Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Rychlodráha Praha - letiště - Kladno (PraK) » Archiv diskuse Rychlodráha Praha - letiště - Kl... do 10. 02. 2017

Archiv diskuse Rychlodráha Praha - letiště - Kl... do 10. 02. 2017

dolů

autor	příspěvek
Brr	Čtvrtek, 02. února 2017 - 09:17:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3123 Registrován: 5-2002	Já myslel že Praha 6 bude blokovat každou povrchovou variantu. Přesně tak, a proto Sucholův návrh považuju za nesmysl. nás plánovanými ešusy Jo ešusy. Až bude ta rychodráha dostavěná, tak už budou ešusy dávno ve šrotu. A i kdyby náhodou ne (jako, že by v životnosti předčily i žabotlamy), tak jich je stejně tak akorát na současný provoz. Linka na Kladno by spotřebovala hodně vozidel navíc a ta by se musela vyrobit. Tak by se vyrobila tak, že by tohle zvládla. Jak by si na takové trati vedl panter? Mimochodem, v tom Německu (kousek vedle, v Porúří) prakticky zjistili, že koncepce patrových vozidel pro S-bahny moc vhodná není a nasazení patráků na S1 odmítli. Zato s patry byli od začátku spokojeni na regionalexpresech. Možná i tohle je cesta, jak naložit s ešusy.
honzaklonfar	Čtvrtek, 02. února 2017 - 09:24:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 6-2016	Brr: Ohledně patrových jednotek s německými soudruhy mimořádně souhlasím - dost často v tom jezdím Pakliže "SE" vyrobí střídavé/dvousystémové jednotky s více hnanými nápravami, pak těch 35 promilí vadit nebude. Ale "SE" je hajzl, a možná se šprajcne
Bram	Čtvrtek, 02. února 2017 - 09:48:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6881 Registrován: 4-2003	Tak a ještě přimět SŽDC, aby dělala patřičně vysoká nástupiště (550 mm nad TK je málo) a bude klid .
Hajnej	Čtvrtek, 02. února 2017 - 10:35:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12931 Registrován: 5-2002	Brr: není potřeba vymýšlet problémy tam, kde nemusí být. Nebo čím by se lišil S-Bahn v Praze od toho ve Stuttgartu? Já jsem tedy z formulace "tunel jen pro směr dolů, před jehož horním portálem" vyrozuměl, že ten pětatřicetipromilovej padák bude ještě pod širákem - a protože mám za dobu své praxe nastřádány jakési představy o tom, jak vypadá snížená adheze, tak jsem reagoval tak, jak jsem reagoval...
Suchol	Čtvrtek, 02. února 2017 - 12:21:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 323 Registrován: 5-2016	Drak: ... Já myslel že Praha 6 bude blokovat každou povrchovou variantu. Zkusme tedy celý problém rozebrat. 1) Je jasné, že ve starých Dejvicích vadí dva úrovňové přejezdy a 2. kolej se nevejde (muselo by se bourat). A že když tudy byl navržen průtah povrchové dvoukolejky, bylo to pro P6 nepřijatelné. Předpokládám ale, že pouhá elektrifikace by se sem vešla a průjezd vlaku by měl menší hluk (i při zvýšené frekvenci by byl hluk přijatelný). Přejezdy je možné odstranit výstavbou jižních napojení obou slepých ulic s tím, že by se zřídilo i MÚ křížení U Přechodu-Proboštská (tech. možná je lávka i podchod). Ptám se tedy - je na takovém řešení jednokolejného úseku něco objektivně závadného? 2) Zbývá řešit 2. kolej, která zde musí vést raženým tunelem, a je pro směr dolů. Podle mě je optimální řešení se strmou západní rampou od křížení s ul. Za Zahradnictvím (kde by měla být lávka pro pěší) a se zhruba vodorovnou krátkou východní rampou (a vých. částí tunelu) před podchodem Spojená-Kanadská. Zdá se, že by to mělo být provozně přijatelné. 3) Předpokládám, že ochrana proti hluku je ve zbývajících úsecích Veleslavín-Dejvice řešitelná a bude zřízena lávka U Zámečku-Alžírská. Je pak nějaký objektivní důvod, pro který by mohl někdo "blokovat" výstavbu takto řešené, převážně povrchové trati?
Aleš_Liesk.	Čtvrtek, 02. února 2017 - 12:57:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4598 Registrován: 9-2011	Důvod "my jsme vám před volbama slíbili všechno v tunelu" je vysoce objektivní . Teda, když je to zrovna potřeba
Dj_cargo	Čtvrtek, 02. února 2017 - 13:12:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 11-2005	Brr: "Samozřejmě, "v případě potřeby" by se tam bangle s manipulákem neprotáhla. Ale ta se tam už drahnou dobu neprotahuje ani teď." Ale protahuje.
