Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 29. 01. 2019

Archiv diskuse Elektrizace tratí do 29. 01. 2019

autor	příspěvek
František_souček	Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 13:37:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 9-2006	Bram: Je zajímavé zjistit, že bývalá 60 kV linka Lány - Krhanice až na úsek od Zbraslavi do Zvole existuje. Jako 22kV existuje i úsek odbočky k Hořovicům do Berouna, četně odbočného stožáru. Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Qěcy	Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 13:40:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5353 Registrován: 9-2005	Bráně, nedalo ti to a stejně jako já sis na mapě prohlidnul celou trasu? hehe. Mne se líbí také ty sdružené stožáry na pravém břehu ve Vraném. Tlusté soudky pro dvojitou stodesítku a dvojitou dvaadvacitku. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Bram	Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 13:57:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9673 Registrován: 4-2003	Františku, dějkuji Ti za informace . Ještě nějaké dotazy: Předpokládám, že tento stožár: https://mapy.cz/turisticka?x=14.0418976&y=49.9500972&z=16&pano=1& pid=62361368&yaw=3.804&fov=1.157&pitch=-0.448 ....patří k pokračování bývalé 60 kV linky z Berouna do Hořovic. Tenhle asi také: https://mapy.cz/turisticka?x=14.0435147&y=49.9618850&z=16&pano=1& pid=62379505&yaw=5.465&fov=0.807&pitch=-0.352 A nevíš, co bylo za vedení z Dobešky přes Vltavu na Zlíchov, jak tu již ostatní zminňovali?
Bram	Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 13:58:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9674 Registrován: 4-2003	Qěcy:Bráně, nedalo ti to a stejně jako já sis na mapě prohlidnul celou trasu? hehe. Nedalo, samozřejmě .
František_souček	Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 14:29:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 9-2006	Bram: ....patří k pokračování bývalé 60 kV linky z Berouna do Hořovic. Nepatří. To je zbytek "soukromé" sítě Pražské železářské společnosti, většinou 2x35kV. Základní síť tvořilo několik navazujících vedení Králův Dvůr - Nučice - Kladno - Libušín - Tuchlovice, přibližně v této trase, s odbočkami do Nižbora a na Mořinu. Odbočky technicky začínaly už v rozvodnách Králův Dvůr, resp. Nučice, takže k místu odbočení šla vedení trojitá (to je na tvých fotkách od Králova Dvora). Ta 60kV k Hořovicům šla severněji, ale vlastně napojení Hořovic přes ní nikdy nebylo dokončeno. Poslední mě známý stožár stojí tady. Místo toho nakonec bylo za války uvedeno do provozu vedení 60kV na dřevěných portálech Osek u Hořovic - Vrané nad Vltavou v jiné trase. Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
honzaklonfar	Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 15:32:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2592 Registrován: 6-2016	Připojím se k "vvn archeologii" postřehem z auta - u přejezdu ve Vižině stojí "pohledově nesystémový" stožár, po kterém dál běží 3x22 kV. Nemám tušení, zda byl využit již stojící, nebo převezen z jiného místa. Ale je fakt "hodně jiný"
bandita	Čtvrtek, 24. ledna 2019 - 18:23:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 135 Registrován: 12-2017	honzaklofnar: Připojím se k "vvn archeologii" postřehem z auta - u přejezdu ve Vižině stojí "pohledově nesystémový" stožár Jedná se možná o nějaký starší kus, ale těžko ho nějak datovat. Spíše tam zůstal (nebo byl postaven) z důvodu aby "zvedl" dráty na tratí.
Haldir	Pátek, 25. ledna 2019 - 00:01:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1765 Registrován: 4-2010	U Zbraslavy byl celkem zajímavý vývoj. Vypadá to, že vedení VN k přehradě ve Vraném se překládalo z důvodu rozšiřoivání lomu. Dnešní trasa vypadá jako přeložená. Nad Strnadama je dobře na letecdkých snímcíh z roku 1947 odbočná větev. Na fotomapě z roku 1975 je naopak vidět již přeložené vedení které z velké části do dnes existuje. Ale v místě odbočení linky do Krhanic je další odbočka. K nějakým objektům ve Zbraslavi. Pro zajímavost. Nad přehradou ve Vraném ve směru k D4 jsou k nalezení pěkné pozůstatky po vedení na dřevěných sloupech. Konzole a izolátory.
K.S.	Pátek, 25. ledna 2019 - 02:02:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 421 Registrován: 8-2017	František Souček 20: Pokud se nepletu, tak papírny ve Větřní byly napojeny na elektrárnu ve Vyšším Brodě linkou 22 500V, původně 15 000V, ale při kmitočtu 42Hz, nevím do jaké míry ten systém doznal rozšíření v době první republiky, ale v jistém období se tím elektrifikovalo široké okolí. Otázka jestli z Rakouska šlo 42Hz, nebo 50Hz a bylo to nezávislé na elektrárně ve Vyšším Brodě.
Qěcy	Pátek, 25. ledna 2019 - 10:55:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5354 Registrován: 9-2005	https://mapy.cz/turisticka?x=14.0699072&y=49.9502266&z=16&pano=1& pid=62272215&yaw=1.696&fov=1.257 zde jsou dvě dvojitá historická vedení. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Qěcy	Pátek, 25. ledna 2019 - 11:15:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5355 Registrován: 9-2005	FS: jak jste psal o tom nefunkčním stožáru u uÚětic (https://mapy.cz/turisticka?x=14.3552431&y=50.1587954&z=16&pano=1& pid=64140545&yaw=6.073&fov=0.657&pitch=-0.009&source=muni&id=1877), tak přesně tyto trubkové stožáry se stupačkami a dvojitými izolátory v uspořádání Donau byly v Radotíně jako nosné také. Vím, že stály na břehu Berounky od hřbitova a na celé přímé trase až k odbočce z lánské trasy v polích na hranici Prahy. Jsem rád, že aspoň jedna fotka existuje. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Bram	Pátek, 25. ledna 2019 - 22:09:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9675 Registrován: 4-2003	Tak jsem to konečně našel: Branická skála se stožárem elektrického vedení (snad 2 x 22kV): http://fotoarchiv.geology.cz/cz/foto/9483/ http://fotoarchiv.geology.cz/cz/foto/10027/
K6S31ODR	Sobota, 26. ledna 2019 - 09:59:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 763 Registrován: 6-2015	Je to i seriálu "Vltava v obrazech: 9 (Cesta Vltavy Prahou a její zánik v Labi). Je to pohled z Barrandovské skály na Braník, dva stožáry na obou březích Vltavy a jeden vpravo nahoře na skále: (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
bandita	Sobota, 26. ledna 2019 - 10:16:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 12-2017	Dovolím si vložit pár obrázků z knížky od Pana Kubína (Přenosy elektrické energie v ČR), jedná se o nýtované stožáry, které byly součástí 100kV vedení budovaných ve třicátých letech. Stožáry byly původně nýtované konstrukce, dodávané na stavbu ve dvou nebo třech kusech a na místě poté smontovány. Všechny 100kV vedení byly projektovány pro celkem 6 vodičů (kromě vedení Mydlovany Tábor).
bandita	Sobota, 26. ledna 2019 - 10:29:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 12-2017	Qěcy: tak přesně tyto trubkové stožáry se stupačkami a dvojitými izolátory v uspořádání Donau byly v Radotíně jako nosné také. Jenom informace pro doplnění, důvod dvojitých izolátorů byl ten, že jakmile vedení křižuje nějakou dopravní cestu (silnice, železnice, voda), nebo je nutné třeba v obydlené oblasti minimalizovat pravděpodobnost pádu vodičů, tak se používají tzv. dvojité nosné závěsy, v případě poruchy jednoho z dvojice izolátorů, tak nedojde ke kolapsu zavěšeného vodiče. Toto pravidlo se uplatňuje do dneška. Každopádně trubkové stožáry se stupačkami je skoro muzeální kousek
Bram	Sobota, 26. ledna 2019 - 11:10:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9676 Registrován: 4-2003	Pohled na jeden trubkový stožár 22 kV u Berounky mezi Srbskem a Berounem: https://mapy.cz/turisticka?x=14.1032781&y=49.9528463&z=18&pano=1& base=ophoto&pid=62342080&yaw=5.778&fov=0.357&pitch=-0.350 Moc jich není, kdysi byly ještě ve Všenorech, ale po likvidaci vedení za pár let šly za nějakou dobu dolů také.
K6S31ODR	Sobota, 26. ledna 2019 - 19:26:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 764 Registrován: 6-2015	bandita: Tyto stožáry 110kV (typ "jedle" ) jsou dodnes k vidění i na trase vedení přes bývalé seřazovací nádraží Vršovice mezi rozvodnou Malešice a rozvodnou Praha - Jih. Jsou to pozůstatky prodlouženého, původního vedení z dvacátých/třicátých let Ervěnice - Praha. Někde jsou však již nahrazeny novějšími stožáry typu "soudek". Jinak k vaším obrázkům co se týká vedení Vršovice - Toušeň: Původně vedlo přes Toušeň až do Kolína, pak bylo zaústěno do nové rozvodny Čechy-střed, a tím rozděleno. V trase mezi Toušení a rozvodnou Čechy - střed jsou (a od rozv. Čechy-střed byly) původní nýtované stožáry "soudek", někde i dodnes s původními měděnými cedulkami s čísly stožárů. Donedávna před rekonstrukcí i s původními předválečnými hliníkovými cedulemi "Jest nebezpečno dotýkati se drátů i na zem spadlých", již však byly nahrazeny moderními smaltovanými. Tu původní mám doma, (při rekonstrukci jí montéři hodili do příkopu)a cedulku s číslem jiného stožáru taky - stožáry v trase dál od rozvodny a vůbec celé vedení totiž byly kompletně vyměněny. Ta hliníková cedule z druhé strany má nápis nahoře v němčině, pak je blesk a pod ním to samé ale v češtině. To znamená že za protektorátu byla cedule úmyslně otočena a nápisy byly namalovány - nebo nastříkány. I dodatečně vyvrtané otvory tomu nasvědčují. Po válce byla opět otočena zpět a tak vydržela až do rekonstrukce... (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Tranďák	Sobota, 26. ledna 2019 - 23:38:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 9-2006	K6S31ODR: "Jinak k vaším obrázkům co se týká vedení Vršovice - Toušeň: Původně vedlo přes Toušeň až do Kolína, pak bylo zaústěno do nové rozvodny Čechy-střed, a tím rozděleno. " Původně, počátkem třicátých let, bylo postaveno vedení Vršovice - (vodárna) Kárané, kde byla zřízena 100 kV rozvodna. Pravděpodbně kvůli pohonu vodárny. Vedení končilo na pravém břehu Labe na nýtovaném stožáru, který zde stojí dodnes a který byl připraven v trase dalšího pokračování severním směrem: Místo je zde. Situace se změnila až koncem třicátých let. Jednak byla postavena - na opačném břehu - rozvodna Toušeň, ze které byla postavena odbočka směr Kolín, Opočínek a dále Všestary, Poříčí u Trutnova a za války až Waldenburg/Walbrzych, a dále bylo vedení od Káraného prodlouženo až do Dražic:
Tratovak	Neděle, 27. ledna 2019 - 08:02:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2052 Registrován: 12-2007	Tá prvá fotka je megabombastická! Podrobnosti k osadzovaniu tej rozvodne by náhodou neboli?
David_jaša	Neděle, 27. ledna 2019 - 08:59:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3906 Registrován: 5-2004	Půjde těch nových 25 kV bez přeložky 110 kV? Kdyby ne, asi by se musela celá akce odpískat, že? (obrázek z tratí kolem Brna)
K6S31ODR	Neděle, 27. ledna 2019 - 09:46:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 765 Registrován: 6-2015	Tranďák: Díky za informace, to je velmi zajímavé. Podle plánu z r. 1941 je zakreslen ve vodárně Káraný generátor nebo co je to za stroj. Tak pro pohon strojního zařízení zde byla vybudována parní kotelna topená uhlím, voženým po vlečce, mně napadlo, že došlo později i na instalaci generátoru, a s vodní elektrárnou v Dražicích tyto výrobny pracovaly do sítě 100 (110)kV. Anebo je možné, (protože není u strojů dopsaný výkon) že toto bylo jen plánováno, a skutečně se skutečně jednalo o pohon - u Dražic strojů Družstevních závodů, v Káraným strojů vodárny. Čert ví co tím chtěli v plánu říct... Jinak ten stožár znám, chodím někdy okolo, visí na něm dlouhá léta odpojený vazební kondenzátor /nebo tlumivka. Podívejte se sem: https://energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/13645-vznik-a-vy voj-prenosove-soustavy-elektricke-energie Ta fotka rozvodny ve vodárně je úžasná - a ty jednopólové olejové vypínače (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
honzaklonfar	Neděle, 27. ledna 2019 - 10:23:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2594 Registrován: 6-2016	Tranďák: Ta rozvodna Kárané má uvedeno "100 kW" (druhý obrázek). Není to chyba v dokumentaci?
Igct	Neděle, 27. ledna 2019 - 11:28:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 6-2011	David_jaša To se opravdu bát nemusíš. Součástí projektové dokumentace je vyjádření správců inženýrských sítí a v rámci projektové dokumentace, pokud dojde ke kolizi nebo souběhu, křížení, kde musí být splněny normativní požadavky, tak se musí řešit přeložky sítí na náklady investora stavby, který potřebu přeložek vyvolal. Takže elektrifikaci Hrušovany-Židlochovice to neohrozí. Nahazuj další fotky, jsem na tu stavbu zvědavý a líbí se mi :-) Jdi za štěstím!
Pezos	Neděle, 27. ledna 2019 - 13:02:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1264 Registrován: 4-2014	K6S31ODR: "Někde jsou však již nahrazeny novějšími stožáry typu "soudek"." Proto jsem byl hodně překvapený tím, že stožáry typu "jedle" v Jablunkovském průsmyku jsou z 80. let. Žil jsem v domnění, že se na úkor "soudku" přestaly používat o dost dříve.
