| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 07. 08. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 07. 08. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 6-2018 |
Mno...přehrada Orlík byla dokončena až 1961 (dle Wikipedie). Takže dokončení v r. 1956 jaxi kulhá. Ale řekl bych, že jde spíš o neobratnost ve vyjádření. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2867 Registrován: 7-2005 |
ad starý Ivoš - ano, Orlík byl dokončen 1961, ale hrubé stavební práce, kde byla potřeba kolejová doprava skončily dříve. Především se začaly pro civilní sektor uvolňovat nákladní automobily, takže T111 či V3S vytlačily málo flexibilní malé vláčky... takže neobratnost ve vyjádření... beru |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2470 Registrován: 9-2009 |
Zdepa. Děkuji. Zajímavé. Asi je to obdobné jako u lokomotiv ř. 50 a 52 vyrobených za války v našich továrnách pro DR. Na tyto lokomotivy si rovněž dělalo nárok Československo. Poukazovalo se na Belgii, kdy tytéž lokomotivy vyrobené za války pro DR byly Belgii vráceny. Belgie je po vrácení nabízela tehdy k odprodeji Československu. Západní státy či okupační úřady neuznaly tento nárok Československu, neboť objednávky na tyto lokomotivy nebyly ujednány pod nátlakem, ale normální cestou výrobců s RZA Berlin. Pouze Rudá armáda uznala tento nárok, a tak pouze lokomotivy těchto řad vyrobených za války u nás, mohlo si Československo přivlastnit. Tehdy se v západních okupačních pásmech nacházelo asi 250 lokomotiv těchto řad, o které marně Československo usilovalo. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2871 Registrován: 7-2005 |
ad Kuřil - ano, bylo v tom velké politikaření... jenže v případě ř.50 a 52 šlo o normální mašiny a v případě "krutwigů" to byly "jen" stavební stroje. Já si dlouho lámal hlavu, proč se u nás až koncem 40.let objevily úplně nové motorové lokomotivy, tedy především úzké, od firem Deutz, Henschel, Jenbach, a ono to souviselo s dořešením reparačních závazků a to díky tlaku ze strany nám spřáteleného SSSR. A i ty normálněrozchodné motorové mašiny od SGP (pro hutě), Gebus (pro Neštěmice), Henschel, měly stejné pozadí. Měl jsem možnost v archivu "zamini" listovat seznamy, které dodaly domácí továrny, jenž byly v letech 1939-1945 "nucené" vyrábět pro Říši, ale i zprávami od zástupců našeho státu, kteří v obsazeném Německu procházeli fabriky a hledali obráběcí stroje naší výroby, aby se pak dohadovali s majitelem, jak k tomu či onomu stroji přišel. Podobně to bylo i se silničními vozidly,.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2992 Registrován: 8-2009 
|
Jeden zajímavý pojízdný strojek, bohužel za typicky anglického počasí![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval ![[kecal]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kecal.gif "[kecal]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1612 Registrován: 7-2017 |
Jurek_fm 2992: ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Lokomobila na kolejích? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2993 Registrován: 8-2009
|
dědek hank: No tak to by mě fakt nenapadlo![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4116 Registrován: 3-2006 
|
Ad Jurek_fm: Pěkné a přitom je z roku 1926, Takže vlastně vrstevník našich Mikád.![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2994 Registrován: 8-2009
|
Mořepetr: Díky za info. Na štítku rok výroby není a na webovkách NVR o ní nic nepíšou, tak jsem to nezkoumal.
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 7-2017 |
Ohlédnutí za soudruhy z DDR. 52 8080-5 (DR)_1986.05.02_Ebersbach(DDR) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2875 Registrován: 7-2005 |
Firmu Avelig & Porter znali velmi dobře i naši dědové, byť né na kolejích. Před rokem 1900 jí u nás zastupovala firma pana Willima A.Stona, která měla blízko k Pražské akciové strojírně ("Rustonce"). A například první silniční válec, který si v roce 1881 zakoupilo královské hlavní město Praha, byl od této firmy. Od stejné firmy byla i první parní stříkačka pražských hasičů (viz známý snímek p.Eckerta). Město Praha si další, byť menší válec, od stejné firmy koupilo ještě v roce 1897. A jen pro zajímavost, jak kvalitní výrobek to byl, ten původní válec z roku 1881, byl po vyřazení prodán dál, aby ho používala stavební firma Lejsek a Souček z Olomouce a v roce 1953 ho uvádí Ingstav n.p. Brno, závod 03, na stavbě mostu v Přerově... Omlouvám se za odbočení z kolejí, ale nedalo mi to... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4121 Registrován: 3-2006
|
Ad Jurek_fm: Není zač. Ad Zdepa: Prostě se ta koncepce osvědčila a v Anglii se na novoty nikdy moc nedalo, když to staré fungovalo. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 7-2012 
|
Zůstanu u toho odbočení - parní válce. Pro ty kdoož jsou na FB - Dost dobových dokumentů k parním válcům jsem dal do alba na stránce: https://www.facebook.com/pg/muzeumlokalkyTelc/photos/?tab=album&a lbum_id=2243638739208576 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1619 Registrován: 7-2017 |
Z toho stroje Aveling & Porter jde fakt trochu strach, strojník není nijak chráněný před volně umístěnými hejblaty žádnými kryty nebo aspoň ochrannými rámy... Viz videa, na která odkazují ty britské stránky. Zvlášť ten film z r. 1964 je kouzelný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3362 Registrován: 10-2008 
|
Pár snímků lok. 310.093 z akce Telčské parní léto 2019: ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") + pár náladových snímků: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1620 Registrován: 7-2017 |
Zato tady http://www.bluebell-railway.co.uk/bluebell/pics/blue_circle.html toho o ní píšou dost... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 732 Registrován: 7-2017 |
498.022_1987.05.07_Votice |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1067 Registrován: 8-2015 |
Jen z legrace mě napadlo, zda by spřáhlo lokomotivy Blue Circle (nárazníky a nějaký řetěz) bylo kompatibilní s naší šroubovkou? Díky Kwasi |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2739 Registrován: 11-2006 
|
kwasi: Celkem jistě ano. S tím rozdílem, že vzdálenost mezi nárazníky nelze zkrátit jako je tomu u šroubovky. Při posunu, jakožto převážné náplně práce tohoto strojku, je to úplně jedno. Podobný "řetěz" je používán i pro manipulační spojení šroubovky a spřáhla SA3.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 6-2019 |
VIDEO: 130 let MHD v Brně 12. 6. 1999 (archivní materiál) kamera: Petr Nevšímal https://youtu.be/8mfS9sM5sG4 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 7-2011 |
Pěkný příklad označení kořistní lokomotivy. Foceno Bratislava, 27.7.1963. Pod nápisem ČSD je ještě azbukou "BEL" - jako Bělorusko? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 1-2012 
|
A komu byla v roce 1963 ukořistěna? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4137 Registrován: 3-2006
|
T v označení lokomotivy znamená Трофейный. Komu teda asi když je to Němka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4138 Registrován: 3-2006
|
 Honza411:"Pěkný příklad označení kořistní lokomotivy. Foceno Bratislava, 27.7.1963. Pod nápisem ČSD je ještě azbukou "BEL" - jako Bělorusko? " ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") Zřejmě to bude Běloruská dráha. Ta lokomotiva dodnes existuje, už ale jako mazutka odkaz |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 5-2012 |
Tam není Бел. ale Бел. Ж.Д. což byla drážní oblast Běloruská dráha SŽD. Kde by byla k nahlédnutí komplet fotka? |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 5-2012 |
Jsem ani netušil, že přerozchodovaní na ruský způsob znamenalo posunutí obručí vně. Asi tam bylo ještě místo od táhel... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4139 Registrován: 3-2006
|
Ad jagg: Přesně tak, Běloruská dráha, nikoliv dnešní Běloruská dráha. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1936 Registrován: 3-2007 
|
Určitý počet lokomotiv řady 52 neboli TE nebyl nikdy přerozchodován.Ty to lokomotivy stály v..zapasech..poblíž hranic SSSR otočeny komínem na západ,aby v případě válečného konfliktu mohli ihned vyrazit s vojenským transportem a dorazit s nim třeba až k Atlantiku..Přerozchodované 52 otočené komínem na východ,byly pro změnu připraveny odvézt evakuačni vlaky až za Ural..
Na všetko nám treba špecialistov\clipart{kecal}
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1623 Registrován: 7-2017 |
WTF??? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 675 Registrován: 5-2012 |
Možná jsem ten obrázek jen špatně pochopil... Ale rusáky mám zažité jako všehoschopné hovada, takže nic není nemožné... Takže po pročtení související statě jsem vyrozuměl, že přerozchodování sestávalo z kombinace přelisování kol na osách (+ nějaké distanční podložky?) a přelisování obručí na kolech. I když rusáci mluví doslova o posunutí... (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 6-2018 |
Prosím, kde byly ty "zapasy" a kam od nich vedly koleje normálního rozchodu? Dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2740 Registrován: 11-2006
|
Zapasy byly snad v každé z pohraničních drah na západní hranici SSSR.Tzn.Ľvovskaja, Bělorusskaja,Okťabrskaja, Pribaltijskaja. Mediálně nejznámějším zapasem byla stanice Rava Russkaja na polsko-ukrajinské hranici, odkud tuším pochází i němka KHKD TE 3644, dnes pod označením 555.0301. Ilustrační snímek lokality zde (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 957 Registrován: 1-2012
|
Tak na trofejní lokomotivy se po válce psalo jinak. A třeba vozidlo označené TGM bylo taky trofejní? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 958 Registrován: 1-2012
|
Abych to trochu uvedl na pravou míru. To co je vyfoceno jako vzor popisu kořistní lokomotivy, je převzato z knihy ČSD-Dampflokomotiven od Helmuta Griebla z vydavatelství Josef Otto Slezak, Wien. Popis k obrázku je, že s tímto dvojitým popisem jezdily zpočátku koupené lokomotivy v letech 1962/63. To už bylo nejméně 17 let po válce a psát o kořisti je dost přitažené za vlasy. Lokomotivy se přeznačily na pouze ČSD značení po opravě nebo rekonstrukci na mazut. Tzv kořistní označení lokomotiv bylo napatronováním znaku SSSR (CCCP) a před jakékoliv řadové označení lokomotivy se napatronovalo T. Takže naše označení 365.4xxx nebo 555.1xxx bylo podle vysvětlivky pod výše uvedeným obrázkem také typické označení kořistní lokomotivy. Systém značení v té době sovětských lokomotiv znám. To je jen na vysvětlení, těm co to chtějí pochopit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4140 Registrován: 3-2006
|
Marian_P: "Tak na trofejní lokomotivy se po válce psalo jinak. A třeba vozidlo označené TGM bylo taky trofejní?" odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 959 Registrován: 1-2012
|
Děkuji za odkaz, i když je v azbuce a rusky umím. Mám přečteno dost literatury o této problematice ještě v době kdy se nikdo neoháněl internetem. Takže odkaz je pro ty mladé, ale ti zase neumí rusky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4141 Registrován: 3-2006
|
d Marian_P: Není zač. Mladí od toho toho mají překladač. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") "Bohužel" díky věku jsem také z těch, kteří umějí rusky. Je otázkou zda se neztratíme v překladu, neboť v češtině není trofej synonymum pro kořist. Správně se tedy jedná v češtině o kořist, nikoliv trofej. Přesněji by to tedy mělo být značeno jako добыча. Ale Prostě se asi musíme smířit, že lokomotivy považují za věc získanou přímo v boji (stejně jako zbraně, nebo vojenské insignie). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 6-2018 |
E499001: dík, ale: byly tam tedy i koleje normálního rozchodu? Na co by tam byly lokomotivy které nemají po čem jet? Postavit honem honem trať v případě (moderní) války by asi nešlo. A dvojí koleje tam zřejmě nebyly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1627 Registrován: 7-2017 |
Ale byly. V pohraničních přechodových stanicích po obou stranách západní hranice SSSR a sousedních států bývaly v dobách existence tábora míru a socialismu koleje obou rozchodů. V Čierné n. Tisou byly široké koleje už dávno před výstavbou slovenské ŠRT do Hanisky, v Čopu zase normální. Dtto v maďarských PPS Záhony a Eperjeske. Jak by jinak šlo překládat nákladní vozy a převazovat osobní? Na Ukrajině byly normálně rozchodné koleje až do Užhorodu a Mukačeva. Na rumunských hranicích byl normální rozchod v úseku Halmeu - Korolevo. A v úseku Baťovo - Beregovo - Korolevo (kdysi ČSD Královo nad Tisou) bývala splítka 1520/1435 mm. Ale dnešní stav neznám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2741 Registrován: 11-2006
|
Možná tam leží dodnes, nemám aktuální informace. Trať Rava Ruska - Hrebenne má rozchod 1435mm. Ostatní tratě byly po posunutí státní hranice na západ přestavěny na ruský standart 1520mm.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4142 Registrován: 3-2006
|
Ad starý_Ivoš: V současnosti například jezdí rychlík po normálním rozchodu až do Mukačeva. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 5-2012 |
Dílny pro přerozchodování byly ve městě Uněča, že by až tam normální rozchod po válce vedl? Bůhví, kam až to Němci s 1435mm v sojuzu dotáhli... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2742 Registrován: 11-2006
|
jagg: Dvojkolí Vám upraví na jiný rozchod kdekoliv. Do ŽOS Vrútky nebo Zvolen také nevede 1520mm a přesto to dokáží udělat.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1628 Registrován: 7-2017 |
Všude tam, kam se dostali a přinejmenším několik týdnů se tam udrželi. Normálně rozchodných vozidel měli relativně dost a jednodušší bylo změnit rozchod než shánět širokorozchodná vozidla. A byli při té práci velice produktivní. Více třeba viz tady: https://www.fronta.cz/dotaz/nemecke-zeleznice-v-sssr |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1937 Registrován: 3-2007
|
Starý Ivoš..až se vrátím z dovolené,tak ty zapasy i s přislušnými rozchody sem dám..a přihodím i obrázek..
Na všetko nám treba špecialistov\clipart{kecal}
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 6-2019 |
VIDEO: Parní lokomotiva "Štokr" 556.036 s nákladním vlakem v Lužických horách 22. 9. 2012 https://youtu.be/5lfBfgGA_7g |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 9-2017 |
Ještě k "zapasům parních lokomotiv", hlavně pro ty mladší. Když končil parní provoz u nás, tak mezi námi parními blázny tehdy kolovala fáma, že všechny parní lokomotivy nebudou sešrotovány, ale pro vojenské účely je deponováno asi 100 - 150 lokomotiv především řady 556.0 a 475.1 někde v oblasti Čierne nad Tisou. Po roce 1989 jsem o tomto mluvil se svým strýcem, který byl v osmdesátých letech generální ředitel dopravních staveb Olomouc a jak jsem se po převratu dověděl, i člen rady obrany státu. Z jeho vyprávění absolutní důležitost měl hlavní tah z Čierné nad Tisou do Chebu. Problém byl ten, že procházel Prahou, proto byl postaven most inteligence jako ryze vojenská stavba. Měl odvést vojenskou dopravu z centra Prahy a byl projektován tak, že rozpětí oblouků odpovídalo délce ženijních ocelových mostů. V případě zničení mostního pole ho mělo železniční vojsko do 24 (!) hodin nahradit provizoriem. Největší slabinou vojenských plánů byla elektizace hlavního tahu soustavou 3kV ss proudu s velmi zranitelnými měnírnami. Proto bylo nutné v případě válečného konfliktu zajistit provoz nezávislou trakcí. SSSR pochopitelně nedisponoval tolika motorovými lokomotivami pro normální rozchod, proto v operačních plánech byly zahrnuty možná stovky normálně rozchodných parních lokomotiv, které byly udržovány a probíhal výcvik lokomotivních čet - v rámci vojny. Pro tehdy polovojensky organizované ČSD byl zde úkol - zajistit potřebnou ifrastrukturu, zejména možnosti dobrat vodu. Proto na celém hlavním tahu ještě začátkem 90-tých let byly funkční vodní jeřáby a např. při oslavách 150 let nebyl problém v České Třebové dobrat u perónu vodu z jeřábu. A mnohé jeřáby jako arfeatky zůstaly na velkých nádražích dodnes. Jako velký problém se ale jevila nutnost postrků vojenských vlaků před štrbskou rampu nezávislou trakcí. Proto se skutečně koncem 70-let uvažovalo o deponaci cca 100 parních lokomotiv, s tím, že se pro ně vybuduje základna někde v prostoru Čierné nad Tisou. Po zvážení všech nákladů prý bylo nakonec rozhodnuto, že bude v roce 1979 nakoupeno dalších 60 Sergejů, opravy parních lokomotiv budou zastaveny a parní provoz u ČSD skončí. Pro nákup Sergejů prý hovořilo i to, že s nimi mohly jezdit a ruské čety, protože je znaly. Což se rozhodně nedalo říct o našich 556.0. Tehdy se mezi fandy hovořilo o nesmyslném nákupu dalších Sergejů, když elektrizace postupovala a nezávislá trakce přicházela o výkony. Ale vojáci mohou všechno, tam platí jiná kritéria. Jinak v případě sovětských parních lokomotiv počítaly operační plány s tím, že dojedou co nejdále na západ a potom budou v podstatě odepsány. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8815 Registrován: 6-2006 
|
Výše uvedené snad platilo pro 50 a 60tá léta a ne pro 80 a 90tá, kdyby došlo k horké válce. Těch "cca 100 parních lokomotiv", bylo už snad mimo mísu, už kvůli malé efektivnosti. Jasně že na jednodušší údržbu a provoz, dýzlové Sergeje dostaly přednost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 9-2017 |
No, myšlenka vytvoření "zapasu" parních lokomotiv v 70-tých letech vůbec nebyla mimo mísu. Potřeba výkonných a spolehlivých lokomotiv nezávislé trakce pro vojenské účely tady byla, pára měla do konce desetiletí v pravidelné dopravě skončit a stroje 556.0 byly relativně mladé a moderní. Vžijte se do role vojenských plánovačů třeba v roce 1975, s čím mohli v případě konfliktu počítat? Stav některých nosných řad dieselových lokomotiv byl naprosto tristní - zahrnuli byste do operačních plánů v té době třeba naprosto nespolehlivé Brejlovce? Jako nevhodní se jevili třeba i Čmeláci - díky nízkému výkonu má Čmelák vyšší tažnou sílu než Bardotka pouze do rychlosti 25 km/h, pak už ho Bardotka trumfuje. A na vojenské přepravy nasadit Karkule? K smíchu. Takže opravdu zbývaly jenom Sergeje, kterých v té době nebyl pro operační plány dostatek a nebo staré dobré 556.0. Takže úvahy o jejich zakonzervování tady byly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2662 Registrován: 5-2008 
|
K těm 556.0 , tyto stroje objednávalo a platilo Ministerstvo národní obrany. Po měnové reformě v roce 1953 , armáda neměla peníze , tak musela být načas výroba lokomotiv přerušena
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3729 Registrován: 5-2002 |
Zdroj pro toto tvrzení máte? Totiž a) v padesátých letech měla obrana naprostou prioritu, redukce počtu útvarů a omezování nákupů nové techniky přišlo po roce 1958, b) po měnové reformě se upravily i ceny u dodavatelů, takže to bylo tak nějak jedno (primárním cílem bylo ovlivnit kupní sílu obyvatelstva, ne státu) a zejména a především za c) bylo typické, že se část nákladů "na zbrojení" schovávala mimo rozpočet MNO, typicky náklady na infrastrukturu. Takže lokomotivy a vše, co souviselo s dopravou, i potencálně mobilizační a válečnou, mělo v gesci a rozpočtu MD. Plynulost výroby štokrů byla ovlivněna tím, že k nim nebyly včas vyrobeny tendry, takže se hotové mašiny skladovaly po depech, aniž bylo jasné, kdy budou moci být nasazeny.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26221 Registrován: 5-2002 
|
Marťa_rak: "Výše uvedené snad platilo pro 50 a 60tá léta a ne pro 80 a 90tá, kdyby došlo k horké válce. Těch "cca 100 parních lokomotiv", bylo už snad mimo mísu, už kvůli malé efektivnosti. Jasně že na jednodušší údržbu a provoz, dýzlové Sergeje dostaly přednost. " No, nevím co je pravdy na legendě pana Pala, ale faktem je, že vojáci a železničáři se vždy připravují na minulou válku. Takže proč by si v sedmdesátých a osmdesátých letech nemohly zelenomodré mozky představovat, jak dobývají západní Evropu parními lokomotivami. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2744 Registrován: 11-2006
|
proč by si v sedmdesátých a osmdesátých letech nemohly zelenomodré mozky představovat, jak dobývají západní Evropu parními lokomotívami. Nedívejte se na to dnešním pohledem. V půli sedmdesátek nebyla parní lokomotiva ničím mimořádným ani v německy hovořící části Evropy. Mám na mysli A a tehdejší NSR. A taky třeba proto, že pohonné hmoty pro páru seženete všude ve volné přírodě, kdežto nafta nemusí být v případě válečného konfliktu vždy po ruce. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4170 Registrován: 3-2006
|
Ono to už v roce 1964 v bojových plánech ČSLA, moc nebylo o železniční dopravě. odkaz I když s obnovou po přechodu fronty se počítalo "Obnovu železničních tratí plánovat na směrech: Cheb - Nürnberg nebo Domažlice - Schwandorf - Regensburg - Donauwörth. Úkol měly plnit 11. železniční brigáda s mírovou posádkou v Žilině a jí postavená mobilizovaná 21. železniční brigáda" Silnice prostě byly už v té době, vyhodnocené, jako méně zranitelné. "Za 1. armádou udržovat dvě frontové silnice, za 4. armádou jednu frontovou silnici do celé hloubky operace. Obnovu silniční sítě měly zajistit 5., 31. a 32. silniční brigáda, 7. silniční mostní brigáda a jí postavená mobilizovaná 8. silniční mostní brigáda." Akorát tedy neměli plán, co dělat při "taktickém ústupu". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1111 Registrován: 7-2017 |
Nedívejte se na to dnešním pohledem. V půli sedmdesátek nebyla parní lokomotiva ničím mimořádným ani v německy hovořící části Evropy. Mám na mysli tehdejší NSR. A taky třeba proto, že pohonné hmoty pro páru seženete všude ve volné přírodě, kdežto nafta nemusí být v případě válečného konfliktu vždy po ruce. Přesně tak, parní lokomotivy byly vedeny v DZ armády, v civilu různou formou (např. jako vytápěcí kotle, různé střežené deponie, skanzeny a pod.) a likvidovány dle mých informací na konci osmdesátých a začátkem devadesátých let v Leopoldově (ale snad i jinde). Některé z předurčených DZ je prý možno dnes vidět při nostalgických jízdách. Badatelé možná uvedou o které stroje se jednalo. Já osobně to nevím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1637 Registrován: 7-2017 |
S tím se nepočítalo. Naše jednotky měly do 48 hodin být na Rýně. A kdyby nedejbože začaly dostávat na zadek, počítalo se s tím, že tam padnou za vlast. Např. životnost tankových jednotek se v případě použití ZHN při štábních hrách počítala nanejvýš na desítky minut. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1638 Registrován: 7-2017 |
A to byly které? "Urban legends" vznikaly už v 70. letech, tohle je jedna z nich. |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1766 Registrován: 3-2007 
|
Dedek hank. To jsou pohádky že?😂 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1640 Registrován: 7-2017 |
Bdlm 1766: To s těmi deponiemi nebo to s tou armádou? ZVS jsem absolvoval za studené války jako špagát (= absolvent vojenské katedry vysoké školy, která byla tehdy na všech VŠ povinná, aby člověk nemusel rukovat i po VŠ na dva roky...) u chemiků, tak si s dovolením troufám něco k tomu podotknout... Konkrétně tankové jednotky u bojových útvarů 1. armády na západní hranici byly předurčený kanónenfutr. (Ale nejen ony. A samozřejmě na PŠM se jim to takhle nepodávalo. Ale i tak na dotaz "co bys dělal, kdyby to opravdu pískli" bylo často slyšet "přejel bych v autoparku plot a jel bych s tím domů".) A k těm údajným deponiím bych naopak přivítal nějaké konkrétnější údaje znalců. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4172 Registrován: 3-2006
|
Ad dědek_hank: Nám vtloukali do hlavy, že životnost tanku v boji je tři minuty o posádce řeč nešla Zajímavé je to rozmístění protichemického zabezpečení v prostoru Hluboš. Ona prakticky celá 200 mezi Zdicemi a Milínem, měla sloužit týlovému zabezpečení. Kromě protichemické a radiační ochrany, se pod ochranou PVS Klondajk, " krčil" i opravárenský závod pro opravu pancéřové techniky v Příbrami, dnes PPP Příbram |
![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]")