednokolejkou. V kombinaci s úrovňovým odbočením Modřice-Hlavní/Dolní by to propustnost pro náklady výrazně podvázalo.

K.S.:
"Přesmyk moc nechápu kam chcete co přesmýknout (to je kvůli té spojce?) ta trať tam fyzicky existuje a měla by to být tato kolej. Pěkně ji má zakreslenu Boučník na svém webu v článku o historii nádraží. Otázka je nutnost přesmyku, průtah je zapojený také úrovňově, dala by se tam dát taková výhybka, která by umožnila projetí z koleje od Heršpic na kolej vedoucí do odstavného nádraží."
1) ta kolej dnes nejde projíždět vlakem, jen cestou posunu a je kolizní s nákladním průtahem a provozem na odstavném. Tahle kolej, prodloužená od současného zaústění do nákladního průtahu až k mostu přes Svratku s kolizí maximálně s provozem mezi odstavným a myčkou (a při rozšíření mostu přeroffky ani to ne) by stačila na pobrání extra provozu z 240 po její drátizaci a zdvojkolejnění do zastávky:

2) přesmyk by měl stoupat od D1 směrem na sever, u Sokolovy přejít nad nákladním průtahem a buď se spojit s kolejí od Státní silnice nebo jít v jejím souběhu až k mostu nebo dokonce na hlavní (na to by už byl potřeba ten nový most přes Svratku vedle stávajících). Tím by se zabilo několik much jednou ranou:
- eliminace křížení osobní a nákladní dopravy na odbočení nákladního průtahu
- Ex3 by měly k dispozici pokaždé k dispozici nejdelší nástupiště 1 a 4 a spolu s S3 a S2 (novou, viz výš) bezkolizní průjezd celým uzlem
- chrlické vlaky, pokud by i nadále pokračovaly skrz hlavní, by měly průjezd skrz nádraží bez křížení čehokoliv
- pokud by z S6/R56 ani po letech nezmizely objížděcí soupravy, dalo by se na severním zhlaví udělat místo pro odstoupení lokomotivy na středních kolejích

K dokonalosti od hlavního na jih by pak chyběla už jen poslední věc, která by definitivně přesunula úzká hrdla ŽUB jinam: nový trojkolejný most přes Svratku, s nímž počítá SP, aby i na tom kousku mezi připojením přerovky a odbočením kusých kolejí jednotlivé směry mohly jezdit současně. Pak by se už definitivně přesunula úzká hrdla ŽUB jinam (např. na úrovňové křížení Židenice-KP vs. KP-nákladní průtah/majlont). S novým mostem by už ŽUB měl být schopen pobrat i provoz ze zdvojkolejněné dvoustovkové přerovky (minimálně zpočátku, po rozježdění by to už chtělo tu podzemní skupinu a pokračování na Prágl).
Čtvrtek, 05. dubna 2018 - 11:58:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 205
Registrován: 8-2017
David_jaša:
Ok, a co při uvedení Brno-Dolní do běžného provozu? Tedy s tím že by se ještě dořešilo lepší napojení 3. koleje u nástupiště. Nepomohlo by to trochu?

A co třeba ještě možnost odstěhovat odstavné nádraží až za Přerovku blíže k myčce? V nějaké verzi takový návrh byl, pak by se ta kolej použít dala, navíc by to mohlo pomoci uvolnit nové místo poblíž centra por výstavbu, i pokud by tudy třeba vedly dvě koleje, tak by trať nepředstavovala takovou překážku jako současné odstavné nádraží.
Pondělí, 09. dubna 2018 - 13:32:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3541
Registrován: 5-2004
Ok, a co při uvedení Brno-Dolní do běžného provozu? Tedy s tím že by se ještě dořešilo lepší napojení 3. koleje u nástupiště. Nepomohlo by to trochu?

Možná trochu, ale neřešilo by to hlavní problém - křížení průtahu osobáky přijíždějícími na Dolní, od Střelic ještě omezené jednokolejkou. Kapacita Dolního v případě, že osobka jede hladce skrz, bez nějakých divokých jízd křížem, není zásadní problém (viz taky to, co zvládly odbavit během loňské výluky Šimice…

A co třeba ještě možnost odstěhovat odstavné nádraží až za Přerovku blíže k myčce?

S tím se počítá ve všech variantách, ale v každé z nich je to udělané jinak. Dá se to tedy dělat až když se závazně nějaká varianta vybere k realizaci - což jednak nenastalo, jednak koliduje s ideou postupných upgradů uzlu bez jednorázového velkého třesku.
micek
Úterý, 17. dubna 2018 - 20:42:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 175
Registrován: 11-2015
Piráti: Odsun brněnského nádraží může přinést kolaps nákladní dopravy
Středa, 18. dubna 2018 - 10:54:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1914
Registrován: 9-2005
Piráti příjemně překvapili, jejich argumenty mi připadají hodně racionální.
Středa, 18. dubna 2018 - 14:26:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1058
Registrován: 4-2009
Ano, protože z velké části jsou od nás.
Čtvrtek, 19. dubna 2018 - 21:24:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 207
Registrován: 8-2017
Tak jsem si ten článek přečetl, přijde mi tam trochu divná jedna věc, neustálá posedlost katastrofickým scénářem kdy by jeden přísahal že se snad inženýři obávají další války, Sloučený most přes Svratku a nemožnost to objet, přitom poněkud ignorují několik sloučených mostů přes ulice mezi Maloměřicemi a Židenicemi.Každý z nich může postihnout podobný problém jako ten budoucí přes Svratku. To by bylo třeba postavit ke každému nádraží objízdnou trasu, to je trochu, s dovolením, nereálné.Pokud se něco podělá v Třebové, tak to objedete tak přes Havlbrod a to je skoro půlka republiky.

Co je spíš na zamyšlení je to jestli má nákladní doprava zajíždět, pokud tam něco nepotřebuje, měst jako je Brno a Praha, nebo jestli by neměly spíš existovat nákladní železnice mimo tato města, tedy způsob jak se jim vyhnout. Přece jenom se mnoho změnilo, ale železniční síť pořád tak nějak odpovídá době vzniku do poloviny minulého století.

Obávám se ale že nejenom Brno, ale celá ČR se stává pomelu železničním štuplem v Evropě. A ne snad ani tak kvůli rychlosti ale pro pomalu docházející kapacitu v hlavních směrech. I když to je asi spíš dotaz na Quenyu a jiné vlákno, jestli by tomu pomohlo zavedení postrků na dalších tratích, nebo ještě něco dalšího.

