| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 12. 01. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 12. 01. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 1-2016 |
Také zdravím a děkuji za odpověď. Vše dobré v novém roce. Aniž bych pochyboval o odbornosti Dědka Hanka a Polabského, jichž si velmi vážím, přesto bych se vrátil k termínu přehřívač páry. Je to skutečně onen spacák před komínem. Byl u řady (neříkám všech) kořistních lokomotiv. Nenašel jsem termin předhřívač, nebo předehřívač, nebo ohřívač. Pokud se pletu, prosím o odkaz na odbornou literaturu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 6-2012 |
Ten spacák před komínem německých lokomotiv je zcela určitě předehřívač napájecí vody, s přehřátou párou nemá nic společného. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 1-2016 |
Předělávám tovární model lokomotivy BR 64 na českou 365.4 v měřítku H0. Tam onen spacák je a je třeba ho odstranit. Část odborníků mluví o předehřívači páry, pan Polabský mluví o ohřívači a největší část mluví o přehřívači. Přiklonil jsem se k většině. (Příspěvek byl editován uživatelem Kulsud.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 6-2012 |
Už to tady napsali Dědek Hank nebo pan Polabský - proč je třeba ho odstranit? Protože ČSD déle provozované kořistní lokomotivy vybavovaly svou armaturou včetně napáječu. A injektory předehřívač vody nepotřebovaly, na rozdíl od napájecí pumpy kterou používaly DR. Proto se při osazení injektoru demontoval s napájecí pumpou i předehřívač (či ohřívač) napájecí vody. Pokud nějaký "odborník" říká v souvislosti s tím válcem před komínem něco o přehřívání páry je to podobně jednoduché - není to odborník. (Příspěvek byl editován uživatelem Marky.) (Příspěvek byl editován uživatelem Marky.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 1-2016 |
Díky za vysvětlení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 7-2017 |
Přiklánět se k většině ještě neznamená totéž co mít pravdu. A taky bývá na místě otázka, jestli se skutečně o většinu jedná. Přičemž obojí platí zcela obecně, nejen v diskusích o parních lokomotivách. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 2-2007 |
Když jsme u toho, jak se překládá Mischvorwärmer a Oberflachvorwärmer? U toho prvního mám tušení, že směšovací předehřívač. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 2-2017 |
Třeba v Encyklopedii(díl 2 a 3) se mluví o ohřívači vody, jak u řady 365.4, tak u 455.2. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 7-2017 |
 Regpetrs:"Když jsme u toho, jak se překládá Mischvorwärmer a Oberflachvorwärmer? U toho prvního mám tušení, že směšovací předehřívač." Oba pojmy jsou dost podrobně vysvětleny na německé wikipedii. Správně má být Oberflächenvorwärmer. A funguje to víceméně jako výměník tepla typu trubka v trubce mezi výfukovou párou a napájecí vodou. Kdežto Mischvorwärmer se používal ještě i k odplynování, změkčování a čištění napájecí vody (tj. měl některé funkce shodné jako vodočističe na některých našich prvorepublikových nebo maďarských lokomotivách) a pára se přiváděla přímo do ohřívané vody. Ten první měly Einheitslokomotiven (třeba BR 64 nebo 86), ten druhý třeba poválečné rekonstrukce lok. řady 52, tj. u DR řada 52.8. Jak s tím překladem, to sám nevím. Mischvorwärmer = směšovací předehřívač bude asi správně. Oberfläche je povrch. Povrchový předehřívač? Výměníkový předehřívač? Pokoušel jsem se najít oficiální názvosloví v příručce pro strojvedoucí, ale ve vydání z r. 1958 se napájecí pumpy vůbec nerozebírají. Sám nejsem bůhvíjaký němčinář, tak třeba nám někdo s tím překladem pomůže. Jinak už jsme to tu jednou řešili v červenci 2012, ale ani tehdy jsme se k ničemu rozumnému nedopracovali. Naštěstí se od té doby aspoň objevily nějaké informace na wiki. Nicméně otázku překladu to neřeší. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3394 Registrován: 6-2002 
|
Myslím, že pro vysvětlení principu a vzájemné rozdílnosti je to víc než dostačující! Možná se hodí dodat, že některé předehřívače výměníkového typu procházely napříč dýmnicí před komínem, zatímco jiné byly uloženy podélně nad ležatým kotlem, zjevně u strojů, které měly kotel uložen níže. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1106 Registrován: 10-2010 |
![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Vesele do Nového roku !!!!!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1808 Registrován: 7-2017 |
a tou správnou nohou!!.....pokud není zrovna zlomená![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 8-2017 
|
