| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 24. 06. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 24. 06. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 5-2013 |
Našel jsem Tuláka v šuplíku, můžete hádat kde a kdy. Asi jenom pro paměťníky. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1375 Registrován: 12-2014 |
VENDA: Krásné fotky ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2476 Registrován: 7-2017 |
Venda 208: To dvojspřeží takhle jelo při oslavách Doudleby - Rokytnice 1986. Odjezd z Vamberka směr Slatina? Ta výhybka 101 by měla být odvrat z vlečky ESAB (tehdy ještě ŽAZ). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2306 Registrován: 9-2006 |
423.041 na uvedených fotkách je bez valašské lidové tvořivosti a vypadá lépe |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 11-2011 |
Chlapi neblbněte, hlavně že je v dobrých rukou... Vypadala například i takto... (Příspěvek byl editován uživatelem spacula.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2307 Registrován: 9-2006 |
spacula: Nevyjádřil jsem se, že by byla ve špatných rukou. Pouze k barevným "úprávám", které se mi nelíbí, což je čistě subjektivní pohled. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 279 Registrován: 11-2011 |
Jasně, já to pochopil... Třeba ta bílo černá kombinace je jako pěst na oko. Vidím v tom sovětské a polské stroje... Takže to aktuální provedení mě nechává klidným ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Byl bych například pro hvězdu (neřeším její význam), ale to se tu tolikrát probíralo... Nechme to na bandě, co o mašinku pečuje Třeba se inspirovali rokem 1981 viz foto... |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3588 Registrován: 6-2002 
|
Kdy vlastně přišla o původní dýmniční dveře? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 271 Registrován: 9-2008 |
VENDA: jo to byla jízda Doudleby - Rokytnice, 423041 přizeja z Hradce Králové, 423009 z Letohradu spojilo se to a jelo se do Rokytnice, jen těsně před Rokytnicí ulétl z pravé strany rozvodu 423009 svorník a vlak zastavil naštěstí za největším stoupáním... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 5-2013 |
423.041-Doudleby- Rokytnice 1986 souhlasí.Pamětníci neselhali. Ta druhá je rok 1988 na okruhu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 11-2011 |
U fotek z uváděných lokací mám v popiskách: Rokytnice - 26.9. 1986 (možné je ještě datum 28.9., ale přímo z Rokytnice tento den fotku nemám...) Cerhenice - 10.6. 1988 Snad budou sedět |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3162 Registrován: 11-2006 
|
Určitě se jezdilo 2 dny a zřejmě to byl víkend 27-28.9.86. Přespával jsem totiž na hotelu Praha v Potštejně a v pátek bych sa asi ze školy neulil.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3417 Registrován: 10-2008 
|
Topič, spacula: Čekal jsem, kdy se někdo ozve na aktuální barevné provedení lok. 423.041 Chtěli jsme pokračovat v tradici odlišného vzhledu. Ale...., ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") po mnoha očistných brigádách, některé probíraly i v noci, kdy bylo v depu místo pořádně chemicky a vapkou lok. očistit, neboť to potřebovala jako sůl,![[cunik]](https://www.k-report.net/discus/clipart/cunik.gif "[cunik]") tak jsme zjistili, že začínají prosvítat původní červená místa. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Rozhodli jsme se proto, pro zpestření lok. červenou, neboť stejně měla již delší dobu červená kola místo černých s kterými jezdila na Ostravsku. Myslím, že více netřeba její vzhled řešit, je to otázka názoru a co člověk to názor. Nehledě na to, že "Tulák" bude potřebovat další opravy, takže nemá cenu řešit jeho barevnou podobu. Pokud bude vedení k opravám nakloněno, následoval by poté lak úplně nový, podobně jako dostala v "kuchyni". Níže přikládám pár snímků pro představu. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2478 Registrován: 7-2017 |