Pořád nějak přemýšlím jestli by se dal nějaký nákladní průtah zamontovat i do varianty A. Leda snad jako kdosi navrhoval to jen prohodit, tedy že by náklady jezdily přes Hlavní, no asi by se tak podařila redukce kolejiště a možná i při troše snahy nějaké zvýšení prostupnosti, to záleží na tom jak moc bude náspů a mostů. Ale znamenalo by to že náklad, bez ohledu na to jestli jede na Havlbrod, nebo MuN, by měl Brno jen projet, nestavět v Maloměřicích, protože výjezd by byl napříč, nebo se jelo přes osobní. Tudy asi cesta nepovede.

Jediná možnost jak nějak zachovat oddělení nákladu a osobní dopravy je ale téměř jistě nerealizovatelná změna ve velmi širokém okolí Brna, která by celý uzel neskutečně prodražila a vyžadovala by aby mezi Slatinou a Maloměřicemi byly 2 koleje.

Obávám se že na výběr jen mezi špatnou a hroší variantou co s tím, za nejpravděpodobnější považuji že to skončí salámovou metodou, bude se rekonstruovat pomalu a po částech, časem pak vzroste význam Židenic a asi bude nutné tak jako tak upravit Dolní.
Čtvrtek, 19. dubna 2018 - 22:32:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 3-2018
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/presun-brnenskeho-nadrazi-na-n akladni-vlaky-se-pozapomnelo-dopravci-tvrdi-ze-zeleznice-zkolabuj e-45559?dop-ab-variant=&seq-no=2&source=hp
Pátek, 20. dubna 2018 - 12:08:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8152
Registrován: 5-2007
K. S. : Ja by som si ohľadom nákladného prieťahu vedel predstaviť napr. "pokračovanie v odsune" s tým, že by bol prieťah vedený zhruba v ose Komárovskej spojky.
Pátek, 20. dubna 2018 - 15:31:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 208
Registrován: 8-2017
Asdf:
No tam je ale problém v mimoúrovňovém křížení, neumím si to tak nějak představit, buď by to bylo hodně nahoru, nebo naopak hodně dolů, to by se ale asi nelíbilo.

Podle mého, asi trochu zvláštního, názoru je problém nákladů v Brně spíše indukovaným od přetížené Třebové, jinak by se mohly Brnu obloukem vyhnout a neřešily by se ani postrky. Bylo by třeba najít možná spíš řešení kapacity mezi Chocní a řekněme Zábřehem, možností stavby 3. koleje, eventuálně 4. v trase staré tratě si nejsem jistý a ani si nejsem jistý že je problém mezi Třebovou a Zábřehem, mezi Chocní a Třebovou to platí určitě.

Pokud by se našel způsob jak nákladní vlaky do Brna vůbec nezatahovat, bylo by to asi nejlepší řešení celého problému.
Pátek, 20. dubna 2018 - 16:06:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8153
Registrován: 5-2007
K.S.: Nie. Základom je to, že zo všetkých variánt priestrelu z (Slovenska/Rakúska -) Břeclavi do Kolína (- Prahy/Mělníka - Nemecka) má trasa cez Brno, Blansko a Třebovú najpriaznivejšie sklonové pomery (teda sa tam s jednou mašinou odvezie najviac).

Skôr by sme sa mali zamyslieť, či tej výhľadovej nákladnej dopravy (zvlášť po privedení druhej dvojkoľajky od Kolína až do uzla Česká Třebová) nechceme mať toľko, že sa nám s ohľadom na zaplnenie vjazdov do Brna S-Bahnom vyplatilo postaviť nejaký výrazný nákladný obchvat úplne mimo Brno.
Pátek, 20. dubna 2018 - 22:39:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209
Registrován: 8-2017
Asdf:
Máte pravdu, dostat vlaky do Třebové jinudy by byl problém asi.

Se zaprskáním S-bahnem máte pravdu, jenomže to hrozí kolem takového velkého města pokaždé, problém je ale myslím v tom že jak se zrychlí tratě, tak se aktivní dosah S-bahnu neustále roztahuje a přidávání kolejí je přinejmenším problematické, navíc niko není schopen garantovat že to nesežere za pár let nějaké politické rozhodnutí typu "S-bahn jako metro" a nezahustí to na 10 minut mezi vlaky, to už zabije spolehlivě dvě ze 4 kolejí a na zbytku by se musely tlačit dálková doprava, náklady a osobáky do vzdálenějších končin. Otázka která z částí uzlu je na toto náchylnější, jestli sever na Blansko, nebo jih, podle toho by se mělo asi postupovat. Pokud je to na jih, tak se dá asi někudy jít i z Maloměřic, tím Brnem se to nějak protáhne. Pokud sever no nevím, to už je problematické, není tam místo.

To se řekne dostat nákladku mimo Brno, ale pokud je to kolem Svitavy, tak se to bude dělat špatně. Kdyby se podařilo mít stejný maximální sklon mezi Třebovou a Zábřehem, bylo by to asi nejlepší, zamoření S-bahnem kolem Olomouce asi nehrozí, prodloužení 4 kolejí až do uzlu by asi problém nebyl, po stavbě 2. přesmyku na Ostravu to už bude jen pár kilometrů. Jak jsem se díval, tak největší problém je mezi Zábřehem a Hoštejnem, tam se ale zkracovala trať, jaký byl normativ po staré? a Rudoltice-Třebovice Ale tam je bohužel ta nešťastná geologie. Takže to nepůjde. Snad ledaže by se podařilo nějak posílit kapacitu výjezdů z Brna 3. kolej, trochu jinudy, s přípravou na 4.? Vleze se to? Nevím. Brno se obchází z tohoto pohledu blbě.

Další možnost je jít někde úplně desítky, stovky, kilometrů daleko od Brna. Zkoušel jsem najít novou trasu, od Hlinska do Žďárce u Skutče se mi podařilo najít něco co by mělo maximum 10 promile, ale kompletně novostavba, navíc je to jenom polovina práce. Přes Vlkaneč to není možné, přes další tratě ani po přestavbách také ne. Brnu se prostě nevyhneme pokud je požadavek na minimální sklonovou náročnost. Různé alternativní trasy se zajížďkami snad ani uvažovat nelze a to zrovna údolí Třebůvky by pro železnici bylo tak zajímavé, ale je to v přírodním parku a novou trať nepostavíte jen tak, pak je zase "horská dráha" mezi Třebovými.

Brno bez nových šotočar objet nepůjde, problém snad dělá i fakt že trasa kolem Svitavy je rychlejší o hodinu oproti vysočině, jinak by se kapacita dala sehnat nahnáním expresů nahoru přes kopce, těm snad ani tak stoupání a klesání nevadí a pro lidi je to možná i o něco atraktivnější když jsou mosty, tunely a výhledy. K nějakému průtahu mimo odsunutou variantu by nepomohl ani nějaký tunel (a to je to nereálné asi kvůli kolizi s VMO)

Jediná nějak snesitelná možnost pro odsunutou polohu by snad byla konfigurace 2+2 kde by nákladní trať půlila nádraží na dvě poloviny a vlaky ji běžně nekřížily. Napojení průtahu na trať od Břeclavi by pak baly přirozeně mimoúrovňově.

Trochu ze srandy, nezkoušel už někdo spočítat jízdní doby kdyby se hlavní nádraží přesunulo do Maloměřic? To je asi jediné místo kde se dá naskládat dost kolejí a nástupišť a halou moderně pod kolejištěm. [proud]
Sobota, 21. dubna 2018 - 02:14:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3551
Registrován: 5-2004
Asdf:
"K. S. : Ja by som si ohľadom nákladného prieťahu vedel predstaviť napr. "pokračovanie v odsune" s tým, že by bol prieťah vedený zhruba v ose Komárovskej spojky."
To by znamenalo železnici v úrovni +2 v Šimicích a Černovicích. To už můžete rovnou udělat Jandáskův oblouk a s nádrem nešibovat.

Asdf:
"Skôr by sme sa mali zamyslieť, či tej výhľadovej nákladnej dopravy (zvlášť po privedení druhej dvojkoľajky od Kolína až do uzla Česká Třebová) nechceme mať toľko, že sa nám s ohľadom na zaplnenie vjazdov do Brna S-Bahnom vyplatilo postaviť nejaký výrazný nákladný obchvat úplne mimo Brno."
To by vcelku elegantně řešil ten tunel UO-Rudoltice. Ovšem otázka je, nakolik by to bylo trvanlivé řešení vzhledem k tomu, že 270 taky zrovna nezeje prázdnotou a též spojuje jednu metropolitní oblast…

K.S.:
"a pro lidi je to možná i o něco atraktivnější když jsou mosty, tunely a výhledy."
Pro turisty - naprostou menšinu cestujících - ano. Pro zbytek je důležitější to, že přes Pardubice je to rychlejší a že se můžete tím vlakem dostat slušně i do Hradubic.

K.S.:
"Jediná nějak snesitelná možnost pro odsunutou polohu by snad byla konfigurace 2+2 kde by nákladní trať půlila nádraží na dvě poloviny a vlaky ji běžně nekřížily. Napojení průtahu na trať od Břeclavi by pak baly přirozeně mimoúrovňově. "
Tomu se Ac a Ab dost blíží, chybí jen to napojení Majlont-Břeclav bez křížení protisměru, napojení svitavských vleček s mimoúrovňovým vykřížením alespoň něčeho a bezúvraťová jízda na Přerovku (v Ac by měli nákladníci dokonce úvrať až v Holubicích).
Suchol
Sobota, 21. dubna 2018 - 10:59:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478
Registrován: 5-2016
DJ:
Pro (jedině reálný) nádr Petrov máme přeci místo Jandáskova oblouku elegantní tunelovou Židenickou spojku od Špitálky k Černovické terase.
Sobota, 21. dubna 2018 - 13:00:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 210
Registrován: 8-2017
David_jaša:
""To by vcelku elegantně řešil ten tunel UO-Rudoltice. Ovšem otázka je, nakolik by to bylo trvanlivé řešení vzhledem k tomu, že 270 taky zrovna nezeje prázdnotou a též spojuje jednu metropolitní oblast…
"
A není tam náhodou zase problém s vodou? Navíc přímý tunel by byl příliš krátký na nějaké rozumné sklony pro náklad. To už snad raději zkusit naskládat nějaké kilometry navíc přes Maldějov a Moravskou Třebvou a potom takto, ale i tak jsou tam dva dlouhé tunely
David_jaša:
""Pro turisty - naprostou menšinu cestujících - ano. Pro zbytek je důležitější to, že přes Pardubice je to rychlejší a že se můžete tím vlakem dostat slušně i do Hradubic. [wink]
"

To je spíš obecná narážka na to že osobní dopravě (kolik váží nejvíc 500t?), na rozdíl od nákladní dopravy, sklony tak moc nevadí, tedy že by bylo pro ni lepší nějak vyřešit i podstatné zrychlení právě tratí vedoucích různě horem. Pokud by se pak jízdní doby přiblížily, pak by se tratě rovinami možná podařilo částečně uvolnit právě pro nákladní dopravu.
Sobota, 21. dubna 2018 - 14:50:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 3-2018
Je úplně jedno, co tady kdo vymyslí. Existuje neskutečný politický tlak na realizaci Ac a to za každou cenu a proti všem a bez ohledu na odborné námitky kohokoliv. A taky že to tak bude.....
Sobota, 21. dubna 2018 - 16:32:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 211
Registrován: 8-2017
Brzdič_zániku:
A to znamená co? Že budete sedět na Káčku a naříkat? Ne! Začnete s tím něco dělat! "Politický tlak" je nic pokud bude existovat dostatečně velký tlak veřejnosti, bohužel u nás ještě není zdaleka tak vyspělá občanská společnost aby se s tím něco dalo dělat. V rozvinutých zemích, ať už západu, nebo dálného východu, by nebyly takové salónní jakodemonstrace, běh s kufrem na Dolní, ale hodně velká demonstrace a pokračovaly by do doby než politici rozhodnou jak si veřejnost přeje, nebo dokud by proti ní nezasáhla policie, ale tím si mnohdy spíš politici podříznou větev.

Bohužel v nás stále žije strach z StB, zprostředkovaně i v těch co ten režim nezažili, je přenášen ve formě memu (viz R. Dawkins Sobecký gen), takže se tu děje to co se děje. Stejně tak doublethinking, na jednu stranu se nadává po hospodách, ale jakmile se to neděje konkrétně nám, tak vidíme kohokoliv kdo, byť zcela po právu, protestuje proti postupu úřadů, jako veřejného škůdce a brzdiče pokroku.

Nevím, jestli se dá s odsunem/neodsunem něco dělat, na to je tu málo lidí co se jsou ochotní třeba den v týdnu utrhnout z práce a držet někde protestní tábor půl roku, mluvit s lidmi, vysvětlovat, protestovat, vytvářet tlak veřejnosti (byť jenom "malé uřvané problémové části"). Co snad ale je možné je aby organizace, jak dopravců, tak politiků stojících proti odsunu, tak třeba i odborové (Zvláštní je že je tankují víc režijky, než možné poškození dráhy jako takové), donutily ministerstvo k úpravám projektu a problémová úrovňová křížení byla nahrazena přesmyky.

Bohužel se nám to ale s uzlem z mnoha důvodů sakra zvrhává. Když se podíváme do historie, tak třeba za války Němci došli k názoru že depo a seřazovačka, všechen ten balast, se naprosto nehodí do Maloměřic, ale na jih, po válce k tomu závěru také někdo došel, ale na nátlak armády a dokonce se ví přesně koho, se to nastěhovalo do Maloměřic, protože "Přece se to dá snáze bránit z kopca". Dá se o tom najít článek. Bohužel ten zbytek soudruzi hodně nedomysleli. Nechali tam úzké hrdlo, navíc velmi dlouhé pro obě polohy, že se nedají osobní vlaky moc dobře deponovat tam, tedy se odstavná nádraží poflakují všude možně po Brně, což jen přispívá k tomu že to konšelstvo chce řešit nějakým odsunem.

A já se nedivím, Dráha tam dělá poněkud nepořádek, není schopná se dohodnout, nádraží je nevyhovující právě protože se není schopná rozhodnout, no spíš dohodnout (proč má Hlavák v Praze moderní odbavovací prostor a Brno jenom starou budovu?!), místo jen podchodů mohla být dávno podzemní, celkem velká a moderní prostora od mostu u Křenové až po městský podchod. Alternativně od městského podchodu k Novým Sadům. To je jedna věc do karet pro odsun (zvěrstva spáchaná v 70.-80. letech na budově tomu nepřidávají, stejně jako její stav, epidemie žloutenky skončila, ale tam máte strach že na vás skočí všechno co je, od rýmy až po žloutenku, tyfus a nějakou novinku o které si nezadá s ebolou). Dále kolejiště, které je sice příkladem evoluce, ale jinak spletenec, který město poněkud dusí. Také bych nechtěl mít takový kus zabraný jen kolejemi, navíc bez pořádného využití, podle mne by přirozená hranice dráhy, pokud nehodlají zase vozit do města sypké materiály vlakem, pro kolejiště měla vést v rovině rampy Ameriky, pro pohyb silničních vozidel trochu větší, no řekněme na úrovni pojížděné střechy spodního patra. Výjimka samozřejmě depo, k tomu možná jeden násep jako odstavná kolej pro MUVky a pod. Podle mne má být (širší) centrum vymezeno přerovkou a Dolním nádražím (nejspíš upraveným, například úpravou průtahu tak aby se v prostoru rozdělil na 4 koleje s možností vedení vlaků osobní přepravy), rozhodně by se v něm neměly vyskytovat věci jako odstavné nádraží. Stejně tak průmyslové objekty, které jaksi přežívají ve stínu dráhy.

Také je myslím problém v poloze silnice Uhelné, kdyby byla dále, tak se dá udělat jako čtyřproudá (odlehčilo by to asi mírně dopravě, navíc zadní část administrativních budov se bude s dráhou kamarádit asi více než násep a ulice.Ale to jsou už ne zcela drážní věci.

Možná by to chtělo i udělat takové změny aby mezi Hlavním a Židenicemi vedly 4 koleje, pak by se dalo (spíš muselo) zrušit těch pár kusých kolejí, ale zase by př přestavbě viaduktu mohlo dojít k vyčištění celého prostoru kolem dráhy.
Sobota, 21. dubna 2018 - 20:28:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1061
Registrován: 4-2009
K.S.: My jsme třeba odborné argumenty přednesli, od čtvrtka vím, že by měla být jakási expertní komise složená z nás a SŽDC pod velením pana Sosny, která má zapracovat naše připomínky. Někdo něco přeci jen dělá a není to podloženo jen dojmologií. Nicméně mám silný pocit, že Brzdič je pragmatik.
Sobota, 21. dubna 2018 - 22:47:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 212
Registrován: 8-2017
Quenya:
Samozřejmě to není myšleno jako kritika toho co děláte v bodě kde už jde jen a pouze o minimalizace škod, ale spíš jako kritika obecně celého toho postupu který vedl do této situace. Zdrbali jsme to jako veřejnost, pokud se asi nestane zázrak, jsme to projeli. Problém je v tom kdo si jak toto téma ukradl, zprivatizoval, jaké argumenty se používaly, naprosto pitomé o tom jak se bude na vlak chodit maninama a podobně, ty se dají snadno rozprášit a odbýt. Přitom, já chápu že velká část veřejnosti asi neví že ještě existuje nákladní železnice, přitom takto podstatný argument a chyba projektu se nikde neobjevil při žádné demonstraci.

Přitom ono sloučení může snížit pocitové pohodlí pobytu na nádraží, hladina akustické zátěže je přece jenom vyšší z nákladních vozů, nahledě na to že jestli bude za Svratkou trochu větší stoupání, tak bude nádraží asi projížděno na plný výkon, což u dvojic či trojic dieselových lokomotiv není zrovna příjemné.

Blbě jsme si hlídali politiky, nutno ale podotknout že na to si je hlídat nejsme zvyklí, ještě nám to vezme dlouho než se to naučíme.

Ostatně jsem také to mohl známým a příbuzným vysvětlit lépe, třeba by... ale ne, na demonstraci by nešli protože žít Brno a bohužel referendum nebylo celokrajské. [sad]
Sobota, 21. dubna 2018 - 23:41:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8155
Registrován: 5-2002
tak bude nádraží asi projížděno na plný výkon, což u dvojic či trojic dieselových lokomotiv není zrovna příjemné.

To se dá jednou za měsíc přežít.
Ekonomika je neúprosná.

Častěji vám tam udělají nehorázný kravál muzejníci s Barčama bez tlumiče (já vím, to není kravál). A úplně nejčastěji ho udělají od března do října motorkáři, ale to je přece normální a musí se to tolerovat.
Neděle, 22. dubna 2018 - 13:35:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 213
Registrován: 8-2017
Petr_Šimral:
No nevím, pokud bude sloučen nákladní a osobní tah přes var. A, tak těch dieselových vlaků bude projíždět mnohem více než jeden měsíčně.

Nevím od kdy tedy jezdí motorkáři přes perony.
Neděle, 22. dubna 2018 - 13:48:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8156
Registrován: 5-2002
No nevím, pokud bude sloučen nákladní a osobní tah přes var. A, tak těch dieselových vlaků bude projíždět mnohem více než jeden měsíčně.

V roce 2035? To už v dieselu budou jezdit jenom muzejníci [biggrin]
Neděle, 22. dubna 2018 - 15:01:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 214
Registrován: 8-2017
Petr_Šimral:
Á pán je jako já optimista a očekává návrat parní trakce.[biggrin]

Promiňte, ale představa že do roku 2035 bude vše elektrifikováno a soukromí dopravci přejdou na elektrický provoz je trochu upřímně řečeno, utopické. Umím si představit přechod na plynové motory, možná s dvojkou v krvi na palivové články. Baterie jsou tak 10t/MWh, brejlovci mají nádrž asi na 4000l, pokud se nepletu, tedy nějakých 12MWh využitelné energie, s dovolením si neumím představit takovou lokomotivu co to veze. tedy asi umím, ale obludu co má třeba 12 náprav asi na našich tratích nechceme, že? Asi by měla celkem dobré adhezní schopnosti, ale jinak by s tím byly problémy myslím.
Neděle, 22. dubna 2018 - 15:49:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8157
Registrován: 5-2002
Zkuste mi nastínit, kde se bude u Brna vyskytovat nejbližší neelektrifikovaná trať a jaká na ní bude nákladní doprava?

Tranzitní vlaky vedené v nezávislé trakci hynou velmi významným tempem již dnes.

A ani na pracovních vlacích neuvidíte nic, co by čoudilo a dělalo kravál jako dnes, byť to bude asi ještě v naftě.
Neděle, 22. dubna 2018 - 16:31:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 215
Registrován: 8-2017
Petr_Šimral:
Opravdu vymírají? Nějak mi to ani nepřišlo, ale je pravda že je to spíš takové náhodné pozorování než soustavná činnost, takže je to možné. Pravda, diesely se objevují už spíš na kratších vlacích, AWT má vlastně také už elektrické lokomotivy, IDS také.

Z tratí je to snad jedině trať Břeclav-Znojmo, ale otázka kdo by tam vozil něco jiného než dřevo do Retzu a kdoví jestli se do uvedení nového nádraží něco nezmění, jak a co bude. Navíc pokud by tam někdo něco pravidelně vozil, tak asi spíš bude mít v Břeclavi stroj pro přepřah. Ale bez nějakých změn v Rakousku se asi ani nedá počítat s tím že by se na té trati výrazně zvýšil provoz. Navíc nevím, přiznám se bez mučení, jaké jsou parametry tratí v Rakousku, co do zatížení, tak do normativů. A i tak by se asi sehnaly moderní diesely.

A pravda dopustil jsem se chyby, bral jsem současný stav vozového parku za konstantu místo proměnné.

To nádraží už se musí dořešit konečně, stejně jako další věci kolem.
Cogwheel
Pondělí, 23. dubna 2018 - 12:43:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5461
Registrován: 1-2012
Proboha, nestrašte "konečným řešením" brněnské nádražní otázky. [satan]
Úterý, 24. dubna 2018 - 01:16:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1792
Registrován: 4-2006
K.S.: Je mi jasné, že je tlak na to udat pozemky, rozdělit kořist. Ale ve shodě s článkem Jiřího Hlavenky si opravdu nemyslím, že by se na jakoukoliv variantu našly peníze. Hlavák bude za dva roky celkem draze opravený a spolu s Dolním jako provizorkou to vydrží dalších x let.
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
X-Host
Úterý, 24. dubna 2018 - 12:37:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1613
Registrován: 7-2009
Ještě další článek o Přesunu + diskuse v komentářích
POLITIKA: Brno se chtělo stát velkoměstem...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
X-Host
Úterý, 24. dubna 2018 - 12:41:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1614
Registrován: 7-2009
K.S.: Letos je šance tlačit před komunálními volbami (nejspíš i proto se tak strašně tlačí, aby se "to rozhodlo" před a pak už "s tím nešlo nic dělat")... Ale zvolit si zase stejné panáky z jakýchkoliv stran, kteří nakonec stejně půjdou proti zájmu voličů, protože jsou prakticky beztrestní a neodvolatelní a bez zodpovědnosti...
To by opravdu musely být u hl.n. permanentní demonstrace a na to má novodobá šlechta vovčany příliš svázané, aby si nemohli vyskakovat, takže musí makat pro pár zlatých, aby je případně pak exekutor nedostal pod most. Tudíž žádné mohutné demonstrace a protesty nehrozí, už nikdy...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
Pátek, 27. dubna 2018 - 00:27:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 219
Registrován: 8-2017
Zlámalík:
To je otázka co vyleze z té rekonstrukce a kdy začne, teď je to pozastavené skrz nějaká odvolání na soutěže a podobně. Podle mne by bylo třeba, dával jsem to sem už někdy, ještě dořešit lepší napojení kusých nástupišť a bude schopné sloužit dalších X desítek let. Dobré by bylo ale také nějak vyřešit napojení na slatinu, asi propojit dvě jednokolejky tak aby z nich byla dvojkolejka kam až to půjde.

Pak také dokončit úpravu dolního nádraží do "normálního" stavu (obrázek sem ještě teď někdy dodám), aby bylo použitelné i pro osobní dopravu bez větších problémů a nechat si tam rezervu pro VRT záležitosti. Pokud by tedy nebylo nějaké vhodné řešení pro napojení na kusá nástupiště.

X-Host:
S první větou příspěvku souhlasím, i s tím že asi zase dojde k volbě těch stejných figurek, na druhou stranu ani to není jisté.

Ovšem s čím nemohu tak nějak souhlasit je ta další část, muselo dojít k omezení možností politiků v činnosti jen na program a "topení-svícení", jinak nevím jak definovat ten zájem voličů. Pokud vím všechny strany to píší do programů schválně vágně.

A s tím posledním... promiňte takové řeči o novodobé šlechtě, ovčanech, svazování... S dovolením, nebo tedy i bez dovolení, mne dokáží vytočit, jediný kdo se tu svazuje jsou lidé, ti sami tím koho volí, jak o sobě a světě smýšlejí, co dělají. Vážně pochybuji že za 1 milionem lidí s exekucemi a pod stojí revizoři a nezaplacené pokuty, nešťastné události...To by musel být tento stát prokletý mít tolik neštěstí. Není to spíš tak že lidé o své vůli si nabírají půjčky, které nejsou schopni splácet, že si půjčují na luxus, spotřebu...? Kdo tu pořád čeká na zázraky a stát aby mu vyřešil že bere málo? Kdo si stěžuje na mizernou mzdu, a o vlákno vedle píše jak nepůjde rovnat koleje na Vysočinu, a ještě o další že mu nevadí migrace z Ukrajiny a ex-SSSR?

Ano skoro vždy jen ta stejná skupina. Jenže bohužel ona nechápe že ten kdo je váže do bídy jsou oni sami. Že to oni si vzali nesplatitelnou půjčku, nebo někomu ručili. Že si zvýšení mzdy musí zařídit sami, což je tedy asi bude něco stát, například hodinu dojíždění denně, nebo stěhování. Nebo že otevřenost ke "kulturně blízkým" slovanským národům, se kterými snad byla nějaká kulturní výměna až v 19. století, jinak jsme byli součástí Svaté Říše Římské, atd. tu ve skutečnosti sráží růst mezd. Systém nenatlakujete když tam máte díru jak... To stejné strašení odchodem průmyslu na východ... Co to je za průmysl co tam jde? Jaký typ? Výroba složitých celků jako turbiny, lokomotivy, vagony, nebo podniky typu "dělám sady mop-kýbl". Jaký druh průmyslu mizí když se trochu zvedne cena práce?

To není o "novodobé šlechtě", ale o tom že tomu lidé věří tak až se to stane, samonaplňující se proroctví.
Pátek, 27. dubna 2018 - 21:14:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1916
Registrován: 9-2005
K.S. Přesně tak. Lepší napojení kusých peronů, protažení třetí (střelické) koleje do Heršpic a udělání dvoukolejky ze dvou jednokolejek by situaci za hodně málo peněž viditelně zlepšilo. Pak ještě MÚ přesmyk na jihu a můžeme pár desítek let jezdit.
Sobota, 28. dubna 2018 - 03:05:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 221
Registrován: 8-2017
Goldfinger:
Tam je k té použitelnosti 3. koleje ještě třeba rekonstrukce, která se bude snad konat brzy. Pak to bude teprve ono.

Takové jedno řešení bych to měl, jenom počítá s tím že na Dolním bude poněkud separované nádraží pro VRT a eventuálně na průtahu vznikne něco co bude mít 2 koleje pro každý směr. Vzhledem k tomu že je tam hodně místa a kolejí, tak by mohly i po vzniku VRT nádraží zůstat, je pak ale otázka kde je necháme, pokud by byly mezi nádražím a VRT nádražím, tak by nebyl problém, pokud by ale byly až za VRT nádražím, musely by se asi spojit přes vlečky až do Modřic. Tyto na přiloženém schématu nejsou zakresleny.



Popis:
Z Heršpic do Modřic jsou nově tři koleje, Nákladní průtah je přeložené více méně zpět do původní trasy. Je změněno zapojení nákladní tratě od Střelic, v jejím souběhu bude v budoucnu jedna z kolejí mimoúrovňového křížení VRT, nákladní průtah je, bohužel, zapojen úrovňově, ovšem do trojkolejné tratě. VRT od Prahy je vedena tunelem pod zástavbou, díky tomu je možné napojit trať od Břeclavi také mimoúrovňově. Je počítáno s přestavbou Dolního nádraží, podle výstavby VRT a také úpravami stanice Modřice.

Velikost oblouků je jen orientační
Středa, 02. května 2018 - 12:15:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1918
Registrován: 9-2005
https://brno.idnes.cz/brno-nadrazi-stehovani-vlada-babis-naklady- fj5-/brno-zpravy.aspx?c=A180502_114516_brno-zpravy_klu

Už po rozhodnutí šalingradských zastupičů psal, že krupica na odsun nebude - a je to tady.
Středa, 02. května 2018 - 13:54:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8176
Registrován: 5-2007
Goldfinger: Áno, varianta s dvoma nádražiami sa opäť o malý krôčik priblížila.
Středa, 02. května 2018 - 16:08:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 23
Registrován: 12-2017
Dotaz pro informované, zamýšlel se vůbec někdo nad variantou nechat nádraží v centru pro příměstskou osobní dopravu a postavit nové pro VRT třeba v oné odsunuté poloze? Mají to takto v Kolíně nad Rýnem. Přestup je řešen docela na pohodu - vystoupím z ICE na Koln Messe/Deutz, osobákem přejedu za 3 minuty přes Rýn na HBF a pokračuji dále...

KII.
Středa, 02. května 2018 - 17:01:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8180
Registrován: 5-2007
Karel_II: Ono to tak nakoniec dopadne. Ale vzhľadom k polohe tých nádraží nebude možné realizovať ten prestup vlakom.
Středa, 02. května 2018 - 17:10:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1919
Registrován: 9-2005
Zabýval a výsledek je, že by systém dvou nádraží nefungoval. Brno není ani Brusel, ani Paříž. Kvůli propojení Dolního a HBf. by se musela zbourat část Vaňkoffky, na zbytcích náspu vede pěší trasa od Zvonařky.
Středa, 02. května 2018 - 19:41:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 12-2017
Asdf + Goldfinger:

Taková heretická myšlenka cca 500 m dlouhého tunýlku mě napadla:


Vlak od Břeclavi dojede na nové nádraží, přejede na staré a pokračuje zase směr Břeclav. Vlak od Chrlic to vezme na staré, pak na nové a davaj na Chrlice. Nebo vlak z Vyškova bez úvratě na Břeclav... variant je více. Starým by zase více vlaků jen projíždělo, což by znamenalo zkrácení pobytů ve stanici. Co myslíte?

KII.
Středa, 02. května 2018 - 19:49:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 7-2017
Další zábavné čtení na téma odsun nádraží a skvělého jižního centra:
"Jméno Jiří Hos vyvolalo emoce i v roce 2008, kdy si firma Brno New Station Development (BNSD), kterou spoluvlastnil, na 40 let pronajala brněnské hlavní nádraží za podmínek výhodných hlavně pro nájemce.
Dnes ale Hos bojuje s dluhy a čelí návrhu na insolvenci. Podala ho na počátku dubna pražská firma Spondylis s tím, že jí i s úroky dluží téměř 14 milionů korun. Podle jejího šéfa Bohumila Hály není jeho společnost jediná a vypočítává v návrhu i další firmy, které mají u Hose pohledávky – mezi nimi BNSD."
Zdroj: https://brno.idnes.cz/jiri-hos-brnensky-podnikatel-politik-dluhy- insolvence-spiknuti-pxg-/brno-zpravy.aspx?c=A180502_399036_brno-z pravy_krut
Středa, 02. května 2018 - 20:30:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8182
Registrován: 5-2007
Karel_II: Až sa tu ukáže nick Suchol, môžete si pokecať. Inak skúste si zapnúť aspoň 3D pohľad. Zistíte, že by to nebol tunýlek ale estakáda.
Středa, 02. května 2018 - 20:39:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25
Registrován: 12-2017
Asdf:

vím, že současná trať je na náspu. Na druhou stranu, ta spojka by sloužila jen osobním vlakům, takže větší stoupání by vadit nemělo.

KII.
Čtvrtek, 03. května 2018 - 07:42:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 3-2018
Goldfinger: Omyl. Pořád a v neztenčené míře se tlačí (a také bude, bohužel) varianta Ac. Včerejšek bylo jen divadlo.
X-Host
Čtvrtek, 03. května 2018 - 11:56:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1616
Registrován: 7-2009
KAREL II: To je na náspu a v tom místě bylo už několikrát zvažováno vytvoření této spojky. Nicméně by musela být jako viadukt a vede to skrze tovární areál (místo na protažení i s relativně rozumně vyjezditelným obloukem by tam bylo, přece je to kousek od nádraží, takže žádné expresní rychlosti se tam čekat nemusí)...
Ovšem vzhledem k prostorovým rozměrům by to stejně vedlo k úrovňovému křížení (čehož by se tedy z moderním zab.zař. nemuseli drážní inženýři až zase tolik obávat jako čert kříže)...

Stejně tak by to chtělo ještě doplnit úrovňovou výhybku (do kříže přes všechny 3 souběžné trati) v místě, se odděluje Komárovská spojka (na mapce je to zhruba v místě mostu nad ulicí Olomoucká, jak jsou na té mapce ty dvě značky benzínových stanic, nedaleko zastávky Židenice).

Ona celá ta Komárovská spojka od Olomoucké až k připojení trati z Chrlic by potřebovala přidat druhou kolej (opět místo tam je) a pak by kapacitně nemusel být žádný problém, dalo by se z hl.n. prakticky odkudkoliv a kamkoliv bez úvrati.

A třetí kolej z hl.n. do Židenic by případnou modernizaci a rozšíření hl.n. ve stávající poloze kapacitně dovršila (když se nezapočítá promarněná šance odkoupit loni barák Prior/Tesco, zbourat a přidat tím směrem pár kolejí a nástupišť postupně ve zvýšené úrovni - aby se postupně přestavěl nevyhovující nízký podjezd tram./trol.) a napřímit postupně nástupiště s případným protažením směrem k Novým Sadům/Americe)...

Ale to je jen zbožné přání...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
Čtvrtek, 03. května 2018 - 15:03:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3561
Registrován: 5-2004
X-Host:
"Ovšem vzhledem k prostorovým rozměrům by to stejně vedlo k úrovňovému křížení (čehož by se tedy z moderním zab.zař. nemuseli drážní inženýři až zase tolik obávat jako čert kříže)... "
Vzhledem k tomu, že nejužší místa stávajícího ŽUB i tlačené odsunové varianty Ac (a do jisté míry i všech podvariant B v SP) jsou mimo jednokolejek právě úrovňová křížení, mi tohle tvrzení přijde dost odvážné. Kor když z úrovňového křížení průtahu nutně vyplývá i úrovňové odbočení z trati rola-šimice.

X-Host:
"Stejně tak by to chtělo ještě doplnit úrovňovou výhybku (do kříže přes všechny 3 souběžné trati) v místě, se odděluje Komárovská spojka (na mapce je to zhruba v místě mostu nad ulicí Olomoucká, jak jsou na té mapce ty dvě značky benzínových stanic, nedaleko zastávky Židenice). "
Jak by měla ta odbočka kapacitě pomoct? (A asi byla míněna zastávka Černovice…)
Čtvrtek, 03. května 2018 - 18:45:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1920
Registrován: 9-2005
Zrovna pravé odbočení před Šimicemi s napojením na průtah mi přijde bezproblémové, nekřížím nic. O kus dál bych na vláru samozřejmě křížil nákladový průtah, ale černovický triangl těžko můžu udělat mimoúrovňový.
Pátek, 04. května 2018 - 15:44:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3564
Registrován: 5-2004
Zrovna pravé odbočení před Šimicemi s napojením na průtah mi přijde bezproblémové, nekřížím nic.
Fajn, a co připojení v opačném směru? Při 8 S2+S3 hlavní-Šimice v každém směru…

ale černovický triangl těžko můžu udělat mimoúrovňový.
Tak v posledních měsících až letech se tu probíraly minimálně 3 možnosti, jak by to šlo.
Pátek, 04. května 2018 - 19:33:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 222
Registrován: 8-2017
Pánové, v první řadě se musím omluvit za nečitelnou malůvku, netušil jsem že mi to systém ořízne.
application/zipReseni oblasti Herspice-Modrice pri zachovani provozu obou nadrazi
Modrice-BrnoHH-BrnoDolni.zip (677.8 k)

Takže v archivu přikládám jeden obrázek [happy] Jsem zvědavý na vaše názory. Dodám ještě řešení Dolního, až je udělám. (doufám že teď to už projde bez problémů)

Neví někdo jestli se začne něco dít, nebo je stále práce na současné opravě stále zaseknutá?

Asdf:
To že budou ve finále v provozu 2 hlavní nádraží jsme myslím tušili všichni tak nějak, a asi to bude i to nejlepší řešení jaké bude možné, a asi i z hlediska nákladky nebude zásadně vadit pokud dálkové vlaky pojedou po průtahu (mimo budoucí VRT) a pak zmizí na Blansko. Tam by bylo ale vhodné přidat koleje. Třebas i až po odbočení Boskovice spojky, která má snad být celkem dlouhá a udělat tak potenciálně kus koridoru jako trojkolejný.

Karel_II:
A to můžeme rovnou v Břeclavi udělat trojůhelník a smyčku a vést vlaky přes tra na Brodské zpátky do přednádraží a buď do Brna nebo Hodonína, asi takto Nebo by šla zavést okružní linka S44 a S84 Brno Hlavní - Hrušovany n/J, Břeclav, Podivín, Brno Dolní - Brno Hlavní a Brno Hlavní - Brno Dolní - Podivín - Břeclav - Hrušovany n/J, Brno Hlavní.

R500 do té Vaší malůvky dáte natěsno, R300 líp, ale nevím jestli by to prošlo, přece jenom novostavba a nechcete to jistě dělat jako lokálku.

kuna:
Myslíte jakože by to celé mohlo skončit tak nějak no, ani nevím jak to nazvat. Líp?

X-Host:
S komárovskou spojkou máte asi pravdu, ale myslím by bylo lepší zřídit kolejovou spojku někde na úrovni Lidlu, mezi touto a tratí na Chrlice. To by mohlo zlepšit situaci na hlavní nádraží.

Výhybka nad Olomouckou je myslím dobrý nápad, pokud se časem začne vzpamatovávat Dolní, tak by mohlo být zajímavé.

Třetí kolej na Židenice by jistě byla možná spolu s nějakou celkovou revitalizací/přestavbou viaduktu a okolí, bohužel tam SŽDC předvedla jak se to dělat nemá. Jistě původní nákresy někde jsou a vzhledem k tomu že to není památka tak by jistě bylo možné najít vhodnou kombinaci historizujících oblouků a moderních konstrukcí pro vedení tratě nad vytíženými ulicemi. Nevyhovující podjezd u Křenové by řešit myslím nešel, bohužel. Leda tak strhnout a postavit znovu, ale to asi nikdo nechce a ani to nebude nejspíš přípustné, tam snad už nějaká ochrana je. Co bych ale viděl za celkem možné a vhodné je celou ulici tak ještě trochu zahloubit.

Nějak si neumím představit kombinaci současné polohy a zvýšení nástupišť, to mi jaksi nejde do hlavy, budete pak asi škrtat o beton. Leda by se to celé nějak vhodně napočítalo aby to +- vyšlo, ale pak asi nedodržíte asi zase něco jiného. Rozhodně by to ale nebylo na betonovou skládačku, tolik populární.

Já bych se úvratí a hlavovosti nádraží vůbec nebál, v nejhorším to jistí syslograf, takže bez problému, ale jít 500m od pokladny na vlak je zhůvěřilost, To už snad dodat 200m dlouhé hrany za nástupiště 4. do rovinky k prioru, ale nevím jestli se tam vleze oblouk. Pokud se zajistí spojení na průtah, tak je to bez problémů, asi. Takže pro Břeclav, a Střelice by byla nástupiště u Ameriky a pro Přerov, Chrlice a eventuálně některé další by byla nová nástupiště.

Ovšem stejně bych hádal že nakonec skončíme s dvěma nádražími. Ano, Brno je proti Praze malé, ale má-li nám tu vzniknout Jižní centrum a má-li se tam potenciálně posunout dílčí křížení koridorů V-Z a S-J, které je dnes v BV (hlavní je snad ve Vídni), pak by provoz dvou nádraží mohl být opodstatněný. Navíc lze (viz přiložený archiv), jednu větev zapojit mimoúrovňově, v nákresu je to osobní VRT část, ale jistě by to bez VRT šlo užít i pro průtah.

Pokud si mohu rýpnout, tak podle mne největší chyba, jaká se po válce udělala bylo přestavění Dolního nádraží do současné podoby. Ano spojka na Horní byla tehdy nepotřebná a násep kolem Vaňkovky nebyl jistě moc super, ale dvě nástupiště, řekněme 150m dlouhá, a kusá samozřejmě, by mohla v tomto problému dost řešit. V podstatě by se tak zajistilo propojení místní a dálkové dopravy. Jízda by pak trvala asi tak 5 minut (hádám).
Pátek, 04. května 2018 - 23:14:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3566
Registrován: 5-2004
Pokud si mohu rýpnout, tak podle mne největší chyba, jaká se po válce udělala…

Dovolím si nesouhlasit. Největší chyba, která se v minulosti v uzlu udělala, bylo nepřivedení vlárské trati na severní zhlaví Horního poté, co se právě tam sjednotila veškerá osobní doprava. Tedy během posledních 120 let.
X-Host
Pondělí, 07. května 2018 - 07:33:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1617
Registrován: 7-2009
K.S.: Komárovská spojka byla myšlena tak, že se použije i souběžná Chrlická a před oddělením v Komárově (za barákem GiTy) by se z Chrlické oddělila druhá kolej doplňující Komárovskou podél řeky až nad tu Olomouckou.
Pochopitelně ideálně s výhybkami/spojkami tak, aby šlo dosáhnout hl.n z/do Chrlic po obou (když už).
A také s možnosti v místě "dotyku" přejet z/do Komárovské spojky (nové dvoukolejné) do/z průtahu.
A zmíněná třetí kolej do Židenic s obloukem na průtah, to všechno by IMHO zvýšilo variabilitu vjezdů a odjezdů na/z hl.n. prakticky do všech směrů a při vhodném plánování grafikonů by ani těch potřebných úrovňových křížení nebylo potřeba řešit tolik (byť infrastruktura by na ně byla připravena, neboť lepší je mít možnost, než nemít nic).
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
Suchol
Pondělí, 07. května 2018 - 16:47:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 480
Registrován: 5-2016
X-Host:
Co to je zmíněná třetí kolej do Židenic s obloukem na průtah ??
Středa, 09. května 2018 - 14:31:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1387
Registrován: 5-2010
Další problém s brněnským nádražím. Studie neřešila nákladní dopravu
Osobní blog na iDNES.cz (někdy i s reportážemi o cestách)
Osobní vizitka
Připravovaný web o severním okolí Brna

Mrtvole je naprosto fuk, kdo tu válku nakonec vyhraje! - Yossarian Yossarian
micek
Středa, 09. května 2018 - 20:10:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 178
Registrován: 11-2015
Záznam jednání v Poslanecké sněmově o poloze brněnského nádraží:
Poslanci o stěhování nádraží v Brně. Dvě hodiny bez výsledku, rozhodne vláda
Středa, 09. května 2018 - 20:19:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1067
Registrován: 4-2009
Jo, Bylo to bezva...[uhoh] Osobně jsem se zúčastnil. Viz on-line reportáž
X-Host
Středa, 09. května 2018 - 22:06:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1618
Registrován: 7-2009
Tak nejprve jim do toho hodil vidle Babiš a následně (možná jako sekundární reakce) se derou na povrch ještě poznatky o "cinknutých" studiích tlačících na Odsun bez ohledu na cokoliv jiného (viz. ta nákladní doprava)...
Asi by si měli někteří čekatelé na zhodnocení pozemků připustit, že vejvar se vzdaluje do nereálna [rofl].
Nu, možná do důchodu zažiji alespoň první kopnutí do země :-))


Suchol: ze severního zhlaví hl.n. směr Židenice s obloukem "doprava" na průtah (muselo by to jít nad areálem nějaké fabriky v tom místě, technologicky nic nemožného :-))


K.S.: Zvýšení viaduktu vedle hl.n. - když mohou rozebrat na prvočinitele při rekonstrukci Negrelliho viadukt (také památka, ne?) v Praze, tak rozebrat při rekonstrukci (stejně bude muset být) viadukt a při zpětném skládání tam ve stejném stylu vrazit +/-tři vrstvy kvádrů navíc snad není žádná scifi (nosnost by snad také vyšla, nástupiště by šly také patřičně výše - jistě, problém s vchodem z hlavní budovy na 1.nástupiště)...
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
Suchol
Čtvrtek, 10. května 2018 - 08:28:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 490
Registrován: 5-2016
X-Host:
Oblouk na průtah není třeba a naopak by vytvořil hrubě nežádoucí kolizní bod. Je třeba oblouk na slatinskou trať (to věděl a řešil již p. Ing. Jandásek v roce 1990 dlouhým viaduktem i přes průtah).
Oblouk na kratším viaduktu by bylo i v dnešní době možné řešit s podjezdem průtahu, ale zřejmě by to neúnosně zatížilo šířkově kritický profil v obytné zástavbě mezi Nevrklovou ul. a Klíny.
Proto mám v návrzích pro var. Petrov už jen investičně náročnější řešení s Židenickým tunelem.

Modernizované kolejiště dle nového návrhu (jiného než je ve var. B-Petrov) nepotřebuje/nemá nástupištní hranu na 1. koleji na straně od hlavní budovy, takže niveletu kolejí na mostě přes Křenovou je možné zdvihnout až pro dosažení normové podjezdné výšky.
Jeden znalec od památkářů dokonce připouští výměnu stávajících tlustých pilířů za moderní štíhlé pro žádoucí zvětšení využitelné světlé šířky pod mostem.
Čtvrtek, 10. května 2018 - 09:56:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1922
Registrován: 9-2005
Z diskuse v PSP mne zaujal výrok někdejšího koloťuka Onderky, že trať (nejspíš müslí nákladový průtah) nevede obydleným územím. A Klíny, Nevrklova, Táborská, Skorkoffského a další ulice jsou jako co? A Vokřál pomalu ztrácí nervíky.
Čtvrtek, 10. května 2018 - 10:53:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6
Registrován: 3-2018
Evidentně neztrácí. Bude Ac. Bez ohledu na cokoliv.