| Diskuse » Železnice » V televizi říkali, že ... V novinách psali, že ... | « předcházející | další » |
V televizi říkali, že ... V novinách psali, že ...dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 8-2017 |
Výpravčíxy - já to četl 6x a to je tak debilně napsaný, že to nemá smysl ani číst - jezdím podle návěstidel, etcs využívám jen jako opakovač, do peronu místo 70 km/h (třeba pardubice, choceň) max. 20 km/h, tam jsou celkem klacky daleko |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31348 Registrován: 5-2002 
|
Pract: ukažte mi, jak vjíždíte do Adamova zastávky, když vjezd do adamova je na stůj Tady máš obrázek, jak AVV dojíždí ke Stůj bez uvolňovací rychlosti, v tomto případě těch 20 m před návěstidlem zastavit cíleně chce. První obrázek 2 kilometry i s rozjezdem, druhý detail posledních 500 m, Vbrzd je brzdná křivka AVV, Vskut a Askut netřeba komentovat (Askut má stupnici vpravo): Pokud je tam ale nenulová uvolňovací rychlost a poblíž EoA je místo zastavení, pak nejdřív zpomalí na uvolňovací rychlost a potom, pokud je to k dosažení místa zastavení u peronu potřeba, dojede třeba až k EoA. Můžeš se na to jít podívat například do Šternberka. budete se dívat na trať, ne non-stop čumět do displeje Já se na tu trať klidně dívat budu, protože za mně bude brzdit křemík, kterýho jsem to právě proto naučil. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") On je sice na jednu stranu trochu hloupej v tom, že co mu dopodrobna nevysvětlím, to neudělá, ale na druhou stranu je celkem spolehlivej v tom, že to pak opravdu dělá a ani nepotřebuje nikomu nic dokazovat, ani nikomu nenadává do kokotů. souprava 140m, 115%, peron 170m, tedy máte fóra 30m a hned za peronem je klacek Aha, takže mám vlastně 40 metrů, protože to "hned" měří 10 metrů. No, s EDB bych to - jak vidno výše na obrázku - dal i bez uvolňovací rychlosti, a i bez té EDB bych si nějak poradil... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2112 Registrován: 3-2013 |
Otázka je, kolik brněnských strojvedoucích AVV používá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1602 Registrován: 8-2017 |
TMB - a na kolika mašinách to AVV funguje, a kolik mašin to AVV vůbec má třeba na takové 362002 by Hajnej to AVV hledal marně - tam by musel ukázat, co umí, když mu ještě blbne skuzovka a za jízdy ARR padá z výkonu a klape západka směru (zřejmě nějaký čidlo ve zkratu) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2117 Registrován: 3-2013 |
Tak třeba 530 a 550 asi AVV mají. A v tom Adamově patrně zastavují nejčastěji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9840 Registrován: 1-2007 |
Jsme ve finální fázi, řekl Kupka k zavádění zabezpečovače ETCS (Příspěvek byl editován uživatelem Mouka.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31353 Registrován: 5-2002
|
TMB: Tak třeba 530 a 550 asi AVV mají. A v tom Adamově patrně zastavují nejčastěji. No, taky se mi to Practicusovo zadání zdálo nějaké překombinované... Sice tam normálně mají jezdit Ibalginy, ale pojede místo nich Eso s pěti, na kterým jako na potvoru nebude fungovat EDB, a ještě k tomu chytne na vjezdu na Stůj. Pract: tam by musel ukázat, co umí, když mu ještě blbne skuzovka a za jízdy ARR padá z výkonu a klape západka směru (zřejmě nějaký čidlo ve zkratu) Hajnej na mašinách, které dělal, umí vadné čidlo vypnout, shodou okolností to dělal naposledy v pátek. V případě klasického Esa by se ale musel rozpomenout, jestli to tam jde taky nebo ne - s nějakejma tlačítkovejma přepínačema tam před 33 lety cvakal, ale už si nepamatuje, co všechno kromě testu simulovanejma pulsama uměly (a taky bylo těch skluzovek asi pět verzí, jak to ve Škodovce postupně tunili).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1604 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - tak to nevím, jak byste vypínal čidlo (kabeláž), který ve zkratu shodí napájení ostatním - při klapnutí západky směru za jízdy (v tahu/výběhu) totiž problikly všechny ledky na vaně skluzové ochrany - a 362002 má novější skluzovku, kde lze vypínat jednotlivá čidla, a dělo se to jen při jízdě z 1. st., ze 2 st. jela mašina normálně (takže si člověk mohl otevřít almaru a kochat se) (Příspěvek byl editován uživatelem Practicus.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31356 Registrován: 5-2002
|
Pract: no tak to je potom jasné řešení v podobě shození jističe skluzovky, jízdy na ruku a co nejrychlejší výměny mašiny za jinou.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Chlap
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 12-2009 |
novinky.cz Na přepravu tanků je nejpraktičtější železnice Rychlý přesun jednotek a vojenské techniky napříč Evropou komplikuje téměř neuvěřitelná byrokracie. V červnu Francie oznámila, že se připojí k dohodě již podepsané Polskem, Německem a Nizozemskem o vytvoření vojenského tranzitního koridoru. V červenci Řecko, Bulharsko a Rumunsko podepsaly prohlášení o záměru pro přeshraniční spolupráci v oblasti vojenské mobility. Generál Bertrand Toujouse, velitele nově vytvořeného pozemního velitelství francouzské armády pro Evropu, chce, aby se unijní politici nejprve zaměřili na železniční dopravu. Jedním z nápadů je podle něj snížit poplatky za přístup. „V současné dob musí francouzská armáda platit 30 milionů eur (759 milionů korun) ročně, aby zajistila nepřetržitý přístup k vlakům napříč kontinenty,“ připomněl. „Železnice jsou přitom zdaleka nejpraktičtější způsob, jak přemísťovat tanky,“ uvedl Toujouse. „Ale francouzská armáda, která strávila poslední desetiletí bojem v Afghánistánu a západoafrickém Sahelu, nenaložila vojenské vybavení do vlaků asi 20 let,“ poznamenal. Rychlou přepravu válečného materiálu přes hranice nyní prý brzdí zdlouhavé a nejednotné administrativní procesy, nedostatečná infrastruktura pro přepravu obrněnců, ale také chybějící přepravní prostředky, jako jsou železniční vagony. Na jaře 2022 francouzi v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu nasadili prapor do Rumunska, a když vyvstala potřeba dopravit francouzské vojáky i s vybavením do Rumunska, manažeři francouzské národní železniční společnosti SNCF tápali. Nyní Francie, která vyslala své síly jako součást širšího úsilí NATO o posílení východní obrany, doufá, že využije pravidelnou rotaci vojáků a vybavení, aby se znovu naučila „umění vojenské dopravy“.„Vracíme se k něčemu, co jsme uměli, ale co jsme úplně zapomněli,“ poznamenal Toujouse. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22299 Registrován: 3-2007 |
 Hajnej:"Pract: no tak to je potom jasné řešení v podobě shození jističe skluzovky, jízdy na ruku a co nejrychlejší výměny mašiny za jinou." Tak tak, jistič F 180, to takový zkušený Practicus neví? Pořád tam "vzadu" hlídá skluzovka klasická. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16928 Registrován: 5-2004 |
Chlap: aha, tak proto včera ráno ve špičce na D7 stálo v pruhu ku Prase někde před letištěm několik obrněnců a pruh úspěšně blokovalo tak, že kolona aut a autobusů stála až k odbočce na Buštěhrad. Asi jako připomínka roku 1968 a oblíbených přesunů kolon v pátek odpoledne "ať všichni vidí činnost"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1614 Registrován: 8-2017 |
Mladějov - a pak je nefunkční ARR - nebojte se, vím o jističi skluzovky, když teda blbne, na strší verzi, která nemá vypínání čidel jednotlivých náprav je to jediná možnost |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31376 Registrován: 5-2002
|
Pract: a pak je nefunkční ARR Strojvedoucí Tvého formátu přece nebude jezdit na nějakej počítač, byť analogovej...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7595 Registrován: 6-2016 |
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/kursk-o-vojacich-a-v lacich.A240809_191544_p_spolecnost_nef |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15636 Registrován: 12-2009 |
Chtělo by to mapu krátkých úseků, kde povede VRT na povrchu. https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/prerovsko-zeleznice-rychlovla ky-vrt-trate-planovani-tunel.A240808_810654_olomouc-zpravy_stk |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1633 Registrován: 8-2017 |
Hajnej - samozřejmě |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7609 Registrován: 6-2016 |
Fakt si zase musím "kopnout" (očekávaje reakci![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") ). Taková hovadina by se fakt neměla stát... A mohl by se dnes přihlásit např. Ota II. Habsburský, který zemřel až 8.11.1111 ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ivan-bartos-senat-digitalizace -stavebniho-rizeni-problemy.A240814_144532_domaci_dh |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9845 Registrován: 1-2007 |
Konstrukce mostu na Výtoni by se mohla přesunout k modřanskému jezu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4785 Registrován: 4-2014 
|
Ano SŽ s tím již tak nějak počítá, nový most na výtoni podle SŽ vyjde levněji, než záchrana toho stávajícího. Ten přesun je sice hezký, ale stejně se do toho nýtovaného mostu bude muset nasypat nějakou tu milardu na jeho generální údržbu, jinak ten most udělá bác do vody i u toho jezu v Modřanech. |
|
Voyageur
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 5-2019 |
idnes.cz Pokořili železniční rekord. Vojtěch Moravec se svým devítiletým synem Petrem v červenci stanovili nový rekord na české železnici. Za 24 hodin ujeli 2 278 kilometrů. Se synem měli jeden cíl: zapsat se do České knihy rekordů. Procházeli jsme české rekordy a říkali jsme si, který rekord můžeme my dva překonat. Řekli jsme si, že pokud se dobře naplánují spoje, mohli bychom ho překonat. A tak jsme se pro to nadchli. Naplánovali jsme si trasy, připravili několik variant a vydali se na cestu. Když jsme začínali na hlavním nádraží v Praze, trochu jsme tápali, odkud nám vlak jede a kde najdeme správné nástupiště. Bylo to poměrně dobrodružné. Když jsme začali, nevěděli jsme, jak moc reálné je mít pět minut na přestup. Úplně první cesta začínala na pražském hlavním nádraží. Měli jsme i variantu, kdy bychom museli přejet taxíkem mezi hlavním nádražím a Holešovicemi. Po dvou neúspěšných pokusech se začátkem v Praze jsme si ale řekli, že uděláme změnu a začneme v Brně. Do Brna jsme se dostavili „mimosoutěžně“. Tento pokus měl výhodu, že jsme měli končit v Praze, to znamená, že po celém dni bychom skončili doma, nicméně ani tento pokus nevyšel. Při posledním pokusu, který jsme nakonec zvládli, jsme začínali v Praze a končili v Ostravě. Jeli jsme z Prahy do Brna a z Brna zpátky Prahy. Poté jsme cestovali mezi Prahou a Ostravou. Vybírali jsme vlaky, které jsou nejrychlejší a mají nejméně zastávek, případně ty, které nečekají na návazný spoj. Na cestách jsme strávili osm dní. Měli jsme týdenní jízdenku a tu jsme projezdili. Finální pokus jsme si museli zaplatit zvlášť, protože to byl osmý den a týdenní jízdenka už neplatila. Něco stojí zápis do knihy rekordů. Zaplatili jsme za něj 5 000 korun, dalších 10 tisíc stála garance toho, že v knize budeme uvedeni a bude tam naše fotka. Rekord jsme dělali kvůli knize, takže jsme si garanci zaplatili. Nechtěli jsme nechat náhodě, že bychom v knize nebyli nebo tam byli uvedeni jen malým písmem. Knihu s názvem Česká kniha rekordů vydává pelhřimovská Agentura Dobrý den. |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze