Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Nákladní doprava | předcházející | další |
Nákladní dopravadolů |
diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
---|---|---|---|---|---|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
Archiv diskuse Nákladní doprava do 20. 03. 2020 | T_._H_. | 60 | 1 | 20-03-20 18:05 | |
Archiv diskuse Nákladní doprava do 16. 05. 2020 | Qěcy | 60 | 1 | 16-05-20 09:47 | |
Archiv diskuse Nákladní doprava do 03. 06. 2020 | Qěcy | 60 | 1 | 03-06-20 10:32 | |
Archiv diskuse Nákladní doprava do 17. 09. 2020 | Mcx | 60 | 1 | 17-09-20 20:30 |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4125 Registrován: 9-2003 |
MCx: Je to přesně naopak. Kdyby nás EU alespoň občas k něčemu nedokopala, tak tady budeme furt v pravěku, protože "to vždycky dělalo kravál" .
NOBLE BRICKS
|
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2349 Registrován: 2-2006 |
Není to naopak, je to přesně ta cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly - zde bohulibou snahou o snížení hlučnosti, protože co je pro železniční nákladní dopravu důležité v rámci konkurenceschopnosti - to jsou náklady a k nim samozřejmě patří i náklady na údržbu nákladních vozů. Co je dnes jednoznačně prokázané je nižší délka proběhu dvojkolí do nutnosti výměny kol (přelisování v lepším případě, tedy vlastně zkrácení proběhu u K a LL špalíků z důvodu zvýšeného teplotního zatížení jízdní plochy kola při brždění a tím tomu známému jevu - projíždění jízdní plochy a nutnosti častější reprofilace. Ze známých prezentací firmy AAE je zřejmé, že délka proběhu dvojkolí do nutnosti výměny kol je při průmerném proběhu vozu): u litinových špalků 1 250 tis. km u K a LL špalíků 750 tis. km u kotoučové brzdy 2 100 tis. km Pro neznalé - dvojkolí je nejdražší výměnný celek na nákladním voze. Pro 4n vagon přelis - cca 160 - 180 tis. Kč tis. Kč Přičemž AAE uvádí, při předpokládané 30 leté životnosti nákladního vagonu jsou náklady na pořízení + náklady na údržbu, v porovnání s cenou pořízení vagonu u vagonu který ročně najede 100 tis. km - takový normální vagon: u kotoučové brzdy 175% u litiny 180% u K Jurid 215% u K Cosid a LL CoFren 230% Takže nechtějtě to, když je to takový byznys pro výrobce K a LL špalíků a výrobce dvojkolí, kdo zapláče... to jsou provozovatelé vozů. Oni to potichu říkají všichni, ale nahlas..... nemají asi odvahu. Co se ani tiše neříká je, že na ss brzdu nejdou LL špalíky použít vůbec, protože si kola odrovnáte skoro hned
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6618 Registrován: 9-2005 |
Mcx: vidíte jen tu železniční nákladní dopravu. Ale že se vedle toho nedá bez nepříjemnosti bydlet, to už je jedno? Místo odstranění příčiny se budují za státní prachy obludné zdi a podobně. Mně by třeba zajímali, proč u několika moderních druhů podvozků musejí skřípat nemazané kluznice. Každé pootočení podvozků nepříjemně skřípe. A neřeší se to. Není to jen o přísnějších požadavcích společnosti a ochraně přírody, či zájmech minorit. Doprava si za sto let vyválčila extrémně nízké ceny. I kvůli tomu objemy dopravy narůstají a s ní i zátěž pro prostředí. Teď za ty nízké ceny pyká a nemá na to, aby se výrazněji modernizovala bez tučných dotací. Celosvětově. Za několik let budou například všechny letecké společnosti nízkonákladové.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2350 Registrován: 2-2006 |
Qěcy: politické záležitosti mne nezajímají, ale doporučuji bydlet u dálnice Ale ke konkrétnímu dotazu - od dob zavádění dnes již historických podvozků Y25 a jejich všech možných variant se používají kluzné vložky toren a odpružené kluznice s textitovou vložkou. Zde se nikdy nic nemazalo a nemaže - nesmí !!! a taky tam nikdy nic neskřípalo a neskřípe. Tedy pokud byl ten dotaz směrován k nákladní dopravě, kde podvozky Y25 a jejich všemožné varianty činí dodnes 99% procent podvozků i u nových vozů. A zbytek textu opět politika a na to kde narůstá doprava, zda u železniční, silniční či letecké a lodní si jistě umíte odpovědět sám
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1899 Registrován: 4-2010 |
Tady jde předvším o pozici železniční nákladní dopravy na přepravním trhu. Kdo zaplatí ty krásná technická řešení a zvýšené náklady? Aby jednmoho dne se nezjistilo, že železnice bude čím dál víc prohrávat v konkurenci se silniční dopravou. Protože zákazník chce dopravit zboží za nějakých podmínek. Takové nápady, že zákazník bude muset. To mohlo fungovat maximálně před 40 lety. s podobným přístupem to moc na dobrou budocnost železniční nákladní dopravy nevypadá. ETCS, nehlučné vozy, přechod na bezuhlíkovou ekonomiku.... (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6619 Registrován: 9-2005 |
A co teda zejména u ložených y25 skřípe při otáčení podvozku kolem svislé osy a při průjezdu prohlubněmi?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6620 Registrován: 9-2005 |
Bydlel jsem 30 let 200 m od nádraží v Radotíně, okno pokoje bylo asi 7 metrů nad kolejemi. Takže toho drážního bordelu jsem si užil dost, i když se mi to libilo a stále jsem jednoznačně proti PHS.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2351 Registrován: 2-2006 |
Y25 - nevím o čem mluvíte - je to poněkud technicky nejasné - svislá osa a "prohlubně" tedy asi propad kolejového pásu. Podle svislé osy se podvozek natáčí při průjezdu obloukem, při průjezdu přes propad kolejnicového pásu - tady je možností více a k naklopení podvozku v torně nemusí dojít. Obecně - ložené Y25 jsou proti prázdným vozům daleko tišší, důvodem je zatížení vnitřních pružin, které jsou v prázdném stavu volné a jejich pohyb vyvolává hluk. No a nejhlučnější jsou prázdné kotlové vozy... protože kotel je velká ozvučnice. K dalšímu nesouvisejícímu - já bydlel zhruba stejně dlouho ko kolejím o dost blíže, ale za dálnici či cestu 1. třídy bych neměnil - a co se dělá pro jejich ztišení..... slyšíte to ticho??... nic. Jinak oba způsoby dopravy mají společné - zásadní hluk vyvolává styk kola s cestou/kolejnicí, ale opět jsme spíše u politiky - to řeště s někým jiným.
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 6-2014 |
Já bydlel v drážním domku přímo u zhlaví,ale že by mně to nějak vadilo,tak to vůbec ne! I v noci jsem spal dobře. Mně u těch špalků K,L,LL spíš vaděj jejich brzdící vlastnosti.Už delší dobu je nařízeno začít s nimi brzdit hned jak je vidět předvěst,jeli tam výstraha-následek častého projetí vjezdového návěstidla.Totiž při vyšších rychlostech brzdí dobře,zato v malejch ne! Tak nevím, jestli je přednější ticho,nebo bezpečnost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1780 Registrován: 11-2005 |
Vectron si to prý sám přebere a Bangle zruší ETCS. Z bržděnek máme v provozu hrůzu Kamiony takové nástrahy neřeší a hluk a bordel z nich asi nikomu nevadí, bohužel
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12750 Registrován: 8-2012 |
hluk a bordel z nich asi nikomu nevadí Kamióny za posledních 30 let došly od EUROnic (EHK49) k EURO6, tj. z 88 dB(a) na 78 dB(a) (tupcům to asi bude připadat málo, ale to je logaritmická funkce), PM částice z "nestanoveno" (!) (až u EURO I 0,18 g/km) na 0,005 g/km (přeloženo: 36x míň), mají na krku EURO7 a to bude poslední standard, protože ten už je na fyzikálních limitech, a jde se na elektrokamióny. Z čeho usuzujete, že to asi nikomu nevadí?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1782 Registrován: 11-2005 |
Je to málo, musí se přitvrdit
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2364 Registrován: 2-2006 |
Kamióny za posledních 30 let došly od EUROnic (EHK49) k EURO6, tj. z 88 dB(a) na 78 dB(a) Jo, jo motory to umějí, ale hluk z odvalování gum, který je to podstatné hlukové...... ten je stále stejný
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3076 Registrován: 8-2009 |