Dobi 3417: To ostatní je jistě otázka názoru a (ne)vkusu, ale mě do očí tlučou tabulky s označením řady. Když už jste si dali tu práci a nechali jste udělat odlévané, tak k leštěným plastickým číslicím patří tmavší pozadí v přírodní barvě kovu; a když chcete mít pozadí mermomocí červené, tak by číslice měly být bílé, ale to se zase k odlévaným tabulkám vůbec nehodí. Nota bene když na kuchyni máte lvíčky a jezdíte bez hvězdy. Kdybyste dali do pořádku ty tabulky, tak bez hvězdy byste měli věrně znázorněnou mašinu z období květen 1945 - duben 1951, které po nasazení v některé výtopně v rajchu zůstala červená kola. Hvězdy se začaly dosazovat po vydání předpisu A5 - Technická pravidla provozu drah, § 38, odst.2, písmeno b), platného od 1. 5. 1951, ale to určitě jako dlouholetí muzejníci víte líp než já. Stejně dobře jistě víte, že označení domovské služebny (které z těch fotek svýma slábnoucíma stařeckýma očima nepřečtu) by v takovém případě mělo být ještě "výtopna", název "depo" se zavedl až v r. 1952. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3418 Registrován: 10-2008
|
Dědek hank: trochu Vás poupravím. Litá čísla jsme si nenechávali dělat, dostali jsme je s lok. v tomto provedení a pouze 3... (navíc jedno z nich má jiné rozměry a jedna tabulka je naprasklá) , žádali jsme ještě výrobu chybějící a náhradní kvůli té naprasklé, ale zatím prosba nebyla vyslišena. To, že má být tmavý podklad vím, ale to je nyní až to poslední, co mne trápí, stále lepší než kusy plechu barvou natřené jako tuším dostala už v Brně (nic proti jejich vkusu), výtopna samozřejmě bude, nyní tam není žádná. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3590 Registrován: 6-2002
|
Co všechno na ní budete dělat? Je jasné, že poslední dobou (což už je dost dlouho) se na ní spravovalo většinou jenom to, co se rozpadlo, a dělaly se kosmetické úpravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 6-2010 |
https://zdopravy.cz/muzeum-znovu-zkousi-soutez-na-renovaci-tri-pa rnich-lokomotiv-conrad-vorlauf-nebude-provozni-51500/ Tak Conrad (nepřekvapivě) vlastní silou jezdit nebude. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2479 Registrován: 7-2017 |
Dobi 3418: Děkuji za vysvětlení. Snad vám ji tam nechají aspoň tak dlouho, abyste ji dokázali dát do pucu a něco odjezdili. Dneska stačí politicky podezděná výměna nějakého šéfíka a snaha lidí za roky práce jde do ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") , tak doufejme, že toho budete aspoň po nějakou dobu ušetřeni. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3419 Registrován: 10-2008
|
Dědek hank: já myslím, že jsme si s Matějem-jednáním o záchraně užili své, více raději psát nebudu... ![[yawn]](https://www.k-report.net/discus/clipart/yawn.gif "[yawn]") (Příspěvek byl editován uživatelem Dobi.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1605 Registrován: 8-2006 
|
E499.0001 - to jsme museli stát na té stráni vedle sebe. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 1-2019 |
Prosím, najde se zde znalec parních vodáren. Dostal jsem fotku štítků z údajně drážní parní vodárny. Lze dle těchto štítků alespoň odhadnout, kdy k této rekonstrukci mohlo dojít? Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2480 Registrován: 7-2017 |
Kpy 49: Víc údajů o té vodárně by nebylo? |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 1-2019 |
Dědek_hank: Kralupy. Měl u toho být ještě kotelní štítek výrobce z Loun z roku 1911 s přetlakem 6 nebo 8 atm. Otázky je, zda by firma z Vídně dodávala technologii s kotlem z Loun?? Nevím, ale vše bylo ještě staré Rakousko, tak snad. Ale to "vařím z vody" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3915 Registrován: 5-2002 
|
Vždyť sám píšete o rekonstrukci... Muselo být čerpadlo a kotel dodáno najednou? Kotel a čerpadlo přeci nemusí být přeci od jednoho výrobce. Holt, když je čerpadlo "patentované", tak ho může dodat jen držitel patentu. Zatímco kotel dodávající páru pro pohon toho čerpadla koupíte od toho, kdo ho dodá nejlaciněji. Skoro bych si vsadil na to, že v tom roce byl dodán nový kotel k původnímu čerpadlu.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2481 Registrován: 7-2017 |
 Kpy:"Dědek_hank: Kralupy. Měl u toho být ještě kotelní štítek výrobce z Loun z roku 1911 s přetlakem 6 nebo 8 atm. Otázky je, zda by firma z Vídně dodávala technologii s kotlem z Loun?? Nevím, ale vše bylo ještě staré Rakousko, tak snad. Ale to "vařím z vody" "Spíš obráceně: Firma z Loun dodala kotel se zařízením na změkčování a/nebo čištění napájecí vody podle patentu Wehrenfennig. To datum rekonstrukce je asi OK, protože Wehrenfennig se v souvislosti s vodařskou technologií zmiňuje ve dvou odkazech na internetu v 1. desetiletí 20. století. Jeden z nich je tento https://archive.org/stream/cu31924004626259/cu31924004626259_djvu .txt fulltext anglického překladu knihy, kterou na to téma napsali pánové Wehrenfennigové: Edmund W., jinak strojní inženýr a vrchní inspektor Rakouské severozápadní dráhy, a Fritz W., chemik-analytik a ředitel továrny na výrobu nápojů Eggenberg ve Štýrsku. Překlad je datován 1906, takže ta technologie už v té době musela být zavedená a běžně používaná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2482 Registrován: 7-2017 |
Johnny11 3915: Wasserreinungs-Anlage ani zdaleka není jenom čerpadlo... |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 1-2019 |
Johny11: nevím, ptám se. O čerpadle jsem se nezmínil, záměrně jsem psal o technologii. Kotelní štítek neměl být rozptylujícím elementem. Můj děda říkal, že voda v Kralupech byla pro čoudu to nejlepší, protože byla z řeky - proč tedy nějaké čistění? Naopak bědoval, když byl nucen vzít vodu např. v Kolči nebo ve Zlonicích. V Kolči prý byla (nebo možná ještě je) nějaká spec. úpravna na vodu. Nevíte někdo o co šlo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2483 Registrován: 7-2017 |
Kpy 51: Byla to vodárna s čerpadlem nebo samostatná čerpací stanice? Občas bývaly čerpací stanice třeba i kilometry od míst spotřeby... A další otázka je, jestli se kotel čerpadla napájel stejnou vodou jako lokomotivy... Význam pojmu Wasserreinungs-Anlage je snad jasný. Ti staří inženýři nepochybně nebyli žádní blbci a nějaký důvod pro přítomnost zařízení pro čištění napájecí vody pro kotel dodávající páru čerpadlu tam jistě existoval. "Můj děda říkal..." Lidská paměť - a zvlášť ta dědkovská - je zrádná mrcha... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2484 Registrován: 7-2017 |
Kpy 51: Stavební a technologický vývoj vodárny v Kolči je podrobně popsán ve Světě železnice 1(73)/2020 na str. 48 ad. v článku Zdeňka Hrdiny Vodárna Koleč. Do této vodárny bylo v roce 1895 dosazeno zařízení na čištění vody fy Overhoff podle patentu Dervaux s filtrem Reisert, později rekonstruované podle patentu Wehrenfennig. Nejsou nakonec tvé štítky z Kolče? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 1-2012 
|
V Kolči byla vždy špatná voda, kdysi bylo v Lounech v depu na tabuli napsáno křídou, aby se v Kolči nebrala voda |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 1-2019 |
