Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Nákladní doprava » Archiv diskuse Nákladní doprava do 30. 12. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Nákladní doprava do 30. 12. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2406 Registrován: 10-2005 |
Ono stačí nahlédnout do roku 2012 a vykoukne tam toto: 1x denně dobíračka do Veselí nad Moravou 1x denně zátěž pro cementárnu Mokrá 1x denně Mn Dolní nádraží až Tetčice 1x denně Mn Zastávka u Brna až Náměšť nad Oslavou 1x denně Mn směr Krpole až Rožná 1x denně Mn Šlapanice až Bučovice 1x denně Mn směr Modřice 1x denně Mn směr Chrlice až Ivanovice na Hané 1x denně obsluha Teplárny 1x denně obsluha Posvitavských vleček a 1x denně Mn směr Letovice Některé obsluhy navíc byly jen ve vybrané dny. Propad o 75%
Stránky o Japonských železničních modelech
Léta 1969 - 1984 = Poslední vrchol před pádem železnice v Japonsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2727 Registrován: 5-2008 |
Majlont letos : Havl. Brod 4x Most 1x Č. Třebová 3x Nymburk 2x Vídeň 1x Budapest 1x ostrava 2x Val.Meziříčí 2x Hněvice 1x Šebetov 1x Ivanovice 1x Otrokovice1x Nedvědice 1x Bučovice 1x Posvitavský vlečky1 x Náměšt nad Oslavou1x Retz 1x České Budějovice 2x
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 968 Registrován: 1-2010 |
Když se tu otevřelo téma Maloměřice, tak přidám něco z posledních dní. Z Příbrami začaly jezdit ucelené vlaky do Retzu. Vypadá to, že to bude jezdit jednou týdně. Zatím to jelo dvakrát. Druhý vlak, který jel v pátek 29. 11., měl 10 dvojáků, cca 300 m, 1350 tun (foto vozů na odjezdu ze Znojma zde). No a samozřejmě to jezdí přes Brno, a odtud vlakotvorně přes Břeclav do Znojma (o 120 km delší trasa). Podotýkám, že v úseku Břeclav – Znojmo vlak spálí stejně nafty, jako by býval spálil v úseku Jihlava – Znojmo. Následný rozdíl asi pro někoho není problém doplatit. Dostala se ke mně informace, že prý se komusi toto trasování zdálo lepší, protože přes ucpanou Jihlavu nelze garantovat, že vlak dojede včas. Je pak vtipné sledovat, proč je ta Jihlava vlastně přeplněná. Včera jel vlak Břeclav st. hr. – Moravské Budějovice, a ten byl trasován o 160 km delší trasou přes Brno, Havlíčkův Brod a Jihlavu. U tohoto vlaku je drobná polehčující okolnost, že má jít k nakládce až 5. 12., a tak bude na pár dní někde odstaven (jakoby mezi Břeclaví a Znojmem nebylo možné nikde odstavit vlak). No a dnes pro změnu jede vlak Břeclav st. hr. – Stařeč / Okříšky, a ten je opět trasován přes Brno, Havlíčkův Brod a Jihlavu přibližně o 100 km delší cestou. A má napsanou poznámku, že zatím jen do Havlíčkova Brodu, protože Jihlava nebere. Takže mi z toho opět nevychází nic jiného, než se musí odklánět zátěž přes Brno, protože se jiná zátěž odklání přes Brno. Je to škoda také proto, že dnes mohlo být poprvé v tomto roce mezi Břeclaví a Hrušovanami nad Jevišovkou více než 10 nákladních vlaků za 24 hodin (ale to je spíše zajímavost). Ještě doplním pár starších případů, které mluví za vše. Dne 6. 8. jel vlak Lanžhot st. hr. - Znojmo (39 prázdných uhláků) přes Břeclav do Brna-Maloměřic, odkud byly vozy vlakotvorně posílány zpátky do Břeclavi a odtud do Znojma. Dne 7. 8. jel z Lichkova st. hr. ucelený vlak do Kojetic. Namísto toho, aby z Ústí nad Orlicí pokračoval logicky na Kolín, tak se v Ústí nad Orlicí otočil a jel do Brna-Maloměřic, odkud byly vozy vlakotvorně trasovány přes Břeclav a Znojmo (nejednalo se o první případ, kdy stejný vlak jel takto). Všechny trasy jsou naprosto nelogické a skutečnost, že všechny vedou přes Brno, je čistě náhodná. Jinak bych rád pochválil SŽDC za to, že se toho nebáli, a na trase Břeclav – Znojmo – Retz k 15. 12. 2019 některé normativy téměř zdvojnásobili Například ze Znojma do Retzu mělo jedno HV ř. 742 jednotný normativ S 900 tun, nyní tam při dodržení několika podmínek bude mít T4 1700 tun. Doposud bylo úplně normální, že se ubral vůz, protože vlak s jedním HV by býval měl 901 tun. Výrazně se zvedly normativy i ve směru Znojmo – Břeclav (doposud mělo dvojče 742 normativ T4 1500 tun, nově bude moci mít až T4 2300 tun). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 675 Registrován: 8-2017 |
Koudsk 968: OK, ok. TO TO TAHAJÍ PŘES TŘEBOVOU?! (to bych bral jako jedinou omluvu k jízdě přes Břeclav) Už proboha někdo toho chlapa najděte a hoďte na něj síť, kupte mu nějaký railroad tycoon, nebo mu postavte model v TTčku a k dráze nepouštějte. Vždyť to není normální tahat ten vlak o 160km delší trasou, do krpálu za Tišnovem. I kdyby Jihlava nebrala, tak přece není problém ten vlak odstavit na Jihlavu město, nebo do kterékoliv jiné stanice před/za, to mi přijde jako výmluva. Navíc z toho co píšete mi přijde že Jihlava je zasekaná jenom tím že tu někdo dělá něco špatně. Nevím tedy v jaké trakci ten nákladní vlak 7.8. jel, ale větší smysl by mi snad dávalo, pokud to byl ucelený vlak, aby jel z Letohradu na Týniště a pak přes Hradec a Skuteč (pokud to hmotnostně vychází). Nebo pak tedy Pardubice-Rosice, myslím že tam dokonce je drát, pak přepřah a nahoru. Asi to není konvenční řešení trasy, ale je to možné, řekl bych. Co vedlo k tak velkému nárůstu normativu na trati Břeclav-Znojmo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 608 Registrován: 10-2006 |
Proč ne i u nás, v Evropě ? A tím nemyslím tu úžasnou křižovatku.
Na internetu tykám každému, starému či mladému.
Stejně nechť každý chová se ke mně samému. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9979 Registrován: 4-2003 |
Glagole, i na k-reportu se problematika evropské verze roadraileru rozebírala, najdi si tu samostatný článek s touto problematikou. V kostce: Vzhledem ke krátkým vzdálenostem v Evropě se roadrailer neprosadil, bylo neekonomické ho provozovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 8-2017 |
Bram, Glagol: Co jsem o tom četl, tak se to zkoušelo kdysi dávno, přímo s americkými podvozky a problémů bylo více. Ale je zase pravda že dnes je už zase jiná doba. Pokud se dobře pamatuji, tak návěsy, které se takto dají přepravovat musí být speciální (asi první problém), další problém je uspořádání podobné jakobsovým podvozkům, takže musíte mít navíc první a poslední speciální "vagonek", kterým to spojíte se zbytkem vlaku či lokomotivou. To se opravdu hodí tak na ucelené vlaky či skupiny vozů, ne na kusovky (bohužel) a i v USA se od toho systému upouštělo. Před nějakou dobou jsem nad tímto přemýšlel a došel jsem k závěru že aby to bylo v Evropě použitelné, pak by každý návěs musel mít dva podvozky, v podobě krátkých vagonků (hned 4 nápravy, ale mohlo by to být asi celé odlehčené). Na těchto by na "vnější" straně byla šroubovky a nárazníky a na vnitřní straně pak nějaké spřažné ústrojí. Toto ústrojí by se buď mohlo spojit s ústrojím druhého vagonku (přeprava bez návěsu), nebo s ústrojím na tyči, která by byla součástí návěsu. Takto by vzniklo průběžné táhlové ústrojí skrz návěs který by nebyl zatížen tolik silami. Dále by na vnitřních stranách vagonků musely být nějaké drážky (asi z pořádného "U" profilu), které by navedly návěs na místo a patřičně jej přizvedly při nakládce a navíc přenášely jeho hmotnost, o nutnosti vedení hadice s rychlospojkami přes návěs se ani nezmiňuji, stejně tak by mohl být přítomen topný kabel pro chladicí návěsy (jak se vlastně řeší zdroj na kamionu? Jede to z alternátoru motoru, nebo to má nezávislý zdroj?) a vhodné by bylo ještě návěs na místě nějak zajistit. Pokud by se pak zjistilo že úprava návěsů je relativně levná, mohlo by se to chytit, nebo by se mohl dát požadavek na to táhlové ústrojí do nějaké Euronormy (Muahahha ) a pak to bude jenom o tom, aby si dráhy nakoupily ony krátké vagonky. Důležité by bylo aby vagonky byly levnější než vozy na přepravu návěsů a cena návěsů pro přepravu po dráze nabyla moc jinde než je cena návěsu dnes. Umím si představit nasazení těchto návěsů na přepravy dřeva, ale i třeba sypkých materiálů, dnes se dělají sklápěcí návěsy, eventuálně i pro přepravu kapalin. Výhodou by byl i relativně nízký nápravový tlak, což by možná, tedy jen teoreticky, mohlo umožnit přímý přejezd na tramvajovou síť, například. Pokud vezmu že hmotnost jízdní soupravy by byla 40t, tahač má 7.5t, tak při hmotnosti vagonků 10t každý by byl tlak na nápravu asi 13.125t. Nicméně pro přechodnost na tram by to muselo být celé navrženo s tímto ohledem, který by pak mohl komplikovat využitelnost na dráze.} Jenže a to je podmínka, by se dráha musela zrychlit a přestat nechat postávat náklad na trase celé dny jen tak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 609 Registrován: 10-2006 |
Bram - díky za tip, přečetl jsem si to a je to opravdu zajímavé. Ale ten článek je starý přes deset let. Doba se změnila. Přece se ví , že když se neudělají brutální složitá nákladná a z velké části nesmyslná opatření, bude do deseti nebo kolika let konec světa. Když se mohou v EU vymýšlet, dotovat, vnucovat naprosté píčoviny, tak proč ne něco, co vypadá celkem rozumně. Ten systém (nebo obdobné) co jsem na něj náhodou narazil na trubce, to nejsou žádné kosmické technologie a opravdu by to, dle mého názoru, ekologii pomohlo. Já tedy Amíky v principu moc nemusím, ale jak jde o prachy, byznys, rachotu, vejvar, zisk etc, tak oni si všechno umějí moc dobře spočítat-jsou zkrátka dobří obchodníci. Viz jejich nákladní železnice, to je přeci neuvěřitelné jak to tam fachá. Jasně, v USA je to napříč nějakých cca 5000km, v Evropě to máme tak max. 2000+km
Na internetu tykám každému, starému či mladému.
Stejně nechť každý chová se ke mně samému. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10497 Registrován: 8-2012 |
Pokud by se pak zjistilo že úprava návěsů je relativně levná, mohlo by se to chytit, nebo by se mohl dát Máte tam nějak moc těch kondicionálů... Nevýhoda je jasná - specializovaný návěs. Ne, opravdu to nepůjde udělat cestou nějakého vesnického kovozemědělce, co tam vevaří pár jeklů. Další nevýhoda je taky jasná - existence specializovaného "podvozku", nepoužitelného k žádnému jinému účelu. Ne, ten si nepořídí žádné "dráhy" (koho tím myslíte?) jen tak na blind, to by muselo být v úzké kooperaci s nějakým velkým kamiónovým zasilatelem typu LKW Walter (nebo jen čistě na něm). U nás tak maximálně Škodovka, ale ta má svou logistiku vyřešenou dávno jinak. V USA to taky je otázka několika firem (třeba Triple Crown Services) a existujících specifických přeprav (hlavně automotive) a i tam je to dost okrajová záležitost. No a pak jsou tu provozní nevýhody plynoucí z toho kompromisu mezi silničním a železničním vozidlem - váha, servis, nároky na překladiště (nelze stohovat, potřeba zadlážděné koleje) apod. K tomu standardní evropský problém s nedostatečnou kapacitou, kdy si tu dáváme vzletné plány o převádění přeprav na železnici, abychom současně házeli nákladní železnici klacky pod nohy jak to jen jde a jsme v podstatě rádi, že to jezdí po silnici, protože na koleje se to fakt nevejde a železniční transit time je obvykle dost šílený. P.S. Symbolické přitom je to, že první úvaha českého (evropského) "příznivce železnice" se týká dotací... no jo, no. A už vůbec to nepovažujte za záchranu "lokálek" a romantického šibování bumláků, to ekonomika prostě nepustí ani přes ty dotace.
電車オタク
|
Lukfi
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2099 Registrován: 10-2010 |
Ten systém je pro Evropu naprostý nesmysl pořád stejně jako před 10 lety. Ten železniční podvozek docela dost váží a jelikož tady máme hmotnostní limity vozidel a silničních souprav, o to nižší je pak využitelná kapacita návěsu. Totéž platí v zásadě i o vertikálně manipulovatelných návěsech, které musí mít vyztuženou konstrukci, ale tam ten nárůst hmotnosti není tak velký. Takže se to na delší vzdálenosti může vyplatit, ale i navzdory tomu jsou překládací terminály existenčně závislé na víkendových zákazech jízd kamionů a na úlevách, kdy kamion jedoucí na překládku do terminálu má vyšší povolenou hmotnost (to myslím neplatí v ČR, ale v Německu jo - kdyby to byla blbost, tak sorry, už je to pár let, co jsem venku ze školy ) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 679 Registrován: 8-2017 |
T . H . 10497: Tak o tom se bez kondicionálů psát nedá. Nevýhoda je jasná - specializovaný návěs. Ne, opravdu to nepůjde udělat cestou nějakého vesnického kovozemě... Tak jsem to ani nemyslel, myslel jsem to tak že se do návrhu nového návěsu toto již zakomponuje. Už dneska jsou části některých návěsů, zejména cisteren a pod, dost masivní, od toho by se to už dalo nějak odvodit. Ten americký systém mi přijde takový poněkud neohrabaný, pořád asi lepší než ten původní s nápravami pevně na návěsech, ale pořád dost limitující. Proto by to chtělo něco jiného, třeba takového co jsem popsal. Zrovna "problém" zadlážděných kolejí bych jako tak velkou překážku neviděl, jednak dost dodnes existujících vleček je zadlážděných, alespoň částečně, jednak zřídit takové překladiště na kdejakém nádraží nebude zase moc nákladné, buď tam bude hnít kolej v kopřivách u rampy/skladu, nebo se to strhne, dá se tam žlábková kolej a zalije se to asfaltem, nebo zadláždí panely z nějakého výzisku. Například po rekonstrukci tramvajové tratě (samozřejmě na BKV panely). Úplně náhodně jsem zapíchl prst do mapy, hle Humpolec, hle nádraží, hle má dvě koleje které by se daly krásně zadláždit a přístup po silnici je celkem obstojný. Případně koleje za Lidlem v Lovosicích... Míst by se jistě našlo ještě dost. Kapacity by možná bylo dost, pokud by se nedělaly takové blbosti o jakých tu píše Koudsk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 2-2019 |
Chtěl bych se zeptat, zdalipak někdo neví, jak se ve všední dny obsluhuje vlečka ČKD v Kunté Hoře? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 12-2010 |
Obsluhuje se blbě a doufám že se tam už nikdy nepodívám. Vozíme tam občas písek z Jestřebí a je to pěkný vopruz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1595 Registrován: 11-2005 |
V dobách, kdy tam vládla firma OBDEN, se jezdilo denně
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7126 Registrován: 5-2002 |
https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/ceske-bile-zlato-v-ohroze ni-nad-vodou-ho-drzi-predevsim-cesti-zakaznici-40307642?dop-ab-va riant=0&seq-no=5&source=hp&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box &utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null Zajímavost v článku - 700 kamionů denně - to je teda něco... Vlakem se nevozí nic, nebo něco taky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10125 Registrován: 4-2003 |
H k:Zajímavost v článku - 700 kamionů denně - to je teda něco... Vlakem se nevozí nic, nebo něco taky? Pokud se řepa vozí z okolí, je neekonomické (ale také neekologické) jí vozit jinak, než automobilně. Přiznám se, že v dobrovickém cukrovaru jsem již hodně dlouho nebyl, ale mám za to, že tam již tehdy před dlouhými lety tam neměli možnost vykládky řepy z železničních vozů... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9774 Registrován: 4-2003 |
Do Dobrovickýho cukrovaru nám zařizoval exkurzi bohužel letos zesnulý Honza Jáchymstál (zde pod nickem Jáchym a stroj) už někdy před 10 lety, návoz řepy a uhlí po železnici byl tou dobou dávno zlikvidován. Ty důvody byly (jako řadě jiných případů) ryze pragmatický, cukrovar se nemůže rozrůstat a tím pádem je potřeba líp využít stávající plochu plus minimalizace zásob. Jinak těch aut je hodně, ale že by to bylo 700.. asi počítá náklaďák s vlekem za dvě.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1174 Registrován: 6-2006 |
Tam jezdí hlavně (možná výhradně) návěsy. A podle toho, co vídám na silnici 38 bych tomu počtu i věřil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1407 Registrován: 5-2002 |
Dobrovický sukrovar: Vlakem se vozí výstupy: peletované řízky a líh. Na exkurzi si tam můžete jít neorganizovaně: sledujte Dobrovická muzea. V dnešní době globální ekonomiky postrádá výroba cukru z řepy ekonomický smysl: ještě s Jáchymem jsme se shodli, že Evropa ji drží z nějakého mixu důvodů, mezi kterými je potravinová bezpečnost, sociální ohledy, udržení krajinného rázu a vždyckysetotakdělalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9180 Registrován: 5-2002 |
Podle toho, co je k vidění na silnici přímo k cukrovaru (každý rok tam okukujeme), tak bych tomu počtu taktéž věřil. Všeobecně: železnice se na krátké vzdálenosti zpravidla nevyplácí. Takové množství kamiónů odhaduji na 10 - 12 ucelených vlaků, ke kterým se ta řípa stejně musí nějak dovézt. Vlaky musí mít své náležitosti, které nejdou jen tak odněkud sebrat, dále musí mít dostatek kapacitních nakládacích míst (bez revolty občanů) a i v Dobrovici by to muselo vypadat jinak... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9181 Registrován: 5-2002 |
V dnešní době globální ekonomiky postrádá výroba cukru z řepy ekonomický smysl: ještě s Jáchymem jsme se shodli, že Evropa ji drží z nějakého mixu důvodů, mezi kterými je potravinová bezpečnost, sociální ohledy, udržení krajinného rázu a vždyckysetotakdělalo. Ano, to zmiňuje i sám cukrovar. Před deseti lety stálo kilo cukru 20 Kč, dnes stojí 10. A za 16 je prý rozumné to prodávat. I proto přistavěl cukrovar TTD lihovar, aby ekonomiku závodu zlepšil, byť loni byl první rok, kdy skončil se ztrátou a pokud si to dobře pamatuji, bylo to 138 mil. Kč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9782 Registrován: 4-2003 |
postrádá výroba cukru z řepy ekonomický smysl Problém je v tom, že to je z pohledu výtěžnosti cukru spojeno s velkými přesuny a následným zpracováním velkého množství hmoty. Ceny klesly po zrušení kvót v EU (kvóta= můžete pěstovat kolik chcete, ale nesmíte "to nad kvótu" umístit na vnitřním trhu EU). Jinak v světě dominuje výroba cukru z cukrové třtiny v subtropech, výroba cukru z řepy je do značné míry záležitost mírného pásma a tím pádem i Evropy.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10770 Registrován: 8-2012 |
Pokud se řepa vozí z okolí, je neekonomické (ale také neekologické) jí vozit jinak, než automobilně Hlavně není čas crcat se s vagónkama. Před deseti lety stálo kilo cukru 20 Kč, dnes stojí 10. A za 16 je prý rozumné to prodávat No tak to zase holt trochu prokrachuje (za souběžného řevu komonostalgiků, že "za nich" byl cukrovar v každým okrese). Hlavně proboha nevymýšlet žádné subvence...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7127 Registrován: 5-2002 |
Před deseti lety stálo kilo cukru 20 Kč, To bylo vlivem EU kvót, jedna z mála blbostí která v unii padla... Nicméně kdyby levnější cukr vedl k tomu, že se sycené nápoje typu coly začnou sladit zase cukrem a ne kdovíčím, tak by to bylo fajn... No, jsem se zasnil. Jinak obecně jsem myslel že to jezdí z větší dálky, ta řepa, že snad v okolí MB pěstují jenom automobily... Ale pokud už mají technologii tak že jim na vykládku nevede vhodná kolej, tak to by byl problém, jedině nějaký ten Innofreight jestli by šel využít... Při tom teoretickém objemu ucelený vlak / hodinu by to muselo lítat... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9183 Registrován: 5-2002 |
Nicméně kdyby levnější cukr vedl k tomu, že se sycené nápoje typu coly začnou sladit zase cukrem a ne kdovíčím, tak by to bylo fajn...[proud] No, jsem se zasnil. Při exkurzi v cukrovaru byly dodávky pro Coca - Colu významně zmíněny, ostatně i pro rakouský Redbull. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7128 Registrován: 5-2002 |
Ono se to liší podle zemí a období, ale právě ještě v době EU kvót se hodně přecházelo na ten gl-fr sirup z ekonomických důvodů... Ta česká základní cola ho tam nemá, viz třeba - https://nakup.itesco.cz/groceries/cs-CZ/products/2001000001682 , ale myslím že v reichu tam je. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9785 Registrován: 4-2003 |
že snad v okolí MB pěstují V okolí MB je řepa stejně jako v okruhu cca 50 km a nijak to nesouvisí s automobilkama. Zemědělství a kór rostlinná výroba zaměstnává dneska zanedbatelný množství lidí. EU kvót, jedna z mála blbost Já ty kvóty až zas jako úplnou blbost nepovažuju, protože neuvážený zrušení může vést ve výsledku k větším dotacím za neobdělání polí. Samozřejmě je v těch místech kde to zkrachuje nechat zarůst pejrem, to je zadarmo a škody budou inkasovat lidi v okolí. teoretickém objemu ucelený vlak / hodinu On by na tu dráhu vzhledem k dopravní vzálenosti šel stejně zlomek přeprav a hlavně ty Inno-něco musíte někde naložit a pak hlavně zajistit, kde je využijete dalších 9 měsíců v roce.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9184 Registrován: 5-2002 |
On by na tu dráhu vzhledem k dopravní vzálenosti šel stejně zlomek přeprav a hlavně ty Inno-něco musíte někde naložit a pak hlavně zajistit, kde je využijete dalších 9 měsíců v roce. Podpis. Nenápadně jsem na to upozorňoval. Otázkou je, kde ta silnice tolik sezónních prostředků dovede pobrat... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9786 Registrován: 4-2003 |
silnice tolik sezónních prostředků dovede pobrat.. Jezdí všechno co má kola a navíc tohle bude nejspíš zasmluvněný dlouho dopředu.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7129 Registrován: 5-2002 |
dotacím za neobdělání polí... škody budou inkasovat lidi v okolí. Vím že je to totálně off topic, ale jaké škody se inkasují na hranicích třeba Doupovského prostoru / jak strádají ekonomiky kde se nedotuje neobdělávání? Klidně do obecné.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10771 Registrován: 8-2012 |
Jinak obecně jsem myslel že to jezdí z větší dálky Jezdí se třeba Mělnicko, Litoměřicko, na druhou stranu Jičín, Čáslav. Při tom teoretickém objemu ucelený vlak / hodinu by to muselo lítat Hlavně musíte sehnat vagóny na tři měsíce v roce a zvlášť letos, kdy kvůli kůrovci jezdí všechno, co má kola... Že se vám to nevejde do nakládacích stanic, na tratě a nakonec ani do těch Dobrovic je už jen třešnička na dortu. A ty náklaďáky to někam k nakládce musí stejně navozit. hlavně ty Inno-něco musíte někde naložit a pak hlavně zajistit, kde je využijete dalších 9 měsíců v roce ... a není to jen o Inno-něco, ale i vagónech pod nimi. Ona se řepná kampaň zrovna kryje s největším "předvánočním" náporem na intermodál obecně. Otázkou je, kde ta silnice tolik sezónních prostředků dovede pobrat To je "celoroční" zemědělská technika (např. po sklizni obilí) a taky s listopadem pomalu končí třeba stavební sezóna nebo i maloodběratelské uhlí. No a jede se nadoraz.
電車オタク
|
Trainspot
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4723 Registrován: 5-2002 |
Ten počet 700 trucků denně je zcela reálný. Co se týče netto hmotnosti, během kampaně velmi pravděpodobně překračuje návoz do Dobrovice i to co přijede denně do ŠA MB, což je z hlediska silniční dopravy asi nejdůležitější destinace u nás vůbec. To nevyužívání železnice pro návoz řepy má zcela racionální důvody a ty zde uvedené argumenty jsou relevantní. Zase na druhou stranu dodnes řada cukrovarů stále pro tyto účely železnici používá a částečný přesun na dráhu je zde reálnější než třeba zrovna inbound u toho automotivu, který má zcela jiné nároky na kvalitu, roztříštěnost přepravních směrů, změny dodavatelů atd. Ale jasně, za současného poměru cen dráha/silnice se tím nikdo zabývat nebude. |
Trainspot
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4724 Registrován: 5-2002 |
Ještě k roadrailerům: https://www.k-report.net/clanky/jeste-jedna-sance-pro-bimodalni-n avesy/ K již zmíněným nevýhodám lze ještě řadit to, že všechny tyto alternativní přístupy tak trochu vykrádají efektivitu již zavedené sítě klasické - chcete-li vertikánlní - kombinované dopravy. Zrovna v tomto případě je kromě extra železniční části potřeba dokonce i zvláštních návěsů. Rozjet z nuly nejaký projekt je o to náročnější a když pak někde zvadne poptávka, jako že to je v nákladní dopravě skoro pravidlo, je velký problém uplatnit to někde jinde. Navíc tady to ten evropský RailRunner zazdil dokonale tím, že místo aby se mu podařilo nějaké zákazníky pro kombinovanou dopravu nalákat, tou svou přípravnou linkou naopak dost lidí přesvědčil, aby na dráhu raději úplně zapomněli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2173 Registrován: 4-2014 |
Cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou, také velmi bohatě využívá pro návoz řepy železnici. Září - Prosinec jezdí dva vlaky řepy každý pracovní den. Zpátky z cukrovaru po železnici chodí pak melasa a i hotový cukr. A cukrovar bere i řepu ze Slovenska, také ve vagonech. Ve vláknu tratě na Jižní Moravě se o situaci jak návoz během kampaně probíhá občas objeví info o aktuálním stavu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 650 Registrován: 6-2019 |
Podle textů výše by přece neměl mít uhláky nebo kontíky, takže je divné, že to ještě funguje, ne?
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9787 Registrován: 4-2003 |
V těch Hrušovanech jsou to návozy v větších vzdáleností (od pěstitelů, kterým zkrachoval "jejich" cukrovar). Vykládka z uhláků je to nejmenší, to se děje proudem vody. Obávám se že hlavní problém bude nakládka v kombinaci s relativně krátkými vzdálenostmi do Dobrovice.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10772 Registrován: 8-2012 |
takže je divné, že to ještě funguje, ne? Ze Slovenska už to třeba tou dráhou může mít větší smysl (ekonomicky, fuj takové ošklivé slovo). Navíc na tratích v okolí Znojma chcípnul pes, tam se dá líp řešit doběh a manipulace. Stejně to ale bude dělat menšinový objem (kolik ty dva vlaky nahradí, 50 aut?) - ty doby, kdy se někde v Městci Králové svozila řepa k nádraží a pak se navagónovala a po lokálce Kopidlno-Dětenice-Dobrovice město dojela do cukrovaru Thurn-Taxis-Dobrovice (TTD) už se prostě nevrátí...
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1409 Registrován: 5-2002 |
T_._H_.: Hrubým odhadem jsem se dopočítal k podobnému číslu - a to by to musely být pořádně vypasené vlaky, přes 2000 tun hrubé váhy, určitě ne, jak je na lokálkách zvykem. "kolik ty dva vlaky nahradí, 50 aut?" Takže jsme na nějakých, ať nežeru, max. 10% denního toku řepy. A tomu předpisatel říká "velmi bohatě využívá pro návoz řepy železnici" I. Kvůli 10% se cukrovar nebude zalamovat s budováním vykládacích zařízení z vagónů. Ano, řepa se z uhláků prostě vypláchne elfou, jenomže když těch uhláků je 50, tak je to taky několikahodinový posun "narafič vagón pod elfu - otevři dveře - vypláchni - zavři dveře - narafič další vagón"... Předtím se musí ložené vozy pěkně jeden po druhém zvážit, nejsme v komunismu, je potřeba zemědělcům zaplatit za jejich dodávky. A taky se z každé dodávky od každého zemědělce odebírá několik bulev do laborky - to je hodně důležitý, tam jde o hodně peněz: kolik hlíny a chrástu nám zemědělec přibalil (to se z hmotnosti celé dodávky odečítá), jaká je cukernatost (a z toho se počítá cena). U vlaku je další problém identifikace nákladu v tom kterém vagónu - od koho pochází, kdo dostane peníze. Kamión je jasný - ten má řidiče, řidič vyřídí všechny papíry. Vagón má akorát vozovou nálepku - takže potřeba dalšího personálu, který po příjezdu vlaku začne "rovnat papíry". II. Ty 2000-tunové vlaky se musí někde vyrobit. Na poli asi těžko. Takže zemědělec vytvoří pomocí traktorů hromady řepy na okrajích polí, jako doteď, naloží je do kamionů, jako doteď, ale místo do cukrovaru pošle ty kamiony někam na nádraží?? A na lokálce se stejně 2000 tun těžký vlak nedá odvézt, takže odvážet po kouskách někam do uzlu a tam tvořit pořádný vlak z kousků. Úžasné. Na modelovém kolejišti je to skvělé, pár vagónků řepy zajistí zábavu na několik hodin. Ale do reality XXI. století už to nepatří. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6284 Registrován: 5-2010 |
Zajímavá debata.Jen takový střípek do mozaiky.Celkem pravidelně jezdí ze Sasko-Anhaltského Könnernu z cukrovaru společnosti Pfeifer & Langen, cisternový vlak právě do cukrovaru TTD Dobrovice.Co jsem vypozoroval, tak prázdnota jezdí do Dobrovice a ložené do Könnernu.Že by melasa? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 654 Registrován: 6-2019 |
Vagón má akorát vozovou nálepku Zboží na vagonu má dodavatele, stejně jako zboží na kamionu. A papíry obvykle jedou s ním, podobně jako s kamionem.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9788 Registrován: 4-2003 |
třeba Doupovského prostoru / jak strádají ekonomiky kde se nedotuje neobdělávání? I v tom VVP se sekají louky, obhospodařují lesy a hlavně tam nikdo tam nevyrobí pět hektarů zničehonic neobdělaný půdy připravený pro nálet plevelů. PS: Na to stačí udělat takový pokus - nechat si zvrhnout na zahradu hromadu hlíny a chvilku s tím nic nedělat. ----- Jinak řidič auta vyřizuje papíry leda tak, že se mu nějaký dají do ruky a on je v cukrovaru zase někomu dá do ruky. A obráceně. Pointa je v tom, že on to tam u nich za minutu vyklopí a pak táhne.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5964 Registrován: 9-2005 |
Kolik vagónů se nalozilo v posledních cca pěti letech na širé trati? Dělá se to na Slovensku. Co u nás? (Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1410 Registrován: 5-2002 |
Drak_ze_skalky: Kdepak, v Dobrovici se všechna melasa spotřebuje na místě. V těch kotlích odjíždí líh. Tedy moderně "bioetanol". "Že by melasa?" Za pekelné šikany finanční správy se to vozí do rafinérií, kde se to míchá do benzínu, aby se rychleji kazily motory. RadekŠ: Přesně tak. Což je zásadní rozdíl proti tomu vagónu, kde přijde balík papírů od celého vlaku najednou a ty se, cukrovare, starej."řidič auta vyřizuje papíry leda tak, že se mu nějaký dají do ruky a on je v cukrovaru zase někomu dá do ruky. " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 656 Registrován: 6-2019 |
zásadní rozdíl proti tomu vagónu, kde přijde balík papírů od celého vlaku najednou a ty se, cukrovare, starej. Jojo, zatímco od těch kamionů žádný balíky papírů nepřijdou...
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6286 Registrován: 5-2010 |
Za pekelné šikany finanční správy se to vozí do rafinérií, kde se to míchá do benzínu, aby se rychleji kazily motory. No jo, ale toto se vozí do toho cukrovaru v Německu a ne do rafinérie, proto se ptám co by to mohlo být. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10776 Registrován: 8-2012 |
zatímco od těch kamionů žádný balíky papírů nepřijdou Nepřijdou. Žádná Přihláška nakládky, žádný Nákladní list, žádný Odevzdávkový list, žádný Návratový list, žádný Výkaz vozidel, žádný Komerční zápis, žádná nákladní pokladna, žádné poplatky doplňující... Prostě přijede kamión na váhu přímo v cukrovaru, tam se to spáruje s RZ a za to dostane dopravce zaplaceno.
電車オタク
|
Trainspot
|
|
Moderátor Číslo příspěvku: 4725 Registrován: 5-2002 |
Což je ovšem - slovy klasika - fyzikální vlastnost železnice asi stejně jako to, že bus nejezdí o víkendu . Kdyby pro to existovaly důvody a někdo to musel řešit, tak tohle je to nejmenší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 657 Registrován: 6-2019 |
někdo to musel řešit, tak tohle je to nejmenší. No právě - a to více mě baví, jak se tímhle začalo v diskuzi machrovat až do té míry, že si někdo vzpoměl, že kdysi dávno v pubertě viděl i fyzicky papírovou přihlášku nakládky, PD (nebývaly náhodou už rovnou v kalkulaci v NL?)....
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10778 Registrován: 8-2012 |
Chápu potřebu si něco (AŠM: na někom) dokázat, ale realitu nepřetlačíte. A ty papíry jsou samozřejmě až to poslední, ale když už jste s tím museli začít... TTD prostě řepu vlakem dělat nebude, což je způsobeno fyzikálními vlastnostmi železnice.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 12-2017 |
Co mohu pozorovat ve středočeském kraji, tak řepa je vždy vyskladněna na pole poblíž silnice, pak dorazí nakládací pás a cca 10 až 15 tahačů s návěsem, za pár hodin naloženo a odvezeno. Některý návěsy mají polskou spztku, netuším zda-li to skutečně vozí do Polska, každopádně z pole rovnou ke zpracovateli. Pokud by to někdo fakt chtěl vozit vlakem (dneska nesmysl), vyvstal by problém to na nějakém nádraží do těch vagonů naložit (Úvaly, Č.Brodd, Pečky, Poříčany). Ještě v roce 2013 nebo 2014 byla nakládací plošina v Č.Brodě (taková "šupna"), ale nechalo se tam naložit vždy jenom 2 nebo tři vagóny, a auto muselo umět sklápět do boku. Pamatuju že se tam před cca 8 lety nakládali jablka z českobrodských sadů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7131 Registrován: 5-2002 |
No a na tom Slovensku to dělají jak, to roste řepa na nádraží? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 658 Registrován: 6-2019 |
No a na tom Slovensku to dělají jak, to roste řepa na nádraží? Za chvíli ti někdo vysvětlí, že to dělají blbě, protože na traťový koleji se dávno měly prohánět S-bahny v i=30´ a řepa vyhnána na silnice, kde vůbec nepřekáží.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10780 Registrován: 8-2012 |
Slovensko a jeho čtyř- až šestihodinové díry mezi vlaky, aby se dala nakládat řepa na širé trati, toť námi nedostižný vzor... naštěstí.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3121 Registrován: 7-2006 |
Ještě v roce 2013 nebo 2014 byla nakládací plošina v Č.Brodě (taková "šupna"), ale nechalo se tam naložit vždy jenom 2 nebo tři vagóny, a auto muselo umět sklápět do boku. Pamatuju že se tam před cca 8 lety nakládali jablka z českobrodských sadů. Tak řípu tam nepamatuji vůbec .. a že jsem tam strávila víc jak 30 let .. na rampě se nakládala hlína z Keramostu .. a občas jablka z okolních sadů do Rakous .. Teď tam již dlouho je parkoviště ..
Zklamání změní člověka k nepoznání ..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5965 Registrován: 9-2005 |
Nedávno se tou nakládkou řepy na širé trati lokálky snad u Trenčína chlubili. Dopravce si nepamatuju, v rychlost jsem to oni nevyguglil. Zato jsem vygůglil, že na Slovensku vozili v roce 2010 a 2011 řepu ve woodtainerech. Bylo to dražší než po silnici. Dneska po tom asi ani pes nestekne. A mám pocit že noční nakládky na širé trati se dělaly i u nás.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Dj_cargo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1981 Registrován: 11-2005 |
Drak_ze_skalky: "Zajímavá debata.Jen takový střípek do mozaiky.Celkem pravidelně jezdí ze Sasko-Anhaltského Könnernu z cukrovaru společnosti Pfeifer & Langen, cisternový vlak právě do cukrovaru TTD Dobrovice.Co jsem vypozoroval, tak prázdnota jezdí do Dobrovice a ložené do Könnernu.Že by melasa?" Je to obráceně, je to melasa z Könnernu do Dobrovic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6296 Registrován: 5-2010 |
Tak přece melasa, ano jezdí to u nás v režii ČDC v Německu pod EBS nebo HLG a já to fotil například s loko 143 276 SRS (ex.DB). Díky za upřesnění. (Příspěvek byl editován uživatelem Drak_ze_skalky.) |
Pezos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1591 Registrován: 4-2014 |
H_k: Lidl cola má cukr od začátku prodeje a pokud trpíte odporem k diskontům, tak Pepsi opět sladí cukrem již několik let. Stejně to všechno chutná v podstatě identicky "Nicméně kdyby levnější cukr vedl k tomu, že se sycené nápoje typu coly začnou sladit zase cukrem a ne kdovíčím, tak by to bylo fajn... No, jsem se zasnil." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6297 Registrován: 5-2010 |
Zde foto zmiňovaného vlaku s melasou do Dobrovice z Königsteinu. |
Telini
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 608 Registrován: 10-2006 |
T_._H_.: "kolik ty dva vlaky nahradí, 50 aut?" Sants: Tady v článku jsou dvě čísla (auto s řepou každých 6 minut, třicet procent cukrové řepy doveze vlak), ze kterých by vycházelo, že ty vlaky nahradí denně 100 aut. To mi ale zase přijde trošku přehnané."Hrubým odhadem jsem se dopočítal k podobnému číslu - a to by to musely být pořádně vypasené vlaky, přes 2000 tun hrubé váhy, určitě ne, jak je na lokálkách zvykem. Takže jsme na nějakých, ať nežeru, max. 10% denního toku řepy." |