© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2024
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net
Jak už bylo napsáno v úvodu, v prosinci 2006 byly ve Španělsku uvedeny do provozu dva nové úseky vysokorychlostních tratí.
V pondělí 18.12. ráno byl za přítomnosti ministryně veřejných prací, Magdaleny Álvarez, a prezidenta Autonomní katalánské vlády, José Montilly, zprovozněn devadesátikilometrový úsek mezi Lleidou a Tarragonou. Poprvé se na něm mohli běžní pasažéři projet až následujícího dne. Kromě samotného drážního tělesa bylo ještě vystavěno 20 mostů a viaduktů, 42 podjezdů a 37 nadjezdů.
Vysokorychlostní vlaky AVE (Alta VElocidad) zvládnou nyní trať z Madridu do Tarragony za pouhé 2 hodiny a 55 minut. K tomu, aby z hlavního města dorazily na nejbližší španělské pobřeží, přitom dosud potřebovaly nejrychlejší spoje alespoň 4 hodiny a 20 minut.
Na asi 540 km dlouhou trať Madrid – Tarragona vyrážejí vlaky od nového jízdního řádu šestkrát denně (z Tarragony v 6.35, 8.05, 11.45, 12.43, 16.05 a ve 20.00, z pak Madridu v 7.00, 9.00, 11.15, 13.05, 17.00 a ve 20.00).
I lidé směřující do Barcelony určitě ocení dvacetiminutové zkrácení jízdní doby. Původní trať do katalánské metropole byla totiž zčásti nahrazena právě novým úsekem, který se odklání teprve až těsně před Tarragonou. Zatím je na něm stanovena maximální rychlost 200 km/h, v závěru roku 2007 se už ale zvýší na 300 km/h.
Vlakům AVE potrvá devadesátikilometrová cesta z Tarragony do Lleidy, kde až donedávna končily, 34 minut, za kterou pasažéři zaplatí v třídě Turista (2. třída) 14,90 eur (420 korun). Do vzdálenější Zaragozy už stojí jízda 28,90 eur (810 Kč), do Madridu pak 65,10 eur (1820 Kč).
Ve městě Tarragona bychom hledali novou železniční stanici bez úspěchu, poněvadž je od něj vzdálena asi deset kilometrů. Nádraží, postavené mezi obcemi Perafort a La Secuita, na ploše 54 tisíc čtverečních metrů nabízí mezi jinými moderní informační středisko, centrum péče o zákazníky, obchodní zónu, úschovnu zavazadel a 633 parkovacích míst. Vlaky vyjíždějí z osmi kolejí o rozchodu 1 435 mm. Přístup k nástupištím umožňují pojízdné lávky v délce 88 metrů, doplněné o mechanické plošiny a výtahy. Výstavba nádražní budovy a úprava okolí stála 27,5 milionů eur, přičemž původní plán počítal pouze se 7,8 miliony eur.
Od 15. prosince jsou zásluhou místní autonomní vlády v provozu i čtyři autobusové linky, které jezdí bez zastávek nejen mezi nádražím a Tarragonou, ale i dalšími přilehlými oblastmi jako Valls, Reus, Cambrils a Vila-seca. Z toho však ale nejsou nadšeni v těch místech, kam kyvadlová doprava nezasahuje, jako například v Priorat nebo Baix Penedés. Řešit absenci autobusů užitím taxíků se také občas neobejde bez potíží, neboť licenci na jejich provoz vlastní pouze čtyři dopravci, kteří dostačeným počtem míst ve svých vozech pro očekávaných půl milionů pasažérů v prvním roce provozu nádraží rozhodně nedisponují.
O dva dny dříve, tedy v sobotu 16.12.2006, se španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero v doprovodu mnoha dalších hostů účastnil otevření prvního úseku Córdoba – Antequera na větvi Córdoba – Málaga, která má být celá zprovozněna již na konci roku 2007. Do Málagy jezdí přímo z Madridu pouze vlaky Talgo 200, které musí při cestě na jih za Córdobou značně zpomalit. Nově otevřený úsek o délce 100 kilometrů umožní již dnes zkrácení jízdy o 30 minut a jeho výstavba přišla na 967 milionů eur. Celá stavba pak vyjde na závratné 2,1 miliardy eur. Lístek do Málagy se od prosince 2007 zdraží o tři a půl eura, a to na 62,10 eur (1730 Kč).
Zapatero prohlásil, že do roku 2020 poteče až 50 procent z 250 miliard eur určených Dopravním plánem infrastruktury právě na modernizaci železničních tratí. Již za 14 let by měla být všechna hlavní provinční města napojena na síť vysokorychlostních železnic, přičemž až 90 procent obyvatel by to nemělo mít k nejbližší železniční stanici s vlaky AVE dále než 50 kilometrů. Příští rok se počítá kromě otevření tratí do Málagy a Barcelony také se zprovozněním trati do Segovie (80 km od Madridu) a následně do Valladolidu a Leónu. Do tří let by měly vysokorychlostní tratě RENFE dosáhnout francouzských hranic. Otevírání nových úseků se však neobešlo bez kritických hlasů. Některé regiony (např. Comunitat Valenciana) si totiž stěžují, že k nim ještě AVE nedorazily, a tudíž jsou oproti těm, které je mají, znevýhodněny. Opoziční strana Partido Popular (PP) se domnívá, že se tak neděje náhodou. V místech, kde má opozice převahu, se prý stavební práce zásluhou centrální vlády záměrně zdržují, neboť socialisté chtějí v příštích volbách posílit a toto je možnost, jak vytvořit dojem, že jsou místní opoziční politici vlastně neschopní.