| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 17. 12. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 17. 12. 2020dolů |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4459 Registrován: 6-2016 |
Hajnej: Je to 50 let, co mi to říkali![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Přesnější informaci by ze mě nevymlátil ani komisař Boehm!!! |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 10-2018 |
Myslim že to bylo 16bit, počítat navigaci v double float na čtyřbiťáku bych opravdu nechtěl :-D a paměti si pamatuju že byly feritový, romka natvrdo vyšívaná. Ale na tý to asi neladili, ta se vyšila až v ostrý produkční verzi. | |
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15285 Registrován: 3-2007 |
 honzaklonfar:"Hajnej: Je to 50 let, co mi to říkali Přesnější informaci by ze mě nevymlátil ani komisař Boehm!!!"Kdoví, jak to s váma vůbec bylo, pane profesore ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9171 Registrován: 5-2002 |
No nás učili 4 bitové procesory a ty řezy. Ono se tehdy muselo tou polovodičovou technikou šetřit, protože se to trochu přehřívalo. Možná se to neprogramovalo ani v asembleru ale v binárním kódu. To sice někteří géniové dali z hlavy, ale byl to takový write only programový kód (na té fotce má ta dokuemtace docela málo metrů řečeno slovy archivářů, takže spíše ten asembler). A druhá světová válka dala světu analogové počítače (počítalo se natočení děl na letecké cíle) a základy architektury moderních digitálních počítačů a také teorii šifrování. Lety do vesmíru pak mikroprocesory, tedy od elektronky a tranzistoru k miniaturní technologii, která už se dala uchladit a nezabírala celý sál a vešla se do čím dál menčí bedýnky, až ji máme v mobilu nebo jen zašitou v čipu pod kůží .-) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23184 Registrován: 5-2002 
|
Borovička: To sice někteří géniové dali z hlavy Copak kódy instrukcí, ty časem do hlavy vlezly, ale horší bylo dopočítat adresy skoků/volání... Pamatuju takovou "básničku" z PMD85: 3E B2 D3 5F AF D3 5E 3E 05 D3 5E C9 (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 10-2018 |
Já na to hlavu moc neměl, tak jsme si s kolegou dopsali do debuggeru 8080 zpětnej assembler aby to vypisovalo textově. Ale C9 je povědomý, to je asi return ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Vlastně jsem měl někde na děrný pásce i disassembler kterej dokázal vygenerovat přeložitelnej kód i s labelama skoků pro assembler z hexu. Času bylo ve výzkumáku hafo, to tenkrát nebyl vzácnej zdroj. Ten kompjutr z Apolla je docela podrobně popsanej na wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23186 Registrován: 5-2002
|
Prag: Ale C9 je povědomý, to je asi return Bingo! ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") MVI A,0B2h OUT 5Fh XRA A OUT 5Eh MVI A,5 OUT 5Eh RET Nastavoval se tím jeden z kanálů v časovači 8253 a mělo to nějakou souvislost s nahráváním...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
P_v
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2478 Registrován: 5-2002 |
Když už přišla řeč na nahrávání u PMD... https://retro.pecina.cz/all/hardware/proc-nefungoval-magetofon-u- pmd-85-1 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1830 Registrován: 11-2005 
|
Smutné je, že s tím přistáním na Měsíci je to takové vachrlaté...viz i Nolanův Interstellar
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4468 Registrován: 6-2016 |
Koukal jsem na ZOOMu na pořad o APOLLO 11. V pozemských záběrech bylo trochu té elektroniky vidět. Vyšívaná feritová paměť (resp jednotlivé DPS), patrně I/O desky a pak něco, o čem mluvili jako o "počítači". V záběru byl borec, který letoval ručně soustavu 8 pinových IO na DPS... INTEL 4004 vyšel v roce 1971. Můj osobní dojem je ten, že NASA měla "svoje" procesorové obvody, určené primárně pro "zkřížené meče". Co to bylo já nenajdu, nepatřím mezi nejlepší hledače... |
|
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6648 Registrován: 3-2007 |
Byla to náročná rešeršní práce, zabrala asi patnáct sekund. https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer Není zač. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4469 Registrován: 6-2016 |
Pikehead: Tentokrát opravdu děkuji, bez ironie. Velmi zajímavé, netušil jsem, že s takovým "málem" doletěli na Měsíc a zpátky. "Tkané" feritové paměti si pamatuju, ovíjené spoje taky![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15320 Registrován: 3-2007 |
>Tentokrát opravdu děkuji, bez ironie Tentýž odkaz dal Prag o pět příspěvků dřív . A ano, je to velmi zajímavé. |
|
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6656 Registrován: 3-2007 |
Aha! Tak to jsem si nevšiml ani já! |
|
|
Xhj
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 5-2011 |
Zdopravy.cz: Správa železnic soutěží studii na rychlovlaky do Polska, povede přes Hradec Králové https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-soutezi-studii-na-rychlovlaky -do-polska-povede-pres-hradec-kralove-64992/ | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5078 Registrován: 3-2004 |
Vyšívaná feritová paměť To je ta, co se čtením "vybije" a po každém čtení je potřeba opakovat zápis, aby tam informace vydržela na příště? |
|
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1287 Registrován: 6-2006 |
Ano | |
|
P_v
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2482 Registrován: 5-2002 |
To není nic zvláštního, i obyčejná DRAM se čtením vybije a musí se zas zapsat zpátky. | |
|
M_g
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 6-2006 |
Nikoliv, DRAM se vybije svodem, protože používá velmi malé kapacity v paměťovém elementu, tak se musí pravidelně znovudobíjet (ten kondenzátor). Pokud necháte "feritku" půl hodiny bez činnosti, tak ji potom přečtete (a pokud chcete, znovu dobijete). Pokud necháte DRAM bez činnosti (ale dnes už mají vestavěn refrešovací obvod uvnitř, takže nemusíte procházet adresy z vnějšku) půl hodiny, tak nepřečtete vůbec nic, protože se paměťové kondenzátory s "jedničkou" vybijí. (Příspěvek byl editován uživatelem M_G.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23221 Registrován: 5-2002
|
PV: obyčejná DRAM se čtením vybije a musí se zas zapsat zpátky Obyčejná DRAM se naopak vybíjí nečtením a připojení ke čtecímu zesilovači ji znovu dotáhne na pořádnou jedničku nebo nulu. Kdysi jsem na měl mechanický analogon s na jednom konci sešlápnutým prkýnkem v řídkém blátě coby paměťovou buňkou a kladivem coby čtecím zesilovačem... Feritka si naproti tomu furt drží jednu nebo druhou polaritu remanentního magnetismu a zkusmý zápis jedné či druhé hodnoty buď udělá impuls při změně, nebo neudělá nic při nezměně. Pokud k té změně došlo, musí se obratem zapsat opačná hodnota, aby se to zas srovnalo. Proto se tomu taky říká "destruktivní čtení"...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
P_v
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2483 Registrován: 5-2002 |
DRAM se vybije čtením. Má na čipu pro ten účel SRAM řádkový registr. Při čtení se obsah řádku z DRAM matice přesune do toho registru, z něj ven a současně zpátky na původní místo. Při refreshi se děje totéž, ale neposílají se data ven. Toho principu využívá i rowhammer útok, kdy se velmi rychle za sebou bez cache čte z jednoho řádku, čímž se tento refreshuje o několik řádů častěji, až se těmi opakovanými interními zápisy jeho obsah skrz svody prokopíruje do sousedního řádku, kam by jinak program vůbec neměl přístup. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23224 Registrován: 5-2002
|
PV: DRAM se vybije čtením. Má na čipu pro ten účel SRAM řádkový registr. Při čtení se obsah řádku z DRAM matice přesune do toho registru, z něj ven a současně zpátky na původní místo. Při refreshi se děje totéž, ale neposílají se data ven. Nevybije, anóbrž znovu dotáhne na plnou nulu nebo plnou jedničku. Jenom je potřeba pochopit, jak to zapojení funguje, a nepapouškovat nějakej cizí překlad bůhvíodkud. Ten čtecí zesilovač je klopný obvod (čímž jej lze formálně považovat za SRAM buňku), kterej se nejdřív předepne do nestabilního stavu (na obou stranách "půlka") a pak se rychle připne ke čtené buňce. Odchylka jejího napětí od "půlky" je tím klopákem zesílena a tím, že ho překlopí to jedné z "krajních" poloh (do té, ke které měla čtená buňka blíž), se buňka zároveň refreshuje. To, jestli se přitom stav toho klopáku nějak přeposílá nebo ne, na to nemá celkem žádnej vliv. Důležité je, že ta buňka má pořád stejnou hodnotu (akorát se z jedničky vyčáchlý na 0.8 udělá zpátky 1 a z nuly prosáklý na 0.2 udělá zpátky 0. To u feritové paměti musím udělat zkusmý zápis třeba jedničky. Pokud tam jednička byla už předtím, neděje se vůbec nic. Pokud tam ale byla nula, přeskočí feritový prstýnek na opačnou stranu hysterezní smyčky a hodí to napěťový impuls, na jehož základě je pak vzápětí ta nula obnovena. Když půjdeme na ty mechanické analogie, tak DRAM je prkýnko na blátě, do jehož jednoho konce jsem praštil kladivem. Prkýnko se tím praštěným koncem zaboří a tím druhým čouhá, leč vztlak bahna ho pomalu vrací do vodorovna. Proto je potřeba čas od času vzít to kladivo, postavit ho na topůrko kolmo k prkýnku a pustit. Kladivo spadne na tu stranu, co do ní bylo předtím při zápisu praštěno, a praští do toho znova, čímž je šikmost prkýnka obnovena. Naproti tomu je buňkou feritové paměti ležící plechovka, ve které je na jednom konci nějaký předmět. Do té plechovky nevidím a chci-li zjistit, na kterém konci ten předmět leží, musím ji postavit nastojato. Pokud se "předmětový" konec ocitne dole, nic se neozve a já mohu plechovku otočit zpátky naležato. Ocitl-li se však nahoře, ozve se rána, jak ten předmět spadl dolů, a plechovku musím před položením nejprve otočit vzhůru nohama, abych vrátil ten předmět na správný konec.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
P_v
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2484 Registrován: 5-2002 |
Každopádně ten náboj z buňky se spotřebuje na překlopení čtecího komparátoru, který ho pak musí zapsat zpátky, aby tam nechyběl. Prostě to čtení je destruktivní, i když jen na okamžik a pořeší se interně. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23226 Registrován: 5-2002
|
PV: Jenže ten čtecí komparátor se (aspoň v té podobě, kterou jsme se učili - i když pochopitelně nemohu vyloučit, že se to v průběhu času kvůli dosažení něčeho udělalo trochu jinak) nepřeklápí, protože je předem nastaven do "mezipolohy" na rozhodovací úrovni, a napětí na buňce tak přes tuto úroveň nepřechází. Tedy konkrétně: jestli se obnovení z 0.8 na 1.0 zhoupne přes 0.7 nebo ne, je celkem podružné, podstatné je, že se nepřechází přes 0.5 a zpátky. V tom je ten zcela zásadní rozdíl mezi DRAM a feritkou.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 12-2018 |
McBain: "Tomáš_záruba: "Prostě (kupodivu dost podobně na východě i západě) byl pokrok za 15 let tehdy úplně zásadní, mezi roky řekněme 1952 a 1967 to byl "úplně jinej svět". V technice, kultuře, módě, společenských normách, snad i v tom jídle. Byla to prostě taková doba pokusů o něco nového, objevitelství, s prominutím "víry v/snahy o lepší příští". " Ono to zas tak kupodivu není. Je třeba si uvědomit, že východ i západ v té době čerpaly z obrovského technologického pokroku, učiněného Německem i Spojenci za druhé světové války. Aneb od dvojplošníků k tryskáčům a raketám, a podobně." Také byla ta populace v průměru o hodně mladší. Dnes má většina západních států průměrný věk nad 40 a tudíž těch mladých, ochotných si "nabít držku" v novém modelu dvojplošníku či rakety, procentuálně dost ubylo. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 7-2017 |