P_v	Čtvrtek, 02. února 2017 - 13:38:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1686 Registrován: 5-2002	Jestli patrák pro S-bahn není vhodný, pak to ale nutně znamená, že chybějící kapacita v patře se musí roztáhnout na více vagónů. Může nastat problém u 200m nástupišť, kam se dvoješus vejde, ale dva čtyřvozové pantery už ne.
Suchol	Čtvrtek, 02. února 2017 - 14:01:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 325 Registrován: 5-2016	Kolik potřebují?
P_v	Čtvrtek, 02. února 2017 - 15:15:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1687 Registrován: 5-2002	Ešus má 310 míst k sedění, panter 241. Aby se zachovala kapacita, bude třeba 4 vozový panter. Když má 3 vozová souprava 80 m, tak 4 vozová bude mít 107 m. A to už je přes míru... Nicméně ono se jistě dospěje k tomu, že se cestující prostě o 1/3 víc namačknou, nebo o 1/3 se odkýblují do auta, že.
Hroch	Čtvrtek, 02. února 2017 - 19:02:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11419 Registrován: 8-2004	P_v: "Nicméně ono se jistě dospěje k tomu, že se cestující prostě o 1/3 víc namačknou, nebo o 1/3 se odkýblují do auta, že." honzaklonfar: "Ohledně patrových jednotek s německými soudruhy mimořádně souhlasím" Já si naopak dovolím nesouhlasit. Reagovat na Suchola považuji za ztrátu času. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
honzaklonfar	Čtvrtek, 02. února 2017 - 20:56:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 6-2016	Hroch: Právě jsem přijel 8864 a musím na svém tvrzení trvat. Výstup některých cestujících z "patra" prodlužuje pobyt ve stanicích a zastávkách v řádech desítek vteřin. Pravda, ty jednotky zato nemohou... Když jede náhradní žabotlam, tak se vystupuje rychleji.
P_v	Čtvrtek, 02. února 2017 - 21:43:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1688 Registrován: 5-2002	Čím to že v největší železniční velmoci jezdí na esíčku třeba tímhle a patra jim nevadí. Vždyť na takový zásadní poznatek, že patra zdržují, by měl přijít už dávno. https://de.wikipedia.org/wiki/SBB_RABe_514
honzaklonfar	Pátek, 03. února 2017 - 05:29:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 6-2016	Po svých drobných zkušenostech s OBB musím konstatovat, že rozdíl mezi jejich cestujícími a našimi je poněkud propastný... Navíc zmíněná jednotka bude mít (dle dvojice sběračů) poněkud jiný odpich, že? Nicméně klidně budu jezdit našimi ešusy dál, na 171 je těch promilí pomálu
Mladějov	Pátek, 03. února 2017 - 09:58:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9542 Registrován: 3-2007	No udělejte si, Honzo, výlet do Švajcu, teď je to i vlakem za pár kaček. Odkazované jednotky jezdí v 8 či 12 vozech našvihané mezi největšími městy Švajcu a asi by se jim odpovídající klasika äni nevešla k peronu. Komfortní, dost místa, i velmi příjemné fičury v interiéru (třeba v patře kruhový stůl a okrouhlá lavice jako v českých bufetových vozech)..jel jsem s tím několikrát. Moc pěkné (a ještě částečně ze Studénky ) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Brr	Pátek, 03. února 2017 - 10:13:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3125 Registrován: 5-2002	Argumenty byly právě to, že je moc velký počet cestujících na jedny dveře. Mnohem lepší mi připadá mít jednotky se třemi dveřmi na délku vozu, jako v Japonsku. Nicméně jestliže se šetřilo na délce nástupišť, tak to nebude. Patrák zkoušeli na S1 v Porúří v letech 1995 - 1996. Tehdy tam jezdily soupravy 143 + Bx+ABx+Bxf. V tu dobu na RE přišla i nová patra, tak jedno nasadili na S1 připojené k té třívozovce. Nicméně rozdíl oproti Praze je, že tam ty S-bahnové soupravy měly opravdu malou kapacitu. OT: Nevím, jaký je rozdíl mezi cestujícími u ÖBB a ČD, ale po roce pobytu v Porúří a i po zkušenostech s mladými německými cestujícími u nás jsem dospěl k názoru, že mezi Němci je podstatně větší množství prasat, než u nás. Ale dráhy ten svinčík po nich důkladněji uklízejí. (Příklad: DD Hbf - DD Neustadt: přijel RE, z něj se vyvalila banda ožralků, co tam nechali hromadu flašek. Průvodčí ve spěchu - obrat asi 10 minut - procházela vlakem, ale stejně ty flašky nacpala do koše. Pak nasednutí do Os v Žitavě, ten tam měl tehdy na obrat asi hodinu a půl. Průvodčí a strojvedoucí seděli v salonu a kecali a koukali na protější stolek, kde ležela použitá jízdenka. Asi tak.)