Hluk z odvalování gum je také silně ovlivněn použitým povrchem vozovky a mnohdy větší kravál než kamion dělají "natuněné" a všeobecně výkonné . P.S. Rakušák vyžaduje v noci pro kamion 60! a ještě musíš mít papír (Lärmarmes Kraftfahrzeug)
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1901 Registrován: 4-2010 |
Takže přitvrdit. Aby to železnice měla měla ještě víc náročnější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6656 Registrován: 9-2005 |
Y25, zejména ložené, zkrátka při pohybech podvozků příšerně vržou. Je to nejhlasitější projev. Chrastění volných pružin je taky síla. Zkuste to sledovat zejména při natáčení a kývání podvozků. Nejde si toho nevšimnout. To u podvozků 26-2.8 není, ale podvozky 26-2.8 s RP50 je skřípání slyšet taky. Možná bych měl radši místo skřípání psát vrzání. Silné hluboké vrzání měnící se s rychlostí jízdy a tedy rychlostí natáčení nebo kývání podvozků. Podle mě vrzají právě ty vypružené kluznice, které při tření poskakují po třecích plochách právě proto, 6r jsou pružně uloženy. Zkrátka nechápu, proč se při řešení hluku nákladních žel. vozů mluví jen o brzdách, případně valení, ale o skřípání a chrastění není nikde řeč. (Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 876 Registrován: 12-2007 |
Qěcy: A ani to nestačí, když přepravám Asie-Evropa vládnou lodě a kamiony navazující z přístavů..."Teď za ty nízké ceny pyká a nemá na to, aby se výrazněji modernizovala bez tučných dotací. Celosvětově."
Don't take life too seriously. You'll never get out alive.
|
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2365 Registrován: 2-2006 |
ad Qěcy - nu, máte vlastní zajímavé pozorování, já Vám je neberu. ale poskakování zatížených kluznic... to není možné ani teoreticky. Ovšem hluk brzdění souvisí s hlukem valením přes hladkost jízdní plochy, které vyvolává hluk - takže to jedno jest. A vzhledem k tomu, že celé se posuzuje nikoliv na základě subjektivního posouzení, ale objektivních měření tak asi pravda bude jinde. Ještě k hluku silniční dopravy - spal jsem v Hotelu Grúň v Mostech u Jablunkova, pokoj na straně k cestě - vzdálenost hotelu cca 30 metrů od komunikace první třídy č. 11 Třinec - Žilina, do rána jsem téměř nezamhouřil oka a měl napočítáno několik set nákladních aut. Doporučuji k testování vlastní odolnosti. Protihluková stěna tam není.
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6669 Registrován: 9-2005 |
Mcx: Já nemám problém s hlukem v Radotíně, to mám dodnes tak zažité, že to je pro mne úplně přirozené. Ale chápu, že to je hluk velký. Když jsme u tety na Spiši, spáváme 40 metrů od KBD a v tom místě zrovna brzdí a rozjíždějí se všechny vlaky. To je panečku hluk. A ještě docela náhlý. A u silnic, nebo na dálničním odpočívadle jsem asi dvacetkrát taky spal. Nebo v tajze u Transsibu bohužel poblíž ocelového mostu přes řeku. Taky mě to budilo. Jde totiž hlavně o zvyk. Proč není možné poskakování kluznic? Kloužou jako led? Nebo odkud tedy jde to vrzání? Ze třecích tlumičů? Ono to jde slyšet právě i při otáčení podvozku. Už mě nenapadá, co by to mohlo být.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1130 Registrován: 8-2011 |
Je to málo, musí se přitvrdit Stejně víc práce mít nebudeš 😀 Rakušák vyžaduje v noci pro kamion 60! Ne všude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3079 Registrován: 8-2009 |
Rakušák vyžaduje v noci pro kamion 60! Ne všude. No mám za to, že těch pár zkušebních úseků s 80-tkouletos končí
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22992 Registrován: 5-2002 |
Mcx: zásadní hluk vyvolává styk kola s cestou/kolejnicí A to je přesně ten důvod, proč se jde od litiny pryč. šelma: při vyšších rychlostech brzdí dobře, zato v malejch ne Tak to není. Ono to spíš brzdí ve všech rychlostech tak nějak stejně. Ale pokud někdo očekává, že to v malé rychlosti zabrzdí tak ostře, jako je zvyklej u (studené) litiny, tak se toho nedočká - a odtud pak pochází citovaná mytologie.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10308 Registrován: 5-2002 |
