| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 11. 01. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 11. 01. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2473 Registrován: 7-2005 |
doporučuji MŽ ka.3464 mj převzetí zastávky Dolní Mokropsy do udržování žel.správy (stavba obcí v r.1933, návrh rozšíření) ka.3791 čj.63625 – nová stanice Dolní Mokropsy, projekt výhybny, jednání o úpravách na zastávce (1924-41), dokumentace |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2474 Registrován: 7-2005 |
a možná i.... ka.4064 čj.33753/1942 – rekonstrukce zastávky Horní Černošice – plánová dokumentace -ono je to tam takové katastrálně veselé tohle s tím souviset nebude ka. 4564 poděkování partyzánského štábu č.30 z Horních Černošic zaměstnancům ČSD pro úsek Zadní Třebáň-Černošice |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25617 Registrován: 5-2002 
|
Dík, mě by ale hlavně zajímalo, co se tam dělo po válce, minimálně do roku 1949. Protože podle těch leteckých snímků se staveniště po roce 1945 dost změnilo. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 599 Registrován: 12-2014 |
Zdravím, neporadil by někdo literaturu, kde se dají najít bližší informace o historii areálu dnešní zlíchovské výtopny? Na internetu se mi podařilo najít jen článek níže (časopis Pětka, říjen 2016), který bohužel neobsahuje zdroje. Také by mě zajímal areál vysočanské Pragovky, včetně využití jednotlivých prostor, kdyby někdo věděl. Díky ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 11-2017 |
Zdravim, na Aukru nabizim neco nepotrebneho ze sve zeleznicni knihovny: https://aukro.cz/borsig--stavitel-lokomotiv-6920899070 https://aukro.cz/ten-o-severn-drze-ferdinandov-6920901758 https://aukro.cz/osudov-vlak-6921053234 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2475 Registrován: 7-2005 |
ad Blanka - ohledně výtopny Zlíchov pravděpodobně neexistuje vhodná literatura. Nejsem si jistý, kdybych zde vysázel odkazy na archivní dokumenty k danému tématu, které jsem již prošel, že by to pomohlo. Byť podkladů je relativně dost, chybí třeba fotky či plány (stavební, polohopisných je dost) před rokem 1918. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7701 Registrován: 1-2007 
|
Ve vybavení železničních dílen 19. stol. jsem se setkal s tímto názvem: Egalisirbänke bis 240 mm Spitzenhöhe, příp. Egalisirbänke bis 400 mm Spitzenhöhe Věděl by někdo prosím, co to bylo za stroj nebo zařízení? Děkuji.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 7-2017 |
 BmbČ:"Ve vybavení železničních dílen 19. stol. jsem se setkal s tímto názvem: Egalisirbänke bis 240 mm Spitzenhöhe, příp. Egalisirbänke bis 400 mm Spitzenhöhe Věděl by někdo prosím, co to bylo za stroj nebo zařízení? Děkuji." Něco (Bank = lavice, stolice, "ponk") na "ostejnávání" něčeho. Srovnávačka? Protahovačka? Tloušťkovačka? Já nevím, většina z toho jsou spíš dřevoobráběcí stroje... Jak se to správně česky jmenuje, když to obrábí železo? A Spitzenhöhe by mohla být výška nebo rozteč středů? Nejsem strojař, tohle je otázka pro někoho, kdo zná klasickou strojařskou hantýrku 19. století, kterou používali za mlada naši dědci po návratu z vandru do Vídně ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") . Taky tam http://dingler.culture.hu-berlin.de/article/pj180/ar180068 byl nějaký obrázek, tak třeba to někomu něco řekne: Podle kontextu se to mohlo týkat nějaké operace při řezání závitů. A tady http://dingler.culture.hu-berlin.de/article/pj155/ar155029 šlo zase o zpracování hlavní ve zbrojovce. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 606 Registrován: 12-2014 |
Zdepa: Byla bych ráda za cokoli Zdá se, že velká část knížek o pražském industriálu výtopnu vůbec neregistruje... Ale je pravda, že zatím jsem hledala spíše zběžně, možná, že třeba v technické knihovně by se našlo více zmínek. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5822 Registrován: 6-2004 
|
Egalizér je jakýkoli jednotící nástroj (ne třídička), co něco zarovnává/jednotí na konkrétní rozměr/objem/hmotnost... Otázka je, co to bylo konkrétně v těch dílnách. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 956 Registrován: 9-2014 
|
Ponk - to sa používalo aj na Slovensku. V odbore stolárstvo, truhlárstvo. Jato pracovný stôl, dlhší ako obyčajne, aby sa na vrch mohli upoevniť aj dlhšie dosky. Na kraji mali zveráky, kde sa materiál upevnil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 7-2017 |
Dědek Hank, Statistik- mě z toho výrazu zas několikerým křížením vypadl paralelní (kopírovací) soustruh, tam by psk pasovaly i ty vzdálenosti, výšky hrotů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 7-2017 |
22michal: Asi ano, protože jinde (už nemám odkaz) jsem pak ještě našel, že Egalisirbank je speciální Drehbank a Drehbank je soustruh... A ta Spitzenhöhe bude zároveň i max. průměr soustruženého materiálu? |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5824 Registrován: 6-2004
|
Mně z toho pak taky vypadl paralelní soustruh. A je fakt, že Spitzenhöhe to potvrzuje. To je výška hrotu koníku nad ložem (polovina točného průměru). Soustruh s točným průměrem 800 mm teda musel bejt už pořádnej werk. Ale jestli šlo o dvouvřeteňák (i když je otázka, čemu Němci tehdy říkali paralelní soustruh), tak je to celkem pochopitelné. Proč jen tomu říkali egalizér... Napadá mě, jestli to nebyl soustruh na dvojkolí, ale to by zas ten točný průměr byl malý. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 7-2017 |
Hank- tam s tím mám trochu problém, v moderní době se u soustruhů uvádí max. průměr obrobku nad ložem, případně nad suportem (ten bývá nížší). Ale tady by to zavádělo spíš na vzdálenost od nástroje po osu obrobku, čili ekvivalent poloměru. Ale potom by těch 800mm (400 mm poloměr) bylo už docela hodně, takové průměry se u dřeva skládaly z kusů, u oceli točily na karuselech. I když- já jsem moc mladý na to, abych mohl tvrdit, že to před sto lety platilo tak jak dnes... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25623 Registrován: 5-2002
|
Předpokládám, že těchhle 100 pohledů na Česko znáte. By mě zajímalo, co je to tady v Malé Boleslavi za to bílé kolo u závory (??) přes vlečkovou kolej přes most? Nějaké návěstidlo? https://zpravy.idnes.cz/100-pohledu-na-cesko-034-/domaci.aspx?c=A 161201_092036_domaci_jj |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 7-2017 |
Protože je to až za řekou, není to zrovna malé. Na návěstidlo až moc velké. Most je v těch místech rozšířený. Tak mě napadá, jestli to nemůže být třeba nějaká výsypka pro nakládku na čluny? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 960 Registrován: 3-2006 |
Mně to zase připadá, že je to blíž (před řekou), jen stožár je schovaný za stromem / křovím, takže by to mohlo být nějaké distanční návěstidlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 7-2017 |
Distanční návěstidlo mělo červený terč. V návěstních předpisech z roku 1913 jsem nic podobného nenašel. Starší bohužel nemám... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 961 Registrován: 3-2006 |
No, ale mohla by to přece být i zadní strana toho terče, ta červená být nemusela. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 296 Registrován: 7-2017 |
Šoson: Těžko odhadovat vzdálenost od fotografa, perspektiva mi připadá zkreslená. Jestli to má být nějaký návěstní terč, připadá mi to obludně velké, a to i v případě, že to má krýt vjezd z vlečky do stanice. To okýnko by mohlo být pro osvětlování, pozice cca odpovídá, ale jestli je to pohled zezadu, kde je lampa? Při pohledu zezadu by měla být vidět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 7-2017 |
Kdyby to bylo návěstidlo v popředí, tak by zaručeně překrylo výdřevu mostu v pozadí. Kdežto mě připadne, že výdřeva mostu je v celku až po konec oblouku, který vytváří most nad řekou. Tak bych asi hlasoval za to, že je to relativně velký objekt, který se nacházel až za řekou, A k němu vede jakoby další paralelní pole mostu, které končí u tohoto objektu, dále nad řekou (směrem k fotografovi) už nemá pokračování. (Příspěvek byl editován uživatelem 22michal.) |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3757 Registrován: 4-2009 
|
To okýnko by mohlo být pro osvětlování, pozice cca odpovídá, ale jestli je to pohled zezadu, kde je lampa? Neopírá se náhodou o strážní domek vlevo vedle spodních dveří? Strážník ji věšel až večer, k čemuž používal přechod před vrátky oplocení. Kdyby to bylo návěstidlo v popředí, tak by zaručeně překrylo výdřevu mostu v pozadí. Vždyť ji také kryje, stejně jako část příhradové konstrukce vlevo ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Přepočítejte si desky. Vpředu je vidět 4 až 5 desek a vzadu 4. V místě styku s deskou návěstidla však jen tři. Výšku příhradové konstrukce odhaduji na 4,3 m, její délka byla okolo 43 metrů. Dokážete si představit velikost objektu za vodou ve vzdálenosti přes 50 metrů, jež by se perspektivně vyrovnala výšce mostní konstrukce? Určitě jde o návěstidlo kryjící vjezd do stanice. Na snímku vidíme zadní stranu jeho desky, zřetelně je vidět nosná konstrukce (svislá tyč a 2 vodorovné plocháče). Pokračování svislé tyče zmizelo v zrnu negativu, stejnou kresbu najdete ve všem tmavém (např. tráva, zábradlí před horními dveřmi, stín pod střechou a v telegrafních sloupech). (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15512 Registrován: 5-2002 
|
Taky mi to přijde jako nějaký vjezd. V roce 1892, ze kdy má být fotka, takovéhle terče existovaly. Jo a je to určitě blíž než most, stejně jako můj předřečník to vidím podle výdřevy i příhradoviny. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 7-2017 |
NzO- já vím, že perspektiva je mrška, zvlášť na starém snímku. Ale stejně mi to pořád nesedí. Pouhým pohledem na rozchod kolejí bych řekl, že kdyby to byla opravdu deska distančního návěstidla, tak by měla v průměru přes dva metry. Navíc by opravdu musela překrýt místa ve výdřevě (zkusil jsme to naznačit do obrázky). Ze stožáru (a vůbec, nebývala distanční návěstidla na docela mohutném kamenném podstavci?) by snad bylo něco vidět, kdyby tam v popředí byl. A ještě mi pořád nesedí ta část mostu za řekou, kde je evidentně ještě nějaký prostor mezi kolejemi a levým nosníkem. Proč by dělali zbytečně široký most? (Příspěvek byl editován uživatelem 22michal.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 7-2017 |
A ještě jeden drobný poznatek- kdyby to opravdu bylo distanční návěstidlo v popředí, nebylo by až příliš nízké? Mám je zafixované asi tak, jak je srovnání na tomto obrázku: http://www.railian.com/historie/distancni.jpg (Příspěvek byl editován uživatelem 22michal.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15514 Registrován: 5-2002
|
22m: Pouhým pohledem na rozchod kolejí bych řekl, že kdyby to byla opravdu deska distančního návěstidla, tak by měla v průměru přes dva metry. ... A ještě jeden drobný poznatek- kdyby to opravdu bylo distanční návěstidlo v popředí, nebylo by až příliš nízké? Dáme-li ty dva poznatky dohromady, vyjde nám z toho, že je blíž než se na první pohled zdá, a proto je menší a vyšší. Obzvláště kdyby mělo být, tak by muselo být hrozně hluboko, mnohem hlouběji, než je vůbec hladina Jizery... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 297 Registrován: 7-2017 |
22michal: "A ještě mi pořád nesedí ta část mostu za řekou, kde je evidentně ještě nějaký prostor mezi kolejemi a levým nosníkem. Proč by dělali zbytečně široký most? " Já bych řekl, že se po něm i chodilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 298 Registrován: 7-2017 |
To mi taky nesedí. Jak je v tom místě vysoký násep hlavní trati resp. jak je vysoko pláň stanice nad hladinou Jizery? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 7-2017 |
Obzvláště kdyby mělo být, tak by muselo být hrozně hluboko, mnohem hlouběji, než je vůbec hladina Jizery... Prosím vysvětlení- pokud je to návěstidlo, tak by to vypadalo, že bylo až někde za "áčkovým" telegrafním sloupem, potom by mělo být menší. Mi to připadá, že předmětná věc je mnohem větší než deska distančního návěstidla, navíc bych prostě tipnul, že je kousek nad hladinou řeky. Proto bych hlasoval za něco, co nemá s železnicí nic společného. Kdyby to bylo distanční návěstidlo s výškou, jaká je mi známa, tak bych jeho horní stranu očekával až někde v úrovni horní hrany nosníku mostu. A stejně bych řekl, že ta podélná řada výdřevy mostu (nejvíc vlevo) překrývá tesně před kruhovou deskou její malou část. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 7-2017 |
Ale jak tu říkají mnohem lepší badatelé(teda já si to upravím)- mohu se zcela určitě mýlit. Kdyby tak byl k dispozici originál fotografie, aby jej někdo naskenoval na trochu (nebo spíš hodně) lepším zařízení... |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3758 Registrován: 4-2009
|
22michal: Návěstidlo bude schované pod náspem "dospělé" železnice. Podívejte se na mizející zábradlí stezky ke strážnímu domku. Zábradlí mizí pod násep (je možné, že jde jen o stín, určitě je však hluboko pod úrovní toho obíleného čtverce vedle hlavní koleje). Návěstidlo dle mne stojí v místě mezi bližším zábradlím a kolejí v popředí. Větší šířka mostu je jen zrakový klamem. Zkuste si přenést výšku pravé příhrady na odpovídající místo levé strany. Vždy se dostanete do správné blízkosti kolejí. To zdání bude dané tím jak příhradová konstrukce mizí v zrnu vlastního stínu konstrukce. Ale taky jsem nad tím chvíli bádal A ta světlá "trubka" jakoby vedoucí přes příhradový most je ve skutečnosti navazující zábradlí.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15515 Registrován: 5-2002
|
Ono to dokonce vypadá, že to návěstidlo stojí těsně vedle toho čtvercovýho čehosi a je tedy ještě před cestou vedoucí ke strážnímu domku. V tom čtvercovým čemsi se navíc zdají mizet dráty drátovodu - kdoví, třeba je to ovládání toho návěstidla. Připomínám, že mezi tratí a vlečkou je už docela výškový rozdíl. To "áčko" klame samo o sobě, protože je vůči fotografovi šikmo - jde o vedení podél tratě do Bakova. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15516 Registrován: 5-2002
|
Koukám, že než jsem to sesmolil, tak NzO vykoukal totéž... |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3759 Registrován: 4-2009
|
dědek hank: Rozdíl výšky mezi oběma kolejemi vychází na cca 2,6 metru. Vyzkoušejte v odkazu tlačítko Profil vpravo nahoře. Odkaz: http://ags.cuzk.cz/dmr/?extent=-704846.8413,-1012319.0976,-704366 .7804,-1012067.0655,5514
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 299 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova: No tak to by se tam stojan distančního návěstidla asi vešel. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3760 Registrován: 4-2009
|
Stejně je zajímavé, kolik různých interpretací dokážeme vidět na jednom snímku
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.
Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!! |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7708 Registrován: 1-2007
|
Egalisirbänke Děkuji všem za odpovědi. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25625 Registrován: 5-2002
|
Takže opravdu něco jako distanční návěstidlo od vlečky ke stanici? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25626 Registrován: 5-2002
|
A ještě k té zastávce Mokropsy: ví se alespoň, kdy se to ostrovní nástupiště začalo používat (= kdy k němu byly přeloženy koleje)? Na kontaminaci (1953) to vypadá, že koleje stále vedou ve staré stopě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 11-2002 |
Dubí u Teplic na leteckém snímku z roku 1946 - http://lms.cuzk.cz/lms/WMSA08/1946/TEPL/WMSA08.1946.TEPL14.06295_ index.html - u točny jsou vidět povalující se vagony? Kdesi jsem četl, že na konci války Němci pustili od Mikulova dolů do Dubí vlak, takže by to mohly být jeho pozůstatky? |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5251 Registrován: 1-2012 
|
Vypadá to, že za šturcem severně od točny se válí i ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7145 Registrován: 9-2003 
|
Já zas četl že točna tam dodnes je ,jen zasypaná skálou co se na ní sesula ze svahu nad ní..Nevím..nikdy jsem v tom místě nebyl..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5253 Registrován: 1-2012
|
Ano, točna by tam měla stále být - zavalená sesuvem. Z dětství (když jsem na jarní prázdniny jezdíval za tetou do Hrobu ) si pamatuji, že sesuv kameniva byl ještě čerstvý - nezarostlý. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2477 Registrován: 7-2005 |
Je to distanční návěstidlo. Podstavec byl vysoký podle potřeby a rozhledových podmínek. Vechtr č.39 byl na bakovském zhlaví stanice Mladá Boleslav |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2342 Registrován: 9-2009 |
Vizi: Informace o Dubí. Netuším, zda to má souvislost? Výtopna Most uvádí dne 21. října 1946: „Dále je třeba odstraniti ještě vyšinutou lokomotivu ř. 86 ze skály v Dubí a .... .“ Pravděpodobně se jednalo o lokomotivu 86 085. Po válce se tato lokomotiva uvádí jako kořistní lokomotiva SSSR a po střetnutí v Dubí. Na konci roku 1946 již tato lokomotiva uváděna není. Patrně došlo k rozložení této lokomotivy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2343 Registrován: 9-2009 |
Je to hodně odvážné tvrzení: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2344 Registrován: 9-2009 |
Nakoukl jsem teď do publikace "Moldavská horská dráha" a je zde uvedeno: "V samém závěru druhé světové války................. . Do dubské točny spadla a na SKÁLU narazila souprava ujetých osobních vagónů, které ujely v důsledku špatného zabrždění od Moldavy. V Dubí nebyla navíc postavena výměna č. 14 na odvratnou kolej s pískem." Dále se zde píše i o té lokomotivě 86 085 (vyfotografované po zapadnutí v točně jako značně poškozené). Spojitost s výše uvedenou událostí není dosud prokázaná. Na jiné stránce je uvedeno: "Na SKÁLE nad točnou byl rozbitý stroj." I mostecká výtopna uváděla v dokumentu v říjnu 1946: ".........lokomotivu ř. 86 ze SKÁLY v Dubí a .... .“ V dobovém dokumentu je uvedeno "vyšinutou". V seznamu z června 1945 "po střetu". Tak nevím. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 9-2016 |
Když byla stavěna trať z Nuslí do Modřan 2x překonala Botič. Neví někdo, proč byla ale vedena tunelem, když mohla být podstatně méně nákladně vedena podél Botiče? Podle mne jedinou zástavbu v této oblasti v té době byl Michelský dvůr. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25628 Registrován: 5-2002
|
Jako, že by vedla nějak takhle? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1409 Registrován: 6-2016 |
McBain: Na kontaminaci je ulice Magistrů vzorovou ukázkou drážního tělesa v oblouku! |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25629 Registrován: 5-2002
|
Řekněme, že i v roce 1938 tam něco vidět je. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 9-2016 |
McBain: V podstatě ano. Jelikož v roce 1881 nádraží Vršovice neexistovalo (vzniklo 1883), tak bych začátek umístil více na severozápad, do prostoru dnešních manipulačních kolejí u ulice Bartošková. Výstavba tratě byla v roce 1881 - 1882 a Nusle se rozrůstaly v okolí Křesomyslovy ulice po roce 1870, ale souvislejší zástavba vznikala až po roce 1900. Tramvaj do Nuslí poprvé dorazila v roce 1914, takže železniční trať by mohla vést v Michli v prostoru dnešní Nuselské ulice. Pokud tam tedy nějaká zástavba byla, tak to byly osamocené baráky, což by výstavbě nemuselo až tak vadit. Tamní část prošla mezi léty 1882 - 1938 velmi výrazným růstem, proto mapy z roku 1938 nejsou moc směrodatné, ale přesto velice zajímavá mapa z roku 1938 je na adrese Plán Prahy z roku 1938. Jednotlivé listy se dají vyvolat ve velkém okně. Mám ale takový dojem, že jednotlivé listy na sebe nenavazují úplně přesně. Někde ještě před Bohdaleckým kopcem odbočovala od roku 1912 vlečka do továrny Fanta a Jareš, v mapě z roku 1938 může být vidět ještě pozůstatek jejího tělesa. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2745 Registrován: 5-2002 |
Neví někdo, proč byla ale vedena tunelem, když mohla být podstatně méně nákladně vedena podél Botiče? Troufnu si tvrdit, že ani tehdy nebyly pozemky pro dráhu zadarmo...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 9-2016 |
Johny11: To sice nebyly, ale vedení trasy kolem kopce by ji prodloužilo tak o 800 metrů, což není o tolik. Původně měřila přes 12 km. Navíc by vedla přímo kolem dvou mlýnů a tudíž by měla více přepravy. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25630 Registrován: 5-2002
|
Makus: "Výstavba tratě byla v roce 1881 - 1882 a Nusle se rozrůstaly v okolí Křesomyslovy ulice po roce 1870, ale souvislejší zástavba vznikala až po roce 1900. Tramvaj do Nuslí poprvé dorazila v roce 1914, takže železniční trať by mohla vést v Michli v prostoru dnešní Nuselské ulice. Pokud tam tedy nějaká zástavba byla, tak to byly osamocené baráky, což by výstavbě nemuselo až tak vadit." Už v těch dobách existovaly regulační (dnes územní) plány, takže pochybuji, že BCB měly tak moc na výběr, kudy si v tehdy "rozvojové" oblasti natrasují dráhu. Vůbec bych se nedivil, že v té době už to tam bylo rozparcelováno na ulice a mnohem pozdější činžáky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2746 Registrován: 5-2002 |
Makus: Tak ještě více polopatě... on je někdo, kdo chce pozemek koupit a pak někdo, kdo je/není ochoten ho prodat. Třeba proto, že ví, jak píše McBain, že když ho bude prodávat později jako stavební parcelu, dostane více. Když si přečtete cokoliv o historii našich drah a zejména lokálek, pochopíte. Podívejte se třeba na trasování Českomoravské transverzální dráhy. Zejména v úseku Janovice/Úhlavou - Domažlice je zajímavé srovnání její trasy s katastry obcí...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25631 Registrován: 5-2002
|
Když jsme u téhle části Prahy, tak je spíš zajímavé, že po úbočí těch kopců tam, kolem a nad ulicí U Plynárny byla před válkou uvažována trať z vršovického ranžíru na nákladové nádraží Pankrác, zhruba takto. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 505 Registrován: 9-2016 |
Johny11: Po lopatě to ani nepotřebuji. Jen mne zajímal skutečný důvod, nikoliv nějaké úvahy. Třeba, jestli někdo nenašel někde v archívu něco, co bylo doposud skryto a mně to také uteklo, kde se třeba píše o důvodu. McBain: Mapy jsou hezké, ale také mnohem mladší než trať. Nusle se částí Prahy staly až v roce 1922. S tím regulačním plánem si také nejsem moc jistý. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25632 Registrován: 5-2002
|
Teď jsem si vzpomněl, že jsem kdysi někde četl, že stejný problém řešila kousek severněji TKPE. Taky si svou trať od dnešního Hlaváku natrasovala přes holé žižkovské pláně, ale bohužel, i tady už bylo rozparcelováno a byla vytlačena na úbočí vítkovského kopce včetně vysokého mostu přes dnešní Husitskou. |