Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historické vozy osobní a nákladní » Archiv diskuse Historické vozy osobní a nákladní do 24. 05. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historické vozy osobní a nákladní do 24. 05. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3044 Registrován: 7-2006 |
Novojičínská místní dráha je i NLB ? Pak mám ještě malou skupinu vozů, které mají před každým číslem číslo 102. Lze prosím zjistit, co to číslo 102 znamená. Děkuji.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 7-2017 |
Tempotaxi: Ano, NLB je německá zkratka pro NJD - k.k. priv. Neutitscheiner Lokalbahn, vůz DF 12 je z roku 1903. Celokovový vůz je vůz s číslem Třineckých železáren, objednala si ho určitě pro Třinec Báňská a hutní společnost. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5534 Registrován: 1-2012 |
Na přepravu koksu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3045 Registrován: 7-2006 |
Pak mám ještě jeden jímkový vůz a potřebuje vědět, která dráha to vlastně je. Jedná se o dráhu K.L.B. ?
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 7-2017 |
Tempotaxi: K.L.B. - Kolomeaer Lokalbahnen |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3046 Registrován: 7-2006 |
drake Děkuji moc za upřesnění. Cogwheel Pro čitelnost je velká fotka ještě rozdělena na tři samostatné náhledy.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 96 Registrován: 8-2012 |
Na vagonech nákladní vozy NW typ. TL2 nebo TL4 z kopřivnické automobilky (Tatra) zřejmě určené pro armádu. Tento typ byl vyráběn do roku 1924, fotografie tedy pochází z první poloviny 20. let. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3854 Registrován: 4-2009 |
Jde o negativ č. 1368 z roku 1924. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 2-2016 |
Ad Tempotaxi 3044: To jsou předlohy pro modelaření jako hrom. Zvláště ten služební s poštovním oddílem. Ví prosím někdo rozvor, délku skříně s číslem u ČSD? Jeví se mi to jako vůz na bázi klasické řady Z s rozvorem 4,5 nebo 5 m, ale nemusí to tak být. Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 529 Registrován: 11-2007 |
Ahoj pánové Obracím se na vás s prosbou ohledně fotek, na stavbu modelu vozů Wa/Wap (Fad/Fall) pátral jsem po materiálu na internetu, ale až na pár výjimek bezúspěšně. Byl by někdo ochoten poskytnout? Klidně i na mail. Děkuji předem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3405 Registrován: 11-2007 |
Koukám že olomoucký Ci mají nový domov v Lužný. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 556 Registrován: 7-2017 |
Fardy: "Ad Tempotaxi 3044: To jsou předlohy pro modelaření jako hrom. Zvláště ten služební s poštovním oddílem. Ví prosím někdo rozvor, délku skříně s číslem u ČSD? Jeví se mi to jako vůz na bázi klasické řady Z s rozvorem 4,5 nebo 5 m, ale nemusí to tak být. Děkuji." Podobně vypadaly služební vozy na lokálkách provozovaných KFNB o rozvoru 5,1 m - stejném jako měly i tehdejší osobní vozy lokálek KFNB. Vozy se vyráběly v posledních letech 19. a na samém začátku 20. století, těsně před zestátněním KFNB. Tenhle má představky, ale pro lokálky KFNB (např. Břeclav - Lednice) se dělaly s plošinami. Seznam osobních vozů ČSD z roku 1931 uvádí 5 vozů DF vozové skupiny 136 (KFNB) o rozvoru 5,1 m z let 1896 - 1901, u ČSD DF 6-7127 až 30, 32, 34. A ještě: Tato dráha (NJD) byla formálně znárodněna až v roce 1947, takže ty vozy, které jsem vypsal výše, pocházely samozřejmě z jiných lokálek KFNB. I mě by zajímalo, kdo v různých obdobích zajišťoval provoz NJD. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 557 Registrován: 7-2017 |
Pokud jde o existenci dvou novojičínských nádraží necelý kilometr od sebe a nikdy nepropojených, tak se traduje, že výstavbou lokálky z Hodslavic-Hostašovic do N. Jičína horního náraží splnila KFNB svou povinnost danou jí při prodloužení licence po výstavbě Dráhy Moravskoslezských měst, a zároveň se tak pomstila novojičínským měšťanostům a společnosti dráhy NJD, která se připojila na KFNB v Suchdole k její nelibosti. Bohužel mi však není známo nic o tom, jaký byl vliv KFNB, kkStB a později ČSD na provoz a nasazení vozidel na NJD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 8-2017 |
Přátelé - znalci: dovolte mi jeden, pro někoho možná hloupý, dotaz. Co je to "Hytlák"? Dnes se pod tímto pojmem myslí služební vůz Ds/Daa/Daa-k, případně služební vůz obecně. Kdysi jsem však četl, nevzpomenu si, ale kde, že takto byly nazývány pomocné osobní vozy vzniklé za války, tedy II., přestavbou z nákladních vozů na osobní. Po válce byly označeny řadou Ciz, později Biz. A název byl odvozen od jména Hitler, který nařídil jejich výrobu (tedy přestavbu), tedy asi né on osobně, ale nějaký jeho ministr. Obrázek jsem si vypůjčil z katalogu firmy TT-modelář, snad mě za to nepožene k soudu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1071 Registrován: 5-2002 |
Hytlák je zkomoltenina od slova Hüttelwagen. Slovo "Hüttelein" (foneticky a zkráceně čteno jako "Hytl") je rakousky a švýcarsky "chatička", tedy vagon-chatička - prostě prkený vagonek, kde mezi prkny fičí studená meluzína, obsazený zpruzelým železničním perosnálm (nebo i cestujícími), co nad kamínkama hrají karty, pijou kafe a čekají, až budou muset jít ven na déšť, mráz a vítr. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7252 Registrován: 9-2003 |
Přesně tak s Ciz a Hitlerem to myslím nemá co dělat..zajímavé je sledovat v některých našich tiskovinách různé komolení tohoto slangového slůvka.. Někteří ho píší např. s "i" jako "hitlák".. atd. Pro služební vůz jsou(byly) různé místopisné perličky..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5834 Registrován: 6-2002 |
danik (96): Na vagonech nákladní vozy NW typ. TL2 nebo TL4 z kopřivnické automobilky (Tatra) zřejmě určené pro armádu Vzhledem k tomu, že mají namalované čs. vojenské poznávací značky, tak jsou 100% pro čs. armádu
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 558 Registrován: 7-2017 |
Petr_barchánek: "Hytlák je zkomoltenina od slova Hüttelwagen. Slovo "Hüttelein" (foneticky a zkráceně čteno jako "Hytl") je rakousky a švýcarsky "chatička", tedy vagon-chatička - prostě prkený vagonek, kde mezi prkny fičí studená meluzína, obsazený zpruzelým železničním perosnálm (nebo i cestujícími), co nad kamínkama hrají karty, pijou kafe a čekají, až budou muset jít ven na déšť, mráz a vítr." No, dnešní německé slovníky uvádějí jako zdrobnělinu od die Hütte (= chata, chatrč, chýše, huť) spisovný tvar Hüttlein, ale v různých staroněmeckých nářečích se vyskytovalo všechno možné, Hüttelin, Hütlin, Hüttelein, Hüttle... A předci Adolfa Hitlera psali své příjmení jako Hiedler nebo Hüttler, takže etymologicky vzato tady určitá příbuznost je taky. Mimochodem, výraz Hüttler znamenal "stánkař na trhu, trhovec". |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 10-2002 |
Bych řekl, že Hüttelwagen je výraz čistě rakouský a rozšířený u nás ještě za monarchie. Němci asi ani nebudou tušit, co si pod tím mají představit
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1032 Registrován: 10-2010 |
Ladis63: Vozy Ciz, Vážený kolego, celá průmyslová výroba Německa a porobených zemí se postupně přeorientovala na válečnou výrobu. Ta předpokládala rychlou hromadnou lacinou unifikovanou výrobu s nenáročným servisem a dostupnými díly. Proto například vznikly tyto osobní vozy odvozené od běžných krytých vozů. Takových laciných vychytávek bylo povícero. Příkladem může být vývoj skupiny lokomotiv od Br 50 přes Br 52 - 52 ÜK a Br 42. Vanové tendry k nim byly vytvořeny z poloviny kotlového vozu. Tyto kotlové vozy měly z výše zmíněných úsporných důvodů kotel součástí rámu. Na téma válečná výroba pro potřeby železnice by se dala napsat hodně tlustá kniha. Hezký den. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2576 Registrován: 7-2005 |
Jen drobnost k Novojičínské lokálce- Ta si hrála do roku 1947 na svém písečku s vlastním vozovým parkem. Změna nastala v roce 1941, kdy začala provozovat i lokálku do Hodslavic. Ta byla díky rozdělení hranice zastavena. NJD si pro uvedený provoz zakoupila mašinky i vozy jak v Říši, tak i v Protektorátě. Po květnu 1945 si je ČSD najalo a než na jaře 1946 dodalo vlastní, byly evidovány jako najaté ČSD. Pak je NJD nepotřebovala a za války koupené věci rozpustila mazi zájemce jako byly Vítkovické závodní dráhy či Sigma Lutín, která potřebovala vozit dělníky po své vlečce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2577 Registrován: 7-2005 |
A když už jsem narazil na osobní vozbu po vlečce, tak díky nehodě z 14.5.1931 v Šumbarku, jsem se dozvěděl, že od roku 1926 vozila Báňská a hutní v najatých vozech od ČSD dělníky na jámu Pokrok. Při nehodě byly poškozeny s návrhem na zrušení vozy Ci 4-4931, Ci 4-4921 a D 6-1598 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 7-2017 |
hank: Provoz si NJD zajišťovala sama po celou dobu existence. Nemám poznámky k NJD u sebe, ale po roce 1947 přešly k ČSD snad jen 4 vozy. DF 12 měl rozvor 4,8 m a jeho konstrukce je skutečně více příbuzná s nákladním vozem. S vozy KFNB neměly vozy NJD nic společného. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 7-2017 |
Při nehodě byly poškozeny s návrhem na zrušení vozy Ci 4-4931, Ci 4-4921 a D 6-1598 To je hezký, další střípky do skládačky. Obě Ci jsou bývalé vozy ÖLEG. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 8-2017 |
Pánové Barchánek, Dědek-Hank, Polabský: smekám před vašimi až encyklopedickými znalostmi. Velice rád jsem si je přečetl a poučil se. Nicméně, vysvětlili jste mi akorát etymologii slova Hytlák. Pořád nevím čím cestovali (do emigrace) pánové Fajta s Třešňákem, v písničce K.Kryla, když jeli Hytlákem. Tak že se ptám ještě jednou: Který vagon si mám představit pod pojmem Hytlák? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 559 Registrován: 7-2017 |
Ladis-63: "Pánové Barchánek, Dědek-Hank, Polabský: smekám před vašimi až encyklopedickými znalostmi. Velice rád jsem si je přečetl a poučil se. Nicméně, vysvětlili jste mi akorát etymologii slova Hytlák. Pořád nevím čím cestovali (do emigrace) pánové Fajta s Třešňákem, v písničce K.Kryla, když jeli Hytlákem. Tak že se ptám ještě jednou: Který vagon si mám představit pod pojmem Hytlák?" Služební vůz pro nákladní vlaky. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 560 Registrován: 7-2017 |
drake: "Při nehodě byly poškozeny s návrhem na zrušení vozy Ci 4-4931, Ci 4-4921 a D 6-1598 To je hezký, další střípky do skládačky. Obě Ci jsou bývalé vozy ÖLEG." 4-4931 po zániku ÖLEG přešel ke KFNB? 4-4921 měl rozvor 3 m a 4931 3,6 m? A je známo, jak vypadal ten hytlák? Byl to služební vůz KFNB pro nákladní vlaky o rozvoru 4 m? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 7-2017 |
Ladis-63: Který vagon si mám představit pod pojmem Hytlák? Pojem Hüttelwagen je hodně starý a používal se v době, kdy u drtivé většiny drah byly služební, poštovní a zavazadlové vozy považovány za nákladní, tj. zcela jistě před rokem 1880. Označoval se tak nákladní vůz, který byl určen buď pro zavazadla nebo pro drobné zásilky či náklady a byl povětšinou řazený do osobních vlaků. Čím jeli pánové vám neřeknu, ale tento pojem je hodně lidový a nemá podle mého smysl pátrat po nějaké konkrétní představě. Označuje nejspíše cokoli, co není určeno pro běžného cestujícího a stojí vpředu za lokomotivou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 7-2017 |
hank: 4-4931 po zániku ÖLEG přešel ke KFNB? 4-4921 měl rozvor 3 m a 4931 3,6 m? A je známo, jak vypadal ten hytlák? Byl to služební vůz KFNB pro nákladní vlaky o rozvoru 4 m? Část vozů byla odkoupena KFNB spolu s tratí do Vsetína. Parametry vozů jsou stejné jako jejich sousedů v seznamu z roku 1931. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 561 Registrován: 7-2017 |
drake 193: Děkuji. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 563 Registrován: 7-2017 |
Mohl by ten vůz Ci 4-4921 vypadat takhle? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 564 Registrován: 7-2017 |
A Ci 4-4931 takhle? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 7-2017 |
hank: Vozy s rozvorem 3,6 m jsou v Hornovi na str. 341, to je ta druhá skica. První typák je od V.Londina, ale ten skutečnosti vůbec neodpovídá, spíše představuje vůz I./III. třídy. Vozy III.třídy měly zcela symetricky rozmístěná okna. Navíc žádný vůz ÖLEG nenesl číslo 21, u vozů III. byla bržděna obě kola jednostranně a žádné vozy III. třídy ÖLEG neměly v té době osvětlení. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 573 Registrován: 7-2017 |
Tak že by to někdo popletl...? Toto má být vůz I./III. třídy: A výkresy s těmi dvoumístnými čísly jsou nadepsány (německy) jako vozy lokálky Olomouc - Čelechovice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2580 Registrován: 7-2005 |
kolega Drake to ještě pravděpodobně rozvede, takže jen drobnost - na fotce od výrobce ze Smíchova je vůz I/III. třídy č.32 z roku 1882 a firma (zkratka) i číslo je uprostřed bočnice. není tam žádné jméno lokálky. to je vidět na starších fotkách z roku 1880 pro čáslavskou lokálku. na výkrese výrobce je rozdělení vozů I/III.tř. - 31 Loket. 32 Chodov, 33 Čáslav, 34 Olomouc (samozřejmě německy a v celé délce svého názvu) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 7-2017 |
hank: Typáky V.Londina mají svůj věk, vycházejí z Blattů kkStB. VL tehdy neřešil ÖLEG jako celek, ale výhradně olomoucko. A protože chyběl dostatek informací, tak byla vozům přidělena jiná známá čísla ÖLEG. Nápisy a jiné detaily jsou kombinací různých jiných zdrojů, třeba fotek vozů loketké dráhy. Celá otázka značení vozů je hodně komplikovaná a každá dráha to měla jinak v období vlastního provozu ÖLEG, převzetí provozu jinými drahami a nakonec po zániku ÖLEG. Vozy skutečně na boku označení dráhy nesly jen u některých drah a jen v některých obdobích. Vůz č. 32 zachycený na jedné z mála výrobních fotografií vozů ÖLEG byl po celou dobu věrný nejdecké lokálce. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 7-2017 |
Zdepa, drake: Tak mě napadlo, jestli byste dokázali a chtělo se vám dát dohromady přehled původní dislokace diskutovaných vozů ÖLEG ze začátku 80. let 19. stol.? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 2-2016 |
Takže rozvor DF 12 je 4,8 m. Jen jsem dost neporozuměl, jestli se dožil éry ČSD a pod jakým číslem. Mám k dispozici jen číslovací schema, nikoliv seznam osobních vozů, který jsem ještě ani neviděl, tak nevím, jaké údaje o vozech obsahuje. Je tam třeba ložná délka? To už by ke stavbě stačilo. Existoval i podobný služební vůz? S brzdařskou budkou a skříní podobnou nákladním vozům? Děkuji |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 576 Registrován: 7-2017 |
Fardy: "Takže rozvor DF 12 je 4,8 m. Jen jsem dost neporozuměl, jestli se dožil éry ČSD a pod jakým číslem. Mám k dispozici jen číslovací schema, nikoliv seznam osobních vozů, který jsem ještě ani neviděl, tak nevím, jaké údaje o vozech obsahuje. Je tam třeba ložná délka? To už by ke stavbě stačilo. Existoval i podobný služební vůz? S brzdařskou budkou a skříní podobnou nákladním vozům? Děkuji" V seznamu osobních vozů ČSD z roku 1931 ani být nemůže, když byla dráha zestátněna až v r. 1947. Seznam z r. 1931 obsahuje čísla vozů, vozové skupiny, počty náprav, rozvory, údaje o brzdách, druzích osvětlení a počtech svítidel, topení, počtech záchodů a oddělených umýváren, dále počty oddílů a míst v jednotlivých vozových třídách, váhy vozů a roky výroby. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 7-2017 |
Fardy: "Existoval i podobný služební vůz? S brzdařskou budkou a skříní podobnou nákladním vozům?" Co bys řekl třeba na tohle? Vozy ÖNWB o rozvoru 3,8 m z odpovídajících let výroby měly podle seznamu z r. 1931 u ČSD čísla D 6-1627 až 1644 (tehdy už s mezerami v číselné řadě). Mám ten výkres i v lepším rozlišení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 2-2016 |
Ano, to vypadá zajímavě, plánek si vytisknu a pak se případně ozvu, bude-li třeba větší rozlišení. Děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 7-2017 |
Fardy: Jen jsem dost neporozuměl, jestli se dožil éry ČSD a pod jakým číslem Zřejmě ne, přešly pouze 4 osobní vozy. Existoval i podobný služební vůz? S brzdařskou budkou a skříní podobnou nákladním vozům? Co to znamená podobný nákladním vozům? Prakticky jakýkoli služební vůz pro nákladní vlaky má blíže konstrukcí k nákladnímu vozu než k čemukoli jinému. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 515 Registrován: 4-2010 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 2-2016 |
Drake: Jojo, od rána do večera přiznávám finančáku, tak občas už nedokážu přesně vyjádřit myšlenku. Až jsem se sám sobě zasmál... Myslel jsem trochu jinou konstrukci, než je klasické D-éčko např. D 6-0500 až 583, která se později vyskytla u ČSD a nešlo o vůz kořistní. Třeba podobnou tomu DF 12. Přesně to vystihl např. Hank tím plánkem v příspěvku 577... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 7-2017 |
Frady: Vyjádřil si se dobře, jenom si ještě nepobral tu odpovvěď. Skutečně u každé železnice existovaly služební vozy pro nákladní vlaky, jejichž konstrukce je odvozena od nákladních vlaků. Většinou se vzal nákladní vůz s brzdou, do stěny se dalo nějaké okno a byl služební vůz. Budou toho desítky typů |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2582 Registrován: 7-2005 |
Oprava služebního jízdního řádu / dodatku pro novojičínskou místní dráhu, plátná od 1.5.1904 (viz spis EM No.14335/1904) uvádí nově doplněnou jak lokomotivu jména ZAUCHTEL (řada 97), tak i nový vůz DF 12 o hmotnosti 9,5 tuny. Spis EM No.17965/1903 schvaluje NJD nákup nového služebního vozu kombinovaného pro dopravy pošty u vagonky Studénka. Ten původní (DF 11 o hmotnosti 4,5 tuny) byl z roku 1880. Při novém ocenění majetku NJD v roce 1931 se v případě vozu DF z roku 1903 píše o váze 7,450 t. Soupis vozidel NJD k 1.1.1947 uvádí vůz DF 12 ve stavu. Tento soupis vznikl jako předávací seznam uvedené dráhy do vlastnictví ČSD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3050 Registrován: 7-2006 |
Praha Rohanský ostrov vůz ÖNWB rok 1891
