Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Nákladní doprava » Archiv diskuse Nákladní doprava do 03. 06. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Nákladní doprava do 03. 06. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2685 Registrován: 8-2010 |
Něco z diskuse z vedlejšího vlákna ohledně "länge Lok" - simulace versus reálné měření sil v soupravě: 1) Vlak sestavený ze 16 vozidel, hmotnost 1 285 tun Brzdy v poloze P + 5G, výchozí rychlost V = 100 km/h - simulace: Zdroj: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/73724/JarosP_PodelnaDyn amika_TM_2019.pdf?sequence=1&isAllowed=y 2) Vlak sestavený ze 41 vozidel, hmotnost 3 500 tun Brzdy v poloze P + 5G, výchozí rychlost V = 100 km/h - měření na zkušební soupravě: Poznámka: Fp_Wg13 (zelená barva) a Fp_Wg28 (fialová barva) je podélná síla přenášená nárazníky měřená mezi vozy č. 13/14 a č. 27/28, naopak Fs_Wg13 (zelená barva) a Fs_Wg28 (fialová barva) je podélná síla přenášené šroubovkami měřená mezi vozy č. 13/14 a č. 27/28 - čili vůči úvodní simulaci jsou v obrázku prohozené osy Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ca d=rja&uact=8&ved=2ahUKEwiZnfjRnbjpAhXGqqQKHVL9AbAQFjAAegQIBBAB&ur l=https%3A%2F%2Fprojects.shift2rail.org%2Fdownload.aspx%3Fid%3Db7 0f420a-5811-4597-9d46-110395392c9c&usg=AOvVaw1qXItbVLvFI2O8E0hDV9 4u PS: Pro porovnání - viz níže - ještě ta samá zkušební souprava (viz výše), ale brzdy v poloze G, výchozí rychlost V = 60 km/h, pravý screen předpis ČD-Cargo: Jak je vidět ze spodní části grafu, tak podélná síla přenášená šroubovkami (= modrá barva) dosahuje maxima na úrovni cca. F = 5 kN. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2530 Registrován: 12-2007 |
Páni majstri, dá sa prosím z tohoto vyčítať, kedy sa tá preprava uskutočnila? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9655 Registrován: 5-2002 |
ad P_r_A: Se v tom nějak začínám ztrácet. Když mám dlouhou lokomotivu, tak namáhám šroubovky, dobrá tedy. Když nebudu mít dlouhou lok, tak při brzdění ale šroubovky nebudu namáhat vůbec, naopak budu namáhat nárazníky. Takže proč řešíš 350 kN na šroubovce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3995 Registrován: 4-2006 |
Tratovak: Zásilka byla podána k přepravě 29. 12. v Považské Bystrici, rok se z toho vyčíst nedá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3779 Registrován: 3-2006 |
Pokud mám dlouho lokomotivu, tak si můžu v klidu před zastavením povolovat brzdu a nemusím se bát, že by v okamžiku zastavení byla přední část soupravy povolená a zadní zabrzděná.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2664 Registrován: 3-2011 |
S200: Rok asi bude 2019, soudě podle těch kódů s číslem "2020" v levém horním rohu. Měl bych takovou otázku do pléna pro místní odborníky: Je nějak reálně implementovatelné do provozu tyto nálepky nahradit třeba QR kódy? Přece jen je v dnešní době časově dost náročným procesem při jízdě vlaku správně nalít všechna data do různých systémů, aby bylo vše řádně zaevidováno, a pak to třeba i zdržuje odjezd vlaku, u JVZ rozřazení vozů v nácestné stanici apod. QR kód dneska přečte i dětský mobil, je to relativně levná technologie, široce použitelná. Odpadlo by tím složité olepování vozů všemi možnými papíry, navíc by data mohla být přenesena do systému výrazně rychleji. Jak se na to díváte?
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2688 Registrován: 8-2010 |
ad Petr_Šimral: No, z té Y_thomasem odkazované bakalářky, kde je mj. i obrázek z kategorie - viz níže: Vlak sestavený ze 16 vozidel, hmotnost 1 285 tun Brzdy v poloze P, výchozí rychlost V = 100 km/h - simulace: mi vyplývá asi toliko, že co se týče: a) nárazníků - u těžkýho vlaku - viz těch 3 500 tun - se dostanu v P, G i G+4P na dost vysokou hodnotu v kN - v G i G+4P konkrétně na cca. F = 220 kN a rozdíl je jenom ten, že v G je to 1 vlna a v G+4P jsou to celkem 3 vlny (= byť postupně se utlumující) = to je vidět na těch obrázcích v příspěvku č.2685 a P je to samé, akorát v důsledku rychlého náběhu brzdy na všech vozech budu při těch 3 500 tunách mít tu sílu F ještě vyšší než nějakých těch F = 220 kN, b) šroubovek - u těžkýho vlaku - viz těch 3 500 tun - se dostanu v: - G na zanedbatelnou hodnotu (cca. F = 5 kN), - G+4P atakuju F = 100 kN a v zásadě kopíruju 3 vlny jako u těch nárazníků, - P na hodnotu buď stejnou, nebo nižší než v G+4P. PS: Všechno platí pro rychločinné brzdění No a z toho mi pak celkem (= snad logicky) vychází vlastně i ten smysl té dlouhé lokomotivy - pokud mě totiž zajímá výhradně silový přenos nárazníky , který u P je v závislosti na hmotnosti vlaku vyšší než v G nebo G+4P a současně vím, že (= když pomíjím zanedbatelný silový přenos šroubovkami v čistém G) v P i G+4P jsem - myšleno, co se týče šroubovek - +/- na stejné silové hodnotě a vlak netrhnu, tak pokud nemůžu být od nějaký celkový hmotnosti vlaku dál v P (= což je u Carga těch 800 tun) - což nemůžu, protože teoreticky bych asi už nárazníky přemístil při rychlobrzdě nějaký vůz mimo kolej, tak je pak výhodné mít dlouhou lokomotivu G+4P, neboť oproti "čistému G" mohu: - využívat tabulky pro I. způsob brzdění, - mít vyšší stanovenou rychlost na spádu, , kdežto v "čistém G" bych musel jet podle tabulek pro II. způsob brzdění a na spádu bych měl stanovenou nižší rychlost. PS1: Samozřejmě, pokud mám řazeny nějaké ty článkové vozy..bla, bla, bla...pak mám G striktně nařízeno. PS2: Samozřejmě nebavím se vůbec o tom.. - zda vůbec má nějaký praktický smysl to rychločinné brzdění s ohledem na jeho četnost v provozu řešit, to jen aby bylo jasno... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9656 Registrován: 5-2002 |
Ach jo. Proč tam pořád taháš tu dlouhou lokomotivu. Já se Tě ptal přece na úplně něco jiného. Ale to není v diplomkách, viď? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2532 Registrován: 12-2007 |
S200: Takže to najdoležitejšie... "Tratovak: Zásilka byla podána k přepravě 29. 12. v Považské Bystrici, rok se z toho vyčíst nedá." Rok 2019 to nebol... I tak vďaka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2690 Registrován: 8-2010 |
ad Petr_Šimral: Když nebudu mít dlouhou lok, tak při brzdění ale šroubovky nebudu namáhat vůbec, naopak budu namáhat nárazníky. Takže proč řešíš 350 kN na šroubovce? OK - takže ty se ptáš prostě jenom na to, proč když budu mít komplet vlak v "G" včetně loko a z grafů viz výše už vím, že šroubovky se namáhají při (rychlo)brzdě minimálně (tj. Fmax = 5 kN u loženýho vlaku 3 500 tunama včetně loko) takže možnost přetržení vlaku v "G" klesá limitně k nule se vůbec řeší nějakej dopředu stanovej limit pro namáhání šroubovek v tahu na hodnotě F = 350 kN ?... Proč se prostě zkusmo po novu "nenastřelí" třeba F = 500 kN a nezkusí se, jestli se teda ty vlaky v "G" nebudou trhat ?.. Odpověď: ptej se spíš Y_thomase, já mám na todle asi malou hlavu.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3996 Registrován: 4-2006 |
Matijak: Já bych řekl, že na voze by nemusela být ani nálepka, ani QR kód. Stačí, že tam je číslo vozu a k tomu je někde v informačním systému dopravce uvedeno, kam ten vůz jede. Docela by mě zajímalo, zda v praxi ty nálepky někdo používá. (Tedy já si je rád čtu, když čekám na vlak a u peronu zastaví náklad. ) |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4077 Registrován: 4-2009 |
Docela by mě zajímalo, zda v praxi ty nálepky někdo používá. V podstatě každý, kdo kolem vozu v ranžíru (aspoň na vjezdu) projde Pod kopcem už to tak zajímavé není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9658 Registrován: 5-2002 |
Dušane, proboha. Já řeším nedlouhou loko u kontejneráku, mě jsou nějaké 3500 tun úplně ukradené. Tedy max. 1600 tun, pak přepínáme do G. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3997 Registrován: 4-2006 |
Němec_z_ova: Předpokládal jsem, že v ranžíru mají tříděnku a na nálepky se dívat nemusí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 11-2005 |
Paul_red_adair: "zda vůbec má nějaký praktický smysl to rychločinné brzdění s ohledem na jeho četnost v provozu řešit" To je zajímavá otázka, jak je to u nákladky? Jakožto obyčejný cestující mám zkušenost, že osobní rychlík na koridoru přejde do ostré brzdy celkem často. |
balik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2503 Registrován: 11-2002 |
S200: Pokud jsem měl možnost pozorovat - tříděnka orientační (ví, co za čím půjde), ale na kopci stejně vyvěšuje až podle čísla polepené relace (znáš to, různé ty dvojčata, to se blbě počítá, když stojíš těsně u toho, furt to jede a nemůžeš soustředit pozornost jen na jednu věc). Stopro spoleh není - neodpovídá soupis na příjezdu, otočené řazení nějaké skupiny doplněné v nácestné stanici, vedoucí posunu dělá na kopci vynucenou operativní změnu a ta se nedostane do počítače, přihodí se na kolej ale neprojde předávkou, apod. A pak co se nevejde nebo zrovna nehodí, pošle "do přídělu" (na sběrnou kolej, bez ohledu na relace). A když pak znovu tahá příděly, (což typicky dělá zas až další směna po předávce), tak na to už nemá žádné tříděnky a musí si to předem fyzicky projít, aby věděl, co kam. No, pro lidi, co tu práci dělají, zas lepší, že to najde přímo na voze a nemusí řešit ještě s tabletem. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4078 Registrován: 4-2009 |
S200: Mohu mluvit pouze za Ostravu. Přijede vlak na příjezd, margíra soupravu zajistí (popř. i vyvěsí lok) a jde celou soupravu odfoukat. Zároveň povoluje šroubovky a rozdělává hadice vozů jejichž cesta se na kopci rozdělí. A to zjistí právě z vozových nálepek. Pak chodila tříděnkářka (nyní jim to hlásí vozmistři) a dle údajů z nálepky určovala co kam přijde. Teprve v této chvíli vznikala tříděnka. A pak jsem do sestavy tříděnky promluvil ještě já coby vozmistr. Mne též údaje z vozu zajímaly. V případě závady na loženém voze jsem se mohl rozhodnout, zda vůz vyřadím až po vyložení nebo jej vyrazím z provozu hned. Při vyřazení loženého vozu se zase údaje z nálepek hlásily vozové, která se k vozům a kolejím vůbec nedostala. Tolik mé vzpomínky před cca dvanácti lety doplněné o současné pozorování. Pod kopcem jsou též vozové nálepky zajímavé. Před zahájením pohybu bych měl mít přehled kolik toho asi vezu (hmotnost přestavovaných vozidel), kolik toho bude brzdit a stav a režim průběžně brzděných vozů. Odjezdový vozmistr zase podle údajů z nálepky kontroluje polohu brzdových přestavovačů. Pár stovek jsem jich také překopal. Matijak: Z Ostravy třeba pravidelně odjíždějí ložené vozy do Řecka. Netvrdím, že by tam vůz s QR kódem netrefil, ale to by musely umět číst všechny systémy dopravců po celé cestě. Zatím je stará, dobrá vozová nálepka čitelnější PS: Ano, činnosti zmíněné kolegou balíkem se v kutálišti denně dějí. (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.) |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4079 Registrován: 4-2009 |
To je zajímavá otázka, jak je to u nákladky? K hodnotám rychločinného brzdění se blížím u ložených Wapek se struskou z TŽ. Předepsaná rychlost vlaku 80/85 km/h (dle sklonu trati), hmotnost okolo 2000 tun, režim brzdění G, předepsaných brzd. 50% a skutečných cca 52%. Tam, kde je vidět předvěst z dálky si rozkládám brzdnou vzdálenost do dvou oddílů. V místech, kde tomu tak není (před Hranicemi a Prosenicemi - oba vjezdy z kopce) prvotní snížení tlaku pod 4 bary a v rychlosti 60 km/h jeho zvýšení na rozumnější hodnoty. Jinak jenom neporozumění si s Mirelem Ale s ním jsem kamarád. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2534 Registrován: 12-2007 |
Tak som prehrabal starý komp a našťastie tam išiel ďalší voz a druhá nálepka bola táto: Je to rok 2011? A už nebudem rušiť Ďakujem! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2665 Registrován: 3-2011 |
Němec z ova: Ten QR kód byl příklad, třeba by se našla i jiná, vhodnější technologie pro tyto účely. RFID se na to nehodí, to je moc složité, ale to QRko zná v podstatě každý. Mně šlo o to, jestli není při dnešním stavu technologií zajímavé se poohlížet po nějaké změně, vzhledem k tomu, že právě tohle papírování a určování, co vlastně kam přijde, zabere hrozně moc času. Kdyby byl nějaký automatizovaný systém, který by už při příjezdu vlaku do ranžíru sám poznal, co se v něm nachází a vyhodnotil, kam to půjde, nemusel by to obíhat ještě panák a hlásit, jak zde zmiňujete. Zvlášť u tranzitních vlaků přes danou stanici, kde probíhá jenom nějaká méně složitá manipulace (př. 6 vozů z konce vlaku odvěsit, 2 vozy přivěsit) to často neuvěřitelně zdržuje. Když je potřeba “rozmetat” celý vlak, anebo je končící, tam to až takovou úsporu času asi nevygeneruje. Samozřejmě, že destinace typu Řecko asi jsou na tyhle technikálie složitější, ale minimálně u zásilek vnitro a do vybraných zemí, jako je např. Německo, Rakousko, atd. si myslím, že by to neměl být problém.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14660 Registrován: 3-2007 |
Pánové, a mohli byste někdo (třeba Němec_z_Ova)popsat současný systém používaný u ČDC ? Tedy soupis/tříděnky/co má k dispozici vedoucí posunu na hrbu, jak mu pomáhá např. vedoucí směny, jak a kdy se kontroluje správnost řazení podle elektronického soupisu (nějaká pravidla) atd. Uceleně, pro blby.. A třeba i postupy od poslání zásilky dvou vozů (kusovek)v Úplné Prdeli (ÚP) po přistavení u zákazníka. Děkuji moc za sebe i za ostatní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3998 Registrován: 4-2006 |
Tratovak: Jak už jsem psal výše, rok z toho nevyčtete, jen datum 29. 12. Němec_z_ova: Měl jsem za to, že tříděnku lze vytvořit už před příjezdem vlaku podle jeho soupisu. Ale je fakt, že jsem měl onehdy k dispozici soupis jednoho vlaku (ten, který předává ČDC na SŽDC, předpokládám, že to jde automaticky z IS ČDC do IS SŽDC) a když jel kolem mě, tak pořadí vozů ve vlaku vůbec nesedělo. V takovém případě opravdu nezbývá, než to dělat ručně podle nálepek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2535 Registrován: 12-2007 |
Tratovak: Jak už jsem psal výše, rok z toho nevyčtete, jen datum 29. 12. Aha. Som mylsel, že sa to nedá zistiť, lebo je číslica prekrytá pletivom… Ak je to v "kóde" 122911, čo potom znamená tá 11? 11. hodina? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4318 Registrován: 5-2004 |
Tak otázka je, k čemu by ta nulojedničkizace měla sloužit. Pokud k automatickýmu sestavení tříděnky během příjezdu na ranžír, pak by RFID bylo sice složitější na přenastavování mezi zakázkami (pokud by neslo něco víc než jen číslo vozu), ale zase míň náchylný na povětrnost po cestě. Na druhou stranu pokud by se začaly používat ty levné RFID s číslem vozu a kromě toho se dál jelo i v papíru, hrozil by "split brain", kdy z IS vypadnou jiný pokyny k cestě budou napsaný na papíře, to by mohly řešit ty QRka, jejichž data by pak pro jednodušší přechod mohly 1:1 odpovídat tomu, co se píše do současné tabulky a na papíře by tak mohlo být totéž dvakrát, jednou pro člověka, podruhé pro kameru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3999 Registrován: 4-2006 |
Tratovak: Ano, to je 11. hodina. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2537 Registrován: 12-2007 |
S200: "Tratovak: Ano, to je 11. hodina." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2812 Registrován: 5-2008 |
Mladějov14660 ČD cargo: 1) odesílatel nepozději 3dny před uvažovanýn dnem nakládky(lépe dřív,požadovaný vůz nemusí být po ruce) podá "přihlášku nakládky" , kde uvede odesílacížst.,cílovou stanici, druh zboží, jeho váhu, požadovanou řadu vozu. Příslušný dispečer přes systém UDIV vybere vůz a zařídí odeslenání do nakládací žst. Pokud požadovaná řada není k dispozici nabídne odesilateli náhradní řadu vozu. Jakmile je vybraný vůz k nakládce zařazen do Mn vlaku ,který obsluhuje žst. odesílací, dostane odesílatel zprávu o době přistavení vozu v odesílací stanici ( tzv. předhlášku). Odesílatel po ukončení nakládky odevzdá správně vyplněný nákl.list(papírový do kastlíku ČD Cargo), určený zaměstanec Carga provede prohlídku vozu , zda je náklad správně naložen podle nakládacích předpisů (u otevřených vozů) , když je vše v pořádku je vůz se zásilkou zařazen do vlaku . Odesílatel,časem dostane poštou " orazítkovaný druhopis nákl.listu", ten ho opravňuje dávat dizpozice se zásilkou, v případech uvedených v tarifu. 2) Až je vůz zařazen v Mn vlaku ,který obsluhuje cílovou stanci, příjemmce dostane zprávu o době , kdy bude zásilka přistavena k vykládce, příjemce by tam měl být , aby mohl s dopravcem zkontrolovat stav zásilky a vozu . Po ukončení vykládky musí příjemce vůz vyčistit (i prostor okolo místa manipulace). (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11791 Registrován: 8-2012 |
odesílatel nepozději 3dny před uvažovanýn dnem nakládky(lépe dřív,požadovaný vůz nemusí být po ruce) podá "přihlášku nakládky" , kde uvede odesílacížst.,cílovou stanici, druh zboží, jeho váhu, požadovanou řadu vozu Po silnici: Odesílatel zavolá na spedici, do druhého dne nebo i ještě odpoledne je kamión na bráně. Buzerace s nakládacími směrnicemi a jejich (nezřídka nejednoznačným) výkladem se nekoná (kontrola je okamžitá). Příjemce kamión nečistí.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2666 Registrován: 3-2011 |
Ano, je to sice buzerace, ale pochopte, že ne každé zboží musí nutně odjet ihned, a ne každého přepravce bezpodmínečně zajímá nejkratší doba přepravy. Jak jsou na tom oba druhy dopravy cenově, to by Vám musel říct někdo z firmy co má zkušenosti s obojím.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11792 Registrován: 8-2012 |
Není třeba omluv o nespěchajícím zboží, oblibování pakárny a jistě nejvýhodnější nabídce - jen jsem to chtěl položit vedle sebe, až zas někdo bude vykřikovat o silniční lobby a úmyslně likvidované dráze. Vždyť tohle je šílený anachronismus - které zboží ještě vlastně na ty bumláky spoléhá? Šrot, dřevo (ale tam už je vidět odklon k ucelenějším "drancovákům"), uhlí (ale maloodběr už je dávno na silnici)? Tenhle segment bohužel končí svou historii, včetně nějakého koulení přes hrb...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1687 Registrován: 11-2005 |
Druhý pohled: My měli v přípojové stanici s vlastní zálohou pro vlečku taky několik uhláků a zetek volného oběhu pro okamžitou potřebu - lépe než to umí silniční lobby (vozy se podle UDIVu střídali) ale liberalizace a optimalizace tento prozákaznický přístup zabila.
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6286 Registrován: 9-2005 |
Pokud nevidíš dovnitř obchodu JVZ, tak to nevyhodnotiš. Musíš umět optimalizaci jak řazení, tak vytěžování prázdných vozů kalkulovat jízdy vozidel, prostoje hnacích vozidel i vozů. A další věci. A je to tak komplexní, že oproti silniční dopravě je to asi o několik řádů složitější propočítávat. Já jsem jen řešil optimalizaci řadících procesů na šití asi šesti ranžirů. I přesto mám dojem, že místy ČD Cargo předvádí naprosté šílenosti co se týče vytěžování jízd lokomotiv, zavleků stovek vozů i v ucelených skupinách. TH: a jak si na tom stojí kontejnerová doprava? O kolik horší je objednat přepravu jedním 40' kontejnerem, než návěsem? A časy doručení?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 599 Registrován: 10-2004 |
le liberalizace a optimalizace tento prozákaznický přístup zabila. Jednoduchý svět TM. Zákazník se v tomhle prozákaznickém přístupu podělí s dopravcem o vzniklou ztrátu? Pro obyčejného člověkaTM nepodstatný detail. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11796 Registrován: 8-2012 |
Pokud nevidíš dovnitř obchodu JVZ, tak to nevyhodnotiš Na tom není co vyhodnocovat, klasická JVZ nezaplatí ani své provozní náklady. Ale já to netočím k ekonomice: spíš mě fascinuje ten proces. P.S. jestli je nějaká "přihláška nakládky kontejneru" co se musí podat 3 dny předem to nevím, ale kontejner je principiálně JVZ (pro 21. století). Prostě místo aby jela pro vagón mašina s fírou a igráčkama v hytláku, jede nákladní auto s řidičem.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2667 Registrován: 3-2011 |
Qěcy: ČDC hlavně kromě těch závleků hrozně chybí i nějaká větší operativnost. Když je třeba výluka, často se vozy prováží zbytečně desítky kilometrů tam a zpět, místo aby byly adhoc někde odvěšeny, pak zařazeny do jiného vlaku (samozřejmě ve stanici, kde je k dispozici posunová četa) a podle potřeby pak případně rozřazeny v nejbližší další seřaďovací stanici. Chuťovkou třeba byla nedávná výluka v úseku Veselí - Č. Budějovice, kdy se vozy se dřevem z Jarošova nad Nežárkou do Rakouska vozily přes Veselí a České Velenice do Budějovic, tam se rozřadily, aby následně putovaly zase přes Velenice a Veselí konečně správným směrem na Brno... Úplně zbytečná zajížďka tam a zpátky? Víc než 100 km.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6289 Registrován: 9-2005 |
Taky už pár let vysvětlují DBLípistům, že JVZ nemizí, ale mění se v kontejnerové zásilky. Ach jo. Mne 5y zavleky fascinují, tady u Prahy se nesmí manipulakem zavléct vůz o stanici dál, 8 když kvůli tomu bude mn cestou zpět slibovat jak blbý. Ale zavleky stovek tun denně stovky kilometrů jsou ok. A další věc, co mě u ČD Cargo fascinuje, je nepoužívání služebních aut a taxíků a ani MHD pro operativní rychlou přepravu provozních zaměstnanců. Na místo musejí jezdit zásadně vlakem, i kdyby to trvalo tři hodiny navíc.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2668 Registrován: 3-2011 |
Tak u Mn vlaků, kde je ten závlek v řádu pár kilometrů (plácnu tak do 20-30), je to ještě pochopitelné, když se třeba sbírají vozy po stanicích cestou tam, aby následně na zpáteční cestě už mohl všude projet bez šibování. Samozřejmě záleží i na profilu trati a zátěži; ne vždycky to jde tak jednoduše. Ovšem takhle různě tahat i celé skupiny vozů tam a zpět desítky km jen kvůli rozřazení, potažmo chybějící operativnosti a z toho plynoucím rozhodnutím typu "mimořádně vozy odhodíme tady, a za pár hodin si je tu vyzvedne jiný vlak", to je bomba.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1688 Registrován: 11-2005 |
Šuškanda praví, že se těmito nesmyslnými opatřeními připravuje ČDC na "nutný" prodej... Jinak v mé oblasti se ČDC snaží být operativní, naopak zejména víkendové volání do Libně, kde nám zdržují vozy, se stalo bohužel málem tradicí.
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11805 Registrován: 8-2012 |
se těmito nesmyslnými opatřeními připravuje ČDC na "nutný" prodej Tak určitě, je to spiknutí . Ale já bych se spíš přidržel Occamovy břitvy.
電車オタク
|
Výprachtický_okultista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 369 Registrován: 3-2010 |
a jak si na tom stojí kontejnerová doprava? O kolik horší je objednat přepravu jedním 40' kontejnerem, než návěsem? A časy doručení? Nakládku kontejneru jde objednat třeba i den předem, ale záleží i na volné kapacitě apod. Vozí se ale v podstatě jen kontejnery v přepravách navázaných na zahraniční terminály (Německo, Nizozemsko...). Že by se něco vozilo třeba mezi terminály v Šenově a Nýřanech apod., to se asi neděje. A trvalo by to podobně dlouho jako JVZ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3894 Registrován: 5-2002 |
(samozřejmě ve stanici, kde je k dispozici posunová četa) rozhodnutím typu "mimořádně vozy odhodíme tady, a za pár hodin si je tu vyzvedne jiný vlak", Bavíme se, prosím, o roce 2020?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11808 Registrován: 8-2012 |
Že by se něco vozilo třeba mezi terminály v Šenově a Nýřanech apod., to se asi neděje No protože to taky je očividná blbost rvát to na dvě překládky v terminálech, když se tahle země dá přejet náklaďákem door-to-door za šest hodin. Aby SILON Planá nad Lužnicí posílal jednou za uherák zetku do Šárovcovy Lhoty a byl na to nastaven celý masivní systém sběru, třídění a rozvozu jednotlivých vozových zásilek, to fakt nemá smysl z jakéhokoli úhlu pohledu. Dobrý akorát na optimalizační úlohy pro dopravní fakulty...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2816 Registrován: 5-2008 |
T.H : teoreticky
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 819 Registrován: 11-2003 |
cituji: "Že by se něco vozilo třeba mezi terminály v Šenově a Nýřanech apod., to se asi neděje. A trvalo by to podobně dlouho jako JVZ." Každý den vozíme JVZ s VK mezi terminály Mělník Labe , Přerov, Vratimov, Brno. V síle 2 až 8 vozů.
https://www.facebook.com/david.pecina.12
|
Výprachtický_okultista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 370 Registrován: 3-2010 |
David_pecina: A jsou to vnitrostátní přepravy? Těžko. Je to rozvoz od vlaků/k vlakům z/do Hamburku apod. Akorát v části trasy po železnici a formou JVZ proto, že menší překladiště nedají dohromady ucelený vlak. Jako JVZ se ještě vozí kontejnery přímo na vlečky příjemců/odesílatelů (tedy bez rozvozu po silnici), ale také v návaznosti na ucelené vlaky z/do zahraničí. (Příspěvek byl editován uživatelem výprachtický okultista.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 820 Registrován: 11-2003 |
výprachtický okultista: překvapivě některé i ano. ale přesný podíl čistě vnitro / návaznost na cizinu vám nepovím. musel bych zjištovat u operátorů a nemyslím si že budou sdílní.
https://www.facebook.com/david.pecina.12
|
Výprachtický_okultista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 371 Registrován: 3-2010 |
David_pecina: Čistě vnitrostátní by mohly být přesuny prázdných kontejnerů mezi terminály, jinak to asi moc reálné nebude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6290 Registrován: 9-2005 |
Že by se kombinka praktikovala v malém českém vnitru v jednotlivých kontejnerech, to by mne nenapadlo. Kdyžtak ve skupinách, jako štěpka. Ale co vnitroevropská? Tam už by to mělo mít smysl i jednotlivě, roste to?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9665 Registrován: 5-2002 |
Ale co vnitroevropská? Tam už by to mělo mít smysl i jednotlivě, roste to? Ta roste a to dvojciferným tempem ročně, zatímco mimoevropská stagnuje. Na vlaku s cílovkami Hamburg, Rotterdam nebo Bremenhaven zcela jistě nejede jen námořní cargo, na některých relacích je to i výrazně naopak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6291 Registrován: 9-2005 |
PŠ: ok. Díky. Takový vývoj mne těší. A můžeš být trochu konkrétnější, na jaké nejkratší vzdálenosti jezdí kontejnery aspoň jednou denně? Třeba okolí Lince - Česko? Z Nýřan nějaké vnitroevro jezdí?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6292 Registrován: 9-2005 |
Jinak třeba překládka kontejneru vlak/vlak jezdí do Počernic. Nepátral jsem odkud. Ale jezdí to asi jednou týdně.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9668 Registrován: 5-2002 |
PŠ: ok. Díky. Takový vývoj mne těší. A můžeš být trochu konkrétnější, na jaké nejkratší vzdálenosti jezdí kontejnery aspoň jednou denně? Třeba okolí Lince - Česko? Z Nýřan nějaké vnitroevro jezdí? To už považuji za vnitrofiremní informace. Ale určitě nejkratší kombinovanou přepravou byla před měsícem přeprava dvou krabic roušek a respirátorů pro naše strojvedoucí z Uhřiněvsi do CETRu, ke které byl využit vyrovnávkový kontejner |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11812 Registrován: 8-2012 |
co vnitroevropská? Tam už by to mělo mít smysl i jednotlivě Vnitroevropa ("short-sea") může být klidně polovina zátěže. Vono se sem zas úplně všechno z Číny nevozí . Rotterdam, Duisburg, Marseille, Valencia apod. jsou převážně short-sea terminály.
