© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2023
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
V této rubrice je 167 článků.
Jednokolejná dráha vedoucí z jihoperuánského města Tacna do severochilského města Arica má velmi zajímavou historii, za kterou se stojí za to poohlédnout. V pořadí se jedná o druhou nejstarší peruánskou železnici (první byla Lima – Callao, roku 1851, dnes zrušená) a také jedinou železnici, která překračuje hranice Peru. Trať nikdy nebyla propojena s dalšími normálněrozchodnými železnicemi v Peru ani v Chile a je do dnešních dní v provozu.
Máte-li rádi úzkorozchodné dráhy, přijdete si na následujících řádcích na své, a pokud k tomu ještě máte rádi děti, nebo byste se do dětských let rádi vrátili alespoň vzpomínkami, je článek pro vás určen dvojnásobně. Čeká nás totiž výlet do Ruska, kde navštívíme hned několik drah, které, jak označuje jejich název, jsou určeny především dětem.
Dálnice D1 byla dána do provozu v roce 1980 a už záhy se stala jednou z nejvytíženějších dopravních tepen v ČSSR, přestože hlavní břemeno dálkové nákladní dopravy nesly tehdejší ČSD. S postupně nabývající intenzitou silniční dopravy a to jak individuální, ale zejména nákladní, docházelo ke zhoršování stavu dálnice. Nárůst nákladní dopravy přišel zejména začátkem devadesátých let, kdy se významná část objemů přesunula na silnici, včetně D1.
V následujícím článku se pokusíme rozebrat veškerou osobní drážní dopravu, která je momentálně v jihoamerickém Chile v provozu. Přijměte tedy pozvání na slunný jih a svezte se s námi moderními vozy metra, historickými trolejbusy, legendárním kolejovým autobusem, second-handovými španělskými vlaky či dechberoucími lanovkami.
Následujícím příspěvkem se podíváme do Argentiny, konkrétně do oblasti označované jako Región Metropolitana de Buenos Aires (RMBA), která je tvořena autonomním městem Buenos Aires a zhruba 40 přilehlými departamenty, tzv. partidos. Veřejnou dopravu zde zajišťuje mimo jiné drážní doprava, kterou zde zastupují tramvaje, metro a vlaky. V prvních dvou kapitolách se podíváme na tramvajový provoz a podzemní dráhu.
V roce 2013 uplyne nejen 110 let od zahájení provozu na první elektrizované trati nejen v českých zemích, ale i celé rakousko-uherské monarchii – místní dráze Tábor – Bechyně, ale taktéž i 100 let od zahájení prací na elektrizaci první hlavní trati na našem území. Zatímco první výročí i dráha jsou známy více než dostatečně, druhá událost je spíše neznámá.
Bez výrazného zájmu veřejnosti se od prosince roku 2011 postupně rozeběhla největší železniční stavba v Karlovarském kraji. Pod názvem „DOZ Františkovy Lázně – Aš“ se s rozpočtem cca 120 mil. Kč skrývá investice do regionální dráhy z Františkových lázní do Aše, kdysi významné mezinárodní trati. První úvahy o dálkovém řízení místních drah v regionu spadají do období před cca 10 a více lety. Tehdy pravděpodobně vznikl „ideový záměr“ na DOZ trati z Karlových varů do Nejdku a z Františkových Lázní do Aše.