Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Všeobecná železniční diskuse » Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 05. 10. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 05. 10. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7040 Registrován: 9-2011 |
No tak já v tom popisu krásného nového světa, protkaného VRTkami podporujícími nomádství po východní Evropě, kde cílem pro "sjednocenou evropskou byrokracii" by měla být do budoucna jednotná angličtina tu možnost "místně" nevidím Já bych jí tam viděl, i když ne explicitně vyjádřenou. Prostě "všude se domluvíš anglicky" neznamená, že všude se domluvíš jenom anglicky. Ruština v Estonsku není úředně "místně", takže nevystačila. A angličtina je v Česku úředně "místní"? Já jen třeba že daňový přiznání u nás v angličtině vyplnit a podat můžeš. Žádost o povolení trvalého pobytu můžeš taky vyplnit anglicky (i když to není úplně dokonalý, přikládané dokumentu musí být ouředně přeložený napůl a ještě do češtiny). A wo to tady asi go - aby to v té angličtině šlo všude (samozřejmě paralelně k místním jazykům, se švýcarskými úřady jsme teď komunikovali anglicky a kupodivu nám v ní i odpověděly - bál jsem se, aby to nebylo v rétorománštině - "co si ti Češi vo sobě myslej, psát nám anglicky... tak my jim ukážeme, ve Švýcarsku švýcarsky!") Naučení se místního jazyka pro přežití ještě neznamená, že budu schopnej vyplňovat úřední formuláře, se kterejma se občas potýkám, i když jsou v češtině, resp. v jejím úřednickém dialektu (hantec hadr).
Všichni jste volové. Servít
|
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1805 Registrován: 4-2014 |
Saul_Goodman: To bude asi per banka. Polský kolega mi vyprávěl, jak mu před lety v české mBank tvrdili, že bez české adresy mu nemůžou udělat účet (prý proto, že by mu neměli kam poslat kartu)."Nenapadá mě země v EU, kde by si nešlo na počkání udělat účet i bez místní adresy Uveďte nějaký příklad..." |
Saul_Goodman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 495 Registrován: 11-2019 |
Pezos: To mi taky tvrdili Tak jsem si u nich otevřel účet bez karty, adresu změnil v elektronickém bankovnictví, objednal kartu a ta mi dorazila v pořádku do Rumunska "Polský kolega mi vyprávěl, jak mu před lety v české mBank tvrdili, že bez české adresy mu nemůžou udělat účet (prý proto, že by mu neměli kam poslat kartu)." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10293 Registrován: 5-2002 |
No, jo, to jste borec. Kolik lidí kromě Vás to potřebuje?
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12771 Registrován: 8-2012 |
Naučení se místního jazyka pro přežití ještě neznamená, že budu schopnej vyplňovat úřední formuláře, se kterejma se občas potýkám, i když jsou v češtině Já bych si jen dovolil znovu připodotknout (omlouvám se, že furt otravuju s podstatou diskuze), že (ne)existence formulářů v angličtině je nepochybně jedním z nejnejmarginálnějších (komparativ superlativu) důvodů (ne)přesouvání se od sexuálně klesajícího trendu velkoměstského západu do bukolického Pobaltí plného kyprých slovanských lýtek jako celospolečenského řešení, k čemuž nám dopomáhej VRT, amen. On se málokdo (opět bych se nebál použít stupňování přídavných jmen) přesouvá jen pro samo přesouvání, stejně jako qedlání pro qedlání s jízdními řády vzrušuje akorát šotouše (protože bude příští rok jezdit brejlovec někde jinde). No a pokud se přesouvá z racionálního důvodu, tak to má buďto zmáknuté sám nebo dostane nějakou podporu (angl. support). A i tak je takových lidí zanedbatelné množství (s E106 nás bylo ve stotisícovém okrese na prstech dvou rukou). A především se těch formulářů zase tolik nenavyplňuje, to je jen fixní idea nějakých teoretiků. Ale máte-li tu potřebu, můžete se v angličtině stát estonským e-rezidentem (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22987 Registrován: 5-2002 |
TH: komparativ superlativu Spíš nějaký super-superlativ, ne? Komparativ superlativu by bylo něco jako nejmarginálnějšejší...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5044 Registrován: 3-2004 |
omlouvám se, že furt otravuju s podstatou diskuze Měl jsem za to, že oficiální konference "Rychlovlakem do Pobaltí za novým životem" již skončila a následuje raut a volná diskuze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7045 Registrován: 9-2011 |