電車オタク
|
Výprachtický_okultista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 372 Registrován: 3-2010 |
V případě spojení Hamburku a Bremerhavenu s ČR převažují námořní (deep sea) přepravy. Ono se to pozná i podle skladby kontejnerů na vlaku, klasické 40' a 20' a hranaté 45' jsou obvykle deep sea přepravy. Pro short sea a kontinentální přepravy se používají spíše různé atypické kontejnery - širší 45' s mělčím žebrováním a zkoseným předkem, různé cisterny a sila (různé velikosti a provedení obvykle od 20' do 30')... T_._H_.: Neřekl bych, že Rotterdam jako celek je převážně short sea, spíše to tak vypadá ve vztahu k ČR. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11815 Registrován: 8-2012 |
Rotterdam jako celek - máte pravdu, ale jen asi o tři procenta : odkaz. Ale ono to tak vypadá i ve vztahu ke spoustě dalších zemí, a to včetně Německa (a zvlášť pokud bych oddělil Maasvlakte jako hlavní deep-sea terminál).
電車オタク
|
Výprachtický_okultista
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 373 Registrován: 3-2010 |
Zajímavá statistika. Co si pamatuji, tak se třeba z Rotterdamu do Duisburgu vozilo hodně deep sea. Ale short sea se vozí z Rotterdamu do Porúří určitě taky dost. Podíly short sea v té tabulce jsou zajímavé a dost vysoké, ale možná se do toho schová i nějaké deep sea - třeba proto, že velké lodě nemohou do všech přístavů nebo na své cestě tolikrát nezastavují. Asi i proto se short sea loďkám říká feeder, byť to samozřejmě je jen jedna z jejich funkcí. Původ jednotlivých zásilek při short sea přepravách se už asi nezkoumá. Ono i třeba tankkontejnery, do kterých se nakládají různé kapaliny v přístavních areálech, se považují za kontinentální přepravy, ale jejich obsah pochází z tankerů. (Příspěvek byl editován uživatelem výprachtický okultista.) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6240 Registrován: 3-2007 |
Včera jsem se nějakou náhodou díval na video Andy.cz, asi nejsem sám, komu přijde taková živá reportáž jako jedinečná exkurze do jeho profese, ale trochu mě mezi vyděsila tahle noční směna. Jedna věc, která je na tom podivná je, že strojvedoucí jako kvalifikovaný a drahý lidský zdoj koná spoustu absurdních činností: - i když to v tomto případě asi není nezbytné, honí ho do práce v noci - přesunuje se 50 km zastávkovým vlakem - běhá v noci v Kolíně po ranžíru, poměrně dlouho oživuje předpotopní střep a papíruje - z čehož je mimořádně dojemná brzděnka a její sofistikovaný výpočet a taky práce s analogovým rychloměrem. (A chápu, že u všeho mluví, ale i kdyby nemluvil, tak ty úkony prostě trvají dlouho a plýtvají jeho čas, protože dělat je takhle je zbytečné). - intenzivně papíruje i po konci směny (a zajímalo by mě, kdo s tou hromadou papírů vypsaných propiskou dál pracuje a jak). Dál mě fascinuje podstata výkonu - je to odvoz uceleného vlaku, který předtím popojel 80 (?) km z Jihlavy do Kutné Hory a jede dál prý do Děčína. Je fakt efektivní na něco podobného nakomandovat několik lidí, předpotopních vehiklů (a jejich režije, viz výše) a zabývat se takovou přepravou několik dní? Nebo to je jen folklór ČD Cargo? |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3515 Registrován: 2-2004 |
Tajemství ekonomické úspěšnosti představeného "produktu" na trhu je skutečně existence těch střepů - nemají odpisy, tak se dá uživit ten folklór okolo. Ne že by tam nebyly další vlivy, ale tohle je podstatné. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6241 Registrován: 3-2007 |
To bude asi jediné možné vysvětlení... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6316 Registrován: 9-2005 |
Jenže prostoje pravěkých lokomotiv sice ničemu moc nevadí, zato prostoje ložených vozů, ba co hůř, ucelených ložených skupin a i ložených ucelených vlaků vadí.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|