V Kralupech byla samostatná čerpací stanice. Její objekt stojí dodnes, je zajímavě řešen, stojí na takovém kamenné oblouku, jakoby na mostě. Pod oblouk byla přivedena voda z řeky. Následně byl přímo u řeky vystavěn nový objekt a již elektrickými čerpadly, asi mezi válkami. O cca 500m proti proudu Vltavy je druhá vodárna a ta tlačívala vodu pod celým kolejištěm do průmyslového areálu. Dle dochovaného výkresu z válečných let, byly tyto dva systémy cca v roce 1941 propojeny. Bohužel, je zákres proveden červenou tužkou, poměrně hrubě a nelze vyčíst, jak to bylo do té doby s vodou v depu. Význam je jasný. Otázkou je, zda to bylo určitě z této vodárny u řeky. Zatím jsem nenalezl informaci, zda Buštěhradská dráha v depu, náhodou neměla svou vodárnu z nějaké tam nalézající se studny. No a nebo nakonec ty štítky vůbec nemusí býti z nějaké kralupské vodárny. Pod Kralupy údržbou určitě spadaly i jiné vodárny v okolí. A údržba si mohla štítek jen vystavit v Kralupech. To je můj cíl bádání - odkud to je. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2585 Registrován: 9-2009 |
Vodárna v Kralupech nad Vltavou (ČSD) měla kotel od firmy "Märky, Bromovský & Schulz" z roku 1901. Kotel měl výrobní číslo 448 a výhřevná plocha činila 10,8 m2. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2586 Registrován: 9-2009 |
"Kralupy. Měl u toho být ještě kotelní štítek výrobce z Loun z roku 1911 s přetlakem 6 nebo 8 atm." U vodáren Řsd Praha se vyskytovalo vícero parních kotlů "vyrobených" v železničních dílnách v Lounech. Např. vodárna ve Slaném měla kotel z těchto dílen. Byl vyroben v roce 1911. Měl výrobní číslo 219 a výhřevná plocha činila 24,2 m2. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2587 Registrován: 9-2009 |
Prohledal jsem i předválečné seznamy kotlů, ale číslo "349" jsem zde nenalezl (mohl jsem jej přehlédnout). U toho kotle z vodárny ve Slaném z roku 1911 (Louny) po druhé světové válce je v kolonce pro výrobní číslo uvedeno "219". V seznamech z dvacátých let toto číslo (219) není číslo výrobní, ale evidenční. Ve dvacátých letech není u kotle z Loun z roku 1911 uvedeno žádné výrobní číslo (železniční dílny v Lounech výrobní čísla patrně nezaváděly). Je u něho uveden typ konstrukce "I". V předválečných a poválečných seznamech je to jediný kotel z Loun "vyrobený" roku 1911 v celé tehdejší síti ČSD. Není vyloučeno, že tento kotel mohl být později přesunut ze Slaného do Kralup nad Vltavou. Mohu se mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 1-2019 |
Kuřil_p: se štítkem z kotle to zcela jistě bude podobné, jako se štítky o rekonstrukci. Předpokládám, že asi byly na jedné poličce pospolu a někdo později, když je z té poličky sundával, si to "spojil" omylem dohromady. Fotku toho kotelního štítku mi snad někdy pošlou, pro ověření. Pak ho dám i sem. Jinak vám všem děkuji. |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 1-2019 |
Tak štítek z kotle je výrobou z Loun, ale z roku 1916 a výrobního čísla 1537 s přetlakem 8atm. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 2-2019 |
Dobrý den, snažím se napsat publikaci o lokomotivách řady 354.0. Zjistil jsem prý že některé stroje této řady byli přesunuty na Podkarpatskou Rus. Byl bych moc rád kdyby se mezi vámi objevil někdo který by věděl o které čísla těchto strojů se jedná a v kterých depech na Podkarpatské Rusy byli deponovány. Předem všem děkuji za pomoc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2486 Registrován: 7-2017 |
Podle článku Jana Koutného v Dráze 1/97 byly v ŘSD Košice v r. 1928 3 stroje řady 354.0, v r. 1929 už jich bylo 6. Z plánů oprav vyplývá, že ve 30. letech byly ve výtopně Čop stroje 354.001, 16, 44 a 102. V posledním předválečném GVD 1938/39 se uvádějí turnusové potřeby a příděly: Výtopna Královo nad Tisou 3/4, vozební stanice Mukačevo 1/1. Výtopna MÁV Királyháza/Královo nad Tisou uvádí k 6. 6. 1940 lokomotivy 343.303, 6 až 9, 11 až 15, stejné stroje kromě 7 tam figurují i k 1. 1. 1943. Po řadě šlo o lokomotivy ČSD 354.089, 103, 01, 16, 44, 80, 32, 75, 95, 125. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 2-2019 |