oficiální konference "Rychlovlakem do Pobaltí za novým životem" již skončila a následuje raut a volná diskuze. Taky to tak beru. T.H. bych rád jemně upozornil na fakt, že ve svých příspěvcích se nosnému tématu této mezigalaktické superkonference nevěnuji ani zbla*) a pouze diskutuji o jednotlivých dílčích tématech, na něž se při ní narazilo. *)když už tu T.H. řeší i jazykov(ědn)é problémy, tak bych rád otevřel debatu na téma "zblo" - aneb jestli je tu někdo, kdo použil slovo "zblo" v jiném tvaru než "zbla"
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 483 Registrován: 7-2017 |
Já občas používám "zble", ale ty ostatní tvary vůbec |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12774 Registrován: 8-2012 |
T.H. bych rád jemně upozornil na fakt, že ve svých příspěvcích se nosnému tématu této mezigalaktické superkonference nevěnuji ani zbla Já jsem si právě všiml, že Nejedlý, tak jsem si říkal, že sem vjedu a nasadím to zpátky na koleje.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7046 Registrován: 9-2011 |
Nejedlý? Myslím, že citace mého bývalého pana šéfa sem zapadne jak na hrnec: Rudý satan jest N/nejedlý a když se uřízne, tak smrdí. (mladším vysvětlím, že Zd. Nejedlý byl m.j. komunistický ministr školství a národní osvěty. Byl zarytým (bohužel ne dostatečně hluboko do země) komunistou, členem Ústředního výboru KSČ. Mimo jiné otevřel cestu ke komunistické a ateistické ideologizaci školství a likvidaci církevních škol (tolik tetička Wiki). A ještě dlužno podotknouti, že výraz "uříznout se" byl dříve používán ve smyslu "uprdnout se". Tak a teď už by ten dvojsmysl věty, původně použité panem Smotlachou, takto autorem známého Atlasu hub , mohl být zcela jasný.)
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12777 Registrován: 8-2012 |
Ano. To husitské hnutí.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 8-2017 |
Copak husitské hnutí, ale lešetínský kovář!...Jaká je to idea! On drží v jedné ruce kladivo a ve druhé kleště...A to jsou ty kleště, soudruzi, kterými Rudá armáda sevřela Němce u Stalingrádu...! Ovšem, soudruzi, není Němec jako Němec....! I my máme svoji Boženu Němcovou! (část jednoho autentického projevu s. ministra Nejedlého. Ty tečky jsou dlouhé odmlky). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10645 Registrován: 4-2003 |
mladším vysvětlím, že Zd. Nejedlý byl m.j. komunistický ministr školství a národní osvěty
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12778 Registrován: 8-2012 |
Oni to v tom Pražském povstání neměli lehké. Třeba otázka vlasovců. Já osobně jsem tolerantní. Pro mě za mě ať si chodí každý ostříhán jak chce.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 5-2020 |
Zdravím, prodám železniční nástěnný fotokalendář na rok 2021. Lesklý kvalitní papír. Rozměry: malý: 297x210 a velký: 420x297. Cena za malý 299 Kč + poštovné, za velký 360 Kč + poštovné. Měl by někdo zájem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3918 Registrován: 7-2012 |
Hezky to začíná https://zdopravy.cz/drahy-rusi-cast-spoju-pendolino-nektera-nahra di-vlaky-intercity-rusi-se-ic-praha-opava-62025/ a to máme před novým GVD. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6575 Registrován: 3-2007 |
Ja bych se na to dival tak, ze mame docela dlouho po starem GVD... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 370 Registrován: 3-2013 |
Bram: "Na vesnici a menších městech to bez auta nejde a nešlo ani za éry dřívbylolípu..." Vážně? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6584 Registrován: 3-2007 |
Tak jasně že to šlo, ale dneska už srovnatelný diskomfort nikdo podstupovat nebude... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 6-2018 |
Jistě, dnes už ne. Nikdo mi už na vesnici neprodá potraviny za stejnou cenu jako v supermaketu, že. A tak se mi samozřejmě vyplatí do města dojet autem, které bych jinak využíval tak na polovic, že. I když mám důchodcovskou slevu na VHD, tak do autobusu basu piva nenaložím, že. No prostě strašnej diskomfort. Zařaďte mě do kategorie "dřívbylolíp", mě je to jedno. Nebylo líp, bylo prostě jinak. Bylo by špatné, kdybychom se za 30 let někam neposunuli. Jen mě napadá citát dr. Husáka: v roce 1968 jsme stáli na okraji propasti. Od té doby jsme udělali velký krok kupředu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12788 Registrován: 8-2012 |
Nikdo mi už na vesnici neprodá potraviny za stejnou cenu jako v supermaketu Resp. nikdo vám už v supermarketu neprodá potraviny za stejnou cenu jako na vesnici (tak draho), protože na zákazníky může přenést část svých úspor z rozsahu proti nějaké Jednotě, kde se místní tetka půl otvíračky nudila a druhou míchala včerejší rohlíky mezi čerstvé. No a alkáči to na base Ambrosiuse (spíš šlehačka než pivo, ale na udržení promile v krvi jim to stačí) poznají asi nejvíc.
