| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 13. 04. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 13. 04. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3747 Registrován: 5-2002 |
Tantin27: přesně tak. Ono se nedá nic dělat, Praha prostě je pupkem ČR, ať se to někomu líbí nebo ne. A takové centrum do sebe stahuje pracovní příležitosti a za nimi přicházejí lidé. Snažit se tomu zabránit je boj s větrnými mlýny. Buďto se postaví kapacitní infrastruktura a Praha bude k žití a nebo se nepostaví a pak krom drahých bytů v Praze a okolí budeme mít na silnicích kolony a dráha nebude stíhat, ale stejně nikdo na venkov nepůjde - co by tam asi tak dělal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13339 Registrován: 8-2004 
|
To je vcelku možné (S49 Libeň - Hostivař je názornou ukázkou). Současně jsou ale ty vlaky a zastávky pro obyvatele Prahy pořizovány.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5951 Registrován: 3-2007 |
Hroch: ano, souhlasím s tím, že nakreslit a uvidí se. Teď ještě vylosovat k úkolu nějakého dobrovolníka. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Wagon: Vnitropražská S-Bahn může jen těžko metru konkurovat - že by někdo jel z Karlína na Masaryčku vlakem s intervalem 15 minut namísto metrem, které jede hned (a jede i dál)? A vzniku Karlína se nebojím, to je stavebně mimořádně složité místo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21530 Registrován: 5-2002 
|
Pike: vlakem s intervalem 15 minut namísto metrem, které jede hned To je otázka, jestli na ten vlak/metro jdu v nahodilém čase nebo jestli si načasuju odchod. Taky dokážu chodit na stojedničku s 20-30minutovým intervalem, i když by se našla alternativa v desetiminutě.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10366 Registrován: 4-2003 |
Pikehead:Vnitropražská S-Bahn může jen těžko metru konkurovat - že by někdo jel z Karlína na Masaryčku vlakem s intervalem 15 minut namísto metrem, které jede hned (a jede i dál)? Vnitropražská S-Bahn bude mít interval ve špičce tak 5 minut. Dá se totiž předokládat, že to bude souběh minimálně tří linek: S1/S7, S2/S9 a patrně i S3/S6. Spíš tam ještě budou nějaké další. Takže ve špičce interval pět minut, mimo špičku deset minut. A to se držím hodně při zemi... A vzniku Karlína se nebojím, to je stavebně mimořádně složité místo... Pokud stále pracují na SŽDC inteligentní lidé se zdravým rozumem, tak taková zastávka vzniknout nikdy nemůže ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3513 Registrován: 5-2002 
|
Ještě pořád nebylo provedeno pochopení, že Karlín (a podobné) fakt nejsou o dojížďce odtud do centra, nýbrž o cestách typu Úvaly - Karlín (popř. část Žižkova)? Aha, no tak nic, třeba časem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3776 Registrován: 6-2016 |
Tomáš_záruba: Kolik celých soudruhů/soudružek by asi jezdilo pracovat z Úval do Karlína? Můj odhad je tak 20 ks... A že by někdo z nich chodil pěšky na Žižkov? To by musel být "velmi nestandardní dojížděč"![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Jako malej kluk jsem s tátou chodil pěšky z Vršovic do Karlína (3,5 km a těšil se na tunel). Ale malí kluci nedojíždí z Úval za prací na Žižkov, že? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10368 Registrován: 4-2003 |
Tomáš Záruba:Ještě pořád nebylo provedeno pochopení, že Karlín (a podobné) fakt nejsou o dojížďce odtud do centra, nýbrž o cestách typu Úvaly - Karlín (popř. část Žižkova)? Aha, no tak nic, třeba časem. Ani časem k tomu nedojde. A není to o nějakém modrogumním provádění pochopení, které tu předvádí bůhvíproč Tomáš Záruba. Zastávka v Karlíně, aby měla smysl, by musela být někde tady: https://mapy.cz/s/hurorevunu Prostě jeden výstup k Žižkovskému tunelu a druhý výstup do Kollárovy ulice. Potud ještě vše O.K., ostatně i mne by se taková zastávka z mnoha důvodů líbila. Pak narazíme ale na kapacitu trati a pokud by se podařilo mezi Sluncovou a Hrabovku nacpat tři koleje, tak to bude ku podivu i pro cestující daleko větší přínos, než zastávka. Tím spíš, mělo li by v budoucnu vzniknout NS2. Jako sorry, tady prostě je na zastávku málo prostoru a pokud zastávku někdo prosadí, tak to dojíždění do budoucna pohnojí všem do Prahy dojíždějícím... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 8-2017 |
 Brr:"Tantin27: přesně tak. Ono se nedá nic dělat, Praha prostě je pupkem ČR, ať se to někomu líbí nebo ne. A takové centrum do sebe stahuje pracovní příležitosti a za nimi přicházejí lidé. Snažit se tomu zabránit je boj s větrnými mlýny. Buďto se postaví kapacitní infrastruktura a Praha bude k žití a nebo se nepostaví a pak krom drahých bytů v Praze a okolí budeme mít na silnicích kolony a dráha nebude stíhat, ale stejně nikdo na venkov nepůjde - co by tam asi tak dělal." Já mám obavu, že tohle je (byla by) snaha vedená dobrým úmyslem, ale pořád do pekla. Pokud se bavíme o širším centru, tak se to sem podle mne prostorově nenarve. Ono se to moc nedaří ani tam, kde ta města vznikala výrazně později a už při zakládání poměrně velkoryse (USA, Kanada). Řešením samozřejmě není jít si hledat štěstí někam na ves, ale mít takovou regionální politiku, která bude podporovat fungující a prosperující regionální centra. Jo, já vím ... takže bude hůř, o tom žádná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 8-2017 |