Ale pokud někdo očekává, že to v malé rychlosti zabrzdí tak ostře, jako je zvyklej u (studené) litiny, tak se toho nedočká - a odtud pak pochází citovaná mytologie. Pozor, studené LL to dokážou. Tedy pokud brzdím silně z rychlosti 40 - 60 km/h, tak brzdí v kombinaci s vyleštěnými koly podstatně silněji než litina. I proto nám nesmí LL do baráku, byť fabriku na opravu plochých kol máme
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2366 Registrován: 2-2006 |
ad Hajnej: A to je přesně ten důvod, proč se jde od litiny pryč. Však to jsem tam psal -- hluk brzdění souvisí s hlukem valením přes hladkost jízdní plochy
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2957 Registrován: 10-2009 |
Ad Hajnej: Ono to spíš brzdí ve všech rychlostech tak nějak stejně. Nesouhlasím. Petr ví, o čem píše........................... ;-) Ad Qěcy: Y25, zejména ložené, zkrátka při pohybech podvozků příšerně vržou. A co byste taky chtěl od 50 let staré konstrukce, že... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22997 Registrován: 5-2002 |
PŠ, YT: No tím spíš je ale to šelmí "při vyšších rychlostech brzdí dobře, zato v malejch ne" mimo mísu, ne...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mcx
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2367 Registrován: 2-2006 |
Jo, je tak jak píše P.Šimral - pro jejich "ss" vozy jsou LL špalíky naprosto nevhodné, protože jejich brzdný účinek je u "ss" vozů až o 50% vyšší než u litiny P10, proto dochází i přes snížení tlaku ve válci, použití limitních ventilů v nižších rychlostech k malým mikroskluzům kol, které způsobují poškození jízdní plochy. Podle hesla - chcete-li si zničit kola dejte na "ss" vůz LL špalíky Takže pokud vím z doslechu - něco na litině prodali a něco řeší poměrně drahým způsobem s kompletní výměnou brzdy na K - špalíky. Protože jinak to nejde. Takže rámcově -nové brzdové válce 10“ („8“) – původní brzdové válce 16“ -nové mechanická brzda -nové menší pomocný vzduchojem + úprava potrubí k němu -úprava rozvaděče a přídavných ventilů v důsledku použití menších brzdových válců -dosazení nových brzdových botek pro K brzdové špalíky + zpracování dokumentace, zpracování bezpečnostního posouzení dle Nařízení (EU) č. 402/2013 ve znění Nařízení (EU) 2015/1136, zkoušky a schválení na DÚ - brnkačka, zlaté EU a ERA V Kolínské dílně jsem byl - na kolech vcelku pěkné vybavení
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10310 Registrován: 5-2002 |
ad Mcx: podpis. Žádnou litinu jsme neprodali. Vše odešlo po dvanáctiletce s LL a já pak učil Rumuny s tím jezdit. Ale nejde to, sedlo Predeal se s LL nedá zvládnout...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2726 Registrován: 3-2011 |
Jaký by podle Vás byl reálný přínos nějaké zásadní rekonstrukce a zdvojkolejnění trati přes Dvořiště? Myslíte, že má šanci zaujmout více soukromých dopravců? Sklonové a směrové poměry, hlavně na rakouské straně, bohužel mluví za své... Zdvoukolejnění tratě na Linec je znovu ve hře
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10313 Registrován: 5-2002 |
ad Matijak: Jaký by podle Vás byl reálný přínos nějaké zásadní rekonstrukce a zdvojkolejnění trati přes Dvořiště? Dle mého názoru nic moc. Význam by to mohlo mít u spojení do Itálie, takže se podívat v první řadě na počet kamiónů v těchto relacích. Z DE se jezdí přes Mnichov, z Polska přes rovinatou Břeclav. A z Prahy žádný zázrak.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4444 Registrován: 5-2004 |
Význam by to mohlo mít u spojení do Itálie, takže se podívat v první řadě na počet kamiónů v těchto relacích. Je k případným nárůstům na Pyhrnbahn/Rudolfsbahn nebo Tauernbahn dost volné kapacity? (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3811 Registrován: 5-2002 |
Už tu zaznělo, že v této relaci není na železnici co vozit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2215 Registrován: 7-2017 |
David_jaša: "Význam by to mohlo mít u spojení do Itálie, takže se podívat v první řadě na počet kamiónů v těchto relacích. Je k případným nárůstům na Pyhrnbah" Tam bude nový tunel v roce 2040, takže akorát na to řešit Dvořiště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1361 Registrován: 4-2009 |
Zcela se ztotožňuju s Petrem Šimralem. Navíc na to nebudou prachy. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26608 Registrován: 5-2002 |
Petr_Šimral: "Ale nejde to, sedlo Predeal se s LL nedá zvládnout..." Dokáže mi někdo vysvětlit, proč Rumuni používají k překonání Karpat trať přes Predeal, a ne kolem řeky Olt? |
Troy_McClure
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 5-2016 |
McBain: kolem Oltu vede neelektrizovaná (vesměs) jednokolejka. Navíc ve směru od Vintu de Jos na Sibiu je nutno překonat sedlo u stanice Sălişte. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26609 Registrován: 5-2002 |
Troy_McClure: "McBain: kolem Oltu vede neelektrizovaná (vesměs) jednokolejka. Navíc ve směru od Vintu de Jos na Sibiu je nutno překonat sedlo u stanice Sălişte." Tak jistě známe řadu případů, kdy se neelektrizovaná jednokolejka v průběhu času změnila na elektrizovanou jednokolejku, a občas i na elektrizovanou dvojkolejku. V Rumunsku např. Suceava - Vatra Dornei. To spíš to druhé, mizerné návazné tratě, to bude asi ten hlavní problém. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6696 Registrován: 9-2005 |
Săliştské sedlo je ale jen cca 550 m.n.m.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6697 Registrován: 9-2005 |
V SZ-JV nákladní přepravě přes Rumunsko je zřejmé nejvyužívanější trať přes Drobetu-Turnu Severin. Má vrcholový tunel jen v 460 m.n.m. (šoto: jeho západní trouba je asi průchodná, či průjezdná autem, je bez koleje). Dalším přechodem Karpat bude Predeal, který i přes svou vysokou nadmořskou výšku je jedinou uceleně dvojkolejnou elektrifikovanou magistrálou přes celé Rumunsko v požadovaném směru. Trať přes Petrošani nevede úplně vhodným směrem a i když je elektrifikována, zdvojkolejnena byla jen z Livezeni do Simerie kvůli uhlí a hutnictví. Vrchol má v tunelu Banica v 730 m.n.m. Zmíněná trať průrvou Oltu měla být druhou takovou nákladní magistrálou, možná pro nákladní dopravu i výhodnější. Jenže vlaky dodnes musí objíždět kopce mezi Ramnicu Valcea a Pitešťí přes Caracal. Tahle trať ale byla předmětem modernizace za Ceausesca. Měli dojít na elektrifikaci a zdvojkolejnění (mnohde se již stalo) a mezi Piteští (spíše staničkou Valcele SŽ od Pitešti) a Ramnicu Valcea byla rozestavěna nová jednokolejná trať, která napřímila úsek Bukurešť - Caracal Ramnicu Valcea. Výškově nová trať jde z nějakých 320 m.n.m. přes vrcholový tunel 450 m.n.m. pak plynule klesá do 240 m.n.m. v Ramnicu Valcea. Netuším, zda má smysl dokončit rozestavěnou spojovací trať a vytvořit tak novou magistrálu z Bukurešti přes Pitešť, Ramnicu Valcea dál na sever údolím Oltu přes Sibiu do Simerie. Každopádně je to výborný námět na šototuristiku. Mmch. Mám dojem, že za Ceausesca se měl stavět ještě jeden železniční přechod přes Karpaty a to někde na východě. Kompletní průchod tunelem. Je to pravda? (Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12912 Registrován: 8-2012 |
Mmch. Mám dojem, že za Ceausesca se měl stavět ještě jeden železniční přechod přes Karpaty a to někde na východě. Kompletní průchod tunelem. Je to pravda? Asi jako české bolševické plány na VRT . Údajně (protože Rumunsko mělo spíš problém se západo-východním spojením než severo-jižním) se měla stavět/modernizovat trať od Kluže přes Tirgu Mureš do údolí Oltu (Ciceu) a dále Siretu, kde v jedné variantě měly být na padesátikilometrovém úseku čtyři tunely o celkové délce 23 km. (Na níže přiložené mapce jde zřejmě o úsek Odorhei-Ciceu přes pohoří Harghita pod písmenem h.) Pak jsou ještě nerealizované projekty, kde by se muselo hodně tunelovat, Topliţa-Târgu Neamţ (z) a "obchvat" Drobeta-Turnu Severin (k) (ale ten není na východě).
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6698 Registrován: 9-2005 |
T.H.: děkuju. Mapa
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12915 Registrován: 8-2012 |
Ad Piteşti – Râmnicu Vâlcea: tam to je fakt dost drsný, umělé stavby jsou prakticky hotové (ale jsou tam prý nějaké problémy se sesuvy půdy a povodněmi atd.), výstavba už dvacet let stojí (a už se ta trať nikdy nedokončí), ale ve Vâlcele leží celých těch dvacet let hory pražců, jako kdyby se zítra měly začít pokládat koleje... (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6616 Registrován: 3-2007 |
Fotky z nějakých rumunských nedostavěných tratí byly i v červencové Dráze - tunely, mosty. Nemám to po ruce, tak netuším, jestli je to některá z výše jmenovaných. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 131 Registrován: 4-2016 |
Díky za zajímavou historii... ta trať jde krásně sledovat v letecké mapě. Škoda, že v Rumunsku není pořádné street view |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 7-2017 |
Navštívili jste někdy průlom Oltu přes Karpaty? Tam opravdu není šance na levnou přestavbu oné jednokolejky na kapacitní elektrizovanou dvojkolejnou. Několik desítek kilometrů Strečna a Kral'ovan .Samé tunely a mosty.I ta silnice vede po mostě uprostřed řeky , protože kaňon většinou nemá ani místo na březích kudy by se cesta vedle trati vešla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7244 Registrován: 5-2010 |
Neuvěřitlné se stalo skutečností, dnes v 17.00 skončila "nekonečná" výluka z Prostředňáku na státní hranici, ale co jsem koukal tak Sasík se tam ještě stejně rejpe. |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1633 Registrován: 9-2006 |
Neuvěřitlné se stalo skutečností, dnes v 17.00 skončila "nekonečná" výluka z Prostředňáku na státní hranici, ale co jsem koukal tak Sasík se tam ještě stejně rejpe. Sasík se bude rýpat něco málo i v listopadu. Teď bude nějakou dobu výluka v Děčíně na hlavním, ale takový "masakr" jako doteď by to už být neměl. Na naší straně jen několik málo výluk v řádu hodin na propracování podbíječkou (asi něco jako x-té podbití). Uvidí se, co bude příští rok. O podzimu 2021 se mluví, že bude 15 dni Totalšpéra na Elbtalu. (Příspěvek byl editován uživatelem František_plášek.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4030 Registrován: 4-2006 |
František_plášek: Každopádně DB Netz dává neochotně ad hoc trasy i na další dny. Takže přes hranici se teoreticky dostaneš, prakticky nemusíš dostat trasu. |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1634 Registrován: 9-2006 |
František_plášek: Každopádně DB Netz dává neochotně ad hoc trasy i na další dny. Takže přes hranici se teoreticky dostaneš, prakticky nemusíš dostat trasu. Jo myslím, že o tom u nás něco víme :-( Nicméně je to jen o schopnostech příslušného německého dopravce. Od některých je slyšet jen spousta důvodů proč to nejde a pro některé to není problém. A vůbec to nesouvisí s velikostí dopravce. Ono na německé straně ještě nějaké výluky pokračují, takže bych tipoval, že DB Netz se zatím tváří, že problém problém...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3084 Registrován: 8-2009 |
regiojet-vyhral-ctvrtmiliardovou-zakazku-na-statni-postrky-naklad nich-vlaku-65988/
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 8-2017 |
T_._H_. 12915: Tomu dejte tak padesát let a on se nějaký nový Däniken najde a udělá z z toho atrakci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7331 Registrován: 5-2010 |
Dnes v sobotu pojedou předposlední Continentály, relace Hannover-Púchov jako ucelený vlak a zítra v neděli poslední ucelenka zpět, relace Púchov-Hannover.Blíží se konec jedné tradiční přepravy v uceleném vlaku. |
micek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 11-2015 |
Drak_ze_skalky: Proč to končí? Bude nějaká náhrada?"Dnes v sobotu pojedou předposlední Continentály..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4044 Registrován: 4-2006 |
Drak_ze_skalky: Ještě pojede jedna loženka v pátek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7333 Registrován: 5-2010 |
Ok, takže mimořádně v pátek poslední ložená ucelenka do Německa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7346 Registrován: 5-2010 |
Ale zase třeba začala od prosince pod DBCCZ jezdit nová relace, Rosice nad Labem-DNV a zpět (automotive) v čele s Esem 363 v barvách ZSSKC. |