František_souček	Neděle, 27. ledna 2019 - 15:24:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 9-2006	Koukám, že chvilku jsem tu nebyl a příspěvků je plno. Ale kolega Tranďák už dost věcí doplnil. Tak jen pár věcí: Vižina: Tam je skutečně nějaký starší stožár, který mohl být přenesen odjinud. Atypický a nezvykle velký je. Přes trať tam byla původně klasická křižovatka, tj. dva stožáry hned u kolejí. Tenhle původně dráty přes trať nepřeváděl, to až od nějaké obnovy vedení později. Je nýtovaný, takže velmi pravděpodobně předválečný. Větřní: Ta síť o frekvenci 42 Hz byla od elektrárny Čertova Stěna, kterou, stejně jako papírny ve Větřní, provozoval Ignác Spiro. Z Rakouska šlo 50Hz a v souvislosti s tím přešel Český Krumlov a okolí na 50Hz. Zbytky 42Hz fungovaly až do zprovoznění Lipna. Pak se některé točivé stroje v papírně Větřní musely upravit, aby mohly pracovat i při 50Hz. Qěcy (5354): zde jsou dvě dvojitá historická vedení Ta jsou asi z 50.let, od tehdy budované rozvodny Bram + K6S31ODR Ano, to je dvojitá linka 22kV z poloviny 20.let. U Vltavy stály dva vysoké stožáry a na přihlých kopcích nízké, podobné konstrukce. Zmizelo to snad někdy na začátku 70.let, ale ten nízký na zlíchovské straně, u trati Buštěhradské dráhy, tam stál asi až do roku 1990. Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
K.S.	Neděle, 27. ledna 2019 - 15:47:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 422 Registrován: 8-2017	K6S31ODR 765: Je možné že si tak zakreslili generátor, ale také bych spíš řekl že vzhledem k připojení na síť v roce 1934 a tomu že se jednalo o velmi strategickou stavbu byla zřízena závodní elektrárna. Navíc když si prohlédnete obrázky zde, tak tam minimálně dva generátory byly už od dob výstavby. možná to jsou ty. Navíc i na fotkách po výstavbě trafostanice u vodárny je vidět že se z komínů kouří, což by nasvědčovalo tomu že se tam buď jelo v některých obdobích na nějakou parní zálohu, nebo se protáčela turbína a generoval se proud pro provoz a veřejný rozvod. Zvláště za války a protektorátu bych hádal snahu o maximální využití zbytkových zdrojů na území protektorátu. Mimochodem proto nebyly zastaveny ani práce na vraném a Štěchovicích, přestože v určité době (1941?) vyšel zákaz staveb nesloužících k vedení války. Jinak plánované věci na tom plánku jsou také a ty se značily čárkovaně. Jinak vedení na Bránice je i v tomto dokumentu PRE na stráně 3 PDF. honzaklonfar 2594: Ta chyba není tak neobvyklá, z nějakého důvodu jsem ji viděl několikrát napsanou i u fotek z Oslavan.
K6S31ODR	Neděle, 27. ledna 2019 - 18:23:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 766 Registrován: 6-2015	Tady je původní předválečný stožár 110 kV trasy Toušeň - Kolín za Zálužím i s jeho číslem. Zajímavé je že původní staré číslování začínalo od východu (od Kolína směrem k Toušeni) - opačně. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Aleš_Liesk.	Neděle, 27. ledna 2019 - 18:26:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5927 Registrován: 9-2011	Fr.Souček,poslední obrázek: pamatuju! Byť jsem u vlastního stožáru nebyl, siluetu mám v paměti. Všichni jste volové. Servít
Bram	Neděle, 27. ledna 2019 - 20:56:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9677 Registrován: 4-2003	František Souček:Ano, to je dvojitá linka 22kV z poloviny 20.let. Tak jsem si to myslel správně. Hurá . U Vltavy stály dva vysoké stožáry a na přihlých kopcích nízké, podobné konstrukce. Ano, tak si to i pamatuji a dle fotek mne paměť neklame. Zmizelo to snad někdy na začátku 70.let, ale ten nízký na zlíchovské straně, u trati Buštěhradské dráhy, tam stál asi až do roku 1990. Zmizelo to daleko později. Mne je 40 let a jako prcek jsem byl osobně u toho velkého stožáru u loděnice na branické straně. Ještě stál, pak si ho pamatuji, jak ležel již na zemi (občas jsem tam s rodiči jezdil tramvají) a pak zmizel úplně. Také si pamatuji, když jsem jako prcek jel s rodiči autobusem 124 ze Dvorců přes Ryšánku na Budějovickou, jak to vedení mělo ještě dráty a končilo kdesi na Zeleném pruhu, někde u autobusové smyčky... K.S.:Jinak vedení na Bránice je i v tomto dokumentu PRE na stráně 3 PDF. Sice jsem myslel, že jde o přesun na Moravu, ale jak vidno, na straně 3 je námi zmiňované vedení v Braníku. Díky .
Haldir	Neděle, 27. ledna 2019 - 23:20:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1766 Registrován: 4-2010	Na lince 2x22 kV která vedela kolem Nemocnice krč se nalézal zajímavý sloup. Je vidět na céčkovém filmu Poprask na silnici 4. Sloužil jako odbočka pro napájení memocnice? Nebo byly naněm atypické odpojovače? Ve Cvikovu se za války rozestavěla rozvodna a celkem atypicky mohutné sloupy. Nakonec původní záměr nebyl realizován a částečně se to využilo pro 22 kV. Mělo to být součástí propojení do Německa? (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)
František_souček	Pondělí, 28. ledna 2019 - 09:56:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 9-2006	K6S31ODR Zajímavé je že původní staré číslování začínalo od východu Výstavba na přelomu 30. a 40.let tady šla pravděpodobně v pořadí: Poříčí u Trutnova - Všestary (typ Donau, asi už celé nahrazeno, ale někde bych našel fotky) a pak pokračování na soudkách Všestary - Opočínek - Kolín - Toušeň. Rozvodna v Toušni byla vložena do vedení Praha - Káraný. Kolín byl zapojen odbočkou a Opočínek byl až po 1942. Před jeho zprovozněním vedení 100kV nepřekračovalo Labe. Částečně vedení pořád existuje, jako tady u Semtína v souběhu s novější 110kV. Bram V 70.letech bylo v Praze v provozu ještě hodně venkovních vedení 22kV. A některá zmizela velice nedávno. Z těch dvojitých 22kV byl třeba v provozu krátký úsek v Podbabě (na nějž později navazovalo to zmiňované vedení do Libčic) ještě v roce 2004 s původními izolátory a teprve před rokem a něco zmizely poslední pražské stožáry u Hovorčovic ze spojovací dvojité linky 22kV Praha - Dražice. Ta u Třeboratic původně bez propojení křížila středočeskou síť ESOS. Do Hovorčovic vedly pražské stožáry, první dražický byl v Hovorčovicích. Ty dražické měly modernější konstrukci a působily dojmem stožárů z 50. 60. let. Ale při pohledu z blízka bylo vidět, že jsou nýtované. Haldir Kolem nemocnice Krč vedla odbočka 2x22kV k nějaké továrně u Vestce. Byla vybudována asi někdy krátce po válce, možná i jako budoucí propojení pražské a středočeské sítě VN. Ten sloup, který asi myslíš, byl s odpojovači. V té době běžnými, jen (méně obvykle) umístěnými ve dvojici vedle sebe na jeden sloup. Později se do dvojitých linek dávaly dva samostatné sloupy s odpojovači vedle sebe. Dnes už se zase dávají běžně dva (i více) na jeden sloup. Jaké sloupy byly u rozvodny v Cvikově, nevím. Nebylo by něco bližšího? Třeba kde přesně? Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Sexuolog	Pondělí, 28. ledna 2019 - 10:39:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 5-2002	F.Souček: Základní síť tvořilo několik navazujících vedení Králův Dvůr - Nučice - Kladno - Libušín - Tuchlovice, přibližně v této trase, s odbočkami do Nižbora a na Mořinu. Minimálně poslední úsek k dolu Tuchlovice byl postavený za protektorátu - smaltované tabulky varující před spadlými dráty byly v němčině i češtině . Kolem roku 2000 bylo vedení obnoveno vč. sloupů a tabulek .
Qěcy	Pondělí, 28. ledna 2019 - 11:09:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5356 Registrován: 9-2005	Jedno ze dvou dvojitých 110 kV vedení vedoucí přes soutok Berounky a Vltavy bylo nedáno komplet nahrazeno novým. Cca před pěti lety. Proč? Jak bylo původní vedení staré? Dělaly a dělají se odpojovače (to je to samé, co úsečník?) na sloupech i na jiných napětích, než 22 kV? Byly by fotky? A hlavně je to můj oblíbený typ sloupu, zejména klasický symetrický pavouk s kloubovými nožičkami. Jinak nad Radotínem na kopci Říhák si pamatuju dvousloupový transformátor a do něj vedení 22 kV na dřevěných sloupech. Ale odkud vedlo, to už nevím. Do kdy se používaly dřevěné sloupy pro 22 kV a podobně? Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Tranďák	Pondělí, 28. ledna 2019 - 12:21:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 9-2006	Qěcy: "Jedno ze dvou dvojitých 110 kV vedení vedoucí přes soutok Berounky a Vltavy bylo nedáno komplet nahrazeno novým. Cca před pěti lety. Proč? Jak bylo původní vedení staré? " Velmi zajímavá otázka s ještě zajímavější odpovědí: jednalo se o část někdejšího vedení Výškov/Wischkowa (Sudetengau) - rozvodna Stochov - Praha-Jih, jehož stavba byla zadána v květnu 1944 s termínem dokončení 31.12.1944. Tento termín samořejmě nebyl ze známých důvodů dodržen a vedení bylo dokončeno až po válce, asi 1947.
František_souček	Pondělí, 28. ledna 2019 - 12:27:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 9-2006	Sexuolog: Minimálně poslední úsek k dolu Tuchlovice byl postavený za protektorátu Je to možné. Ale taky to mohla být jen rekonstrukce. Qěcy: Jedno ze dvou dvojitých 110 kV vedení vedoucí přes soutok Berounky a Vltavy bylo nedáno komplet nahrazeno novým. Cca před pěti lety. Proč? Jak bylo původní vedení staré? Předpokládám, že jde o vedení přes tenhle stožár. To je velmi zajímavé vedení. O jeho stavbě bylo rozhodnuto v roce 1944, v létě byla zadána stavba a podle původních plánů mělo být hotové do konce roku 1944. Mělo sloužit k posílení dodávek elektřiny ze severozápadních Čech, kde byly budovány nové elektrárny (Ervěnice II, Komořany) do Prahy. Stavěno bylo od plánované rozvodny Výškov (Umspannwerk bei Postelberg) do rozvodny Praha-jih, s plánovanou nácestnou rozvodnou Tuchlovice/Stochov. Na rozdíl od v druhé polovině války stavěných VVN nebylo stavěno jako provizorium na dřevěných portálech, ale no normálních soudcích (v úseku Chrášťany - Červený Újezd na Donauech). Musela to být tedy stavba strategického významu. Stavba se začala kvůli válečným problémům protahovat. Nejdřív bylo dokončení odsunuto na konec ledna 1945, ale i to se zadrhávalo. Na amerických snímcích z dubna 1945 je rozestavěné tak z poloviny - část stožárů stojí, někde leží celé, někde jen části, někde jsou jen díry pro patky, někde vůbec nic) - ale je vidět, že stavba stále i na jaře 1945 pokračuje. Do provozu bylo uvedeno až v roce 1947. Dnes se postupně nahrazuje novými stožáry, ale třeba místo přechodu z Donau na soudek stále existuje. Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
František_souček	Pondělí, 28. ledna 2019 - 12:28:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 9-2006	Koukám, že mezitím odpověděl i kolega tranďák Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Qěcy	Pondělí, 28. ledna 2019 - 13:42:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5357 Registrován: 9-2005	T., FS: ano, to je to vedení. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
honzaklonfar	Pondělí, 28. ledna 2019 - 19:33:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2600 Registrován: 6-2016	Radotínské vedení 2 x 22 kV mobilem z cyklostezky
Bram	Pondělí, 28. ledna 2019 - 19:40:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9681 Registrován: 4-2003	František_souček:Předpokládám, že jde o vedení přes tenhle stožár. Ano, jde zcela jistě o toto vedení. Mimochodem, bydlím v Modřanech přesně 200 metrů od něj a koukám na něj z okna. Bylo opravdu před lety měněno. Ovšem těch cca pět let bude nejspíš téměř dvojnásobek, dost to letí - vyměněné vedení je vidět na fotomapě z roku 2012... Ale už to byla jen část tohoto vedení, protože tak před patnácti lety bylo v tomto úseku https://en.mapy.cz/s/3mGzv vyměněno za vedení 4 x 110 kV, aby rozvodna Lhotka mohla být napájena nejen z rozvodny Řeporyje, ale i z rozvodny Chodov. Na Lhotku pak bylo vedení také samozřejmě změněno na 4 x 110 kV . Nevěděl jsem ale, jak toto vedení bylo staré. Když jsem ho porovnával s tím, co skoro paralelně vedlo velkou část trasy s ním z Řeporyj na Lhotku, tak jsem si říkal, že bylo asi starší. Nebyly na něm ale nýtované stožáry, ale svařované. Tak jsem si říkal, že to je asi až poválečné vedení... V 70.letech bylo v Praze v provozu ještě hodně venkovních vedení 22kV. Když si probírám různé fotky, tak jsem narazil na jednu fotku z první poloviny osmdesátých let - je na ní na mostě přes Prokopské údolí rychlík se dvěma brejlovci a hle, 22 kV vedení v Prokopském údolí stále stojí. Předpokládám, že nedlouho potom proběhla jeho likvidace a tehdy pak zařvalo vedení přes Vltavu z Branické skály na Žvahov, které 22 kV vedení v Prokopském údolí a v Jinonicích napájelo. Asi to souviselo také s tím, že tehdy se rozjela stavba sídlišť na jihozápadě Prahy a jejich napájení bylo pak řešeno již jinak a přitom se napojily na na tato nová podzemní vedení i oblasti, které toto vedení 2 x 22 kV přes Vltavu napájelo. Docela by mne zajímalo, kdy bylo od Bohdalce až na Zelený pruh likvidováno (schováno pod zem), ale to muselo být nejpozději někdy v šedesátých letech, ještě před výstavbou metra...