Ventilovka 93.1360 na neveřejném vlaku 31.12.2018 a 1.1.2019 v Posázaví. |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 2-2007 |
dědek hank: Takže žádný pokrok. Tu debatu, na kterou jsem za ta léta zapomněl, jsem začal asi já právě kvůli tomu, že jsem dával něco na wikipedii. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1094 Registrován: 5-2002 
|
Napaječe nejen, že nepotřebují předehřátou vodu, ony na ní nefungjují. Voda pro ležatý napaječ musí být studená. U ČSD běžné ležaté rakouské Freidmanny a anglické Metcalfy, případně jejích licenční kopie z juranových závodů Brno teplou vodu prostě nevezmou. Teplá voda se dá tahat svislým americkým napaječem Nathan, u ČSD ho měla řada 456.1, protože šlo o mašiny stavěné pro provoz ve všech klimatických podmínkách všetně tropů a pouští. Oberflächenvorwärmer je sbalený spacák na štorc před komínem u mašin DRG, DB a vzácně i DR (u DR ho mají např. 18.201, 50.3501 a žitavské + radebeulské 99.7). Mischvorwärmer je lichoběžníkový nástavec nahoře na dýmnici před komínem u většiny mašin DR. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 947 Registrován: 7-2017 |
Petr_barchánek: "Napaječe nejen, že nepotřebují předehřátou vodu, ony na ní nefungjují. Voda pro ležatý napaječ musí být studená. U ČSD běžné ležaté rakouské Freidmanny a anglické Metcalfy, případně jejích licenční kopie z juranových závodů Brno teplou vodu prostě nevezmou. Teplá voda se dá tahat svislým americkým napaječem Nathan, u ČSD ho měla řada 456.1, protože šlo o mašiny stavěné pro provoz ve všech klimatických podmínkách všetně tropů a pouští. Oberflächenvorwärmer je sbalený spacák na štorc před komínem u mašin DRG, DB a vzácně i DR (u DR ho mají např. 18.201, 50.3501 a žitavské + radebeulské 99.7). Mischvorwärmer je lichoběžníkový nástavec nahoře na dýmnici před komínem u většiny mašin DR." Na německé wiki je fotka otevřeného směšovacího předehřívače, kde je krásně vidět jeho střeva, i popis jeho ostatních funkcí. Odkazy na wiki: https://de.wikipedia.org/wiki/Mischvorwärmer https://de.wikipedia.org/wiki/Oberflächenvorwärmer Encyklopedická hesla ze stránek DGEG: http://dlok.dgeg.de/197.htm http://dlok.dgeg.de/161.htm http://dlok.dgeg.de/164.htm V popisech jejich funkcí mě zaujalo, že ta předehřátá voda může mít teplotu až 100°C. A pak ještě taky, že směs odpadní páry a kondenzátu z parní strany toho výměníku se vede do popelníku, který ochlazuje, a pak odtéká do koleje. Tady http://i28.servimg.com/u/f28/13/88/29/17/100_1410.jpg je parádní fotka demontovaného Oberflächenvorwärmeru z dílen; fakt je to trubkový výměník tepla. Nějaký návrh na český překlad Oberflächenvorwärmeru by nebyl? Nebo existuje nějaký oficiálně používaný překlad? Mně se nic najít nepodařilo. Za sebe bych asi navrhl výměníkový předehřívač. |
|
Kolemjdoucí
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 382 Registrován: 7-2008 |
Ono to nejde při té teplé vodě ani tím ejmerickým Nathanem... ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . On by tam přeci jen při té teplé vodě, rozuměj cca více jak 35-40 stupňů pána Celsia dost špatně vznikal ten tzv. "podtlak".. tzv. Bernoulliho jev - něco podobného jako při zavařování švestek do zavařovaček v hrnci..... (Příspěvek byl editován uživatelem kolemjdoucí.) (Příspěvek byl editován uživatelem kolemjdoucí.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 8-2017 |
Trocha zimní nálady z jiných krajů. https://www.youtube.com/watch?v=AK5mM8hXGfc |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 958 Registrován: 8-2015 |
USA parní lokomotivy Shay a Heisler normálního rozchodu: USA Cass Scenic Railroad: https://en.wikipedia.org/wiki/Cass_Scenic_Railroad_State_Park ; https://www.youtube.com/watch?v=y665XRAKomk ; https://www.youtube.com/watch?v=7bSaWvOz-RY ; USA Durbin and Greenbrier Valley Railroad: https://en.wikipedia.org/wiki/Durbin_and_Greenbrier_Valley_Railro ad ; http://mountainrailwv.com/tour/the-durbin-rocket/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 6-2012 |
dědek_hank: "Nějaký návrh na český překlad Oberflächenvorwärmeru by nebyl? Nebo existuje nějaký oficiálně používaný překlad? Mně se nic najít nepodařilo. Za sebe bych asi navrhl výměníkový předehřívač." Nejsem si jistý, ale mám pocit, že Ing.Židlický ve svých třídílných skriptech "Parní lokomotiva" napájení pumpou s ohřívačem zmiňuje, ale bohužel kopie těch skript nemám teď k dispozici. Jinak je pravda, že v české železniční literatuře je to vzhledem k praxi jak u kkStB tak u ČSD, kde bylo napájení kotlů řešeno téměř zásadně dvěma injektory zcela okrajové téma a moc se toho najít nedá. Ale v literatuře věnované stabilním kotlům a strojům či lokomobilám je ohřívaní napájecí vody často zmiňovaná věc, což opět plynulo z praxe, kde napájecí zařízení stacionárních či lokomobilních kotlů tvořila obvykle kombinace plunžrové pumpy poháněné výstředníkem od hřídele parního stroje a sacího injektoru (přičemž sací injektor byl často nahrazen nezávislou parní pístovou pumpou typu Wortinghton). Takže se kvůli ekonomice provozu a také šetření kotle voda dodávaná pumpami zvlášť u větších instalací ohřívala. Směšovací ohřívače jsou v literatuře nazývány prostě směšovací, výměníkové jsou povrchové. Mimo ohřívačů vytápěných výfukovou párou se u velkých kotlů často vyskytovaly i výměníkové ohřívače vytápěné výfukovými plyny, ty se nazývaly ekonomizéry. Jen pro zajímavost, povrchový ohřívač má třeba i parní automobil Škoda-Sentinel, nachází se pod nohama pomocníka a pro neznalého vypadá trochu jako autobaterie. Nebo třeba velmi primitivní směšovací ohřívač používaly zemědělské lokomobily - na potrubí výfukové páry byla odbočka na kterou se napojila hadice a ta se ponořila do sudu s napájecí vodou. Část výfukové páry tak probublávala a kondenzovala v napájecí vodě. (tím končím malý exkurz mimo lokomotivní použití páry ) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 953 Registrován: 7-2017 |
Marky 40: Děkuji. Takže v české odborné literatuře se používá pojmu povrchový ohřívač? Mělo by to logiku. Znám pojem povrchový kondenzátor, což je trubkový výměník tepla pára-voda používaný ke chlazení páry na výstupu z parní turbíny v tepelné elektrárně. (Pára se tam ochlazuje za účelem snížení tlaku na výstupu z turbíny a urychlení tvorby kondenzátu, který se pak vrací do kotle jako napájecí voda.) A pojmu povrchový výměník tepla se používá jako obecného pro výměníky trubkové i deskové, tj. takové, kde se ohřívané a ochlazované médium nedostávají do přímého styku, ale předávají si teplo přes teplosměnnou plochu. Ale aby to odpovídalo německému pojmu Vorwärmer i účelu zařízení, radši bych navrhl pojem povrchový předehřívač. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1108 Registrován: 10-2010 |
dědek hank: V souvislosti s původním dotazem, kde se mluví o demontáži přehřívače ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") , má hlavně význam definice předehřívač (napájecí vody pro čerpadlo) a je víceméně jedno jaký. Přehřívač : předehřívač / holínky : hodinky, dyť je to stejný, oboje je natahovací !! "Bujný oř jest mluva naše"! F.L.Čelakovský. Hezký den Všem !! |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 981 Registrován: 6-2006 |
Kondenzátor slouží ke kondenzaci páry, nikoliv k jejímu ochlazování. Z kondenzátoru vystupuje kondenzát, nikoliv ochlazená pára. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 7-2017 |
M_g 981: Omlouvám se, jestli jsem se vyjádřil nepřesně. (No dobře, no. Ale stejně se pára musí ochladit, aby zkondenzovala... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Kdyby se kondenzace mělo dosáhnout jen snížením jejího tlaku, tak by asi nebylo potřeba, aby to zařízení bylo postaveno jako výměník tepla. Nebo...?) Polabský 1108: To ale nemění nic na skutečnosti, že nám pro pojednávané zařízení asi chybí zavedený český pojem; nebo se z řeči nepoužíváním vytratil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 12-2007 
|
V slovenčine sa bežne používa pojem predohrievač, predohrievač napájacej vody, teraz najmä v súvislosti s technickým zabezpečením budov, ale používa ho aj pán Kubáček vo svojich článkoch, kde sa venuje parným lokomotivám. Tiež sá dá v literatúre občas stretnúť aj s predhrievačom, ale oproti predohrievaču predstavuje minoritu. (Příspěvek byl editován uživatelem Trepko.) |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 982 Registrován: 6-2006 |
dědek hank: vaše nepřesná vyjádření jen dokreslují, proč nejste schopen nalézt český ekvivalent německého slova. V kondenzátoru má pára jen zkondenzovat (odebráním skupenského tepla) a ne se ochlazovat, protože pak se kondenzát opět ohřívá před vstupem do kotle. Snižováním tlaku nedosáhnete kondenzace, ale jevu zcela opačného (var), pokud ke kondenzaci už, byť jen částečně, došlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 1-2016 |
Pane Polabský, nesmírně si vážím Vašich odpovědí a znalostí a díky za ochotu podělit se o ně, to za prvé. Za druhé, člověk aby se konkrétně Vás bál na něco zeptat. To jsou už podruhé hodinky a holínky, teď už i Čalakovský. Tak jsem se spletl no. Marky napíše prostě a jasně, že to mám špatně a je to takhle a takhle. Není už moc lidí, kteří dokáží o parní lokomotivě fundovaně hovořit. Zeptal jsem se pár lidí, o kterých si myslím, že ví o parní lokomotivě hodně a odpověď zněla, že se jedná o přehřívač páry. Je jasné, že je to blbě. Já se radši 5x zeptám, než abych tvrdil nějakou pí.....u. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 955 Registrován: 7-2017 |
M_g 982: Děkuji za výklad k funkci povrchového kondenzátoru. S tím tlakem se mi podařilo plácnout pěknou hovadinu. ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") Nicméně máte nějaký návrh na český překlad toho pojmu Oberflächenvorwärmer? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 983 Registrován: 6-2006 |
A proč se vám nelíbí "otrocké" povrchový předehřívák? Přičemž přívlastek povrchový by se užil, pokud je nutno odlišit právě od směšovacího. Takže i pouze předehřívák. I pouze ohřívák, pokud není nutno odlišit ohřívák před něčím od ohříváku za něčím. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1011 Registrován: 12-2014 |
Ještě jedna krátká zasněžená video-péefka ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") https://youtu.be/MbxyTPp7sqk |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1048 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/RnqsvmwB6pM Silvestrovská jízda Ventilovky 431.032 na Posázavském pacifiku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 861 Registrován: 1-2012 
|
Milá Blanko, neznám vás, takže nevím, jestli jste tmavovlasá nebo blondýna, ale věci od vás mají šťávu. Marian |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1404 Registrován: 3-2006 
|
Jdu hrabat do všelijakých parních knih, mám dojem (možná mylný) že jsem kdesi kdysi četl něco o kaloriferu napájecí vody. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 649 Registrován: 7-2017 |
Sousedi v roce 1989 (Gniezno) |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1015 Registrován: 12-2014 |
Marian_P: Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7426 Registrován: 9-2003 
|
Viki59 - nádhera jako vždy,já to navštívil o dva roky později..a už až na jeden stroj vše studené.. K předešlé debatě.. já vždy slyšel termín předehřívač napájecí vody,což mi přijde rozumné,jinak,hezká debata... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 625 Registrován: 5-2012 |
Viki59: na 2. a 3. snímku je vidět dým vycházející z uhlí, to má naloženo doutnající uhlí? A vůbec: docházelo někdy k samovznícení ať už v tendrech nebo u zauhlovačů? Případně k zapálení uhlí na tendru od jisker z komína? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3309 Registrován: 5-2002 |
A je to dým nebo sražená vodní pára? Okraj tendru v tom místě je mokrý. Což samozřejmě nevylučuje samovznícení. Na uhlí ve figurách pršelo a pokud se do nich pár dnů nesáhlo, tak k samovznícení dojít mohlo. Stejně tak v tendru u odstavené a vyzbrojené mašiny.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 2-2007 |
Alf: Předehřívač nikdo nezpochybňuje. Jak Ale přeložit Oberflachenvorwärmer, zo nikdo neví. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1109 Registrován: 10-2010 |
Kulsud: Nechtěl jsem se Vás osobně dotknout, promiňte . K mnoha technickým nedorozuměním často dochází proto, že někdo o tom mluví "na půl huby" a druhý poslouchá "na půl ucha". Hezký den Všem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 7-2017 |
Nebo se naprostý nesmysl dozvídají z úst teoreticky vysoce vzdělaných lidí bez praxe a zkušeností a berou to za tu nejsprávnější informaci. Například kluzné plochy je prý třeba obrobit broušením s docílením co nejhladšího povrchu (míněno s co nejmenším Ra, případně Rz). Zaškrabávání je již minulostí. Ten teoretik vůbec nevěděl, o čem hovoří. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 1-2016 |
Já jsem rád, že se to vysvětlilo a že se tu rozproudila zajímavá debata. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1110 Registrován: 10-2010 |
Kulsud, mirek55 : A o tom to je, rozvinula se plodná a přínosná diskuse na málo známé provozní téma. Další taková témata by se mohla otevřít například k mazutkám, unrám a kořistním lokomotivám, zvláště těm které nesloužily dlouho. Případní pamětníci už pomalu "docházejí". Hezký den Všem !! |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 395 Registrován: 7-2012 
|
Ad pístové čerpadlo. Doma u počítače se otočím, šáhnu do skříně a vytáhnu Technické zprávy ČSD - rok 1919 až 1922 a... skenuji. Zde stačí jen pár obrázků. Základního typu Knorr a Wurtenberg. Pokud to někdo doma nemá, necht si vyjede do Techn.knihovy ČSD a uvedený titul si vypůjčí. Jen ta na okraj není to předehřívač (tedy něco se ohřívá předem) ale ohřívá se voda až po stlačení. Téma dopravy vod do kotle - je dost odborně rozsáhlé téma. Pokud vynecháme parní injektory a podíváme se na parní pístové pumpy - tak musíme mimo hranice republiky. Totiž v čs.republice se nic převratného nevynalezno, jen se používaly licence zahraničních patentů. Tedy pokud si najdete stránky čs.patetentního úřadu, zadáte potřebná hesla názvů firem či konstrukce (Knorr, Daberg, Körting, Heinl, Dextra, atd) tak vám vyjedou desítka patentů na pístové pumpy lokomotivní i s popisem. Tudíž zde nebudu popisovat. Nehledě k tomu že na německých odborných stránkách se dají ve formátu PDF stáhnou přímo příručky fy. Knorr na pístová čerpadla jak před rokem 1938 tak i poválečná provedení. To stejné stačí v časopisu: Die Lokomotive - volně ke stažení na jedné stránce belgických odborných knih, nebo rakouská interntová knihova. Pokud není někomu recht němčina, stačí přejít na francouzské stránky odborné knihovny a to stejné se najde ve francouštině. U kolejí ČSD je nutné se zabývat provedeními (tedy ne čs.) dvojími a to rakouský a německý. Rakouský systém byl většinou patent Daberg - s mechanickým pohone od rozvodu - napájen jen za jízdy. K tomu patřil opět ohřívač vody (trubkový výměník: výfuk.pára - voda). S těmito pumpami se na kolje ČSD po květnu 1945 dostalo velké množství lokomotiv, ale opět jednoduchost dělnického personálu si vynutilo tyto pumpy odpojit od pohonu, a jezdilo se na jeden injektor. To nikumu po válce nijak nevadilo. Pak je zde německá konstrukce. Po roku 1918 to byly stroje z reparací, ale i zkoušky co je lepší zdali pístová pumpa nebo výfukový injektor. Pro českou jednoduchou údržbu (kvalifikace dělníků a šeský systém práce) to vyhrál injektor. Jakékoliv další "pokusy" o prosazení pístových pump napájení - se nepodařil! To stejné ventilové rozvody. Český zámečník - armaturář potřeboval kladivo a francouzák. Jemná mechanika se neprosadila (až na výjimky). To stejné platilo po roku 1945 kdy německé pístové systémy se prvně odpojily a pak odstranily - socializace opravárenství parních lokomotiv byla už po roku 1946 dost aktivní a cokoliv složitého - bylo nepřípustné. Zatímco v východním Německu i Rakousku se dál pokračivalo s německou důkladností v pístových pumpách - u ČSD zvítězilo kladivo a francouzák. Ale co je opravdu u pístové pumpy (dones) vynikající - žádné spouštění přepínače jako u LF - kolečkem si seřídíte pouštění páty do pumpy (jako u kompresoru) - počet zdvihů za minutu, stačí tak 10 zdvihů (záleží samozřejmě na odběru páry z kotle podle jízdy) - a ona pak dodávala vodu celou dobu jízdy i stání - a o nic se topič nemusí starat - jen topí. Něco jiného je pak správkárna, kde zámečníci se při měsíční prohlídce a pulroční revizi - musí rozebrat výtlačné a sací ventily, vyčistit od kotelního kamene, usazenin, kalu, atd. A pak zase přesně sestavit. O toto je injektor - jednoduší. Právě proto vyhrál u ČSD. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 396 Registrován: 7-2012
|
Ještě něco historie: Dodávání vody do parního kotle to je jedno ze základních zákonitostí provozu parního kotle. Teď si objasníme od začátku jakým způsobem se voda do lokomotivního parního kotle dostávala. Napáječ, nebo-li injektor sloužil jako parní čerpadlo k dodávání vody do parního kotle. Toto zařízení pracovalo na velice jednoduchém principu. V injektoru se tedy působením páry v soustavě hubic dodávala napájecí vodě potřebná rychlost a tím i pohybová energie, která přemáhala tlak páry v kotli. Pohybová energie tak byla důležitějším činitelem než vlastní tlak přivedené páry, jenž mohl být menší než tlak v kotli. Jeho vývojová anabáze pro lokomotivní kotle byla úspěšně vyřešena francouzským vynálezcem Henry Jacques Giffard, který si jej nechal roku 1858 patentovat. Výrobu uvedených injektorů se stala firma M.Flaud & Cie v Paříži. V principu injektoru vynalezeným Giffardem se ujaly další konstruktéři a to formou licencí k výrobě. Ty pak tento systém postupně zdokonalily. Tak se objevily další parní injektory používané v lokomotivním provozu určitých zemí či kontinentů. V Anglii se jím stala průkopnická firma rodiny Davies & Metcalfe, v Německu firma Körting a pak i Strube. My se teď soustředíme na c.k. rakouské mocnářství, kde se objevila zcela nová firma jména Friedmann. Patent na výrobu Giffardova injektoru roku 1868 zakoupil ing. Friedmannem z Vídně a začal je ve své továrně vyrábět (ve vertikálním i horizontálním provedení). Nebyl však spokojen s jeho nedostatky a začal jej vylepšovat. Ten původní systém dost zdokonalil o nové uspořádání hubic, čímž docílil lepší kondenzace a odstranil současně vodní rázy. Základem Friedmanova injektoru byla na soustava hubic: parní, směšovací-mísící a výtlačná-vodní. Tento typ již byl roku 1879 patentován fy. Friedmann nejen v c.k. Rakousku ale i v celém světě. Největší dokonalosti dosáhly injektory fy. Friedmann nesací v horizontálním provedení, kde byl uveden v činnost tzv. „Restarting“ injektoru. To bylo vnitřním uspořádáním hubic, kde pára se hnala současně do hubice okružní i centrální. Tento proces byl označován jako, že „vždycky samy chytnou“. Tedy pokud došlo k krátkodobému přerušení přívodu vody či páry (prudké rázy), tak pak vždy sám opět začal pracovat sám. Firma Friedmann byla monopolním dodavatelem (nejen) napájecího zařízení pro parní lokomotivy v celém c.k. Rakousku-Uhersku. Až do roku 1925 vlastně znaly jen nejjednodušší napáječe jednoduché od fy. Friedmann. Tedy to byly dva druhy, sací a nesací, oba na ostrou páru. Ty byly ve své podstatě konstrukčně stejné. Rozdílné bylo jejich umístění na kotli, buď svislé na dveřnici (sací typ T, RT, ST, RST ), nebo horizontální na kotli (sací typ H, HH) nebo pod budkou (nesací typ Z, SZ , BZ, ASZ). Jedinou výjimku z vystrojení lokomotiv napáječi Friedmann tvořily původně pruské (německé) lokomotivy řady 173 / 413.0 které měly ještě původní německé napáječe Strube (při dílenských opravách měněny za obvyklé typy Friedmann). |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 397 Registrován: 7-2012
|
Ještě něco: Počátek využití odpadové výfukové páry pro pohon injektoru k napájení kotle vodou musíme hledat v kolébce železnice a to v Anglii. Zde pánové Richard David Metcalfe z Romiley a James Croxon Metcalfe z Marple zdokonalily normální injektor k použití páry o nízkém tlaku, tedy páry výfukové, se směšovací komorou. Tento injektor si nechaly 14. 9. 1922 zaevidovat jako patent (v Československu evidován pod patentovým listem č. 16287). Firma Metcalfe pokračovala v zdokonalení napáječe na výfukovou páru a to v zavedení ručního přepínače páry na výfukovou a ostrou (patentový nárok od 31. 7. 1923, v ČSR od 15. 5. 1926 list č. 2006). Ruční přepínač však dost zaměstnával obsluhujícího topiče tak firma Metcalfe zkonstruovala samočinný přepínač páry k napáječi, opět patentový nárok od 6. 8. 1923 (v ČSR od 15.5.1926 list č. 20464). Velice aktivní firma na výrobu kotelních lokomotivních napáječů Alex Friedmann ve Vídni sledovala úspěchy fy. Metcalfe v Anglii ve výrobě a používání napáječů lokomotiv na výfukovou páru. Proto neváhala a již roku 1923 uvedený patent o fy. Metcalfe zakoupila. Ale nevyráběla jej v původním provedení, nýbrž jej upravila na evropské poměry. Tak firma Alex Friedmann Vídeň přihlásila 1. 3. 1924 vlastní vynález napáječe na výfukovou páru (v ČSR od 15. 9. 1926 listy patentu č. 20916, 20919, 20920). Také firma Alex Friedmann produkovala původní napáječ s ručním přepínačem páry a pak i s automatickým přepínačem ovládání. Ve své podstatě se jednalo stále o původní napáječ Metcalfe z Anglie jen s mnoha zdokonaleními na rakouské a středoevropské poměry. Právě v letech 1924 až 1927 byl uvedený výfukový napáječ zdokonalen na jednotný typ s automatickým přepínačem, přidanými hubicemi a tryskami s mísící komorou vodní a parní. Ve výrobě a distribuci, ale i v označení ČSD, se u výfukových napáječů používalo označení „Metcalfe“ od výrobce fy. Friedmann Wien. Použití napáječů fy. Friedmann na výfukovou páru začalo roku 1924 a to prvně u nově vyráběných lokomotiv řady 534.0. Hlavně pro získání zkušeností v porovnání s německými pístovými napájecími pumpami. Na základě srovnání se ČSD rozhodly roku 1925 pro výfukové injektory od firmy Friedmann – nejdříve AF (Alex Friedmann), později novější LF (Louis Friedmann). První technická verze na lokomotivách měla na levé straně (místo napáječe ASZ na ostrou páru) namontován napáječ na výfukovou páru soustavy Metcalfe fy. Alex Friedmann typu AF. Pro dodávání vody do kotle se ve výfukovém injektoru Friedmann využívala výfuková pára a pro zvýšení rychlosti napájecí vody se přidávalo ještě malé množství čerstvé páry. Výfuková pára se ale musela zbavovat v odolejovači zbytků oleje od parního stroje. Čerstvá pára zvyšovala rychlost vody ve výtlačném potrubí ke kotli. Při zavřeném regulátoru se k napájení místo výfukové páry používalo další menší množství čerstvé páry. Injektor staršího provedení typu Friedmann AF se obsluhoval ručně. Jeho zavedení bylo od roku 1924 a používal se na vyráběných i modernizovaných lokomotivách, až do roku 1927. Novější injektor typu Friedmann LF od roku 1925 měl automatický přepínač a při manipulaci s regulátorem se pouštěla automaticky bud' pára výfuková nebo další čerstvá. Injektor typu LF se montoval na lokomotivy vyrobené a modernizované po roce 1925. Nevýhodou injektorů na výfukovou páru byly ztráty vody při spouštění a odstavování napáječe. Výhodou výfukových injektorů byla nízká hmotnost, jednoduchost a vyměnitelnost hubic. Napájecí voda se zkondenzovanou párou ohřála až na 90 °C a zároveň se změkčila. Injektor udělil proudu napájecí vody rychlost až 400 m/s. Použití těchto injektorů přineslo až 10 % úsporu paliva. Výfukový napáječ Friedmann byl schopen znovu využít tepelnou energii přibližně 2 % - 15 % výfukové páry, která se vracela spolu s napájecí vodou do kotle. Určitým problémem za vyšší účinnost napáječe byla složitější konstrukce a nutnost dalšího přívodního potrubí na výfukovou páru. To byl technický úvod. Teď ta legislativní stránka věci. Ministerstvo železnic po provedených zkouškách a porovnávání rozhodlo roku 1925 o výhodnosti napáječe Metcalfe-Friedmann pro ČSD. Tak vydalo výnos č.j. 1599-V/2-1925 o hromadném zavedení napáječe na výfukovou páru pro všechny výkonné nákladní, osobní i rychlíkové lokomotivy. To platilo jak pro nově vyráběné lokomotivy tak pro modernizované stroje a hlavně pro lokomotivy podstupující hlavní opravy. Celé zařízení napáječe na výfukovou páru s příslušenstvím bylo objednáno u rakouské firmy „Louis Friedmann a spol. ve Vídni“, přes jejich domácí pobočku-továrnu v Brně-Horních Heršpicích . První objednávka roku 1925 byla určena oba typy, tedy s ručním ovládáním, typ AF, a automatickým přepínačem, typ LF. To bylo pro porovnání obou typů v provozu. U typu AF bylo ruční ovládání napáječe Metcalfe. Na samotném napáječi vlevo pod budkou byly čtyři ovládací prvky. Známé byly především dva prvky a to uzavírací ventil vody, a uzavírací chloptací ventil. Pak zde byl další nový ovladač k regulování přítoku vody (tedy i výkonu napáječe) a posledním zcela novým prvkem byla otočná páka k uzavírání výfukové páry. To bylo přímo na injektoru. Další ovládací prvek byl parní a to na dveřnici kotle v budce. Jednalo se dvojitý kombinovaný ventil pro spouštění - ostré páry přídavné a pomocné páry. Tím topič ovládal nejen spuštění napáječe Metcalfe, ale musel ručně přepínat podle toho jela-li lokomotiva s otevřeným či zavřeným regulátorem. Pokud lokomotiva jela s otevřeným regulátorem, stačilo otevřít mechanicky výfukovou klapku na injektoru a otevřít parní ventil pro pomocnou páru. Pokud jela lokomotiva se zavřeným regulátorem, nebo stála, musel topič zavřít výfukovou klapku na injektoru a otevřít parní ventil pro přídavnou páru. Tento provozní nedostatek (spouštění a přepínání) bylo roku 1925 odstraněno dodávkami druhého typu napáječe LF, který měl již automatické přepínací a spouštěcí ústrojí napáječe, tzv. přepínač. Dodatek: Richard David Metcalfe – (narozen 1824 v Oswestry, zemřel 1886) pracoval jako inženýr u dráhy SWR, stál u založení továrny v Aberystwyth roku 1878 k výrobě napáječů lokomotiv. Jeho syn James Croxon Metcalfe (narozen 1847 v Morda u Oswestry, zemřel 12.4.1920) pokračoval ve vedení továrny, kde si nechal patentovat výrobu výfukových injektorů od roku 1881. Poslední jeho syn Josef Klement Metcalfe (narozen 1899 v Tenby, zemřel 1964) převzal továrnu v Aberystwyth a zavedl výrobu patentovaných výfukových napáječů lokomotiv pod značkou Metcalfe injektor. Uvedená rodinná firma Richard a James Metcalfe byla držitelem 34 patentů, podaných v letech 1907 až 1950 na výfukové napáječe a vysavače sací brzdy (mj. i pro USA a Kanadu). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 959 Registrován: 7-2017 |
Polabský: "Kulsud, mirek55 : A o tom to je, rozvinula se plodná a přínosná diskuse na málo známé provozní téma. Další taková témata by se mohla otevřít například k mazutkám, unrám a kořistním lokomotivám, zvláště těm které nesloužily dlouho. Případní pamětníci už pomalu "docházejí". Hezký den Všem !!" Za sebe bych se přimlouval za podrobnější informace o provozu kořistních lokomotiv 365.4, 455.2 a 335.1. Zvlášť k těm posledním je toho k sehnání zoufale málo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 960 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: Velký dík. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Ale ten správný překlad Oberflächenvorwärmeru do češtiny pořád nemáme... ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 1-2016 |
K 365.4 jsem sháněl pár fotografií kvůli inspiraci a na netu jsem jich našel asi 8, nevím už přesně. Myslím, že na modelářském foru to už zmiňoval právě pan Polabský, že jich je zoufale málo. Nevím, jak v literatuře. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 7-2012
|