電車オタク
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6585 Registrován: 3-2007 |
Starý Ivoš: Kdo to měl do pomíchaného zboží blíž, jezdil pro basu s kárkou, nebo to bral per partes do RVHP tašky. Ale už v 80. letech se větší nákupy (typicky sobota dopoledne) jezdila nezanedbatelná část lidí. A už dávno za komunistů se rozjela modernizace retailových prostor do různých samoobsluh a "nákupních středisek Jednota", což principielně už byl "supermarket" v různých velikostech prodejní plochy. Tohle rostlo za totáče jak houby po dešti od začátku 70. let. Teď nevím, čím jste se z jistot soudruha Husáka ocitl na kraji propasti: že jezdíte autem pro basu piva, protože na base ušetříte 40 korun? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10646 Registrován: 4-2003 |
Nikdo mi už na vesnici neprodá potraviny za stejnou cenu jako v supermaketu, že No tak neprodá, hádejte se dál o korunu na rohlíku a klidně se tím dál užírejte. Co byste taky jinýho na tom venkově dělal, že. Jinak tyhle plačky jsem od prarodičů slyšel v bleděmodrém před 35-40 lety = čistě generační problém.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3923 Registrován: 7-2012 |
Celostátní karanténa? https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-ma-za-sebou-rekordni-sob otu-pripadu-pribylo-pres-dva-a-pul-tisice-122689#dop_ab_variant=0 &dop_req_id=rSiIEhMBWfa-202010041054&dop_source_zone_name=zpravy. sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&ut m_source=www.seznam.cz Nějak si nedovedu představit co by se dělo s osobními vlaky pokud by byla celostátní karanténa. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6587 Registrován: 3-2007 |
Tak si vem prasek a uz nekam zalez, vole. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11362 Registrován: 4-2003 |
Pikehead:Tak jasně že to šlo, ale dneska už srovnatelný diskomfort nikdo podstupovat nebude... Už v osmdesátých letech bylo na venkově plno automobilů. Starý Ivoš a Videosen by se mohli společně zamyslet nad tím, proč to tak bylo. Vždyť do roku 1948 bylo běžné, že ten kdo měl chalupu, měl i hospodářství, čili měl i koně a povoz. Stav, kdy po únorovém převratu roku 1948 i o toto málo mnozí přišli a mohli být rádi, že jim komunisti nesebrali i barák, neberu jako normální situaci. Až se to v šedesátých letech poněkud uvolnilo a už bylo reálné (byť stále neskutečně obtížné) koupit si automobil, chtěl ho na vesnici skoro každý. Proč asi... Ve městě se bez něj člověk obešel... Videosen:Vážně? Do města pro stavebniny pojedu deset či dvacet kilometrů s kárkou?!? No potěš koště... Opravdu pochybuji, že Videosen bydlí na vesnici. Nebo možná ano, ale barák mu nejspíš padá na hlavu . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6591 Registrován: 3-2007 |
Videosen bude taky důchodce, který sedí v nějaké díře pod Orlickými horami, kam náhodou jezdí vlak a z toho fabuluje tyhle svoje teorie. Reálnou představu o činnostech přesahujících cestu do konzumu a k doktorovi od něj fakt nečekejte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23006 Registrován: 5-2002 |
Bram: Do města pro stavebniny pojedu deset či dvacet kilometrů s kárkou?!? Pravděpodobně si máš objednat dovoz těch dvou pytlů cimentu u místně příslušného ČSAD za spravedlivě regulovanou cenu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 5-2019 |
Vždyť do roku 1948 bylo běžné, že ten kdo měl chalupu, měl i hospodářství, čili měl i koně a povoz. Opravdu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11372 Registrován: 4-2003 |
ridic_vlaku:Opravdu? A rozšíří nejen mne ridic_vlaku obzory ve smyslu, že to tak nebylo? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15143 Registrován: 3-2007 |
Twl, kam až to tady dokážete někteří otočit, jen abyste dokázali, že auto není potřeba a jak bylo na vesnici dobře, když měli Jednotu.. Holt když tam lidi nechoděj nakupovat,a když už, tak jen drobnosti, tak to dopadá, jak to dopadá. Logicky. Auťák chtěl (kromě totálních podivínů a starých lidí bez řidičáku) na venkově vždycky každý, otázka byla jeho dostupnost a drahota koupě (aneb kolik průměrných platů stála Škoda 100, Š 120 a dneska fábka model "žebrák" nebo Dáčka ?) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23013 Registrován: 5-2002 |
ŘV: Opravdu? Při dobovém významu slova "chalupa" (a s důrazem na její vlastnictví) a obvyklém významu slova "běžné" opravdu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 2-2018 |
Milý Brame. Významná většina (myšleno ve fyzických počtech, ne v rozloze obdělávané půdy) předválečných zemědělců v zemi České byli tzv. kovozemědělci, kteří měli tak do pěti hektarů (louka a pole dohromady). Obvykle k tomu měli ještě nějaké zaměstnání (třeba na dráze) nebo živnost (kovárnu, sedlářství, hospodu). K obdělávání obvykle používali jednu až dvě kravky, které zároveň dojily dva-tři litry mléka denně... To na koně opravdu nebylo. Koneckonců staří hospodáři dodnes mají přirovnání - na jednu krávu hektar louky. Kráva je víceúčelovější zvíře, takže koně si mohli dovolit až ti větší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11375 Registrován: 4-2003 |
pilot.pirx:Milý Brame. Významná většina (myšleno ve fyzických počtech, ne v rozloze obdělávané půdy) předválečných zemědělců v zemi České byli tzv. kovozemědělci, kteří měli tak do pěti hektarů (louka a pole dohromady). Obvykle k tomu měli ještě nějaké zaměstnání (třeba na dráze) nebo živnost (kovárnu, sedlářství, hospodu). Jenže museli převézt seno, zrní, sem tam nějaký materiál atd.. K obdělávání obvykle používali jednu až dvě kravky, které zároveň dojily dva-tři litry mléka denně... A co udělaly ty kravky, když je zapřáhl kovozemědělec před vůz? Táhly ho a toto spřežení bylo jedním z historických předchůdců jakéhokoliv většího auta v provedení kombi s přívěsem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23014 Registrován: 5-2002 |
PP: Významná většina Jenže Bram nepsal nic o významné většině, ale o tom, že to bylo běžné. To je přece jen o fous slabší kvantifikátor, než většina, natož významná. Nicméně oba mí dědové koně a vozy měli, jakkoliv si přivydělávali ještě i jinak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11382 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Jenže Bram nepsal nic o významné většině, ale o tom, že to bylo běžné. To je přece jen o fous slabší kvantifikátor, než většina, natož významná. Asi tak . Nicméně oba mí dědové koně a vozy měli, jakkoliv si přivydělávali ještě i jinak. To bude nejspíš tím, že hranice mezi různými skupinami obyvatel na venkově nebyly tak výrazné, jak se nám tu někdo snaží namluvit... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15149 Registrován: 3-2007 |
Se koukněte, čím ta diskuse začala, pánové Bramovým tvrzením, že "na vesnici či menších městech by to bez auta nešlo", což bylo Videosnem zpochybňováno a kritizovány supermarkety Já bych vážně chtěl vidět jedince, co bych chtěl žít na vesnici jako před 50 lety, bez auta, bez kanalizace, suchým WC u hnojiště a topit v Petrách (a chodit na zastávku 2 km v marastu léto/jaro/podzim/zima). A hlavně jeho manželku a děti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5046 Registrován: 3-2004 |
Bram: Do města pro stavebniny pojedu deset či dvacet kilometrů s kárkou?!? Logistika s kárkou se koncem 80. let prováděla následovně: 1) Ze stavebnin se různými kanály vynesla informace, že bude cement. 2) Cement dorazil jako vozová zásilka na příslušné nádraží a ti, kteří byli informováni (zde se potvrzovalo, že informace mají hodnotu vyčíslitelnou penězi) se dostavili již přímo k vagonu k vagonu. 3) Ti, kteří měli auto, naložili do aut, ti kteří neměli, jako můj drahý otec, se dostavili s dvoukolákem 4) Otec převezl cement dva kilometry k příbuzenstvu, kde ho složil a již s prázdnou károu se vracel 7 kilometrů domů. 5) Následující den sedl otec na pionýra, dojel 3 km ke švagrovi, vyzvedl automobil Škoda 100, dojel k příbuzným, naložil stovečku cementem, odvezl ji domu, složil, odvez auto, vrátil se na pionýru zpět atak dále. Zde vidíte naprosto jasný důkaz, že v 80. letech to bez auta šlo a bylo to jednoduché, operativní, rychlé a časově nenáročné. Pravděpodobně si máš objednat dovoz těch dvou pytlů cimentu u místně příslušného ČSAD za spravedlivě regulovanou cenu... Přičemž doprava se neobjednává někde v kanceláři, ale přímo u řidiče a není potřeba ji platit penězi, ale bezhotovostní prostislužbou, jako například nařezání štůsu dřeva služební motorovou pilou Husqvarna naplněnou služebním benzínem. Lidi k sobě prostě "měli blíž" a "víc si pomáhali". EDIT: Musím se táty zeptat, proč ho nikdy nenapadlo tu káru tahat za pionýrem. Vždyť celá Asie to tak dělá! EDIT2: Výhodné bylo, že ten fasovaný benzín do Husqvarny uživil i provoz toho auta, protože normy spotřeby byly nastaveny asi tak, jak popisuje kniha "Jak jsem vyhrál válku". EDIT3: Zajímavé je, že Státní lesy prostě používaly západní techniku a nijak se netrápily, že ČSSR není soběstačná ve výrobě motorových pil. (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15150 Registrován: 3-2007 |
Hsl: Jo, tohle je hezký DBL. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12802 Registrován: 8-2012 |
Jako vesnický buran jsem jel "naším" autem (Škoda 1000MB) už v prenatálním stadiu do porodnice a v "baráku" vždycky nějaké auto bylo (po "tisícovce" Trabant 601, Škoda 105L). Vlastně až já v dospělém věku zkoušel (trochu donkichotsky, holt šotouš) fungovat bez auta, jen s vesnickou VHD (tolik kilometrů už nikdy v životě nenachodím). A když nebylo auto v rodině, bylo v "širší rodině" (nejdál v sousední vesnici). A když nebylo ani to, byla "sousedská výpomoc" neboli "svézt se s někým" (což se mimochodem u těch šichet, nákupů, doktorů apod. děje i dnes, akorát to objevili i chytrolíni ve městě a říkají tomu v novořeči car-sharing). No a krom toho měl "každý" (hlavně kluci, co ještě neměli na jakýkoli byť polovrak auta, ale i staří fotři na ježdění do kravína nebo do hospody) minimálně nějaký "kozí dech" - pincka alias fichtla nebo aspoň babetu.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6290 Registrován: 7-2011 |
T_._H_.: Oni se to snaží povýšit na ješte vyšší level - dřív to auto někomu patřilo, dneska je/má být "všech" (aneb miliontýprvní důkaz o ne/funkčnosti socialismu). "akorát to objevili i chytrolíni ve městě a říkají tomu v novořeči car-sharing" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5301 Registrován: 3-2006 |
Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. U prarodičů stačilo, když děda nakoupil, sůl, chleba, mouku a pivo. Měli prase, kozy, slepice a králíky. Na zahrádce zelí a na pešuňku brambory. Byl to tvrdý chleba, děda nejdřív dělal u party a v důchodu v JZD , měl "horské" kolo (po horských myslivcích) a s tím zvládal běžně cestu do JZD a zpět a když jel někam do většího města, tak si nechal kolo na zastávce, nebo ve stanici (když jel rychlíkem). Babička doma šila a cesty mimo domov by šlo za rok spočítat na prstech jedné ruky (většinou k odbornému lékaři). Později když už sil ubývalo, tak postupně odpadl chov prasat a koz, tak se jezdilo i pro krájené máslo a také pro sádlo. Jenže to byla generace, která zažila obě války. My už jsme zhýčkaní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11384 Registrován: 4-2003 |
Mořepetr:Jenže to byla generace, která zažila obě války. My už jsme zhýčkaní. A teď si představ, jak by to vypadalo, kdyby Tvojí babičku a Tvého děda po odchodu do důchodu přenesl pánbůh do dnešní doby a do blízkosti nějakého městečka (kde mají alespoň Lidl či Pennymarket), jak by to vypadalo: Velice rychle by se aklimatizovali, přestali by chovat většinu zvířat a na pěstování zelí a brambor by se vykašlali. Začali by na zahrádce pěstovat něco výrzaně méně náročnějšího na práci a ze zvířat by měli maximálně tak slepice, nebo možná ještě králíky... Na dnešní vymoženosti se totiž zvyká velmi rychle, opačným směrem to jde výrazně hůř . Nevěříš? Podívej se kolem sebe, koho na vesnici uvidíš. Porovnej to se svými prarodiči a zjistíš, že takoví životem a prací ztrhaní lidé tam už dávno nežijí. Hezky je to vidět na komparsu ve filmu Všichni dobří rodáci, kde jsou ti těžkou prací na poli, nedostatkem stravy, ale i životem (zažili první i druhou světovou válku, krizi třicátých let a nástup komunistů k moci) ztrápení staří lidé zachyceni v barvě a nikoliv pouze černobíle... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12810 Registrován: 8-2012 |
Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo No to je takový ten městský romantický obrázek soběstačného venkova, který ale soudruzi právěže zlikvidovali (ona se ta koza taky musela někde pást, to prase mít brambory, šrot, slepice zrní - jasně, pro to se nechodilo do Jednoty). Jenže už se doma obvykle nepekl chleba, nedělal sejra ani máslo, brambory v osmdesátých letech řešilo pár posledních mohykánů... A kdybyste si spočítal, kolik toho odtahaly ženské každodenně v síťovkách z Jednoty, tak to klidně může být podobně jako dnes "velký" nákup v hypersupu jednou za týden - samozřejmě, dnes se toho koupí o něco víc, protože je jednak větší výběr než za soudruhů (kdy se nejdřív poshánělo a pak se teprve vymýšlelo, co se udělá za oběd), jednak lidi relativně proti tomu socíku zbohatli). Ale na "potřebu auta" to nemá vliv - za socíku to "nemít auto" nebylo pózou, ale skutečností vynucenou tím, že auta a) nebyla a b) stála dvacetinásobek průměrné mzdy (dvakrát tolik co dnes, o ojetinách v ceně půldruhaměsíčního příjmu nemluvě).
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4386 Registrován: 6-2016 |
Před 50 - 60 lety byl "kovozemědělec" člověk, zaměstnaný v nějaké fabrice (poznal jsem v ČZM Strakonice), jehož manželka dělala v JZD/státním statku. On dělal od 6 do 14, dojel na motorce/autobusem domů, vzal montérky a šel na záhumenek. Doma/v práci iniciativně opravoval/obstarával pro JZD/státní statek náhradní díly pro zemědělskou/lesní mechanizaci. Milostivá občas přinesla z práce nějaké "produkty", případně krmení pro chovaná zvířata. Králíci a slepice sloužili jako úplatek při obstarávání/opravách obzvláště důležitých náhradních dílů. Koncem 60. let bylo na vesnicích aut relativně dost, protože i přes nijak velké platy se za potraviny moc neutratilo, bydlení ve vlastním domku taky moc nestálo a topilo se dřevem, které "se získalo" buď za naturálie, nebo za symbolickou cenu. Ale ta auta jezdila většinou jen ve svátek, jinak stála ve stodole. Poznatky jsou ze Strakonic a širšího okolí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5302 Registrován: 3-2006 |
Ad T_._H_.: No jasně, proto byl deputát od JZD a od ČSD pronajatý pešuňk. Co mne spíš vždy udivovalo, že babička zapínala ledničku jen na Vánoce. Maso naložené ve sklepě, zelí v sudu. Prostě pro městské dítě to byl středověk Do jednoty to bylo 6 km, nebo jednu zastávku vlakem. Ad Bram: Na lepší se vždycky zvyká rychle. Jinak když si naši koupili auto a než se povedlo jim postavit si garáž, tak auto mělo umístění u dědy s babičkou (22km od bydliště). Když se jelo na výlet, tak se jelo vlakem k nim a pak autem. Ale na to jsem moc mladej, abych to pamatoval. Já už se narodil, když se chodilo do garáže jen na zhlaví stanice, kde jsme bydleli. Jen upozornění děda ani babička neměli řidičák. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15155 Registrován: 3-2007 |
Jinak když si naši koupili auto a než se povedlo jim postavit si garáž, tak auto mělo umístění u dědy s babičkou (22km od bydliště). Když se jelo na výlet, tak se jelo vlakem k nim a pak autem ..no a dneska je auto normální spotřební předmět a maj ho i nezaměstaný. DBL. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15156 Registrován: 3-2007 |
No a kdo nedělal ve fabrice, ale u ČSD, tak měl aspoň režijku, uhelný deputát a rodina chodila doma ve fasovaných nádražáckých hadrech ( podobně Miroslav Donutil, Pelíšky) DBL. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5303 Registrován: 3-2006 |
Ad honzaklonfar: Auto bylo hodno, pomalu posvátné úcty. Když si vzpomenu, že když se vzal nějaký "strejda" do auta, pět minut si čistil boty, aby "nenasl". A to měla tisícovka gumové koberečky. Dnes to toho většina skočí a nějaký bordel neřeší (zvlášť u služebáků, kde se tam ten bordel bere). Ad Mladějov: A pražec za 1 Kčs ..no a dneska je auto normální spotřební předmět a maj ho i nezaměstaný. DBL. To říkám pořád auto je dnes "socka" neboli sociální dopravní prostředek. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6292 Registrován: 7-2011 |
honzaklonfar: Myslím, žes právě vystihl jednu z "podstat" DBL - "všude" byla práce, byla "relativně kousek" a odpoledne byla fůra volnýho času. To si pamatují všichni (těch fabrik...a co všechno jsme vyráběli...). Že ta fabrika/JZD vlastně jela uměle a v normálním prostředí neměla šanci se uživit (a proto taky skončila) už se vidět nechce. Jenom se vidí, že skončila, za prací se musí "až bůhvíkam" a tolik volnýho času kvůli tomu už není. Takže DBL. "On dělal od 6 do 14, dojel na motorce/autobusem domů..." |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15157 Registrován: 3-2007 |
..no a další podstatnou věcí byla ta, že dneska se ve většině fabrik, resp. profesí podstatně víc maká. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10651 Registrován: 4-2003 |
Ze stavebnin se různými kanály vynesla informace, že bude cement. 2) Cement dorazil jako vozová zásilka na příslušné nádraží Rodiče kdysi prováděli vlastním traktorem návoz škváry na tvárnice na trase Třebusice-Praha. V noci tam (samozřejmě mimo hlavní silnice, asi 5 hodin). Ráno po nakládce v elektrárně se vyskytla extrémní inverze, takže maminka šla s baterkou asi hodinu před Zetórem a ukazovala tatínkovi, kde je silnice.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5304 Registrován: 3-2006 |
