Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 24. 01. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 24. 01. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5921 Registrován: 9-2011 |
K.S. K lepšímu popisu byste potřeboval ale nějakého elektrotechnika, ten motor se jistě pří různé zátěži chová různě. Asynchronní motor se v okolí svého pracovního bodu chová trochu podobně, jako sériový motor. Tzn. při zrychlení moment klesá, při zpomalování stoupá. Závislost je ale mnohem strmější než u ss motoru a je omezená jen do okolí prac. bodu. Dále, mám nějakou potuchu, že Kándó snad měl motory s vinutou kotvou a s rotorovým spouštěčem. To by pak umožnilo jet trvale jakoukoliv rychlostí, byť za cenu ztrát (tj. v podstatě totéž, co odporová regulace)
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 129 Registrován: 12-2017 |
K.S. Zkoušel jsem najít nějaká minima výšky pro vedení, Vedení 110, 220 a 400kV se navrhuje např. podle PNE 33 3330. Minimální vzdálenost vodiče nad holým terénem je u vedení 110kV - 6,1m u vedeni 220kV - 7,2m a u 400kV - 8,4m. Pak je tam obrovské množství výjmek, jinak je to např nad oblastmi, které jsou nepřístupné (skalní stěna, strmý svah) tam jsou hodnoty naopak nižší cca o 40%, řeší se různé typy porostů, zda-li vedení křižuje silnici, trať, lanovku nebo se jedná o obytné budovy (napři zda-li budovy mají klasickou nebo rovnou střechu), také má vliv na celkovou výšku vodiče nad terénem to zda-li v dané oblasti panují nepříznivé podmínky (vítr, tvorba námrazy...) Stejné, či velmi podobné byly sloupy pro 44kV Vedení 44kV se u nás myslím nepoužívalo. Historicky se na severní Moravě používalo 11 a 22 kV a od roku 1930 byla první 110kV linka z Ostravy do Třince, sice byl záměr postavit vedení 66kV ale naštěstí to nedopadlo. Staré 110kV stožáry (soudek) dle směrnice pro stavbu vedení z roku 1938 měly celkovou výšku od 40 do 50m a délka nosného ramene, na kterém byl upevněn vodič, měl od středu stožáru délku 6 až 7m na každou stranu. Fotky sloupků ve Vašem příspěvku 410 jsou asi staré 22kV sloupy, na ně by asi 110kV vedení nikdo nikdy nepověsil. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1257 Registrován: 4-2014 |
První bylo myslím 110 kV (tehdy to bylo dokonce myslím ještě 100 kV) vedení Třinec - Žilina, ještě o nějaký rok dříve. Mimochodem, z jakého období jsou stožáry typu stromek/jedlička, které jsou k vidění třeba za Ostravou směrem na Studénku nebo v Jablunkovském průsmyku? Hlavně z důvodu, že je to v trase těch nejstarších vedení (Ostrava-Žilina, Ostrava-Dluhonice). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 8-2017 |
Bandita 129: 44kV bylo dálkové vedení Oslavany - Brno. Nevím kdy se rušilo. Ano, sloupy jsem vysvětloval v komentáři 411. Aleš Lisek 5921: Maďarsky bohužel neumím, ale dával jsem sem video kde jsou ty motory v rozebraném stavu vidět. A vinutý rotor dává smysl, v době vzniku snad ani jiné neexistovaly. Když jsem se o historii kdysi zajímal, tak to, podle některých, mělo co dělat se stavem hliníkárenského průmyslu, cenou hliníku a vůbec stavem techniky. (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 12-2017 |
Pezos: ano asi je to tak, 100/110kV vedení se stavěla od roku 1928 do 1931, úseky Žilina-Čadca-Třinec a Třinec-Karviná-Třebovice. Mimochodem, z jakého období jsou stožáry typu stromek/jedlička, které jsou k vidění třeba za Ostravou směrem na Studénku nebo v Jablunkovském průsmyku? Hlavně z důvodu, že je to v trase těch nejstarších veden Tipuju že se jedná o 60tá možná 70tá léta. Stožáry v Jablunkovském průsmyku jsou už novější asi 80/90 léta. Původní stožáry ze 30 let nebyly tak robustní, měly nýtovanou konstrukci a byly užší a nižší od 19,5 do 26,5m, životnost plánovaná na cca 40/50 let a jako vodič bylo použito měděné lano. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13438 Registrován: 3-2007 |
bandita: 8,4 m u 400 kV ? Tam už se musej pěkně ježit vlasy ! "K.S. Zkoušel jsem najít nějaká minima výšky pro vedení, Vedení 110, 220 a 400kV se navrhuje např. podle PNE 33 3330. Minimální vzdálenost vodiče nad holým terénem je u vedení 110kV - 6,1m u vedeni 220kV - 7,2m a u 400kV - 8,4m. Pak je tam obrovské množství výjmek, " Jinak zajímavá diskuse, pánové, aspoň se taky něco dozvím (bez ironie). Zajímavé téma. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8732 Registrován: 9-2002 |
Si vezmi zuřivku (jen tu trubku,) sedni na kolo/motorku a projeď se pod nějakým vedením VVN. Zuřivka se rozsvítí.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13440 Registrován: 3-2007 |
Jo, to už chci vyzkoušet hromadu let . Fakt. Stejně tak u SV vysílače Liblice (kde jde "do vzduchu" 750 kW - taková slabší "žehla" ). Jinak pod 25kV trolejí dostanete za deště od deštníku ranku pěknou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18312 Registrován: 5-2002 |
ML: 8,4 m u 400 kV ? Tam už se musej pěkně ježit vlasy No a to ještě počítej, že se nejspíš uvažuje i to, že člověk stojí na něčem (třeba na korbě auta). Nasvědčuje tomu to možné snížení v nepřístupných oblastech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8733 Registrován: 9-2002 |
Hele, H. St. a MŠ nejsou ze stejný familie, že ne ? Už mi jaksi přijde, že "Modrej paragraf jedna" by se dal extrapolovat do cvokařský "D1," - čo to táram, do DSM V nebo DSM VI coby diagnóza.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2011 Registrován: 11-2012 |
Já teď v zimě dostával aj lehké kopance do tváře, když jsem se jí dotknul kovové plošiny pod vedením nejspíše 110kV. Podotýkám, že plošina byla ve sbaleném stavu. Prsty to ustály. (Ten příspěvek už jsem psal před obědem, ale asi se neodeslal...)