honzaklonfar	Pátek, 03. února 2017 - 12:25:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 6-2016	Mladějov: Trochu se na tom kupodivu pracuje. Ale do osobáků to nebude - když se zadaří, tak snad jen na "poslední míli" (známý jel vlakem do Švajcu na lyže a byl VELMI spokojen). A já bych jeho cestu rád kopíroval. Brr: Myslím, že jsem české cestující na 171 NEOZNAČIL za prasata. Hodí se na ně spíš označení MOBILNÍ MANIACI... Vstávají pozdě, na schodech balí sluchátka, nebo dopisují "důležité" SMS/TWEETY. Tím ZBYTEČNĚ zdržují výstup/nástup a prodlužují pobyt ešusu ve stanici/zastávce. Znovu opakuji, že já to vydržím, ale v našponovaném grafikonu 20/10 ve špičce to problém je.
Mladějov	Pátek, 03. února 2017 - 12:37:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9547 Registrován: 3-2007	Staronové lůžko do Curychu přes Linec a Bmz v sezoně k tomu ? Tam jsou právě ty zajímavé ceny z ČR, pokud se to koupí dost dopředu(a cestování po vlastním CH díky různým síťovým jízdenkám taky v pohodě). Jo, Vláďa mne jinde sjel, jak se vám prý vysmívám se Švýcarskem - holt hůl se vždycky najde.
David_jaša	Pátek, 03. února 2017 - 13:45:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3010 Registrován: 5-2004	Brr: Tak ještě je ten recept na hodně cestujících a hodně dveří ala Spacium nebo ta výše odkazovaná DB 430: jednotka s krátkou vzdáleností otočných čepů, širokými mezivozovými přechody a veškerou výzbrojí nad nebo pod prostorem pro cestující - tak se maximálně využije plocha daná délkou jednotky a průjezdným průřezem pro prostory pro cestující. V našich podmínkách - pro perony 550 mm nad TK - by něco podobného šlo udělat taky, jen by to muselo mít prolamovaný interiér a maximálně dvě dveře na bočnici.
Brr	Pátek, 03. února 2017 - 14:11:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3126 Registrován: 5-2002	Dobře. Já jsem tu nechtěl rozpoutat diskusi pro vs. proti patrákům, to měla být spíše poznámka na okraj. Hlavně podle mě fakt nemá cenu navrhovat trať podle toho, "aby tam neměl problémy ešus", když pro jiná vozidla by trať s třicetipromilovými sklony problém nepředstavovala.
Mladějov	Pátek, 03. února 2017 - 14:54:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9551 Registrován: 3-2007	Brr: OK. Jen jako poznámku bych k těm dveřím dodal, že dveře mají být tak široké,aby mohli nastupovat pohodlně bez strkání dva lidi vedle sebe, což v Ešusu moc nejde, ale třeba nejen francouzské příměstské jednotky (patrové) takové dveře mají.
mot	Pátek, 03. února 2017 - 14:59:23
Neregistrovaný host 109.81.210.51	Otázkou je, zda by se vyplatilo vyvíjet pár kusů jen pro tuto trať. V případě použití jinde by byly předimenzované.
honzaklonfar	Pátek, 03. února 2017 - 15:34:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 6-2016	Tu diskusi o ešusech na Kladno jaxi inicioval materiál SŽDC k modernizaci té trati - ešus je na titulní stránce... A byl i v předchozích vizualizacích (s těmi polykarbonátovými tunely).
Honza7887	Pátek, 03. února 2017 - 15:43:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2875 Registrován: 8-2010	honzaklonfar: Ano, ale troufám si tvrdit, že až bude rychlodráha tak ty ešusy už budou v České Třebové na "hřbitově" a možná bude fungovat Hyperloop mezi Prahou a Brnem Praha-Ruzyně, Olomouc
Hajnej	Pátek, 03. února 2017 - 16:31:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12938 Registrován: 5-2002	ML: holt hůl se vždycky najde V daném případě spíš "vůl se vždycky najde" (míněn V42)... Brr: pro jiná vozidla by trať s třicetipromilovými sklony problém nepředstavovala 30 promile nepředstavuje problém leda tak pro metro. Pro normální vlak se to dá skousnout leda v podobě krátkýho hupu, na kterej vletí už rozjetej - to ale není případ Buštěhradky přes Dejvice.
David_jaša	Pátek, 03. února 2017 - 16:49:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3011 Registrován: 5-2004	Pro normální vlak se to dá skousnout leda v podobě krátkýho hupu, na kterej vletí už rozjetej - to ale není případ Buštěhradky přes Dejvice. To snad záleží na dimenzích pohonu a brzd, nebo ne? Proč by měl mít se 3 i více % třeba Panter, který má +- půlku váhy na hnaných nápravách a v případě nouzového brzdění si pomáhá kolejnicovými brzdami (jak jejich účinkem, tak odhrnováním bordelu z kolejnic)?
Vláďa42	Pátek, 03. února 2017 - 16:50:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1270 Registrován: 9-2009	Hele, Hajnej... co jsem ti zas proved?
Hajnej	Sobota, 04. února 2017 - 00:31:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12942 Registrován: 5-2002	DJ: Proč by měl mít se 3 i více % problém třeba Panter Protože to bude houby zrychlovat. V řekněme 80 km/h sežere už pouhé udržení rychlosti nějakých 7 kW/t, což není až zas tak málo...
Brr	Sobota, 04. února 2017 - 10:52:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3127 Registrován: 5-2002	až bude rychlodráha tak ty ešusy už budou v České Třebové na "hřbitově" Tak. Ono na vizualizaci mohou dát buďto nějakou futuristickou malůvku nebo fotku něčeho, co už existuje. 30 promile nepředstavuje problém leda tak pro metro. A já právě S-bahn považuju za takové skorometro. Viz třeba ten Stuttgart - kdyby tam neměli těch 35 promilí, tak by některé stanice byly kilometr pod povrchem. Aneb - co dělají Němci jinak, že jim to funguje, a u nás by to nefungovalo? Tím jejich tunelem jsem se vezl, a neměl jsem pocit, že by se to nějak vleklo.
Drak	Sobota, 04. února 2017 - 20:13:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1651 Registrován: 10-2002	Suchol: S prostorem U Přechodu-Proboštská má Praha 6 jiné představy.
Suchol	Sobota, 04. února 2017 - 21:30:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 334 Registrován: 5-2016	Dneska je tam historicky vzniklé jednokolejné drážní těleso, které může dobře fungovat dál a cyklotrasa může vést souběžně vedle v málo frekventovaných ulicích (v místě, odkud je vyfocen obrázek, by měl být podchod a zamezeno přecházení). A druhá kolej pro směr dolů může jít krátkým tunelem, ve zvýšeném sklonu v horní polovině objízdného úseku (zbytečně to tady vyvolalo debatu, o stoupavosti drážních vozidel). Všude jinde mezi Svatovítskou ul. a Veleslavínem se dvoukolejná trať vejde na stávající drážní pozemek. SŽDC proto nemá objektivní důvod stavět tady nějaký dlouhý a nákladný dvoukolejný tunel. Přání městské části nemůže zdůvodnit podstatné zdražení a prodloužení stavby a následné zvýšené provozní náklady z veřejných peněz, které by použitím dlouhého dvoukolejného tunelu vznikly. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.)
Bobik	Sobota, 04. února 2017 - 22:09:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3563 Registrován: 7-2011	Brr: " A já právě S-bahn považuju za takové skorometro." Právě! JE to skorometro a jsou na to dimenzovaný vozidla. Třeba náš Ešuš by jim to tam nezvládl z úplně stejnýho důvodu, z jakýho by to nezvládl i tady. Není na to dimenzovanej. Suchol: " A druhá kolej pro směr dolů může jít krátkým tunelem, ve zvýšeném sklonu v horní polovině objízdného úseku (zbytečně to tady vyvolalo debatu, o stoupavosti drážních vozidel)." Obávám se, že to zbytečnou diskusi nevyvolalo, protože právě hodnota toho zvýšenýho sklonu je podstatná. A podstatná je proto, protože se o tom uvažuje jako o normální, běžné železniční trati, na které budou provozována normální, běžná drážní vozidla (bez ohledu na eufemismy, kterými se to nazývá). A to, že by se ona kolej ve zvýšeném sklonu provozovala převážně ve směru dolů, není relevantní.
