| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 05. 07. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 05. 07. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2518 Registrován: 7-2017 |
Bilbo 218: Proč myslíš, že byl na nápravě kameraman osobně? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1180 Registrován: 5-2002 
|
Lidi od 01.202 jsou takoví hrozně fajn, opravdu sehraní a přitom fakt otrlí - protože vlézt za jízdy do rámu mašiny, to bych se já teda vážně neodvážil (přitom si myslím, že mi kuráž nechybí - třeba kdysi před dvaceti lety mě tady někteří peskovali za to, že jsem na trati bez trolejí prolezl z boudy do tendru na uhlí).
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3928 Registrován: 5-2002 
|
A na šachtách se prý snad kdysi kropilo taky, a to tam, kde hrozily výbuchy prachu (metan kropením nezaženete) Anebo také nekropilo - viz Důl Nelson v roce 1934.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 6-2006 |
Handlovské a novácké uhlí je z hlediska hořlavin poměrně dosti odlišné. Novácké je sirný šunt proti handlovskému. Je pravda, že zbytky na roštu mohly vypadat stejně. Popelové složky jsem moc neporovnával. Není tolik času, abych študoval. Kyselina sírová na energetických kotlích nevzniká stejně, jako při její průmyslové výrobě cestou přes oxid sýrový, ale reakcí oxidu siřičitého s již "vyrobenou" kyselinou siřičitou reakcí vodních složek spalin s oxidem siřičitým. Blahé paměti to znamenalo, že z komína nesměly jít spaliny s teplotou nižší než cca 115 °C. 105 bylo úplné minimum. A ještě drobnost k: Aha. Tak nic, no. Všechna ta teorie byla zřejmě k ničemu Je nutno rozlišovat mezi provozním měřením a měřením pro konstrukční účely. To druhé se v depech nejspíš nedělo. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 6-2006 |
A na šachtách se prý snad kdysi kropilo taky, a to tam, kde hrozily výbuchy prachu (metan kropením nezaženete) K výbuchům je náchylnější hnědouhelný prach. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1584 Registrován: 3-2006 
|
Na šachtách se kropilo, protože prach ( ať už uhelnej nebo třeba moučnej ) je v určité koncentraci ve vzduchu výbušnej. Stejně tak se zvlhčuje uhlí při dnešní strojní těžbě. Ta důlní voda s prachem a drobnými kousky uhlí je pak čerpána na povrch do kališť, kde kaly postupně vysychají a buď se s nimi dá přímo topit (na Ostravsku jsme kalům na otop říkali bída ) anebo se z nich lisují černouhelné brikety. No a v kovářské výhni se dá kropením trošku pomoct když je k dispozici jen nespékavé uhlí - třeba dnešní polák. Páni uhlobaroni si totiž myslí že když mají separát černouhelného hrášku 5 - 20 mm, tak že to do kovářských výhní bohatě postačuje a nehledí na vlastnosti uhlí. Kovařina by prostě měla být spékavá, pak se dobře dělá, uhlí drží žár uvnitř a na vršku jsou jen krátké ostré plamínky. Když mám nad uhlím ve výhni plamen patnáct centimetrů vysokej, vím že ho spálím dvakrát až třikrát tolik a udělám míň práce, protože to špatně hřeje ( žár je nad uhlím a ne v něm ). Nebo když je uhlí hodně plynaté, je to podobný problém. Takové se prostě nejen kropí, to se prostě musí přikládat přímo namočené ve vodě. Co je skvělé uhlí do pece mašiny, to je naprosto nevhodné do kovářské výhně a naopak to platí úplně stejně. Dost kovářů proto, že je čím dál obtížnější dostat se k dobrému kovářskému uhlí ( pytel s nápisem "kovářské uhlí" opravdu nezaručuje vždy vhodnost ) přešlo postupně na práci na koksu, na plynové pícky anebo pokud se jim to vyplatí tak na indukční ohřev. Ale to je jenom taková odbočka od parních mašin. ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1585 Registrován: 3-2006
|
Na tendru jsem si uhlí pokropil v létě a když bylo sucho a bylo v něm spousta prachu - abych nebyl jak černoch ale jenom jako mouřenín, aby prostě neprášilo při topení ale hlavně aby člověk neměl plný oči mouru při jízdě po uhlí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1765 Registrován: 7-2017 |
Pročpak si topiči kropí během jízdy uhlí v tendru? Ano, aby se neprášilo. Ale ono v tendru za deště také zmokne. Staří dědci zjistili, že při mokrém uhlí jim mašina nějak více vaří. Bylo to změnou atmosférického tlaku v době deště, nebo po dešti? No jo, ale proč jim to mokré uhlí lépe vařilo i za pěkného počasí? Pak vědečtí odborníci zjistili, že ne jen elektrolýzou, ale i při vysoké teplotě dochází k rozkladu H2O na prvek hořící a podporující hoření. Možná se nechá někde "vygooglit" i vyvinutý motor, kde se jako palivo používá voda. Nevím proč se takový motor již dávno nevyrábí. Dnes jsou známé motory do kterých se k palivu navíc vstřikuje pro zvýšení výkonu H2O. Jen mi nejde na rozum, zda hasiči požár hasí, nebo podporují v hoření ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . U těch mazutek jedni chemici tvrdili, že únikem páry (vyteklým olovníkem) do rozpáleného prostoru topeniště, kde probíhalo intenzivní hoření paliva, došlo k prudkému rozkladu na vodík a kyslík, čímž vznikla výbušná směs, která podpořila destrukci zařízení. Nevím, zda je tato zpráva dohledatelná. Třeba ji někdo v nějaké kopii vlastní. Druzí chemici to prý popírali. Kde je tedy pravda? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 12-2007 
|
mirek55: Správne,do motorov sa vstrekuje voda. Ale nie kvôli tomu, že by sa voda mala rozkladať na vodík a kyslík, ale preto, že sa pri kompresii odparuje, čím odoberá teplo zo spaľovacieho priestoru a vďaka tomu je možné nasať viac vzduchu. Toto riešenie sa spopularizovalo za druhej svetovej vojny, keď spojenecké bombardéry, kopcom naložené bombami, prekračovali maximálnu vzletovú hmotnosť a vďaka tomuto riešeniu sa dokázali odlepiť od zeme. Vtedy to dostalo pomenovanie tuším forsáž. Neskôr sa do popredia najmä v automobilizme dostala obmena tohto systému, kedy sa už ale nevstrekovala voda, ale dusík a to je to dobre známe nitro. Ale to som odbočil od ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") (Příspěvek byl editován uživatelem Trepko.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2519 Registrován: 7-2017 |
 Kovářmirek:"Dost kovářů...přešlo postupně na práci na koksu, na plynové pícky anebo pokud se jim to vyplatí tak na indukční ohřev." Je to sice OT, ale tohle mě taky zajímá: Já jsem si vždycky myslel, že kovář potřebuje uhlí (nebo koks - zkrátka uhlík) kromě teploty i kvůli redukčnímu prostředí. Třeba proto, aby ze rzi (= kysličníků a jiných sloučenin železa) dostal zase čisté železo. Nebo to ve výhni takhle nefunguje...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3930 Registrován: 5-2002
|
Dnes jsou známé motory do kterých se k palivu navíc vstřikuje pro zvýšení výkonu H2O. Toto riešenie sa spopularizovalo za druhej svetovej vojny, keď spojenecké bombardéry, kopcom naložené bombami, prekračovali maximálnu vzletovú hmotnosť a vďaka tomuto riešeniu sa dokázali odlepiť od zeme. A proto to podle všeho poprvé použili za války Němci v motorech Daimler-Benz montovaných do Messerschmittů :-). Pravda, ve směsi s etanolem. I vstřikování oxidu dusného do nasávaného vzduchu je z té doby - zařízení označované jako GM-1.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 12-2007
|
Johny11: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") dík za doplnenie, to som netušil |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 8-2018 |
Tepelný rozklad vody na prvky probíhá při tak vysokých teplotách, jaké se v ohništi nevyskytnou ani náhodou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2521 Registrován: 7-2017 |
Aviatik 27: Teoreticky by se ale na explozivní směsi (CO, vodík, metan...) mohl rozkládat i topný olej... Nějaké pojednání k tomu bylo v 90. letech v časopisu Železnice a později na internetu, kde byla ta hypotéza i vyvrácena. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1586 Registrován: 3-2006
|
Dědek Hank - není to úplně tak, při hoření ve výhni vzniká jednak struska, všelijaké sirné a uhlíkové kysličníky a to všechno se se rzí a oxidy železa a dalšími nečistotami mění na okuje. Ty okuje pokryjí povrch ohřívaného materiálu a při vytažení materiálu z ohně je dobré je odklepnout nebo odškrábnout , to je prostě opal, odpad, kdyby tam zůstaly,( při kování jich sice většina odpadne ale některé zůstanou ) zakovaly by se pak do materiálu, čímž by ho mohly znehodnotit nejen povrchově. U kovářské výhně se trochu hůř reguluje oxidační či redukční prostředí než třeba u plamene autogenního hořáku. Dá se říct že většina času ohřevu je to prostředí oxidační - dávám do ohně nadbytek vzduchu, potřebuji tam mít zhruba 1 400°C v nejteplejším místě. Až při přivření vzduchové klapky nebo při snížení otáček ventilátoru se to prostředí mění na redukční, ale to je jen krátce před dosažením optimální kovací teploty ( je různá pro různé druhy ocelí ). Ono vlastně to hoření uhlí či koksu ve výhni je oxidační proces. Notabene kdybych nechal materiál v ohni déle, včas ho nevytáhl nebo nepřivřel včas vzduchovou klapku, shořelo by mi ve výhni i to železo - oblíbené "prskavky" kovářských učedníků a pokusníků. V kovářské výhni se prostě rez změní na okuje. Z prorezlého materiálu se ta rez nedá změnit zase na čisté železo a mnohdy se takový materiál po ohřátí a pokusu o překování prostě rozsype pod kladivem. Uhlí nebo koks se ve výhních používá hlavně proto, že dokáže dosáhnout při malé spotřebě správnou teplotu na kování. Dokud se neznalo a nepoužívalo černé uhlí, kovalo se spoustu staletí na dřevěném uhlí byla ho ale značná spotřeba. Dřevěné uhlí se dnes používá převážně při ohřevu barevných kovů. Hnědé uhlí je pro kovářskou práci skoro nepoužitelné - nízká teplota, hodně síry, spousta popela. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2522 Registrován: 7-2017 |
Kovářmirek 1586: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2520 Registrován: 7-2017 |
Trepko: jestli se tehdá vstřikování chladiva říkalo forsáž nevím, ale dnes se forsáží myslí naopak vstřikování paliva do výstupní roury. To první německé zařízení mělo značení MW 50. GM-1 pak byl určený k větší "výškovosti" právě kvůli bombardérům protivníka. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Pjp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3070 Registrován: 12-2005 |
Pánové, vstřikování vody pro zvýšení výkonu se dá použít nejen u pístového motoru, ale i u proudového či derivátů, ostatně viz řada M601 a princip, fyzikálně, je ohlazení vstupujícího vzduchu a následně je to podle příslušných diagramu a příslušných fyzikálních záležitostí, celé. Ostatně odpařování vody ve válci je dost nedobrá věc a děje se to tam občas, bohužel následuje devastace (nikoliv destrukce) motoru ... Akorát je tam chyba, že se zvyšuje tepelné namáhání motoru, takže omezení doby použití u všech typů. Jinak u pístových motorů se uvádí, že cca 5% chlazení jde za palivem. Ostatně těch podílů na chlazení je tam víc, ale to už je něco jiného. Pavel |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2596 Registrován: 9-2009 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1587 Registrován: 3-2006
|
Ještě k těm mazutkám a výbuchům kotlů obecně - mám dojem že tu teorii o vzniku výbušné směsi při vniknutí páry z vytaveného olovníku do rozhicované pece lokomotivy vyvrátil před nějakými roky tady na pokecu mimo jiné i Ivan Šnábl ( Zlá nudle 2 ) blahé paměti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2308 Registrován: 9-2006 |
Kovářmirek: to bylo zde: https://www.k-report.net/discus/archiv2009/28/623-archiv-26.html Obsáhlý a fundovaný článek o příčinách nehod 555.3... byl také před několika lety ve Světě železnice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 8-2017 |
Ráno 28.6.2020 ve Valašském Meziříčí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 6-2015 |
Pane Kuřil, mohl by jste mi prosím poslat na chrochtik@chrochtik.cz ten výkres lopaty?. Samozřejmě pouze pro osobní potřebu, neb ten scan zde je rozmazaný. Je zajímavé ta zjednodušená rukojeť , u starších "Kytar" byla dřevěná a velice dobře ergonometricky tvarovaná, u novějších pak postranice rukojeti s zakulaceného plechu a rukojeť vlastní jest z tvarové příčky dřevěné a rovněž k postranicím přinýtovaná. Ten typ z roku 1947, který je na výkresu nebyl nejideálnější, právě z hlediska ergonometrie, ono totiž, když na širokém topeništi (486.0, 464.1- pouze z vlastní praxe) potřebujete rychle přikládati ke stěnám usnadní vzít rukoje ť lopaty tak, že její postranici máte mezi prostředníkem a prsteníkem ruky, což v případě zobrazené lopaty s plochou železnou postranicí není nic moc, anžto se zařezává do ruky. Tento způsob držení umožňuje obzvláště u lokomotiv s krátkým prostorem mezi topnými dvířky a uhlákem (převážně tendrovky) pracovat s lopatou efektivně bez velkých nápřahů a udělovat uhlí příslušnou rychlost a úhel pouze zápěstím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 2-2007 
|
Úzké koleje na jihozápadní Moravě = Železnice Plná Páry
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 9-2017 |
Zdravím, mám na Vás znalejší otázku ohledně provozu „nulkových němek“. Otázka zní, kolik strojů se dožilo dejme tomu posledních pěti let jejich provozu, resp. kde. Poslední stroj 0259 byl sice zrušen 15. 5. 1973 v České lípě a jiný mě známý stroj 010 (předloha mého modelu od Roca) 12. 10. 1972 asi v Nymburce, nicméně z fotografií a dalších materiálů mi přijde, že se přelomu desetiletí „dožilo“ jen pár strojů, sloužících navíc pouze ve specifické oblasti. Bližší údaje o vyřazování či posledním typickém území "výskytu" se mi najít nepodařilo. Ptám se z hlediska historické přesnosti, protože ji na našem kolejišti ztvárňujícím první polovinu 70. let máme a rád bych věděl, jak moc velká „rarita“ to v té době byla. Uvažoval jsem o náhradě „kremákem“, nicméně nemám to srdce se ji zbavit, přeci jen to byla moje první velká česká parní lokomotiva… Vím, že bych mohl dost údajů zjistit v pátém díle Encyklopedie železnic, nicméně tuto knihu doma nemám a do Prahy se mi do Národní technické knihovny vláčet nechce, dovnitř se pouští jen 1000 lidí a mimo jiné nechci zabírat místo někomu, kdo tam fakt potřebuje ze studijních důvodů. Díky za odpovědi a přeji hezký den… |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2528 Registrován: 7-2017 |
Vážňák 19: Ze 185 ks kořistních lok. 555.0, které tu zůstaly po válce, se jich jako uhelných dožilo zrušení 47 ks, 25 lokomotiv bylo odprodáno koncem 50. let do Bulharska, Rumunska a Jugoslávie, ostatní byly přestavěny na mazutky. Ze 100 ks lok. 555.02xx dodaných v l. 1962-63 ze SSSR k přestavbě na mazut jich 6 nebylo přestavěno a byly zrušeny jako uhelné. Masové vyřazování lok. 555.0 i 555.02 začalo v r. 1968, před tím rokem jich bylo bez přestavby na mazut zrušeno jen 6. Rok 1970 jich přežilo už jenom 12. Jako poslední byly v České Lípě zrušeny 555.0129 (+03/73) a 555.0259 (+05/73). V r. 1972 byly zrušeny stroje č. 10 (Č. Lípa), 13 (Bohumín) a 95 (Č. Lípa), v r. 1971 7 ks, v r. 1970 13 ks, v r. 1969 20 ks. Kromě uvedených dep byly rušené uhelné lokomotivy ještě v Přerově, Ostravě, Liberci a Děčíně. Některé byly přestavěny na vytápěcí kotle. Jestli chceš k jejich životopisům víc, dotaž se na konkrétní čísla. Pokud jde o vypůjčení knih, zkus meziknihovní výpůjční službu. V Encyklopedii lokomotiv díl 5 ale jsou jenom data rušení, o přidělení do služeben tam není nic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2529 Registrován: 7-2017 |
Ještě stručný životopis předlohy modelu - lokomotivy 555.010 podle databází pánů Pavla Korbela a Josefa Motyčky: Vyrobena v Plzni (1497/1943) jako 52.6671. 10/45 Podmokly, 04/48 Most, 06/55 Nymburk, 01/57 Děčín, 04/57 Most, 08/58 Žatec, 09/58 Most, 02/59 Děčín, 11/60 Kralupy, 08/65 Liberec, 04/70 Č. Lípa, zrušena tamtéž 12. 10. 1972, 01. 03. 1973 převedena na kotel K 558. Známé tendry: 930.254 a 930.290. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 929 Registrován: 9-2008 |
Červnové jízdy na Kolešovce v režii 414.096 video |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 552 Registrován: 10-2005 |
dědek_hank: " Kromě uvedených dep byly rušené uhelné lokomotivy ještě v Přerově, Ostravě, Liberci a Děčíně. " Prosím pěkně k tomu Liberci jeden dotaz; byly nasazovány i na 041? Nebo byly i někde jinde v okolí? Nedávno jsem pro známého digitalizoval a čistil VHS s překopírovaným 8mm filmem z rodinného výletu do Vojic snad v roce 1957 a tam je záběr, jak stojí s autem na přejezdu a čekají na vlak. Zachyceny jsou dva vlaky, nákladní právě s přípřeží němky s typickým tendrem (ale nevím jak odlišit, zda je to 555.0 nebo 1) a čtyřkoláku a osobní s ušatou 354.1, které, pokud vím, byly v HK. Ta Němka zde mne dost překvapila. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2530 Registrován: 7-2017 |
Viajero 552: Liberec (a podřízená strojová stanice Turnov) posílal v těch dobách němky např. do Všetat a Prahy, do Hrádku nad Nisou a Vanďáku a dále přes Jedlovou do Lípy i do Děčína, do Rynoltic na postrky, do St. Paky, do Frýdlantu a Černous (tam i osobáky a viděl jsem fotku sunuté osobní soupravy vozů Bam Višňová - Černousy s 555.0 ze 60. let). Ale asi mohly jezdit i jinam. "...s přípřeží němky s typickým tendrem (ale nevím jak odlišit, zda je to 555.0 nebo 1)..." Jestli to byl Wannentender z půlky cisterny, tak to 555.1 ČSD určitě nebyla. "...s ušatou 354.1, které, pokud vím, byly v HK." V Hradci měli podle záznamů P. Korbela v roce 1957 2: 354.1220 a 222. Jinak byly leckde po 1 - 2 kusech a některé se dost toulaly, tak se dá těžko říct, že by pro některou výtopnu byly typické. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3935 Registrován: 5-2002
|
sobní s ušatou 354.1, Odkud máte, prosím, výraz "ušatá" pro řadu 354.1. Pokud vím, tak tahle řada nikdy usměrňovače kouře ("uši") nikdy neměla. Ten je spojen, domnívám se, že výhradně, s řadou 464.0, zvanou též "bulík" a v jihozápadních Čechách "krasin". (Vím, že obecně se krasin říkalo řadě 456.0, ale je to podobné jako se štokry a bugatkami v "Bulharsku"). Pokud má mašina na filmu uši, není to 354.1, pokud ne, tak by mne zajímal původ tohoto označení.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1462 Registrován: 1-2010 
|
Johny11 - usměrňovače kouře jestli si dobře pamatuji měly stroje 354.1220-234 foto například zde http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=galerie&id=5073 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 554 Registrován: 10-2005 |
Johny11: "sobní s ušatou 354.1, Odkud máte, prosím, výraz "ušatá" pro řadu 354.1. Pokud vím, tak tahle řada nikdy usměrňovače kouře ("uši") nikdy neměla. Ten je spojen, domnívám se, že výhradně, s řadou 464.0, zvanou též "bulík" a v jihozápadních Čechách "krasin". (Vím, že obecně se krasin říkalo řadě 456.0, ale je to podobné jako se štokry a bugatkami v "Bulharsku"). Pokud má mašina na filmu uši, není to 354.1, pokud ne, tak by mne zajímal původ tohoto označení." To ušatou prosím dejte do těch uvozovek. Samozřejmě jsem neměl na mysli 464.0,1. Ale několik, viz výše, "ušatých" všudybylek bylo a zrovna nedávno mi v emailu přistálo jedno krásné foto takové krasavice z LD HK. Na tom filmu se zaměnit nedala. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 555 Registrován: 10-2005 |
Byl, takže 555.0. Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2533 Registrován: 7-2017 |
Sláva, už kolem ní není oblak páry tam, kde nemá... Ale to video je zřejmě nesprávně exponované, na tmavých plochách nejsou vidět vůbec žádné detaily. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3936 Registrován: 5-2002
|
Ale několik, viz výše, "ušatých" všudybylek bylo Mohu poprosit o sdílení do e-mailu? To musela být hodně velká rarita a zřejmě nějaký pokus (?) některého depa nebo dílen při hlavní opravě. Děkuji předem.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3210 Registrován: 11-2006 
|
Johny11: zřejmě nějaký pokus (?) některého depa nebo dílen při hlavní opravě Jestli máte stále na mysli řadu 354.1, tak si račte všimnout na odkazu, co dal Sato hned pod vaším příspěvkem, že takto ty mašiny vyjely už ze Škodovky pro SŽ během války.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2535 Registrován: 7-2017 |
Johny11: "Ale několik, viz výše, "ušatých" všudybylek bylo Mohu poprosit o sdílení do e-mailu? To musela být hodně velká rarita a zřejmě nějaký pokus (?) některého depa nebo dílen při hlavní opravě. Děkuji předem." Omyl, to byly dvě série lokomotiv 47 Lo 1 354.1220 - 229 (Škoda 1110 - 1119/40) pro BMB/ČMD z roku 1940 a 47 Lo 2 z roku 1941 - původně 354.1217 - 1221 pro SŽ, po r. 1945 převzaty ČSD a přečíslovány na 354.1230 - 234 (Škoda 1289 - 1293/41). Ty mašinky z výroby vypadaly takhle a v 60. letech některé dostaly i ploché dyšny. (Výkres je z přepřevratového Modeláře, číslo a ročník už nevím, a pravděpodobně pochází od Miloše Kratochvíla.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Mirek_2037
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 5-2012 
|
Raritou je, že dokonce malé usměrňovací plechy, pravděpodobně z některé Němky, měla v roce 1966 mašinka 354.1183. Ale moc ji to neslušelo a také dlouho nevydrželo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2536 Registrován: 7-2017 |
Ještě tovární snímek lok. 354.1224: (Zdroj snímku: Karel Zeithammer - Česká stavba parních lokomotiv 2.) Nevím, proč nedostala úplně novou řadu. Byla by si ji zasloužila. Ve srovnání s poslední sérií 3 Lo 13 z r. 1938 (354.1210 - 219) jenom stručný popis konstrukčních změn zabral 9 stran textu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 7-2017 |
Tu 354.1183 pamatuji v Kolíně v roce 1965. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 9-2017 |
dědek_hank 2528: Děkuji za odpověď, takhle mi to stačí. Můžeme říci, že jistým způsobem to rarita byla, nicméně ne až taková, aby na kolejišti v 70. letech neměla co dělat. 534.0 posledních sérií taky byly ve stejné řadě jako první blafouny z 20. let a nikdo jim novou konstrukční skupinu "napařit" nechtěl. Ty stroje byly pořád v základu totéž co jejich předchůdci, jen byly designem a konstrukcí sjednoceny s ostatními moderními stroji. Jak by řekl automobilista, prošly "faceliftem". Tohle mě potěšilo taky. Když si člověk vzpomene na "fajfku" z JHMD, když mu jednou na sedmatříce netěsnila ucpávka, jak po dojezdu a ošetření stroje letěl do dílny, jestli by mu ji nevyměnili, tak tady to působilo pravým opakem. Snažil bych se to nějak co nejrychleji opravit už jen kvůli viditelnosti, kdy z dostupných videí musela lokomotivní četa z budky občas vidět totální kulový... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 556 Registrován: 10-2005 |
dědek_hank: "J Nevím, proč nedostala úplně novou řadu. Byla by si ji zasloužila. Ve srovnání s poslední sérií 3 Lo 13 z r. 1938 (354.1210 - 219) jenom stručný popis konstrukčních změn zabral 9 stran textu." Tyto stroje měly maximální rychlost 80km/h, nebo jinou? Díky. Škoda, že se žádná nedochovala, vypadaly zajímavě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 152 Registrován: 8-2017 |
Via: 90 km/h. Vypadaly zajímavě, ale narozdíl od předchůdkyň se úplně nepovedly. Takže "shora" nebyl zájem je uchovat a tudíž se ani nedožily doby, kdy by je někdo mohl zachránit "zdola". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 557 Registrován: 10-2005 |
registrovaný_jk: "Via: 90 km/h. Vypadaly zajímavě, ale narozdíl od předchůdkyň se úplně nepovedly. Takže "shora" nebyl zájem je uchovat a tudíž se ani nedožily doby, kdy by je někdo mohl zachránit "zdola"." Děkuji. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2540 Registrován: 7-2017 |
Těm "mikádovitým" tendrovkám ze 40. let s vysoko položenými kotly, nízkými komíny a parními dómy, které vznikly konstrukčním vývojem starších lokomotivních řad - šlo o lokomotivy 354.1220-234, 524.13, 423.0171-231 a 433.0 - se ve srovnání s jejich staršími předchůdkyněmi ne tak moderního střihu vytýkal nedostatečný parní prostor a náchylnost ke strhávání vody do válců, zvlášť na kopcovitých tratích s častými zlomy nivelety. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 12-2005 |
Na netu je problém dopátrat se nějakých aktuálních informací, proto pokud se zde nachází někdo znalý, rád bych věděl, jaká je situace na půdě zprovozňování parních lokomotiv v ČR a jak jsou na tom některé donedávna provozní stroje z hlediska šancí na brzké zprovoznění. Je mi známo, že se zprovozňují 365.024, 422.002, 433.025, 434.2315 a 433.001, tam se asi nic nezměnilo a vše směřuje k radostnému konci, ale netuším, jaká je situace u 475.101 a také u 556.0298. A pokud jde o tu druhou skupinu, zajímalo by mě, zda se budou v nejbližší době opět zprovozňovat 423.009 a 464.008, případ 433.002, ale i 464.102 je celkem známý. Předem díky za jakékoliv info. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1216 Registrován: 8-2015 |
RU Pereslavl parní zahradní vláček 750 mm: https://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&pto=a ue&rurl=translate.google.com&sl=auto&sp=nmt4&tl=cs&u=https://gram ho.com/media/2300570392204794099&usg=ALkJrhiGd_eqka9mgY47QUO1zncB GIK63g |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 6-2010 |
751040: Ještě se také opravuje Němka, 555.0186. U 556.0298 snad byla zastavena oprava už před pár lety. 464.102 by se také měla opravovat, ale u NTM bych byl s jakýmkoliv jasným závěrem dost opatrný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 9-2017 |
Fabec: "751040: Ještě se také opravuje Němka, 555.0186. U 556.0298 snad byla zastavena oprava už před pár lety. 464.102 by se také měla opravovat, ale u NTM bych byl s jakýmkoliv jasným závěrem dost opatrný." ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]")
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 6-2010 |
A ještě jsem zapomněl na 328.011, ta by se měla také začít opravovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 9-2017 |
475.101 se převezla do Lužné na opravu, zřejmě vyžaduje opravárenský zásah, který jinde neudělají/neumí. (Novo)Tendr jsem naposledy před drahnou dobou viděl jako hotovou skříň bez laku, jak ten pokročil, nedokážu říct... Štokra 0298 by víceméně stačilo sestavit, jedinou překážku ve zprovoznění by asi představoval tendr, jež je podle mého bez těžké opravy alá 935.0136 od 475.101 nepoužitelný (nevím jistě, třeba má stěny dobrý a blbě vypadá jen z venku). Další možnost, jak se vypořádat s tendrem, by bylo "na hajzla" štípnout 935.2532 od 0506... 423.009 je prý v Lužné na dílně. Co vím, má poškozenou pec, kterou v Lužné opravit nemůžou, takže ho můžou jedině rozebírat a připravit pro vývaz kotle, který se bude muset opravit jinde. Stav bulíka 008 je mi neznámý. Ještě mimo zmíněné stroje parostrojní spolek Mikádo dělá ve svém volnu a ve spolupráci s externími firmami na papouškovi. Kotel by už měl být OK, teď řeší pravou přítokovku a nešťastný pád pravítek a křižáku, kde se měla údajně udělat nová ojnice (je to jen doslech, za pravdivost neručím) a opravuje se parní stroj. Mohli by to zvládnout do konce roku, docela jim to jde od ruky... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 7-2017 |
Tendr od 556.0298 byl špatný už před 24 lety, kdy dojezdil. To to letí... Ve Vršovicích měli pro něj do budoucna schovaný záložní. Ten je aktuálně spojený s 556.0271. Na rozsah opravy při opravě k 271 se mne ovšem neptejte. To nevím. Další tendr řady 935.2 je u 498.112, ale ani u něj si iluze o jeho stavu nedělám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2934 Registrován: 7-2003 
|
Vážňák: "Štokra 0298 by víceméně stačilo sestavit, jedinou překážku ve zprovoznění by asi představoval tendr, jež je podle mého bez těžké opravy alá 935.0136 od 475.101 nepoužitelný (nevím jistě, třeba má stěny dobrý a blbě vypadá jen z venku). Další možnost, jak se vypořádat s tendrem, by bylo "na hajzla" štípnout 935.2532 od 0506..." Co jsem viděl naposledy 556.0298, tak byl problém u zrezlé budky. Stav z podzimu 2019, jak je na tom teď netuším. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 268 Registrován: 3-2013 |
ZAUJÍMAVÉ ČÍTANIE .... "Deník Zdopravy.cz přináší rozhovor s jedinou strojvůdkyní parních lokomotiv v tuzemsku. Rozhovor vyšel v interním magazínu pro zaměstnance ČD Cargo Cargovák, deník Zdopravy.cz jej přetiskuje s laskavým svolením společnosti." ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 9-2017 |
Vrbam: "Vážňák: "Štokra 0298 by víceméně stačilo sestavit, jedinou překážku ve zprovoznění by asi představoval tendr, jež je podle mého bez těžké opravy alá 935.0136 od 475.101 nepoužitelný (nevím jistě, třeba má stěny dobrý a blbě vypadá jen z venku). Další možnost, jak se vypořádat s tendrem, by bylo "na hajzla" štípnout 935.2532 od 0506..." Co jsem viděl naposledy 556.0298, tak byl problém u zrezlé budky. Stav z podzimu 2019, jak je na tom teď netuším."
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 8-2017 |
Tady je tedááá odborníků...Vy se o to starat, tak už jezdí fšechno... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3229 Registrován: 11-2006
|
Jo jo, pánové mají rentgenové oči a vidí to jako hurvínek válku. Nebo taky podle hesel "dejte mi lidi a já to udělám" případně "samo se to udělalo".![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 9-2017 |
E499001: "Jo jo, pánové mají rentgenové oči a vidí to jako hurvínek válku. Nebo taky podle hesel "dejte mi lidi a já to udělám" případně "samo se to udělalo". " třeba zrovna tady na fotce nevypadá nějak extrémně zrezlá http://www.zeleznicnipoklady.cz/produkt/556-0298/
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 443 Registrován: 7-2017 |
RE: "310097". . . . Dík za krásný článek, ta paní ví o čem mluví, má mou poklonu. Jinak, když už se zde medituje o tom. jak sestavit z dostupných částí provozuschopného "Štokra", vzpomenul si na jeden úsměvný zážitek s tímto strojem. Konkrétně(jako vždy) 041. Vzpomínal jsem vozbu Os. vl. 2802 ze Žiliny s tímto strojem. Pro nedostatek "Bobin" jsme tento vlak měli dá se říct dokonce pár týdnů v zimě v turnusu . Problém byl v tom, že vlak měl časy i rychlost stavěné na "Bobinu". Pro nás bylo otázkou cti dodržet jízdní časy. Při překročení rychlosti "Štokra" okolo 90 km/hod došlo ke zvláštnímu jevu. Pojezd, kotel lokomotivy i tendr seděl na kolejích jako přibitý, ale kabina lokomotivy se kývala mocně ze strany na stranu. Z pohledu na nehybný kotel a "tančící" kabinu jsme měli náramnou psinu. Tento jev ustal, pokud rychlost klesla pod 80km. Pro jistotu jsem ale při odstavení v depu krom jiných závad dopsal žádost "kabinu lokomotivy na rám připevnit". Když se dělmistr otázal , při jaké rychlosti se to nejvíc projevuje, raději jsem mu odpověděl, že od 70 do 80 km. hod . Ještě k té nedávno propírané události ohledně uhlí "Handlu". Stále mi vrtalo v hlavě, čím bylo tak zvláštní. Nakonec jsem si přece jen vzpomenul. Bylo to v době kruté zimy, tedy i uhelné krize. To "uhlí" nebyla kostka, nebyl to ani ořech, ale hrách. Bylo to z nouze do depa dodané energetické uhlí, vhodné možná tak pro elektrárnu, tedy naprostý šunt a proto všechny ty problémy s ním. . . . . . . . . |