© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
V této rubrice je 327 článků.
Akci, kterou budu v následujícím textu poměrně zevrubně popisovat, jsem se rozhodl po zralé úvaze podniknout, neb jsem byl již od počátku srpna nucen pobývat pouze v ČR, zejména pak doma v Praze. Úvodem také musím zdůraznit, že úroveň české veřejné dopravy mi nepřináší nic jiného, než deprese, proto je možno tuto popisovanou cestu považovat za „zdravotní“. Můj zálibný pohled při plánování padl jihovýchodním směrem – důvodem byl optimální poměr kvality a ceny tamní veřejné dopravy, zejména pak železniční a MHD.
V srpnu tohoto roku jsme strávili týdenní dovolenou u moře v Tunisku, stejně jako spousta jiných Čechů. Při té příležitosti se naskytla možnost trochu se seznámit s tuniskou železniční dopravou. Železniční dopravu v této severoafrické zemi provozuje Národní společnost tuniských železnic (Societé Nationale Chemins de Fer Tunisie – SNCFT) a doprava je provozována na normálním rozchodu i na úzkém rozchodu 1000 mm.
Dne 27.8. začala firma Viamont DSP s pokládkou kolejí na vlastním napojení průmyslové zóny Kolín-Ovčáry. V první fázi došlo k pokládce na úseku od odb. Hradištko k výhybce v km 1,240, od 12.9. pokračovala pokládka na vlastním napojení areálu automobilky TPCA, která navázala na firmou Chládek&Tintěra již vystavěný svršek v areálu seřadiště vyrobených aut, a konečně v termínu 16.9. až 21.9. proběhla pokládka v areálu Gefco HUB.
Hornatý ostrov ve Středozemním moři znají Češi především jako místo pro strávení dovolené u moře. Francouzská Korsika ovšem nabízí daleko více – například i pro milovníky železnice. Náš člověk se na Korsiku veřejnou dopravou dostane nejlépe z italského Livorna, kde jezdí autobus MHD z nádraží do centra a odtud do přístavu (linky 1 a 3, případně přímá). Spojení na ostrov čtyřikrát denně zajišťuje společnost Corsica Ferries.
Severoamerické železnice jsou u nás stále poměrně málo známy, a jejich provoz a fungování je u nás stále opředeno mnoha mýty. Pojďme se se na několika fotografiích z let 1995 – 1999 podívat na jejich každodenní obrázek. Ta v zásadě funguje ve dvou oblastech – dálková a příměstská. Na provozování dálkové dopravy se specializuje společnost Amtrak, zatímco příměstskou dopravu provozuje v každé aglomeraci jiná firma.
Když v roce 1984 odjel poslední vlak po úzkokolejce z Jöhstadtu do Niederschmiedbergu, jen málokdo asi věřil jeho návratu. Tři roky poté byla zrušena i zbylá část tratě do Wolkensteinu a záhy zmizely koleje, mosty i stanice. Vozidla zmizela a na místech některých stanic vyrostly nové budovy (školka, panelák). To už ale existoval spolek přátel této dráhy, jehož ambice nebyly rozhodně malé.
V následujících řádcích hodlám popsat několik lokalit v Maďarsku a západním Rumunsku, které by železniční „pacient“ při své návštěvě neměl minout. Logické je zaměření především na úzkokolejky, kterých je dodnes v Maďarsku požehnaně. Bez zajímavostí rozhodně není ani normální rozchod, stačí vzpomenout provoz „sergejů“, širokorozchodnou trať, novou trasu do Slovinska, společnost GySEV atd.