Haldir	Pondělí, 28. ledna 2019 - 19:49:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1767 Registrován: 4-2010	Ohledně Cvikova. Jednalo se o trojvodičové vedení. Sloupy vypadaly na 100 kV. ale nakonec byly součástí 22 kV. Před několika lety byly rekonstruované na standarní k nelibosti místních. Protože najednou měli přes pozemky nižší vedení než bylo původně. https://mapy.cz/letecka-2006?mereni-vzdalenosti&x=14.5484331&y=50 .7459428&z=13&l=0&rm=9hgSZx1rRaVGQBgSdePDZje97TxfT.T0fXJ8nfSE8nfR DTgfUISxfV.fkNevzCDfTBDDf8jD8fWHA1f1TeyGe2lfYgf02A8f3EeONdkt
Bram	Pondělí, 28. ledna 2019 - 20:00:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9682 Registrován: 4-2003	Tak a když už tu bylo nakousnuto vedení 2 x 22 kV kolem Thomayerovy nemocnice, tak tady je i jeho fotka: http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=27355 Ovšem z odbočného stožáru již nikam nic neodbočuje. Takto si to vedení pamatuji . A tady je fotka http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=47287 , kde ještě z odbočného stožáru odbočovalo vedení. A zde, v bývalé trase vedení 2 x 22 kV, v Krčském lese https://en.mapy.cz/s/3mGS9 by stále měly být dva stožáry: Jeden příhradový a jeden dřevěný.
K.S.	Pondělí, 28. ledna 2019 - 20:05:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 423 Registrován: 8-2017	Bram 9677: Tak to se mi podařil dvojitý překlep.
Bram	Pondělí, 28. ledna 2019 - 20:20:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9683 Registrován: 4-2003	Jinak tady je to Haldirovo cvikovské vedení na fotomapě z roku 2006: https://en.mapy.cz/s/3mH4T Jsou to fakt nějaké velké stožáry typu Donau...
David_jaša	Pondělí, 28. ledna 2019 - 20:51:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3907 Registrován: 5-2004	Igct: "To se opravdu bát nemusíš. Součástí projektové dokumentace je vyjádření správců inženýrských sítí a v rámci projektové dokumentace, pokud dojde ke kolizi nebo souběhu, křížení, kde musí být splněny normativní požadavky, tak se musí řešit přeložky sítí na náklady investora stavby, který potřebu přeložek vyvolal." To je mi jasný, že to muselo být vyřízený předem. Nicméně z fotky nepoznám, jestli to podejde hladce i bez překládání. Tipuju, že ano, protože taková přeložka by celou akci ekonomicky zabila a dnes by se nic nedělo. Igct: "Takže elektrifikaci Hrušovany-Židlochovice to neohrozí. Nahazuj další fotky, jsem na tu stavbu zvědavý a líbí se mi :-)" Já nejsem autorem fotky, toho můžete chválit a povzbuzovat v příslušné diskusi.
Haldir	Pondělí, 28. ledna 2019 - 21:33:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1768 Registrován: 4-2010	Bram Když jsme s kolegou byl si projít bývalé nádraží. Kde jsme potkali místního, který koupil objekt nikdy nedostavené rozvodny a přestavěl ji na obytný dům. Podle něj se jednalo o projekt z období Třetí říše. Ale nikdy nebyl dokončen. Rozvodna byla ve stavu hrubé stavby bez technologií. Velká část sloupů se využila na vedení 22 kV. Které bylo po roce 2006 přestavěno na standartní sloupy. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)
František_souček	Úterý, 29. ledna 2019 - 09:22:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 9-2006	Haldir (+Bram) - Cvikov: Vypadá to, že tam skutečně ještě v roce 2006 byly nějaké stožáry typu Donau. Myslím, že jsem kdysi o tom na něco narazil, ale teď to nemůžu najít (tam, kde jsem si myslel, že to je, to není). Mělo by to být vedení Česká Lípa - Cvikov, snad na 35kV. A to rozvodna ve Cvikově byla přesně kde? Jinak přestavba starých rozvoden na obytné budovy je celkem běžná. Hlavně těch, které měly od začátku v sobě i byt pro dozorce/obsluhu. Třeba tohle je bývalá přepínací stanice ve Zlonicích. Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Aleš_Liesk.	Úterý, 29. ledna 2019 - 09:26:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5933 Registrován: 9-2011	vedení 2 x 22 kV kolem Thomayerovy nemocnice, tak tady je i jeho fotka: http://fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=27355 Stejný typ vedení býval podél plavebního kanálu okolo Císařského ostrova. Snad vedlo přímo z elektrárny Holešovice, ale kam? Do ÚČOV? Nebo ještě dále? Řekl bych, že bylo zlikvidováno někdy po povodních 2002, ale bez záruky. Všichni jste volové. Servít
František_souček	Úterý, 29. ledna 2019 - 10:12:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 9-2006	Haldir: Ve Cvikově bych si možná tipnul, že rozvodna bylo tohle. Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
František_souček	Úterý, 29. ledna 2019 - 10:21:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 9-2006	Aleš_Liesk. Stejný typ vedení býval podél plavebního kanálu okolo Císařského ostrova. To byl už zmiňovaný vývod směr Podbaba. Původně to takhle dvojitě vedlo sem, kde se to dělilo na dvě jednoduché linky. Jedna linka uhýbala přes Sedlec do Roztok, druhá šla přímo směrem k Veleslavínu. Později tady právě navázala ta linka Libčic. Jinak druhý stejný vývod z Holešovic byl k mostu a pak ulicí v Holešovičkách nahoru, u Proseku se to dělilo na dvě dvojité linky, z toho jedna šla do Hovorčovic a pak dále do Dražic. Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Haldir	Úterý, 29. ledna 2019 - 11:04:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1769 Registrován: 4-2010	František_souček Ano. To je budova nikdy nezprovozněné rozvodny. Vedení z Holešovic směr Prosek. To je krásně vidět na fotce pana Jana Saudka. (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)
Aleš_Liesk.	Úterý, 29. ledna 2019 - 11:12:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5935 Registrován: 9-2011	Původně to takhle dvojitě vedlo sem, No jo, vlastně si vybavuji i stožár v Papírenské, až za starou čistírnou. A na linku Holešovičkami si vzppomínám taky. Tuhle jsem ji viděl v nějaké umělecké fotce od Jana Saudka (po chvilce hledání nalezeno zde) Kam všude se nedostaneme z Elektrizace železnic Všichni jste volové. Servít
Aleš_Liesk.	Úterý, 29. ledna 2019 - 11:13:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5936 Registrován: 9-2011	Haldir byl rychlejší. Všichni jste volové. Servít
Rambuteau	Úterý, 29. ledna 2019 - 11:25:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 9-2006	To vedení v Holešovičkách se proslavilo i jinak....
František_souček	Úterý, 29. ledna 2019 - 11:28:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 9-2006	Bram: A zde, v bývalé trase vedení 2 x 22 kV, v Krčském lese https://en.mapy.cz/s/3mGS9 by stále měly být dva stožáry: Jeden příhradový a jeden dřevěný. To si pamatuji, ale myslel jsem, že už to zmizelo. Díky za tip, půjdu to při vhodné příležitosti prozkoumat. Vedení z Holešovic směr Prosek je třeba hezky vidět ve filmu Němá barikáda nebo na některých fotografiích z atentátu na Heydricha. (jak mezitím stihl napsat Rambuteau. (Příspěvek byl editován uživatelem František_souček.) Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku. Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
honzaklonfar	Úterý, 29. ledna 2019 - 11:41:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2607 Registrován: 6-2016	Ve vztahu k fotce J. Saudka se mi vybavila stará hádanka - proč má holešovická elektrárna 4 komíny? Na každou fázi jeden + nulák
Bram	Úterý, 29. ledna 2019 - 12:05:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9687 Registrován: 4-2003	Franišek_souček:To si pamatuji, ale myslel jsem, že už to zmizelo. Díky za tip, půjdu to při vhodné příležitosti prozkoumat. Tohle by měl bejt ten zbylej dřevěnej stožár v Krčském lese: https://mapy.cz/s/3mMxb
Mladějov	Úterý, 29. ledna 2019 - 12:08:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13454 Registrován: 3-2007	Kucí, jak to tak čtu, ze mne se snad stane šotouš na stará vedení
Aleš_Liesk.	Úterý, 29. ledna 2019 - 13:36:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5938 Registrován: 9-2011	Mla: žejo? Všichni jste volové. Servít
Qěcy	Úterý, 29. ledna 2019 - 14:19:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5358 Registrován: 9-2005	Na stará kolena šotouš s dlouhým vedením Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Desiro	Úterý, 29. ledna 2019 - 14:33:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3376 Registrován: 2-2004	Nádherná diskuse, proto mám rád K-report.

Přejít z archivu 2019 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru