Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 10. 12. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 10. 12. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14358 Registrován: 12-2007 |
Když dojdou (popř. vůbec nepřijdou) jiné absurdní argumenty, nastupuje grammar-nazi [happy] Speciálně znovu pro kádrováka: odkaz ----------------------------------- Máme přece jen trochu jiné podmínky než Německo a obyvatelstvo rozházené ve více centrech. Naopak - Německo je více multicentrické (mnoho velkoměst) než Česko (Praha "a pak dlouho nic"). (Což má vliv mj. na jednosměrnost přepravní špičky v dopravě mezi takovýmito městy.) (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3231 Registrován: 3-2006 |
Ad David: Ono je to tak zhruba stejné. ČR je zhruba jako jedna nebo maximálně dvě spolkové země.Německo má 16 spolkových zemí a 14 měst má nad 500 000 obyvatel. Musíme si prostě uvědomit (a připustit), že se zapojíme do německé (potažmo evropské) VRT a ne že si budeme budovat českou VRT. Ale to platí i u ostatních projektů v dopravě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 348 Registrován: 8-2017 |
registrovaný_jk 73: No vzhledem k tomu kdy ta mapa vyšla a co to bylo za dobu bych to na šotočáru moc neviděl, ovšem je možné že je to nepřesně zakreslená mapa ze zhruba té doby. T . H . 9767: Tak mohli to rozvodí také chtít původně překonat ve výšce cca 300m.n.m. Ano, kreslilo se to kilometr žádná míra, ale ta změna čáry od skutečné trasy je dost zásadní na to aby to byla nějaká chyba, když to obtáhnete dneska kolem vody, tak tvar dostanete podobný. Ale zapomínáte na jednu podstatnou věc, hodnotíte to dnešním pohledem, dnešními nástroji, to nelze. Tehdy pořád byla největším vlastníkem pozemků šlechta a třeba pozemkové daně byly brutálním způsobem závislé na výnosnosti půdy a co řekl místní pán/konšelé, přes to nejel vlak, velmi snadno mohlo být možné že vedení tratě náročnějším terénem mohlo být v určité době průchodnější. Nadto někde dokonce je článek právě z historie kde se zmiňují jak to nechtěli tam a onde, mezi jinými i právě inkriminovaný Nový Jičín, nebo třeba Chrudim. Co se týče těch neomylně trefených kopců, tak si račte povšimnout údolí Rackové nebo Žernovky, směrově i sklonově vyhovujících a mimo bažinatý terén záplavového území Moravy. A co se týká těch dalších věcí... Tak Šinkanzen je separovaný jenom protože má právě normální rozchod a až někdy do 90. nebyl pohodlný systém změny rozchodu, který by zvládl takovýto rozdíl, co vím, tak se zajímali o SUW 2000 jak to dopadlo nevím, ale nějakou jednotku snad i udělali. Spojování je o něčem jiném když máte vlak široký kolem 4m a rozchod skoro o půl metru větší, než když máte vlak ne širší než 3m a rozchod stejný. Dle Vašich měřítek si VRT u nás nezaslouží pomalu ani to Brno a Ostrava, co jsem tím poukázáním chtěl říct je to že umístění stanic, spojek a zastávek po 50-70km není problém. A pokud si vezmu třeba tento plánek, tak takový Benešov, který je tedy napojen odbočkou, má 16k obyvatel, Třebíč asi 36k, Jihlava 50k, Havlíčkův Brod 23k a Hradubice-Pardec, které navrhuji napojit já, 180k, oproti větším celkům v oficiálních variantách, kde je shodná jen Jihlava, u některých, je to Benešov 16k, Vlašim 11k, "Havlíčkův Brod" 23k, Jihlava 50k, Velké Meziříčí 11k, Velká Bíteš 5k. Takže čí návrh obslouží více lidí? Jak víte co já naprosto konkrétně chci? Nenapadlo Vás že chci VRT, která nebude jen Point-to-Point Praha-Brno-Ostrava, ale takovou, která bude mnohem odolnější proti mimořádnostem a schopná využít i existující infrastrukturu právě díky napojení? Ano, Railjety, když se zamotají mezi všechna ta ICE a TGV budou požírat kapacitu, na druhou stranu kolik těch vlaků na 300+ bude? Dále je hloupost nevyužít existující infrastruktury kde spojení mohou zvýšit odolnost proti velkým mimořádnostem, eventuálně zlepšit mezinárodní spojení a pokud se bude někdy stavět VRT do Ostravy a přitom do Brna bude jen 200km/h, tak spojení v úseku Přerov-Kojetín, přesmyk na Kroměříž a nová trať k napajedlům na modernizovanou ferdinandku by smysl dávaly. Proč, pokud by spojení přes Brno bylo na +- stejnou rychlost, by měly mezinárodní Vlaky Varšava-Vídeň jezdit oklikou přes Brno? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 8-2017 |
Poklop_D400 154: To by taky asi šlo, problém je dostat se do Hlinska s dobrým sklonem, což ale znamená naprosto novou stopu, která pak ale místy zvládne třeba i 160, pak je ale zase problém s terénem, sklony a dalšími, ale šlo by to. Na druhou stranu je tam třeba víc tunelů a dost přeložek, takže třeba rovnou na 140-160. Do Brna by to pak bylo jenom o 40km delší než přes Třebovou, ale to je už dost na to aby to sloužilo jako alternativa, na druhou stranu by to řešilo problém při některých výlukách a mimořádnostech obsloužit Pardubice mezinárodními vlaky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9771 Registrován: 8-2012 |
Ale zapomínáte na jednu podstatnou věc, hodnotíte to dnešním pohledem, dnešními nástroji, to nelze Spíš se vy snažíte aplikovat nějaké současné teze "nejede přes to vlak" - tehdy se řešilo výhradně to, aby nebyly ztracené spády a maximální stoupání činilo jednotky promile. Zbytek té blbosti s mapou nemá smysl rozebírat, prostě si věřte pohádce, že KFNB vede Suchdolem proto, že ji nechtěli v Novém Jičíně (v příčném údolí Jičínky a mezi kopci s nadmořskou výškou okolo 300 metrů) tamní konšelé - to se samozřejmě nedá nutit. Dle Vašich měřítek si VRT u nás nezaslouží pomalu ani to Brno a Ostrava To nejsou moje měřítka, ale obecná a neúprosná CBA (byť je mi jasné, že se do ní dají aplikovat nějaké bulharské konstanty, aby to šototeoreticky vyšlo - vždyť vyšel DOL). Jen šotorealita je holt jiná, zdroje jsou a ekonomika je buržoazní pavěda, která se dá jednoduše ignorovat. Vždyť tady se argumentuje Jihlavou a Třebíčem, nevidíte tu absurditu? Součtově jste krvopotně dal na té Vysočině dohromady asi 100 tisíc lidí - jo, to je právě přesně na tu jednu zastávku mezi HB a JI s parkovištěm a napojením na dálnici. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 74 Registrován: 8-2017 |
K:S: "nepřesně zakreslená mapa ze zhruba té doby" Jo, díky za potvrzení. No a co jste touto malůvkou chtěl teda říct? Já jen, že následně v polemice s TH z téhle pitomosti vyvozujete nějaká moudra ohledně "Rackové a Žernovky". Ta vaše poslední klikatice v okolí Skutče, to je zlatý hřeb v pomyslné sbírce absurdit. Mc Bain jistě promine, že jsem jeho "návrh" basistunelu Vysočina do sbírky nezařadil |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14361 Registrován: 12-2007 |
Přijde mi, že (Jen zde argumentačně? Nebo i reálně?) největší břímě si (eventuální budoucí/každopádně až za pár desítek let případně existující) VRT Praha - Brno nese z toho, že má jít o trať z kategorie "značné sklony/jen pro ucelené VRT-soupravy" (byť O. K., terénní uspořádání příliš nenabízí jinou možnost). V situaci, kdy by šlo (byť terén té možnosti každopádně nenahrává) o konvenční trať byť s v(max). např. 250 km/h, by najednou (V očích zdejších diskutujících? Ve skutečnosti?) mohla být měřítka najednou docela jiná, viz např. Koralmbahn a počet tamních stanic, zastávek (!), počtů propojek s dosavadními tratěmi a vůbec přínosem této novostavby i pro zrychlení v regionální železniční dopravě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3263 Registrován: 5-2002 |
tak takový Benešov, který je tedy napojen odbočkou, má 16k obyvatel, Třebíč asi 36k, Jihlava 50k, Havlíčkův Brod 23k a Hradubice-Pardec, které navrhuji napojit já, 180k, oproti větším celkům v oficiálních variantách, kde je shodná jen Jihlava, u některých, je to Benešov 16k, Vlašim 11k, "Havlíčkův Brod" 23k, Jihlava 50k, Velké Meziříčí 11k, Velká Bíteš 5k A kolik z nich má touhu a potřebu jet kamkoliv jakýmkoliv vlakem častěji než (v průměru) jednou za měsíc?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 9-2015 |
Argumentovat velikostí Benešova je blbost, protože VRT k Benešovu se neplánuje kvůli jemu samému, ale kvůli výjezdu rychlíků z Prahy na jih - Tábor, České Budějovice, Linec a případně i dál. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4638 Registrován: 3-2007 |
T.H.: Děkuju, že jste se konečně plnohodnotně zapojil do likvidace těchto fantasmagorií. Třebíč je hlavní město VRT blouznění, někdy brartu před 3 roky tam dokonce pořádali VRT konferenci. V tom čase jsem se dokonce nechal zatáhnout do takových pičovin jako počítání obyvatelstva Vlašimi a děr okolo k dopočítání se nějakých jednotek tisíc lidí (pravděpodobně méně vzdělaných a spíše starších). Ale ono to tu jede pořád dokola, pan Wagon začíná recitovat obyvatelstvo Vídně a Bratislavy, a taky Ostravsko a Katowice, možná bych připočetl i Varšavu a Budapešť. Zbývá jen jako vždy doplnit motiv, kvůli kterému by denně cestovaly mezi těmito městy desetitisíce lidí, aby to aspoň provozně bylo na černé nule. Zbývá už jen připomenout jak jsme úplně v prdeli, bo nás "objíždí" Vindobona. A v mezičase nejsou prachy ani na nejurgentnější stavby z těchto megalomanií - na tunelové výjezdy z pražského a brněnského uzlu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 350 Registrován: 8-2017 |
T . H . 9771: Tak s tou CBA jděte za těmi co kreslili originální trasu VRT se zastávkami v ještě větších dírách. Ano, údolím Jičínky délkou asi 5 kilometrů na kterých nastoupá nějakých 20-25m a když to začnete vykreslovat do mapy, je to celkem vtipné, něco setsakra podobného. A pokud bych uvažoval že se autor mohl luftnout, tak tam máte pořád takový terén, který umožní pohybovat se se sklonem do 5 promile. A abyste si nemyslel že jsem to o Novém Jičíně nečetl, tak četl. Cituji: Následky dávné nedůvěry si stále nese Nový Jičín. Městem s tehdy už rozvinutým kloboučnictvím mohla Ferdinandka procházet. Jenže drožkáři přesvědčili politiky, že vlak nemá budoucnost. Proto se železnice Novému Jičínu vyhnula a město později narychlo stavělo přípojnou trať. Tak co? Dává ta mapa smysl, nebo ne? Ano, je ustřelená o nějaké 4km, ale ty věci zapadají celkem dobře. Jestli o tom chce někdo diskutovat, navrhuji to přesunout případně do jiného vlákna. Třebíč? Ten či ta? Teď je otázka jak je člověk zvyklý, protože Břeclav je oficiálně podle vzoru kost, ale protože až do nějakého roku 1900 to bylo psáno jako Břeclava (stejně jako Bratislava), tak se občas dá v mluvené řeči narazit skloňování podle vzoru žena, (např. po Břeclavě, za (Satarú) Breclavú, Břeclavu etc., přičemž asi nejčastěji se dá setkat s tvarem Břeclavě). (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 8-2017 |
registrovaný_jk 74: T . H ., kterému jsem ostatně už dodal to kde jsem to četl a co mne vede na tuto domněnku, tvrdil že to jde kopci, ano, jde, ale je to takový terén ve kterém je to kopec v rovině a třeba 20m vysoký, přičemž ještě s vrstevnicí "rovnoběžně" k toku Moravy. Ta stará zobrazení jsou "mrchavá" dá se z toho přečíst možná strmost, ale už ne moc výška. Jarda Š. 241: Stejně jako se nestaví VRT kvůli Třebíči, ale když už VRT táhnete +- kolem D1 v délce cca 70km, a máte tam oblast s celkem pomalým spojením, celých 15km od té trasy, tak těch pár kilometrů navíc, bude prostě lákat. David 14361: Nějakou trať na 200-250km/h myslím kdysi navrhoval David Jaša. Ono by to bylo Mimo jiné asi nejjednodušší, pokud by se udělaly koridory 2.0. (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14362 Registrován: 12-2007 |
Třebíč (...) někdy brartu před 3 roky tam dokonce pořádali VRT konferenci. Ne. Tato konference se konala (v květnu 2016) v Náměšti nad Oslavou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3083 Registrován: 5-2002 |
Mě jen uklidňuje, že místní grafomani o tom nakonec nebudou rozhodovat. S dovolením jen pár bodů: - Pokud jde o ne/potřebnost VRT Praha - Brno jako takové, tak to je otázka která přímo s Vysočinou samozřejmě nesouvisí, ta jen náhodou leží na trase. Proto jsou jakékoli nápady na prodlužování (o víc než jednotky km) a prodražování (o víc než malé jednotky procent) základní trasy naprostý úlet nehodný další debaty. - Je pravda, že napojení jednotlivých "větších" měst kolem trasy jsou prostě jen náhodně vzniklé dodatečné přínosy, ale zase proč se jim bránit, že. A "hledisko politické" zkrátka existuje taky. - Věcná potřeba řešení nižšího segmentu (a vlastně pradůvod té "politické otázky") pak plyne z toho, že Vysočina skoro přesně 50:50 (a zajímavé je, že hlavně na severu kraje to rozdělení hodně věrně kopíruje historickou česko-moravskou hranici) dojíždí za vším podstatným do Brna nebo Prahy, ten kraj "nefunguje samonosně". - Za předpokladu, že VRT jako taková v nějaké principielní variantě (HB nebo BN) bude, tak je doplnění investic "pro obsluhu regionu" z pohledu stavebních investic jako vícenáklad celkem marginální. A to jak v podobě "stanic pro VRT-Os přímo na trati" (neboť nějaké ty předjízdné občas být musí, "navíc" jsou tak jen ty peróny a přístup k nim + parkoviště apod) tak ve stylu "propojení do konvenční sítě jako u dálničních sjezdů" (už proto, že většina z nich by se stejně v nějaké podobě postavit musela/měla kvůli etapizaci nebo možným odklonům a tak). - Z provozního hlediska jsou "vlaky navíc" samozřejmě něco, co je třeba řešit. Ale pokud to budou soupravy jednotek na 250 km/h nebo nějaké railjet-like klasiky, tak to při vzdálenostech o které reálně jde není provozu 300+ km/h v Ex segmentu na překážku. Jediný podstatný problém s kapacitou vzniká v koncových uzlech, ale ten by vznikl i kdyby na VRT měly být pouze Ex. Když to vezmu konkrétně pro RS 1, tak pokud u - dle mého názoru pravděpodobnější - var. HB bude existovat třeba 5 "P+R stanic" a propojky od Brna do Křižanova a od Prahy do Světlé, tak to jsou detaily. Jediná nezanedbatelná položka navíc bude zřejmě napojení Jihlavy, ale tam je jednak síťový význam jasný a jednak je i pro mě trochu otázka, nakolik je nezbytné to řešit nutně do žst. město (jde však hlavně o kapacitu tratě mezi městem a "hl.n.") a ještě k tomu nutně bezúvraťově. Uvidíme, co vyleze ze studie. Každopádně z hlediska "uzlu Jihlava" je třeba vnímat i to, že jeho současná podoba je neudržitelná i bez ohledu na VRT ("nedodělaná peronizace" hlavního, "aktivní vyčkávání" co s městem). Takže kolem 2-3 mld je nutno od "VRT investice" odečíst, a tím možná to napojení v podobě spojek na trať HB-JI a nějaké to zkapacitnění od místa napojení do Jihlavy (které by mimochodem bylo vhodné opět i bez VRT) bylo nákladově zase "ve standardních mezích". Něco zásadně jiného je samozřejmě případné pokračování někam dál "do kraje", ale to je věc, která není nutně součástí VRT. Je však vhodné to ekonomicky hodnotit a technicko-technologicky řešit společně ("sytém RS"), protože tam může dojít k zajímavým synergiím provozně nebo z hlediska přepravní prognózy. Nejde ale o "prodražení VRT o 50 miliard". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9772 Registrován: 8-2012 |
abyste si nemyslel že jsem to o Novém Jičíně nečetl, tak četl Jo tak jestli to psali na Idnes, tak to je samozřejmě nezpochybnitelná pravda . Takže klidně věřte tomu, že KFNB zůstala v stavebně pohodovém úvalu Odry jen proto, že "drožkáři přesvědčili politiky"... nikomu to neublíží a vypadá to dramaticky. Je však vhodné to ekonomicky hodnotit a technicko-technologicky řešit společně ("sytém RS"), protože tam může dojít k zajímavým synergiím provozně nebo z hlediska přepravní prognózy Aneb jak lze kulantně říct "napočítáme tam cokoli, jen aby to vyšlo" (včetně Třebíče a Znojma)
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 9-2015 |
K.S.: Než zatahovat VRT k Třebíči by možná bylo lepší postavit novou trať Znojmo - Třebíč - Jihlava, která by se pak napojovala na VRT do Prahy. (T_._H_.: ale do investičních nákladů VRT jí nepočítat) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3085 Registrován: 5-2002 |
TH: a) Je však vhodné to ekonomicky hodnotit a technicko-technologicky řešit společně ("sytém RS"), protože tam může dojít k zajímavým synergiím provozně nebo z hlediska přepravní prognózy b) Aneb jak lze kulantně říct "napočítáme tam cokoli, jen aby to vyšlo" (včetně Třebíče a Znojma) To mi teda podrobně popiš, jakou logikou sis z (a) odvodil (b). To je něco jako tzv. "ženská logika", ne? No a to raději pomíjím, že "aby to(-ho co nejvíce) vyšlo" by snad mělo být společným cílem všech se zájmem o železnici, dopravců pak v první řadě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 8-2017 |
T . H . 9772: A všiml jste si co je to za článek? S kým to je? Kdyby si to na idnes napsal nějaký T . H ., tak bych se tím možná nezabýval, hodil to k tunelu pro císaře pána, ale vzhledem k povaze článku a tématu, bych to za úplný kec nebral, zvlášť jestli tam byl nějaký zdroj zboží. Tu knížku nemám, abych se podíval, jestli to tam je, ani na paní nemám mail, telefon... A jen tak mimochodem, co říkáte na to že o tom píše Hranické Museum? Jarda Š. 243: Projděte si tu historii, navrhoval jsem udělat přeložku, pořádnou, na trati Jihlava - Třebíč - Brno, moc se to tu s úspěchem nesetkalo. Tomáš Záruba 3083: Znáte kauzu lithium? Kdyby místní pisálek chtěl, tak dneska jedním dobrým kamínkem spustí takovou lavinu že VRT nebude ani za sto let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 7-2017 |
TH: Když jsou ekonomické analýzy zakládány na koeficientech spadlých z nebe, těžko se divit snahám je občas přiohnout ve svůj prospěch. Ono třeba u SP na berounský tunel pánové zcela určitě „zapomněli” započítat dost nákladních vlaků a dost možná i Ex6 (ta přece jezdí až letos a SP se začala dělat už 2017, co bychom počítali s nějakou koncepcí dopravy (viz 4e na Domažlice). Ono by totiž, nedej bože, mohlo vyjít, že úsek Beroun - Plzeň by taky nemusel stačit... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9773 Registrován: 8-2012 |
podrobně popiš, jakou logikou Vždyť stačí jít po klíčových slovech "abytovyšlo" newspeaku - potřeba řešení, dodatečné přínosy, doplnění investic (samozřejmě marginálních ), synergie přepravní prognózy... prostě je tam potřeba připočítat celou jižní Moravu a nejlíp i s kusem Niederösterreich, aby se mohli vyfabulovat cestující. Ale když "abytovyšlo" zvládli DOL, tak tohle bude zívačka. by snad mělo být společným cílem Jo aha. Zdroje jsou. všiml jste si co je to za článek? Moc dobře. Ale znovu opakuji, nijak vám neberu vaši víru v novojičínské drožkáře přesvědčující politiky, zatímco Rothschild už kvůli kloboukům maloval dráhu skrz kopce... jen mi v tom nějak chybí, koho přesvědčil majitel v článku zmíněné Rudolfovy huti (ve Vítkovicích), aby se KFNB vyhnula v uctivé vzdálenosti i jeho podniku .
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 8-2017 |
Ale vždyť celá ta mapa je nesmysl. Někdo do ní dodatečně namaloval jakousi "trasu" KFNB, třeba podle článku v novinách. Zhruba věděl, kde v rámci mapy trať končí a začíná, kde se větví a kam ty větve vedou. O detailním průběhu neměl zjevně vůbec ponětí. To je jediné, co z té malůvky lze vyvodit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3816 Registrován: 5-2004 |
T_._H_.: Nejmenší zastávka na Tokaido má taky nějaké desetitisíce, ale na nesrovnatelnosti s čímkoliv v Evropě, natož v Česku, to nic nemění. Vlastně jedna mírně podobné situace je ve Španělsku, kde VRT též využívají jiný rozchod než konvenční tratě, a přechod na konvenční síť se řeší jinak (v Japonsku dvěma konvenčními tratěmi přerozchodovanými na Mini Šinkansen, kde jezdí o půl metru užší soupravy, ve Španělsku soupravami schopnými měnit rozchod za jízdy). "Šinkanzen je přesně to, co očividně nechcete - segregovanou trať (žádné "sjezdy do okolí" - konvenční tratě tu mají 1067 mm), míjející i významná města (i třeba Šin-Ósaka je od "města" až za řekou), zastavující častěji jen v hustě zalidněných místech (po pětadvaceti kilometrech za Tokiem v čtyřmiliónové Jokohamě, čtyřicet kilometrů před Ósakou v 1,5 mil. Kjótu - ne, fakt ne v nějakém Šin-Třebíči) a to je v tomhle ještě zrovna Tokkaidó-Šinkanzen dost specifický, protože v jeho spádové oblasti žije asi 40 miliónů obyvatel... Takže až bude mít Jihlava (= Nagoya) dva milióny obyvatel a Třebíč (= třeba Šizuoka) sedm set tisíc, můžeme tu řešit nějakou podobnost české VRTky s japonským šinkanzenem (ale šotoušům to prostě nedojde a nedojde). " McBain: "někde u Třebíča " Mořepetr: Česko je docela dobře geo- a demograficky srovnatelné s Bavorskem. Tedy až na to, že tu nemáme tak silný pár měst jako Mnichov-Augsburg. "ČR je zhruba jako jedna nebo maximálně dvě spolkové země." Mořepetr: Na to umíme málo německy. Naopak, tím, že od Litoměřic na sever a od Vranovic na jih v dohledný době nebude rychlost přesahovat 200 km/h znamená, že mezinárodní vlaky přes ČR i s postavenými zdejšími VRT těžko budou moct být vedeny v soupravách rychlejších než 200-250 km/h. Zrychlení na českým území o 10-25 minut na jedné cestě prostě nemá šanci znatelně zvednout atraktivitu těch spojení ani proběhy souprav, aby se vyplatilo na to brát dražší soupravy na 300+ oproti levnějším na těch 200-250. "Musíme si prostě uvědomit (a připustit), že se zapojíme do německé (potažmo evropské) VRT" Stejně tak ty sjezdy. Když se prostě kvůli realizovatelnosti přešlo z koncepce „flight level zero airline“ na RS s více sjezdy a zastávkami, znamená to nutně víc pomalejších vlaků na trati a míň místa pro expresy. Jediné reálné expresy 300+ tak vycházejí podle mě na trase Ústí/Plzeň-Praha-Brno-Ostrava/Bratislava (ta za předpokladu obchvatu Břeclavi, narovnání oblouku v Kútech a zrychlení zbytku 250 na obou stranách hranice). Pikehead: Tunelový výjezd z brněnského uzlu je bez zbytku trati k ničemu. "A v mezičase nejsou prachy ani na nejurgentnější stavby z těchto megalomanií - na tunelové výjezdy z pražského a brněnského uzlu..." Jarda_Š.: To není reálné a říkám to i já. Na to je to prostě moc daleko a moc blbým terénem. Jestli někdy něco od Znojma do českého vnitrození vznikne, tak spojka mezi RS1 u Sobotovic/Hrušovan/Unkovic a 246 u Božic. Na 241 pak buď budou jezdit regionálku soupravy hodné 21. století, nebo chcípne."K.S.: Než zatahovat VRT k Třebíči by možná bylo lepší postavit novou trať Znojmo - Třebíč - Jihlava, která by se pak napojovala na VRT do Prahy. (T_._H_.: ale do investičních nákladů VRT jí nepočítat)" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3234 Registrován: 3-2006 |
David_jaša: Ano, také jsme i kulturně a sociálně nejblíže Bavorsku. " Mořepetr: "ČR je zhruba jako jedna nebo maximálně dvě spolkové země."Česko je docela dobře geo- a demograficky srovnatelné s Bavorskem. Tedy až na to, že tu nemáme tak silný pár měst jako Mnichov-Augsburg. " David_jaša: " Mořepetr: "Musíme si prostě uvědomit (a připustit), že se zapojíme do německé (potažmo evropské) VRT"Na to umíme málo německy. Naopak, tím, že od Litoměřic na sever a od Vranovic na jih v dohledný době nebude rychlost přesahovat 200 km/h znamená, že mezinárodní vlaky přes ČR i s postavenými zdejšími VRT těžko budou moct být vedeny v soupravách rychlejších než 200-250 km/h. Zrychlení na českým území o 10-25 minut na jedné cestě prostě nemá šanci znatelně zvednout atraktivitu těch spojení ani proběhy souprav, aby se vyplatilo na to brát dražší soupravy na 300+ oproti levnějším na těch 200-250. Stejně tak ty sjezdy. Když se prostě kvůli realizovatelnosti přešlo z koncepce „flight level zero airline“ na RS s více sjezdy a zastávkami, znamená to nutně víc pomalejších vlaků na trati a míň místa pro expresy. Jediné reálné expresy 300+ tak vycházejí podle mě na trase Ústí/Plzeň-Praha-Brno-Ostrava/Bratislava (ta za předpokladu obchvatu Břeclavi, narovnání oblouku v Kútech a zrychlení zbytku 250 na obou stranách hranice). " Tak ale však na tom pracujeme už 100 let. Ve VRT, tedy jen nějakých slabých 30 let. Ostatně ještě začátkem 90. let pamatuji na 3sat uvítání "Vítáme diváky z německy mluvících zemí, tedy z Německa, Rakouska a Československa" Ale vážně. Tady je spíš pořád problém, že se snažíme mít dvě za cenu jedné. Základní směry by měla dát VRT, pokud použije někde v části trasy RS, v pořádku. Ostatně vjezdy do měst těžko unesou dvojí zaústění. Ale ohýbat trasu pro obsluhu menších měst (Beroun,Příbram, ostatně i Plzeň je otázka), není účelné. Tam je potřeba vybudovat ty RS a sjezdy z ní. U VRT Praha-Mnichov to tedy znamená výjezd z Prahy jako RS3 pak podél BRD si to nasměřovat k Šumavě a cestou případně využít dalších úseků RS3, které půjdou stejným směrem. On ten pokles z 300 na 250 například na padesáti kilometrech znamená prodloužení o 2 minuty. Ovšem je tu otázka financování VRT, by opravdu mělo být financované z EU z větší části, ale u RS už to tak jednoznačné není a teď je ta primární otázka, zda to chceme financovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3087 Registrován: 5-2002 |
TH: Vždyť stačí jít po klíčových slovech "abytovyšlo" newspeaku - potřeba řešení, dodatečné přínosy, doplnění investic (samozřejmě marginálních [happy] ), synergie přepravní prognózy... prostě je tam potřeba připočítat celou jižní Moravu a nejlíp i s kusem Niederösterreich, aby se mohli vyfabulovat cestující. No ale to není žádné "ohýbání" (ani "vyfabulovat")! Ohýbání je, že se použijou "bulharské konstanty" namísto dostupných informací, chybně se přiřadí přínosy k nákladům, naplánují se nereálně velké úspory času, předpokládá se nějaké doplňkové opatření v nákladech nezahrnuté a ve skutečnosti pak nerealizované, v krajním případě je vyloženě v nějakém kroku výpočtu "chyba" vedoucí k pozitivnímu zkreslení, že se nereálně sníží odhad nákladů atd. To o čem já píšu je naopak docela seriozní know-how, jak pozměnit / vhodně uspořádat více dílčích projektů tak, aby jejich benefity byly v součtu co největší. Ale reálně, nikoliv "aby to tak vypadalo"! A pokud tohle pak proleze úspěšně i tou rigidní CBA-metodikou, která je, tak prostě nelze říci že to je nesmyslné. Tím nechci předjímat výsledky, jen abychom si dobře rozuměli. Jedna věc je nesouhlasit s VRT, budiž, ale jiná věc je obviňovat někoho z falšování. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 3-2018 |
Tomáš Záruba zcela jasné a relevantní argumenty, které bohužel někdo stále nechce pochopit... Jen bych k Tomáš_záruba: dodal, že se třeba v návrhu GVD, který jsem sem dával, počítá i s Ex tažené ř. 380. (ČB - Jihlava - Brno)."- Z provozního hlediska jsou "vlaky navíc" samozřejmě něco, co je třeba řešit. Ale pokud to budou soupravy jednotek na 250 km/h nebo nějaké railjet-like klasiky, tak to při vzdálenostech o které reálně jde není provozu 300+ km/h v Ex segmentu na překážku. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3089 Registrován: 5-2002 |
David Jaša: Jarda_Š.: K.S.: Než zatahovat VRT k Třebíči by možná bylo lepší postavit novou trať Znojmo - Třebíč - Jihlava, která by se pak napojovala na VRT do Prahy. (T_._H_.: ale do investičních nákladů VRT jí nepočítat) To není reálné a říkám to i já. Na to je to prostě moc daleko a moc blbým terénem. Jestli někdy něco od Znojma do českého vnitrození vznikne, tak spojka mezi RS1 u Sobotovic/Hrušovan/Unkovic a 246 u Božic. Na 241 pak buď budou jezdit regionálku soupravy hodné 21. století, nebo chcípne. Souhlas. Jen doplním, že i Praha - Znojmo bude tak rychlejší, než po ÖNWB. Asi i z té Jihlavy to vyjde nastejno (resp. záleželo by na přípoji v Brně). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5801 Registrován: 9-2011 |
Gejza: Jen bych ... dodal, že se třeba v návrhu GVD, který jsem sem dával, počítá i s Ex tažené ř. 380. (ČB - Jihlava - Brno). V tom vašem návrhu počítáte s padesáti(či více-)letou životností lokomotiv 380?
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3817 Registrován: 5-2004 |
Mořepetr: Bejvávalo. Tedy možná v příhraničí ještě němčina frčí, ale tady ve vnitrozemí (kde se tedy sledovaly zprávy na ORF1 ) už je to buď nic, nebo angličtina. I kolega Vinzenz už potřebuje němčinu trénovat, když mluví v práci anglicky a doma česky. A i generačně: moji pra-pra rodiče, všichni narození a vyrostlí za Rakouska, prý německy běžně uměli, z prarodičů už jen jeden (vyrostlý za 1. republiky) a pak už nic. Holt jediné široce srozumitelné zahraničí je dnes Slovensko, a podle toho budou vypadat i počty přeshraničních cestujících… "Tak ale však na tom pracujeme už 100 let. Ve VRT, tedy jen nějakých slabých 30 let. " Mořepetr: Tuhle úvahu moc nechápu. Když se koncepce čistokrevné VRT s veškerým provozem 300+ musela opustit, protože tu není dost lidí na to, aby tu vůbec někdy jezdily vlaky na 300+ jeden za druhým, jak může vyjít koncepce paralelních RS a VRT? Tady se bude muset vystačit s RS s modelem, který funguje na Ex3 nebo třeba motorových rychlících typu Pardubice-Liberec: primárně to obsluhuje překrývající se krátké relace (vůči celkové délce linky), ale díky vedení jednou soupravou je to použitelné i pro těch pár % cestujících jedoucích podstatnou část délky té linky. Mimochodem nedělal bych si iluze o lince Vídeň-VDE8-Berlín, že v tomto bude jiná. "Tady je spíš pořád problém, že se snažíme mít dvě za cenu jedné. Základní směry by měla dát VRT, pokud použije někde v části trasy RS, v pořádku. Ostatně vjezdy do měst těžko unesou dvojí zaústění. Ale ohýbat trasu pro obsluhu menších měst (Beroun,Příbram, ostatně i Plzeň je otázka), není účelné. Tam je potřeba vybudovat ty RS a sjezdy z ní. U VRT Praha-Mnichov to tedy znamená výjezd z Prahy jako RS3 pak podél BRD si to nasměřovat k Šumavě a cestou případně využít dalších úseků RS3, které půjdou stejným směrem. On ten pokles z 300 na 250 například na padesáti kilometrech znamená prodloužení o 2 minuty. Ovšem je tu otázka financování VRT, by opravdu mělo být financované z EU z větší části, ale u RS už to tak jednoznačné není a teď je ta primární otázka, zda to chceme financovat." Paralelní rychlé tratě můžou podle mě vzniknout jen na úseku Brno-Přerov (nebo jen Brno-Kojetín), kde se dá čekat po zdvojkolejnění a zrychlení 300 velký nárůst regionálky a moc expresů se tam neprocpe. Druhá věc je pak, že s „rychlostním propadem“ Brno-Přerov a s pomalým průjezdem skrz ŽUB pak může snadno vycházet Praha-Ostrava stále rychleji vrchem k nelibosti nákladních dopravců. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3236 Registrován: 3-2006 |
Ad David_jaša: Proto je pro nás důležitější síť RS. VRT jsme už prohráli před 25 lety. Pokud budu mít síť RS, mohu dělat VRT zkratky.Čímž mi nakonec vznikne ta síť RS i VRT, které budou v určitých trasách společné. Vezmu RS3 varianta B a C jsou VRTčka (pouze zkratka, která kromě ucpané 171 nic neřeší) skončí v Berouně a dál se plazí po 170. Naopak varianta F řeší obsluhu trojměstí Zdice-Královák-Beroun dále pak Příbram, Hořovice a Dobříš. To samé bude RS4 a RS1. No a teď jde o zda tyto RS propojíme čistým VRT. Ono co si budeme namlouvat, kolika spojům VRT se vyplatí zajíždět do centra Prahy. Ale to jsou jen úvahy stejně se nedočkáme ani jednoho. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3090 Registrován: 5-2002 |
Vy fakt příšerně plácáte, resp. házíte pojmy aniž jim rozumíte. VRT a RS není "buď anebo". RS je nadřazený pojem, který zahrnuje infrastrukturu (VRT i "přímo dotčenou konvenční - novou nebo starou") i provoz ("linky jedoucí nějak po VRT nebo s takovými linkami úzce související"). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3237 Registrován: 3-2006 |
Tomáš_záruba: "Vy fakt příšerně plácáte, resp. házíte pojmy aniž jim rozumíte. VRT a RS není "buď anebo". RS je nadřazený pojem, který zahrnuje infrastrukturu (VRT i "přímo dotčenou konvenční - novou nebo starou") i provoz ("linky jedoucí nějak po VRT nebo s takovými linkami úzce související")." RS je podobný pojem jako koridory, nemám na VRT, nazvu to RS a snížím technické parametry a cenovou náročnost. U nás se to vždy přejmenuje tak je potřeba. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3238 Registrován: 3-2006 |
Možná by pomohla změna názvu dle Deníku "Jak je to u nás v vysokorychlostní železnicí? Zasmějte se s vtipem Marka Simona" Od téhle návštěvy jsem už slyšel o VRT tolik, že kdyby za každé slovo byl metr kolejí, už tu VRT máme hotové. Pro ty, kteří si pořád pletou VRT a RS. Evropská VRT je nad 250km/h česká RS je nad 200 km/h. (rozdíl na km prý 200 mil Kč. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3149 Registrován: 4-2015 |
Ano, také jsme i kulturně a sociálně nejblíže Bavorsku. To je tedy poměrně silné tvrzení, se kterým nesouhlasím.
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3091 Registrován: 5-2002 |
Mořepetr: Pro ty, kteří si pořád pletou VRT a RS. Evropská VRT je nad 250km/h česká RS je nad 200 km/h. (rozdíl na km prý 200 mil Kč. Absolutně neznalý, a k tomu příšerně nadutý. Až budete chtít příště chtít poučovat, zkuste si vybrat něco, o čem máte aspoň základní ponětí. |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3150 Registrován: 4-2015 |
On the other hand - já také stále vnitřně odmítám přijmout traťovou rychlost 200 jako VRT trať... Prostě to vnímám jako konvenční dvoukolejku, bez ohledu na terminologii.
West code was broken.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3239 Registrován: 3-2006 |
Ad Tomáš_záruba: Tak to se omlouvám, že to tak berete. Jen nesnáším že se pořád lidem maže med, že jim něco postavíme a ono je to pak úplně něco jiného. Ad Pružinskij: Stejně se nedožijeme ani VRT a ani "VRT" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2425 Registrován: 6-2016 |
Mořepetr: Před lety jsem do tohoto vlákna napsal něco ve stylu " místo VRT budeme mít PRT". To jsem to od buditelů VRT schytal! Roky plynou a výsledek (bohužel) konverguje k tomu mému vyjádření... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3092 Registrován: 5-2002 |
Pružinskij: Však to tak taky je! Ale Mořepetr tu furt motá RS coby jakousi "něco mezi" kategorii tratí nebo jak. Přitom tento pojem znamená něco úplně jiného, stojí mimo kategorie tratí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3240 Registrován: 3-2006 |
Tomáš_záruba: "Pružinskij: Však to tak taky je! Ale Mořepetr tu furt motá RS coby jakousi "něco mezi" kategorii tratí nebo jak. Přitom tento pojem znamená něco úplně jiného, stojí mimo kategorie tratí." Tak dobře mohu psát RS v uvozovkách. VRT psát nebudu, protože to VRT není a od stávajících tratí se to nějak odlišit musí. Berme tedy jako definici "RS" nové konvenční tratě nad 200km/h (česká VRT) a definice čisté VRT, jako VRT dle EU. Definice RS od MD totiž zahrnuje konvenční tratě do 200km/h a konvenční tratě nad 200km/h (česká VRT) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3093 Registrován: 5-2002 |
Máte v tom fakt hokej a už toho prosím nechte, ještě to někdo vezme vážně. Prostě na pojem "RS" raději zapomeňte a hlavně ho nepoužívejte. To co tady popisujete (cca 200-250 km/h) jsou "VRT II. kategorie" (např. "Technicko-provozní studie" definuje typy B a C podle toho, zda bez nebo se smíšenou dopravou). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3241 Registrován: 3-2006 |
Dobrá až se to postaví, tak se to nějak pojmenuje, až podle toho co vznikne. Jen by to chtělo začít. Zřejmě nejsem sám, kdo v tom má hokej. Když i SŽDC začíná připravovat normy. odkaz Pěkný večer. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 12-2017 |
Nikdo nám nediktuje, o čem smíme lhát. Parlamentní listy Prostě, pokud vám vaše žvásty nechce nikdo vydat, protože to jsou žvásty, PL vám je vydají spolehlivě. Tohle prostě není seriózní informační zdroj. Btw, pan Záruba, kterého tady obviňujete, že v tom má hokej, je člověk přímo od zdroje. KII. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3242 Registrován: 3-2006 |
Ad Karel_II: Omyl byl jsem poučen, že já v tom mám hokej. Alespoň na KR se dozvím, jak to je. Tímto panu Zárubovi děkuji. Pokud bude ještě větší osvěta tím líp. Zatím jsou to jen samé sliby a 70 km jezdíme rychlíkem 90 minut. Ne že by u silnic to bylo lepší, tam se zas žongluje slovem dálnice a přitom třeba D4 nekončí ani u D0 ale na Jílovišti před Prahou. Takže se omlouvám. A přeji pěkný víkend. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 12-2017 |
Ad Mořepetr: Pravda, měl jsem ještě zalepené oči, omlouvám se KII. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3244 Registrován: 3-2006 |
Ad Karel_II: Nic se neděje, od toho je tu diskuse, abychom spolu mluvili. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 3-2018 |
Aleš_Liesk.: "V tom vašem návrhu počítáte s padesáti(či více-)letou životností lokomotiv 380? Já nic, to SUDOP..." Na druhou stranu bylo takových na české železnici už více... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5804 Registrován: 9-2011 |
Gejza: a ty padesátiletý mašiny turnusově vozí expresy?
Všichni jste volové. Servít
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2682 Registrován: 10-2009 |
Ad A. L.: a ty padesátiletý mašiny turnusově vozí expresy? Na druhou stranu, takovejm třistapadesátkám už k tomu moc nechybí, ne? ;-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 114 Registrován: 3-2018 |
https://zdopravy.cz/dlouhy-tunel-do-berouna-zatim-ekonomicky-nevy chazi-20228/ Opět obligátní úkrok se studií proveditelnosti, ve které nic smysluplného (kapacitnějšího) nevyjde. Za pár let bude aktualizace, ve které "zázrakem" vyjde přeložka do Hořovic. No a po 20 letech bezvýchodného dohadování s NIMBYSty z řad suburbanitů vyjde i ten dlouhý tunel do Berouna... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 3-2018 |
A. L. Tak já doufám, že vrcholného počinu českého konstruktérského umu se pro domácí potřebu vyprodukuje i nějaká další série A když uznáme, že na to náš průmysl nestačí, nevěšel bych hlavu. Bude to jistit Vectron či nějaký nástupce. Kandidát na hnací vozidlo nic nemění na tom, že se alespoň na části VRT (alespoň na výpadovkách) budou dost možná prohánět i klasické soupravy s Vmax 200. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2950 Registrován: 12-2007 |
Gejza.L: A co dopravně ten tunel také nevychází? Každý přece vidí, že trať č. 171 je alespoň v některých úsecích např. do Řevnic na hraně své kapacity, místní lidé ji nechtějí moc modernizovat, protože se bojí větší železniční dopravy a tím i hlučnosti, dále se ví, že údolí dolní Berounky na jedné straně bude lákat k zástavbě, na straně druhé silniční spojení s Prahou tam není ideální, ale přijdou ekonomové, že ten tunel se ekonomicky nevyplatí. Kolik existuje silnic a silniček, nebo cyklostezek, kde bychom také mohli konstatovat, že jejich zřízení, oprava nebo modernizace se nevyplatí? Ale takto bychom mohli modernizaci většiny dopravních cest zrušit a mohli bychom se prezentovat jako evropský dopravní skansen. Třeba by to přilákalo turisty. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3302 Registrován: 9-2003 |
Gejza.L: Ona naštěstí Převrácená Vana není vrcholem českého konstruktorského umu, dost českých konstruktorů konstruuje i na Zličíně, v Alllachu, v Casselu i v Hennigsdorfu.
NOBLE BRICKS
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13282 Registrován: 3-2007 |
Wagon - vida, shoda - já považuji rychlý výjezd z Prahy (tunelem) a tím zečtyřkolejnění mezi Prahou a Berounem asi za možná nejpotřebnější investici. Rozhodně smysluplnější, než drátizace lokálek. A klidně v parametrech VRT. Jinak když ekonomicky vyjde průplav D-O-L, tak je to asi otázka predikce dopravy, metodiky a třeba započítání nákladních vlaků. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2951 Registrován: 12-2007 |
Mladějov: Průplav D-O-L je dost velká utopie. Pouze pokud by kromě Polska mělo o průplav také zájem Rakousko nebo Slovensko a jedna z těchto zemí by se zavázala vybudovat kanál vedle Moravy až na české území, potom by snad byl možný průplav mezi Odrou a Dunajem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3098 Registrován: 5-2002 |
Mě vůbec neuráží varianta Řevnice. Kapacitní problém odtud do BE už není (resp. ne větší, než pak do Zdic). A do Plzně se skrz Beroun nemusí, pro samotný Beroun je pak zrychlení v úseku Radotín - Řevnice dobrý základ. A pak lze přemýšlet, jak dál s RS 3, jestli má řešit i Příbram, kudy do Plzně apod. A to třeba i nezávisle na případném "jižním obchvatu Karlštejna", kdyby tedy BE jó měl dostat nějaký "vodškodný". Mnohem důležitější, než kam až ta první ("nultá"?) etapa povede, považuju způsob jejího zaústění do ŽUP. Pokud by se umělo projít čtyřkolejně (směrově) Radotínem, tak by jednak mohla být solidní rychlost až někam pod D0, a jednak společný úsek s S-Bahnem by byl až Chuchle (mimo) - Smíchov. Pokud si pamatuju že na Smíchově mají být vždy dvě rovnocenné hrany každým směrem pro 171, takže mezidobí by mohlo být opravdu velmi slušné (rozhodně by to nebylo omezující víc, než Wilson). Horší je křížení směrů z/do Krče a S7, pokud budou rychlé koleje uprostřed. Chtělo by to trochu si pohrát s rozpletem v Chuchli... Ale jinak OK. Z rychlostního hlediska bude Plzeň každopádně tragédie, tu hrůzu z Ejpovic do Berouna by ani "dlouhý" tunel nevyrovnal, takže je podle mě dost jedno, že pomalý úsek začne o 15 km dříve. Stejně tam jednou bude muset být komplet novostavba, máme-li dopravu směr západní Evropa brát vážně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 12-2017 |
Tomáš_záruba: "Mě vůbec neuráží varianta Řevnice. Kapacitní problém odtud do BE už není (resp. ne větší, než pak do Zdic). A do Plzně se skrz Beroun nemusí, pro samotný Beroun je pak zrychlení v úseku Radotín - Řevnice dobrý základ. A pak lze přemýšlet, jak dál s RS 3, jestli má řešit i Příbram, kudy do Plzně apod. " Tipuji, že tak nějak to skončí a RS 3 ve finále bude řešena později a mnohem velkoryseji VRT tratí podél D5 až k Ruzyni a pak mnohem kratším tunelem pod Prahou do centra. Došlo by k oddělení rychlé dálkové dopravy a s kapacitou na koridoru by problém nemusel být hoooodně dlouho. Tedy, pokud to s tím spojením do Německa přes Plzeň bude myšleno vážně. KII. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1151 Registrován: 4-2009 |
Klid, v další fázi se už nákladní doprava započítá. Tudíž tunel ekonomicky vyjde. Minulý týden ve čtvrtek na SUDOPu osobně dohodnuto. Navíc si na stopro myslím, že bude varianta B nebo C. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3099 Registrován: 5-2002 |
Tak hlavně aby jim zbylo na zárodek pokračování směr Plzeň... A ne jak když to chystal ještě KK bez zárodku rozpletu, prostě hlavní koleje rovně přímo do nádraží. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5294 Registrován: 9-2005 |
Zapomeňte na to, že by se Radotínem někdy projíždělo víc, jak cca 160. Kvůli peronům a hluku. Nevím, jak vysoké protihlukový okolo vyrostou, každopádně to zase bude děs a hrůza pro obec. A zvyšovat je kvůli ještě vyšší rychlosti doufám nikdy neprojde. Podle mne nemá VRT v údolí s obcemi co pohledávat.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5295 Registrován: 9-2005 |
Quenya: doufám doufám. Jsa milovníkem železnice a bývalým dlouholetým Radotíňákem nebudu rád za jakoukoliv protihlukovou zeď. A vůbec si nedokážu představit, že by skrz Radotín jezdilo po zemi něco rychleji, než 160 km/h.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|