Suchol	Neděle, 05. února 2017 - 00:43:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 336 Registrován: 5-2016	Bobik: Pražský úsek trati 120, kde se vyskytuje typický sklon 25 ‰, má tu výhodu, že má i objezd po t.122, kde je jen 16 ‰. Dejvická trať bude nejspíš využívaná převážně nebo výhradně Eskem, kde jsou krátké vzdálenosti zastávek, tj. potřeba vozidel s dobrou akcelerací, tedy i stoupavostí. A síť Eska se bude časem doplňovat novými úseky uvnitř uzlu, kde použití vyšších sklonů bude nezbytné. Přitom tady jde jen o krátký úsek na jedné koleji a jízda po nesprávné tady bude výjimkou (slovo "převážně" to moc nevystihuje). Takže myslím, že obavy jsou přehnané, i kdyby se ten sklon blížil k přípustným 40 ‰.
mot	Neděle, 05. února 2017 - 00:57:57
Neregistrovaný host 109.81.210.170	Schovat celou trať pod zem je správné řešení. Jen tak se lze vyhnout různým komediantským spolkům a ekoteroristům a jejich (bez)myšlenkovým pochodům.
Bobik	Neděle, 05. února 2017 - 10:43:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3566 Registrován: 7-2011	Suchol: "tj. potřeba vozidel s dobrou akcelerací, tedy i stoupavostí." Hmm - a máme je? mot: "Schovat celou trať pod zem je správné řešení. Jen tak se lze vyhnout různým komediantským spolkům a ekoteroristům a jejich (bez)myšlenkovým pochodům." Jo, jasně - a kvůli těm kašparům i dobudoucna platit zvýšený náklady na provoz a údržbu. Ale hlavně že se vyhnem tomu, co se mělo udělat už dávno - poslat je do a nenechat se vydírat menšinou.
Wagon	Neděle, 05. února 2017 - 11:13:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1308 Registrován: 12-2007	Bobik: A jak to poslání do chcete zajistit? Podívejte se, jak dlouho už Suchdolští nebo Dolnochaberští blokují Pražský okruh. Bude to už pomalu dvacet let. V ekonomice hraje svou roli také faktor času, pokud se budu s někým dvacet let hádat, tak ničeho nedosáhnu. Je lepší poněkud vyšší investice, která bude uskutečněna v relativně krátké době než až za dvacet let, ve kterých bude zablokován jakýkoliv rozvoj. A pokud se týká nákladů na provoz a rozvoj, trať by měla být o pár set metrů kratší. Myslím si, že doprava v tunelu zase není řádově dražší než doprava na povrchu.
mot	Neděle, 05. února 2017 - 11:13:57
Neregistrovaný host 109.81.210.132	No vidíte. A až zase někdy přijde "letošní" zima, tak to bude bezúdržbové. Bude-li (to já nevím), výškový rozdíl řešen právě v tom dlouhém tunelu, odpadne spousta problémů s adhezí a počasím. To, že tito ekoškůdci měli být už dávno "někde", o tom žádná. Viz zatím poslední pokus v HK. Ochránci kaštanové aleje, kterou stejně každý rok Klíněnka.
Hroch	Neděle, 05. února 2017 - 12:25:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11424 Registrován: 8-2004	Bobik: Rovněž se mi nelíbí vynakládání miliard navíc jenom kvůli pár řvounům. Na druhou stranu pokud má SŽDC úkol modernizaci realizovat, tak jí s ohledem na stanoviska EIA a potřebu ÚR nic jiného asi nezbyde. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Suchol	Neděle, 05. února 2017 - 14:06:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 5-2016	Hroch: Jaká stanoviska EIA? Vždyť pro dlouhý ražený tunel pod zástavbou Ořechovky nic takového není. SŽDC bude plnit úkol beztak postupně, celý záměr Praha-Kladno je už rozdělen. Stávající stanovisko EIA může být využito jen pro výstavbu mimo prostřední úsek Dejvice-Veleslavín, na jehož stáv. niveletu jdou krajní úseky napojit. V něm může být přes staré Dejvice v prvním kroku elektrifikována dnešní jednokolejka a v jeho zbývajících částech s elektrifikací doplněna na stáv. pozemek 2. kolej (k tomu nová EIA není třeba). Teprve v druhém kroku by se optimálně přistavěl krátký jednokolejný tunel vč. napojení pro druhou kolej a k tomu by novém procesu EIA mohly být i jiné varianty, třeba i s přestavbou na dlouhý tunel. Pro rozhodnutí o stavbě dlouhého drahého tunelu SŽDC nemá objektivní důvod.
Dali	Neděle, 05. února 2017 - 14:14:41
Neregistrovaný host 88.103.75.56	Ad Wagon: To co uvádíte je přesně to, jak bohužel většina chytrolínů na městech a úřadech neuvažuje. Ti amatéři neví, co je časová cena peněz. Soukromý investor si dobře spočítá, zda je lepší ze začátku víc investovat a stavbu urychlit nebo se roky dohadovat s nějakými šašky a mezitím se zvýší ceny staveb, pozemků, atd. Jenže takové úvahy po těch amatérech, co na městech a úřadech sedí, nemůžete chtít. To vyžaduje kvalifikaci a odvahu ta mnohdy chybí ...