Otázkou je kým :-/. Jinak, existují nějaké věrohodné statistiky jaké jsou počty čistě "vnitropřaských" cestujících vlakem? Mně by fakt zajímalo, kolik lidí jezdí třeba takovou S65 s hodinovým taktem ze Zličína na hlavák, nebo aspoň Smíchov. Když byla ratolest malá, a pak to samé u ségry, tak jsme tím zážitkově párkrát jeli, ve všední den, a vždy to byla to docela komorní akce. Ale je fakt, že to nebylo ve špičce. Nebo taková relace Podbaba - Holešovice. Že to je od Kralup a Roztok min ráno fest plné mám na stojáka:-) vyzkoušeno, ale že by se do toho někdo hrnul v té Podbabě, to si moc nepamatuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2395 Registrován: 6-2007 |
Ráno směrem z centra na Podbabě vystoupí ve špičce klidně 40-50 lidí z jednoho spoje. Jak z S4, tak z S49. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3782 Registrován: 6-2016 |
Mimo špičku z Hostivaře do Libně tak 10 kousků. V Holešovicích nastoupí tak 30 kousků, v Podbabě vystoupí tak 20 ks. Osobně zažito. Zast. Karlín tím ale nikterak neobhajuji! |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5956 Registrován: 3-2007 |
S65 ještě když jezdil z Knížecí, míval ve večerním spoji plusmínus obsazena místa k sezení (a nevím, jestli to byl spoj před pátou nebo před šestou). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 8-2017 |
Otázka je, kolik lidí nastoupilo na Smíchově, aby vystoupilo třeba na Cibulce/Stodůlkách/Zličíně. Jinak tedy ta četnost Holešovice - Podbaba mne docela překvapila a díky za info. (Příspěvek byl editován uživatelem Pozorný_čtenář.) (Příspěvek byl editován uživatelem Pozorný_čtenář.) |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5962 Registrován: 3-2007 |
Cibulka jeden, dva kusy max, Stodůlky úplný hovno a Zličín nástup. Výstupy v Hostivici a v Chýni. Kdo by jezdil smradlavým šukafonem v hodinovým taktu po Praze, když vedle jede tramvaj každé tři minuty s jízdní dobou stejnou? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 8-2017 |
Díky za info, jinak souhlas, mne prostě jen zajímalo zda a jak se to vnitroměsto využívá, S65 nepřekvapila (na Stodůlkách by mělo smysl vystupovat jen cestou na tenis:-), tam jsem moc nepochopil proč tam kdysi vůbec to nádraží postavili, ta Cibulka není špatně umístěná, ale to je tak všechno), Podbaba docela jo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11193 Registrován: 8-2012 |
tam jsem moc nepochopil proč tam kdysi vůbec to nádraží postavili V 80. letech jako výhybnu při zkapacitnění trati "Pražského Semmeringu" s ohledem na připravované zrušení nádraží Praha-střed (tj. dnešní Masaryčky) a celého průchodu Buštěhradky Stromovkou (trať měla končit v Dejvicích).
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 8-2017 |
To asi myslíme každý něco jiného, resp. se možná o něčem jiném bavíme. Tam byla normálně nádražní budova velikostí cca Zličín a alespoň před 15 to byl od pohledu typický nádražní barák. Někdo ji koupil, včetně okolí, a postupně totálně přestavěl a začlenil do takového soukromého a poměrně velkorysého prostoru, nevím jak to jinak nazvat. Ta původní budova je/byla cca místě toho dnešního přístřešku směrem ze Smíchova na Zličín. Tenkrát tam byl takový větší, hnusný, na google mapách jsou nějaké fotky i s ním a na jedné fotce prý z 2017 je vidět ještě torzo té původní budovy, byť již bez střechy. Jsme tam v té době docela často chodili na procházky a právě mne překvapilo, že na takovém opuštěném fleku kdysi něco takového vůbec postavili. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 8-2017 |
A koukám, že teta wiki ví všechno:-) ... Železniční trať ze Smíchova do Hostivic byla postavena roku 1872 a od stejného roku sloužila v místě současné stanice zastávka s názvem Cibulka. Pro malé využití byla roku 1877 zrušena, obnovena až roku 1928 a o deset let později opět zrušena z důvodu malé vytíženosti. Z doby její existence se dochovala drážní budova u nástupiště ve směru do Hostivice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11197 Registrován: 8-2012 |
To asi myslíme každý něco jiného Já píšu o Stodůlkách, o kterých píšete i vy, i když tam teda pak trochu zmateně montujete Cibulku.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 205 Registrován: 8-2017 |