To se mi hodně věcí osvětlilo tím. ale ještě mi nejde do hlavy co se dělo s lokomotivami 343.01, 343.02,343.304,343.305 a 343.10? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2487 Registrován: 7-2017 |
krasin456 7: Čerpám ze záznamů Josefa Motyčky a Pavla Korbela. O lokomotivách 343.310 = 354.053 a 343.301 = 354.040 neuvádějí nic jiného, než že byly za války u MÁV (a 40 údajně i u PKP) - zřejmě se bez dalších stop ztratily. Zbývající stroje (354.042, 92, 97) u MÁV sice po r. 1939 byly vedeny taky, ale k ČSD se vrátily z Polska až v březnu 1948. Co se s nimi dělo mezitím, těžko říct. (Z Maďarska nebo Slovenska je na polské území mohli zavléci např. i Sověti po přechodu fronty; je známo, že i když lokomotivy nebyly určeny jako jejich kořist, chovali se k nim tak a po ukončení transportů je často nechávali stát, kamkoli dojely...) Nicméně MÁV nebylo jenom Zakarpatsko. Pod MÁV spadly i jiné výtopny na bývalém slovenském území, tak bych hledal tam. 354.042 a 97 byly v listopadu 1938 vedeny pod výtopnou Zvolen, 354.092 byla v r. 1929 v Košicích. Je možné, že se k MÁV dostaly s odtrženým jihem Slovenska z některé podřízené služebny těchto výtopen. Maďaři mívali dost pečlivou evidenci až do úrovně vozebních stanic, jestli máš o takové informace opravdu zájem, asi by bylo nejlepší spojit se s někým v Maďarsku. Přehled lokomotiv 343.3 MÁV je shrnutý u Pospichala tady: https://www.pospichal.net/lokstatistik/55074-mav343.htm Na maďarské databáze Györgyi Villányiho a Sándora Tótha se odvolávají Josef Pospichal i Jan Koutný, tak směr dalšího pátrání máš... Dál už je to na tobě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2588 Registrován: 9-2009 |
Kpy: Tak to výrobní číslo "1537" je opět číslem evidenčním, ale zároveň se stejné číslo u něho uvádí i v kolonce pro výrobní číslo (obdobě je tomu i u železničních dílen Cmunt, atd.). Tento kotel "vyrobený" v železničních dílnách v Lounech byl veden ve vodárně ve Straškově (Řsd Praha). Výhřevná plocha činila 12 m2. V předválečných údajích se u něho uvádí, že se jedná o typ konstrukce "II". |
|
Kpy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 1-2019 |
Kuřil_p: konečně mám i foto toho štítku. Máte tedy pravdu, že číslo je označeno jako evidenční. Je zde i údaj o té konstrukci typu II. Ještě jednou děkuji.¨ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3916 Registrován: 5-2002
|
krasin456: "Dobrý den, snažím se napsat publikaci o lokomotivách řady 354.0. Zjistil jsem prý (co to je za slovo?), že některé stroje této řady byliy přesunuty na Podkarpatskou Rus. Byl bych moc rád, kdyby se mezi vámi objevil někdo, který kdo by věděl, o kteréá čísla těchto strojů se jedná, a v kterých depech na Podkarpatské Rusyi byliy deponovány. Předem všem děkuji za pomoc." Tedy "spisovateli"... . No jo vlastně. Dneska prostě stačí chtít někým/něčím být a nic není nemožné. Už jste někdy napsal alespoň nějaký článeček? Nebo se rovnou pouštíte do "publikace"? A jakou badatelskou metodu používáte?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1379 Registrován: 12-2014 |
Kdo by se chtěl podívat na nově přeložené anglické topičské video "Little and Often" (s českými titulky), může tak učinit na níže uvedeném odkazu Video je pro jistotu publikováno na vedlejším kanálu, kde jsem ho zařadila do kategorie vzdělávání, tak snad to YouTube uzná jako "fair use" https://youtu.be/MAy2Bk-rX0w |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3173 Registrován: 11-2006
|
Díky za sic známý instruktážní film LMS, leč konečně přeložený do srozumitelštiny.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3591 Registrován: 6-2002
|
Za překlad dávám -1 |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1380 Registrován: 12-2014 |
Děkuji oběma Jinak jak je to s tou jízdou s otevřenými dvířky? Je to umožněno onou usměrňovací deskou s vyzdívkou nad dvířky topeniště? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1578 Registrován: 3-2006 
|
Blanko, díky za překlad - pro nás co nevládneme angličtinou to je skvělé ( i když si člověk spoustu věcí u toho videa domyslel, přece jen překlad je překlad ). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3177 Registrován: 11-2006
|
Jinak jak je to s tou jízdou s otevřenými dvířky? Já myslím, že je to příklad postupného zkoumání procesu spalování fosilních paliv, jehož odnožemi jsou např. zplyňovací proces nebo fluidní spalování. Touto problematikou se zabývali inženýři Chapélon, L.A.Porta a dodnes žijící David Wardale, jehož "dítětem" je např. jihoafrický "The Red Devil" 25NC 3450. Podílel se i na vylepšení konstrukce čínských magistrálních strojů řady QJ. Něco málo z jeho práce se lze dočíst zde.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2490 Registrován: 7-2017 |
E499001: "Jinak jak je to s tou jízdou s otevřenými dvířky? Já myslím, že je to příklad postupného zkoumání procesu spalování fosilních paliv,..." ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") V britských zdrojích to je podáno jako normální technika topení. Jak už jsem tu psal víckrát, tak k tomu patří taky hlídání barvy kouře a regulace vzduchu tím hradítkem ve dvířkách podle ní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1579 Registrován: 3-2006
|
Dědek Hank - ono se to ale vzájemně nevylučuje. Vždycky byla snaha ať už na straně vlastníka či provozovatele dráhy anebo na straně rozumného topiče získat co nejvíce tepla z nějakého množství uhlí. U těch prvních kvůli nákladům na provoz a u obsluhy stroje prostě aby se míň nadřeli při udržení optimálního přetlaku a vodního stavu v kotli. To co vidíme v tom instruktážním filmu je vlastně způsob topení na v tu dobu běžných lokomotivách. Ovšem netopilo se tak na anglických strojích vždycky. Na těch starších nebo méně výkonných se topilo tak jak to známe od nás. Vývojem pecí a kotlů a zkoumáním spalovacího procesu se myslím si postupně došlo až k tomu, co je v tom instruktážním filmu. V našich lokomotivách se tento způsob nepoužívá, mají trochu jiný skříňový kotel, jinak dvířkovou stěnu. I když podle kouře a podle ohně se u nás topilo a topí na strojích snad dodnes. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1236 Registrován: 6-2006 |
Nezanedbatelnou roli hraje kvalita a složení uhlí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1748 Registrován: 7-2017 |
Bohužel na našich lokomotivách, díky konstrukci skříňového kotle se takto topit nedalo, jedině s destruktivními účinky na skříňový a válcový kotel. Na starších, u nás používaných lokomotivách, lze nalézt na dvířkách klapky pro přívod sekundárního vzduchu. Jak píše Mirek, snahou bylo vždy maximálně využívat spalování fosilních paliv a jejich plynů. I podle kouře se pozná zkušenost topiče, správné přikládání, práce s klapkami. I u nás platilo častěji a méně uhlí na roštu znamená více tlaku a lepší využití spalování a tím nižší spotřebu uhlí. Tak zvané přeházení mělo za následek černý kouř a nevyužití paliva, s velkou pravděpodobností spečení. Záleží samozřejmě i na fírovi. Při velkém vyložení a otevření regulátoru docházelo naopak k tak zvanému obracení ohně, vytváření děr na roštu a tím nasávání studeného vzduchu s následným poškozováním topeniště i válcového kotle. To se také lehce poznalo podle kouře, pokud byl tak zvaně utržený nad komínem. Při pohledu do topeniště jiskřením, což znamenalo opalování (ničení) roštnic. Správný topič si poradil s jakýmkoli uhlím. Mizerný topič to vždy sváděl na kvalitu uhlí. Podle odstínu barvy kouře poznali zkušení topiči a fírové i na jaké uhlí se jede. Na kovářské uhlí případně prach se špatně jezdilo. I tak u nás byly lokomotivy "Prachárny" které jezdily výhradně na podřadné prachové uhlí a přitom se světle šedým kouřem (když se to umělo). (Příspěvek byl editován uživatelem mirek55.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2492 Registrován: 7-2017 |
Tahle diskuse mi vyvolala vzpomínku na šumperského strojvedoucího Jaroslava Březinu (R.I.P.), který jednou dával k lepšímu své zážitky ze služby na lok. 534.03 na trati z Dolní Lipové do Javorníka. Přes Pomezí je skoro stejně vražedné stoupání jako přes Ramzovou a jeden čas měl smůlu na topiče, kteří zkrátka nebyli schopni ten kotel ukočírovat. A když už konečně pořádného topiče dostal, tak si pro změnu na něho stěžovala šumperská správkárna, která na jeho mašině nestačila měnit propálené roštnice. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Prý snad dokonce i popelníky, ale to už přece jen považuju za strojvůdcovskou latinu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3124 Registrován: 7-2005 |
ad 354.0 - stavy dle ředitelství - za 01 a 12/1927 stejné, změna k 12/1928 řsd Praha Jih - 27 / 26. řsd Praha Sever - 24 / 23, řsd Plzeň 27 / 27, řsd H.Králové 25 / 24, řsd Brno - 25 / 24, řsd Olomouc - 17 / 18, řsd Bratislava - 0 / 0, řsd Košice - 0 / 3 V roce 1927 u řsd Praha Jih byly ve výtopnách Nymburk, Masarykovo nádraží a Tábor. Jedna se občas objevila i v Nuslích a správa provozu v Čerčanech měla 354.098 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 8-2017 |
hank: nebude to celá latina? Na Pomezí je to z Lipové slabé 3 km, na Ramzovou nějakých jedenáct...Jestli topiči nezvládali Pomezí, co teprv tu Ramzovou? Nebo to byli topiči určení jen pro jízdu z kopce? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10898 Registrován: 4-2003 |
mirek55:Správný topič si poradil s jakýmkoli uhlím. Pěkně kecáš. Ani správný topič by si neporadil s uhlím, které hoří takovým zvláštním způsobem. Podivné lesklé uhlí, jehož vzorek mám dodnes schovaný doma. Uhlí které plamenem sice docela hořelo, ale vydávalo málo tepla a nakonec se rozteklo na roštnicích a muselo se nakonec jako ztuhlé vymlátit kladivem. Roštnice byly téměř kaput. Stalo se to někdy před cca patnácti lety na zlíchovské BS 200. Ten den topili jiní, tak jsem prostě měl chuť a náladu si vzít z tendru vzorek . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 648 Registrován: 9-2006 
|
Potvrdíte mi následující údaje: 459.005 Kolín 1985 EP 1000, č.3591, Kolín Autor: E.Vacník V době pořízení fotek se fotograf nacházel na stanovišti E669.1 (foceno během jízdy). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10899 Registrován: 4-2003 |
Bafy:459.005 Kolín 1985 Platí li údaj 1985, jedná se o neskutečnou škodu ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1580 Registrován: 3-2006
|
Bram - takhle podivně se chovalo mastné spékavé hodně struskovité uhlí z Donbasu, mělo lehkou strusku, která se brzy tavila. Bylo celkem dobré do výhně, drželo žár uvnitř ale dost se ta struska lepila na materiál v ohni. Při celém dni práce jsem musel tak asi co hodinu tahat ze dna výhně spečenej "koláč". Ta doba by i odpovídala, měl jsem ho pár metráků a byl jsem docela rád když pak už měl poděbradskej uhlíř zase kovářskej antracit. Kamnům to moc nechutnalo a dokážu si představit jaký čurbes to dokázalo dělat v peci . |