Drak	Neděle, 05. února 2017 - 15:24:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1652 Registrován: 10-2002	Čistě technicky, ve studii proveditelnosti 2/2015, která počítá se železnicí v současné stopě, je sklon z Veleslavína naším směrem 29,751 ‰ na 791m v částečně hloubeném tunelu a částečně povrchovém zakrytém úseku. To je někam zhruba po to zahradnictví, kde chce Suchol strmou rampu do tunelu. Nevím kolik je tam sklon dneska, ale vycházím-li se z toho, že Veleslavín bude zahlouben a trať bude klesat stejně nebo víc než dnes, tak to místo rampy bude níž a tudíž by nemuselo mít strmý sklon.
Hroch	Neděle, 05. února 2017 - 17:45:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11427 Registrován: 8-2004	Suchol: "V něm může být přes staré Dejvice v prvním kroku elektrifikována dnešní jednokolejka a v jeho zbývajících částech s elektrifikací doplněna na stáv. pozemek 2. kolej (k tomu nová EIA není třeba)." Co příspěvek, to perla. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Suchol	Neděle, 05. února 2017 - 18:01:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 338 Registrován: 5-2016	Drak: Výkres st.Veleslavín v SP15 je zřejmě ze starší studie s tunelem ve stopě stávající trati a omylem tam nechali ten sklonovník (v situaci úseku 1 je kolem teplárny povrchový úsek, tj. stávající trať, která je v tom místě o cca 16 m výš). Byla by ale trochu dražší možnost ten starý záměr (zahloubení ve stávající stopě) v zásadě použít (ale stačila by menší hloubka) od Veleslavína až někam k ul. Za zahradnictvím, kde by se nivelety obou kolejí rozdělily. Směr Dejvice by pokračoval podobným klesáním, od hřbitova raženým tunelem v jižnější stopě, podešel stoku v ul. Na Ořechovce a již jen mírným klesáním (jen kvůli odvodnění) by se dostal k portálu před mostkem přes cestu Spojená-Kanadská. V opačném směru by byla jen 1 kolej, tj. bez bourání, a ten zhruba vodorovný úsek by byl podél ul. Nad Bořislavkou. Event. by se ten zahloubený úsek mohl uzavřít do tunelu/galerie a na stropě udělat cyklostezku mezi ul. Nad Bořislavkou a Veleslavínskou (P6 by měla kus tunelu i cyklostezku a ražený tunel by byl jen tam, kde je objektivně třeba). I takové řešení by bylo mnohonásobně levnější než dlouhý dvoukolejný ražený tunel.
mot	Neděle, 05. února 2017 - 18:39:52
Neregistrovaný host 109.81.210.187	Jak píše Hroch:
PeHo	Pondělí, 06. února 2017 - 13:32:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 6-2016	Hajnej: Nevím, co jste se učili na vaší ZDŠ, ale na té naší jsme se učili především to, že aby proud vůbec proudil, tak musí být uzavřen elektrický obvod - neboli kromě cesty tam (od mašiny k vozům) po kabelu musí existovat ještě cesta zpátky, a ta jde po kolejnicích. Tak vysvětlovat mi, co je podmínkou vzniku proudu, fakt nemusíte. Vaše výroky jako "plus teče tudy a plus jinudy" jsou podle mě na vyhození z fyziky na ZDŠ a alibistické řeči o tom, že se o tom může na rozdíl od ETCS psát blbě, protože proudu rozumí každý, jsou k zasmání. Na narážky ad personam reagovat nebudu.
Mladějov	Pondělí, 06. února 2017 - 13:42:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9562 Registrován: 3-2007	Vaše výroky jako "plus teče tudy a plus jinudy" jsou podle mě na vyhození z fyziky na ZDŠ No já se tady vždycky dost bavím, když přijde nějaký formální chytač za slovíčka a začne známkovat dlouholeté diskutéry (třeba z fyziky), aniž tuší, kdo ti kritizovaní jsou, jaké mají vzdělání a co dělají. "Plus teče tudy a mínus jinudy" je docela normální řečí mezi lidmi elektřinou se živící a to, představte si, od elektrikáře přes elektroniky po akademiky. Fyzikálně to není přesné, zato to je úsporné a rychlé vysvětlení, kterým lidi z oboru rozumějí. Vítejte v realitě. Jen se tak zamýšlím, co by tak Hajnej dneska asi dělal, kdyby propadl na základce díky PeHovi z fyziky ? Politiku ?
Aleš_Liesk.	Pondělí, 06. února 2017 - 14:50:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4609 Registrován: 9-2011	PeHo: milej zlatej, ale tady nejsme na hodině fyziky (a ani češtiny, byť se mi občas otvírá nůž v kapse) a účelem není panu učiteli ukázat, že vím, jak funguje elektrický obvod, ale předat informaci lidem, kteří o elektrice něco vědí a použití slangu jim nevadí, ba naopak, přispívá k lepšímu pochopení podstaty věci, o které v dané diskusi jde. Samozřejmě, pokud by byla diskuse s elektrotechnickými laiky o tom, co to je elektrický proud, co je elektrické napětí, el. obvod atd., pak by se elektrikářský slang velice pravděpodobně nepoužíval. Jo a kdybyste v diskusi o ETCS použil zdeúřední slang, tak by vám to (asi) nikdo nevytýkal. Jenže je rozdíl mezi slangovou mluvou a říkáním nesmyslů.
Hajnej	Pondělí, 06. února 2017 - 15:23:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12946 Registrován: 5-2002	PeHo: výroky jako "plus teče tudy a plus jinudy" jsou podle mě na vyhození z fyziky na ZDŠ To mi teda vysvětli, jak je možný, že mě z tý fyziky nejenže nevyhodili, ale naopak poslali na fyzikální olympiádu, kde jsem tři járy vyhrával pražský kola a ve čtvrťáku se dostal až na mezinárodní? Asi pro ně to Tvoje "podle mě" nebylo směroplatný... Mimochodem, na vejšce nám říkala fyzikářka, že se páni normovači dosud (= 80. léta) nebyli schopni dohodnout, jaké sloveso se vlastně pojí s elektrickým proudem - jestli proud prochází, protéká, teče, jde nebo co vlastně dělá...
Borovička	Pondělí, 06. února 2017 - 19:07:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7694 Registrován: 5-2002	Fyzikářky na vejšce (FEL) ale fyzice tak nějak moc nerozuměly, natože elektrice .-)
Hajnej	Pondělí, 06. února 2017 - 20:21:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12948 Registrován: 5-2002	Borovička: Fyzikářky na vejšce (FEL) ale fyzice tak nějak moc nerozuměly, natože elektrice Já teda nevím, koho (a kdy) jsi měl Ty, ale já si na tu naši rozhodně stěžovat nemůžu...
Brr	Pondělí, 06. února 2017 - 21:53:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3129 Registrován: 5-2002	Paní doc. Věra?
Glagol	Pondělí, 06. února 2017 - 22:36:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 10-2006	Chlapi, vy mi ale dáváte Na internetu tykám každému, starému či mladému. Stejně nechť každý chová se ke mně samému.
Bobik	Úterý, 07. února 2017 - 06:37:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3568 Registrován: 7-2011	Vidíte blbouni, to máte z toho, že vám nestačí sedm tříd základky. Já vo eletrice vím akorát že není vidět a bolí to, což jsou znalosti k přežití naprosto dostatečné...
00_Hex	Úterý, 07. února 2017 - 16:21:28
Neregistrovaný host 94.112.103.97	"jestli proud prochází, protéká, teče, jde nebo co vlastně dělá..." taky může zabíjet
Cogwheel	Středa, 08. února 2017 - 09:06:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4490 Registrován: 1-2012	Někdy jen kope - to taky není příjemné.
Pražák	Čtvrtek, 09. února 2017 - 22:09:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 152 Registrován: 12-2007	Dali: Ti amatéři neví, co je časová cena peněz. Soukromý investor si dobře spočítá, zda je lepší ze začátku víc investovat a stavbu urychlit nebo se roky dohadovat s nějakými šašky a mezitím se zvýší ceny staveb, pozemků, atd. Jenže takové úvahy po těch amatérech, co na městech a úřadech sedí, nemůžete chtít. Omlouvám se, jsem opravdu jen amatér, ale nestalo se poměrně nedávno, že ceny stavebních prací vlivem krize naopak podstatně klesly? A když stavbu zpomalím, nemůžu ušetřit třeba na úrocích, protože místo z úvěru budu moct financovat z běžných příjmů? A pokud v budoucnu ceny porostou, neporoste tak nějak podobně i můj příjem? Zkuste mi to prosím jako profík vysvětlit. Děkuju.
Wagon	Čtvrtek, 09. února 2017 - 23:27:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1333 Registrován: 12-2007	Pražák: Pokud něco nepotřebuji, tak je možné, že si rád počkám, a věc si koupím později. Jsou-li ale např. mladí manželé okolo 30 let, tak je pro ně lepší si pořídit let hned, než třeba až za 10 let, kdy sice budou mít našetřeno na byt, ale žena už nebude moci mít děti. Jestliže chci rychlou železnicí vyřešit problém jak s dopravou mezi Prahou a Kladnem, tak i s dopravou na letiště, nemohu čekat třeba dalších 20 let, než si vydobudu stavební povolení, ale realizuji raději dražší variantu, např. proto, že po zlepšení dopravy na pražské letiště mohu očekávat také více turistů, anebo, že najdu uplatnění pro lidi z Kladenska. Podle mne je naprosto nepřijatelné, že se má např. vysokorychlostní trať do Brna začít stavět až v roce 2050. V té době bude už více než polovina pracujících v důchodovém věku, spojnice z Berlína do Vídně nebude pro Němce nebo Rakušany přes Prahu vůbec zajímavá. Také Vy nebudete čekat se stavbou rodinného domu nebo s koupí auta dvacet let, i když by se ceny za dvacet let mohly snížit. A to je ta cena času.
Pražák	Pátek, 10. února 2017 - 08:31:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 12-2007	Jenže pomíjíte několik dost zásadních ale. Hlavní je nemožnost na začátku odhadnout, jak dlouho povolení pro jednotlivé varianty budou trvat, a bez toho to nijak nespočítáte. Samozřejmě zpětně je jednoduché být generálem. Mimochodem, jak dopadli ti mladí, co si kupovali byty u Ekospolu? A nic ve zlém, ale jestli chcete do něčeho investovat miliardy, musíte mít trošku pádnější argumenty než "mohu očekávat víc turistů", kterých je za prvé v Praze už teď až moc a za druhé nevěřím, že si někdo rozmyslí cestu sem jen kvůli neexistenci vlaku na letiště, "uplatnění pro lidi z Kladenska" - oni ho snad dnes nemají? A stran té VRT, když neexistuje ani shoda, jestli ji vůbec potřebujeme, viz vedlejší vlákno, tak to je docela těžké...
Buštěhradka	Pátek, 10. února 2017 - 09:31:25
Neregistrovaný host 83.208.56.193	Lidi z Kladenska ho dnes mají, ale v jakém stavu trať je, jak malá je propustnost, žalostné soupravy, to je vše jen důsledek čekání "na Godota". A to Vám přijde v pořádku??
Wagon	Pátek, 10. února 2017 - 11:00:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1334 Registrován: 12-2007	Pražák: Stoprocentní shoda na něčem prakticky není u ničeho. Samozřejmě, kdybyste lidem řekl, že jim vykouzlíte dvojnásobné příjmy při současných cenách, tak možná dosáhnete téměř stoprocentní shody. Pokud se týká povolení k výstavbě dopravních staveb, můžeme analogicky vidět, jak dlouho to trvá, než se podaří překonat odpor místních radnic a aktivistů např. u Pražského okruhu nebo dálnice D 3. Vzhledem k tomu, že Praha 6 je dost velká městská část a s výjimkou Strany zelených jsou všichni zastupitelé proti povrchové variantě železnice mezi Dejvicemi a Veleslavínem, lze čekat opravdu velký odpor, který by mohl trvat několik desetiletí. Pokud se týká letiště v Praze, to, že není spojeno s centrem kolejovou dopravou je jeho velkým handicapem. A turisté nejedou pouze do Prahy, většina turistů zejména ze zámoří, pokud chtějí navštívit Česko tak prakticky musí použít pražské letiště, protože asi těžko letadla z USA, Číny nebo Sjednocených arabských emirátů přistanou na letišti v Karlových varech, Pardubicích anebo v Ostravě. Kladno je největší město Středočeského kraje a také leží nejblíž Praze. Vždy bude řada lidí z Kladna a okolí dojíždět do Prahy. Je vhodné, aby tito lidé použili kvalitní železniční spojení než spojení autobusem či IAD. Pokud se týká VRTek, dopravní experti jednoznačně potvrzují, že VRTky potřebujeme, alespoň v úseku Drážďany - Praha a Praha - Brno, a to vzhledem k tomu, že trať 090 do značné míry kopíruje toky řek Vltava a Labe a spojení mezi Prahou a Brnem vedené přes Českou Třebovou jednak není úplně nejrychlejší a jednak je trať už docela přetížená. Přes Česko vedou především dva mezinárodní dopravní směry - Skandinávie - sever Německa - Vídeň, Bratislava a Balkán a dále z Varšavy do Vídně a Bratislavy. Zejména ten první dopravní směr je velmi silný, o čemž svědčí kamiony na našich dálnicích. Takže VRTka ulehčí našim dálnicím částečně od kamionové dopravy.

Přejít z archivu 2017 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru