Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 24. 02. 2018

Pondělí, 19. února 2018 - 09:04:11

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8588
Registrován: 4-2003

Tak jak to 27. února v Brně dopadne, je jasné - odsouhlasen bude odsun. Jak to dopadne ve vládě, jasné už tak zcela není, ale spíš počítám, že i tam odsun projde. Jenže vůči odsunu bude stále odpor, takže reálně odsun (varianta Řeka) bude stále blokována a není šance, jak takový odpor zlomit [nene]

Jariss

Pondělí, 19. února 2018 - 09:26:12

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 480
Registrován: 3-2005

Pánové chtějí zpátky na stromy, ať to stojí co to stojí..

TN26

Pondělí, 19. února 2018 - 10:01:27

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 486
Registrován: 1-2016

většina obyvatel a dojíždějících ze všech provedených průzkumů i referend je proti

A těch cca 80% kterým je to jedno, čili je pro ně přijatelná A i B, se nepočítají? Bude rozhodovat uřvaná menšina? Kterého referenda se zúčastnil dostatek lidí hlasující pro Petrov? "Průzkum", který udělal Svaz cestujících v dopravě (možná doporučuji zjistit, co je to zač a koho to vlastně (ne)zastupuje a kolik cestujících o nějakém svazu něco ví), se samozřejmě hodí do krámu, ale o ničem nevypovídá. Jestli chcete, vyrobím vám zcela opačný průzkum, který zase vyjde třeba pro nádraží na hladině brněnské přehrady. Poslední sociologický průzkum byl zpracován alespoň podle nějakých kritérií, jsou tu sice určité pochybnosti o výběru kandidátů vzhledem k tomu, kdo se podílel v Brně na metodice atd., ale dejme tomu - ovšem jeho výsledky zdaleka nejsou tak jednoznačné, jak prezentovala MF Dnes, že většina chce Petrov a Řeku minimum. Pokud se člověk do toho začte, tak záleží jak u které otázky, jak kdo atd. Řeka má určitá omezení, většina jich jde vyřešit, i ta MHD (což je v podstatě jediný důvod, který aktivistům zbyl). Je to prostě změna, je potřeba ji podchytit od začátku a nevymýšlet slátaniny typu Petrov, abychom si rozdrbali Brno na 2x delší dobu a výsledek bude přinejmenším horší než u řeky. Že to bude někde z Líšně atd. dál, je úplně jedno a naprosto nesmyslný argument. Stačí se dneska zaseknout před nástupišti, když se sjedou šaliny a těch 5 minut o které to bude "dál" k řece, ztratíte tak jako tak.

TN26

Pondělí, 19. února 2018 - 10:06:44

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 487
Registrován: 1-2016

Jenže vůči odsunu bude stále odpor, takže reálně odsun (varianta Řeka) bude stále blokována a není šance, jak takový odpor zlomit

Ano, to je neštěstí současné doby, že stačí pár "ekologických" fanatiků a aktivistů vedených Zelenými (Anderem) a cokoliv co mohlo dávno být hotové a zlepšit současný nevyhovující stav, se opět bude zdržovat. Ale když takový fanatik má jít jednat s lidmi, tak najednou už takový hrdina není (viz Patrik a Přerov D1). Naštěstí se to v poslední době trochu obrací a tihle aktivisté začínají poznávat, jaké to je, když se používají stejné věci proti nic. A dost se jim to nelíbí, což je divné, když se jen jiní lidé chovají stejně jako oni.

Doufám, že řeka projde a začne se stavět a i přes pištění Patočků, Patriků, Anderů, Hollanů. A hlavně těch ovcí, co neumí nic jiného než "argumentovat" ODS a pozemky....

Pondělí, 19. února 2018 - 10:17:47

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8590
Registrován: 4-2003

TN26:Ano, to je neštěstí současné doby, že stačí pár "ekologických" fanatiků a aktivistů vedených Zelenými (Anderem)

Toto neštěstí občas může zafungovat i pozitivně a to se také v případě odsouhlasení odsunu zcela jistě stane [wink]

.

Mnohdy je lepší, než něco nenávratně zkurvit, nedělat raději (krom oprav stávajícího hlavního nádraží) vůbec nic [wink]

.

Ostatně i s tímto velmi pravděpodobným scénářem nejspíš počítá i SŽDC [proud]

Pondělí, 19. února 2018 - 12:09:48

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1994
Registrován: 8-2010

ad Bram:
aMnohdy je lepší, než něco nenávratně zkurvit, nedělat raději (krom oprav stávajícího hlavního nádraží) vůbec nic...

Pokud bychom se bavili třeba o nové poloze nádraží Boskovice, nebo já nevím Oslavany nebo posun o 800 m severněji Milovic nebo Ledečka, tak bych s Vámi na 1 000 000 % souhlasil, bohužel problém je ten, že se nebavíme o nějaké "díře v polích", ale o významném uzlu Jihomoravského kraje, do kterého je nutno kapacitně zaústit - včera bylo pozdě.. [angry]

- tratě typu modernizovaná Brno - Přerov nebo Vlára nebo Zastávka u Brna - Brno.

Samozřejmě druhá cesta je taky možná - se na to úplně vykašlat a do Vyškova a Zastávky dál vozit lidi autobusem... [wink]

..nicméně to asi úplně není cesta, kterou chce jít vedení kraje - jinak se za těch 5,5 mega za které objednává 36 nových jednotek pro příměstskou dopravu mohli konat třeba já nevím každoroční ohňostroje na Brněnské přehradě... [biggrin]

Suchol

Pondělí, 19. února 2018 - 12:17:56

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 436
Registrován: 5-2016

Ssc:
Já si to nepotřebuju dopočítávat, mně je jasné, o co jde.

Vlaky na VRT budou jezdit podle systémových jízdních dob a na hranách Brno - Vídeň/Bratislava je vata, takže v relaci Praha - Vídeň/Bratislava časová ztráta na úvrať nebude vadit.

Celé to divadlo kolem ŽUB je stejně jen o tom, jak uvolnit co nejvíc pozemků v centru. Z toho pohledu neměl Petrov nikdy šanci, Řeka ruší celé nádraží a mnoho kilometrů kolejí v centru a blízko centra, Petrov naopak všechno zachovává. To byl i důvod, proč se KAM přiklonil k řece. Svou pravdu mají.
Asi tak soudíte jen podle zpracovaných ofic. dokumentací. Myslíte, že pro "Petrov" nemůže být navrženo kvalitní kapacitní nádraží s jiným řešením uzlu, které může mít pro Brno celkově lepší přínos, než nabízí SP2017?

Ssc

Pondělí, 19. února 2018 - 16:26:40

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 76
Registrován: 2-2011

A těch cca 80% kterým je to jedno, čili je pro ně přijatelná A i B, se nepočítají? Bude rozhodovat uřvaná menšina?
Při prvním referendu hlasovalo 25 % obyvatel města, to považujete každého čtvrtého brňana s volebním právem za součást "uřvané menšiny"? Trochu pokory by to chtělo... Jistě, že může rozhodovat i menšina, hlasovat mohli všichni, účastnili se ale jen voliči, pro které to bylo důležité. A rozhodli jednoznačně. Zbytku to bylo jedno a nechali rozhodnout ostatní.
Ze všech průzkumů vychází, že lidé chtějí nádraží v současné poloze v centru nebo blízko ní. Nemá logiku investovat desítky miliard do něčeho, co většina obyvatel, kteří to budou využívat, nechce a prodlouží jim to cestovní dobu.

Suchol: Jiné varianty jsou asi možné, ale to už je passé. A zřejmě pro to ani nikdy nebyla vůle. Politicko-ekonomické zájmy vlivných lidí jdou dlouhodobě směrem ke zrušení veškeré železniční infrastruktury v centru a uvolnění pozemků.

Suchol

Pondělí, 19. února 2018 - 16:38:31

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 438
Registrován: 5-2016

Ssc:
Já Brňáky za nějaké ovce nepovažuju, ani že normální kvalitní a kapacitní nádraží v centru by bylo passé.
Četl jste otevřený dopis architektů Sedláčkovi?

Ssc

Úterý, 20. února 2018 - 11:24:58

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 77
Registrován: 2-2011

Ano, ten už ale nic nezmění, rozhodují politici a tam je většinový postoj zřejmý. Zvítězila varianta zrušení nádraží a související infrastruktury v blízkosti centra a uvolnění pozemků.
https://youtu.be/XoO8OWySIdc

Suchol

Středa, 21. února 2018 - 11:02:01

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 443
Registrován: 5-2016

Ssc:
Dopis architektů asi opravdu názor politiků na polohu nádraží nezmění (dokonce ani nebyl adresován vedení města), v tom souhlas. Ale rozhodnuto o tom zdaleka není a dlouho ještě nebude.
Takže "zrušení nádraží a související infrastruktury v blízkosti centra a uvolnění pozemků" rozhodně nezvítězilo a naděje, že nakonec zvítězí zdraví rozum a bude nádraží Petrov, trvá dál.

Četl jste výsledky socioprůzkumu?

Rodney_mckay

Středa, 21. února 2018 - 12:54:07

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 96
Registrován: 7-2011

A to, že si něco přeje většina lidí, je zdraví rozum? Takže i případný CZEXIT, zavedení trestu smrti, či sekání ruk zlodějům a sprejerům je podle Vás zdravý rozum? Smutné...

Ale nejsmutnější na tom je to, jak "militatní" jste Vy, zastánci Petrova nebo stávajícího nádraží. Prostě dokud nebude podle Vás, tak budete vše jen protahovat, napadat a ničit. Já osobně jsem přesvědčen, že lepší varianta je Řeka, ale pokud by padlo rozhodnutí, že se bude stavět Petrov, tak si řeknu, že je to škoda a budu doufat v co nejdřívější realizaci. Opravdu je mi z toho špatně...

Středa, 21. února 2018 - 13:00:49

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8611
Registrován: 4-2003

Rodney mckay:Opravdu je mi z toho špatně...

A za pár let ti bude ještě hůř, když zjistíš, že varianta Řeka se budovat nebude [biggrin]

.

Naštěstí, protože varianta Řeka je nesmysl a lumpárna zároveň [wink]

Jariss

Středa, 21. února 2018 - 13:16:56

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 482
Registrován: 3-2005

Rodny, nechejte je ať se uspokojují tady, je to menší zlo než když škodí jinde. Jednou už na ně muselo dojít. To není jen nádraží, to je i VMO Kamenomlýnská,kde to už řadu let stojí a jiné akce. Díky jejich "působení" by se z Brna skutečně brzo stala ta pověstná poslední zatáčka před Vídňó..

Středa, 21. února 2018 - 13:20:54

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13727
Registrován: 12-2007

Tak ono je samo o sobě příznačné, že "definitivní rozhodnutí o (odsunuté) poloze" existovalo již před nějakými 15 (nebo i více?) lety. Viz i tehdejší propagace(/propaganda) stylem "Šance pro jižní Moravu" atd.

Každopádně, toto definitivní rozhodnutí nebudu nijak protahovat, napadat a ničit a těším se, jak český stát zaplatí 50 mld. Kč (plus další výdaje na diametr, soudě z nejnovějších vyjádření - ?) na investici, na jejímž konci bude existovat Brno hl. n. v odsunuté poloze. [happy]

Středa, 21. února 2018 - 14:09:49

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3458
Registrován: 5-2004

Paul_red_adair:
"ad Bram:
Pokud bychom se bavili třeba o nové poloze nádraží Boskovice, nebo já nevím Oslavany nebo posun o 800 m severněji Milovic nebo Ledečka, tak bych s Vámi na 1 000 000 % souhlasil, bohužel problém je ten, že se nebavíme o nějaké "díře v polích", ale o významném uzlu Jihomoravského kraje, do kterého je nutno kapacitně zaústit - včera bylo pozdě.. [angry]

Telegraficky:
- ano, bavíme se o tom, že tu někdo chce nádraží odstěhovat z města do díry v polích [proud]

- ono by tomu stávajícímu nádraží/uzlu šlo znatelně zvednout kapacitu i relativně malými zásahy: například 100 % vratných souprav na S6/R56, třetím podchodem, spojkou mezi přerovkou a vlárou v Komárově, novou kolejí pro bezkolizní jízdu od Modřic a Střelic k 3. a 4. nástupišti a obratovými kolejemi v KP (nejlépe nultými)… Ale to je vám jistě jasné

- při odsunutém nádraží dost pochybuju o tom, že by prošlo zrušení autobusů 405/6, dost věcí je z Mendláku podstatně blíž než z Dolního nebo SL (půlka MU, FN USA apod.) a autobus po D1 bude rychlý i nadále. Ale je samozřejmě možné, že se to i přes zájem zruší a půlka cestujících busů přesedne místo vlaku do [auto]

Suchol:
- k vašemu nedvědovskému nádraží s krátkými a dlouhými nástupiště: podle mě je takové uspořádání vhodné tehdy a jen tehdy, kdyby se spolu s ŽUB zároveň dělal krátký diametr ONS-KP. Jinak to víc problémů přidělá než vyřeší, protože aby se dala využít jeho plná kapacita, bylo by k němu nutné rozplést regio od dálkovky jak v Heršpicích, tak v Šimicích. To druhé je vyloženě kontraproduktivní, takže jako celkově lepší mi vychází všechna nástupiště plné délky, byť trochu křivá (ať už 500 nebo 300 m). Spíš pokud by došlo na B(500) a tím Tesco k zemi, tak by se ten návrh hodil rozšířit na 10 kolejí.
- mapka jen vizualizuje čísla ze SP, na zobrazení varianty je potřeba si dole kliknout. Mě to teda blbé nepřijde. [happy]

- k čemu jsou dobré systémové doby na VRT? Ta má smysl tehdy, když po ní jezdí x vlaků za hodinu, takže „trefit“ taktový uzel na druhé straně jde jen třeba v 1/5-1/4 všech vlaků na VRT, tudíž její přínos je dost omezený. Tím nezpochybňuju SJD a ITG obecně, jen se snažím říct, že u dostatečně časté dopravy (řekněme s intervalem < 15 min) přestává cokoli přinášet

Rodney_mckay: no jo, ale tady to není jen o tom, jestli se barák natře žlutě nebo zeleně, tady to věc, která ovlivní město i region na desítky až stovky dopředu a na to je to rozhodnutí postavené na hodně chatrných základech (prakticky jediném: stihnout prachy v aktuálním OPD).

Středa, 21. února 2018 - 14:22:59

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13728
Registrován: 12-2007

Ale je samozřejmě možné, že se to i přes zájem zruší a půlka cestujících busů přesedne místo vlaku do [auto]
Koncepce JMK, jakož i studie proveditelnosti elektrizace Brno - Zastávka, s tímto (bohužel) počítá. Včetně omezení provozu již v horizontu "dokončení drátizace (bez souběžného zkapacitnění brněnského uzlu).
V ostatním souhlas.

Ono už z principu tendenčním údajem je Samozřejmě druhá cesta je taky možná - se na to úplně vykašlat a do (...) Zastávky dál vozit lidi autobusem...[wink] ... protože rozdíl je jen 1 pár spojů za hodinu (3 páry ve verzi "po elektrizaci na neodsunuté, ale mírně zkapacitněné hl. n. po úpravách předpokládaných v roce 2019" vs. 4 páry v "plné palbě" na odsunuté nádraží).

Kdy tím čtvrtým párem za hodinu stejně je všudezastavující courák, který bude ze Zastávky odjíždět cca 8** minut po předchozím, zrychleném vlaku směr Brno.

** Přesněji: "15 minut mínus "rozdíl cestovní doby zrychleného vlaku mezi Zastávkou a Brnem vs. všudezastavujícího Os vlaku mezi Zastávkou a Brnem".

V případě spojení Brno - Vyškov tak jako tak platí, že (bez ohledu na kapacitu brněnského uzlu) regionální vlaky se kloudně nevejdou (přinejmenším ne v dostatečně vysokém počtu) na jednokolejku Blažovice - Vyškov = do doby modernizace tohoto úseku je to tak jako tak pasé.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Středa, 21. února 2018 - 14:24:22

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8614
Registrován: 4-2003

David jaša:o jo, ale tady to není jen o tom, jestli se barák natře žlutě nebo zeleně, tady to věc, která ovlivní město i region na desítky až stovky dopředu a na to je to rozhodnutí postavené na hodně chatrných základech (prakticky jediném: stihnout prachy v aktuálním OPD).

Však to také na tomto chatrném základu také pojde. Když vidím, jak se úspěšně dá mnohé protahovat kvůli skutečným nesmyslům, tak případ odsunu nádraží v Brně prostě nemá v tomto světle šanci na realizaci [nene]

.

Líbí se mi naivita brněnských politiků, že doufají v reálnou průchodnost odsunu [biggrin]

Středa, 21. února 2018 - 14:37:03

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1997
Registrován: 8-2010

ad David:
Koncepce JMK, jakož i studie proveditelnosti elektrizace Brno - Zastávka, s tímto (bohužel) počítá. ..
Asi Vás to překvapí, ale na tom "násilném přesunu lidí" z busu do vlaků jsou postaveny všechny SP-čka, takže samozřejmě nemusíme rušit a omezovat busy, ale pak nebude ani žádný upgradovaný vlak.. [nene]

...je to víceméně o tom si říct, co chceme... [happy]

. Ale to už jsem tady jednou minimálně psal.. [happy]

...protože rozdíl je jen 1 pár spojů za hodinu (3 páry ve verzi "po elektrizaci na neodsunuté, ale mírně zkapacitněné hl. n. po úpravách předpokládaných v roce 2019" vs. 4 páry v "plné palbě" na odsunuté nádraží)......8** minut po předchozím, zrychleném vlaku směr Brno.
To čerpáte odkud, smím-li se zeptat ? Ze studie proveditelnosti ? Tady je to dle mého zatím takové hádání z křišťálové koule, až nové nádraží bude stát tak může být všechno ještě krapet jinak např. proto, že nevíme, zda bude zřízena třeba zastávka Vídeňská nebo bude stát přestupní terminál ve Starém Lískovci, takže tady bych se všemi hodnotícími soudy asi malinko zatím brzdil... [happy]

ad David_jaša:
Kapcitně vyčerpané úseky jsou - např. na tratích č. 250/260 - ty kolem Brna, a to je potřeba řešit prioritně..řešit nějaký upgrade podchodu, vratné soupravy a podobné nesmysly je ve stávající situaci zcela zbytečné a kontraproduktivní... [ko]

- resp. dává to smysl maximálně pro směr východ - západ, nikoliv sever - jih a z toho východu - západu tak maximálně má smysl to řešit pro Vláru a novou Přerovku, což jsou stavby, které "kapacitně bodově" stojí a padají na uzlu Brno... [wink]

. Ale to už jsem sem taky psal... [wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)

Středa, 21. února 2018 - 14:56:40

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13729
Registrován: 12-2007

To čerpáte odkud, smím-li se zeptat ? Ze studie proveditelnosti ?
- 3 páry za hodinu v situaci "Elektrizace Brno - Zastávka hotova; Brno hl. n. ve stávající poloze po mírném zkapacitnění z r. 2019" - viz přílohy z výběrového řízení na dopravce od 12/2019: https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1229728.jpg&httpr ef=28/126856 + https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1229729.jpg&httpr ef=28/126856

- 4 páry za hodinu v situaci "Elektrizace Brno - Zastávka hotova; Brno hl. n. zkapacitněno/odsunuto" = nejen SP, ale i dlouhodobá koncepce JMK s průjezdným modelem linky S2 Zastávka - Brno - Boskovice/Letovice, kdy logicky musí být dosaženo přesně 15min. rozestupu spojů v oblasti brněnského hl. n.

Při zastávce Vídeňská + v situaci, kdy na ní budou např. zastavovat jen couráky Brno - Zastávka a ne zrychlené vlaky Brno - Zastávka, se pomyslné nůžky v rozdílu cestovních dob samozřejmě o to více rozevírají = tím méně bude platit tvrzení o "čtyřech spojích ze Zastávky do Brna za hodinu", když rozestup mezi nimi bude např. 23 - 7 - 23 - 7 (Os - Sp - Os - Sp).

Středa, 21. února 2018 - 15:26:49

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3459
Registrován: 5-2004

Kapcitně vyčerpané úseky jsou - např. na tratích č. 250/260 - ty kolem Brna, a to je potřeba řešit prioritně..řešit nějaký upgrade podchodu, vratné soupravy a podobné nesmysly je ve stávající situaci zcela zbytečné a kontraproduktivní...

Spíš je to potřeba řešit obojí zaráz, aby byla kapacita obojího ± vyrovnaná. Takže s odsunem nádraží se odsune i tento problém, protože přes říční úrovňová zhlaví projede tak akorát to, co do něj zvládnou přivést ty dnes vyčerpané tratě. [lol]

Tedy spíš

Středa, 21. února 2018 - 15:27:22

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1998
Registrován: 8-2010

ad David:
OK....dobrá....nicméně v SP jsou ty Vámi zmiňované špičkové páry uváděné na vyšších hodnotách , než tady v té aktuálně vypsané soutěži JmK na dopravce - viz níže:

a) původní Brno hl. n

^{Zdroj: SP Elektrizace trati Brno - Zastávka u Brna}
Celkem 18 vlaků ve dvouhodinové špičce, a to ranní^(*) i odpolední^(**).

b) ŽUB

^{Zdroj: SP Elektrizace trati Brno - Zastávka u Brna}
Celkem 24/23 vlaků ve dvouhodinové špičce, a to ranní i odpolední.

^{(*) - 6-8 hod., (**) - 14-16 hod.}

Suchol

Středa, 21. února 2018 - 15:28:00

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 445
Registrován: 5-2016

DJ:
Jste dost nesrozumitelný: KP je konec přechodnice. Jestli má být KP = KrPole, je to jenom 4x ťuknout navíc - je Vám to na obtíž?
ONS = odstavné nádraží Steg či sever? Smysl mi to nedává.
Mít v Brně všechna nástupiště dlouhá 420 m je zbytečné.

Ve var. E je mezi dvěma krátkými nástupišti (220 m) jedno delší (cca 350 m), což by mělo vyřešit Vaše dlouhé vlaky od Heršpic i Židenic. Počet nást. hran u průjezdných kolejí je ve var. E 12, deset by bylo málo.

Křivá nástupiště opravdu nejsou třeba ani bourat Tesco.
Hlavně je třeba, aby nádraží šlo modernizovat (tj. stavět nová nástupiště) za plného provozu stávajícího počtu průjezdných kolejí, což umí var. E s rovnými dlouhými nástupišti, ale nikoli var. B s ošklivými křivými nástupišti.

Mapka je hodně neúplná - tudíž pro neznalé (kteří např. u Řeky srovnávají poměr zelené a červené barvy) je matoucí, Vaše rada s kliknutím to nespraví - nevíte, kdo je autorem či odkud pochází ta mapka?

Úvrať u variant A, E neprodlužuje JD na rameni Praha - Brno, kde se skutečně (zatím) honí minutky např. drahými tunely. Ale 2-3 minuty navíc pro úvrať na ramenech Brno - Vídeň/Bratislava, kde se nehoní systémová JD pro ITG, nepovažuju za přílišnou újmu (asi jsem se tedy neměl zmínit jen o systémové JD ale radši taky o ITG). Důležité je udržet Brno hl.n. v centru.

Středa, 21. února 2018 - 15:36:44

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1999
Registrován: 8-2010

ad David_jaša:
...projede tak akorát to, co do něj zvládnou přivést ty dnes vyčerpané tratě. Tedy spíš...
100%-ní souhlas, ale to je problém obou variant - jak Petrova, tak Řeky.. [ko]

. Nebo Petrov dělá nějaké mimoúrovňové přesmyky a třetí koleje ?... [proud]

Dnešní "vyčerpané" Hrušovany u Brna - Modřice by se daly řešit do dalekého budoucna tou VRT-kou směrem na Jih ( = jak za to "kope" CEDOP), která by tomu dělala obchvat, ale jak se trojkolejně dostat do Tišnova nebo Blanska, to asi nikdo nevymyslí.. [sad]

..další možnost by pak bylo udělat něco jako severo-jižní nákladní obchvat celého Brna (a to jak na trati č. 250, tak i 260-ce) - (spekuluji) dost možná by stačil i jednokolejný, pokud by té nákladce nevadilo, že se kapacitně "neprotlačí" na trať v běžný občanský den, ale pouze v noci, tj. řekněmě 20-5:00 hod.

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)

Středa, 21. února 2018 - 15:37:15

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13730
Registrován: 12-2007

nicméně v SP jsou ty Vámi zmiňované špičkové páry uváděné na vyšších hodnotách, než tady v té aktuálně vypsané soutěži JmK na dopravce
Odečtěte vlaky od M. Bránic (a naopak přičtěte, resp. zohledněte situaci, že v době tvorby SP k drátizaci Brno - Zastávka nebyla předpokládána realizace toho, co potká Brno hl. n. + přilehlé úseky v roce 2019).

Každopádně, již hodně odbočujeme od jádra věci, kterou je, že na brněnském uzlu "visí" existence jen toho čtvrtého páru Os vlaků Brno - Zastávka (3 vs. 4 páry za hodinu), kde navíc jde o pár vlaků všudezastavujících = tvrzení Samozřejmě druhá cesta je taky možná - se na to úplně vykašlat a do (...) Zastávky dál vozit lidi autobusem... je IMHO dost přitažené za vlasy.

Středa, 21. února 2018 - 15:50:03

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2000
Registrován: 8-2010

ad David:
Otázka je, na kolik ty GVD-tabulky z té Jmk-rámcovky, se kterýma tady "šermujete" lze brát jako (řekněme) budoucí finální návrh GVD a na kolik je to pouze orientační úvaha/predikce, jejímž hlavním cílem je umožnit realizaci finanční kalkulace poptávaných linek.. [uhoh]

.

Reálný stav ve 2019 se může nakonec +/- nějaký ten pár lišit nebo ne ?... [wink]

.

PS1: Celou rámcovku jsem nečetl, takže pokud je tomu jinak, tak mne prosím omluvte.. [happy]

PS2: To s těma busama berte prosím spíš jako nadsázku... [happy]

Suchol

Středa, 21. února 2018 - 16:06:17

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 446
Registrován: 5-2016

P_r_a 1999:
Var. E-Petrov počítá se 4 přesmyky: H.Heršpice, Bidláky a Holandská jižně od hl.n. a Špitálka severně.

Středa, 21. února 2018 - 17:06:04

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3460
Registrován: 5-2004

PRA: Petrov dělá nějaké mimoúrovňové přesmyky a třetí koleje ?...[proud][biggrin]
Bohužel nekompletně, nemá koleje pro všechny průjezdné linky zaústěné směrově. Nicméně tam by to nemusel být tak zásadní problém, protože do schválení nového ÚP je ještě čas to předělat (a prakticky toho nechybí moc, stačí k tomu přesmyknout jednu kolej a udělat jednu spojku).
Doporučená říční podvarianta Ac je asi nejlepší možná, tedy za předpokladu, že rezignujeme na nákladní průtah, ranžír a možnost dálkovky zastavovat v Šimicích (k čemuž v B stačí jen protáhnout nástupiště) a všechno mezi Obřany a hlavním pojede rovnoběžně. Nicméně ta podmínka-nepodmínka diametru staví na hlavu všechny odsunovací argumenty o rychlosti a ekonomice, až to od některých politiků zavání čirým lhaním.

ale jak se trojkolejně dostat do Tišnova nebo Blanska, to asi nikdo nevymyslí..[sad]
Blansko je v tomhle zabité, ale za předpokladu diametru a tím uvolněného úseku Židenice-KP si dokážu představit třetí kolej v celém úseku KP-Tišnov bez lezení mimo drážní pozemky a s malými zábory (v Kuřimi a Tišnově) i čtvrtou.

další možnost by pak bylo udělat něco jako severo-jižní nákladní obchvat celého Brna (a to jak na trati č. 250, tak i 260-ce) - (spekuluji) dost možná by stačil i jednokolejný, pokud by té nákladce nevadilo, že se kapacitně "neprotlačí" na trať v běžný občanský den, ale pouze v noci, tj. řekněmě 20-5:00 hod.
Třeba tak? [wink]

Ale to už mi připadá účelnější těch ~8-12 G nacpat do diametru, který by sice vyšel dráž, ale pomohl by i osobce a MHD.

Suchol:
Míněn nejkratší možný diametr odstavné nádraží sever–Královo Pole (tu to máte i včetně správné pomlčky [happy]

)

Mít v Brně všechna nástupiště dlouhá 420 m je zbytečné.
Zbytečné to možná je, ale je to účelné hned ze dvou důvodů:
- univerzalita a robustnost: i když se sjedou tři desetivozové IC/EC, což při jejich nominální půlhodině není tak těžké, bude je kam dát
- umožňuje to nástupiště rozdělit a udělat tam mimo špičky taktový uzel

Mapka je hodně neúplná - tudíž pro neznalé (kteří např. u Řeky srovnávají poměr zelené a červené barvy) je matoucí, Vaše rada s kliknutím to nespraví - nevíte, kdo je autorem či odkud pochází ta mapka?
Autorem mapy je Vladimír Čičmanec, jehož si není těžké vygůglit. Data bere čistě ze SP, vlastní invenci tam nedával.

K úvrati jsem se nevyjadřoval, mluvil jsem čistě o (ne)účelnosti SJD/ITG na VRT. I když trochu bych se ještě korigoval: ona SJD by tam smysl měla pro "VR plívy", například 1:30 by u nich bylo hezké, právě proto, že by neměly jezdit tak často. U expresů s intervalem srovnatelným s MHD, což by byly jak ostraváky, tak vídeňáky+blaváky, to fakt nemá smysl řešit.

Suchol

Středa, 21. února 2018 - 18:29:09

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 448
Registrován: 5-2016

DJ:
Když jsou ta nástupiště zbytečná, tak podle mě nemohou být účelná.
Ve var. E jsou tři ostrovní nástupiště dlouhá (5.-7.), dvě krátká (2., 4.) a jedno "mezi" (3.), takže nemějte obavy, že se dlouhé vlaky nevejdou.
Místo šílené šotočáry bez podélňáku kolem Ostrovačic jste měl radši skicnout ten svůj vynález - nejkratší možný "diametr" z KrPole na ON-S.

Středa, 21. února 2018 - 20:18:36

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 161
Registrován: 8-2017

David Jaša:
A co to udělat tak že náklady nestavící v Maloměřicích mohou po kterékoliv z kolejí, pokud už něco bude muset tak pojede po tom co je dnes průtah, nebo po tom co jej bude nahrazovat, je otázka jak to bude vypadat. Dále se v Židenicích posune krajní kolej blíže k budově a vznikne prostor pro další nástupiště, zároveň, protože půjdou všechny koleje +- rovnoběžně, bude možné posunout jižní zhlaví a taktéž severní, tím se získá prostor pro nástupiště. Podle mne by bylo první třeba zjistit kolik vlaků opravdu v Maloměřicích staví protože tam něco potřebuje, ne jenom protože jsou to Maloměřice.

Středa, 21. února 2018 - 21:01:19

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 162
Registrován: 8-2017

Paul_red_adair
Máte nějaké tabulky pro situaci po opravách v příštím roce? Má tam dojít k nějakým změnám v kolejišti, které by měly vést k tomu že by se měly začít pro normální provoz využívat všechny koleje a výhybky v prostoru mezi hlavním nádražím a mostem (+ nějaké výhybky za)

Do Blanska se asi, pravda, trojkolejně nedostaneme, ale do Tišnova by to mohlo jít, pokud se najde někdo kdo si troufne na rozšíření tunelů a všechny ty operace kolem toho. Nákladní obchvat Brna by byl možná lepší než průtah. otázka je kdy to bude obchvat a kdy už přecházíme k tomu že stavíme v podstatě nákladní železnici a jestli se pak už tedy rovnou nevrhnout na stavbu paralelní sítě nákladních tratí. Prověřit co jsou hlavní limitující faktory na mnoha tratích a tyto se pokusit odstranit, třeba i za cenu přeložek.

David Jaša
No vidíte, takový obchvat by šel a navrhuji k němu přidat ještě jižní část, myslím že by to pomohlo, tunely ty jsou již připravené na dvojkolejnost, pevná trolej, nebo něco takového by možná umožnila tam dát i drát, mohlo by to vést třeba takto Akorát je tam pitomě jedno úrovňové křížení.

P.S.
Ještě k těm obchvatům a pod. Kolik z těch nákladních vlaků opravu musí do Brna a kolik jich jede jenom protože koleje a drát?

A ještě jedna drobnost, zkoušel se někdo podívat na to jestli některé z v minulosti plánovaných drah by mohly doplnit vhodně současnou síť a zvýšit jí kapacitu? Napadá mne třeba že by se mohla na severojižní obchvat Brna hodit nějaká z plánovaných drah přes kras, ale tento obchvat by v podstatě musel začínat v Třebové, ale to by nám řešilo vlastně i ten problém kolem Blanska [proud]

Eventuálně kolik je limitujících úseků na tratí přes velké Meziříčí, jestli by se nedaly třeba udělat přeložky a pod, čímž by se tam daly vozit těžší nákladní vlaky.

(Příspěvek byl editován uživatelem K.S..)

Parmezano

Středa, 21. února 2018 - 21:52:27

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2390
Registrován: 5-2008

Jak "objet " Brno se řešilo už před převratem. A vymyslelo se , že bude lepší postavit druhou kolej z H. Brodu přes Znojmo do Břeclavi , jenomže přišel převrat a byl šmytec .

Středa, 21. února 2018 - 22:02:34

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2001
Registrován: 8-2010

ad K.S:
Má tam dojít k nějakým změnám v kolejišti, které by měly vést k tomu že by se měly začít pro normální provoz využívat všechny koleje a výhybky v prostoru mezi hlavním nádražím a mostem (+ nějaké výhybky za)

OK...dole máte něco z projektu stavby Rekonstrukce zab.zař. v žst. Brno hlavní-nádraží - to je zdroj všech těch pdf-ek - viz níže:

B.4.1 Schema stavajiciho stavu ZST Brno hl. n..pdf (518.7 k)

B.4.2 Schema navrhovaneho stavu ZST Brno hl. n..pdf (657.6 k)

B.4.3+4 Schema stavajiciho a navrhovaneho stavu ZST Brno dol. n..pdf (581.3 k)

+ Harmonogram (bez záruky):

Podle mne by bylo první třeba zjistit kolik vlaků opravdu v Maloměřicích staví, protože tam něco potřebuje, ne jenom protože jsou to Maloměřice.

To "potřebuje" můžete nahradit spíše souslovím "stávající realizovaná dopravní technologie pro nákladní dopravu v žst. Brno-Maloměřice" - ta by se samozřejmě mohla změnit/upravit/modifikovat, ale musel by a) někdo chtít a pak asi by musel "ten někdo" vidět b) důvody, proč by to měl dělat... [vypravci]

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)

Středa, 21. února 2018 - 23:11:20

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 163
Registrován: 8-2017

Paul_red_adair
Tohle mám [happy]

, nechtělo se mi s tím vším vypisovat, spíš mne zajímalo, když děláte všechny ty tabulky, jestli dojde k nějakému zlepšení parametrů.

Tak důvody jsou myslím v případě přesunu nádraží poněkud jasné, dochází opět ke sloučení nákladní a osobní dopravy.

Parmezano:
To je stará věc z doby kdy proudy asi vypadaly trochu jinak než dneska, navíc si neumím představit jak otočit dlouhý vlak ve Znojmě. Spojka se tam jaksi nedá dneska nacpat, před 30 lety možná ano, nevím kdy se tam které domy stavěly. Nádraží je na to krátké, takže co? Nové nákladní za mostem? To ale zase bude dost limitovat počet vlaků které mohou jet. Leda snad tak z nádraží vytáhnout druhou kolej až k mostu přes Dyji, ale obávám se že to by bylo neprůchozí už dneska.

Středa, 21. února 2018 - 23:41:38

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2003
Registrován: 8-2010

ad K.S:
jestli dojde k nějakému zlepšení parametrů.

Jako dojde, ale pouze k mírnému..v mezích zákona.... [wink]

..se přiznám, že jsem to nějak podrobněji nezkoumal s výjimkou jedné věci - k tomu mne tady nepřímo "dokopal" David...jde o vlaky jedoucí po 3. TK v úseku Brno hl.n - Brno Horní Heršpice ve vazbě na kolej č. 603 Brno-HH - Brno-HH zhlaví státní silnice - tady se totiž ta situace má tak, že dneska podle toho, co je tabulkově uvedeno v souhrnné technické zprávě té akce jede po 3. TK 14 vlaků z celkem 20 možných při využití praktické propustnosti 70 %, kdežto výhledově zde má jet 18 vlaků z celkem 20 možných při využití praktické propustnosti 90 % - vše vztaženo ke dvouhodinové špičce, čili výpočetní čas T = 120 minut, kdy se neuvažují žádné výlukové časy z důvodu údržby infrastruktury.

A když se podívám, kolik "dá" ta kolej č. 603, tak v SP Elektrifikace Brno - Zastávka u Brna je uvedeno, že 18 špičkových vlaků, takže vlastně z pohledu rekonstrukce zab.zař. Brno je to ta (budoucí) výhledová doprava uzlu - čili limitujícím prvkem pro tento směr není dneska ta kolej č.603 -jak jsem se původně mylně domníval... [uhoh]

, nýbrž "bodový prvek" tj. uzel Brno hlavní nádraží a tady se jedná o jisté zlepšení... [jidlo]

Takže vlastně tímto se Davidovi omlouvám za původní mystifikaci... [vypravci]

Zbytek hodnot udávaných v té souhrnné technické zprávě týkajících se všech zaúsťujících tratí chci ještě prověřit s hodnotami, které platí dneska na kapacitně vyčerpaných úsecích - nicméně už teď je vidět na první pohled, že dojde ke zlepšení třeba u 1. TK a 2. TK Brno-hlavní nádraží - Brno-Horní Heršpice - nicméně ten úsek dneska není kapacitně kritický - čili tabulkově udávané "zlepšené hodnoty" po rekonstrukci v porovnání se stavem před rekonstrukcí jsou sice číselně fajn, nicméně jejich vypovídající hodnota je poněkud problematická.... [uhoh]

Např. 2. TK ve špičce "po staru" 8, resp. "po novu" 11 vlaků se zálohou 11 resp. 7 vlaků a využitím propustnosti 30, resp. nově 40 % je sice fajn, nicméně ta samá 2. TK v úseku Hrušovany u Brna - Modřice "dává" dneska ve špičce celkem 16 vlaků, z toho 2 nákladní při nulové záloze kapacity a současně vyčerpané zálohy na hodnotě 0 vlaků a využití prakt. propustnosti na hodnotě 125 % [pozor]

.

Takže asi tak...pro představu... [vypravci]

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)

Čtvrtek, 22. února 2018 - 01:41:43

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164
Registrován: 8-2017

Paul_red_adair:
Samozřejmě, nelze od toho chtít zázraky.
Takže jestli to správně chápu tak dojde ke mírnému zlepšení v hlavní nádraží a v úseku od něj po Horní Heršpice (tady je ale nešťastně, myslím, daná jedna spojka která by myslím byla lepší teď až za odbočením tratě do Střelic) protože vznikne mimo jiné trojkolejka, ale je otázka o kolik to bude.

Čím to je že koleje od Heršpic dále mají podle všeho menší kapacitu?
Nebylo by v tom úseku řešením, tedy pokud budeme pesimisti a nebudeme počítat VRT, položením 3 koleje v úseku od průtahu Do Modřic, eventuálně do Hrušovan? Pak by k rozšíření zbýval jenom úsek Heršpice - průtah, tam je most. Stejně jako sou nadjezdy za Modřicemi. Nicméně by možná pomohlo rozšíření zastávek o 1-2 koleje. (U Rajhradu víc než jednu asi přidat nelze) Jak se dívám, tak nejlepší by asi bylo v tomto úseku se vrhnout na zkapacitnění přidáním kolejí do zastávek a tím místa na předjíždění. Některé by se ale asy musely o pár desítek metrů posunout.

Čtvrtek, 22. února 2018 - 02:19:45

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3462
Registrován: 5-2004

Suchol:
"DJ:Když jsou ta nástupiště zbytečná, tak podle mě nemohou být účelná."

Tak mohou být striktně vzato zbytečná, ale přesto je provoz s nimi stabilnější, resp. kapacita vyšší.

Suchol:
"DJ: Ve var. E jsou tři ostrovní nástupiště dlouhá (5.-7.), dvě krátká (2., 4.) a jedno "mezi" (3.), takže nemějte obavy, že se dlouhé vlaky nevejdou.)"

Pořád je tam ta asymetrie: hrany pro vlaky mířící na sever jsou dlouhé všechny, pro vlaky mířící na jih jsou dlouhé jen dvě. To by byl problém při směrovém zapojení trati do Slatiny po zprovoznění VRT, při traťovém zapojení zase extrémně bobtnají nároky na koleje na severním zhlaví a vyvstvává nutnost dalších přesmyků na jižním.
Mimochodem když jsme u přesmyků, máte tam rezervu pro jeden potřebný pro bezkolizní úvrat mezi VRT na Prahu a tratí do Břeclavi (příp. VRT Vranovice)?

Suchol:
"DJ:Místo šílené šotočáry bez podélňáku kolem Ostrovačic jste měl radši skicnout ten svůj vynález - nejkratší možný "diametr" z KrPole na ON-S."

Čára byla rýpnutím do PRA, který to tak jistě pochopil a podélňák vám mapy.cz ukážou, stačí v pravém sloupci sjet dolů. Jinak o tom krátkém diametru jsme se tu snad nedávno bavili, ne?

K.S.:
"No vidíte, takový obchvat by šel a navrhuji k němu přidat ještě jižní část, myslím že by to pomohlo, tunely ty jsou již připravené na dvojkolejnost, pevná trolej, nebo něco takového by možná umožnila tam dát i drát, mohlo by to vést třeba takto Akorát je tam pitomě jedno úrovňové křížení."

Když už, proč to neprotáhnout ještě o 10 km a díky tomu snížit rozhodný sklon od Břeclavi do Křižanova z 18 ‰ na ~ 5–6 ‰ a vyhnout se naprosté většině příměsta? [happy]

A to (samotného mě to překvapilo) by to šlo i bez velkých tunelů.

K.S.:
"David Jaša:
A co to udělat tak že náklady nestavící v Maloměřicích mohou po kterékoliv z kolejí, pokud už něco bude muset tak pojede po tom co je dnes průtah, nebo po tom co jej bude nahrazovat, je otázka jak to bude vypadat. Dále se v Židenicích posune krajní kolej blíže k budově a vznikne prostor pro další nástupiště, zároveň, protože půjdou všechny koleje +- rovnoběžně, bude možné posunout jižní zhlaví a taktéž severní, tím se získá prostor pro nástupiště. Podle mne by bylo první třeba zjistit kolik vlaků opravdu v Maloměřicích staví protože tam něco potřebuje, ne jenom protože jsou to Maloměřice."

- furt je to ranžír, jestli má železniční nákladní doprava růst i v něčem jiném než v tkalounech beden, neobejde se bez něj
- i kdyby jeho ranžírovací funkce chcípla, bylo by to s Řekou jediné místo, kde se dá v Brně nákladní vlak zastavit aniž by překážel
- při směrovém vedení (Ab, Ac) není problém jeho napojení pro vlaky mířící na sever a není velký problém tam se tam dostat s vlakem mířícím jižně (díky moudrosti předků, kteří stavěli trať 250 a související stavby a nechali v Obřanech jedno jediné úrovňové křížení), zato megaproblém bude dostat ten vlak opět do pohybu směr Modřice, na to je potřeba mít naráz volné 3 traťové koleje ze 4… Když už je to takto, dalo by se to řešit nejlíp přesmykem z ranžíru mezi koleje mířící na rolu de facto analogicky jako se odjíždí z Třebovského ranžíru na Parník, nebo hůř „protisměrnou“ kolejí od ranžíru do Černovic, kde by se připojila ke kolejím ze Slatiny (kde se evidentně plánuje regionální jednokolejka vedle VR dvojkolejky 😕

Čtvrtek, 22. února 2018 - 07:59:31

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 165
Registrován: 8-2017

David Jaša
Jak to myslíte s tím Křižanovem? Zkuste to nakreslit do mapy.

Ona ještě existuje alternativa to provozovat tak že se udělají vedle sebe dvě dvoukolejky. Takže tam budete mít současně 2 koleje do současných nástupišť v Židenicích a 2 koleje z průtahu. Eventuálně by to šlo, nicméně je to velké přestavba, udělat to trochu jako je to v Břeclavi, tedy 4 průjezdné koleje a na každé straně několik odstavných pro nákladní vlaky a pak teprve nějaká spojka na seřaďovací nádraží. Je to velký zásah, ale tím nám vznikne nutnost asi jen jednoho přesmyku. Vlastně je jenom otázka jak přestavět současný přesmyk. Stavějící náklad musí jet jenom po krajních kolejích, od Židenic, v nejhorším případě při nájezdu na seřaďovací nádraží podobně. Jediný problém je příjezd na seřaďovací od jihu.

Čtvrtek, 22. února 2018 - 10:03:59

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3463
Registrován: 5-2004

Pardon, utekl mi link na ten šílený obchvat, tak zde: https://mapy.cz/s/2pP6q [happy]

To, co popisujete, jsou varianty A a Aa, nicméně ty by ke správné funkci potřebovaly mezi Hlavním a HH místo úrovňového zhlaví klubko špaget místo těch rovnoběžek, mezi nimiž bude muset jet křížem každých 7,5 minut S3, pravděpodobně každých 15-30 minut Ex3, každých 30 minut R19/R5 a možná, jestli zůstanou ramena propojena, i každých 30 minut R9/R8 nebo R9/R12.

Čtvrtek, 22. února 2018 - 10:06:14

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3464
Registrován: 5-2004

A včera se k variantám vyjádřili i nákladní dopravci:

Twitter Žesnad.cz:
"U železničního uzlu Brno preferujeme variantu B, která nepředpokládá přesun hlavního nádraží a odděluje nákladní a osobní železniční dopravu v úseku Brno-Maloměřice – Brno-Horní Heršpice a je tak umožněn plynulý průjezd brněnským uzlem."

Čtvrtek, 22. února 2018 - 10:17:48

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2004
Registrován: 8-2010

a K.S:
Čím to je že koleje od Heršpic dále mají podle všeho menší kapacitu?
To je jednoduché...pokud máte vedle sebe dva úseky, ve kterých máte stejné provozní intervaly v důsledku stejného zab. zař., tak vyšší propustnost vykazuje ten délkově kratší - laicky řečeno všechny vlaky ho rychleji projedou za nějaké předem definované časové období. Potom pokud celková doba obsazení (v minutách) obou úseků bude stejná...třeba ve špičce čistého času 60 minut ze 120 min. a každý vlak si v průměru pro sebe nárokuje na průjezd krátkého úseku 3 minuty nebo 7 minut, tak holt je situace početně jasná.. [wink]

V případě uzlu Brno je to zlepšení dáno a) zkrácením staničních provozních intervalů v důsledku modernějšího zabezpečovacího zařízení, konkrétněji zkrácením technologických časů na postavení a zrušení jízdních cest. Pokud původně se každá vlaková cesta stavěla řeknemě 1-2 minuty a rušila 0,5 minuty a podíleli se na tom minimálně 2 lidi, tak nově už to bude jenom jeden a stavění a rušení bude otázka sekund.

Takže na stejné topologii kolejiště, když neposunu/nepřidám ani jedno návěstidlo navíc, tak dostanu o něco lepší hodnoty než jsem měl původně. Navíc v případě rekonstrukce Brna se i nějaké to zlepšení provádí, nejsou to jenom ty provozní intervaly - to je to za b) v úseku Brno - Chrlice se nově tento dnes souvislý traťový úsek rozdělí na úseky dva... [ok]

..v úseku Brno - odb. Černovice se dneska jezdí na jeden oddíl, nově zde bude modernější traťové zab. zař. a těch úseků bude víc, takže se sem teoreticky vleze v jeden okamžik více vlaků než dnešní jeden... [ok]

Čtvrtek, 22. února 2018 - 13:28:10

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166
Registrován: 8-2017

David Jaša:
A nemáte tam nějak moc oblouků zářezů a mostů? Hlavně mi to přijde jako moc blízko obcím (tomu jsem se snažil vyhnout), pokud to tedy má být nákladní dráha. Připomenul jste mi co jsem kdysi slyšel od jednoho Bítešana, prý když se trať projektovala, tak měla vést až do Bíteše, jenže místní majitel autobusové dopravy si vyloboval aby městská rada dráhu odmítla, dokonce jsem někde viděl i mapu na které byla takto nakreslená, ale nevím co je na tom pravda.

Hmm a co to zkusit jinak? Podívat se ve kterém úseku u Velkého Meziříčí je ten limit, který z toho dělá sklonově nepřívětivou trať a ten zkusit odstranit? Pak nám stačí jenom trojúhelník, nebo jiné spojení. Jak se dívám tak problém je ze zastávky do Rapotic a potom mezi Křižanovem a Studencem, jinak to vypadá celkem zajímavě.

Třeba se je podaří přesvědčit že by pokud A, bylo lepší na ten jih ty špagety přidat, nevypadá to úplně nerealizovatelně a možná by bylo i možné je přesvědčit k zachování Horních Heršpic.

Paul_red_adair:
OK, takže navazující tratě mají delší úseky a menší propustnost, pokud to chápu dobře, pokud přidáme to že tam nejsou spojky mezi kolejemi a předjízdné koleje, tak je to myslím recept na problémy.

Suchol

Čtvrtek, 22. února 2018 - 13:41:29

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 449
Registrován: 5-2016

DJ 3462:
Ve var. E jsou odděleny i S-linky od dálkových, takže je tam vlastně dvojí směrový provoz, tedy nevzniká žádná asymetrie.
Pro úvratě P-W/Brat. a W/Brat.-P jsou samozřejmě uvažovány potřebné přesmyky pro současné vjezdy.

Váš "diametr" KrPole - ON-S beru jako úlet (to se někdy stane).

Čtvrtek, 22. února 2018 - 13:56:56

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2005
Registrován: 8-2010

ad K.S.:
Ano, přesně tak, chybou bylo třeba zrušení žst. Rajhrad a její nahrazení pouhou zastávkou - stanice mohla být zredukována, o tom žádná, nicméně minimálně jedna předjízdná kolej mohla zůstat, tím pádem by vznikl úsek tratě s původní délkou cca. 5,8 km a druhý by měl délku 5,4 km, kdežto v dnešním stavu je ta délka 11,2 km se špičkovou dvouhodinovou propustností max. 13-14 vlaků, kdežto podobně dlouhý úsek s délkou 5,6 km, kterým je úsek Dlouhá Třebová - Ústí nad Orlicí má dneska špičkovou dvouhodinovou propustnost cca. 29-30 vlaků, čili přibližně dvojnásobnou [pozor]

Je sice pravda, že je záměrem vybudovat - v místě zrušené žst. Rajhrad - nově dvojici štíhlých rychlých jednoduchých kolejových spojek tvořících nově odbočku (na síti ŽSR se tomu říká výhybna), nicméně toto opatření pouze číselně zvyšuje propustnost v případě nutné výluky některé z traťových kolejí v úseku Hrušovany u Brna - Modřice. Na bezvýlukový provoz to ale (bez zřízení minimálně jedné předjízdné koleje) nebude mít žádný vliv... [nene]

Čtvrtek, 22. února 2018 - 18:09:21

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3466
Registrován: 5-2004

A nemáte tam nějak moc oblouků zářezů a mostů?

Má to být nákladní trať, takže oblouky jsou od oka na 100-120 km/h podobně jako nová tišnovka a dost podobně to na podstatné části využívá svahovu trasu pro dosažení konstantního sklonu/odporu (podobně jako úsek Tišnov-Vlkov), takže podle toho vychází i charakter trati. Levná věc by to rozhodně nebyla, ale druhá kolej Břeclav-Znojmo-HB, jak zmiňoval Parmezano, by klidně mohla vyjít na s horšími sklony za podobné peníze.

Hmm a co to zkusit jinak? Podívat se ve kterém úseku u Velkého Meziříčí je ten limit, který z toho dělá sklonově nepřívětivou trať a ten zkusit odstranit? Pak nám stačí jenom trojúhelník, nebo jiné spojení. Jak se dívám tak problém je ze zastávky do Rapotic a potom mezi Křižanovem a Studencem, jinak to vypadá celkem zajímavě.

To zní víceméně jako to, co tam v té čáře je. Prostě potřebujete vystoupat z úvalu od Svratky na náhorní plošinu v 500 m.n.m. (po které trať stoupá k prvnímu vrcholu ve Ždáru už jen mírně) a tahle za krátkou dobu naklikaná trasa vychází překvapivě dobře. Krátká cesta využívající údolí Bobravy a Boskovickou brázdu (tedy s napojením mezi Čebínem a Tišnovem dejme tomu) pak nutně vychází sklonově hůř (alespoň 10-12 ‰) a neřeší to 18‰ rampu Tišnov-Vlkov.

Třeba se je podaří přesvědčit že by pokud A, bylo lepší na ten jih ty špagety přidat, nevypadá to úplně nerealizovatelně a možná by bylo i možné je přesvědčit k zachování Horních Heršpic.

Tím by se dostala železnice do jakž-takž přijatelného stavu, tak se můžete soustředit na to těžší: jak vyřešit odsunem rozstřelenou MHD, tedy jak:
- odvozit lidi z nádraží aniž by rostly vozokm (a potažmo jízdné + městský dosyp)
- nerozbít linkové vedení, konkrétně:
- vozit lidi přímo a ne vyhlídkovými jízdami (ala šalina vodařská-nádraží-Nádražní-Renneská-Kampus [proud]

)
- přidávat co nejmíň nových přestupů vnitroměstským cestujícím i těm z vlaků
- přidávat co nejméně nových linek, aby se zachoval interval a čitelnost sítě
- omezit reverse branching pokud to jen jde (větvení tras směrem do centra, už ho máme na Vozovně komín nebo pod Krematoriem, SP předpokládá například uhnutí desítky z Křenové po Masné na Zvonařku a k nádraží)

Suchol:
Ve var. E jsou odděleny i S-linky od dálkových, takže je tam vlastně dvojí směrový provoz, tedy nevzniká žádná asymetrie.
OK, to ale zase vede na velké nároky na počet zaústěných kolejí ze severu (4 bez VRT, s VRT 6) a nutnost dálkovku a regionálku od sebě někde mezi hlavním a Obřany rozplést. Za takovou cenu je podle mě lepší mít celou stanici v mírných obloucích ala B(500) a omezit počet kolejí na 2-4, pak by se buď povedlo zachovat památkově chráněné objekty. A když už ty památkové baráčky bourat, tak by se i tak hodilo omezit zaústěné koleje na 4, aby šlo protáhnout okolo drážní strany výpravní budovy a po viaduktě šalinu podobně jako s tím počítal Ing. Veselý, s trochou hraní by to mělo být možné (B(500) kolej na litinovém mostě ruší, tak stačí v daném místě posun je o jednu osovou vzdálenost a trochu oddálit nástupiště od budovy, případně nejhůř z B(500) vyjmout 1. nástupiště a kolej):

PRA: no zajímalo by mě, co může být postaveno rychleji: jestli VR ochvat Brno-Vranovice, nebo čtyřkolejka s vnějšími kolejemi na 200 km/h Brno-Šakvice. :D

Čtvrtek, 22. února 2018 - 20:01:38

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2010
Registrován: 8-2010

ad David_jaša:
...no zajímalo by mě, co může být postaveno rychleji: jestli VR ochvat Brno-Vranovice, nebo čtyřkolejka s vnějšími kolejemi na 200 km/h Brno-Šakvice...
Když do stávající zastávky Rajhrad přidáte aspoň sudou + lichou předjízdnou kolej - a že prostor tam na to prokazatelně je [pozor]

- tak třeba zjistíte, že žádnou z těch Vámi výše zmiňovaných dvou variant nebude nakonec potřebovat... [wink]

Čtvrtek, 22. února 2018 - 20:15:25

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3467
Registrován: 5-2004

Z vlákna o ŽUP nebo 3.k. si pamatuju, že na 171 jsou potřeba na letmé předjetí osobáku nákladem tři zastávky, tady by to mohlo časem díky 160 a panterizaci (EMUizaci) vyjít na 4. Proto mi přijde vhodné uvažovat tam čtyřkolejku, ona by mohla za cenu 2-3 minut přinést mnohem víc užitku nákladní dopravě. Ze stejného důvodu by stálo za to začít vážně řešit i čtyřkolejku z Blanska k odbočení boskovické spojky (teoreticky až do Skalice)

Čtvrtek, 22. února 2018 - 20:39:16

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2011
Registrován: 8-2010

ad David_jaša:
Tady jsem cosi konkrétně počítal.. [happy]

...ten postup musí být jiný - zde naznačený, tj. máte kapacitně vyčerpanou dvoukolejku, uděláte třetí kolej (*), kterou využijete na maximum a zároveň "odlehčíte" ty zbylé dvě koleje na řekněme UIC-normovou hranici vytížitelnosti a teprve pokud Vám číselně "havaruje" i toto, tak pak jdete na 4 koleje s tím, že víte, že (obecně) 4-kolejné varianty jsou vždycky v porovnání s trojkolejkou z hlediska ekonomické efektivity problematické - proč ? - to jsem naznačil - viz varianta č. 3 - kdy zatěžujete ve výsledku všechny 4 koleje symetricky (...ať už se vám to skutečně daří i v praxi nebo se na GVD-papíře o to alespoň snažíte...) - ale při kapacitních hodnotách jen o něco málo lepšími- a navíc s rizikem jejich vyčerpání - než by byla levnější trojkolejka... [uhoh]

(*) - samozřejmě, než ji uděláte, tak prověříte, jestli kritický úsek infra nejde vyřešit levněji při zachování dvoukolejnosti - to je snad jasné.. [wink]

..třeba pokud pouhým přidáním dvou kolejí zvednu kritickou špičku v omezujícím úseku na dvojnásobek [pozor]

- viz Rajhrad... [wink]

Je to divné možná na pohled, ale čísla nelžou... [nene]

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)

Čtvrtek, 22. února 2018 - 21:14:33

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3468
Registrován: 5-2004

V principu rozumím, ale furt si myslím, že je tu pár rozdílů, které to mohou posunout jinam:
- tady bude potřeba delší úsek na předjetí osobáku nákladem
- nákladů tu bude spíš přibývat a s tím i délka a četnost těch řekněme „předjížděcích vln“, tak půjde hůř zajistit to, aby se nepotkávaly (neboli aby nebylo kvůli zajištění včasnosti osobky nutné házet náklady na bok)
- každé zdržení dálkovky čekáním na předjetí v protisměru bude víc bolet
- umožňuje to logičtější řešení nepravidelností a mimořádností jak pro provoz, tak pro cestující (viz tu, je to sice 10 let staré, ale nic moc se na obsahu nemění, a vůbec celá quad tracking kategorie tam stojí za projití).

Tohle ještě víc platí pro úsek Blansko-Skalice, když se tam soustředí ta předjetí v obou směrech, vyjdou tam i všemožné kříže a ty by se na jedné koleji dělaly blbě.

Čtvrtek, 22. února 2018 - 22:39:12

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2012
Registrován: 8-2010

ad David_jaša:
No, já jsem teď koukal do SP a jsem poněkud překvapený nad - ve studii zmiňovaným - rozsahem dopravy na vstupu/výstupu od jihu po trati č. 250... [wink]

. Dnešní stav je cca. 236 pravidelných celodenních vlaků v obou směrech, nicméně v tabulce pro horizont 2035 se uvádí už 344 celodenních vlaků a v tabulce pro horizont 2050 se uvádí již 362 celodenních vlaků, přičemž ale špičkové hodnoty de facto odpovídají +/- stávajícímu stavu (dnes 30 vlaků ve 2-hodinové špičce, v horizontu 2035 pak 34 a v horizontu 2050 pak 36 vlaků) - viz níže:

^{Zdroj: SP železničního uzlu Brno, říjen 2017}
Tam se snad předpokládá na té trati nějaký - nikde zatím nepublikovaný - zázrak... [biggrin]

Suchol

Pátek, 23. února 2018 - 01:40:11

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 452
Registrován: 5-2016

DJ:
Z těch nových zbytečně křivých nástupišť, co nejdou stavět za provozu, se mi dělá nevolno, neměl jste sem ten obrázek dávat. Je to negativní průkaz, aby Petrov vyšel špatně a všichni chtěli A-odsun, přiznejme si to.
Pro Petrov přeci musí být jiné kolejiště!

Krátký šestikolejný vjezd do nádraží (zde Křenová - portál Špitálka) není nic neobvyklého. Most přes Křenovou by měl být celý nový (postupně budovaný), most přes Koliště s přístavbami ke stávajícímu a podobně i jižní přístavba k Pražskému viaduktu.

Pátek, 23. února 2018 - 15:02:05

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3469
Registrován: 5-2004

Z těch nových zbytečně křivých nástupišť, co nejdou stavět za provozu, se mi dělá nevolno, neměl jste sem ten obrázek dávat. Je to negativní průkaz, aby Petrov vyšel špatně a všichni chtěli A-odsun, přiznejme si to.
Pro Petrov přeci musí být jiné kolejiště!

Křivost je subjektivní, hlavní je, že tam může být 550 mm nad TK, stejně tak je subjektivní tvrzení o „negativním průkazu“. Tvrzení o nemožnosti stavět za provozu je pak vyložená blbost, to umožňuje částečně i B(300) a B(500) by s tím neměla vůbec problém (umožňuje postavit tři nástupiště a 6 kolejí při zachování plného provozu na stávajícím nádru).

(I když si s postupem času myslím, že lepší než to dělat léta při zachování plného provozu by byl výhodnější velký třesk, sfouknout to za 3-4 měsíční nickolejnou výluku během VŠ prázdnin celé naráz.)

Krátký šestikolejný vjezd do nádraží (zde Křenová - portál Špitálka) není nic neobvyklého.

Je to neobvyklé tam, kde jsou stísněné poměry kvůli památkově chráněným stavbám. A ještě se znovu zeptám: jak a kde byste rozpletl regio od dálkovky? Máte to aspoň jako schema?

Suchol

Pátek, 23. února 2018 - 17:32:26

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 455
Registrován: 5-2016

DJ:
Každý projektant ví (a má to v normě), že je třeba mít především nástupiště v přímé a že je třeba modernizovat nádraží (stavět nová nástupiště) za provozu. Pak ovšem návrh, který to ignoruje a následně je kvůli tomu v SP popsána hromada stránek, které to z několika hledisek odsuzují, samozřejmě dělá dojem, že ten návrh je záměrný "naschvál" čili negativní průkaz. U B500 je zase "naschvál", že bourá Tesco, když to není třeba. Takže Petrov musí mít jiné kolejiště.
(Vašemu sfouknout to za 3-4 měsíční nickolejnou výluku během VŠ prázdnin celé naráz jsem se jenom pousmál, zřejmě nejste stavař nebo nevíte, že bude kolejiště na obrovském přemostění - čím křivější, tím asi podle Vás lepší.)

Přesmyk je (nenápadně) vytvořen za Špitálkou, kde kolej hl.n. - Židenice ve stávající niveletě přejde přes větev hloubené části tunelu Židenické spojky, kde je odbočná kolej od Slatiny na hl.n., která se tak dostane do souběhu s kolejemi Židenice - hl.n.

Pátek, 23. února 2018 - 19:11:57

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167
Registrován: 8-2017

David Jaša:
Verze B300 vypadá líp, pokud se zruší 7. nástupiště, tak se nebude muset bořit ani železářství.

Asdf

Pátek, 23. února 2018 - 20:00:57

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8052
Registrován: 5-2007

K. S. : A vlaky, vlaky dáte kam? Ak nádražie v centre, tak jedine varianta B500.

Pátek, 23. února 2018 - 21:15:38

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 168
Registrován: 8-2017

Asdf:
D500 vyžaduje demolici Prioru, to je neprůchodné, Vlaky by se měly vlézt k nástupištím.

Asdf

Pátek, 23. února 2018 - 22:53:34

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8053
Registrován: 5-2007

K.S.: Prior je snáď t.č. dlhodobo na predaj a nemá kupca (alebo ak majiteľa zmenil, tak skôr do špekulatívnych rúk). Ak sa do toho neoprú "pamiatkoví aktivisti" ako v ÚnO alebo v Havířove, bude jeho štátny výkup na zbúranie dokonca majiteľom vítanou akciou.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

22michal

Pátek, 23. února 2018 - 22:57:56

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105
Registrován: 7-2017

Prior nedávno změnil majitele, OD skončil, zůstaly jen potraviny dole.
Zbytek se má rozkulačit na nějaké malé obchůdky.
Majitelem by snad měla být stejná instituce, které patří Vaňkovka?

Měl bych otázku z trochu jiného soudku- nějak moc jsem u uvedených studií odsunu neviděl studie o vlivu na dopravu (ať už hromadnou, tak i IAD). Zabýval se tím někdo podrobněji?

Pátek, 23. února 2018 - 23:32:50

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 169
Registrován: 8-2017

Asdf:
Jak píše 22michal, nedávno jej kdosi koupil.

Nikdy sem vevnitř v tom baráku nebyl, pokud jej trochu zkulturní, a zaizoluje, nahoře by mohly být kanceláře, dole obchody, je třeba ještě odstranit zvěrstvo v podobě stánků

David Jaša:
tak jsem ze zajímavosti zkusil tu Vaši šotočáru hodit do vektorového editoru na mapový podklad, tak leze z toho zaprvé děsný Semmering abych tam udržel 10 promile nehledě na to je třeba se vypořádat s nutností překročení Zbýšovské úzkokolejky.