https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/zeleznice-vratislav-wr oclaw-praha-polsko-hradec-jaromer-trutnov-kralovehradecky-studie- rychlodraha.A201109_580269_hradec-zpravy_tuu | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4105 Registrován: 12-2007 |
Z F J: No já bych s tou rychlodráhou byl opatrný. Spíše to bude asi něco jako koridorová trať, jako se buduje např. z Benešova do Českých Budějovic. Pokud je mi známo, tak se má zdvoukolejnit trať z Velkého Oseka do Chocně přes Hradec Králové, včetně vybudování Kanínské spojky, dovedu si představit zdvoukolejnění trati mezi Hradcem Královým a Jaroměří, vybudování vysokovské spojky z České Skalice do Náchoda, a elektrizaci tratí z Jaroměře do Trutnova, a pro potřeby Poláků z Trutnova-Poříčí do Královce, ale klasickou vysokorychlostní tratí bych to rozhodně nenazval. Nevím, jaká by tam byla nákladní doprava, a myslím, že i nějaké expresy z Prahy do Vratislavy s dvouhodinovým intervalem by byly asi přepychem. Domnívám se, že lidé jezdí do Polska zejména do přeshraničních oblastí, buď za nákupem (do Cieszyna nebo Kudowy Zdróje), popř. do pohraničních hor, ale dál už ne natolik, aby se nějaká rychlodráha dobře uživila. Samozřejmě by to pomohlo Královéhradeckému kraji zlepšit spojení z Prahy a Hradce Králové do Trutnova a Náchoda. Ale možná, že se pletu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 7-2018 |
Wagon: Minimálně ta zadávačka to skutečně bere jako VRT na plnou rychlost. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 852 Registrován: 1-2014 |
A on ten Kolovratnik z ANO, bude asi s Hradce...uz tomu rozumim, proto padla i varianta Benesov. Bohuzel. Pisou, ze nejnarocnejsi usek bude Jaromer-Trutnov s tuleni a estakadami, hmm. jestli to nakonec nevyjde nastejno jako pres ten odstrceny Liberec? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11606 Registrován: 4-2003 |
Nic proti, ale VRT sen, pokud k jeho realizaci dojde, když nepočítám tunel pod Krušnými horami i pro nákladní dopravu, se vybije na trati Praha - Poříčany - sjezd u Havlíčkova Brodu a tím to celé zhasne. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 12-2017 |
Portáš: "A on ten Kolovratnik z ANO, bude asi s Hradce...uz tomu rozumim, proto padla i varianta Benesov. Bohuzel. " Je z Pardubic. KII. |
|
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6668 Registrován: 3-2007 |
Bram: "Nic proti, ale VRT sen, pokud k jeho realizaci dojde, když nepočítám tunel pod Krušnými horami i pro nákladní dopravu, se vybije na trati Praha - Poříčany - sjezd u Havlíčkova Brodu a tím to celé zhasne." A (aspoň z mojeho pohledu ) je toto v souladu s výsledky velkého držkobití, které v této sekci probíhalo v letech 15-16. Jestli k tomu přibude nějaký dvoustovkový výjezd z Prahy třeba na Ml. Boleslav, vizuálně připomínající TGV tratě, beru to jako bonus. Jen kdyby to zítra bylo postavené, tak by mě docela zajímalo, co by tam nakonec jezdilo. Půlhodinový takt nějakého 3 nebo 5-panteru vyžírající busy z D1, možná Metropolitany a třikrát za den nějaká Vindobona z Vídně někam do Německa, aby "nás" někdo neobjížděl, páč kvůli tomu se to hlavně staví. |
|
|
Bkp
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8431 Registrován: 8-2003 
|
Jak souvisí Kolovratníkův původ s tím, že poříčanská varianta se vyhýbá přehradě a hlavně je stavebně a tedy i finančně výrazně jednodušší? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3847 Registrován: 5-2002 |
se vybije na trati Praha - Poříčany - sjezd u Havlíčkova Brodu Přičemž trať 250 by šla vytunit na teěch 160, možná i 200km/h - chtělo by to objezd Žďáru, Řikonína a něco u Tišnova a pak nějaké menší akce, celkem by to nemuselo být o tolik jiné, než IV. TŽK. Tohle by mezi Prahou a Brnem úplně stačilo. |
|
|
Schmitz
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 9-2017 |
Brr: " Přičemž trať 250 by šla vytunit na teěch 160, možná i 200km/h - chtělo by to objezd Žďáru, Řikonína a něco u Tišnova a pak nějaké menší akce, celkem by to nemuselo být o tolik jiné, než IV. TŽK. " A jaký by to mělo přínos oproti komplet nové trati na 350 km/h? Investičně by to o moc levnější nebylo a použitelnost pro náklady by byla obdobná, jako na stávající trati. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2834 Registrován: 8-2010 
|
Schmitz: ""Nějaká menší akce by byla potřeba snad v každém oblouku, na té trati dnes není ani 4 km úsek, kde by mohlo být 160." ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") ...nicméně v plánu ta 160-ka i pro klasiku zde je - namátkou úsek žst. Přibyslav - žst. Pohled (na délce cca. 3,7 km tohoto úseku), nicméně pro "potenciální Pendolino" to už vypadá oproti klasice o dost lépe - po reko by třeba minimálně mezi Brnem a Kolínem měla být na cca 93,5 km délky rychlost V = 140 km/h a vyšší - viz níže: 28%......26,2 km...V (160 km/h) 6,20%....5,8 km....V (155 km/h) 17,11%...16,0 km...V (150 km/h) 48,60%...45,5 km...V (140 km/h) Rychlíky by v budoucnu (cca. 2045) měly být "taženy" skrze VRT-úsek Brno - Velké Meziříčí VRT - sjezd na trať č. 250 mimo Vámi zmiňovaná sídla - viz uvažovaná stavba RS 1 VRT Velká Bíteš - Brno konkrétně na mapě zde. Předmětem stavby je novostavba VRT v úseku mezi Velkou Bíteší a Brnem, která je součástí VRT Praha — Brno. Stavba zahrnuje výstavbu VRT v úseku Velká Bíteš a terminál Brno-Vídeňská, dále pak sjezd na stávající trať 250 u žel. stanice Osová Bítýška, zaústění do uzlu Brno a sjezd na trať 250 u žel. stanice Modřice (směr Rakousko a Slovensko). Součástí bude výstavba terminálu pro cestující Brno-Vídeňská poblíž dálnice D1 a D52. Výstavba se předpokládá od roku 2027. |
|
|
Bkp
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8432 Registrován: 8-2003
|
Schmitz: "A jaký by to mělo přínos oproti komplet nové trati na 350 km/h? Investičně by to o moc levnější nebylo a použitelnost pro náklady by byla obdobná, jako na stávající trati." Přesně tak. Ono to pro některé bude znít neuvěřitelně, ale různé přeložky můžou být i finančně náročnější, než NBS, ať už kvůli napojování, nebo kvůli množství výhybek a další techniky nutné na konvenční trati. Navíc zde tiká kapacitní problém mezi Tišnovem a Brnem, což NBS VRT řeší. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 12-2017 |
Otázka je, na jak dlouho. VRT v příměstských úsecích kapacitně pomohou, pokud po nich budou moci jezdit i současné dálkové vlaky (i když asi jen soupravy vy na 200 km/hod)... ale výhledově stejně bude nutné zkapacitnění i oněch stávajících koridorů (úsek Ova-Přerov a směry do SRN akutně a určitě i řada dalších). A říkám si, že za nějakých 20 a více let to stejně bude potřeba udělat podobně, jako to udělali Rakušáci na Westbahn - nová, výrazně rychlejší dvoukolejka, propojená s tou starou tak, aby vlaky osobní i nákladní mohly jezdit všude tak, jak je právě potřeba. Ono by se to uplatnilo v těch akutních úsecích už teď... a až Rakušáci otevřou Koralmbahn, bude to potřeba ještě více. Proč mám pořád pocit, že všechny plány jdou u nás tak nějak se zpožděním 20 let? KII. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2836 Registrován: 8-2010
|
Tak pokud po té NBS VRT pojedou i všechny náklady mezi Brnem a Tišnovem, tak pak samozřejmě ano, jinak ta NSB VRT neřeší kapacitně mezi Brnem a Tišnovem bohužel vůbec nic - napověda: regionální linka S3 v 15 minutovém taktu..![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3848 Registrován: 5-2002 |
Tak já vycházím z toho, co psal Bram: Nic proti, ale VRT sen, pokud k jeho realizaci dojde, když nepočítám tunel pod Krušnými horami i pro nákladní dopravu, se vybije na trati Praha - Poříčany - sjezd u Havlíčkova Brodu a tím to celé zhasne. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 805 Registrován: 8-2017 |
Schmitz 76: Záleží na úseku o kterém je řeč, výhodou by mohlo být postupné uvádění do provozu a lepší průchodnost záměru. Možná některé oblouky nebude ani třeba upravovat a jenom se tam zvýší převýšení a bude se jezdit s jeho nedostatkem. Brr 3847: Objíždět Tišnov, Řikonín a Žďár mi nepřijde jako nutné, bylo by to možná kontraproduktivní, Zejména u Žďáru kde jde trať přes CHKO, Řešil bych to až od Hamrů na Brod a od Vatína na Vlkov. Mezi tím jenom možná nějaké úpravy pro dosažení cca 120km/h. Na Tišnov to bude asi jenom dočasné než se postaví jižní úsek VRT do Brna, takže reálně se to musí řešit spíš jenom po Vlkov. Určitě by to chtělo přeložku Přibyslav - Ronov, Stříbrné Hory - Pohled. Velké přeložky pak budou třeba mezi Světlou a Brodem. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 806 Registrován: 8-2017 |
Karel II 208: No 20 let, to jste optimistou... ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Po otevření těch staveb v Rakousku se myslím do infarktového stavu dostanou jak tratě kolem Moravy, tak kolem Váhu a bohužel síť není ani v takovém stavu aby rychlík od Prahy který vypadne do Púchova na koridoru z tohoto směru mohl nahradit nákladní vlak do Polska. Chybí dohromady asi dva kilometry kolejí, ale sklonově by to bylo nic moc, ale alespoň něco. Není to ale řešením problému. Bez posílení, alespoň nějakého, současné sítě to nebude dobré. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23298 Registrován: 5-2002
|
KS: bude se jezdit s jeho nedostatkem Ono se dnes s nedostatkem převýšení nejezdí...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Schmitz
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 9-2017 |
K.S. Možná některé oblouky nebude ani třeba upravovat a jenom se tam zvýší převýšení a bude se jezdit s jeho nedostatkem. Ne. Resp. délka takových úseků (na 160 km/h) nikde nepřekračuje 4 km, jak jsem uvedl výše. Schválně, kolik takových úseků najdete? Myslím, že prsty jedné ruky vám budou stačit.
Nová Tišnovka je prostě fajn trať pro lehké Vn a pomalé Sp/R, v nouzi se dá použít pro odklony a za příplatek (v podobě postrků/přípřezí) i pro těžké vlaky. Její modernizace zvýší kosmeticky rychlost a snad se časem poladí i délky kolejí a problémy s rekuperací a rušením KO. Ale myslet si, že je možná nějaká smysluplná velkorysá modernizace na 160 a že by nakonec měla být i lepší než VRT, to je - jak to říct slušně - velmi špatná úroveň obeznámenosti s problematikou. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 808 Registrován: 8-2017 |
Schmitz 77: Ano, dívám se na to a není to dobré. Na druhou stranu to není ale ani v takovém stavu aby se případná rekonstrukce musela odehrávat v podobě celé novostavby, to je celkem plus, řekl bych. Hlavně to bude nějakou dobu ve střední části sloužit jako součást RS, tak by nějaké přeložky snad šlo ospravedlnit. |
|
|
P_v
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2486 Registrován: 5-2002 |
Určitě by mělo smysl aspoň nějaké rovnání Světlá - Havlbrod, kde to po dokončení etapy VRT od Poříčan bude nejpomalejší z celé trasy. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 811 Registrován: 8-2017 |
P v 2486: Jo rovnat by šlo, ale otázka je podloží jak se na to tak dívám. Pokud jsem to spočetl dobře tak na 160km/h je potřeba poloměr nějakých 1600m. Takže přeložka by musela být třeba takováto, jenže trať se tím zkrátí o nějakých 200m. A na to by musela navazovat zase tato, a třeba taky tato. Dohromady nějakých 14-15km tratě na 160km/h pro klasiky. Ale je to poměrně dost velká investice na to aby se to dalo nějak protlačit jednoduše. Je trochu nešťastné že je v ČR tak málo klopících souprav a že jezdí na Ostravu místo toho aby se jimi vedla EC přes Vysočinu, mohlo to trochu řešit přetížení koridoru přes Třebovou.} |
|
|
Schmitz
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 9-2017 |
P_v: rovnání Světlá-HB nejlépe v trase pokračování VRT a sjezdu do HB: https://mapy.cz/s/dapabazaru | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 1-2014 |
Schmitz: Souhlas, rovnat jedině to, co bude jako součástí VRT, jinak nesmysl, akorát je škoda, že není v plánu vyřešit zkraje ten nejpomalejší úsek Světlá-HB. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 478 Registrován: 12-2007 |
Schmitz: "P_v: rovnání Světlá-HB nejlépe v trase pokračování VRT a sjezdu do HB: https://mapy.cz/s/dapabazaru" Mapy.cz mají jednu super funkci a to tu, že pod naklikanými body ukáží také výškový profil trasy. Z něho je poznat, že návrh přeložky je v celé délce tunel (s výjimkou krátkého místa u Sázavy). Ten VRT nepotřebuje, VRT naopak musí stoupat vzhůru na Vysočinu. Nebo návrh opravdu bude reprezentovat pokračování VRT, ale pak to zase nebude narovnání stávající trati. Určitě ne pro nákladní dopravu, protože budete o několik desítek metrů výše... Vlastně jste nakreslil variantu sjezdu z VRT, který místo Světlé nad Sázavou směřuje do Havlíčkova Brodu. Proč ne, je to reálné. Ale oba sjezdy nejsou obhajitelné a výhoda toho u Světlé je, že obslouží tuto část Vysočiny komplet, byť pro Havlíčkův Brod o nějaké minutky pomaleji. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4015 Registrován: 5-2002 
|
Ovšem to zase neznamená, že kolem Okrouhlice opravdu musí zůstat trasa na cca 80 km/h, že. :-P Škoda, že se těch pár obloučků u Perknova a dál k SnS nenarovnalo (aspoň částečně) už v minulé akci. Bavíme se o rychlostech do cca 120 km/h. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 2-2011 |
Ad terminál Praha - Východ "Chystaný terminál s pracovním názvem Praha východ bude sloužit zejména obyvatelům severovýchodní částí Středočeského kraje a přilehlých oblastí hlavního města. Smyslem vybudování této stanice je především umožnit, aby v okolí žijící obyvatelé mohli využít benefitů vysokorychlostní železniční dopravy bez toho, aby museli zajíždět do centra metropole." https://www.cka.cz/cs/souteze/probihajici/terminal-praha-vuchod To se asi někdo rozhodl udělat z VRT příměstskou železnici. Mělo to být ale tak, že se díky VRT zvýší kapacita na regionálních tratí a díky tomu budou příměstské vlaky jezdit častěji. "V plánu je, že na nádraží budou moci lidé přestupovat z rychlovlaků na příměstské vlaky, což by mělo pro občany Nehvizd a okolí zjednodušit cestování do Prahy. Vlakem se na některé z pražských nádraží dostanou z Nehvizd do 20 minut. Součástí terminálu bude také parkoviště pro přibližně 3000 vozidel a zřejmě i autobusový terminál." https://www.nehvizdy.cz/mestys/udalosti-v-mestysu/aktuality/prvni -informace-ohledne-planovane-rychlodrahy-996cs.html Terminál Praha východ využije dle studie proveditelnosti denně k přestupu mezi spoji na VRT až 20000 cestujících https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/80092519/Benefit y+TGV+ve+Francii-/b81dc56f-3309-49d2-90de-a11f25335344 Příměstské vlaky na VRT? Parkoviště pro 3 tisíce aut odůvodňuje, aby tam zastavil nějaký VRT vlak? Kde se tam vezme obrat 20 tisíc lidí denně? "Poslední skupinou jsou nově vystavěné terminály přímo na vysokorychlostní trati. Jejich smyslem je obsluha přilehlých regionů. Bývají umístěny v lokalitě s dobrou dostupností silniční dopravou, protože uživateli jsou především cestující, kteří k vysokorychlostnímu vlaku přijíždějí svým automobilem. Proto mohou být při umístění na okraji velkého města také dobrým doplňkem stávajícího nádraží v centru, kde by jinak dojíždějící zahušťovali už tak silný provoz. Jde například o zmíněné terminály Praha-východ (u dálnice D11) nebo Brno-Vídeňská ul. (u dálnice D1)." https://www.spravazeleznic.cz/vrt/vrt-praha-brno-ostrava/terminal y-pro-cestujici Brno Vídeňská chápu, tam je cílem objet Brno, zavede se tam veřejná doprava a bude to sloužit i obyvatelům Brna. Ale všechny VRV skrz Nehvizdy budou zastavovat v Praze, takže Praze to sloužit nikdy nebude. Mimopražští využijí veřejnou dopravu z libovolného směru a na VRT přestoupí na hlavním nádraží. Nehvizdy nejsou ani výhodný přestup v nějakém logickém směru. Takže zbývá varianta zastávka kvůli parkovišti pro 3000 aut, malou frekvencí zastavujících vlaků a nízkým obratem cestujících. Možná tam má někdo ze SŽ domek nebo se tam chystá spekulace s pozemky v okolí Nehvizd, píšou, že díky nové stanici očekávají rozvoj v okolí. Třeba by to P+R mohlo sloužit pro nějaké nákupní centrum Praha - východ. V důsledku to ovšem bude zbytečná ztráta času většiny cestujících v expresních vlacích, která tam budou muset zastavovat. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 12-2017 |
Tohle budou spíše využívat lidé z okresu Praha-východ na cesty směr Brno, Ostrava, Vídeň atd. Na cesty do Prahy jen ti, kterým nebude líto zaplatit výrazně více za cestu do centra Prahy. Levnější bude určitě PID a rychlovlaky těžko budou jezdit v režimu PID. Podobně okolí Brna. Už teď kolega, bydlící kousek za Brnem směr Břeclav jezdí autem na vlak do Břeclavi. Je to pro něj rychlejší (bo dálnice), než se snažit dostat do centra Brna. KII. |
|
|
Pikehead
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6770 Registrován: 3-2007 |
Nejvyšší segment tam stavět nemá, je to pro pomalíky a spěšňáky, které odvozí lidi do centra Prahy. Nevidím důvod proč by tam tarif IDS neplatil. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7016 Registrován: 8-2006 |
To opravdu spoje S2/S22, S9 a zařadím tam i S1 nebudou pobírat![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") , že je potřeba dalších ( příměstských? ) spojů na další trati? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 2-2011 |
SŽ výše píše, že se tam bude přestupovat z auta na vysokorychlostní vlak, tedy tam bude muset nějaký zastavit. Pokud chtějí tenhle kousek VRT použít pro rychlejší příměstské vlaky Praha-Nymburk/Kolín, které se tam vejdou v nějakém oknu, tak proč ne, to ale není přestup na VRV. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 549 Registrován: 9-2002 |
SŽ výše píše, že se tam bude přestupovat z auta na vysokorychlostní vlak, tedy tam bude muset nějaký zastavit Bude použita technologie „nezastavujeme, máme zpoždění. Za příplatek vám přibrzdíme” ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
|
Regpetrs
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 2-2007 |
Zastavovat netřeba | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4600 Registrován: 6-2016 |
Regpetrs: Tak teď už úplně chápu snahu o 4 kolejky všude Je to úplně stejně geniální, jako Hyperloop... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23505 Registrován: 5-2002
|
Rps: Odsud to neotevřu, ale pokud správně chápu letmo přečtený článek, tak si mám představit něco jako když v Odsouzené střele stěhovali autogen...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Nákresný přehled Řikonín - Golčův Jeníkov