Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 04. 05. 2018 předcházející | další

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 04. 05. 2018

dolů
   autor příspěvek
Pátek, 27. dubna 2018 - 08:58:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 12-2017
Ještě k těm nákladům na stavbu infrastruktury. Dívám se na ceny na IV. koridoru, vychází mi cca 0,23 až 0,4 mld/km tratě na 160 km/hod.

Máte někdo ceny tratí na 200 km/hod?

Odhady na VRT Přerov - Ostrava vychází na 0,5 mld. Kč/km, Praha - SRN 0,55 mld/km, Praha - Brno 0,67 mld/km.

KII.
Pružinskij
Pátek, 27. dubna 2018 - 09:05:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2442
Registrován: 4-2015
Ceny v rovině nebo ve velehorách a v roce 2018 + n?
Investiční náklady jsou jedna věc, další jsou náklady na provozuschopnost. Ty budou jistě ne nepodstatné, zejména, když si uvědomíme, že už dnes prachy rozdělené na prostou běžnou údržbu, tedy provozuschopnost stávajícího rozsahu konvenční sítě, nestačí.
West code was broken.

Ythomas_ct
Pátek, 27. dubna 2018 - 09:37:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2569
Registrován: 10-2009
Ad Johny11:
Další, kdo se mi toulá v revíru? [lol]
...myslíte v mém rodném revíru? ;-)

Ad K2:
...tady nejde jen o povinné ručení nebo dálniční známku, tady jde o hodnotu auta.
To vám přece nikdo nebere. Já jen říkám, že spousta lidí, co má auto, tohle už prostě neřeší, protože by to auto měli tak jako tak. No a pokud jde o denní dojíždění, tak tam by asi rozdíl 300/900 Kč řešili (viz Hajnej), a jde-li o občasnou (soukromou) cestu, tak mohou při počítání nákladů vycházet z toho předpokladu "auto stejně mám". (A v takovém případě platí to "ředění do většího počtu ujetých km" právě i pro tu ztrátu hodnoty auta.)

Když vezmu Oktávku ve výbavě Style, dělá pokles hodnoty auta cca 3 Kč na kilometr prvních cca 60 tis. km, které s tím najedu (u mě tak za dva roky maximálně).
Zase, ne každý mění auta jak fusekle. Mě předešlé auto vychází (z hlediska ztráty hodnoty v 5 letech, co jsme ho měli) cca na 1 Kč/km v případě, že bych ho nechal sešrotovat; pokud se mi ho podaří prodat, tak se při obvyklých cenách ojetin dostávám zhruba na půlku...
Pátek, 27. dubna 2018 - 09:42:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2579
Registrován: 12-2007
Pružinskij: Ze zahraničních zdrojů, např. z EU dostaneme peníze pouze na investice, které musí prokázat svou udržitelnost, která spočívá nejenom v tom, že investice bude provozována, ale také v tom, že bude udržována. Z hlediska dopravních staveb vláda, potažmo ministerstvo dopravy vždy musí zajistit provozuschopnost nových dopravních komunikací. Je její věc, jakým způsobem to zařídí, např. z nájmu dopravní cesty, ze spotřebních daní směřovaných přímo na tyto účely nebo ze státního rozpočtu.
Pružinskij
Pátek, 27. dubna 2018 - 09:51:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2445
Registrován: 4-2015
Necítím se být jakkoli odborníkem ohledně budování VRT, ale dva přípodoteky bych měl.
a) podle toho, jak to tady čtu bude nejlepší nedělat nic, protože VRT je špatně a nic jiného k řešení situace přecpaných tratí (o kterých je zde zmiňováno) a přecejen trochu zrychlení dopravy, tedy takovému trochu pokroku, zde od zdejších "odborníků" zmíněno nebylo (co asi taky, když ve stávající stopě se v podstatě nic dělat nedá),
b) budování případné VRT bude tak jako tak politické rozhodnutí jen více či méně vázané na nějaká odborná kritéria (což je u takovéhoto záměru asi jediná cesta, protože s VRT to bude jako s právníky, 10 odborníků a jedenáct názorů).


a, Ve stávající stopě se něco dělat dá a dělá, akorát to není VRT (jaksi z podstaty). Kapacitu lze řešit i jinak.
b, Ano. Jako všude jinde ve světě.
West code was broken.

Pikehead
Pátek, 27. dubna 2018 - 10:09:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4035
Registrován: 3-2007
Tomáš_záruba:
"Jistě. Ale že by se nenašla? Když se našla už na té koridorové bídě do Ostravy (pravda, samozřejmě nikoli v měřítku "4 patráky po půlhodině")? Nevěřím."
No nevzpomínám si, že bych v ČR vídal vlak se dvěma plnými jedničkami jako v Německu, naopak jsou u nás k vidění shora popsané výjevy režistů a socek s řízkem (data o placeném zaplnění jedničky nemáme). Jestli se na tomto materiálu dá jízdenkami přes litr nahnat ostravský CZ-ICE blend (lehce pod 900 Kč), tak tomu nevěřím zase já.

Tomáš_záruba:
"Je třeba srovnávat srovnatelné, tj. buď konvenční šroty s VR-šroty, nebo "railjet" a (nové) "TGV". Ideálně to taky přepočítat na odjetý osobokilometr."
Srovnávat to můžeme, ale nevím, k čemu nám to bude dobré - neumím si představit rozjezd plnotučné VRT na nějakých šrotech (jestli takové šroty vůbec existují). Plnotučná VRT znamená nejen skok z konvenční do VR technologie, ale i z lowcost byznysu s ojetinami do nových vozidel.

Jiná věc by byla, pokud bychom "rychlá spojení" chápali po rakouském způsobu do 250 km/h, kde by pak někdo skutečně mohl jezdit s ojetým Railjetem, ale takto pohádka nikdy nestála, protože nevede k předem dané pointě Vašeho příběhu - "nezbytnosti" postavit kompletní síť na 350 km/h a být v Brně za 50 minut.
Pružinskij
Pátek, 27. dubna 2018 - 10:16:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2446
Registrován: 4-2015
data o placeném zaplnění jedničky nemáme
99 % jsou běžný režisti, co si připlácí stejně jako ostatní cestující, tedy třetinu. Od určitých úrovní manažerských funkcí výše má vyšší střední management nárok na 1. tř. "zdarma" jako benefit. Těch bude ale jen pár kusů, ne každý nutně jezdí vlakem apod. (a určitě se při jejich příjmech necpou řízkem [biggrin])
West code was broken.

Pátek, 27. dubna 2018 - 11:22:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2821
Registrován: 5-2002
Pikehead: Děláte v té úvaze moc kroků najednou. Já tvrdím v podstatě dvě věci: a) k obnově vozidlového parku dlouhodobě stejně dojít musí; b) když už nové tratě na 200-250 km/h, tak proč ne za tytéž prachy (+/- max. pár procent) na aktuální state-of-art (nyní tedy 350)?
Pokud má být debata ve stylu, že do Brna je to celkem dobrý, jen ještě jednou trochu líp zkorytovat trať 260, a přímá trať netřeba, a ojetá Bmz jako základ a plyšová B jako posily jsou vlastně cajk, tak samozřejmě na takový názor má právo každý. Pokud už ale někde stavíte nové koleje (na rychlosti vyšší jak 80-100 km/h, kdy to ještě nějak jde "po terénu"), tak už není důvod se toho slova "vysokorychlostní" nějak bát. Neznamená to už obvykle žádný nákladový skok, snad mimo profily tunelů.
Pátek, 27. dubna 2018 - 12:54:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 4-2018
Debata o smysluplnosti VRT nápadně připomíná debatu vedenou na přelomu 50/60. let v Praze o nepotřebnosti metra. Faktem je, že tehdy metro v Praze opravdu mohla v klídku nahradit ona podzemní tramvaj, zpětně je myslím většině lidí zřejmé, že stavět rovnou metro bylo naprosto správné a vizionářské rozhodnutí.

Stějně je to s VRT, dnešní rychlovlaky se na 350 rozjedou za bratru 5 minut. Když to bude do já nvevím Plzně, Ústí, Jihlavy, Hradce atp.. trvat půl hodiny, můžete v klídku přesednout na místní trať a tou jet do cíle hodinku a pořád to bude konkurenceschopné vůči autu o autobusu nemluvě... Automobilová doprava nejspíš žádný velký potenciál k významnému zkrácení cestovních již dob nemá. Jen to chce vidět dál než na dva grafikony dopředu...
Neznamy
Pátek, 27. dubna 2018 - 13:02:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 656
Registrován: 1-2005
Pružinskij:
"data o placeném zaplnění jedničky nemáme
99 % jsou běžný režisti, co si připlácí stejně jako ostatní cestující, tedy třetinu."
Z jakého stromu jste spadl?
Pátek, 27. dubna 2018 - 13:18:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 35
Registrován: 7-2017
Neznamy:
"Pružinskij:
"data o placeném zaplnění jedničky nemáme
99 % jsou běžný režisti, co si připlácí stejně jako ostatní cestující, tedy třetinu."Z jakého stromu jste spadl?"
Při nastupování a procházení 1. třídou v railjetu na trase Praha - Brno vidím, že část režistů má podle obličejů původ ve východní Asii a mluví japonsky, korejsky případně čínsky a další část mluví anglicky, nebo německy.....
Je to potvrzení toho, že práce u SŽDC vede k velkému omezení vnímání reality a to jen na svojí železniční stanici a stejně postiženou sociální skupinu.
Pružinskij
Pátek, 27. dubna 2018 - 13:31:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2448
Registrován: 4-2015
Z jakého stromu jste spadl?
Nejspíš z jiného, než vy.

že část režistů má podle obličejů původ ve východní Asii a mluví japonsky, korejsky případně čínsky a další část mluví anglicky, nebo německy.....
Je to potvrzení toho, že práce u SŽDC vede k velkému omezení vnímání reality a to jen na svojí železniční stanici a stejně postiženou sociální skupinu.

Aha. Zato vaše realita odhaduje režijky u Asiatů, no dobrá, užijte si diskuzní vítězství. [lol]
Jinak já jedničkou jezdím běžně, s výjimkou řady 844 (kde to nemá žádný význam). "Režisty zdarma" tedy masově nevnímám, asi jezdíme každý jinde.
West code was broken.

Pátek, 27. dubna 2018 - 16:01:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1085
Registrován: 5-2002
Pikehead:
"No nevzpomínám si, že bych v ČR vídal vlak se dvěma plnými jedničkami jako v Německu"
Např. 281 - i když tam je to teď dost zkresleno tím, že často ta druhá chybí a pravidelní cestující ten vlak preventivně opouštějí.
Pružinskij:
"99 % jsou běžný režisti, co si připlácí"
To neodpovídá mým každodenním pozorováním: většina, spíš i drtivá většina, jsou In100. Taky bylo vidět dost lidí, kteří jezdili pravidelně I. třídou, a po vynálezu In100 pro II. tř. postupně do roka začali jezdit dvojkou. Ovšem uznávám, že na venkově je to jinak.
Pátek, 27. dubna 2018 - 19:43:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2884
Registrován: 5-2002
Ythomas_ct: ...myslíte v mém rodném revíru? ;-)

