Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Historické vozy osobní a nákladní | předcházející | další |
Historické vozy osobní a nákladnídolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 7-2011 |
Ale spíš mi přijde zajímavé pokusit se zjistit, kdy a kde ta fotka byla pořízena. Na rámu vozu vpravo to vypadá na označení čísla ředitelství 2., to byla před WWII Praha. A troleje tehdy - kromě nějakých lokálek Tábor-Bechyně, Rybník - Lipno - byly asi jedině v Praze. Jede to přes nějaký most (?). A taky je zajímavá ta degradace 2. na 3.třídu bez změny řadového označení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 7-2011 |
A hodně zajímavý je ten krátký vůz 2. a 3. třídy s představky. Teď už budu asi jen spekulovat: některé vozy AB Buštěhradské dráhy s rozvorem 6 metrů (k ČSD pak přešly už jen jako Be) byly následně rekonstruovány na BCe 2-6694 až 6708. V té druhé třídě, co byla původně první třídou, zůstala zachovaná i úzká okna vedle širokého spouštěcího. Ve třetí (původně druhé) ponechali už jen jednoduchá okna. Uspořádání oddílů a záchodu by odpovídalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 7-2017 |
Honza411: Tipovat můžeme, ale k ničemu to nebude. Fotografie bude nejspíše z Prahy, asi spojovací dráha. A taky je zajímavá ta degradace 2. na 3.třídu bez změny řadového označení. Kde? ad BCe BEB: Určitě, zmiňuje je i V.Zuska. Původně AB, po první světové válce, ale ještě za BEB byly přestavěny na B, později v letech 1928 a 1931 rekonstruovány na BCe. Z šesti takto přestavěných vozů se 4 ztratily za války, dva byly zrušeny krátce po válce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 7-2011 |
Degradace 2.třídy na 3. bez změny řadového označení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 7-2017 |
Kolega drake byl loni na jaře tak laskav, že zde zveřejnil fotografii jednoho z rekonstruovaných buštěhradských vozů BCe 2-6700 ex Ce 2-1519 ex Be 2-1519 ex AB 97, tak si ji jen dovolím připomenout. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 2-2017 |
Malý dotaz... podle vzhledu bych řekl, že se jedná o vůz původní výroby Tatra Smíchov BCa |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5777 Registrován: 6-2004 |
Ad Kapr: ano. Později ABa 39-18 070, pak Obytný vůz 34192 od českolipského NPV 613. |
VIA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 8-2017 |
Dobrý den. Napadlo mne tuhle, proč mají vozy typu Oppeln nápravy tak blízko čelům, nevíte prosím, co k tomu konstruktéry vedlo? Děkuji za jistě již mnohokrát někde uvedenou odpověď. PS: Jinak je to opravdu nehezké :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 7-2017 |
VIA: V polovině 30. let se u DRG začaly zavádět i u nákladních vlaků vyšší rychlosti. Protože má spodek s vyšším rozvorem klidnější chod ve vyšších rychlostech, byl rozvor spodku prodloužen ze 4,5 m na 6 m, ale skříň byla ze svého předchůdce (u DB označovaný jak Gr20 Kassel) převzata beze změny. Tedy až na fakt, že už nebyla nýtovaná, ale svařovaná. |
VIA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 8-2017 |
Aha. Děkuji za vysvětlení. Já si původně myslel, že to nějak souvisí s využitím. Třeba vykládka spodem, najíždění něčeho těžkého přes předek, ale zrovna tyhle vozy nic z toho asi nepotřebovaly... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1469 Registrován: 5-2009 |
Podstatný je poměr rozvoru a délky skříně. Čím delší převislé konce, tím víc se to za jízdy vrtí. Samozřejmě i absolutní délka rozvoru je velmi důležitá.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 72 Registrován: 2-2016 |
Já mám opačný dotaz. Proč kkStB zkrátily rozvor své standardní řady krytých vozů (u nás později Z 2., 4. a 7. skupiny) z 5 m na 4,5 m. Kdesi jsem četl (nebudu to citovat přesně, bylo to v nějakém prospektu k řadě Z) že vzhledem k tomu, že se zvýšila únosnost mostů, mohl být rozvor zkrácený na 4,5 m. To mě mozek nebere. Co se vyřešilo tím, že se na most tím pádem mohlo vejít max. o jednu nápravu navíc, a to ještě na kraji, kde je pilíř.... Nebo to souviselo s únosností tratě, která se zvyšovala, a tudíž dvojkolí mohla být blíže u sebe aniž by se koleje pod vozem více "prohly"? Ale proč tedy ten krok zpět směrem k horším jízdním vlastnostem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 7-2017 |
Fardy: za monarchie byly nákladní vlaky bržděné ručně, tak jejich rychlost byla nízká. Důvodem asi byly četné točny o malých průměrech na vlečkách a větší rozvor by byl omezující. Můj odhad. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 7-2017 |
Fardy 72: Podobný vývoj proběhl i u uhláků: Zhruba od konce 19. století do 20. let minulého století se postupně zkracovaly rozvory uhláků o ložné hmotnosti 15 t tehdy moderních konstrukcí z 5 až na 4 m. U těch uhláků se ale zkracovaly i délky vozů. Jinak jistě víš, že kategorie tratí jsou definovány dvěma parametry: Hmotností na nápravu a únosností (měrnou hmotností) na běžný metr délky vozu. Z tohoto hlediska šlo zřejmě o to, že při stejné ložné hmotnosti mohl být vůz s povoleným vyšším zatížením na běžný metr kratší, tj. s nižší vlastní hmotností. Jinak můžu taky ještě spekulovat o tom, že se na vlečkách běžně používaly extrémně malé poloměry oblouků a vozové točny o malých průměrech, takže čím menší rozvor, tím líp... Ale mohu se samozřejmě mýlit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 7-2017 |
Než jsem to dopsal, tak kuna 18 mě předběhl(a). A mezitím mě ještě napadlo, že měrná hmotnost na běžný metr je parametr důležitý pro mosty a mostaře. Takže to asi bude souviset i se stavem a konstrukčním vývojem mostů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 7-2017 |
Fardy: Počtem náprav to není, těch je tam stejně, protože délka rámu zůstala zachována. Ale rovnoměrné zatěžování v tom roli hraje, viz význam ložné váhy a ńosnosti vozu, která u vozů s kovovou kostrou a rozvorem 4,5 m narostla na 17 nebo 17,5 t. Konstrukce krytých vozů byla u kkStB zaostalá a kovové kostry přišly pozdě. Hodně se tehdy čerpalo z pruských normálií, i na vozech ČSD je to vidět. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 4-2010 |
Děkuji opravdu všem za docela zajímavou diskuzi ohledně mého příspěvku č. 351. Nečekal jsem ji. Měl bych tu nakonec ještě do třetice nějaké snímky (název = původní popis): dodatek: Ca 4-5023 (za války DR 200943, po roce 1945 ČSD; výroba Ringhoffer 1925, v.č. 119271) Omlouvám se za foto s Fk 9-2096, nechtěně jsem ho uveřejnil podruhé. A třeba zase na něco během hledání narazím.
Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x |
Kyslik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 471 Registrován: 1-2010 |
Měl by někdo dvanáctimístné čísla vozů Ca 4-5111 až 23(grégry), popř kde to najdu. Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 4-2010 |
to Kyslik (471): mám poznamenáno pouze u Ca 4-5123 pozdější označení Ba 50 54 21-22 016-9
Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 507 Registrován: 5-2012 |
ZDE odkaz na jednu kolekci, zajímalo by mě kdy přesněji, kde, co a jak. Věděl by někdo? Tipuju Slovensko. Jeden obrázek za všechny: |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 508 Registrován: 5-2012 |
A ZDE ještě nějaké piváčky (?) mně neznámého typu u Klánovic v 50.letech. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 5-2012 |
A do třetice: Zetky pod Tatrami v 30.létech Plošiňáky pod Tatrami, 30.léta |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 4-2010 |
jagg (507-510): parádní snímky Ta měnírna mi připadá, že se přes ní prohnala nějaká vichřice. Já bych typoval: Spišské Valachy? Můj typ u pivních vozů (škoda, že není lépe viditelné číslo pro lepší určení): 1. (za lokomotivou) Lp s rozvorem 4,0m bez brzdy 2. Lp s rozvorem 4,0m nebo 3,8m s brzdou
Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5804 Registrován: 6-2004 |
U těch piváků je hezká jiná věc - pokud budu věřit dataci, že jde o 50. léta, tak je aspoň zdokumentována jejich provozní podoba v této epoše. Třeba je hezky vidět, že nátěr není zelený. Jde podle mě o Lp 52xxxx plzeňského Prazdroje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1285 Registrován: 10-2007 |
Bohužel jsou ze stejného zdroje, který lokomotivy BR52 datoval do období první republiky... |
Statistik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5806 Registrován: 6-2004 |
Tak tady je v čele vlaku pravděpodobně loko 534.03, takže to po 2. válce nejspíš bude. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 516 Registrován: 5-2012 |
Ty piváky jsou z TÉTO kolekce, tak snad se podaří upřesnit dataci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 5-2002 |
Třetí kolej z Běchovic do Klánovic se stavěla v roce 1953. |
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 517 Registrován: 5-2012 |
No vida. Takže Statistikova teze dá se říct ověřena. (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 12-2009 |
Dobrý večer. Vie niekto prosím pomôcť s ďalšími informáciami k vozňu Ddk 6-3719, ktorý je v Tisovci? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 3-2013 |
Tento nádržkový/cisternový vozeň stával v obvode RD ŽILINA, už je rozpálený. Vie niekto o aký vozeň išlo a aké niesol popisy??? Ďakujeme za poskytnuté informácie... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2019 Registrován: 6-2004 |
Michalt: vyroben v Grazu v roce 1909, sloužil v Čechách, v r. 1946 evidován jako nezvěstný (měl mít dom. stanici Praha Wilsonovo), v roce 1948 byl stále jako nezvěstný přidělen do dom. st. Nymburk a v roce 1950 přemístěn na Slovensko do dom. st. Nové Mesto nad Váhom. Po vyřazení sloužil jako SV 77187 u TSS Bratislava. |