naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 28. 10. 2024
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

naše weby » poznávací značky silničních vozidel v českých zemích – historie a vývoj » 1918 – 1932

1918 – 1932

Po vzniku Československa v českých zemích pokračoval rakouský systém v podstatě beze změny. Poznávací značky vydávaly jednotlivé okresy, po vyčerpání přidělené série dostaly sérii další. V Čechách byla na začátku roku 1921 nejvyšší přidělená poznávací značka OVIII-930, v Praze se začaly vydávat NX pro vozidla autodopravních společností, NVI až NIX ale zatím zůstaly volné. V polovině roku 1922 už byla nejvyšší na registrační úřad přidělená čísla v Čechách OIX-895, na Moravě PII-200, ve Slezsku R-900.

Tabulky civilních poznávacích značek byly dál bílé s černými písmena a číslicemi.

V evidenci vojenských vozidel panoval za Rakouska-Uherska poněkud chaos a proto byla po vzniku ČSR nově všechna vojenská vozidla zaregistrována v Praze a měla tedy i pražské poznávací značky, ale v negativním barevném provedení – bílé na černém podkladě.

V Praze bylo do konce tohoto systému v roce 1932 u automobilů dosaženo série NXXV. Pro některé skupiny vozidel byly vyhrazeny zvláštní série:

  • NIII – vozidla státních orgánů (z toho nejvíce Ministerstvo pošt a telegrafů NIII 1–500, dále Ministerstvo vnitra NIII 501–599 atd.)
  • NVI – automobily s taxametry (taxíky)
  • NX – autodopravní akciové společnosti

Vojenské automobily měly SPZ v negativním barevném provedení a vyhrazeny série NII, NIV, NVII a NIX.

Pro motocykly a motorové tříkolky se vydávala duplicitní číselná řada, v Praze bylo dosaženo série NVII. Byla vyhrazena zvláštní série NVI pro „motodrožky“, dále pak číselná řada NI 1–500 pro vojenské motocykly v negativním barevném provedení. Zbytek, včetně NI 501–999, byly motocykly soukromé.

Po sloučení Moravy a Slezska v roce 1928, byla platnost písmene P rozšířena na celou Zemi moravskoslezskou.

Na konci platnosti systému, na počátku třicátých let, již bylo používání římských číslic, zvláště v Čechách, zcela neúnosné. Čísla jako OLXXXVII-789 byla velmi obtížně čitelná a tak bylo nutné zavést nový systém.

Obrázek je již v plné velikosti.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi byla situace po vzniku ČSR odlišná.

Všichni majitelé motorových vozidel na Slovensku museli nejdříve svá vozidla zaregistrovat u policejního ředitelství v Bratislavě a dostali bratislavské poznávací značky dle původního uherského systému: červené P a trojmístné číslo. V roce 1922 byla automobilům přidělena čísla v rozsahu P289 – P700. Později však byl na Slovensku systém upraven podobně jako v české části ČSR. Slovensku zůstalo přiděleno původně bratislavské červené P (takže na Slovensku a na Moravě existovaly stejné PZ, lišící se jen barvou P) Po vyčerpání čísené řady byly přidávány římské číslice psané též červěně.

Obdobně všichna motorová vozidla na Podkarpatské Rusi byla zaregistrována u policejního ředitelství v Užhorodě. Poznávací značka se skládala z písmen PR a čísla 1 až 999. Po vyčerpání číselné řady byla použita římská číslice I. Centrální evidence na Podkarpatské Rusi, na rozdíl od Slovenska, vydžela až do roku 1935.

Nákladní automobil firmy Kudrna&Němeček z Vamberka ve dvacátých letech má poznávací značku O-XIII 281 (OXIII 251–300 okres Rychnov nad Kněžnou). Poznávací značky na automobilech na náměstí v Čáslavi na začátku třicátých let dobře dokumentují už poněkud nevyhovující „dlouhé“ římské číslice.

OXXXIII-551 – Jan Potoček, mlynář, Dolní Bučice 30 (okres Čáslav);

OXLI-916 – Magda Prchalová, choť městského lékaře, Čáslav, Masarykova 285