| Diskuse » Archiv 2020 » Autobusy a trolejbusy » Doprava ve středních Čechách » Archiv diskuse Doprava ve středních Čechách do 01. 12. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Doprava ve středních Čechách do 01. 12. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Obrovská integrace
|
|
|
Neregistrovaný host |
Teda, dvě linky, to je tak strašně veliká oblast. Na tom určitě pracovalo 5 technologů, ředitel, a dosluhující kvočna hejtmanka i s boyfriendem v krajskym autě. Mě by to normálně bylo blbý dávat na net. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 4-2019 |
Mladá Boleslav se dělá systémem "fousů" od začátku. V prosinci 2017 467 v rámci Byšicka, v březnu 2019 432 spolu s Křineckem a Velimskem. Jediná trochu plošná integrace bylo Dobrovicko letos a to taky není žádná ohromná plocha. Neboli když se něco povede, dobře tak. Při loňské integraci označované jako "Benešovsko" nepřibyla dokonce žádná nová linka a šlo především jen o prodloužení 337 o nový úsek. Mladoboleslavsko jako celek bude tvrdý oříšek. Už jen existence linek do MB jezdících za tarif IDOL je značná komplikace. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 10-2017 |
 pdk:"Obrovská integrace: "Teda, dvě linky, to je tak strašně veliká oblast."Mladá Boleslav se dělá systémem "fousů" od začátku. V prosinci 2017 467 v rámci Byšicka, v březnu 2019 432 spolu s Křineckem a Velimskem. Jediná trochu plošná integrace bylo Dobrovicko letos a to taky není žádná ohromná plocha. Neboli když se něco povede, dobře tak. Při loňské integraci označované jako "Benešovsko" nepřibyla dokonce žádná nová linka a šlo především jen o prodloužení 337 o nový úsek. Mladoboleslavsko jako celek bude tvrdý oříšek. Už jen existence linek do MB jezdících za tarif IDOL je značná komplikace. " Mimochodem linky IDOL 400 a 280 zajíždejí dokonce až na území Prahy. (Příspěvek byl editován uživatelem P11.) |
|
Obrovská integrace
|
|
|
Neregistrovaný host |
To je prd omluva, že musí vzít v potaz jinou IDS, Integrace je to co se připravuje na Berounsku, ne dvě linky, to by mi bylo blbý vůbec prohlašovat za integraci... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 706 Registrován: 6-2003 
|
Malá integrace taky integrace. |
|
Obrovská integrace
|
|
|
Neregistrovaný host |
Asi jako argumentovat po sexu se 70 letým bezdomovcem ve stylu "holka to nebyla, ale aspoň něco" ... jo něco jo, ale něco kua špatnýho ![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]") a kdyby dotyčný nic neřekl, nepřišel by o důstojnost ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 736 Registrován: 4-2019 |
P11: ""Do Mladé Boleslavi zajíždejí nejen linky IDOL, ale i linky vychodočeského systému IREDO. Mimochodem linky IDOL 400 a 280 zajíždejí dokonce až na území Prahy. " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 891 Registrován: 12-2007 
|
Ono pokud někde byl SID a natahalo se tam několik málo linek PID např. berounsko, příbramsko, tak výsledkem není žádná integrace, protože zcela nekompatibilní tarif, takže s kupónem jednoho systému už nemohu jet druhým a naopak, u přímých spojů striktní oddělování jízdních řádů, takže o přímé lince ani nevím pokud si nepřečtu někde nějakou drobnou poznámku nebo si to nezjistím u dopravce, takže pokud jeden system kompletně nezkonvertuji na jiný, tak to žádná integrace není, ale jen zmatek, nejlépe když jsou v tom ještě další linky mimokrajských dopravců se svým kilometrickým tarifem.
Don't take life too seriously. You'll never get out alive.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 4-2019 |
Cisalpino: "Ono pokud někde byl SID a natahalo se tam několik málo linek PID např. berounsko, příbramsko, tak výsledkem není žádná integrace, protože zcela nekompatibilní tarif, takže s kupónem jednoho systému už nemohu jet druhým a naopak" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1101 Registrován: 1-2007 |
Jeden z Martinů popisoval v oblasti Mladoboleslavska jako problém velké množství linek, které jezdí z části za komerční riziko. Zejména se jedná o linky Praha - Ml. Boleslav a dále. Z předchozích integrací se nemůžu zbavit pocitu, že se s tímhle ROPIDu popř. IDSK vypořádalo špatně. Sice se zaintegrovaly oblasti a cestující mohou jezdit za měsíční síťové jízdné (a navíc ušetří), ale pak člověk vidí, že autobusy jezdí velmi pomalu a obsluhují kdejakou dědinu, kde vystupuje pár lidí nebo i nikdo, kterou by klidně mohly minout nebo by ji mohla obsloužit jen polovina spojů. Část cestujících by uvítala rychlejší spojení i za cenu vyššího doplatku. Ostatně se můžeme podívat například Praha-Příbram kde by do Příbrami mohlo jezdit i mimo špičku se mohlo část spojů z linky 395 na rychlíkovou linku 393 (mimo Dobříš). Možná by se dalo udělat i pár spojů o víkendu. Dalším příkladem je Zbraslav, kde linky jedoucí do Štěchovic a dále zbytečně jezdí skrz Zbraslavské náměstí a zastávku Na Plácku, kde by mohl být interval ve špičce 20 minut a mimo špičku 60 minut). Nevím, jaká je situace u dalších oblastí. Ale určitě by některá místa za Prahou snesla v pracovní dny rychlejší spojení mimo dědiny. Přiznám se, že nevím, v jakém poměru tyto příměstské spoje platí Praha vs. Středočeský kraj. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 4-2020 |
Obrovská integrace je asi takový ten věčný kecal co nic neví, nikde nebyl a nic nedokázal :-) na to se nedá fakt nic jinýho říct. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1998 Registrován: 1-2013 |
Paes: Ostatně se můžeme podívat například Praha-Příbram kde by do Příbrami mohlo jezdit i mimo špičku se mohlo část spojů z linky 395 na rychlíkovou linku 393 (mimo Dobříš). Tady si dovolím nesouhlasit. Dobříš je i v mimošpičkovém období cílovým místem pro nezanedbatelný počet cestujících a rovněž je i nástupní frekvence. Rozdíl v jízdní době po dálnici (393) a přes Dobříš (395) je zanedbatelný - pouhých 7 minut. Se současným JŘ 395 (celodenní pravidelný interval 20 minut, což v době SIDu D98 nebylo) panuje v Dobříši spokojenost. Převedením části spojů z 395 na 393 by došlo ke zhoršení současného stavu. Možná by se dalo udělat i pár spojů o víkendu. Ano, dalo. Jako dělané pro převedení z 395 na 393 jsou nedělní večerní spoje, které přijedou z Rožmitálu a Horažďovic jako SID do Příbrami, z Příbrami pokračují do Prahy jako 395. V době předPIDové jely po dálnici mimo Dobříš. |
|
Obrovská integrace
|
|
|
Neregistrovaný host |
mol18: Se podívej do jakéhokoliv sousedního kraje, a pak na tu přípražskou hrůzu. Na kolik "integrací" je Středočeský kraj rozdělený? Na 50? Taky už se dávno měly soutěžit výkony DP Praha do Středočeského kraje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 4-2019 |
Obrovská integrace: "mol18: Se podívej do jakéhokoliv sousedního kraje, a pak na tu přípražskou hrůzu. Na kolik "integrací" je Středočeský kraj rozdělený? Na 50? Taky už se dávno měly soutěžit výkony DP Praha do Středočeského kraje." V Pardubickém kraji integrovali najednou většinu kraje a výsledek byl, že se integrace stala hlavním tématem předvolebních debat a skončilo to umrtvením činnost organizátora. V Ústeckém kraji zintegrovali z moci úřední celý kraj, načež vypukla málem vzpoura a některé místní samosprávy se od jízdních řádů veřejně distancovaly a prohlašovaly, že s tímto opravdu nemají nic společného. |
|
Obrovská integrace
|
|
|
Neregistrovaný host |
A ejhle, Ústecký kraj je na míle napřed před Středočeským. Nesoutěžení je druhá, smutná, věc. Holt není nadto přihrávat kámošům zakázky, ale to bylo jasný od prvního pohledu na Jermanovou, že je takový celý vedení kraje. A teď ty pravičáci, škoda mluvit. To je ode mně vše, víc k tomu říkat netřeba. Navíc za vše stačí jediný argument že ve Středočeském kraji je zintegrováno prd, a třeba JMK už je dávno hotov. Žádné výmluvy, vždyť už se integrace začaly dělat před deseti lety. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4149 Registrován: 12-2007 |
Obrovská integrace: Myslím, že je to již asi 15 let, kdy vznikly první linky z Prahy do Středočeského kraje, pod čísly 3xx, pokud si pamatuji, tak první linka snad vedla do Ořechu. A domnívám se, že úplná integrace Středočeského kraje nebude dříve než koncem příštího roku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1999 Registrován: 1-2013 |
Wagon: "Obrovská integrace: Myslím, že je to již asi 15 let, kdy vznikly první linky z Prahy do Středočeského kraje, pod čísly 3xx, pokud si pamatuji, tak první linka snad vedla do Ořechu. A domnívám se, že úplná integrace Středočeského kraje nebude dříve než koncem příštího roku." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4150 Registrován: 12-2007 |
Jaroslav T: Děkuji za upřesnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2000 Registrován: 1-2013 |
Wagon: doupřesním to - bylo to 11. ledna 1992. Byla to sobota. (Příspěvek byl editován uživatelem Jaroslav_T.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 10-2017 |
Prvni linky budoucího PID (v té době se to tak ještě nejmenovavalo) vyjeliy 11.1. 1992 z Prahy do Středočeského kraje. Integrace Středočeského kraje tedy trvá již necelých 29 let a stále není hotovo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4753 Registrován: 9-2007 
|
Proto se taky u linek Ústeckého kraje ve StČ uznávají jen papírové jízdní doklady DÚK. Možná to je až hloupý dotaz, ale to v dnešní době stále neexistuje jednotný standard dopravních karet? Pokud mám kartu PID a na ní 8. pásmo a kartu DÚK a na ni zónu DÚK, kterou autobus projíždí, to je ta ústecká karta natolik odlišná, že ji OIS PIDu neumí přečíst? Stejně tak IDOL... nebo je problém v nějaké rozúčtování tržeb? Neznám bavorskou dopravu autobusovou, ale železniční a při pohledu na jejich mapu je jen v Bavorsku, jedné německé spolkové zemi, integrovaných systému hned několik, některé se protínají a nechce se mi věřit, že by pendler Augsburg - Mnichov (shodou okolností jednoho znám; zeptám se ho) musel ve vlaku ukazovat kartičky dvě. Stejně tak je hromada IDS i v regionu Rheinland-Pfalz a i další regiony. Ale možná se pletu. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Jen bych prostě v 21. století čekal, že tyhle na pohled triviální záležitosti, jako je jednotný standard nějakého elektronického něčeho, už budou dávno vyřešené. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 10-2017 |
Jen ještě doplním že v tom roce 1992 se to prezentovalo spíš jako rozšíření MHD za hranice města, a bylo to plně v rukách Dopravního podniku. Jak již zde už bylo napsáno v roce 1993 vznikl ROPID a začala první větší vlna integrace. Koukal jsem a tenkrát jak puk, když vjsem viděl pražskou zastávku MHD na vesnici za Prahou. |
|
sdmgmr
|
|
|
Neregistrovaný host |
A po linkách 351 a 352 se k Pražskému MHD přidalo co? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2001 Registrován: 1-2013 |
P11: v tom roce 1992 se to prezentovalo spíš jako rozšíření MHD za hranice města, a bylo to plně v rukách Dopravního podniku. Ano, přesně tak, byla to dá se říci víceméně dohoda mezi DP a ČSAD o vzájemném uznávání jízdních dokladů. Zda se na tom podílely finančně i zúčastněné obce (platily něco? komu?) netuším. sdmgmr: 27.2.1993 353 do Zelenče, 1.11.1993 354 do Podolanky. Linku 355 do Únětic (1.10.1994) a další už dělal ROPID. Do 31.12.1994 neexistovala tarifní pásma, vnější pásmo (zatím jen jedno) vzniklo až 1.1.1995. Nedá se doslova říci, že 351 a 352 byly prvními linkami vedenými za hranice Prahy. Před r. 1974 byly některé obce samostatné, např. Dolní Počernice, avšak byly obsluhovány pražskou MHD. |
|
Neregistrovaný host |
Zajímavé, dal jsem ze zvědavosti historii PID do googlu a našlo mi to tohle. https://pid.cz/o-systemu/historicky-prehled-pid/ |
|
sdmgmr
|
|
|
Neregistrovaný host |
děkuji za vše zajímavé |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1102 Registrován: 1-2007 |
Taková raritka, ale před linkami 351 a 352 jezdila za hranice Prahy linka 255 a to od roku 1982. Sice o pár metrů, ale zastávka Strnady (Přívoz Strnady) ležela za hranicemi Prahy. Ve Strnadech se dalo přejít na přívoz (lodičku) do Vraného. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 742 Registrován: 4-2019 |
Paes: "Taková raritka, ale před linkami 351 a 352 jezdila za hranice Prahy linka 255 a to od roku 1982. Sice o pár metrů, ale zastávka Strnady (Přívoz Strnady) ležela za hranicemi Prahy. Ve Strnadech se dalo přejít na přívoz (lodičku) do Vraného." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2003 Registrován: 1-2013 |
Nevím, podle čeho se rozhodovalo, do kterých tehdy mimopražských obcí bude jezdit pražská MHD a do kterých jezdit nebude a obsluha zůstane na ČSAD. Např. do Dolních Počernic jezdila linka MHD Praha od roku 1951, ale Horní Počernice byly odkázány na ČSAD prakticky až do doby, než se staly součástí Prahy. Z Horních Počernic jezdily do Prahy linky ČSAD a byly vedeny jako MHD (používal se termín MHD v těch letech?). Dva obrázky z jízdních řádů ČSAD dokazují, že MHD Horní Počernice byla zcela samostatná a s pražskou MHD neměla vůbec nic společného. (JŘ šedesátá léta a 1974 je z dopravní webovky.) Údajně byla samostatná MHD ČSAD i ve Stodůlkách, ale o tom nemám žádné doklady ani informace. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4151 Registrován: 12-2007 |
pdk: Před rokem 1968, kdy došlo k prvnímu připojení obcí okolo Prahy k Praze, jezdily pražské městské autobusy do Suchdola, Kunratic, Písnice a do Modřan. Trolejbus č. 59 jezdil do Velké Chuchle. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 10-2017 |
Tak ono když se půjde více do historie. Tak Smíchov, Žižkov, Vinohrady, Libeň, Karlín nebo Holešovice byla samostatná města za Prahou. A to relativně velká města, některá z nich měla v té době více obyvatel než třeba Brno. A tahle samostatná města byla s Prahou propojena systémem tramvajové dopravy.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 10-2017 |
Jinak třeba v Klánovicích to bylo obráceně. Potom co se připojili k Praze tam ještě několik let MHD linky nejezdily a byly nadále obsluhovány jen meziměstkými linkami ČSAD. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2004 Registrován: 1-2013 |
Wagon: Před r. 1968 obsluhovaly busy MHD Praha též Chodov (120, 122), Kbely (110), Kyje (110), Ďáblice (103) a Dolní Měcholupy (111). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4154 Registrován: 12-2007 |
Jaroslav T: Děkuji za doplnění, já spíše používal autobusy nebo trolejbusy na levém břehu Vltavy anebo na turisticky atraktivním jihu Prahy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4756 Registrován: 9-2007
|
Velice zajímavé téma. V tomhle ohledu je poměrně zajímavý Moravskoslezský kraj, kdy MHD v Karviné prakticky neopouští území města, MHD v Havířově zajíždí do vybraných měst okolo, přičemž taková linka 402 do Stonavy má dokonce mírně delší trasu, než příměstská linka do Ostravy (v obou případech měřeno z centra Havířova na konečnou) a neméně vtipný je třeba takový Šenov, kde: - hlavní přepravní proud zajišťuje PHD - obsluhu vedlejších částí a napojení na jiné části Ostravy i Havířova zajišťují linky MHD Ostrava (dokonce dvě, 28 a 29) i MHD Havířov - školní linka, prakticky totožná s částí trasy MHD Havířov na území Šenova, je ale číslem i licencí linka příměstská (446) No a pak je tu Frýdek-Místek, kde byla MHD prakticky rozpuštěna do linek příměstských a byť se to stále nazývá systémem MHD (a linky obsluhují městské vozy), zajíždí mj. do 10 km vzdálené Ostravy či do 23 km vzdáleného Visalají u hranic CZ-SK, prakticky na konec silnice. Když se pak vrátím zpátky do Prahy, tak v PID už podobný systém prakticky pominul, nicméně i mě by zajímalo, podle čeho se v takových situacích určovalo/určuje, co bude obsluhovat linka MHD a co linka PHD. Intenzita přepravního vztahu, tj. kde jezdí více lidí, tam jezdí MHD a kde méně, tam jen PHD? Stejně tak by mne zajímalo, zda mají příměstské linky, zajišťované DPP, nějaké zvláštní postavení (či je v tom nějaká historická souvislost), nebo to tak prostě vyšlo. Přijde mi, že to je často tak, aby DPP něco "ven z Prahy" měl, viz třeba 347 nebo 351, které se pohybují v oblasti, kde je majoritní jiný dopravce (347 ČSAD Kladno, 351 ČSAD SČ). V souvsislosti s třetím odstavcem si pak ještě musím rýpnout do mých jinak oblíbených standardů, protože pokud se nepletu, přistupuje se ke všem příměstským linkám stejně a standardy vyžadují u takovýchto linek autobusy standardního příměstského provedení (např. dvoudveřový Crossway). Přitom taková 302, 378 nebo 353 jsou mnohem více linky městského charakteru, než třeba 209, která se sice považuje za městskou linku, ale třeba z Uhříněvse do Satalic, ačkoliv je nejrychlejší, jede tuto vzdálenost 40 minut... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 543 Registrován: 11-2011 
|
standardy vyžadují u takovýchto linek autobusy standardního příměstského provedení Nebo dle zadání objednavatele (viz. městské vozy na 326, 327,...). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 744 Registrován: 4-2019 |
Vantju: "No a pak je tu Frýdek-Místek, kde byla MHD prakticky rozpuštěna do linek příměstských a byť se to stále nazývá systémem MHD (a linky obsluhují městské vozy), zajíždí mj. do 10 km vzdálené Ostravy či do 23 km vzdáleného Visalají u hranic CZ-SK, prakticky na konec silnice. Když se pak vrátím zpátky do Prahy, tak v PID už podobný systém prakticky pominul, nicméně i mě by zajímalo, podle čeho se v takových situacích určovalo/určuje, co bude obsluhovat linka MHD a co linka PHD. Intenzita přepravního vztahu, tj. kde jezdí více lidí, tam jezdí MHD a kde méně, tam jen PHD?" Rozdíl mezi MHD a příměstskou dopravou u jednotlivých měst bývá především v tom, že MHD platí a licencuje město, kdežto regionální linky licencuje kraj. Pokud MHD vyjíždí z města ven, patrně se o úhradu nějak podělí např. s okolními obcemi. U IDS se ten rozdíl poněkud stírá, ale např. Kladno je zářným příkladem, jak si hlídat "své" linky. Příměstské linky zajišťované DPP jsou mnohdy takové, kde je to provozně výhodné - třeba 312 je vlastně prodloužená 161 a viděl jsem vůz, který mezi nimi přejížděl (jedno kolo ta, druhé ona). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13540 Registrován: 5-2004 |
nebyl "mezimestsky" ve sve dobe i trolejbus od krize do cakovic? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2005 Registrován: 1-2013 |
Byl. Letňany i Čakovice byly samostatné, hranice Prahy probíhala někde v blízkosti dnešní Garáže Klíčov. |
|
Athetwod
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 1-2013 |
Berounsko/Hořovicko a Rožmitálsko tedy od 13. prosince 2020. Kdyby ještě někdo nezaregistroval... |
|
Jičíňák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 4-2013 |
Paes: "v oblasti Mladoboleslavska jako problém velké množství linek, které jezdí z části za komerční riziko. Zejména se jedná o linky Praha - Ml. Boleslav a dále. " To by mě právě zajímalo, zda/co se s integrací Mladoboleslavska změní např. pro linky Praha - MB - Sobotka - Krkonoše, které jsou od Sobotky zaintegrovány do IREDO: a) Budou po území StČ kraje nadále komerční (žádná změna). b) Dobrovolně se zaintegrují do PID. c) Povinně se zaintegrují do PID. ? Je pro ně výhodné být zaintegrovány? By by problém s odbavovacími zařízeními? V PIDu asi musí umět číst kódy z mobilu, že? Je šance, že by se PID rozšířil až do Sobotky, čímž by vznikl společný bod pro PID a IREDO? (Takový společný bod jsou např. na železnici Rožďalovice, ale tam je to naopak - zóna IREDO ve StČ kraji). Omluva za laické dotazy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 746 Registrován: 4-2019 |
Athetwod: "Berounsko/Hořovicko a Rožmitálsko tedy od 13. prosince 2020. Kdyby ještě někdo nezaregistroval..." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 747 Registrován: 4-2019 |
Jičíňák: "To by mě právě zajímalo, zda/co se s integrací Mladoboleslavska změní např. pro linky Praha - MB - Sobotka - Krkonoše, které jsou od Sobotky zaintegrovány do IREDO: " Linky za komerční riziko byly na stole už na Kladensku a nakonec zaintegrovány byly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1107 Registrován: 1-2007 |
Kdysi jsem tady psal o tom, že by linka Praha - Česká Lípa přes Mělník měla být od prosince vedena ze Střížkova a měla by být posílena. V současné době již existují jízdní řády na prosinec a linka bohužel zůstává ve stejném stavu jako nyní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4114 Registrován: 12-2005 
|
Paes: Podle mě se toto stane, až příští rok se změnou dopravce v Libereckém kraji, viděl bych 2 důvody, proč se to nestalo již letos: Covid a druhý, že na to nebyl aktuálně potřebný počet vozů stávajícího dopravce. |
|
Beulas
|
|
|
Neregistrovaný host |
Jičíňák: S odbavovacím zařízením by určitě problém nebyl, ARRIVA VČ používá Telmax běžně používaný u dopravců PID, tiskárna bez čtečky QR úplně nevadí, jízdenka se dá se zkontrolovat i vizuálně. Problém by mohl nastat se standardy PID, kdy používané zájezdové typy autobusů na těchto linkách nemají plošinu pro kočárek díky čemuž muselo při integraci spoustu zájezďáků do pryč (do té doby vesele jezdily Bovy, Axery, Evadysy..). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 1-2018 |
Beulas: Vizuálně sice jízdenka z apky Lítačka kontrolovat lze, ale z nějakého důvodu se na linkách DÚK, kde platí tarif PID musí používat pouze papírové jízdenky. Na dotaz proč mě z Ropidu odpověděli, že řidič nemůže ověřit, pravost jízdenky (pravděpodobně by někdo mohl naprogramovat fake jízdenku, která by vypadala jako jízdenka PID). Její nepravost by se měla odhalit právě načtením QR kódu. Kdo ovšem jízdenky z Lítačky používá, ví, že mnohdy není možné jejich načtení pomocí QR kódu, právě proto, že zařízení v autobuse prostě nefunguje, ale to už je jiný příběh... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5421 Registrován: 12-2007 |
Spíš bych si tipl, že smlouva mezi PID a DÚK obsahuje určitý typ jízdenek a na tyhle se prostě zapomnělo a než aby to přiznali tak odpoví takto. |
|
Beulas
|
|
|
Neregistrovaný host |
MartinNovak: Co vím, tak třeba ČSAD Benešov používají nějaký předpotopní EMTEST, který si může o QR čtečce nechat jen zdát, takže řidiči kontrolují pouze pohledem a nikomu to evidentně nevadí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5422 Registrován: 12-2007 |
ČSAD Benešov poměrně dlouho nečetl ani lítačky a taky to nikomu nevadilo, zato u ČSAD Slaný to vadilo moc a musela se odložit integrace Slaného. (že ČSAD Slaný jezdil linky na Kladně už dlouho před tím se taktně pomlčelo) Ten metr má prostě v každém koutě jiné míry, no. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 10-2017 |
Tak u ČSAD Benešov snad v polovině vozů ani nelze platit bankovní kartou i když terminál tam je. Řidič mě vždy tvrdí, že to ještě nikdy nefungovalo a když jsem na tom trval a zkusili jsme to a objevilo se na terminálu eror. A řidič, vidíte říkal jsem vám to. Ach jo. Jak jim tohle může dlouhodobě procházet..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 9-2007 |
pdk: "Copak si asi běžný Kladeňák pomyslí, když na zastávce uvidí bus linky 600 s konečnou Vinařice?"
"Kdo Bakcha příliš velebí, pocítí to ráno na lebi. Pročež mudřec napomíná syna: střez se hochu, zlá jest kocovina!"
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 751 Registrován: 4-2019 |
Další kousek integrace: https://pid.cz/pripravujeme-integrace-verejne-dopravy-dolnobousov ska/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4122 Registrován: 12-2005
|
pdk: To vypadá docela dobře tato integrace. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 753 Registrován: 4-2019 |
Na webu PID se objevilo sdělení: 552 od 13.12.2020 zastávky v úseku Slapsko,Zahrádka – Mladá Vožice,Aut.st. nově zařazeny do tarifního pásma 9 |
|
Jahu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 953 Registrován: 8-2005 |
Stejně tak by mne zajímalo, zda mají příměstské linky, zajišťované DPP, nějaké zvláštní postavení (či je v tom nějaká historická souvislost), nebo to tak prostě vyšlo. Přijde mi, že to je často tak, aby DPP něco "ven z Prahy" měl, viz třeba 347 nebo 351, které se pohybují v oblasti, kde je majoritní jiný dopravce (347 ČSAD Kladno, 351 ČSAD SČ). Pokud vím, 351 jezdí DPP snad od jejího vzniku, ze začátku možná ještě společně s tehdejším ČSAD Klíčov. Původní 351 (Hovorčovice), 353 (Zeleneč), 354 (Podolanka) byly fakticky jen o trochu prodloužené linky MHD Praha, o jednu nebo pár zastávek za hranici Prahy. Původní 352 (Ořech) byla ze začátku ježděna společně s nějakým ČSAD (asi ČSAD Praha - západ). Někdy od cca r. 1994 zbyl na třístovkách pouze DPP (jestli nebyla někde nějaká výjimka) a jako první třístovka kompletně v podání soukromého dopravce vznikla někdy v r. 1995/6 linka 360 (Martin Uher; později sloučena s linkou 318). Ke 347 (původně Hotliner, potom ČSAD Kladno) přišel DPP náhradou za 306 a 357 (původně DPP). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2017 Registrován: 1-2013 |
Jahu: Je to přesně tak, jenom si dovolím maličké doplnění. 351 od vzniku dodnes jezdí jen DP Praha a nikdy nikdo jiný. Ve 351 se dalo jet na jednotlivou pražskou jízdenku i za Prahu do Hovorčovic, v té době vnější pásma neexistovala. Dále zde byly uznávány předplatní dělnické a žákovské jízdenky ČSAD, ne jednotlivé jízdenky ČSAD. V autobusu ČSAD Klíčov byly uznávány pražské předplatní jízdenky, ne pražské jednotlivé jízdenky. Linka ČSAD Klíčov byla souběžná linka, pod číslem 351 nejezdila. Předpokládám, že na ostatních linkách tomu bylo obdobně. Na 351 jsou to moje osobní zkušenosti a poznatky jako cestujícího v době před čtvrt stoletím... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 4-2019 |
Na lince 352 to bylo obdobně, šlo o ČSAD Praha-západ. Leták k zahájení provozu s detaily vztahu DP-ČSAD je v publikaci "20 let ROPID - Historie Pražské integrované dopravy" na stránce 12. |
|
Jahu
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 954 Registrován: 8-2005 |
Jaroslav_T, pdk: Díky za doplnění. Linkami 351 a 352 jsem nejezdil. Vnější pásmo vzniklo až v roce 1995 a od 1.6.1996 byla 4 vnější pásma. V souvislosti s 347 jsem ještě zapomněl na tehdejší 358 (DPP; Zličín - Chýně přes Sobín), která byla spojena s linkou 347 a vzniklo tak přímé spojení Hostivice - Chýně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6312 Registrován: 12-2004 |
http://www.portal.idos.cz/Down.aspx?f=pdf/L300034_201213_285125.p df Nakonec jeden ![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]") dopolední pár spojů do Nepomuku z Rožmitálu. Odpoledne to neřešení, pro obyvatele lepší, než nic.... |