Diskuse » Železnice » Tratě na jihozápadní Moravě « předcházející | další »

Tratě na jihozápadní Moravě

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři

  • Sledovačka řad 750.7 a 754 Brno-Horní Heršpice v GVD 2019: TS 701 a TS 702

   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (33)   
 
Předchozí roky: 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 11. 2. 2020 Starý_Hanák 60 11. 2. 2020 18:40
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 18. 3. 2020 Kubam 60 18. 3. 2020 19:58
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 12. 4. 2020 Pajzák 60 12. 4. 2020 19:38
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 15. 5. 2020 Joe 60 15. 5. 2020 10:02
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 18. 6. 2020 Huffnagell 60 18. 6. 2020 15:53
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 23. 7. 2020 Nuts 60 23. 7. 2020 21:22
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 26. 8. 2020 Poborskiii 60 26. 8. 2020 18:28
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 17. 9. 2020 sli064 60 17. 9. 2020 11:10
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 02. 11. 2020 sotous 60 02. 11. 2020 18:31
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 28. 11. 2020 Stašek 60 28. 11. 2020 21:38
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 04. 2. 2021 David 60 04. 2. 2021 20:55
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 12. 3. 2021 Pajzák 60 12. 3. 2021 13:52
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 19. 4. 2021 K.S. 60 19. 4. 2021 15:59
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 18. 6. 2021 Monte_walsh 60 18. 6. 2021 21:50
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 24. 8. 2021 Kubam 60 24. 8. 2021 14:56
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 19. 9. 2021 PeMi 60 19. 9. 2021 16:31
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 08. 11. 2021 Mouka 60 08. 11. 2021 08:33
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 02. 2. 2022 Zlámalík 60 02. 2. 2022 23:58
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 26. 2. 2022 Herkules2016l 60 26. 2. 2022 15:59
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 11. 5. 2022 Nuts 60 11. 5. 2022 10:36
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 08. 8. 2022 Starý_Hanák 60 08. 8. 2022 20:02
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 13. 10. 2022 intelpetr 60 13. 10. 2022 21:08
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 26. 2. 2023 Stašek 60 26. 2. 2023 20:49
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 04. 5. 2023 Krokodyl 60 04. 5. 2023 16:25
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 04. 7. 2023 Nuts 60 04. 7. 2023 09:37
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 26. 9. 2023 771068 60 26. 9. 2023 09:20
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 12. 1. 2024 Nuts 60 12. 1. 2024 17:15
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 06. 2. 2024 Kubam 60 06. 2. 2024 05:20
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 20. 3. 2024 Herkules2016l 60 20. 3. 2024 09:44
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 28. 4. 2024 marcojay 60 28. 4. 2024 14:13
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 01. 6. 2024 Hala_D 60 01. 6. 2024 22:26
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 23. 6. 2024 Marek77 60 23. 6. 2024 21:28
Archiv diskuse Tratě na jihozápadní Moravě do 25. 7. 2024 nebel_II 60 25. 7. 2024 14:34
   autor příspěvek
Pátek, 26. července 2024 - 18:35:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 668
Registrován: 8-2010
Výletní soupravu už Jemnická 810 převezla do Hrušovan na zítřejší jízdy do Hevlína
herkules2016l
Pajzák
Pátek, 26. července 2024 - 22:26:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8475
Registrován: 6-2015
Prima, syn se už těší.[wink]
Neděle, 28. července 2024 - 14:02:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 22
Registrován: 3-2023
Povedlo se a i přes úmorné vedro se vše bez potíží odjezdilo a naše 701.733 si premiérově střihla osobní vlaky do Hevlína [vypravci]




Další jízdy budou opět příští týden, tentokát v neděli 4.8.
https://www.facebook.com/profile.php?id=100085415665058
www.hattrick-transport.cz
Pondělí, 05. srpna 2024 - 15:56:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3437
Registrován: 9-2003
I když nákladní doprava tu skomírá, tak dnes v 15.30 na žst. Znojmo přítomno hned 10 lokomotiv ČD Cargo! Z toho 6 řady 742, tři lokomotivy supermoderní řady 744 a jedna 731 🤪
Z nejhoršího jsme uvnitř!
Středa, 07. srpna 2024 - 10:40:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2231
Registrován: 12-2007
Na odklonu z Bv do Znojma teď jede 750.333, za sebou má 742.029 a 3 Easy. Měl by pak pokračovat do Jihlavy. Aktuálně někde kolem Mikulova.
Všechno se točí kolem své osy, jen my se točíme kolem peněz...
Středa, 07. srpna 2024 - 13:45:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1870
Registrován: 5-2004
Hromádka třísek z lednické tratě složená u koleje 2a v Poštorné.


Mimo záběr - dvě nabořené červené krabičky stále stojí na 3. koleji.
Středa, 07. srpna 2024 - 13:55:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3438
Registrován: 9-2003
A dnešní nákladní vlak ze Znojma do Rakouska v podobě 742.230 + 3 x Roos ložené dřevem ...
Z nejhoršího jsme uvnitř!
Středa, 07. srpna 2024 - 18:08:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 481
Registrován: 3-2024
Jirka_p:
"Hromádka třísek z lednické tratě složená u koleje 2a v Poštorné.


"
Je tedy naprosto jasná příčina vykolejení, protože ta hromada shnilého dřeva je opravdu veliká. SŽ se opět projevila jako špatný správce, který zanedbává provozuschopnost tratí. Zřejmě se už počítalo s likvidací, protože přece kdo by chtěl dnes cestovat jako v 19 stol. že? A ti tůristi pořád ne a ne přesednout do gumokolů. [masinka]
Čtvrtek, 08. srpna 2024 - 18:32:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 228
Registrován: 5-2017
Pohořelice 7.8.2024 (asi by se to mělo zařadit spíše do kategorie "vlečky")
Čtvrtek, 08. srpna 2024 - 18:39:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4779
Registrován: 4-2014
wask.:
"Pohořelice 7.8.2024 (asi by se to mělo zařadit spíše do kategorie "vlečky")
"

Trať Vranovice - Pohořelice již má úřední status vlečky.
Čtvrtek, 08. srpna 2024 - 20:02:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4287
Registrován: 12-2020
Stále se tam nakládá?[ok]
Čtvrtek, 08. srpna 2024 - 20:39:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209
Registrován: 10-2022
J.M.:
"Stále se tam nakládá?[ok]
"
Stále. Kdykoli projíždím okolo, tak je tam vidět provoz.
nebel_II
Čtvrtek, 08. srpna 2024 - 22:47:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44
Registrován: 7-2024
Místní kovošrot se snaží. Podobné je to i v Hrušovanech nad Jevišovkou a zejména v Moravském Krumlově - leckdy pravidelný manipulák 82623/82622 v úseku HnJ-MK a zpět veze pouze vozy pro kovošrot/z kovošrotu.
Jednou, je tomu už velice dávno, byl přednostou na malém nádraží nejvyšší pan železničář. Nikdo ho neměl rád, ani ostatní železničáři, ani mašinky, ani výhybky, a to proto že byl velice zlý a přísný a pyšný.
Pátek, 09. srpna 2024 - 08:15:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3440
Registrován: 9-2003
Další utopie:

https://zdopravy.cz/vinarskymi-oblastmi-elektrickym-vlakem-a-rych leji-sz-zacina-resit-upravy-pohranicni-trati-214579/

Kdyby radši rychle dodělali modernizaci celé trati na 120 km/h ...
Z nejhoršího jsme uvnitř!
nebel_II
Pátek, 09. srpna 2024 - 11:25:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45
Registrován: 7-2024
Kdyby radši rychle dodělali modernizaci celé trati na 120 km/h...

Bez toho se obejdeme, jen ať Hrušovany ještě chvíli vydrží potěšit oko i duši. Stav SZZ je stále dobrý. Odstranit by naopak mohly ty zvěrstva v podobě nespočtu přejezdů s kříži a zejména pořádně udělat Hodonice a „hlásku s kolejovým rozvětvením" Božice - vždyť Božice už několik let takřka nekřižují, protože nejsou výhybkáři a pokud tam má výpravčí křižovat sám delší vlaky, tak je rychlejší udělat křižování v sousední stanici. Víceméně tak dělají jen funkci hlásky a pokud vím, výhybkáře tam pošlou jen na směnu, na kterou je předem oznámena nakládka písku na vlečce/odstavení vozů. Doteď nechápu, proč zařízli ve 2021 mechanickou Miroslav kde blok fungoval zcela bez potíží a neudělali něco s jednou z těchto dvou stanic, v té době taky na mechanikách, už s personálními problémy a dokonce bez odjezdových návěstidel. Co do počtu prvků vnějšího SZZ jsou ty stanice podobného rozsahu = podobně drahé.
Jednou, je tomu už velice dávno, byl přednostou na malém nádraží nejvyšší pan železničář. Nikdo ho neměl rád, ani ostatní železničáři, ani mašinky, ani výhybky, a to proto že byl velice zlý a přísný a pyšný.
Pátek, 16. srpna 2024 - 09:21:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3441
Registrován: 9-2003
Co všechno odnes čas aneb jak to bylo před dvaceti lety

V pondělí 16. 8. 2004 jsem se dopoledne zastavil na nádraží ve Znojmě a během chvilky viděl toto:

10.14 přijel nákladní vlak z Retzu 742.247 + 742.134 + 6 vozů
10.39 přijel osobní vlak EuRegio z Vídně 2016.017 + 4 vozy včetně řídícího

A už je připraven nákladní vlak do Rakouska 742.134 + 14 vozů
Z nejhoršího jsme uvnitř!
Pátek, 16. srpna 2024 - 09:34:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3442
Registrován: 9-2003
V kontextu nákladních vlaků ze Znojma do Rakouska, jezdících nyní jen třikrát týdně (jak tu někdo uvedl), doplňme dokumentační fotkou mnou již zmíněný vlak z letošního 7. srpna, kdy je tato souprava zvěčněna již na rakouském území v nákladišti Unterretzbach (Kleinhöflein). Sestava 742.230 + 3 x Roos.



(Příspěvek byl editován uživatelem Nuts.)
Z nejhoršího jsme uvnitř!
Pátek, 16. srpna 2024 - 21:48:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 103
Registrován: 3-2015
Pánové, vím že osobka do Retzu byla od 18.5.1952 az do Vánoc 1989 přerušena, ale máte někdo informace, jak často jezdily do Rakouska nákladní vlaky a jak probíhalo jejich odbavení?
Pátek, 16. srpna 2024 - 22:16:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 673
Registrován: 8-2010
Četnost byla různá, dle zátěže. Odbavení probíhalo v Šatově. Do Šatova to vezli naši poslední roky s pilštikana a v Šatově si to převzali Rakušáci poslední roky s 2050 nebo 2051. Náš posunovač směl pouze na stupačku. Neexistovalo aby vlezl na stanoviště. Celý Šatovský nádraží bylo obehnaný plotem, na každým konci špačkárna a peesaci se psy. K Rakousku snad byla přes koleje zábrana později výkolejka. Prostě za totality hodně hlídaná stanička. Až po roce 89 začali jezdit osobku 262 a náklady naše pilštici do Reztu.
herkules2016l
Pátek, 16. srpna 2024 - 22:36:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4322
Registrován: 12-2020
V gvd 1988/89:
Nex 40072 Wien Nord - Retz - Nymburk - Bad Schandau nejede v neděli 600 t, 360 m.
Sn 43037 Praha Libeň - H.B. - Šatov - Wien ZVBf jede denně 1150 tun, 500 m.
Sn 43039 dtto druhý pár rovněž denně
To je jen dálková mezinárodní doprava ve vlakotvorbě Severozápadní dráhy.
Mn a místní zátěž nemám k dispozici. Odhaduji další 2-3 páry.
Sobota, 17. srpna 2024 - 02:18:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 995
Registrován: 1-2010
Hodím sem nějaké materiály. Větší soubory lze pouze stahovat, ty menší by to mělo umět zobrazit přímo.

Dopravní deník ŽST Olbramkostel 1989 - 3 21. 4. 1989 - 17. 6. 1989
Dopravní deník ŽST Olbramkostel 1989 - 4 17. 6. 1989 - 4. 8. 1989
Dopravní deník ŽST Olbramkostel 1989 - 6 21. 9. 1989 - 5. 11. 1989

Nákladní vlaky Šatov 1986/1987
Nákladní vlaky Šatov 1987/1988
Nákladní vlaky Šatov 1988/1989
Nákladní vlaky Šatov 1989/1990

GVD 322 z roku 1986
GVD 322 z roku 1989

GVD nákladní dopravy (Bratislavská dráha) rok 1955
SJŘ Znojmo - Jihlava rok 1957

Časopis Železničář - články o mezinárodních nákladních vlacích




Vozy přes PPS Znojmo (Šatov) 1979 - 2023


Letecký snímek šatovského nádraží z roku 1976 - ve stanici nákladní vlak dlouhý 685 m čekající na odjezd do Rakouska


ŽST Šatov před rokem 1988


Pár zajímavých fotek z muzea v Unterretzbachu (více v muzeu)
Sobota, 17. srpna 2024 - 08:24:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4323
Registrován: 12-2020
Paráda[ok]. Děkujeme za informace. Bohužel ten trend poklesu je jasný a kulminuje po roce 2007. Nynější stav na pětině stavu z 80 let.
Jinak ty strážní věže tam byly ještě někdy kolem roku 2000, kdy jsem tam byl fotit. Dnes už tam předpokládám nejsou.
A jak koukám tak jsem ten odhad měl docela přesný. Celkem v gvd 1988/89 přes Šatov 5 pravidelných vlaků tam, 4 zpět.
Sobota, 17. srpna 2024 - 08:33:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 104
Registrován: 3-2015
Pánové, moc děkuji. V Šatově jsem byl ve středu a jsou zde tradiční modrá zábradlí, dvě koleje dopravní a jedna kusá. Lávky nejsou a okolo vinice Peklo jdete od hranice až na nádraží v Šatově.
Sobota, 17. srpna 2024 - 09:29:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1040
Registrován: 12-2007
Dnes do Lednice zelený hektor a dva polomáčené Bixy [jidlo]
Najbrt-Neberem do šrotu s ním
Najbrt-Vyvrchol nevkusu
Najbrt-Hnusnější, než jsme kdy čekali
Najbrt-Welcome in the darkness time
Sobota, 17. srpna 2024 - 11:55:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 229
Registrován: 5-2017
přesně tak....
Sobota, 17. srpna 2024 - 16:04:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 996
Registrován: 1-2010
J.M.: Ten pokles začal přesně v květnu 2004. Rok 2006 se z toho vymyká kvůli 2 měsíce trvajícím povodňovým odklonům. Lávky v Šatově byly do září 2006, padly během následné elektrizace. Celní odbavení bylo v Šatově až do srpna 1996, pak se přesunulo do Znojma. Na rakouské mašiny se tam přepřahalo někdy do roku 1990, maximálně 1991.

Nechápu, jak na této 400m srandě mohli za rok odbavit 50 tisíc vozů, navíc s osobními vlaky Šatov - Znojmo, velkou místní nakládkou (mj. dlažba, víno) a výše zmíněnými přepřahy. Dnes by zde experti s důmyslnou excelovskou tabulkou nastavili NPDV na 380 m, a neprovezlo by se nic.


Z vyprávění vím, jak zde některé situace byly řešeny. Například, když byla stanice vyjma jedné koleje úplně plná a z Rakouska byl na cestě 600 m dlouhý Nex do Švédska, nechali ho zastavit u vjezdu, odvěsili z něj rakouské mašiny, které následně přejely na obsazenou kolej rovnou na svůj obratový vlak do Rakouska, a na zátěž odstavenou u vjezdu najeli Pilštyci a stáhli ji do stanice. Mimochodem ten Nex jezdil v denní době i se dvěma přepřahy ze Znojma do Děčína za 7 hodin. Když bylo volné místo, posílali na něj do Znojma dokonce přednostní zátěž z Břeclavi směřující do Děčína a dále.

V roce 1988 proběhla modernizace Šatova, když sem dali reléové zařízení TEST, ale stanici výrazně neprodloužili, protože chtěli zachovat předvěst na našem území. Třeba v Českých Velenicích, kde ta poloha byla ještě nepříznivější, ale naše předvěst na rakouském území byla.


Jako zajímavost zmíním, že při rekonstrukci v roce 1988 byla záměrně 2. kolej zkrácena o cca 80 m proto, aby sem v budoucnu mohla být vložena nová 4. kolej. Na ovládacím pultu SZZ tato kolej dokonce byla, přičemž byla až do roku 2006 přelepena páskou. K její realizaci už nikdy nedošlo.

Kdyby měl někdo zájem, tak přikládám dva odkazy na obsáhlé fotogalerie mapující provoz kolem Znojma od roku cca 1986 až do současnosti. Fotografie jsou seřazeny chronologicky. V prvním albu od nejstarší po nejnovější, ve druhém albu obráceně.

Fotogalerie vlaky Znojemsko 1986 - 2013
Fotogalerie vlaky Znojemsko 2013 - 2024
Sobota, 17. srpna 2024 - 16:31:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4788
Registrován: 4-2014
Koudsk:
"Nechápu, jak na této 400m srandě mohli za rok odbavit 50 tisíc vozů, navíc s osobními vlaky Šatov - Znojmo, velkou místní nakládkou (mj. dlažba, víno) a výše zmíněnými přepřahy. Dnes by zde experti s důmyslnou excelovskou tabulkou nastavili NPDV na 380 m, a neprovezlo by se nic.
"


Tak dříve šlo ledacos, třeba u nás se délka vlaků vůbec neřišla, když se jeden vlak nevešel při křižování do stanice, nikomu to nevadilo. Prostě vjeli oba vlaky do stanice, pak se postavil odjezd tomu delšímu a až uvolnil zhlaví, tak se postavila odjezdová vlaková cesta i tomu druhému. Manipulák, když se tam nevešel, tak to bylo taky jedno, vždy se našlo řešení jak obejít SZZ. Mašiny i s vlakem zastavili těsně před návěstidlem, pak se výhybky se přeházeli do patřičné polohy pro odjezd, pak mašiny stáhly vozy až k návěstidlu - uvolnilo se protější zhlaví, někdy se mašina odvěsila i s vozy, které se na tu kolej už nevešli a odjeli formou posunu na trať až za vjezdové návěstidlo. Pak se vrátili zpět na jinou volnou kolej. Takže délka vlaku nepředstavovala žádný problém. Dnes bohužel i vlak, který se do stanice nevejde je pro SŽ obrovský problém. A tonáž vlaku se také neřila o 100 tun sem, o 100 tun tam bylo také jedno.
Sobota, 17. srpna 2024 - 16:31:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4326
Registrován: 12-2020
Spousty zajímavých fotek a info taky máte. To je škoda nechat to jenom tady. To si přímo říká o to zpracovat to do nějakého článku do papírového časopisu. Ta historie přechodu Šatov myslím dosud nebyla příliš zpracovaná. Co vy na to?
Sobota, 17. srpna 2024 - 17:50:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 997
Registrován: 1-2010
J.M. Díky. To máte pravdu, že se o tom moc nikde nenapsalo. Pokud budu mít trošku čas, pokusím se to nějak přehledně sepsat. Zde by určitě stálo za zmínku také období od konce 50. do 60. let, kdy přes Šatov jezdilo denně 12 vlaků s americkým uhlím z Hamburku do Vídně. Slyšel jsem, že to bylo dokonce 12 párů, ale to nemám potvrzené.

Luboš_3.21: To, co píšete, platilo ještě i před 20 lety. I dnes by se toho spoustu dalo vymyslet, ale málokdo si na to troufne. Navíc by to před tím musel polopaticky vysvětlovat někomu v Přerově, a na to se může vykašlat. Spousta výpravčích má taky zkušenost, že po tom, co dělali možné i nemožné, aby dlouhý náklad mohl někde projet, přišli o peníze, protože se někomu nelíbilo, že osobáček s 5 lidma dostal dvě minuty. Další z úspěšných motivačních programů na železnici.

K tomu Šatovu jsem zapomněl zmínit, že se jezdilo jen v denní době od cca 6 do 20 hodin a nejezdilo se v neděli a během rakouských státních svátků. To se pak klidně stalo, že se na druhý den nahromadilo 450 vozů, které se v takto maličké stanici odbavily za zhruba 14 hodin. V posledních GVD před rokem 89 bylo přes přechod pravidelně trasováno 11 nákladních vlaků (6 na výstupu a 5 na vstupu), ale při větší zátěži (hlavně v pondělky a po svátcích), jezdilo přes přechod až 13 nákladních vlaků.
Sobota, 17. srpna 2024 - 18:28:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1326
Registrován: 4-2009
Hala_D:
""Je tedy naprosto jasná příčina vykolejení, protože ta hromada shnilého dřeva je opravdu veliká. SŽ se opět projevila jako špatný správce, který zanedbává provozuschopnost tratí. Zřejmě se už počítalo s likvidací, protože přece kdo by chtěl dnes cestovat jako v 19 stol. že? A ti tůristi pořád ne a ne přesednout do gumokolů. [masinka]"

Hm, tak jste nám bez počkání na závěrečnou zprávu z vyšetřování přidal další internetový soudy, a vůbec nevidíte, nebo nechcete vidět (?) že polovina délky lednické trati, trati na níž se 300 dní v roce nepohne ani kolo, je po kompletní opravě novými dřevěnými nebo použitými betonovými pražci. Nebo o tom nemáte ani tušení, ale národní zvyk kritizovat všechno vždy a všude, je prostě v módě. No a až to bude celé opravené, tak zase začnou všichni řvát, jak to byla neekonomická a finančně nenávratná oprava dráhy, která je po 80% roku s nulovým provozem.

Proboha snad každému, kdo měl někdy v ruce dřevěný pražec, snad musí být jasné že dřevěný pražec neshnije za pár let co někdo vymyslel SŽ, ale je to bordel zděděný ještě po ČSD. Mělo se to zavřít dokud se nenajdou peníze a použité pražce na obnovu celé délky trati a byl by klid. Případně by klid nebyl a bylo by to snad uděláno dřív a rychleji.
Priapos
Sobota, 17. srpna 2024 - 20:02:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2454
Registrován: 10-2012
Martin_ben:
"Hala_D:
""Je tedy naprosto jasná příčina vykolejení, protože ta hromada shnilého dřeva je opravdu veliká.
Hm, tak jste nám bez počkání na závěrečnou zprávu z vyšetřování přidal další internetový soudy, a vůbec nevidíte, nebo nechcete vidět (?) že polovina délky lednické trati, trati na níž se 300 dní v roce nepohne ani kolo, je po kompletní opravě novými dřevěnými nebo použitými betonovými pražci. Nebo o tom nemáte ani tušení, ale národní zvyk kritizovat všechno vždy a všude, je prostě v módě.
Proboha snad každému, kdo měl někdy v ruce dřevěný pražec, snad musí být jasné že dřevěný pražec neshnije za pár let co někdo vymyslel SŽ, ale je to bordel zděděný ještě po ČSD. Mělo se to zavřít dokud se nenajdou peníze a použité pražce na obnovu celé délky trati a byl by klid. Případně by klid nebyl a bylo by to snad uděláno dřív a rychleji.
"

Viděl jsem ty pražce osobně zblízka a proto také nemusím čekat na závěrečnou zprávu z vyšetřování. Příčina je totiž naprosto jasná, shnilé pražce. Máte pravdu v tom, že situace byla v tom úseku stejná už při vzniku SŽ před 21 lety. Asi tam pracujete, když tak vehementně obhajujete neobhajitelné.
Sobota, 17. srpna 2024 - 20:22:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1327
Registrován: 4-2009
Priapos:
"Asi tam pracujete, když tak vehementně obhajujete neobhajitelné."
jistě, všechno je buď černé anebo bílé že

jestli je něco neobhajitelné tak neosazení pomalé jízdy na úseky které nejsou opraveny, anebo dočasné nesnížení třídy zatížení

(Příspěvek byl editován uživatelem Martin Ben.)
Sobota, 17. srpna 2024 - 20:27:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3445
Registrován: 9-2003
Ad Koudsk: Fotky = nádhera [ok]
Z nejhoršího jsme uvnitř!
Sobota, 17. srpna 2024 - 21:20:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1328
Registrován: 4-2009
Pár fotek z trati, o které se tady prohlašuje ,,počítá se s likvidací" ,, ne a ne přesednout do gumokolů" a podobné hovadiny.




Je to k vzteku, investice jak hrom a stane se vykolejení na místě, které se ještě neudělalo.
Bw_Ig
Úterý, 20. srpna 2024 - 12:09:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 718
Registrován: 7-2012
Šatov - tak hlouběji do historie, ale ne až tak moc:

Vliv hospodářské krize na chod společnosti se projevil i na dráze. Zásadnější změny byl zahájeny až na podzim roku 1930 při zavedení zimního jízdního řádu. Vše se ale začalo úředně rozebírat již od léta roku 1930. Ted se zaměříme na vozbu výtopny Jihlava a vliv omezení vlaků a jejich dopad na službu lokomotiv a strojního personálu. Již 20. 7. 1930 oznámilo generální ředitelství rakouských drah BBÖ (č.j. 11538/1-30) na ŘSD Brno, že od 5. 10. 1938 zruší jízdu rychlíků 37/38 v úseku Znojmo-Wien Nord. Místo nich hodlalo zavést osobní vlaky 415/414 Wien-Šatov. Aby se cestující ze Znojma dostali k těmto/od těchto vlaků navrhlo 1. 8. 1930 ŘSD Brno (č.j. 1634/1-V-30) zavést místo rychlíku osobní vlaky 2746/2747 Znojmo-Šatov. Následně 30. 8. 1930 sdělilo generální ředitelství BBÖ (č.j. 11538/4-30) svoje podmínky vozební na ŘSD Brno. Lokomotiva od vlaku 415 by ze Šatova odvezla zpět do Retzu osobní vlak 472. Naopak rakouská lokomotiva by pak do Šatova jela strojově (Lv 485a) pro vlak 414. Vozbu vlaků v trati Šatov-Znojmo si mělo zajistit ŘSD Brno.
Závěrečné provedení bylo oznámeno ŘSD Brno dne 2. 9. 1930 na generální ředitelství BBÖ. Rychlíky 37/38 a osobní vlaky 2748/2749 v trati Znojmo-Šatov-Wien Nord od 5. 10. 1930 nepojedou (převedeny jen podle potřeby). Smíšené vlaky 2746/2747 Znojmo-Šatov měly zrušenou dopravu cestujících, tedy byly nově jen nákladní (ŘSD Brno č.j. 1455/4-V-30 z 25. 9. 1930). Souprava rakouského vlaku 415 z Wien-Nord ze Šatova pokračovala jako osobní vlak 2715 do Znojma. Ze Znojma jela rakouská souprava jako osobní vlak 2714 do Šatova a odtud pokračovala do Wien-Nord jako vlak 414 BBÖ. Přičemž vlak 2714 na konci dopravoval spěšninové-zrychlené nákladní vozy pro firmu Schenker.
Od 5. 10. 1930 až do 18. 9. 1931 byl zastaven provoz mezistátního rychlíku 37/38 v úseku Znojmo-Wien Nord (místo něj byly zavedeny osobní vlaky Vídeň-Znojmo 2714/414 – 415/2715). Tím na trati Znojmo-Jihlava-Kolín-Praha se nic výraznějšího nezměnilo. Rychlíky byly převedeny do kategorie spěšných vlaků se stejnými čísly 23/24 a 37/38. Uvedená změna neměla žádného vlivu na turnus a potřebu strojního personálu výtopny Jihlava. Rychlíky (nově spěšné vlaky) nadále jezdily mezi Prahou, Jihlavou a Znojmem. Výraznější omezení u rychlíkové turnusové skupiny jihlavských lokomotiv 364.0 to zatím vliv nemělo. Naopak přibyla osobní vozba ve Znojmě pro 354.0. Vozba nových vlaků v trati Retz - Znojmo byla tedy nově od 5. 10. 1930 rozdělena, přičemž přepřahací stanice byl Šatov. Zde vozbu vlaků 2714/2715 zajišťovala lokomotiva 354.0 vozební stanice Znojmo a vlaky 414/415 + zpětné strojové jízdy do Retzu, rakouská lokomotiva výtopny Wien.
Bw_Ig
Úterý, 20. srpna 2024 - 12:14:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 719
Registrován: 7-2012
A další problémy stanice Šatov:

Vozební problémy byly i v přechodové stanici Šatov a i celém úseku Šatov-Znojmo. Zde vozební službu u osobních i nákladních vlaků roku 1931 zajišťovala výtopna Jihlava, prostřednictvím vozební stanice Znojmo. Jelikož v té době (rok 1931) nejezdily žádné rychlíky mezi Znojmem a Vídní, byly to problémy nejen u osobní ale i nákladní vozby. Ve stanici Šatov se prováděla výměna lokomotiv u přímých souprav osobních vlaků z Vídně/do Vídně ze Znojma. U nákladní dopravy se provádělo přebírání a předávání vozových zásilek celých vlaků. I když byla hospodářská krize, nebylo to na výkonech pohraniční stanice Šatov příliš znát. To hlavně v nákladní dopravě.
Totiž vytížení nákladních vlaků ve směru do Rakouska bývalo v některé dni tak velké, že na to nestačila norma rakouské lokomotivy. Tím rakouské strojní čety požadovaly aby ze stanice Šatov je vytlačila (nezavěšený postrk) znojemská lokomotiva ke stoupání (10 promile) před státní hranicí. Znojemská (jihlavská) strojní četa v tom neviděla problém (a postrk udělala), neboť stanice Šatov jim za to potvrdila 15 minut posunu do výkazu výkonů. Problém v tom však viděla správa výtopny Jihlava. Již 29. 8. 1931 si výtopna Jihlava stěžovala na ŘSD Brno odd. IV., že znojemské lokomotivy musí ve stanici Šatov provádět nezavěšený postrk rakouským vlakům (od km 89,100 do km 88,500-vjezdové návěstidlo) směrem k státní hranici-Retzu. Problém byl i v tom jestli to bylo vůbec možné a bylo to sjednáno v přeshraniční smlouvě mezi ČSD a BBÖ.
První vysvětlení situace ale podal staniční úřad Šatov dne 17. 9. 1931. Celá dopravní situace vznikala hlavně u nákladního vlaku 2746. Ten přivážel ze Znojma vozové zásilky a zátěž, která v Šatově přecházela na rakouský nákladní vlak 472. Přetahovou službu na vlacích Retz - Šatov prováděla pravidelně (roku 1931 a 1932) lokomotiva řady 378 BBÖ (shodná s naší řadou 431.0 ČSD) ze strojové stanice Retz. Tato lokomotiva měla stanovenou normu zátěže ze Šatova směrem do Retzu jen 400 tun. Ve stanici Šatov si rakouská lokomotiva odstavila z přivezeného vlaku od Retzu jen svůj služební vůz (nebo osobní vůz Ce) a spojila si jej na předaný vlak do Retzu. Pokud to nebylo možné tak tento posun prováděla naše lokomotiva i vlaková četa. Z dopravních důvodů však od 5. 10. 1930 byl tento posun (přestavení služebního vozu) u vlaku 472 BBÖ prováděl lokomotivou ČSD.
Podle sledování výkonové statistiky přechodové stanice Šatov ve dnech od května do srpna 1931 však předávaná zátěž vlaku 2746/472 činila několikrát v týdnu více jak určených 400 tun, až maximálně dosahujících 546 tun. Tím i při přetížení vlaku jen o 31 tun (celková zátěž 431 tun) požadovala rakouská strojní četa postrk naší lokomotivou. Teď se dostaneme ke stránce vozební. Podle sledované statistiky, byl postrk rakouskému vlaku prováděn především lokomotivou řady 354.7 a zcela výjimečně lokomotivou řady 354.0. Jihlavská lokomotiva 354.7 se v Šatově objevovala pravidelně. To bylo z důvodu skladby oběhu, kdy od osobního vlaku z Jihlavy, vykonala ze Znojma jeden pár osobních vlaků do Šatova a zpět do Znojma. Důvod byl zcela jasný. Vždy se jednalo o stroj řady 354.7 který měl ještě ponechanou výstroj sací brzdy automatické (pro vlak), která byla u rakouských souprav ještě používaná.
Staniční úřad Šatov raději nechal provádět postrk naší lokomotivou od osobního vlaku, než by objednával přípřežní lokomotivu z Retzu, nebo dělil-odstavoval zátěž vlaku (zpoždění zásilek). Jiného názoru byl již 24. 9. 1931 dopravní kontrolor stanice Znojmo, který konstatoval „…je věcí BBÖ aby se postarala o odtažení své zátěže případně přistavením silnějšího stroje“. Pak celá problematika nějak „usnula“ na ředitelství v Brně.
Problémy v přechodové stanici Šatov po stránce vozební se však objevily i v jiné stránce provozu. Tou bylo, jak již bylo uvedeno, brždění souprav vlaků v úseku Znojmo-Šatov-Retz. Totiž naše dráhy ČSD již roku 1931 měly jen zavedeno brždění osobních souprav tlakovou brzdou. Kdežto rakouské dráhy BBÖ stále zůstávaly na brzdě sací automatické. Z toho plynuly problémy dopravní i vozební, hlavně v turnusovém nasazení lokomotiv výtopny Jihlava. Ty musely mít pro úsek Znojmo - Šatov stále brzdu sací, neboť osobní soupravy zde nasazované byly převážně rakouské.
Výtopna Jihlava roku 1931 a 1932 provedla dle příkazu ministerstva železnic (č.j. 31.831-V/2-31) demontáž výstroje sací brzdy pro vlakové soupravy u lokomotiv osobních a rychlíkových. Ale výtopna Jihlava měla ve svém obvodu vozební výkony v trati Znojmo - Šatov, kde jihlavské lokomotivy řady 364.0 vedly v trati Znojmo-Šatov osobní vlaky sestavené z rakouských osobních vozů mající jen sací brzdu (hlášení výtopny Jihlava z 28. 11. 1932 na ŘSD Brno odd.IV.). Proto se výtopna dotazovala ŘSD Brno zdali má úplně odebrat výstroj sací brzdy z lokomotiv 364.0 do konce roku 1932, nebo ji ponechat. To ale bylo dost náročné na udržování, když se jednalo o dopravu jedné soupravy denně do Šatova a zpět. Pokud by ale výstroj sací brzdou lokomotiva 364.0 neměla musel by se vlak brzdit ručně, což by přineslo snížení stanovené rychlosti vlaku.
Jelikož odstranění sací brzdy z lokomotiv 364.0 (ale i dalších osobních lokomotiv) bylo nařízeno ministerstvem železnic, nezbylo ŘSD Brno nic jiného než souhlasit. Tím bylo povoleno aby osobní soupravy rakouských drah v úseku Šatov - Znojmo, bez sací brzdy, byly bržděny ručně (vyjádření strojního odd. IV., a dopravního odd. V., ŘSD Brno z 30. 12. 1932). Změna náhledu však byla po novém roce 1933. Dopravní oddělení ŘSD Brno 12. 1. 1933 doporučilo aby výtopna Jihlava ponechala u dvou lokomotiv ve Znojmě brzdu sací (k tomu tlaková pro vlak). To měly být lokomotivy výhradně určené jen pro vozbu osobních vlaků s rakouskými soupravami mezi Znojmem a Šatovem. Pokud by to nebylo možné z lokomotivních důvodů (údržba, výdaje) bylo navrhováno aby vozbu osobních vlaků Znojmo - Šatov převzaly rakouské lokomotivy BBÖ. Na to však strojní oddělení ŘSD Brno nechtělo přistoupit (dne 24. 1. 1933). To raději doporučilo ponechat výstroj sací brzdy (spolu s tlakovou pro vlak) u několika lokomotiv výtopny Jihlava ve Znojmě určených k této vozbě.
Pak se 26. 1. 1933 dotazovalo strojní oddělení ŘSD Brno výtopny Jihlava, zadali by bylo možné všechny rakouské osobní vlaky v úseku Znojmo - Šatov vozit lokomotivou řady 354.0 s výstrojí sací brzdou. To bylo možné, ale musela se provést úprava turnusů lokomotiv výtopny Jihlava. Tedy z oběhů rychlíkových lokomotiv 364.0 byla ve Znojmě odstraněna vozba jednoho páru osobního vlaku do Šatova a zpět, která se začlenila do oběhu znojemských lokomotiv řady 354.0. Tato úprava oběhů vstoupila v platnost dnem 1. 3. 1933. Také bylo rozhodnuto u všech znojemských lokomotiv řady 354.0 ponechat prozatím výstroj sací brzdy pro vlak při montáži tlakové brzdy „Tn“ pro lokomotivu i vlak.
Bw_Ig
Úterý, 20. srpna 2024 - 12:36:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 720
Registrován: 7-2012
Šatov - statistka a výkazy:


Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.