A hele....rodáci a odrodilci :-D.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 27. dubna 2018 - 19:48:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12234
Registrován: 8-2004
Gejza.L:
"VRTky v ŽUP budou mít problémy z hlediska NIMBYstů, ale nikoliv neřešitelné. VRT do Drážďan potřebuje přidat pár kolejí na Balabence a tam se vnoří do tunelu, co povede až k Líbeznici. VRT výpadovka na Benešov využije současné luxusní těleso, co vede od Vršovic až na Zahraďák, kde se u Trianglu vnoří do tunelu. Tam mám strach jen jak se vyřeší ten Triangl, protože je tam soukromá rezervace (mokřad).
Jako větší problém vidím úsek Libeň - Běchovice, kde se nesmyslně zafixovalo řešení s tříkolejkou. Ve Vysočanech, Kyjích i Dolních Počernicích to bude boj."
Tak jasně, když všude vymyslíte tunely, tak se problémy NIMBYstů vyřeší. Dtto co jsem Vám psal s tratí Praha - Kladno.
Že jste nevymyslel tunel i do těch Běchovic.[biggrin]
A na to "přídání pár kolejí na Balabenku" se opravdu těším.[lol]
Sants:
"To neodpovídá mým každodenním pozorováním: většina, spíš i drtivá většina, jsou In100. Taky bylo vidět dost lidí, kteří jezdili pravidelně I. třídou, a po vynálezu In100 pro II. tř. postupně do roka začali jezdit dvojkou. Ovšem uznávám, že na venkově je to jinak."
Mé pozorování v přípražském esku naopak detekuje za poslední cca rok výrazný nárůst jednorázových doplatků (po jejich zlevnění a možnosti doplatků k jízdenkám PID).
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Pátek, 27. dubna 2018 - 22:27:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 12-2017
Pár argumentů pro ty, co by chtěli tratě s nižší Vmax s kombinací VRT a další dopravy: ZDE

KII.
Turista
Sobota, 28. dubna 2018 - 23:10:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1262
Registrován: 12-2003
Liberec – Barcelona vlakem a s dětmi. Cesta za rychlostí 320 km/h na vlastní kůži
Sobota, 28. dubna 2018 - 23:20:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 492
Registrován: 1-2014
Karel_II:

Pokud bych něco považoval za nesmysl, tak by to bylo ohlížet se při projektování VRT trati Praha-Brno na nákladní vlaky.

Myslím, že to je vcelku jasné, když už máme pro hotový "nákladní" koridor přes Třebovou, který sice dočasně "plevelí" dálkovka, ale opravuje se i ten přes HavlBrod, kde kopec vyřeší postrky. ND tak bude mít pro sebe 2 tratě, což považuji luxusní.

U (pomalejší) Brno-Přerov se to nakreslilo tak, aby tam mohlo všechno, ale to není dobře, stará měla zůstat nákladům.
Takže jak se zdá, nějakou plnohodnotnou VRT si tam postaví až naši vnuci...pokud tedy nedojde k rychlejší generační obměně na MD, SZDC aj.
Neděle, 29. dubna 2018 - 07:32:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 12-2017
Portáš:

Brno - Přerov na 200 pár let stačit bude, zdvoukolejení a zvýšení rychlosti je skokem v propustnosti. Ale jak tam začne houstnout příměstská doprava do Brna, bude se to muset řešit. Viz. třeba video Marek Zderadička z konference ZDE.

I ty další videa stojí za shlédnutí.

KII.
Neděle, 29. dubna 2018 - 10:34:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 11-2017
Karel II: Brno - Přerov na 200 pár let stačit bude, zdvoukolejení a zvýšení rychlosti je skokem v propustnosti. Ale jak tam začne houstnout příměstská doprava do Brna, bude se to muset řešit.

V reálu byla varianta M2 (pro 200 km/h) pro Brno-Přerov navržena v úseku Brno-Blažovice jako 4 kolejná zčásti využívající existující Vlárskou trať. To by pravděpodobně mě i v budoucnu vyhovovalo kapacitě, protože osobáky do Vyškova pak mají s rychlými vlaky společnou trasu jen z Blažovic do Vyškova (jen zastávky Holubice, Rousínov a Luleč) a to už je možné zvládnout.
Co ale pravděpodobně kapacitu zabije je neřešení problému ve studii proveditelnosti uzlu Brno. Zastavování u letiště pro vlaky do Vyškova mělo řešení právě v prostoru letiště a lépe to šlo provést pro variantu Petrov. Bohužel navržená řešení ve studii proveditelnosti kapacitu modernizované trati v budoucnu opravdu limituje a je to škoda. Svůj podíl má i kraj a město Brno, kteří preferovali nákladní terminál u letiště před osobní dopravou.

Preferovaná varianta Řeka má od nádraží až po Černovický triangl pouze 2 společné koleje pro všechnu dopravu do Přerova i do budoucna a na černovickou terasu pouze 3 koleje, pak teprve 4. Tam už nepůjde nic změnit.
Neděle, 29. dubna 2018 - 10:36:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1087
Registrován: 5-2002
Hroch:
"Mé pozorování v přípražském esku naopak detekuje za poslední cca rok výrazný nárůst jednorázových doplatků (po jejich zlevnění a možnosti doplatků k jízdenkám PID)."
Souhlas. V tom přípraží je to děs: první třída se přeplňuje adhoc lidma za symbolický poplatek, navíc jim hraje do karet pravděpodobnost, že je průvodčí nestihne vůbec odbavit.
Ty moje postřehy jsou ale z rychlejších vrstev, co tohle blízké přípraží projíždějí.
Neděle, 29. dubna 2018 - 10:38:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2423
Registrován: 5-2008
Portáš: Ona není záloha pro úsek Přerov -Č. Třebová a přes Břeclav je to velká zajíždka
Don Parmezano
Pružinskij
Neděle, 29. dubna 2018 - 10:52:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2454
Registrován: 4-2015
Tak i tak - korelace využití 1. tř. se zjednodušením a zlevněním je jasná, nicméně vztahovat z toho cokoliv na VRT dopravu v ČR v horizontu za 20 a více let je zcestné. Vůbec nevíme v jaké podobě dálkovka bude vypadat, jestli si budou konkurovat jen jednou "jedničkou" nebo čím vlastně a proč by se vlastně měli lidi honit za prací či rekreací stovky km daleko a to ve velkým.

Ty moje postřehy jsou ale z rychlejších vrstev, co tohle blízké přípraží projíždějí.
Tak ono se to nejspíš bude výrazně lišit regionálně. Když zítra vlezeme do jedničky někde mezi Babinama a Strakonicema, Ústím a Teplicema nebo třeba Vsetínem a Hranicemi, tak tam bude s vysokou pravděpodobností jen pár kusů místních "commuters". Držitelé IN 100 jsou pak jiná liga, to si IMHO kupují lidi, co jim nic jinýho nezbývá, protože velký dálky, časté ježdění a ze dvojky by se brzo zcvokli.
West code was broken.

Neděle, 29. dubna 2018 - 11:42:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1089
Registrován: 5-2002
Pružinskij:
"Tak ono se to nejspíš bude výrazně lišit regionálně. "
To zcela jistě: kolem Prahy je normální, že lidi ve špičce obsadí obě třídy rovnoměrně (dokonce znám případy, že I. tř. jede plnější). Kdežto tuhle jsem jel v odpolední špičce rychlopanterem z Brna ku Břeclavi: ve velkém oddíle I. tř. jsme byli dva, ve dvojkách se nahusto stálo. To se kolem Prahy vůbec nevidí. Pak se tím vysvětluje ten šílený brněnský nápad přeznačit jeden z oddílů I. tř. v rychlopanterech na dvojku: oni to tam kolem Brna tak mají...
Mladějov
Neděle, 29. dubna 2018 - 11:52:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12374
Registrován: 3-2007
>proč by se vlastně měli lidi honit za prací či rekreací stovky km daleko a to ve velkým.

Zase se vracíme k velikosti sídel, poměru ceny jízdenky k ceně jiné dopravy, (ne) chybějící dálnici, vzdálenosti těch sídel (lidově "je asi větší vopruz řídit z Paříže do Marseille, než z Brna do Prahy).

>ono se to nejspíš bude výrazně lišit regionálně.

To jsem chtěl napsat.

Jak pozná pozorovatel v kupé In 100 na 1. tř. od režijky jen pohledem na kartu ?

Jinak obsazeností první třídy se dá velmi snadno manipulovat přepravními podmínkami a cenou - třeba po objevení možnosti doplatit si v narvaném přípražském panťáku do dvacetikoruny (jedno kafe v automatu) ad hoc jedničku jí velmi rychle plní (a přivedlo to další k možnosti si jí platit paušálně).

Takže nějak nerozumím tomu, jak chcete tady někteří počítat nějaký ekonomický model příjmů z jedničky/dvojky, když zatím není ani představa o tom, jak by měla vypadat struktura VRT jízdného..ale to není pro většinu "já jí prostě chci" asi důležité.

Ba ani kapacita hypotetických souprav atd.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Neděle, 29. dubna 2018 - 11:58:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1090
Registrován: 5-2002
Režijková kartička se v detailech liší.

A taky In100 řeší po telefénu úplně jiný pracovní záležitosti [wink]

A když jde nařízenídbalý průvodčí, tak režisti nedostanou vodu a tisk [biggrin]
Mladějov
Neděle, 29. dubna 2018 - 12:07:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12375
Registrován: 3-2007
>Režijková kartička se v detailech liší.

No, to mi teda průkazný moc nepřipadá. Já to nepoznám a ani nestihnu vidět, když jí někdo podává průvodčímu.

>když jde nařízenídbalý průvodčí, tak režisti nedostanou vodu a tisk

??

Tomu nerozumím - když si někdo (podle mne velká část režistů v jedničce) doplatí paušální jedničku, nemá nárok na noviny + H2O ? Nebo jen ten, co to má jako benefit ?

Tomu úplně nerozumím, teda. Prosím o vysvětlení - mně tohle nikdy nezajímalo, ale koukám, že to je složitější, než se zdálo [lol]
Neděle, 29. dubna 2018 - 12:17:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1091
Registrován: 5-2002
Jo, doplatiči nárok mají.

Na starých kartičkách (na nových nevím) bylo u platících nápadné červené logo, tuším Rail+. To režisti neměli.
Mladějov
Neděle, 29. dubna 2018 - 12:36:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12378
Registrován: 3-2007
A co tam ten ten průvodčí teda vidí "na první dobrou" ? On to nějak jednoduše pozná nebo to má nařízený "rozklikávat" ?

Já se ptám asi blbě, ale fakt tohle šlo vždycky mimo mne.

Takže teda ten, kdo má jedničku jako režijní benefit od podniku, včetně třeba SŽDC, nedostává nic ?

Aha. Docela složité.

Jinak mi právě dneska ty kartičky připadaj úplně stejné - třeba se pletu, ale to bylo důvodem mé námitky - jak to pozná spolucestující (kromě nějakých vnějších znaků či projevů cestujícího [proud]).


(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Ythomas_ct
Neděle, 29. dubna 2018 - 14:23:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2571
Registrován: 10-2009
Ad K2:
...co by chtěli tratě s nižší Vmax s kombinací VRT a další dopravy...
No, pokud je mi známo, tak na kombinaci "echt vysokorychlostní" a nákladní dopravy je snad postavena např. myšlenka "Erzgebirgsbasistunelu", nebo ne? Neboli - bez nákladní dopravy by tomu asi nevyšla ekonomika...

Ad Portáš:
...opravuje se i ten přes HavlBrod, kde kopec vyřeší postrky.
Tak na reálnou podobu "bájných vysočinských postrků" jsem celkem zvědav. Ale třeba až bude kapacitě dráhy nejhůř, povstanou v Tišnově postrky... ;-)

...když už máme pro hotový "nákladní" koridor přes Třebovou, který sice dočasně "plevelí" dálkovka...
No a tohle už se tady snad taky rozebíralo nejednou a žádné zásadní škrty osobní dopravy z toho nevycházely. Nebo se přestane jezdit mezi Prahou, Kolínem, Pardubicema, Třebovou, Olomoucí,...?
Priapos
Neděle, 29. dubna 2018 - 14:56:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1439
Registrován: 10-2012
Mladějov:
"
Jinak mi právě dneska ty kartičky připadaj úplně stejné - třeba se pletu, ale to bylo důvodem mé námitky - jak to pozná spolucestující (kromě nějakých vnějších znaků či projevů cestujícího [proud]).


"
Nové MAP karty jsou všechny stejné, pohledem nepoznáte nic. Co je na nich opravdu nahráno zjistí jenom průvodčí pomocí POP.
Neděle, 29. dubna 2018 - 15:35:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1707
Registrován: 6-2016
"až bude kapacitě dráhy nejhůř, povstanou v Tišnově postrky"
Tak já to 3x opíšu a založím[rofl]
Škoda, že Cimrmani už Švestku 2 nepapíšou a nezahrajou... Mohla by být o VRT!!!
Neděle, 29. dubna 2018 - 15:57:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21
Registrován: 12-2017
Ythomas_ct:
"Ad K2:
...co by chtěli tratě s nižší Vmax s kombinací VRT a další dopravy...
No, pokud je mi známo, tak na kombinaci "echt vysokorychlostní" a nákladní dopravy je snad postavena např. myšlenka "Erzgebirgsbasistunelu", nebo ne? Neboli - bez nákladní dopravy by tomu asi nevyšla ekonomika...

"

V tomto konkrétním případě to dává takto smysl, akorát tam nebude echt vysokorychlostní doprava, jen tudy budou projíždět vysokorychlostní jednotky. Dokud nebudou jezdit lidi do Drážďan tak často, jako do Prahy, dokud tam bude takový podíl nákladních vlaků, tak tam plnohodnotná VRT moc smysl nedává.

Ale dělat například Ostrava-Přerov, nebo Praha-Brno na 200 jen proto, aby tam mohly jezdit náklady... to je pitomost. Vyšlo by to pravděpodobně i dráž (bo prostě menší sklony - 12,5 nebo 40 je pořádný rozdíl, takže více mostů, více tunelů atd.)
Tam je potřeba oddělit dálkovou (vysokorychlostní) osobní dopravu od (příměstské+nákladní) na novou trať a tím uvolnit kapacitu na stávajících koridorech... protože příměstské vlaky mají s nákladními podobnou průměrnou rychlost a tak se jich na stávající koridor vleze více.

KII.
Neděle, 29. dubna 2018 - 19:22:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8159
Registrován: 5-2002
Tak na reálnou podobu "bájných vysočinských postrků" jsem celkem zvědav. Ale třeba až bude kapacitě dráhy nejhůř, povstanou v Tišnově postrky... ;-)

Postrk Tišnov - Vlkov nic zásadního nepřinese. Tedy dokud nepřekopeme zátěžové tabulky.
Moderní loko dovedou na zmodernizovaném úseku Tišnov - Vlkov vytáhnout určitě 1400 tun, možná 1600 tun. Ale považujme to za první etapu, někde se začít musí :-) V tomto případě to je normativ i pro ostatní úseky. Zajímavé to začne až v případě zahájení postrkové služby Brno - Maloměřice - Kutná Hora, protože pak už u moderních lokomotiv v čele půjde o T4 2400 tun.
Neděle, 29. dubna 2018 - 20:04:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2823
Registrován: 5-2002
Ythomas: na kombinaci "echt vysokorychlostní" a nákladní dopravy je snad postavena např. myšlenka "Erzgebirgsbasistunelu", nebo ne?
Ne. Nejpozději od českého portálu na sever se to sleduje jako konvenční trať (Vmax hluboko pod 250 km/h).
Ythomas_ct
Neděle, 29. dubna 2018 - 22:23:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2572
Registrován: 10-2009
Ad K2:
...příměstské vlaky mají s nákladními podobnou průměrnou rychlost...
To se mi nějak nezdá. Průměrnou rychlost (věčně neuhýbaného) Nexáku bych viděl spíš někde na úrovni rychlíku; budeme-li se bavit o dnešních koridorech, tak možná i ÍCéčka...

Ad PŠ:
Zajímavé to začne až v případě zahájení postrkové služby Brno - Maloměřice - Kutná Hora, protože pak už u moderních lokomotiv v čele půjde o T4 2400 tun.
Mám určité obavy, že to nebude tak jednoduché, resp. že se toho bude muset ještě celkem dost udělat, aby se ten přínos, o kterém píšeš, stal skutečností...

Ad TZ:
Nejpozději od českého portálu na sever se to sleduje jako konvenční trať (Vmax hluboko pod 250 km/h).
OK. A mohu se zeptat, co je to hluboko a jaké se tam tedy v současné době "sledují" podélné sklony?
Neděle, 29. dubna 2018 - 22:50:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6596
Registrován: 8-2007
Zajímavé to začne až v případě zahájení postrkové služby Brno - Maloměřice - Kutná Hora

A nebude to pak ortodoxními kritizovaný dosyp?Tentokrát na příkré kopce?[biggrin][biggrin][biggrin]
Pondělí, 30. dubna 2018 - 01:32:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2824
Registrován: 5-2002
Ythomas: Vždy se hovořilo o 200 km/h, samozřejmě výsledný návrh se může trochu lišit. V každém případě do kategorie "VRT pro smíšenou dopravu" to má daleko. Sklon minimální pro odtok vody (v tunelu, kolem něj z obou vnitrozemí nějaké rampy samozřejmě, na konkrétní popis je brzy, ale žádná divočina - musí to být trať rozumně sjízdná pro ND).

P.S.: Teď jsem si uvědomil, že s úsekem UL - DD jsme zde vlastně mimo téma.[wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem Tomáš Záruba.)
Pondělí, 30. dubna 2018 - 06:12:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 12-2017
Ythomas_ct:
"Ad K2:
...příměstské vlaky mají s nákladními podobnou průměrnou rychlost...
To se mi nějak nezdá. Průměrnou rychlost (věčně neuhýbaného) Nexáku bych viděl spíš někde na úrovni rychlíku; budeme-li se bavit o dnešních koridorech, tak možná i ÍCéčka...
"

Občas si říkám, zda je tady sportem vytrhávat věci z kontextu a stavět je do kontextu jiného... nebavili jsme se o dnešních koridorech, ale o tratích stavěných na 200/hod se smíšeným provozem osobní a nákladní dopravy. A tady prostě platí (a platí to i na koridorech na 160 km/hod), že jeden rychlejší vlak sníží propustnost tratě a nebo pokud chceme na trati se smíšeným provozem mít co největší propustnost, musíme zpomalit ty rychlé vlaky... ale pak nevyužijeme Vmax.
Proto je potřeba oddělit rychlou dálkovou osobní dopravu od té ostatní a proto má smysl stavět VRT.

KII.
Ythomas_ct
Pondělí, 30. dubna 2018 - 09:01:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2573
Registrován: 10-2009
Ad TZ:
Sklon minimální pro odtok vody ... ale žádná divočina - musí to být trať rozumně sjízdná pro ND).
No a právě proto by mě zajímalo, u jakého čísla na sklonovníku začíná ta "divočina". Protože třeba tady na str. 13 se píše o 12,5 promilích, což už v kontextu velmi dlouhého tunelu a provozní potřeby "neplazit se tam pomalu" zas až tak moc "cargo-friendly" nevypadá...

Ad K2:
Já ale Vaše úvahy o tom, že pro rychlou dálkovou (a meziregionální) dopravu má smysl stavět VRT pro její segregovaný provoz nijak nezpochybňuji (bude-li pro to náležité využití a pokud se najde někdo, kdo to bude schopen a ochoten stabilně financovat). Pouze říkám, že současný nákladní vlak má obvykle vyšší průměrnou rychlost než vlak příměstský...
Pondělí, 30. dubna 2018 - 11:50:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2115
Registrován: 8-2010
ad Tomáš_záruba:
Vždy se hovořilo o 200 km/h...
Co to sleduji, tak právě spíš ne...[nene] - viz screen z této prezentace:

A tady - asi v minutě 14:03 - nám ten moudrý pán říká, že osobní doprava bude jezdit do V = 250 km/h, s tím, že tedy následně to hned popírá a připouští mj. i tu Vámi zmiňovanou 200-ku...[crazy][crazy].

ad Ythomas_ct:
Pouze říkám, že současný nákladní vlak má obvykle vyšší průměrnou rychlost než vlak příměstský...
To jako asi jo, ale ten rozdíl není zas tak výrazný - třeba když se kouknu na nějaké "budoucí plánované" Brno - Šakvice ve variantě A, Aa, v roce 2035, v odpolední špičce 14-16 hod., kdy osobní vlak je černá čára a nákladní vlak je modrá - viz fragment níže:

Zdroj: SP železničního uzlu Brno, SUDOP, rok 2017
Středa, 02. května 2018 - 07:25:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 493
Registrován: 1-2014
http://www.ceskainfrastruktura.tv/udalost/kulaty-stul-ari-priprav a-vystavby-britske-vysokorychlostni-zeleznice-hs2-s-vyuzitim-bim/
Středa, 02. května 2018 - 07:51:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1100
Registrován: 5-2002
Apollo_17:
"Zajímavé to začne až v případě zahájení postrkové služby Brno - Maloměřice - Kutná Hora
A nebude to pak ortodoxními kritizovaný dosyp?Tentokrát na příkré kopce?[biggrin][biggrin][biggrin]"
Tady je logika jiná:
Stát má povinnost při přetížení trati konat
A zároveň má povinnost konat hospodárně.
No a zaplatit dopravcům postrky přes Vysočinu je nejlevnější známá forma konání ve věci přetížení trati přes Třebovou.
Středa, 02. května 2018 - 11:33:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17
Registrován: 3-2018
Hroch:
Já žádné tunely nevymýšlím. Jen volně cituji obsah existujících ÚTS a ÚPD...
Středa, 02. května 2018 - 11:45:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 3-2018
Ythomas_ct:
"No, pokud je mi známo, tak na kombinaci "echt vysokorychlostní" a nákladní dopravy je snad postavena např. myšlenka "Erzgebirgsbasistunelu", nebo ne? Neboli - bez nákladní dopravy by tomu asi nevyšla ekonomika... "

Zrovna Erzgebirgsbasistunel je příkladem úseku, kde bude osobní doprava poměrně řídká a naopak nákladní doprava zde nutně potřebuje další kapacitu. Nepovažuji to za dobrý příklad pro srovnání s vnitrostátními tratěmi, kde se plete nákladní doprava s příměstskou, regionální a dálkovou osobní.
Středa, 02. května 2018 - 18:30:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2887
Registrován: 5-2002
Zrovna Erzgebirgsbasistunel je příkladem úseku, kde bude osobní doprava poměrně řídká

Neprotiřečíte si? Někde výše obhajujete VRT jako prostředek, kterým budou celé severní Čechy jezdit do práce do Prahy jak tramvají (asi nebudou VR vlaky mít výchozí stanici v Ústí nebo Mostě), jiní šotosnílci básní o desítkách tisíc tranzitujících cestujících z Berlína do Vídně a zpět... Z toho by jeden usuzoval na nějaký čtvrthodinový takt. A následné mezidobí na trati se smíšeným provozem asi bude větší než na čisté osobní VRT s vlaky jednoho typu.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Středa, 02. května 2018 - 20:45:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12247
Registrován: 8-2004
Gejza.L:
"Já žádné tunely nevymýšlím. Jen volně cituji obsah existujících ÚTS a ÚPD..."
Ale na základě problémů NIMBy upřednostňujete řešení dovozu pracujících z Ústí nebo z Humpolce před pracujícími z Kladna nebo event. z východních Čech.
Přitom to "řešení" (zdůrazňuji uvozovky) může být v zásadě obdobné. Mnohakilometrový tunel(y) lze navrhnout všude.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Čtvrtek, 03. května 2018 - 18:47:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 494
Registrován: 1-2014
Okružní jízda, aneb parádní "objetí" Brna a Prahy.
Jedno přes Bavorsko a druhé přes Polsko.
Je docela možné, že po dobudování trasy Blava - Čadca se některé spoje vyhnou i Ferdinandce...

https://pbs.twimg.com/media/DbtD0QEWsAEEJJO.jpg

(Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.)
Pikehead
Čtvrtek, 03. května 2018 - 23:25:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4060
Registrován: 3-2007
Rozumím - vy to chápete jako první vlaštovku, z níž se naindukuje 10 nočních spojů Vídně a Berlína, z nichž "některé" pojedou mnohem pomalejší a o 80 km delší trasu přes Bratislavu a Beskydy, protože se na přímou a rychlou Ferdinandku už prostě nevejdou.
Kreativec
Pátek, 04. května 2018 - 02:00:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 410
Registrován: 7-2015
Ta trasa přes Wroclaw je pro noční vlak zajímavá tím, že ji projede za rozumnou dobu aniž by někde tři hodiny stál (a jako bonus přímé spojení Vídně s horním Slezskem). V jedoucím vlaku se mnohem lépe spí než když vás postaví někde v Olomouci nebo Třebové vedle tlampače odříkávajícího nácestné stanice osobáků na ranní směnu.
Tolik ve stručnosti.
Ythomas_ct
Pátek, 04. května 2018 - 09:40:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2575
Registrován: 10-2009
Ad Portáš:

Okružní jízda, aneb parádní "objetí" Brna a Prahy.
Jedno přes Bavorsko a druhé přes Polsko.


Také mi nějak není jasné, kde je problém. Pravda, ten noční vlak do Berlína by mohl zastavit pro nástup třeba v Břeclavi, příp. ještě v Přerově, čímž by byl možná (při rozumných cenách) zajímavý pro některé cestující (zejména z jihovýchodní části republiky), toužící se dostat na půl desátou do Berlína; jinak jsou ale časy průjezdu toho "nočníku" přes ČR celkem neatraktivní. Ale co je špatně na tom denním vlaku? Vždyť třeba jen samotný Norimberk má kolem půl milionu obyvatel (tedy více než např. Brno), tak proč by tam nemohla být zastávka přímého vlaku z Vídně do Berlína?
Pátek, 04. května 2018 - 09:40:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 3-2018
Johny 11: A proč by nemohly mít vlaky z Mostu nebo Ústí používající VRT trať výchozí stanici např. v Chebu, Chomutově, Litvínově, Mostě, Ústí, Děčíně nebo Teplicích? Přece vše nemusí jezdit z Říše [wink]
V příspěvcích výše píšu, že skladba spojů může být pestřejší, než jen mezinárodní VRT expresy (mj. rychlíky, co budou stavět v Lounech, Litoměřicích, u Roudnice).
Čtvrthodinový takt mezinárodních spojů by byl masakr pro kapacitu (nejen přeshraničního úseku), ale když už, tak bych ho očekával jen v určitou denní dobu. Nad její rámec bude kapacita využitelná pro nákladní vlaky. Ne nadarmo dnes náklady jezdí po trati z Děčína do Bad Schandau celou noc.
Pátek, 04. května 2018 - 10:01:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 495
Registrován: 1-2014
Pikehead:
"Rozumím - vy to chápete jako první vlaštovku, z níž se naindukuje 10 nočních spojů Vídně a Berlína, z nichž "některé" pojedou mnohem pomalejší a o 80 km delší trasu přes Bratislavu a Beskydy, protože se na přímou a rychlou Ferdinandku už prostě nevejdou."

Pravdou je, že Poláci z Vratislavi nemají od války přímé spojení na Vídeň, takže se to pořešilo zatím takto.

Na příště se můžou domluvit Němci, Poláci a Slováci a další spoj pojede třeba přes Žilinu...

Také se domnívám, že by "bratja" rádi převedli část vlaků z relace Vídeň-Varšava, ještě logičtější je pak relace Budapešť-Varšava.

Pokud budeme chtít aby k tomu nedošlo, tak odpovědí může být VRT Přerov-Ostrava a další zrychlení Přerov-Břeclav na 200km/h.

Je to prostě úplně stejné, jako je třeba začít řešit objíždění naší republiky přes Bavorsko...
Pátek, 04. května 2018 - 10:02:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20
Registrován: 3-2018
Hroch: Dobře, souhlasím, že trať na letiště/Kladno je přepravním potenciálem možná i důležitější než VRT. Ale technicky vzato mícháte jablka s hruškami.
U VRT se navrhují tunely, protože potřebujete novostavbu dvoukolejky s určitými směrovými a sklonovými parametry. Konvenční trať na 80 km/h ve stopě původní trati, kde je až na úsek podél ulice U Dráhy dost místa na dvoukolejku, PHS, zelené pásy okolo (případně i protihlukové valy) je trochu něco jiného. U VRT se tunely zatím nenavrhují kvůli NIMBYstům...jako v P6, kde dříve starostoval Bém, nebo Chalupa (více snad ne třeba dodávat).
A poznámku s východními Čechami nechápu. V čem by je VRT upozaďovala?
Pátek, 04. května 2018 - 10:08:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 496
Registrován: 1-2014
Ythomas_ct:
"Ale co je špatně na tom denním vlaku? Vždyť třeba jen samotný Norimberk má kolem půl milionu obyvatel (tedy více než např. Brno), tak proč by tam nemohla být zastávka přímého vlaku z Vídně do Berlína?"

Pokud se bude jednat o jeden spoj, tak asi v pohodě.
Při zavedení 2 hodinového taktu už asi problém, který by naznačil velmi nízkou použitelnost naší "skanzenové železnice" v mezinárodním měřítku.
Pátek, 04. května 2018 - 10:23:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21
Registrován: 3-2018
Portáš:
"Pikehead:
"Pokud budeme chtít aby k tomu nedošlo, tak odpovědí může být VRT Přerov-Ostrava a další zrychlení Přerov-Břeclav na 200km/h.´""

Přerov - Břeclav už je dnes z velké části na 160 km/h. Při zvýšení rychlosti ze 160 na 200 ušetříte 4,5 s na 1 km trati. Nebo byste kvůli pár Ec, co míjí moravskou metropoli stavěl přeložky v místech propadů rychlosti (dohromady) za desítky miliard?
Pátek, 04. května 2018 - 10:28:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2888
Registrován: 5-2002
Pravdou je, že Poláci z Vratislavi nemají od války přímé spojení na Vídeň,
[rofl][rofl][rofl]

Ogare, tušíte vůbec, že Vratislav se jmenovala až do roku 1945 Breslau a pokud tam nějací Poláci byli, tak jako otroci, kterým bylo spojení s Vídní fakt k ničemu????

A proč by nemohly mít vlaky z Mostu nebo Ústí používající VRT trať výchozí stanici např. v Chebu, Chomutově, Litvínově, Mostě, Ústí, Děčíně nebo Teplicích?

To jako vysokorychlostní soupravy? nebo máte na mysli ešusy/místníkočky jezdící po VRT v dírách mezi ICE Hamburk - Berlín - Vídeň?

Ne nadarmo dnes náklady jezdí po trati z Děčína do Bad Schandau celou noc.
zaměňujete příčinu a následek. Celou noc jezdí proto, že se ve dne nevejdou. O nesmyslnosti teorie "nočních skoků" nákladní dopravy tu nedávno psal někdo fundovanější.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 04. května 2018 - 10:33:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2889
Registrován: 5-2002
Při zvýšení rychlosti ze 160 na 200 ušetříte 4,5 s na 1 km trati. Nebo byste kvůli pár Ec, co míjí moravskou metropoli stavěl přeložky v místech propadů rychlosti (dohromady) za desítky miliard?

Ach ta fyzika základní školy...tam se bohužel málokdy děti dozvědí, že mezi tím, kdy vlak jede rychlostí v1 a rychlostí v2 je úsek, kdy tu rychlost musí změnit. A ty rozdíly vzniklé brzděním a opětovným rozjížděním jsou podstatně větší než zmniňovaných 4,5 s. Buď si to spočítejte nebo vyzkoušejte v praxi - stačí auto, máte-li řidičák.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 04. května 2018 - 11:17:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5514
Registrován: 9-2011
Také se domnívám, že by "bratja" rádi převedli část vlaků z relace Vídeň-Varšava, ještě logičtější je pak relace Budapešť-Varšava.
Pokud budeme chtít aby k tomu nedošlo, tak odpovědí může být VRT Přerov-Ostrava a další zrychlení Přerov-Břeclav na 200km/h.


Z Petrovic do Vídně to je necelých 300 km, přes Žilinu je to o 70 km delší. Vzhledem k pomalému úseku hlavně mezi Jablunkovskou návsí a Krásnem to rychlejší než přes Přerov bude jen těžko, i kdyby bratia jezdili 200.
Budapešť je na tom trochu löpe, do Bratislavy je to z Petrovic prakticky stejně daleko přes Břeclav i přes Žilinu, omezení přes Jablunkovsko ale zůstává.
Spojka z Leopoldova přímo do Galanty (mimo Bratislavu) ušetří asi 60 km, ovšem za cenu vynechání největšího slovenského města.

Je to prostě úplně stejné, jako je třeba začít řešit objíždění naší republiky přes Bavorsko...
Opravdu to "objíždění přes Bavorsko" někomu vadí? (teda kromě šotoušů)
Pátek, 04. května 2018 - 12:37:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 497
Registrován: 1-2014
Johny11:
"Ogare, tušíte vůbec, že Vratislav se jmenovala až do roku 1945 Breslau a pokud tam nějací Poláci byli, tak jako otroci, kterým bylo spojení s Vídní fakt k ničemu???? "

I nu zdá se, že tonoucí se stébla chytá...[crazy]

Dobrá tedy, nebyli to Poláci, ale Němci (Prušáci) z Vratislavi. Stačí????