Nebyl ještě koncem 60. let, prodej cementu vázán na stavební povolení? Pamatuji tedy, už jen potvrzení od uhelných skladů na stavbu ústředního topení (bylo tam nutná rezervace na 100 metráků uhlí ročně), ale u těch stavebnin bych se tomu nedivil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23016 Registrován: 5-2002 |
Hsl: Zde vidíte naprosto jasný důkaz Podobně jsem "bez auta" pořizoval obrubníky na chatu - nejdřív jsem podnikl na kole průzkumnou výpravu po stavebninách (v první půli devadesátek ještě přece jen nebyly všude) a pak si půjčil tchánovic stodvácu... MP: Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Jakožto "favorizovaný" (jezdící na kole Favorit) nákupčí nemohu potvrdit. TH: A kdybyste si spočítal, kolik toho odtahaly ženské každodenně v síťovkách z Jednoty Přesně. Přičemž důvodem každodenního tahání nebyla limitní tonáž té síťovky, ale prostý fakt, že ne každý den bylo vše. HK: Koncem 60. let bylo na vesnicích aut relativně dost... ...jenom to nebylo tak vidět jako ve městě, protože - ký to div - jich bylo mnohem větší procento garážovaných. Přičemž ty garáže, mnohdy reinkarnované ze stodol, byly zároveň dílnami na provozní ošetření... Bobik: Že ta fabrika/JZD vlastně jela uměle a v normálním prostředí neměla šanci se uživit (a proto taky skončila) už se vidět nechce. Nechce. Vždyť ji přece zahubili "lumpové"...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5047 Registrován: 3-2004 |
Koncem 60. zřejmě ano, ja jsem popisoval konec let 80. Jinak tohle byl postup jednoho hloupého poctivého mladika. Na dohled od dotyčných stavebnin probíhala stavba Žamberecké mlékárny, která je známá tím, že se strašně táhla, až byl z výstavby "státní ukol", nebo jak se tomu říkalo a zajímavou vlastností té staby bylo to, že současně s ní probíhala v přilehlé obci Dlouhoňovice výstavba rodinných domů, kde cement rozhodně nechyběl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5306 Registrován: 3-2006 |
Hajnej: "MP: Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Jakožto "favorizovaný" (jezdící na kole Favorit) nákupčí nemohu potvrdit. " No dnes bych to na kole vozit nechtěl. Mimochodem ten to výkřik techniky jsem dostal také, sehnáno bylo v Berouně v železářství (dnes muzeum) a byl jsem děsně zklamán, protože nemělo "berany", ale povedlo se sehnat i je, akorát jsem je vezl z Popradu. Ad Honzasl: Aha, jsem se překoukl. Omlouvám se. Ty stavby vůbec zásobovaly, zcela spolehlivě. Taková D5 po průchodu Berounem a Zdicemi, by také mohla mít minimálně šest pruhů, dle materiálu, který byl spotřebován. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10653 Registrován: 4-2003 |
em 60. let, prodej cementu vázán na stavební povolení? Byl i počátkem sedmdesátek, jenže se s tím kšeftovalo. Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Základních potravin (maso, mléko, pečivo, ale i pivo) se kupovalo stejně či dokonce mírně více. Spotřeba některých potravin poklesla. Že ta fabrika/JZD vlastně jela uměle a v normálním prostředí neměla šanci se uživit Pro ilustraci - dneska třeba dělá v zemědělství asi šestina (!) lidí.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 10-2018 |
Mořepetr: "No dnes bych to na kole vozit nechtěl." Přitom dneska už jsou k mání kola všeho druhu a na některých se i ten pytel cimentu dá odvézt. https://www.cyklospeciality.cz/kargo-kola/nakladni-kolo-christian ia/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5307 Registrován: 3-2006 |
Ad Prag: To se dá uvézt, ale kde seženu dobrovolnického kuliho? RadekŠ: "em 60. let, prodej cementu vázán na stavební povolení? Byl i počátkem sedmdesátek, jenže se s tím kšeftovalo. " A hlavně povolení ke koupi, ještě neznamenalo, že to bylo ke koupi. RadekŠ: "Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Základních potravin (maso, mléko, pečivo, ale i pivo) se kupovalo stejně či dokonce mírně více. Spotřeba některých potravin poklesla. " Celkově ale na obyvatele, například proti 60. letům, spotřebujeme o 100 kg potravin za rok více. A ruku na srdce, kolik lidí si dnes něco pěstuje, nebo chová doma, kromě domácích mazlíčků. Takže většinu potravin kupujeme. |