Ad. Za sebe bych se přimlouval za podrobnější informace o provozu kořistních lokomotiv 365.4, 455.2 a 335.1. No v celonárodním systému to nikdo nemá (?). Já mohu nabídnout jen svůj obvod, kde 455.2 byly předány až roku 1948 (nepíšu zde provoz jiných "německých" lokomotiv od května 1945, které nepožadujete): Změny v přídělu turnusových lokomotiv výtopny Jihlava nastaly v období září až listopadu 1948 v souvislosti s předáním kořistních lokomotiv 455.211 (11. 9. 1948 z výt. Přerov), 455.215 a 455.216 (18. 11. 1948 z výt. Olomouc) do vozební stanice Znojmo. Tak byly poslední dvě znojemské 354.076, 074 rozděleny a to 354.076 přesunuta do Havlíčkova Brodu a 354.074 předána do depa Olomouc. V Havlíčkově Brodě se 354.076 umístila do turnusové skupiny TS 25 strojové stanice Žďár na vozbu osobních vlaků do Havlíčkova Brodu, Nového Města a Brna (společná turnusová potřeba s 423.0). Lokomotiva 354.096 byla ovšem ze Znojma předána 29. 6. 1948 do výtopny Břeclav (navrácena zpět do Jihlavy 5. 11. 1949 a to přímo do Havlíčkova Brodu). Jako poslední odjela ze Znojma 20. 11. 1948 lokomotiva 354.076 a tímto ukončila turnusové nasazení řady 354.0 ve vozební stanici Znojmo od roku 1919. Ve Znojmě byly německé lokomotivy řady 455.2 nasazeny v TS 09 na osobní vlaky do Šatova, Okříšek, Hrušovan, Hevlína, až do listopadu roku 1949. ... Od 15.května 1949 byly ve vozební stanici Znojmo dvě hlavní turnusové skupiny a to osobní (TS09, potřeba 4 stroj.čety) pro dva stroje 455.2 a nákladní skupina (TS10 potřeba 6 stroj.čet) pro tři stroje 434.2. Tak lokomotivy řady 434.2 z vozební stanice Znojmo vozily manipulační vlaky ze Znojma do Břeclavi. Pro dva stroje řady 455.2 to byla jen vozba osobních vlaků 1105-1108 ze Znojma do Okříšek, průběžného nákladního vlaku 7430-7429 do Břeclavi a smíšeného přetahu do Šatova. Ve vozební stanici Znojmo do konce roku 1949 byly ve stavu přiděleny pro osobní vozbu tři lokomotivy 455.211, 15, 16 (případně záložní 354.076 z H.Brodu) a pro nákladní turnus to bylo čtyři nebo pět strojů čísel 434.1121, 123, 124 a 434.2224, 306. ... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1405 Registrován: 3-2006
|
Dědek Hank - ale jo, už máme překlad. Zaúkoloval jsem kamaráda-dýmkaře, který je přímo překladatelem z němčiny a živí se tím oficiálním překládáním a tlumočením už spoustu roků. Napsal mi že přesný překlad zní " povrchové předehřívače" ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") z ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 962 Registrován: 7-2017 |
Kovářmirek: "Dědek Hank - ale jo, už máme překlad. Zaúkoloval jsem kamaráda-dýmkaře, který je přímo překladatelem z němčiny a živí se tím oficiálním překládáním a tlumočením už spoustu roků. Napsal mi že přesný překlad zní " povrchové předehřívače" z "Tak mu prosím vyřiď velký dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2712 Registrován: 7-2005 |
335.1 dle řsd 1946-1948 "cizí lokomotivy v provozu ČSD" stav 12/1946 335.1500 výt. Hr. Králové Chlumec neprovozní, deponován 335.1501 výt. Bohumín neprovozní 335.1502 výt. Bohumín neprovozní 335.1503 výt. Mor. Ostrava Suchdol 335.1504 výt. Mor. Ostrava Suchdol 335.1505 výt. Mor. Ostrava Opava 335.1506 výt. Cheb 335.1507 výt. Cheb Mariánské Lázně 335.1508 výt. Mor. Ostrava Suchdol 335.1509 výt. Cheb Aš 335.1510 výt. Cheb 335.1511 výt. Cheb 335.1512 výt. Cheb 335.1513 výt. Liberec (91.717 DRB) 335.1514 výt. Přerov neprovozní 335.1515 výt. Olomouc 335.1516 výt. Olomouc Hanušovice 335.1517 výt. Mor. Ostrava Suchdol 335.1518 výt. Mor. Ostrava Suchdol 335.1519 výt. Mor. Ostrava Suchdol (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2713 Registrován: 7-2005 |
455.2 dle řsd 1949-1953 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 963 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7431 Registrován: 9-2003
|
Tomu říkám čtení na úrovni..Smekám a zdravím do výtopny Jihlava
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 2-2007 |
Kovářmirek: Díky, už budu moci klidně spát. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1384 Registrován: 10-2007 |
poptávám rozumně dostupné podklady ke stavbě modelu rychlíkové parní lokomotivy soustavy Engerth (pojezd B2, B3). Mám: Technické zprávy StEG č. 18 - Engerth B3 kategorie IVg SŽ čísla 29, 30 - lokomotivy StEG soustavy Engerth, 1+2 Je ještě něco dalšího? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 3-2018 |
V Podkrkonoší se 310.0134https://www.youtube.com/watch?v=DL2044p6BV8&t=188s ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Marcel_s
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 3-2007 
|
431 032 Ostroměř, krátké video  https://youtu.be/j9E4IgGpwm0
Moje fotky na K-reportu
|