Kočátko říká, že poctivý analog je lepší než digitální náhražky.
Pohrdám všema, co si nechaj kálet na hlavu jakožto aj těma, kdo jim na tu hlavu kálí... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8735 Registrován: 9-2002 |
Jel jsem s pracovní plošinou pod vystupem z elektrárny (220 kV) a musel jsem se pustit rukou železa, brnělo to fest i přes rukavice. Naštěstí rajčák toho verglu je z plastu a dalo se to uřídit jednou rukou i na tom rozbahněnym tankodromu.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 131 Registrován: 12-2017 |
Mladějov: 8,4 m u 400 kV ? Tam už se musej pěkně ježit vlasy přeskoková vzdálenost na 220kV (245kV) může být až 1,9m (délka izolátorů), přeskok na této vzdálenosti nastane při napětí cca kolem 600kV (hodnota za deště). Přeskoková vzdálenost na 400kV vedení je cca od 2,5 do 3,8m (záleží na typu izolace a o jaký typ závěsu se jedná, nosný kotevní atd...) a přeskoková hodnota za deště je cca od 650kV do 900kV. Přeci jen ta vzdálenost 8,4m je dostatečná, ale určitě se může stát že za určitých povětrnostních podmínkách se Vám můžou ty vlasy postavit . Při stavbě vedení se ohledně výšky vodiče nad terénem sleduje mraky věcí, například zda-li není v cestě vední sad, kde by mohli česáči přijít se žebříkem, tak aby se neopřeli o fázi . V blízkosti neelektrifikované tratě může být sloup VN/VVN nejblíže 5m u elektrifikované (nebo tam kde se plánuje) 9m. Výška vodiče VVN 400kV nad elektrifikovanou tratí musí být min 15,4m od hlavy kolejnice, u tratě bez vedení je min. vzdálenost 9,4m. Čas od času se občas objeví průšvihy, někdo něco pod vedení postaví, například cyklostezku, terén se nepatrně zvedene a už třeba ty vzdálenosti tak úplně nevychází i když se podle projektu zdálo že vše bude OK. Řeší se co s tím, zbourat cyklostezku? zvednout vodiče zkrácením izolátorů? To zase nevyjde koordinace izolace. Zvednout stožáry? to nikdo nezaplatí... atd. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3897 Registrován: 5-2004 |
K.S.: "Co se týče "prapodivné" Maďarské soustavy, trik je v "Kandóbedně", což mi příjde jako několik elektrických strojů v jednom, na fotce byste to nepoznal ani podle izolátorů, jenom ty sběrače byly trochu divné. Jen pro zajímavost: Kandó system (eng) Článek z roku 1936 (de) Více o Kandó systemu (eng) str. 137 Další zajímavé věci taktéž. Video srovnávající systémy (1968) (hu) No to Vám snad k tomuto systému bude stačit, ale ještě na střídavině byly další věci, třeba právě v USA, kde měli v provozu něco podobného. Problém takového systému je akorát v tom že se budete pohybovat v pevně daných rychlostech a jízda mezi nimi asi není moc možná, pokud se pamatuji tak čím více sad pólů tím menší otáčky, tím menší rychlost a shora jste omezen převodovým poměrem a otáčkami pod 3000 za minutu (asynchornní), nebo rovných 3000 (synchronní). Pro jednoduchost příkladu dejme tomu že se bavíme o lokomotivě na 120km/h, asynchronní motor bude mít 2500 ot/min, průměr hnacích kol bude 1250mm, obvod tedy 3,925m, za minutu urazíte 2km, kolo se tedy otočí 509,5x, zaokrouhleme na 500 za minutu (reálně bude jezdit 117,75km/h), převodový poměr bude 1:5, to platí při jedné sadě, při dvou to bude 58,75km/h, při třech sadách to bude 39,25km/h, při čtyřech sadách 29,43km/h, jinak ani ťuk. S tím by se blbě jezdilo a pro nějak rozumný systém byste musel mít spíš jen 1, 2 a 4 sady. K lepšímu popisu byste potřeboval ale nějakého elektrotechnika, ten motor se jistě pří různé zátěži chová různě. " Téměř všechny Kándóovky měly plynule měnitelnou rychlost, jedinou výjimkou byla až poslední generace, která měla pevně dané frekvence motorů a z toho dané 4 „hospodárné“ rychlosti. Tuším, že je to popsané přímo v těch odkazech výše ↑↑↑. |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 9-2006 |
K historii vedení VN a VVN u nás: 44kV - toto napětí měla dvojitá linka (spíš dvě paralelní vedení) Oslavany - Brno z roku 1913. Toto napětí se pak v síti ZME (jižní Morava) používalo až cca do poloviny 40.let jako nadřazená síť, i když od 30.let již nově budovaná vedení byla pro 100kV - Vranov nad Dyjí - Oslavany nebo Brno - Uherské Hradiště, ale dočasně zapojená na 44kV. 100kV - první dálkové vedení VVN o napětí 100kV (po 2. svět válce formálně zvýšené na 110kV) bylo z Ervěnic do Prahy, uvedené do provozu v únoru 1926. Původně končilo v Holešovicích, ale ještě do konce 20.let bylo prodlouženo z odbočky Šutka do rozvodny Praha-Jih. 100kV vedení elektrárna Třebovice - Třinec - Žilina byla taktéž až konec 20.let. Ale podle tehdejších norem bylo VVN už od 50kV (včetně) - dnes je nad 50kV. Tj. první VVN vedení u nás bylo "soukromé" vedení 50kV plzeňské Škodovky z Nýřan do Plzně (to donedávna v některých úsecích sloužilo jako 22kV, ale tak asi před deseti lety poslední zbytky zmizely).
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 988 Registrován: 8-2006 |
bandita 131: ty přeskokové vzdálenosti "čtyřstovky" jsi čerpal odkud? Protože když si stoupnu v dukovanské rozvodně pod vývodový odpojovač, tak délku izolátorů bych typoval okolo čtyř metrů, víc to nebude (osobně jsem to ale neměřil). Řetězce na stožárech a klesačkách jsou delší. Za deště když jdu pod vývody jednotlivých bloků, tak to pěkně kope. A za sucha v rozvodně taky. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1258 Registrován: 4-2014 |
František_souček: Pravda, Třinec - Žilina bylo první VVN na území dnešního Slovenska, ne celé ČSR. Jinak, hezké shrnutí historie přenosové soustavy je v článku na tzb-info.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 8-2017 |
David Jaša 3897: Co bylo anglicky jsem přečetl, tam to myslím nebylo, německý jsem přelouskal jen zběžně a něco, maďarsky neumím. Asi ano u motoru s vinutou kotvou by to asi nějak šlo, o používání 3F motorů v době před WWII se toho většinou moc nepíše a pokud ano, tak většinou o těch opravdu 3F systémech. František souček 18: Děkuji, je to velmi vyčerpávající komentář. Jste si jistý že ta síť 44kV bylo v provozu jen do poloviny 40. let? Asi neznáte pozadí/důvody toho proč bylo zvoleno zrovna 22 a 100kV pro vedení za první republiky, že? 22kV bych ještě chápal právě jako polovinu z těch 44 000V, ale 100kV mi tam nějak nesedí, není to celočíselný násobek, to až těch 110kV co máme dnes. Na stránkácch ZME history je obrázek VVN sloupu se čtyřmi izolátory, místo tří, nevíte náhodou proč? Pochybuji že to bylo z důvodu zapojení do hvězdy. Agent: Jestli se zuřivka rozsvítí nevím, ale kdysi jsem jel pod 400kV vedením a jsem si skoro jistý že mne pod ním koplo moje vlastní kolo, sice mi mohl do ruky narazit hmyzák a zamávat křídly mezi brzdou, řídítkem a mou rukou, ale jsem skoro ochotný přísahat že to bylo stejné jako když mne jednou pokopalo trafo v elektronkovém rádiu, tedy hádám elektřina. |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 9-2006 |
Na stránkácch ZME history je obrázek VVN sloupu sečtyřmi izolátory, místo tří, nevíte náhodou proč? To je právě ono vedení Vranov nad Dyjí - Oslavany a většina jich stojí dodnes. Čtvrtý vodič byl údajně jako rezerva pro případ poruchy, ale šli i o symetrii stožárů. Vedení bylo dimenzováno na 100(110)kV, ale provizorně tam bylo 44kV. Jestli byla v Oslavanech uvedena rozvodna 100kV ještě za protektorátu nebo až po 1945 si z hlavy nevybavuji.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1259 Registrován: 4-2014 |
Agent: Ani nemusí projíždět, i bez pohybu to funguje. "Si vezmi zuřivku (jen tu trubku,) sedni na kolo/motorku a projeď se pod nějakým vedením VVN. Zuřivka se rozsvítí." K.S.: Rozsvítí, ale ne dost aby to bylo poznat přes den." Jestli se zuřivka rozsvítí nevím" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 8-2017 |
František Souček 19: Symetrie dává smysl a byla to jedna z věcí, která mne napadla, ale přišlo mi zvláštní že by to rovnou vybavili vodičem. Osobně to považuji za méně rušivý design než současná vedení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 132 Registrován: 12-2017 |
Vasekpetr: y přeskokové vzdálenosti "čtyřstovky" jsi čerpal odkud? Jedná se o praktické zkušenosti z přenosovek ve světě. Těch 2,5m se u nás asi moc nepoužívá, tyto vzdálenosti se občas používají třeba na balkáně nebo v Rusku. Jsou to izolátorové řetězce se skleněnýma izolátorama a poměrně velkýma armaturama, u nás jsou vzdálenosti něco mezi 3,0 až 3,5m. Ale na elektrárnách to může být asi delší tam to bude mít nějaký svůj specifický důvod. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8743 Registrován: 9-2002 |
No to má sakra důvod, jmenuje se to svod. A pokud zaprší, tak se tyto pěkně zvyšují, což je zrovna v blízkosti zdroje krajně nežádoucí. Tak se dávají větší izolatory, aby to ty svody měly trochu náročnější.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3350 Registrován: 5-2002 |
Symetrie dává smysl a byla to jedna z věcí, která mne napadla, ale přišlo mi zvláštní že by to rovnou vybavili vodičem. Že by kvůli rovnoměrnému zatížení?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 133 Registrován: 12-2017 |
K.S. 22kV bych ještě chápal právě jako polovinu z těch 44 000V, ale 100kV mi tam nějak nesedí, není to celočíselný násobek, to až těch 110kV co máme dnes Na čísla se vyprdněte jestli 100kV nebo 110kV je celkem buřt. Vtipný je že i dneska je to se značením třeba trochu nelogický. ČEPSácké rozvodny mají označení 420kV, ale všechny vedení jsou značeny a v technické dokumentaci popisovány jako 400kV. Přijdete na rozvodnu a hned tam máte o 20kV víc |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3900 Registrován: 5-2004 |
K.S.: Tak se musím opravit, tu plynulou změnu frekvence měly až válečné následnice, viz na třetí stránce toho anglického odkazu: "Co bylo anglicky jsem přečetl, tam to myslím nebylo, německý jsem přelouskal jen zběžně a něco, maďarsky neumím. Asi ano u motoru s vinutou kotvou by to asi nějak šlo, o používání 3F motorů v době před WWII se toho většinou moc nepíše a pokud ano, tak většinou o těch opravdu 3F systémech. " : nebo v česky psané (mnohem kratší) historii zde: " The modern drive systems however required small size traction motors, and the V40's 48 pole multiphase engine was not to be built smaller. It was obvious to use small, simple 3-phase asynchronous (induction) motors, but this way it was necessary to generate not only multi-phase but also multi-frequency traction current. This was possible when the successor of Mr. Kandó, Mr. Ratkovszky developed a machine, the frequency converter. They did not want to change the phase converter construction, thus the frequency converter was a separate machine. It could not only produce different fixed frequency current, but by using rotating generation field it could change the frequency continuously. Despite of this feature the fluid resistor was necessary to start. The synchronous speeds - when the frequency converter had no counterrotating magnetic field - were 25, 50, 75, 100 and 125 km/h (15.6, 31.2, 47, 62.5 and 78.1 mph), the lover 4 same as those of the V40 loco." : "Změny provozních podmínek během desetiletí následujícím po uvedení prvních lokomotiv s fázovým měničem do provozu vyžadovaly vývoj dalších typů. V roce 1943 vyrobil maďarský průmysl 2 pokusné lokomotivy s větším výkonem, ale stále s fázovým měničem a které namísto pohonu dvojkolí tyčovím měly přímo na nápravách indukční motory s kotvou nakrátko. Volba rychlosti se děla prostřednictvím změny frekvence, proto byl použit na fázovém měniči mechanicky nezávislý frekvenční měnič. Podle návrhu Ferencze Ratkovszkého byly zhotoveny lokomotivy "Radony" (Radoň) o váze 144 tun, maximální rychlosti 125km/h, které pracovaly se souvislou změnou frekvence a rychlosti. Kvůli válečným událostem se nepodařilo zkoušky dokončit, avšak prokázala se správnost a použitelnost principu frekvenčního měniče. Lokomotivy sice padly za oběť válečným událostem, ale zkušenosti z krátkého zkušebního provozu bylo možné využít při dalším vývoji." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18317 Registrován: 5-2002 |
B: ČEPSácké rozvodny mají označení 420kV, ale všechny vedení jsou značeny a v technické dokumentaci popisovány jako 400kV. A nemůže těch 5% navíc nějak souviset s přechodem z 380/220V na 400/230V...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 989 Registrován: 8-2006 |
Momentálně v této chvíli je v uzlu Slavětice 418kV. Holt větší poptávka, tak točíme o 106.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4817 Registrován: 3-2004 |
400 kV je označení napěťové soustavy. Tech 420 kV je pak jmenovité (štítkové) napětí použitých prvků, na soustavě 110 kV je to 115 kV. Přechod z 380/220 na 400/230 se (pokud se náhodou vůbec fyzicky něco dělo) realizoval pouze na odbočkách distribučních transformátorů. A ty trafa mají mimochodem taky jmenovité napětí 420 V. EDIT: zmínky o loďstvu smazány, on je tu Hajnej a zas by mi tam našel nějakou chybu. (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18318 Registrován: 5-2002 |
DJ: Kvůli válečným událostem se nepodařilo zkoušky dokončit, avšak prokázala se správnost a použitelnost principu frekvenčního měniče. To sice jo, ale ještě bylo potřeba ukázat, že ten správnej matroš na takovej frekvenční měnič není motaná měď, ale zašpiněnej křemík... |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 9-2006 |
Vtipný je že i dneska je to se značením třeba trochu nelogický. ČEPSácké rozvodny mají označení 420kV, ale všechny vedení jsou značeny a v technické dokumentaci popisovány jako 400kV. Přijdete na rozvodnu a hned tam máte o 20kV víc A nebo překročíte hranici do Německa nebo Rakouska a je to zas o 20kV míň Na čáře se ze 400kV stane najednou 380kV. Jste si jistý že ta síť 44kV bylo v provozu jen do poloviny 40. let? Pokud vím, tak 44kV bylo jen kvůli tomu, že to tak už vybudovali v roce 1913. Normalizované napětí to nebylo a jinde než na jižní Moravě se nevyskytovalo. 44kV zaniklo po zprovoznění vedení 100kV Oslavany - Brno, které bylo provizorně vybudováno na dřevěných portálech ještě za protektorátu. Definitivní dvojitá linka na stožárech typu Donau byla vybudována až po válce, ale ještě ve 40.letech. Za války vybudované vedení Ranna (v Horním Rakousku) - Větřní mělo úředně napětí 45kV až do poloviny 50.let, kdy bylo zrušeno. A ještě doplněk ke včerejšímu z mobilu psanému příspěvku. Linka 50kV Nýřany - Škoda Plzeň byla zprovozněna někdy mezi lety 1921-23. Podle starých rakouských norem byla snad dimenzována dokonce na 100kV, ale tyto podceňovaly vzdálenost vodičů. Ale původní izolátory na těch 100kV byly. (Příspěvek byl editován uživatelem František_souček.)
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18319 Registrován: 5-2002 |
FS: Linka 50kV Nýřany - Škoda Plzeň V těch končinách taky bývala napěťově atypická linka z Čeňkovy Pily kamsi do vnitrozemí, snad 75 kV nebo něco takového... |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 9-2006 |
V těch končinách taky bývala napěťově atypická linka z Čeňkovy Pily kamsi do vnitrozemí, snad 75 kV nebo něco takového Bylo to 60kV a zas tak atypické to nebylo. VVN 60kV připouštěly normy ESČ jako možné, i když základní VVN bylo 100kV. Na 60kV byly vybudovány celkem rozsáhlé sítě v západních a středních Čechách, ve 40.letech byly propojené. Západočeské začaly linkou Zbůch - Plzeň - Hrádek u Rokycan ve druhé polovině 20.let a pak následovala linka elektrárna Vydra - Klatovy - Plzeň na konci let 30. Z té druhé stavěné na Mannesmannových stožárech existují zbytky provozované na 22kV a hlavně úsek přímo od elektrárny na sever, kde jsou původní stožáry upraveny pro jednoduchou linku 110kV (odstraněním prostředních konzol). Po válce se ještě budovala provizorní vedení jako Zbůch - Toužim - Dolní Rychnov. Středočeská síť 60kV byla budována od 30.let. Začala postupným budováním linky Elektrárna Lány (Rynholec) - Zbraslav - Krahnice s odbočkou Beroun - Osek u Hořovic (kam byla na zač. 40.letech dovedena linka ZČE z Hrádku u Rokycan). Další linka byla Lány - Miřejovice (obě jako dvojité, ale ve druhém vedení bylo 22kV). Z Miřejovic vedla později jednoduchá linka do rozvodny v Doksanech, odkud už byla vybudována dvojitá linka do Loun. Od Zbraslavi byla později odbočka k elektrárně ve Vraném nad Vltavou a z Vraného též za války vybudována spojka do Oseka u Hořovic. Ve 40.letech byly 60kV linky stavěny jako provizoria na dřevěných portálech. Síť 60kV ze začala postupně rušit od poloviny 50.let nahrazováním novými 110kV.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18322 Registrován: 5-2002 |
Aha, tak 60 kV. Ale ty rourový stožáry jsou zajímavý. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5347 Registrován: 9-2005 |
Nějake historické vedení odbocovalo do Radotína. Tam byla v centru cementarna a asi dvě budovy rozvodných závodů. Vedení odbocovalo na dnešních hranicích Prahy tipují z té linky 60 kV do Zbraslavi. Linka do Zbraslavi i odbočka do Radotína byla dvojitá, kotevní stožáry typu donau z příhradoviny, nosné byly trubka s konzolemi tvaru donau. Odbočka do Radotína vedoucí mezi hřbitově a Berounkou byla zlikvidována koncem osmdesátých let minulého století, či v devadesátých letech. Linka do Zbraslavi byla přestrojená novými lány a izolátory a e v provozu asi pod jiným napětím. Píšu jen svoje upomínky, nikdy jsem po faktech nepatral.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5348 Registrován: 9-2005 |
Zde https://mapy.cz/letecka?x=14.3497453&y=49.9742527&z=20 je odbočný stožár do Radotina už bez odbočky. Za radotínským kostelem se vedení lomilo doleva.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2650 Registrován: 3-2004 |
Ale stejně máte smůlu. Já se budu smát poslední a vaše vlhké šotosny zůstanou nenaplněny. V Česku aspoň v dohledných desetiletích žádná blbá konverze nebude. Tečka. Ukládám do sklepa láhev dobrého sektu za účelem otevření u příležitosti zprovoznění první konverze. Tečka |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2701 Registrován: 10-2009 |
Ad Dusanh: Ukládám do sklepa láhev dobrého sektu... Předpokládám, že tentokráte již bez použití vysokozdvižného vozíku a díry v podlaze... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5924 Registrován: 9-2011 |
- Zbraslav - Když jsem jako malé dítko jezdilo na Slapy, tak mne u Zbraslavi zaujalo jakési podivné vedení vedené napříč vltavským údolím. Nemohl to být fyzický pozůstatek té linky 60 kV?
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2651 Registrován: 3-2004 |
YT - psal jsem láhev, ne kubík |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9666 Registrován: 4-2003 |
Aleši, zaujalo Tě to nejspíš velmi správně, osobně bych to odhadoval jako Ty, že jde o zbytek té 60 kV linky. Když vyběhneš na Homoli (kopec skrz který jde jarovský tunel), tak na jeho vrchu uvidíš tyto patky: https://www.google.com/maps/place/Zvolsk%C3%A1+homole/@49.9403864,14.3984113,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1sAF1QipP6lke Dh6LxMFpWZXTpx7t1aYGQhXi_S6_jYiiV!2e10!3e12!6shttps:%2F%2Flh5.goo gleusercontent.com%2Fp%2FAF1QipP6lkeDh6LxMFpWZXTpx7t1aYGQhXi_S6_j YiiV%3Dw203-h152-k-no!7i5184!8i3888!4m5!3m4!1s0x0:0xdfc62b9ba808e 5fa!8m2!3d49.9403864!4d14.3984113 Odkaz je nutné nakopírovat. Měly by to být patky stožáru linky, jejíž pozůstatky v Radotíně a na Zbraslavi popisuje Qěcy. Nemám teď čas štrachat fotku Homole s linkou přes Vltavu (stožár podobný jako v Radotíně, ale mnohem mohutnější, neb kotvil vedení přes Vltavu), ale existuje, viděl jsem jí. Ostatně směr ze Zbraslavi na Krhanice by byl logický právě tudy . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3902 Registrován: 5-2004 |
Odkaz je nutné nakopírovat. Ne. To samo o sobě nestačí kvůli vloženým mezerám. Jsou hned dvě funkční cesty, které na tvé straně vyžadují navíc hýbnutí asi tak jedním prstem, zato všem ostatním ušetří práci s vyťupáváním mezer: - buď si v gůglu vygenerovat zkrácený sdílecí odkaz - nebo sem vložit plnou URL přes tu zeměkouli mezi tabulkou a roletkou -Barva- (resp. na mobilu mezi smajlíkem a B) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18326 Registrován: 5-2002 |
DH: psal jsem láhev, ne kubík Bodejť, ještě by to mohl být "baňok" z filmu Metanol... |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 9-2006 |
Qěcy: Ano, to je odbočný stožár na té 60kV z Lán do Krhanic. Ta odbočka byla pravděpodobně dočasné ukončení linky od Lán, resp. před vybudováním pokračování do Krhanic to možná končilo v Radotíně. Ale nemám zjištěno, zda do Radotína neodbočovalo jen 22kV. "Hlavní linky" ESOS na Donauech byly 60kV+22kV (nikoliv 2x60kV jako ty západočeské). Možná by to šlo odhadnout z fotografií stožárů na té odbočce do Radotína, ale žádné jsem dosud neviděl. Přibližná trasa Lány - Krhanice, jen takhle narychlo z hlavy nejsem schopen přesně trefit úsek Zbraslav - Zvole. Přepsané Bramovy souřadnice mi vyšly sem, což těsně vedle mé čáry Myslím ale, že to šlo přes vyhlídku Zvolská Homole. Ale před vybudováním 60kV přibližně ve stejné trase šla jednoduchá 22kV, která pak byla přeložena jako druhé vedení na ty 60kV Donauy.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 9-2006 |
U Zvole ty 60kV stožáry pořád jsou. (Příspěvek byl editován uživatelem František_souček.)
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 12-2017 |
Hajnej: A nemůže těch 5% navíc nějak souviset s přechodem z 380/220V na 400/230V...? Obávám se že nikoliv. Pes je zakopaný v názvosloví a terminologi + konzervatismus na ČEPSU, v rozvodnách se uvažuje nejvyšší provozní napětí 420kV a na vedení se uvažuje se jmenovitým napětí sítě což je 400kV. To samé platí pro 200kV vedení vs 245kV v rozvodně. |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1260 Registrován: 4-2014 |
Přesně tak, na webu VŠB je tabulka, kde je ku každému jmenovitému napětí hodnota maximálního provozního napětí. Na webu ČEPSu se dá dohledat, že napětí v uzlech přenosové sítě se udržuje zhruba na úrovni 410-415 kV/240 kV, proto má asi smysl uvádět i maximální provozní napětí. Mimochodem 24 kV / Připouští se nejvyšší napětí 25 kV. Na to je třeba pamatovat u vybavení sítí. Není to tak trochu historické střelení si do nohy? Kdyby ponechali 24 kV, daly by se možná použít zařízení pro jmenovité napětí 20 kV, které používá polovina Evropy. Takto si výrobci za razítko o 25 kV mohou nechat pěkně připlatit (osobně pochybuji, že by někdo vyráběl zařízení s fyzicky jinými parametry kvůli tak malému rozdílu, spíš to bude o tom razítku). (Příspěvek byl editován uživatelem pezos.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8749 Registrován: 9-2002 |
60 kV ? Nebylo to nahodou i to šestidratový vedení, co prekračovalo Šárecký údolí přibližně v ose Baba - Suchdol ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5349 Registrován: 9-2005 |
Zkusím zapatrat. Ale odhadují, že do cukrovaru a cementárny vedlo spíš 60 kV, než 22. Vím ještě to, že v centru Radotína šla další odbočka do baráku rozvodných závodů, nebo jak se tomu původně říkalo. Dodnes stojí, je to obytný obrovský barák a dřív dráty vedly někam doprostřed toho domu.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18331 Registrován: 5-2002 |
Když už jsme u těch dávných vedení, tak jako malej kluk pamatuju stožár na Dobešce, který držel rozpětí dvojité snad 22kV přes údolí Vltavy. Linka pak pokračovala snad Olbrachtovou k Budějovické a pak už nevím kudy dál (Bohdalec?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9667 Registrován: 4-2003 |
František souček:U Zvole ty 60kV stožáry pořád jsou. U Krhanic už ne, asi rok či dva nazpět byly odstraněny a vyměněny za nové pro linku 2 x 22 kV. Hajnej:Když už jsme u těch dávných vedení, tak jako malej kluk pamatuju stožár na Dobešce, který držel rozpětí dvojité snad 22kV přes údolí Vltavy. Linka pak pokračovala snad Olbrachtovou k Budějovické a pak už nevím kudy dál (Bohdalec?). Ten stožár na Dobešce byl prťavej, ale dole u loděnice byl naopak stožár gigantický. Fotku zkusím vyštrachat, také jsem jí viděl . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9668 Registrován: 4-2003 |
Qěcyho odbočný radotínský stožár: https://mapy.cz/turisticka?x=14.3496420&y=49.9743509&z=20&pano=1& base=ophoto&pid=5299349&yaw=3.091&fov=1.221&pitch=-0.448´ Přiznám se, že tento stožár jsem očumoval poprvé již někdy před skoro dvaceti lety, ale až teď díky Františkovi Součkovi jsem si to dal do souvislosti s 60 kV linkou. Že je to v těchto místech atyp a že je nejspíš starší, než všechny stožáry ostatních vedení (110 a 400 kV) okolo, mi ale již tehdy došlo... A jak František Souček dále píše, stožár na Homoli, na který jsem v rychlosti hodil odkaz ne zcela vhodně (za to se omlouvám), stotál opravdu na vyhlídce . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9669 Registrován: 4-2003 |
Uf, už jsem si myslel, že stožáry krhanické linky v okolí Kamenného Přívozu a Krhanic byly skoro všechny vyměněny, ale vypadá to, že jeden tu zůstal: https://mapy.cz/turisticka?x=14.5102007&y=49.8666489&z=20&pano=1& base=ophoto&pid=64040225&yaw=5.684&fov=1.471&pitch=-0.760 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9670 Registrován: 4-2003 |
A ještě dotaz: Co tenhle stožár v Týnci: https://mapy.cz/turisticka?x=14.5945008&y=49.8417429&z=20&pano=1& base=ophoto&pid=64506693&yaw=3.258&fov=0.557&pitch=-0.106 Nevedla krhanická linka až sem? Nebo je to až něco novějšího? Na druhé straně řeky je taková gigantická trafačka, která mi na 22 kV přijde opravdu velká: https://mapy.cz/s/3m19e |
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 9-2006 |
Agent: 60 kV ? Nebylo to nahodou i to šestidratový vedení, co prekračovalo Šárecký údolí přibližně v ose Baba - Suchdol ? Ne, to bylo 22kV, někdy z doby okolo 1950. Vedlo z Baby (kde navazovalo na dvojitou 22kV z Holešovic) do Libčic. Ale stožáry byly mannesmanny podobné konstrukce jako ty západočeské, ale v uspořádání Donau. U Únětic zůstal nefunkčí zbytek (Je to dnes hranice ČEZ/PRE, tak se asi nedohodli, kdo to zlikviduje ) Ale takových vedení bylo (a ještě je) ve středních až severozápadních Čechách více. Poválečné Středočeské elektrárny navázaly na oblibu Mannesmannových stožárů z Chomutova u předválečných ESOS, které je používaly hojně i na 22kV. Jednoduchá linka 60kV na mannesmannech vedla z Miřejovic (resp. Vepřku, kde se oddělovala 22kV k Vraňanům) do Doksan. Část ještě funguje jako VN. Qěcy: Zkusím zapatrat. Ale odhadují, že do cukrovaru a cementárny vedlo spíš 60 kV, než 22. Díky. Ale 60kV do cementárny by mě překvapilo. V té době se podniky na VVN normálně nenapojovaly. Bram: ale vypadá to, že jeden tu zůstal Tak tenhle určitě původní není. To je modernější svařovaná konstrukce. Nevedla krhanická linka až sem? Nebo je to až něco novějšího? To je novější a vypadá to na 22kV.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13443 Registrován: 3-2007 |
Zeptám se možná trochu hloupě - ty největší stožáry se vyrábějí jako atypy, nebo je to také součást nějaké normalizované řady ? Onehdy jsem koukal na opravdu obří stožár zde u Dunaje, jestli to bylo 110 či 220 kV si už tedy nepamatuji, 400 kV rozhodně ne. (bylo to 2008). Opravdu vzbuzoval respekt. EDIT - a jak je to s bezpečností při přechody přes vodní toky ? Vždycky mne zaujme samodomo cedulka "Zákaz koupání - vysoké napětí" u rybníčku (Prokopovo jezírko) na Špičáckém sedle na Šumavě - to je spíš nějaká aktivita chataře, ne ? Je tam vedení 22kV. Je to tady. Děkuji. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5350 Registrován: 9-2005 |
http://www.letopisciradotin.cz/fotky/1950_1970/stránky/Horym%20nam%201950_2.html Zde odbočný stožár v Radotíně u křižovatky Balého, Vrážská, Karlická, Výpadová. Vlevo šlo vedení od ústí radotínského potoka, čili od vedení do Krhanic, vpravo šlo vedení do cementárny a k fotografovi po levé ruce do č. orientační 5, kde byla asi trafacka pro Radotín. Ten barák dodnes stojí a je pouze obytným. Na stránkách letopisecké komise je fotogalerie, kde lze najít více stožárů v Radotíně. Jaké napětí na nich bylo, to nevím.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5351 Registrován: 9-2005 |
F. Souček: aha, tak v tom případě nejspíš odbočovala do Radotína dvojitá linka 22 kV, protože podle historických fotografií z Radotina bych tipoval, že na tak krátkých konzolách, navic na izolátorech podpírajících vodiče zespodu, 60 kV nemohlo být.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
František_souček
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 9-2006 |
Qěcy: Díky moc, je tam i pár dalších zajímavých fotek. Ta VN jsou určitě všechno 22kV. Podpěrné izolátory na venkovním vedení mohly být tak do 45kV. Mladějov: ty největší stožáry se vyrábějí jako atypy, nebo je to také součást nějaké normalizované řady ? Tak i tak. Ale ty úplně největší se většinou konstruují individuálně.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9672 Registrován: 4-2003 |
Je zajímavé zjistit, že bývalá 60 kV linka Lány - Krhanice až na úsek od Zbraslavi do Zvole existuje. V úseku Lány - Zbraslav jako nepřerušená dvojitá 22 kV linka s většinou původních stožárů (!!!) a od Zvole do Krhanic je koridor tohoto vedení zachován, ale většina stožárů už je nová, ale vedení 22 kV dvojité jen někde a v části úseku je na stávajícím koridoru na stejných nových stožárech vedeno paralelně s linkou 22 kV také 110 kV vedení. Zajímavé, že skoro vše je dodnes nějak využito . |