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1079 Registrován: 7-2017 |
ad Panťák - to je pěkný vůz!!....zachovalý |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3155 Registrován: 5-2002 |
Panťák, zeuke > Je vidět, že je na rovině a v suchu. A občas se kolo něho motal někdo s barvou. Takhle z dálky (250km) pěkný |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 7-2017 |
Tempotaxi: Pěkný obrázek, tady je typák Zdepa: Tento soupis je zatím poslední, kde jej lze dohledat. |
Vladimír_b
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2734 Registrován: 6-2008 |
Ahoj, když už jste načnuli historické osobní vozy, tak nevíte proč se na území R.-U. přešlo tak brzy na osobní vozy s čelním vstupem? Např. v "Německu" vydrželi mnohem déle v provozu a v Británii se zaváděli až ve 20. století (podle TV ) vozy s čelním vstupem. V R.U. se přestali osobní vozy s bočním vstupem stavět už někdy v 70. letech 19. stol.(?) Dají se v některé literatuře dohledat další typáky os. vz. s bočním vstupem (krom EPPK a KFNB)? Děkuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1357 Registrován: 10-2007 |
dle p. Mahela zavádění průchozích vozů souviselo se zaváděním prvních rychlíků (resp. vlaků, které nezastavovaly v každé stanici), tím nastala nutnost řešit potřebu lidí navštěvovat toalety, což se původně řešilo při zastavení ve stanicích. A zpočátku nebyly záchody v každém voze, tak aby mohli lidé dojít do vozu, ve kterém byl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 7-2017 |
Kromě KPEV se v širokém okolí výroba a objednávky oddílových vozů ukončily počátkem 80. let. V monarchii to nebylo rozhodně brzo, ale celkem v souladu s ostatními zeměmi. Jen se to nesmí srovnávat s KPEV a Anglií, které měly v mnohém jiný vývoj. Důvodů pro zavedení průchozích vozů bylo mnohem více, záchody v tom hráli malou roli. Zmiňována je obecně bezpečnost, výhodnější konstrukce pro větrátní a vytápění, pohodlnější nástup a výstup a i celé cestování. Pro oddílové vozy zase mluvila rychlost výstupu a nástupu, složení vlaku. Zařazování vozů s lávkami do rychlíků se začalo řešit až mnohem později se zvyšováním rychlosti, zákaz přišel snad až po roce 1891. Tehdy už bylo neúnosné chodit z vozu do vozu za jízdy, ať už na záchod nebo kontrolovat jízdenky. Dají se v některé literatuře dohledat další typáky os. vz. s bočním vstupem (krom EPPK a KFNB)? Třeba StEG, viz vyšlý katalog osobních vozů StEG z roku 1886 nebo kniha o StEG z nakladatelství Bohmann Verlag (Bilderalbum 16). |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5838 Registrován: 6-2002 |
Ono obecně neznamenalo (hlavně u "novějších" vozů KPEV), že když byly v bočnici dveře do každého oddílu, tak nebyly vozy průchozí. Klasické pruské vozy mají postranní uličku, kterou se dá projít mimo jiné i na záchod. A některé ještě o něco starší pruské vozy měly záchod mezi každými dvěma oddíly. Ten velký počet dveří se používal hlavně v příměstské dopravě kvůli rychlým nástupům a výstupům a tím minimalizaci pobytových časů ve stanici. A před cca 10ti lety v Británii dojezdivší jednotky s desetidveřovými vozy měly střední průchozí uličku a přechodové můstky kryté měchy. Mě osobně připadá, že v Rakousku byl odklon od mnohodveřových vozů dříve, než v mnoha státech Evropy. U nás byly takové vozy po první válce už výjimka, ale třeba i ve Francii nebo i Itálii byly ještě celkem běžné o Německu nemluvě (nejen o Prusku). Jinak si myslím, že po těch bočních lávkách cestující na záchod nechodili, k záchodu museli přejí až ve stanici. Podél bočnice se pohyboval jen průvodčí (který měl v Prusku ještě dlouho své stanoviště v brzdařské budce).
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3051 Registrován: 7-2006 |
drake - děkuji za typák. Zde je ještě lepší fotka. Na druhé straně je krásně vidět čísla x4x5. Za písmena x bude asi???
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 7-2017 |
Vámos: Průchozí vozy se zaváděly stejně jako v jiných státech, ale oddílové se přestaly vyrábět. Nebyly tu žádné velké aglomerace, takže výhody oddílových vozů nedošly uplatnění. Pro jediné možné místo (Vídeň) byl nakonec zvolen koncept krátkých průchozích vozů. Stejný vývoj jako monarchie mělo i Bavorsko a další německé státy. Silné Prusko dokázalo oddílové vozy později vnutit ostatním (a to doslova). Včetně IV. třídy, kterou předtím už tyto státy, stejně jako monarchie, už neznaly. Pro Itálii platí v celku to co pro Prusko, velké aglomerace si vyžadovaly své a oddílové vozy se stavěly ještě mezi válkami v celokovovém provedení. Platí to co píšete, pozdější oddíláky jsou už jiné koncepce, než ty stavěné pro dráhy do půlky 70.let. Spíše než o nějakém rychlejším odklonu v monarchii bych to spíš nazval nepotřebou tento koncept rozvíjet a uplatňovat. Nemyslel jsem, že by velectěné cestující publikum skákalo za jízdy na záchod. Záchod ve služebních vozech vznikl nejdříve kvůli posádce vlaku, která nesměla služební vůz opouštět ani ve stanici. Teprve až později se tento záchod zpřístupnil cestujícím. Lávky samozřejmě používal pouze personál. Přístup k záchodu je v konceptu průchozího vlaku jednou z mnoha výhod. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 7-2017 |
Tempotaxi: To by mohlo být 10405 nebo 10415, celkem bylo v roce 1873 v Bubnech vyrobeno 20 vozů čísel 10401 až 420. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3052 Registrován: 7-2006 |
drake - děkuji. Ještě přidám něco pro oči. ÖNWB 4402 SNDVB G 3752 Jen tak pro zajímavost. Jaká bude asi barva vozů? Služebního, otevřeného a zavřeného vozu. Děkuji.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 7-2017 |
Jen tak pro zajímavost. Jaká bude asi barva vozů? Služebního, otevřeného a zavřeného vozu. ÖNWB u nákladních vozů udává od začátku do konce existence zelenou - grün. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5554 Registrován: 1-2012 |
ad Panťák výše (soukromý objekt Velký Osek): Domnívám se, že dříve tato skříň stávala (a chátrala) na jiném místě ve V. Oseku. Nynější majitel ji zrenovoval a adaptoval na soukromý kinosál. V archivu tohoto vlákna o tom možná bude zmínka. |