| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Železniční literatura » Archiv diskuse Železniční literatura do 01. 11. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční literatura do 01. 11. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9163 Registrován: 8-2012 |
byť průběžně přihodím do složky nějaký ten archivní střípek, tak to zůstane v šuplíku. A zrovna kolem prvního parního jeřábu ČSD je hromada zajímavých věcí Existuje tu jedno médium, na které se problematika "vybalancování" mezi obecností a odborností, o které píše -aa-, nevztahuje. Tím médiem je INTERNET. Počet stran neomezený, cena zanedbatelná, fotek nekonečně, dá se jít do libovolných detailů pomocí vnořených odkazů, aniž by to muselo rušit nadřazený text, téma dokáže archivovat Google nebo v případě českých textů třeba Národní knihovna (když to opublikujete na nějaké oborové stránce). Proč by nemohl vzniknout text nebo celý web týkající se parních jeřábů ČSD? No jo, jenže reakce takového "badatele" je obvykle: "přece to nedám zadarmo na internet". No tak ne, tak to holt pozůstalí vyhodí z toho šuplíku na smetiště.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 4-2015 
|
Ta sedla!![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
West code was broken.
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 769 Registrován: 7-2017 |
 T_._H_.:" No jo, jenže reakce takového "badatele" je obvykle: "přece to nedám zadarmo na internet". No tak ne, tak to holt pozůstalí vyhodí z toho šuplíku na smetiště." No tak zrovna Zdepa toho dává na internet zadarmo mnohem víc, než je v Čechistánu zvykem... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1970 Registrován: 12-2007 |
Zdepa: "Ano, sněhové pluhy byly asi zbytečně dlouhé, ale není to třeba tím, že se daným tématem u nás nikdo o to nezajímal? Teď je možné konstatovat, že to základní bylo řečeno a není nutné se k tomu vracet. " Presne takto to vnímam. Všetko o niečom vs. niečo o všetkom. Nevidím nič zlé na tom, že niekto podrobne zmapuje úzkoprofilovú kapitolu, zvlášť, keď je veľmi pravdepodobné, že ak to neurobí on dnes, tak už to neurobí nikto nikdy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2638 Registrován: 7-2005 |
Informace vs. peníze - čtenáři hobbistických periodik si jistě myslí, jak autoři tam publikující jsou finančně perfektně ohodnoceni. Ale není tomu tak. Netvrdím, že autorský honorář je nezajímavým příspěvkem do rodinného rozpočtu. Je to však nárazové pohlazení třeba jednou do roka. Ale třeba v mém případě je potřeba řešit, že né všechny přílohy jsou z vlastního archivu, takže přichází ještě další dělení. A když si člověk zpětně uvědomí do jakých různých koutů republiky jezdí, kolik tím stráví času (já vlastně lezu po archivech od roku 1994), tak ty finance jsou až tím posledním. U posledního článku o Rečkově jsem procházel nezpracovaný materiál Vrchního lesního úřadu v Bělé za roky 1913 - 1926, což je 14 ročníků spisů a korespondence, většinou v němčině. Každý ročník byl na 2 návštěvy archivu. Pak mi to přestaly půjčovat, protože si někdo z archivářů vzpomněl, že je to nezpracovaný, takže badatelé nemají nárok.... Takže jen pro začátek 28 dnů kvůli základním informacím, aby člověk neopisoval jen to, co už někdy někdo, ještě k tomu špatně napsal. A tak je to i s dalšími věcmi. Mám připravený materiál o "bordelu" v pohraničí během listopadu-prosince 1918 a kvůli těm 6 stránkám strojopisu, jsem strávil pár dní v Teplicích, Nepomuku, Července a samozřejmě na Chodovci. Ale mě to prostě baví a myslím, si že jen tak to nasypat na internet sníží hodnotu, kterou tomu člověk věnuje. Protože na internetu je hromada balastu a nepřesností.... A když na to upozorním (viz Pospichal), tak je reakce, jako že si snad vymýšlím... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 10-2007 
|
Zdepa: Díky za doplnění. O tom, že jde o příspěvky z dřívějších let, jsem věděl, ale nenašel jsem v tom sborníku žádné rozdělení typu "část 1 - příspěvky z roku 1974" nebo "část 2 - příspěvky z roku 1977". Proto jsem uvedl rok vydání sborníku 1986. Kdybych to psal do nějaké odborné práce, tak bych se nad upřesněním zamyslel, ale když jsem to psal sem, tak jsem to považoval za dostatečné. Příště budu vědět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2639 Registrován: 7-2005 |
A když už jsem zmínil ty kolejové jeřáby, tak si dovolím drobnou poznámku. Ve sbírkách MDC Blava je jeden takový (sbírkový předmět ič.524). Už před pár lety jsem jim do Bratislavy psal, o tom jak to s tímto jeřábem je. Výroba Kr.Pole rok 1927, tov.č. 14881, jeden ze 4 stejných kousků, které byly v Králově Poli (podle dokumentace sesterské vagonky v Simmeringu) postaveny. Že byl původně určen pro ředitelství Košice, ale skončil v dílnách Česká Třebová, kde dostal evidenční číslo 102 (to bratia považují za výrobní). První republiku prožil v Třebové, za války se dostal do výtopny Brno, pak do Jihlavy a skončil v Břeclavi. Tam ho oficiálně v roce 1956 SD Bratislava vyřadila. Ale né šrotem, protože "traťovka" byla v dané době "účetně nezávislá", takže jeřáb "dvanáctka" převedla na traťové hospodářství a mostaře, kde jeřáb dožil....až skončil v muzeu. Podobně zajímavý je to s jeřábem, který mají v Zubrnicích, což je starší kousek, pravděpodobně z roku 1888 (ex kkStB č.2, čSD č.111), který byl v prosinci 1938 předán DRB, ale výtopna Podmokly ho oficiálně po květnu 1945 již nevedla.... byť tam byl jeden s německým číslem 702.324, ale oni i kolegové "v říši" mají s těmi "nemašinkovými" tématy problémy.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9164 Registrován: 8-2012 |
myslím, si že jen tak to nasypat na internet sníží hodnotu No tak si to klidně strčte do... šuplíku (na to přece není třeba litovat času ani peněz, když to z toho šuplíku jednou někdo vytáhne... jako makulaturu do sběru) a mezitím lamentujte, jak to nikdo netiskne a nekupuje. Holt budou publikovat jiní (a vy je akorát zapškle a pohrdlivě "upřesňovat"). Who cares (neznalost historie parních jeřábů ČSD fakt bude rvát žíly málokomu).
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2640 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - ano, i já jsem se snažil uvedené "Rozpravy" rozpitvat na články k "vlečkovému" semináři z roku 1977 a zbytek. Myslím si příspěvek p.Hendrycha patří do té hromádky z roku 1974. Tedy k době, kdy se v Nymburce formovalo místní muzeum, jako "bašta železničních zájemců". Ono se toho moc neví o činnosti nymburského muzea pro naší železniční historii. Ještě míň upadá povědomí o "skanzenu Česká Třebová", který vlastně nedopadl..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3096 Registrován: 5-2002 |
Ale mě to prostě baví a myslím, si že jen tak to nasypat na internet sníží hodnotu, kterou tomu člověk věnuje. Nic ve zlém, ale v čistě elektronické podobě, "ne na internetu" dnes funguje řada vědeckých časopisů... A není potom problém na jedněch "webovkách" mít články vysoce odborné se vším všudy i tzv. sdělení, což mohou být popularizační články. Přístup může být placený. Akorát na vzpomínky starého zbrojnoše to pak není vhodné... Pochopitelně, vyžaduje to někoho na technickou redakci a související věci. Což na druhou stranu zajišťují různá "internetová" vydavatelství. Ale nic nevnucuji. Jen je mi líto, když dojde k tomu, co napsal T.H. - než to dát někam na internet zadarmo, tak ať to raději pozůstalí hodí na smetiště. Něco podobného tu napsal před nějakou dobou "Modřaňák" o svém díle a hodně mne to zamrzelo.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2641 Registrován: 7-2005 |
ad T.H. - prostě na to mám jiný pohled. Třeba se to časem změní. Zatím volno trávím cestováním po archivech a není čas, abych tvořil webové stránky (což mimo jiné neumím) a tam sypal informace, které někde najdu. A v důsledku, jak vím že na webu uveřejněné informace někoho zaujmou ? Dr.Losos mi svého času konstatoval hluboké moudro "fotka která nevyšla, jako by neexistovala". A že takových fotek mezi lidma je... A podobně je to i s informacemi..... A zrovna ty fotky dnešní populaci zajímají víc než "písmenkové informace". Myslím, že nemá cenu se tím dál zbytečně zdržovat. Přesto děkuji za reakci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2642 Registrován: 7-2005 |
ad Johny11 - spíš jen tak pod čarou... jednu takovou pozůstalost jsem převzal a vlastně řeším to nerudovské "co s tím"..... jsou to specifická témata, vlastně hromady dokumentů a sestavy ve kterých se vyznal jen majitel... místní archiv i muzeum se k tomu staví vlažně, protože to není "významný rodák" a dokumenty se netváří příliš "místně"... ale nějak to dopadne |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 770 Registrován: 7-2017 |
Tak třeba zrovna o kolejových jeřábech jedny stránky dávno existují, i když už je x let nikdo neaktualizoval... Určitě by potřebovaly resuscitovat, třeba i jenom novými příspěvky. http://jeraby.wz.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7340 Registrován: 9-2003 
|
Když to tu čtu,dovolím si tématický dotaz..Zpracovávám do podoby článku nehodu z 31.5.1944 v Jablonném n.Orlicí.. mám nějaké to to foto různorodé kvality atd. K tématu jeřábů právě dumám..co je to za typ? a z které výtopny mohl být relativně rychle dopraven na místo nehody na odklízení trosek..(dislokaci jeřábů dle výtopen-pokud existuje-nemám..)a nějaké myšlenky i okolo řady 524.1 výtopny Kyšperk(Letohrad)která se nehody i odklízení následků zůčastnila.. (Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 771 Registrován: 7-2017 |
Alf 7340: Heligóny snad měly jen buštěhradské 524.1? To by identifikace neměla být složitá... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7342 Registrován: 9-2003
|
Roku 1943 (i dříve),už řada 524.1 byla v Kyšperku doma.Dle debaty na facebookové skupině,jsem dostal info o 524.104 která by měla z Kyšperka odejít r.1946 do Turnova..Takže vzhledem k jinému vzhledu by to mohla být ona lokomotiva z fotky..Teď ještě z které výtopny byl ten jeřáb
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1971 Registrován: 12-2007 |
Což pak o to, existue aj web tratovestroje.net, kde by sa zmestili nie len tie žeriavy... Ale tiež to vidím rovnako ako Zdepa. Keď už niečo dám dokopy, tak prečo by som to nepublikoval papierovo, keď je kde? Pre mňa je stále dobrý ten pocit držať v ruke papier, listovať si v tom... A že na internete "publikovať" nemám problém. Tu nie je otázka - nechám to v šuflíku alebo nie, ale kam s tým, z toho šuflíku... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2643 Registrován: 7-2005 |
ad Alf - ano, "buštěhradskou" 524.104 vede výtopna HK v podslužebně Kyšperk k 06 a 12/1945. Ty "buštěhradské" 524.1 sice připadly koncem roku 1938 DRB, ale pro nedostatek provozních lokomotiv (a zákazu vyrábět nové) v síti ČMD/BMB, bylo v rámci akce "OLZA" zapůjčeno několik desítek parních lokomotiv (někdejší ČSD) a ty nám k 14.8.1943 odprodány. Mimo jiné i tyto 524.1, plus další. Jeřáb - k nehodám se jezdilo v rámci ředitelství a v dané chvíli měho to hradecké v Nymburce parní škodovku č.106 (rok výroby 1932, nosnost 15 tun). V případě pomoci byla v třebové možnost půjčení škodovky č.107, ale to by muselo povolit nadřízené ředitelství. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 7-2012 
|
Navážu na diskuzi k tématu „odborných“ publikací neb článků o železnici. Mám docela čerstvý nález. Toto je můj osobní názor: Zakoupil jsem si knihu – brožovanou publikaci s názvem „Koleje a město“. Vydavatelem je Ostravská univerzita, což už samo o sobě zavdávalo důvěru v obsah i autora. Kniha byla docela cenově přístupná, má 326 stránek, prostě taková přesná „odborně-vědecká“ práce. Očekával jsem hodně, třeba to že autor vyčerpá všechny možnosti tohoto tématu (kolejová městská doprava v regionu Ostravy), navštíví všechny dostupné archivy v České republice (i ve Vídni či Polsku), a toto téma zpracovává i přes několik desetiletí – a až to všechno shromáždí, všechny zdroje vyčerpá – tak pak to vydá tiskem. Prostě dokonalá a úplná kniha k tématu. Doma jsem začal číst… ale pocit z kvalitního díla, se nějak nedostavil. Tak zaprvé, v knize není ani jedna fotografie (to mě nevadí), ale není v ní ani jeden výkres, plánek, mapa, schémata – prostě nic, jen text a grafy. No budiž. O provozu dráhy, zaměstnancích, vozidlech, nákupu a prodeji, kolaudaci, popisu sítě, technické údaje, budovy, atd. – nic. Většinou opisy a k tomu komentáře podle zápisů z ročních valných hromad, správních rad, komunikace s městskými úřady, atd. Jelikož knihy odborné čtu „odzadu“ začal jsem i seznamem použitých archivních zdrojů. No autor asi zná jen město Ostrava, Opava, Olomouc pak dlouho nic a pak ještě Brno. A to je vše. Autorka asi neví že k tématu železniční městské dopravy jsou i jiné archivy v ČR nabízející několik archivních fondů přímo k tomuto tématu, což je NA Praha a pak též MZA Brno. Osobně jsem se zabýval studiem podnikové závodní dráhy ve Vítkovicích a jejich parních vozů, a našel jsem několik desítek kartonů na téma městské kolejové dopravy (Ostrava, Bohumín, Vítkovice a okolí) jak v NA (GI/R, MŽ/R, MŽ, atd.) tak i MZA (MMml., atd.). Ale autorka uvedené knihy, uvedené fondy vůbec nezkoumala a nebo nechtěla zkoumat. Čerpala jen z toho co je dostupné v Ostravě, Olomouci a i cesta do Brna byla dost vyčerpávající, když došla jen do Archivu města Brna. Tedy celá „vědecká“ práce na uvedené téma není vůbec kompletní, není vyčerpávající k tématu, nehledě k chybějící obrazové a výkresové dokumentaci. Ale splňuje podmínky vědecké práce, neboť text je úplně zaplněn všemi potřebnými odkazy, přehledy, seznamy, poznámkami pod čarou i s citacemi. Kniha mě sice zaujala, ale že není zpracována komplexně (zvláště když se jedná o vědecko-odbornou studii a ještě k tomu vydanou univerzitou), mě dost zklamalo. Nu což, každý má jiný názor a každý z nás čte jiný druh knih, i každý z nás od odborných knih očekává něco jiného. Přeji příjemné čtení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3106 Registrován: 5-2002 |
Kniha mě sice zaujala, ale že není zpracována komplexně (zvláště když se jedná o vědecko-odbornou studii a ještě k tomu vydanou univerzitou), mě dost zklamalo. Aniž bych chtěl autorku hájit nebo hanět - z čeho usuzujete, že cílem bylo problematiku zpracovat "komplexně"? Ne, že by někteří akademici neměli ambice či ctižádost napsat o zvoleném tématu tolik, aby už nikdo nemohl nic dalšího dodat. Očekával jsem hodně, třeba to že autor vyčerpá všechny možnosti tohoto tématu (kolejová městská doprava v regionu Ostravy), navštíví všechny dostupné archivy v České republice (i ve Vídni či Polsku), a toto téma zpracovává i přes několik desetiletí – a až to všechno shromáždí, všechny zdroje vyčerpá – tak pak to vydá tiskem. Z čeho berete přesvědčení, že toto je jediný možný a správný způsob vědecké práce? Ano, typické to bylo v některých oborech v minulosti, kde se pak za takovéto "celoživotní dílo" udělovaly profesury, jaksi za zásluhy. Protože vetchý stařík, jdoucí si pro dekret s oporou dvou statných ošetřovatelů je univerzitě na dvě věci...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 759 Registrován: 9-2016 |
Již delší dobu se "amatérsky" věnuji Posázavskému pacifiku. Jako bývalý železniční stavař se spíš zaměřuji na stavební vývoj. Ale k jeho pochopení je nutno se zabývat historií této trati. Ta mne vede pak k všeobecné železniční historii a nakonec i k všeobecné historii. A technická znalost je pro mne u historie nějaké technické věci velmi důležitá. O Pacifiku jsem přečetl mnoho knih. Pro pochopení kontextu jsem se ale také dostal ke knihám o mlýnech či továrnách v Posázaví. A dostal jsem se také k některým veřejným i neveřejným archívům. Při tom jsem zjistil, že i v nich je množství chyb. Chyby vznikly hned při prvotním zápisu, např. ve staničních kronikách či jiných evidencích. Některé chyby se dají eliminovat (např. když je datum uvedení do provozu jedné lokomotivy o 10 let dříve, než ostatních téže řady (a ona řada se v té době prokazatelně nevyráběla)), jiné ne. Když pak čtu novější knihy, v některých je např. datum podle jedné kroniky, v jiné podle druhé. Autoři se pak na sebe vzájemně osočují, že ten druhý má nepravdivou informaci. Ale kde je pravda, to je v tomto případě těžké zjistit. Knihy železnici se mají držet faktů. Pro ně musí někde existovat zdroj. Ten by měl být uveden v seznamu literatury. Pokud se jedná o "vědeckou" knihu, měl by být u jednotlivých textů. Pokud se jedná spíše o "čtivou" knihu, postačuje podle mne na konci knihy. Dalším problematickým místem jsou opisy výroků týkající se daného tématu. Pokud kniha není sborníkem výroků, domnívám se, že je autorovým právem volné převyprávění, které však nezmění fakta. Každý z nás má svůj styl a střídání stylů je pak na úkor čtivosti dané knihy. Zatím mám cca 200 stran výpisků (textu), ale jsem spíše v první polovině. Odhaduji, že až budu mít většinu (vše nebudu mít nikdy, to je mi jasné), bude to tak 600 stran. Přidáním obrázků, fotografii a dalších se pak lze dostat na 1000 stran. To už by bylo příliš, přesto by se daly nalézt chybějící fakta. Snížením počtu stran by pak vypadla další fakta. Proto autor musí vždy volit přiměřený rozsah i za cenu toho, že nebude publikovat vše, co zná. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 777 Registrován: 7-2017 |
Makus 759: "...domnívám se, že je autorovým právem volné převyprávění, které však nezmění fakta..." Přesně o toto jsem se pokusil: Volně převyprávět obsah jedné publikace na jedněch internetových stránkách. Načež si na mě autor té publikace stěžoval majiteli těch stránek pro údajné porušení autorských práv. (Pramen jsem řádně uvedl a ani náhodou jsem nepoužíval Ctrl+C/Ctrl+V.) Takže mi to admin smázl a majitel mi vzkázal, že není žádoucí, abych v tom pokračoval, že on nebude zkoumat, jestli k porušení autorských práv skutečně došlo, ale že požadavek autora je pro něj směrodatný. Dopisoval jsem si i s tím autorem. Bylo to zhruba na téma, jak jsem si mohl dovolit citovat ho, když on nad tím strávil tolik práce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 760 Registrován: 9-2016 |
Dědek_hank: Zrovna zde jsem měl na mysli spíše citace ze zápisů z jednání apod. Co se týče volného převyprávění nějaké knihy nebo článku, zde nemám detailní znalosti autorského práva, např. jak dlouhou citaci mohu z jedné knihy uplatnit do druhé, aby to ještě nebylo porušením autorských práv, ale splňovalo to "odůvodněnou míru". Existují zdroje, které nepodléhají autorskému zákonu (např. projektová dokumentace, zákony aj.). Z těchto zdrojů lze bez porušení autorské licence čerpat libovolně. Někteří autoři se však domnívají, že poté co opíšou text např. koncesní listiny (zákon), tak je to jejich dílo. Administrátoři různých webů to raději smažou, než by se dohadovali s autory. Ono se není čemu divit, podívejme se na tahanice o krtečka nebo Spejbla a Hurvínka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2651 Registrován: 7-2005 |
...jó Pacifik... vždyť jenom v písemnostech železničního oddělení Zemského výboru království Českého je 29 krabic korespondence z let 1895-1928, .... 7 krabic výkresové dokumentace je ve fondu Generální inspekce pro roky 1895-1918,... další materiál jistě bude ve spisch vídeňského i pražského ministerstva železnic...., ve spisech pražského ředitelství státních drah...., ale přelomí se rok 1945/50 a spisů či dokumentace začne být pomálu.... ... člověk sice najde hádání se stavitele o 4 haléře, kvůli trochu větším kilometrovníkům než uvádí normálie, ale jak se na Pacifiku jezdilo v 50. a 60.letech musí vyzkoumat z jízdních pomůcek a fotek (tato věta je myšlena nadneseně) |
|
LukasPatera
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 12-2015 
|
ad Bw_Ig Vaša "recenzia" knihy Koleje a mesto od dr. Závodnej je nanič - Vy ste nepochopili ani základnú ambíciu a cieľ tej knihy. Ako autorka sama uvádzala, ju žiadne dĺžky tratí, vozidlá, výkresy a podobné veci ani nezaujímali, pretože o tom sa už dávno písalo a vždy píše. O čom sa ale nepíše sú práve "tie veci v pozadí", na ktoré bežný bádateľ proste nemá, aby to dokázal náležite spracovať. To si žiada znalosť cudzích jazykov, orientáciu v historickom remesle (štúdium historie a historických vied, znalosť súvislostí), výbornú orientáciu v archívnych agendách a z vlastnej skúsenosti proste viem, že 99 % autorov, ktorí píšu o úzkom rozchode, to proste nezvládnu. Preto sa autorka zamerala na vývoj mestskej dopravy, jej vplyv na obyvateľstvo, nacionálnu otázku a pod, nie na okukané témy ako je kde a kedy prišla tá a tá tramvajka a dookola uverejňovať tie isté a notoricky známe fotky. A k takto pojatej práci bohato stačia lokálne archívy. Autorka vie, prečo využila len tie archívy, ktoré uvádza. Pozrite aj toto: https://ostrava.idnes.cz/kniha-mesto-a-koleje-michaela-zavodna-os travska-univerzita-p4p-/ostrava-zpravy.aspx?c=A161209_112851_ostr ava-zpravy_sme |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 778 Registrován: 7-2017 |
LukasPatera 44: Autorka v tom interview řekla mj. toto: "Tato diskuse se rozhořela na přelomu 20. a 21. století. Už to není o popisném způsobu, pohybu z bodu A do bodu B, ale o prožitku z cestování. Pokud se člověk zabývá dopravou v odbornější rovině." Ať se na mě nikdo nezlobí, ale toto (tedy pokud to ten redaktor nezkreslil...) je nejčistší esence postmoderního přístupu; mám silné pochybnosti, zda zrovna pro zkoumání historie hromadné dopravy je takový přístup nejvhodnější. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9332 Registrován: 8-2012 |
mám silné pochybnosti, zda zrovna pro zkoumání historie hromadné dopravy je takový přístup nejvhodnější Jenže pravda je, že o letopočtech zprovoznění trati a délkách přes nárazníky kolejových vozidel bylo napsáno stránek nespočet; ale kam a proč s těmi vlaky a tramvajemi jezdil, to se v celé šotoliteratuře považuje za podružné, skoro zbytečné řešit... cestující "prostě jsou".
電車オタク
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 7-2017 |
T_._H_.: "mám silné pochybnosti, zda zrovna pro zkoumání historie hromadné dopravy je takový přístup nejvhodnější Jenže pravda je, že o letopočtech zprovoznění trati a délkách přes nárazníky kolejových vozidel bylo napsáno stránek nespočet; ale kam a proč s těmi vlaky a tramvajemi jezdil, to se v celé šotoliteratuře považuje za podružné, skoro zbytečné řešit... cestující "prostě jsou"." S tím se dá souhlasit. Jinými slovy řečeno, souhlasím s tím, že spoustu věcí napsali technici a málo odborníci ve společenských vědách. Jenom si nejsem úplně jistý, že přístup historika nebo obecně společenského vědce při zkoumání hromadné dopravy má spočívat jenom nebo hlavně "ve zkoumání prožitků z cestování" (to jsou vlastní slova slova Michaely Závodné). Avšak i historici píšící o kolejové dopravě s jiným přístupem - tj. nikoli omezení na ty "šotoinformace" - by se v českém prostředí našli. Napadá mě třeba Alena Borovcová nebo Milan Hlavačka. Koneckonců i u Zdeňka Bauera se tento styl dá najít, i když u něho bývá občas vyjádřen na můj vkus příliš expresivně a někdy až poeticky (ale za mlada jsem tento způsob jeho psaní žral zcela nekriticky, musím přiznat...). Ať je to jak chce, asi je dobře, že i o kolejové dopravě píše někdo, kdo vnímá nejen stromy, ale i les a jeho širší okolí. Nicméně i ten les lze vnímat jinak než postmoderně. Poněkud zlomyslné post scriptum: Těch, kdo vidí jen ty stromy, je i tady plné fórum, a ty druhé aby jeden hledal s lucernou v poledne. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 580 Registrován: 10-2007
|
Není tato diskuze prostě jen důsledkem toho, že každý z nás má trochu jiné zaměření? Někdo víc na lokomotivy a provoz (většina železniční literatury), někdo víc na architekturu a stavby (A. Borovcová) a někdo (jako zmiňovaná M. Závodná) spíš na společenské souvislosti. Nevidím moc smysl v tom hádat se, který pohled je lepší nebo hodnotnější. Už slavná "Zpráva o Dráhaři obecném" Zdeňka Hudce přece uvádí: Při podrobném studiu Siderodromofilů bylo zjištěno, že v tomto zdánlivě homogenním poddruhu se vyskytuje několik dalších taxonů... (zdroj). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9335 Registrován: 8-2012 |
by se v českém prostředí našli. Napadá mě Ale to přece nikdo nepopírá - jenže to ještě neznamená, že tak musí psát všichni. Co vlastně točíte? Že to není podle vašeho gusta a tudíž je to blbě? Trochu méně sebestřednosti by neškodilo.
電車オタク
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 7-2017 |
Joe 580: Děkuji za odkaz. ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4531 Registrován: 12-2007 |
Nechtěl jsem se k tomu vyjadřovat dřív, než jsem si zde propírané dílo obstaral a alespoň letmo prošel (předpokládám, že tak učinil každý, kdo se zde k tomu vyjadřuje...). Jedině dobře, že někdo napíše zase trošku jiný pohled na věc. Více pohledů se hodí. Ostatně z názvu knihy Koleje a město i z podtitulu lze vyčíst, že se nejspíš nejedná o historii nějakých konkrétních drah od A až po Z. Myslím že název naopak celkem odpovídá popisované problematice, zabývá se prostě vztahem kolejí a města. Jestli dobře nebo špatně, to si neodvažuji říct, protože na to si to musí člověk přečíst opravdu podrobně ... a v tomto směru mám v současnosti na tapetě uhelnou magistrálu ze Slezska do Gdaňsku ... a oni Ti Poláci o tom toho napsali strašně hodně, takže to čtení trošku trvá![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Tam by asi byly spokojeny obě strany - nechybí kilometry, ale po přečtení příslušné kapitoly mi aspoň konečně docvaklo, proč oni to vlastně tenkrát stavěli. Což je z mého pohledu možná daleko důležitější zjištění, než jaká konkrétní čísla lokomotiv se tam producírovala. Ale zpět ke knize Koleje a město. Dovolím si takovou úvahu, která nesouvisí přímo s tímto dílem, ale vlastně se všemi historickými studiemi. Tam si jen ze své současné pracovní praxe kladu otázku, nakolik vlastně takové dílo (vlastně jakékoli) může být přesné, když využívá poznatky z archivních pramenů. Dejme tomu, že naši předkové před 100+ lety to tehdy dělali trošku jinak, než to děláme v současnosti (i když, kdo ví, mentalita národa se jistě nezměnila...), ale moc dobře si uvědomuji, že oficiální zdůvodnění mnoha činů jsou dnes na papíře zaznamenána poněkud jinak, než jaké k tomu byly třeba pohnutky ve skutečnosti. Ovšem pamětníci vymřeli, navíc i jejich paměť bývá lety značně zkreslená (někdy dokonce úmyslně) ... takže těžko to popisovat jinak, než se to píše oficiálně v psaných pramenech. Takže nebudou to mít s naší generací za těch 100+ let historici jednoduché. Teda pokud pomineme, že spousta věcí bude zaznamenána pouze elektronicky a kdo ví, zda se takové prameny té doby vůbec dočkají (a pokud ano, tak zda v čitelné podobě). Skoro bych řekl, že z těch zachovaných archivních pramenů se naše generace bude zdát kladná a její pohnutky k určitým činům se budou se budou zdát víceméně šlechetné. Tak jako se nám nyní zdá, že to bylo u té generace před 100+ lety. Prostě co si budeme povídat - nikde v archivním pramenu nenajdete, že se něco zavedlo tak, jak to někomu, kdo o tom mohl rozhodnout (ať už to byl politik, úředník, majetný podnikatel - který to prostě uplatil - občanský aktivista nebo jen prostě někdo, kdo se k tomu zrovna náhodou nachomýtnul), prostě osobně hodilo nebo dokonce jen líbilo. Přesto je to dnes jev naprosto běžný (mohl bych sypat z rukávu kvanta příkladů ... a asi nejen já). Nedělám si iluze, že před 100+ lety to bylo jinak. Jenže ono se ke každému takovému nějakému osobnímu zájmu (téměř) vždycky dokáže najít oficiální šlechetná historka, která se hodí na papír. Papír se časem dostane do archivu, historik z něj učiní historii a je to. Takže ono je hezké, že možná v té archivní historii nějaká tramvajová trať byla právě támhle postavena z nějaké ušlechtilé pohnutky zajistit dopravu studentů do místní školy ... ale ve skutečnosti to tam stavěli jen proto, že na konečné bydlela starostova tchýně ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Což jaksi archivy nemohly zaznamenat
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3133 Registrován: 5-2002 |
![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2654 Registrován: 7-2005 |
Zde řešenou knihu jsem nečetl a nehodlám to ani v budoucnosti, byť je dobré vědět, že něco takového existuje.... Ale i ty zápisy valných hromad či výroční zprávy, které velmi často slouží jako dostupné historické prameny, je nutné konfrontovat. Před pár lety jsem procházel dochované zápisy správní rady jedné soukromé lokálkové společnosti a zároveň pozůstalost jednoho z akcionářů této společnosti. Bylo zajímavé porovnávat zápisy rady, tisky zápisů a v poznámky, které si uvedený akcionář dělal do těchto tisků na schůzích správní rady, jenž se účastnil. "tady se to zakrouhlilo, tady je velký úbytek, tak se to finančně přičte do jiné položky," atd.... A jako kolega -aa-konstatoval, tak dnes je to nachlup stejné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2098 Registrován: 6-2004 |
A to ještě v těchto souvislostech nepadla zmínka o záměně identity vozidel. Já tvrdím, že od okamžiku zadání zakázky ve výrobním závodě vedou dvojí život - jednak ten fyzický, jednak "papírový". Mohou být někdy totožné, ale taky se mohou už při výrobě začít odlišovat, někdy i dost výrazně. Ale podchyceno bývá obvykle jen to, co je v dokumentech, jen občas se najde svědectví, že něco z toho bylo jinak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 9-2016 |
Zdepa, -aa-: Když jsem před mnoha a mnoha lety dělal na projekci, tak v té době bylo několik firem, které projektovaly pro železnici. Asi nejznámější byl SUDOP, ale projekci mělo i Železniční stavitelství aj. A mezi nimi byla rivalita. A aby se v budoucnu lépe realizoval nápad nějakého projektanta, do projektu nenápadně zabudoval něco, s čím se bude v budoucnu moci argumentovat pro jeho řešení. Proto jsou někde dvojkolejné mosty, ačkoliv trať je jednokolejná apod. Nebo si pro trasu vybral tu variantu, která více vyhovovala jeho dalšímu záměru. A proč se to udělalo takto a ne jinak, to se už nikdo asi nedoví. Po II. sv. válce začala být železnice strategickou vojenskou záležitostí. Proto se na nádražích nesmělo fotografovat, dokumenty přestaly být zveřejňované. Mnoho dokumentů zůstalo po různých kancelářích a nakonec odešlo do koše poté, co jejich držitel odcházel třeba do důchodu. Navíc v té době nedocházelo k nějaké nové výstavbě, ale spíše k opravám a o nich se nedochovalo skoro nic. Do archívu šel pak maximálně pouze projekt. Zápisy z porad, argumenty, důvody skončily vesměs ve sběru. Když takto po něčem pátrám a ačkoliv nejdu "z ulice", ale snažím se k něčemu dostat přes někoho známého, mnohdy ani takto neuspěji. Prostě někteří sedí na pokladu, ale bojí se jej pustit. Na druhou stranu i poklady, které jsem měl kdysi v ruce, nebo alespoň na dosah, nechal jsem si je nenávratně utéci. Prostě v té době jsem o ně neměl zájem. V mnoha případech je v archívu k dispozici schválený projekt, ale není tam již skutečný stav. A ten se někdy i podstatně může lišit. A jak říkám stále, i v oficiálních dokumentech je plno chyb. A někdy již nejde zjistit, jak to vlastně je správně. Všechno toto má ale jedno kouzlo. Člověk se vlastně stává sběratelem, neustále objevuje něco nového, skládá střípek ke střípku a má z toho radost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2655 Registrován: 7-2005 |
ad makus - ano, to je ta nechtěná pravda při hledání ve starých papírech. Lépe najdu "handrkování se" obce o zřízení zastávky u strážního domku z roku 1910, než o jejím zrušení z ponětu MNV v roce 1974.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 10-2007
|
Je to tak. Čím novější informace, tím hůř dohledatelná ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3630 Registrován: 9-2005 
|
Je to tak. Čím novější informace, tím hůř dohledatelná Divíte se, já ne! Nejednou jsem byl u toho, když stará dokumentace různých těch všech projekčních kanceláří, traťových distancí, zabezpečovacích dílen, železničních stanic atd. mizela (v lepším případě) po kilech v kontejneru O elektronické už radši ani nemluvím, zvláště teď, když už není úplně nutné mít ke všemu takříkajíc papír. A člověk nemůže schovávat všechno, tedy pro příklad každý šmírák k projektům. Pak si někde dohledejte tak banální informaci typu, kdy byl demontován „Nixon” z Dlouhé Třebové...
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 583 Registrován: 10-2007
|
Ano, já to chápu a taky je mi z toho smutno. Dnes je tolik technických možností (skenování, sdílení, zálohování...), ale když není vůle ("starý věci přece nepotřebujeme"), tak je to k ničemu a paradoxně se archivuje méně, než v době, kdy ty možnosti nebyly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7360 Registrován: 9-2003
|
Podepisuji..též jsem nedávno potupně před odvozem prolézal kontejner všehochuti abych získal např.oběhy a turnusy vozidel a personálu z 80.a počátku 90.let,nějaké to opravárenství,provozní věci,mimořádnosti atd. .nyní by to bylo pryč..nenávratně..![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9391 Registrován: 8-2012 |
Čím novější informace, tím hůř dohledatelná např.oběhy a turnusy vozidel a personálu z 80.a počátku 90.let ...zatímco oběhy a turnusy z let 30. byly někde pietně uchovány? (Asi akorát nikdo neví, kde...)
電車オタク
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 7-2017 |
T_._H_.: "Čím novější informace, tím hůř dohledatelná např.oběhy a turnusy vozidel a personálu z 80.a počátku 90.let ...zatímco oběhy a turnusy z let 30. byly někde pietně uchovány? (Asi akorát nikdo neví, kde...)" Jak kde, jak které. Např. v archívu bývalého ŘSD Olomouc se leccos dochovalo. Když jsem sem něco z toho občas dal, tak různí šťouralové to pak zpochybňovali, jako že se tomu stejně nedá věřit... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9400 Registrován: 8-2012 |
Jak kde, jak které ... čili úplně stejně, jako o půlstoletí později.
電車オタク
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12974 Registrován: 3-2007 |
Když jsem sem něco z toho občas dal, tak různí šťouralové to pak zpochybňovali, jako že se tomu stejně nedá věřit... To bylo o tom, že stejně jezdilo něco jiného, než bylo turnusováno ? No a co je lepší : Dobrat se pravdy, nebo brát každý písemný doklad za evangelium ? |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 7-2017 |
Mladějov: "Když jsem sem něco z toho občas dal, tak různí šťouralové to pak zpochybňovali, jako že se tomu stejně nedá věřit... To bylo o tom, že stejně jezdilo něco jiného, než bylo turnusováno ? No a co je lepší : Dobrat se pravdy, nebo brát každý písemný doklad za evangelium ?" Takže ty archívy jsou vlastně úplně k ničemu? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12976 Registrován: 3-2007 |
Podsuv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2657 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - je to marný, je to marný, je to marný..... všichni mají pravdu a já jsem letadlo....![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 764 Registrován: 9-2016 |
Pánové Mladějov a Dědek Hank: Takže vím, že tam měla jet ta a ta lokomotiva, ale ve skutečnosti mohla jet jiná. Jenže jak to bylo ve skutečnosti, to již nezjistím. Tak co je lepší. Zjistit, že tam jela nejspíš tato, nebo nemít informaci žádnou? Podle mne je lepší znát jaká, ač to nemusí být 100% pravda. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 793 Registrován: 7-2017 |
Makus: "Pánové Mladějov a Dědek Hank: Takže vím, že tam měla jet ta a ta lokomotiva, ale ve skutečnosti mohla jet jiná. Jenže jak to bylo ve skutečnosti, to již nezjistím. Tak co je lepší. Zjistit, že tam jela nejspíš tato, nebo nemít informaci žádnou? Podle mne je lepší znát jaká, ač to nemusí být 100% pravda." Samozřejmě je lepší mít to potvrzeno ještě i jinak, nejlépe fotkou (těch je málo) nebo věrohodným osobním svědectví (těch je ještě míň, zvlášť těch věrohodných - paměť je zrádná mrcha). Nicméně když (například) z dochovaných dokumentů vím, že v Hanušovicích měli v r. 1946 na posun ve stanici a na lokálku do Starého Města plánovanou kořistní tendrovku 335.1 ex 91.3-18 DR a když vím, že i v pozdějších letech se oba výkony v obězích buď rovnou plánovaně kombinovaly nebo aspoň hanušovická posunovací záloha na výkonech do Staráku x-krát zaskakovala, tak bych přinejmenším nezpochybňoval, že se ta 335.1 mohla na lokálce občas objevit, i když to fotograficky doloženo nemám. Při absenci jiných (nejen úředních) dokumentů, a dokud někdo spolehlivě nedokáže opak, je jistě menší chyba vycházet z těch dokumentů než je předem (a šmahem, jak to občas někteří dělají...) zavrhovat jako nevěrohodné. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 795 Registrován: 7-2017 |
Můžete sem někdo prosím dát stručnou informaci o knize Viktora, Kafka: Železnice Českobudějovicka od počátku po současnost? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2659 Registrován: 7-2005 |
Nasazení vozidel plán/skutečnost - to se nemění ani dnes. Prostě úředník něco naplánuje, nalajnuje oběhy, třeba i zajistí potřebná vozidla i se zálohou, ale pro provozní závady či podobně potom strojmistr vypraví vhodnou náhradu, aby to aspoň nějak jelo... Potvrzení provozu podle fotky či jiného listinného podkladu - znám jeden krásný případ ze začátku roku 1920 u řsd Hr.Králové, kdy díky záznamu o neschopnosti, na jedné lokálce, se uvádí číslo lokomotivy, která při prvním sčítání v 11/1918 nemohla na daném místě být a hlavně v době neschopnosti měla být dle rakouské literatury mimo území ČSR. Což se tedy až v létě 1920 také stalo. A teď jak s tím naložit? Já v tom mám jasno. Je to záznam k danému konkrétnímu dni a tak to nelze paušalizovat pro období celého "grafikonu". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2660 Registrován: 7-2005 |
ad kniha o železnici na Českobudějovicku - včera jsem v ní na "Masaryčce" listoval. Nevím. Ale mám v knihovně několik knížek, které jsem koupil kvůli jen pár fotkám, takže těch 590 kč asi časem taky vydám.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 1-2015 |
K doplnění svých sbírek železniční literatury můžete nově nahlédnout na: https://aukro.cz/uzivatel/petr3592/nabidky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2630 Registrován: 9-2005 |
Zdravím, chci se zeptat, zda-li vyšla nějaká publikace k letošnímu 150. výročí trati Plzeň - České Budějovice? |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5987 Registrován: 1-2012 
|
K českobudějovickému Dni železnice vyšla výše zmíněná tlustá a drahá kniha "Železnice Českobudějovicka" (spíše obecná, ne speciálně o této trati). Viz např. info na: http://www.jikord.cz/cs/novinka/kniha-zeleznice-ceskobudejovicka/ Ale nekupoval jsem si ji, jen prolistoval - a poněkud mě zklamala kvalita reprodukce historických černobílých fotografií (černé ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") jsou moc černé apod.). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2631 Registrován: 9-2005 |
Cogwheel: Díky za info. Jen je škoda, že k této trati jsem nikde nenalezl publikaci, která by se ze široka zabývala historií a provozem v celém úseku z Plzně do Českých Budějovic. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 807 Registrován: 7-2017 |
Milanm: " Jen je škoda, že k této trati jsem nikde nenalezl publikaci, která by se ze široka zabývala historií a provozem v celém úseku z Plzně do Českých Budějovic." Mgr. Václav Marek: Sto třicet let železnice u nás, Novohradský zpravodaj 5/1999 až 9/2000. Je to sice zaměřeno hlavně na trať KFJB z Č. Budějovic do Českých Velenic, ale je tam i dost informací týkajících se úseku do Plzně a Chebu. Na netu už to bohužel nevisí; zkus se v Nových Hradech na MěÚ zeptat, kde se dá sehnat jejich zpravodaj z těch let na papíře. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2632 Registrován: 9-2005 |
dědek_hank: Díky za dobrý tip. Stačilo použít strejdu Googla a texty jsou přímo tady. https://www.k-report.net/discus/archiv2010/28/Velenice-201027.doc (Příspěvek byl editován uživatelem milanm.) |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 808 Registrován: 7-2017 |
Milanm 2632: No vida. Děkuji. Já jsem kdysi dostal přes Miroslava Kunta odkaz přímo na ty Nové Hrady a u nich už to nevisí. Tady mě to vůbec nenapadlo hledat. |