Ehm, já tam nic nemontuji, vždyť je to tam jasně napsáno ... byla postavena roku 1872 ... od stejného roku sloužila v místě současné stanice (současné stanice Stodůlky ... dodávám pro jistotu já) zastávka s názvem Cibulka. ... uvedené je logické, protože v době výstavby této stanice široko daleko bylo prd, s výjimkou právě usedlosti Cibulka s přilehlým lesoparkem. Tedy dnešní stanice Stodůlky se původně jmenovala Cibulka. Jak se ostatně lze dočíst opět na wiki ... V souvislosti s novou vilovou výstavbou poblíž dnešní zastávky byla ovšem od 15. května 1929 zřízena zastávka nová, pro odlišení od původní stanice pojmenovaná Cibulka-kolonie. Z ní se stala dnešní zastávka Praha-Cibulka. Jinak na tom odkazu je to krásně vidět na fotkách, kdy staniční budovy Zličín, Stodůlky (dnešní!!!) a Jinonice jsou původní a jde prakticky o totožné objekty ... tedy šlo, dokud se do staniční budovy Stodůlky nepustil nový majitel. Stejný je i objekt v Rudné a v podstatě i v Hostivici. Později zřízené zastávky Žvahov a Cibulka (dnešní) jsou prakticky jen cedule u pankejtu:-). Už je vám to jasné? Jinak ... https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5 _Praha-Sm%C3%ADchov_%E2%80“_Hostivice_%E2%80“_Rudn%C3%A1_u_Pr ahy#Stanice_a_zastávky Jinak na tom odkazu je to krásně vidět na fotkách, kdy staniční budovy Zličín, Stodůlky (dnešní!!!) a Jinonice jsou původní a jde prakticky o totožné objekty ... tedy šlo, dokud se do staniční budovy Stodůlky nepustil nový majitel. Stejný je i objekt v Rudné a v podstatě i v Hostivici. Později zřízené zastávky Žvahov a Cibulka (dnešní) jsou prakticky jen cedule u pankejtu:-). (Příspěvek byl editován uživatelem Pozorný_čtenář.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11200 Registrován: 8-2012 |
Jenže vy řešíte, proč tam to nádraží postavili. A nádraží se jmenuje Stodůlky. Cibulka je prakticky jen cedule u pankejtu, že? I když to zkopírujete dvakrát.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 8-2017 |
Tak rádio Jerevan upřesňuje ... neřeším nic, ale divil jsem se, že zrovna tam, ještě dnes na konci světa, vystřihli poměrně velkorysou budovu (byť jak jsem zjistil, ve své době a min regionu v podstatě typizovanou). A nádraží se v době svého vzniku jmenovalo Cibulka. Takže Cibulka nebyla nikam nikým zmateně montována:-). A Cibulka cedule u pankejtu není, cedule u pankejtu je jen ta zastávka:-). Ale beru, že někdo je z Košíř a někdo holt zase ze Sudet:-). Wiky děkuji za rozšíření obzorů a vám přeji příjemný zbytek večera. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5974 Registrován: 3-2007 |
On nakonec celý Semmering je celkem velkorysá stavba, když se to tak vezme. Jestli myslíte, že tam měla být 14/H, tak to je tak na nejmenší lokálky, nevybavuju si, kde by podobná budova stála na významnější trati... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 8-2017 |
Na tohle jsem moc velký laik. Ještě okolo 2008-10 byla jakž takž pohromadě a dalo se dojít až k ní, dnes je to vše za zdí, a přišlo mi, že se jednalo o zcela stejnou budovu, jako je dnes třeba v Jinonicích. A uprostřed toho ničeho se mi zdála být docela impozantní stavbou, třeba ve srovnání s takovou Davlí, která je přitom stanicí nepoměrně frekventovanější. Právě to umístění takovéto budovy mne zaujalo, i letmý pohled do mapy jasně ukazuje, že i dnes tam široko daleko není lautr NIC a proti této stanici je frekventovaným nádražím i takový Chlomek:-))). Proto by mne zajímalo co si slibovali od té stanice jako takové, a za jakým účelem byla pro právě tuto stanici zvolena takto velkoryse dimenzovaná budova. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3878 Registrován: 5-2002 
|
Pikehead: "On nakonec celý Semmering je celkem velkorysá stavba, když se to tak vezme. Jestli myslíte, že tam měla být 14/H, tak to je tak na nejmenší lokálky, nevybavuju si, kde by podobná budova stála na významnější trati..." Vzhledem k tomu, že Buštěhradská železniční společnost (německy Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft) byla stejně jako všechny dráhy v 19. století založena především kvůli dopravě nákladu a její větev zvaná Pražský Semmerig byla stavěna právě pro nákladní vlaky (navzdory svému názvu má menší sklony než starší větev Bubny - Veleslavín), není divu, že šlo o stavbu velkorysou, nicméně s omezenými prostory pro cestující. Je třeba si uvědomit, že tehdy bylo k dopravě zapotřebí hodně lidí ve stanicích i u jízdy a nádražní budovy sloužily i jako obytné domy. Možná v tom je důvod oné velkorysosti. Skoro bych si troufnul spekulovat, že v úseku Hostivice - Společné nádraží byly vlaky obsazeny více brzdaři než jinde.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 8-2017 |
Že by tím důvodem mohla být potřeba prostor pro zaměstnance dráhy mne také napadlo, ale nejsem vůbec schopen posoudit, kolik zrovna tam mohlo být potřeba personálu, popř. kolik z něj tam mohlo třeba bydlet trvale. Akorát si říkám, že pro trvalejší pobyt to asi musela být docela "radost", protože ani dnes není v okolí zcela žádná tzv. občanská vybavenost, tedy alespoň nějaký obchod a hospoda. V té době byly asi nejblíže Košíře, což tedy nic moc. Ale možná byla i pro tyto účely používána dráha. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 386 Registrován: 9-2015 |
Pozorný_čtenář: Pro tehdejší lidi, co bylo pěšky hodina, bylo ještě v docházkové vzdálenosti. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6056 Registrován: 3-2007 |
Tak jsme probrali tu Buštěhradku, ale asi by nebylo od věci podívat se zpátky na to, čemu se u nás říká VRT. Neví nějaký insider, co bude dál s: a) Krušnohorským tunelem b) Běchovice-Poříčany c) Brno-Přerov? Zejména poslední dvě stavby se náhle podivně zasekly... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2038 Registrován: 11-2009 
|
Pikehead: mám nepříjemnou obavu, že kvůli Covidu na tohle nebudou peníze... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2014 Registrován: 7-2017 |
Pikehead: a) běží. b) a c) by mě zajímalo též... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3804 Registrován: 12-2007 |
Paul2no: Jednou z největších chyb je, když se v době krize zastaví stavby, které po dokončení mají pozitivní vliv na ekonomiku. Pouhými úsporami se ekonomika nenastartuje, je zapotřebí efektivně snížit nezaměstnanost, a dát práci tuzemským firmám. Předseda vlády Andrej Babiš prohlásil, že rozhodně nechce udělat chybu, která nastala v letech 2012 a 2013, kdy byla přiškrcena ekonomika, a proto rozhodně investice do dopravní infrastruktury nezastaví. Podobně se také nezastavuje příprava nového stavebního zákona. Jinak podle mne stavby VRTek závisí na vykoupení pozemků, zajištění všech fází stavebního řízení (EIA, územního řízení a stavebního povolení), to COVID-19 rozhodně neurychlí, ale spíše vzhledem k potřebě různých úředních řízení poněkud zpomalí. |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2381 Registrován: 5-2002 |
Wagon: Ona při minulé krizi nebyla chyba v přiškrcení, ale v tom, že se daný stav považoval, jako že bude už nafurt, a plánované akce se zrušily nebo osekaly. Přiškrcení se dá odškrtit, ale co se zrušilo, nezbude než začít znovu od začátku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13434 Registrován: 8-2004
|
Pikehead: "b) Běchovice-Poříčany c) Brno-Přerov? Zejména poslední dvě stavby se náhle podivně zasekly..." Spíš bych řekl, že Covid to leda tak zvýraznil a možná některým poskytne záminku, jak se z již i dříve finančně nereálných slibů vyvléct bez mediálních škrábanců.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 2-2018 |
P_v: "Wagon: Ona při minulé krizi nebyla chyba v přiškrcení, ale v tom, že se daný stav považoval, jako že bude už nafurt, a plánované akce se zrušily nebo osekaly. Přiškrcení se dá odškrtit, ale co se zrušilo, nezbude než začít znovu od začátku." Plánované akce "se zrušily", neb jistý guru, v danou chvíli angažovaný jako ministr dopravy, zrušil vše, co bylo připravené za dob dříve angažovaného ministra - majitele jisté stavební firmy, aby mohl přesunout zakázky jiné partě... Lidská paměť je krátká... |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6057 Registrován: 3-2007 |
Hroch: Aha. Tak to mi přijde jako trochu nezodpovědný přístup k vlastní reputaci. A nechápu proč: - Běchovice-Poříčany (aspoň pro mě přišly) jako poměrně velké překvapení loni na podzim, to nešlo u nového projektu trochu realisticky nastavit harmonogram a očekávání? - o Brno-Přerov se povídá už strašně dlouho, výběr varianty nastal v září 2015, přičemž vysvětlení vypadá jako text z nějaké Havlovy hry: Objektivními důvody jsou změny zákonů týkajících se nakládání s odpady, které mají negativní vliv na investiční náklady stavby, a zpřesnění způsobu zakládání umělých staveb na základě doplnění inženýrsko-geologického průzkumu v oblasti přeložky tratě. Tyto skutečnosti znamenají zásadní zásah do koncepce technického řešení a s ohledem na ekonomické limity je již nelze promítnout do již odevzdané dokumentace DUR. Uměl by někdo vysvětlit, co přesně se tam stalo a objevilo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2783 Registrován: 5-2008 
|
Pikehead: někde jsem zahlídl , že mění stavební postup při ražení tunelů, místo jedné dvoukolejné trouby se mají razit dvě jednokolejné . Byl tu odkaz na nějaký článek o tom na "tunelářských " stránkách , jestli jsem tomu dobře porozuměl , tak problémem je "hlína". Předloni v zimě, se na místě trasy, u naší vesnice se znovu vrtaly nové sondy cca. 10 m hluboko (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6058 Registrován: 3-2007 |
Ok, tak před pěti lety tu probíhala bouřlivá diskuse mezi mnou a několika VRT nadšenci ohledně toho jak všechno jde a "zdroje jsou", a jen já mám malou představivost. O pět let později ztroskotá novostavba ani ne VRT, ale konvenční dálkové trati s velkým významem pro příměsto... na nákladném skládkování inertního výrubu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2657 Registrován: 8-2010 
|
ad Pikehead: ...o Brno-Přerov se povídá už strašně dlouho, výběr varianty nastal v září 2015, přičemž vysvětlení vypadá jako text z nějaké Havlovy hry.. No...výběr varianty..jako dobře, v tom září 2015 to asi nějak platilo a opravdu se vybrala a CK MD schválila ta M2-ka s CIN 35 405 mil. Kč v CÚ roku 2018 a to ještě se "chrochtalo", že v provedené analýze citlivosti je luxusní "vata" v CIN 55,51 % (= cca. 18 mld. kč), takže vlastně i cena 53,4 mld. Kč by ještě ekonomicky limitně vyšla.. Jenže minimálně CIN - s datumem Únor 2020 - už ukazovaly úplně jiné číslo a to nikoliv původních 35,405 mld.Kč, ale minimálně 55 mld. Kč jako spodní hranici předmětné akce za situace, kdy třeba varianta N2, což byla VRT-ková varianta novostavby pro V = 350 km/h + upgrade stávající jednokolejky se tehdy s vyčíslenými CIN 52,488 mld. Kč rovnou zamítla jako varianta, které nevyšlo ekonomické hodnocení ( ERR = 4,31 % místo tehdy platné sazby ERR = 5,5 %...dneska platí 5,0 % mimochodem). Takže těch "prozatím odhadovaných 55 mld. Kč" - minimálně "ekonomicko-okometricky"- dost ohrožuje ten projekt jako takový -viz první odstavec se zmiňovaným kritickým limitem 53,4 mld. Kč.... ![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]") ...a i ten příměr s Havlovou hrou celkem sedí zvlášť v situaci, kdy ta N2-ka vlastně byla v porovnání s tou schválenou variantou M2 ještě nakonec o cca. 2 miliardy levnější nebo, že by se k té ceně 52 mld. Kč taky "už tehdy" mělo nějakých těch dalších okometrických 20 mld. Kč přičíst..??... a nebylo to vlastně 52, ale 72 mld. Kč...![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11505 Registrován: 8-2012 |
tak problémem je "hlína" ...a takhle přízemně ty šotoušské fantasmagorie obvykle končí.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13436 Registrován: 8-2004
|
Pikehead: "A nechápu proč: Běchovice-Poříčany ... to nešlo u nového projektu trochu realisticky nastavit harmonogram a očekávání?" Co se stalo a objevilo nevím. Překládám si to jednak tak, že při studii se průzkumy nedělají (a pak je velké překvapení, co ukáží - a čím víc novostaveb, tím větší překvapení (finančně)). A pak si to překládám jako postupné zpřesňování, jak vůbec má taková trať na >160 km/h vypadat - najmě v profesích, kterým (nejen) zdejší VRTfans úplně neholdují. Bez předpisové základny se ty pohledy a názory člověk od člověka různí. Pikehead:"Ok, tak před pěti lety tu probíhala bouřlivá diskuse mezi mnou a několika VRT nadšenci ohledně toho jak všechno jde a "zdroje jsou","
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6059 Registrován: 3-2007 |
P.R.A.: A to tam byla chyba, nebo index dodavatelských cen vyskočil za 5 let o 50% nahoru? A nezvedla se s tím i minuta uspořeného času, nebo co přesně vstupuje do pozitivní stránky vyhodnocení? A co teda s tím jako dál? VRT vem čert, ale je třeba tam odšpuntovat tu zoufalou jednokolejku, nedalo by se postavit aspoň něco "invariantního" s největším přínosem pro úsek Brno-Vyškov? Nějak civilizovaně vyjet z Brna někam na úroveň Blažovic třeba? (Tím by se nasála i Vlára...) T.H.: Hlína opravdu je celkem smolík pro celou sofistikovanou strategii, protože na vození lidí přes Brno do Ostravy poměrně dost závisela ekonomika VRT trati Praha-Brno trs pustina... Hroch: Ano, myslím, že třídní nepřítel, který zrekonstruoval Mšenku výměnou za 3 km VRT... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2658 Registrován: 8-2010
|
ad Pikehead: A to tam byla chyba, nebo index dodavatelských cen vyskočil za 5 let o 50% nahoru? No, index asi ne.. , ale platí asi to, co Vám v příspěvku č. 13436 k tomu napsal Hroch - definitivně "padla" varianta mít TNS Vyškov, kterou zařízl E.ON, bo jedině TNS Nezamyslice a nikdy jinak, pak snad všechny obce kolem trati podmiňují souhlas s akcí výstavbou P+R u každé zastávky + příslušné osvětlení, někdo se nechce vzdát přejezdu za podjezd/nadjezd nebo trvá na změně územního plánu spolu s tím, že se ale současně vybuduje i nová komunikace k místnímu zemědělskému družstvu, někdo si jinak představuje přístup cestujících na perony atd. atd. A cena holt pak logicky roste...![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 727 Registrován: 8-2017 |
Pikehead 6059: Vozit lidi z Prahy do Ostravy via Brno je pitomost, asi to víme všichni, ale nějak se ta VRT obhájit musí. Pokud bude rychlá severní trať přes Třebovou, tak jenom blázen pojede o asi 100km delší cestou. Obávám se že asi máte pravdu s nutností řešit to nějak dočasně, či invariantně a tu trať alespoň částečně zdvojkolejnit, ale vypadá to že by to na některých místech mohlo jít. Z Vyškova na Brno se asi dá ještě kus vytáhnout i druhá kolej, kolik a jak moc by to pomohlo ale nevím. Dobré je že se pod dálniční nadjezd asi dvě koleje vlezou. Podle toho co je v plánu pro M2 se dají dvě koleje položit z Holubic po přejezd směrem Rousínov, tedy asi 1.4km, je ale možné že je násep dost široký i na druhou kolej, pak by se snad dalo prosadit že se položí až po Rousínov. Asi by se v rámci osekání nákladů dala uhádat i současná spojka Blažovice - Holubice. Invariantní je ale úsek od přejezdu polní cesty z Drnovic až do Vyškova, celkem i s nádražím asi 3.6km a pak Kojetín - Přerov. Nevím ale jestli je dobré začínat tím úsekem pokud nebudou posíleny úseky kolem Brna. Není třeba tam dostávat další dopravu teď. Celkem zajímavá je otázka nadjezdu v Lulči, zářez kolem vypadá na dvě koleje, ale je to zarostlé a druhým by nejspíš musela jít druhým obloukem, je možné že v době stavby byly jiné normy a jiný obrys vozidel. Vzhledem k ekonomickému cyklu to vůbec bude s VRT zajímavé, myslím si že o moc víc než výjezd z Prahy a koleje tak do Kolína podél současné trati nebude. Potřeba by bylo udělat toho znovu s minimem peněz maximu, to rozhodně není nová VRT z Prahy do Ostravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3806 Registrován: 12-2007 |
K.S.: Pokud je mi známo, tak se snad státy V 4 dohodly o vzájemném propojení přes Brno, tzn. asi by minuly spojení mezi Břeclaví a Přerovem. Výstavba VRTky z Brna do Ostravy se rozhodně nezačne pořádně stavět do 10 let, i když problém s jednokolejnou tratí mezi Blažovicemi a Přerovem by vyžadoval řešení. Z vnitrostátní dopravy je důležitý úsek mezi Prahou a Brnem, z mezinárodní zase mezi Drážďany a Prahou a mezi Brnem a Vídní, resp. Bratislavou. Pokud Němci budou trvat na VRTce mezi Drážďany a Prahou, tak si myslím, že to Česko rozhodně nebude blokovat, pokud bude postavena VRTka mezi Prahou a Brnem, tak logické bude pokračování na Břeclav. Jinak je třeba si uvědomit, že pořádná stavba VRTek nezačne dříve než za 10 let, a v té době by již měla být překonána koronavirová krize. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1441 Registrován: 5-2002 
|
To asi nevíme: z Prahy do Ostravy přes Brno se běžně jezdí. K.S.: "Pokud bude rychlá severní trať přes Třebovou, tak jenom blázen pojede o asi 100km delší cestou. " |
|
Turista
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1289 Registrován: 12-2003 |
K.S.: "Pikehead 6059: Vozit lidi z Prahy do Ostravy via Brno je pitomost, asi to víme všichni, ale nějak se ta VRT obhájit musí. Pokud bude rychlá severní trať přes Třebovou, tak jenom blázen pojede o asi 100km delší cestou." Rozdíl v délce bude jen asi 30km (cca 380 km vs. cca 350 km). Časově to bude kratší (110 min vs. 135 min), navíc Brno má více obyvatel než Hradec, Pardubice a Olomouc dohromady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3807 Registrován: 12-2007 |
V současné době je rozdíl v úseku Praha - Přerov přes Olomouc a přes Brno v délce 71 km. Předpokládám, že VRTka z Prahy do Brna bude kratší než 255, jako je v současné době vzdálenost mezi těmito městy (255 km). Samozřejmě předpokládám, že VRTka z Prahy do Ostravy přes Brno bude také v Brně zastavovat. To znamená, že kromě cestujících z Prahy do Ostravy povede také cestující z Prahy do Brna a z Brna do Ostravy.To bude zajímavé zejména pro cestující v úseku z Brna do Ostravy. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6060 Registrován: 3-2007 |
PRA: Tak to je fajn, ale co se týče požadavků obcí, tak ty nikdo nečekal? Pokud se v pustině na České Sibiři staví zastávky uprostřed ničeho pro miniaturní vymírající vesničky (ne, dvouhodinový takt regiošuku tento trend nezvrátí), tak o co si asi řeknou normální obce...? Výhodou JMK je velmi rozumný a železniční dopravě přející kraj. Využilo se ho jako partnera nebo prostředníka při vyjednávání s obcemi? A co znamená, že padla TNS Vyškov? A je k tomu u 5. největšího odběratele v ČR zapotřebí E.ON? Ve směru trati vede dvoustovka i čtyřstovka... Ano, chápu, že když se v projektu vysype moc věcí najednou, tak se zadrhne, ale ty měsíce všichni běhají zoufale sem a tam, aniž by vymysleli plán B (obvykle nějaká salámová metoda)? K.S.: Já se jen bojím toho, že metoda "tady si rozšíříme pěšuňk" a "hele, tady se vlezeme pod dálnici" nakonec nevytvoří funkční úsek dvoustovkové trati. Takže i postup per partes (který v ČR z mnoha důvodů považuju za jediný možný) by měl sedět do širšího záměru stabilizovaného aspoň na úrovni ÚR. (A proto se mi líbily Běchovice-Poříčany, naopak Brno-Přerov byl praštěný tím, že se mělo začít tam, kde to jde nejsnáze, čemuž bohužel odpovídá i přínos výsledku - viz D3). Turista: Ano, vymyšlené je to skvěle, jen vám to, jak vidíte, po pěti letech drbání padlo na hlíně. A to je úsek, který je o dva parníky dál než všechny ostatní... Wagon: Na co všechno vy nepřijdete... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3808 Registrován: 12-2007 |
Omylem jsem uvedl dvakrát 255 km. Jinak jsem pouze uvedl, že vlaky z Prahy do Ostravy přes Brno by mohly být víc vytížené, než z Prahy do Ostravy přes Olomouc po prvním koridoru. To znamená, že frekvence těchto vlaků přes Brno bude moci být větší, což zase zpětně přivede k této dopravě více cestujících. Úplně ideální by bylo, kdyby všechny 3 větve VRTky z Brna, tzn. do Prahy, Ostravy a Břeclavi měly podobnou frekvenci vlaků. Ale v reálu bude přece jenom větev z Brna do Prahy tou nejvytíženější, protože větev do Břeclavi má praktický význam jen pro mezinárodní dopravu a také je dost pravděpodobné, že řada expresů jedoucích po VRTce z Prahy do Brna bude směřovat do Zlínského kraje a to buď přes Veselí nad Moravou, Kroměříž (do Zlína) anebo do Vsetína. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 728 Registrován: 8-2017 |
Wagon 3806: Dopady současné krize mohou být dalekosáhlé a projevovat se i za deset let, stačí jeden špatný rok a zadlužení poskočilo "optimisticky" o 5% HDP, k tomu je třeba brát růst poměru dluhu k HDP z poklesu HDP. Navíc se může za 10 let naakumulovat dalších 10 let infrastrukturního dluhu k řešení. Pokud navíc padl jižní výjezd VRT z Prahy, tak je možné že se za VRT prohlásí třeba současná trať, nebo se na ní provedou nezbytné stavební akce. Současné schválené vedení přímo svádí k tomu pokračovat v +-současné stopě rychlou tratí. Ale uvidíme. Otázka je jak je celá dohoda s Německem, ale i s ostatními státy V4 napsaná, jak moc je tam pevně zaneseno kudy má trasa vést atd. Pokud je to tam zapsáno dost vágně, tak se pod to může schovat naprosto jakékoliv řešení, které to s nějakým rozumným časem umožní. Sants 1441: Někdo jezdí z Prahy do Ostravy vlakem přes Brno? Po silnici to chápu, ale vlakem mi to přijde trochu divné. Ale i po té silnici se to může rychle změnit jak se budou otevírat úseky z Hradce na Litomyšl. Myslím že pokud bude jízdní dobou severní a jižní trasa srovnatelná, což by mohlo, tak roli začne hrát cena lístku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3809 Registrován: 12-2007 |
K.S.: Nemyslím si, že za 10 let se budou ještě projevovat negativně dopady současné koronavirové krize, samozřejmě záleží na tom, jak ji vláda zvládne. Jistě je třeba uhradit škody, těm kteří např. museli zavřít živnost, ale vláda těžko bude hradit např. ušlý zisk. Podle mne už za 5 let se lidé otřepou a budou dále cestovat, a na kratší vzdálenosti více vlakem než letecky. Na turistickém ruchu ale zdaleka nejsme tolik závislí jako třeba Itálie nebo Španělsko. A až skončí následky krize, tak se zase bude intenzivně prosazovat Green Deal, tzn. snížení emisí oxidu uhličitého v dopravě, a bude se třeba posuzovat jaká je uhlíková stopa dejme tomu 10 cestujících nebo 10 tun nákladu na 100 kilometrů při použití různých dopravních prosztředků. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2016 Registrován: 7-2017 |
Wagon: Není důvod do investic peníze výrazně omezovat, zejména v krizi ne, naopak. Soukromý sektor bude investice omezovat. Výstavba poběží dále… Někam se ty vytištěné peníze investovat musí a v krizi poklesne cena staveb, soukromý sektor bude šetřit. EDIT: Minimálně tunel v Krušných horách prostě bude, protože Němci ho staví ne až tak kvůli nám, to je PR a marketing, ale hlavně kvůli vyřešení hluku v Elbtalu. Co se dalších projektů s Německem týče, tak druhé v pořadí je asi Cheb-Nürnberg (tam by se jinak musela řešit nová klopící vozidla, takže se to do konce dotáhne) a třetí Plzeň-Regensburg (kde bude Bavorsko/Oberpfalz stále velmi tlačit). (Příspěvek byl editován uživatelem Tantin27.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 729 Registrován: 8-2017 |
Pikehead 6060: Do Rousínova to ani vést při 200km/h nemá, ale na druhou stranu je to úseku u Brna a ty asi jsou až poslední v pořadí, ta by to projít mohlo, pod tu dálnici se má jít i s tratí na 200. Otázka je jaký ta stavba má výhled, jestli to bude celé rozkopané do 2025, budiž, ale pokud je výhled až za hodně dlouho, tak bych uvažoval o tom to nějak polepit, jednak tam kde bude souběh (Vyškov, pod dálnicí). Možná, jak se do té mapy dívám znovu, by prošel i zářez u Lulče. Vedení u Vyškova (asi 110kV) nemá nejspíš dostatečnou zkratovou odolnost aby to napájení utáhla, pokud je tam klasická s transformátory. Celkem se ale divím že se Brněnsko nenapájí ze Sokolnice kde by se dalo napojit přímo na 400kV a 220kV. Rozvést si pak dvě fáze po Brněnsku by snad bylo i jednodušší. Možná ale kdyby změnili koncepci TNS na střídavou měnírnu, tak by to už prošlo, ale zase jsou to náklady navíc. Nebo by se možná mohla, pokud to vyjde, natáhnout 50kV linka po trati z Veselí, nebo z druhé strany od Hulína, tím by se to mohlo napojit na jednotnou fázi. Otázka jestli v tom pilotním projektu je i posilové vedení kolem koridoru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2784 Registrován: 5-2008
|
K.S. : nemusíš se koukat, nevleze se to tam , ta stanica má být pootočena do prava směrem k Tučapům , ten svah v pravo bude asi taky problém , je celý na jílovým podloží
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 730 Registrován: 8-2017 |
Wagon 3809: Nesouhlasím, i za deset let se pořád bude tato krize spíš projevovat než neprojevovat, je sice šance že se z ní ekonomika otřepe, ale zadlužení bude problém. Musel by se výrazně předělat rozpočet a nikdo nepůjde do osekání důchodů a podobných transferových plateb, které zabírají velkou část rozpočtu, stejně jako nikdo nebude zvedat věk odchodu do důchodu ani jej nenapojí na nějakou automatiku, kterou populisiti a politici dost neradi (například byla svého času zavedena automatika na platy poslanců jenom aby ji nedávno zrušili). Navíc budou během pár let mnohem akutnější problémy k řešení, než VRT, ty problémy, na které jsme roky kašlali. Bude třeba reforma energetiky (na velký jaderný plán nejsou zdroje už teď), bude třeba se podívat na vodní hospodářství, bude třeba změnit zemědělství. A byť se v těchto oborech dají dělat i celkem levná opatření, tak vzhledem k rozsahu problémů to bude dost velká suma. Další věc je nutnost řešit úzká místa infrastruktury, jak silniční, tak železniční, která VRT moc nevyřeší a naopak může problémy ještě zhoršovat. Dokonce bych řekl že padne i nápad s přesunem nádraží, nebo spíš tedy v plánované podobě, pokud se bude stahovat, tak asi jen v nejmenší nutné použitelné podobě. Hádal bych dokonce na možnost předělání koncepce mezi Dolním a Židenicemi, kdy by se udělal přesmyk a uspořádání 2+2 (expresům asi bude jedno po kterém přesmyku pojedou). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3810 Registrován: 12-2007 |
K.S.: Nemyslím, že zadlužení bude za 10 let tak velkým problémem. Současná vláda chce, aby lidé a živnosti přežily, nicméně nebude souhlasit s náhradou ztracených zisků, a asi těžko to někdo vymůže. Předpokládám, že bude do určité míry zavedena uhlíková daň, která pár miliard přinese, stejně jako trvalé zvyšování daně z neřesti (tabáku a alkoholu). Více se osekají daňové výjimky a zvednou se některé poplatky, které nejsou pro služby ve veřejném zájmu. Osekají se také výdaje ve veřejné správě na základě digitalizace. Myslím, že na některých úřadech je zbytečně moc lidí. Rovněž novelizace některých zákonů sníží potřebu úředníků. Sníží se příspěvky některým neziskovým organizacím a do některých oblastí kultury. Jaderná energetika se bude muset budovat jako náhrada fosilní energetiky. Ale zároveň bude určitá investiční, ne provozní podpora, do obnovitelných zdrojů energie, zejména do střešní fotovoltaiky. V zemědělství se bude více podporovat soběstačnost, např. v oblasti brambor, ovoce, zeleniny a chovu hospodářských zvířat, méně se bude podporovat zemědělská produkce pro výrobu biopaliv, já doufám, že vůbec ne. Samozřejmě bude nutné řešit sucho a zadržování vody v krajině. Pokud se týká úzkých míst v dopravní infrastruktuře, tak jistě se budou řešit problémy zejména v okolí velkých měst. VRTky do značné míry řeší úzká místa, protože se na ně převede dálková osobní, a v řadě případů i nákladní doprava. Takže např. v okolí Prahy by se mohlo ulevit tratím 011, 090 a možná i trati 231. Tunel z Radotína do Berouna uleví trati 171. Ale podle mne nastane velká racionalizace v případě nemovitého majetku Správy železnic a Českých drah. Nepotřebné nemovitosti budou prodány, a to včetně nepoužívaných železničních tratí, popř. vleček. Bude vyvinut tlak zrušit pravidelný provoz na tratích a úsecích tratí, kde je provozován jediný pár osobních vlaků denně, jako v případě úseků Aš město - Hranice v Čechách anebo Opočno pod Orlickými horami - Dobruška. Je možné, že tratě pouze se sezónním víkendovým provozem budou privatizovány ve prospěch obcí nebo železničních nadšenců jako jsou tratě Velké Březno - Lovečkovice nebo Česká Kamenice - Kamenický Šenov. Ministr dopravy Karel Havlíček je velice racionálně uvažující člověk, tak asi v tomto směru tu dopravu bude vést. Pokud se týká dopravy v Brně, v ní se zase tolik nevyznám, abych ji komentoval. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 731 Registrován: 8-2017 |
Wagon 3810: O úmyslech vlády kolem živnostníků bych byl velmi opatrný, doposud to vypadalo že se jich co nejvíce snaží zlikvidovat, nebo dostat pod nějakou firmu. Uhlíkovou daň by řešilo spíš zavedení EU ETS na paliva jako taková, zavádět další mechanismus k tomu již existujícímu je hloupost, jenom by to přidalo další komplikace. Co je služba ve veřejném zájmu? Pokud by mělo dojít ke zrušení výjimek a zjednodušení daňového řádu, tak je třeba aby se rušilo plošně a nad to aby stát daňový řád neohýbal jak se mu zrovna zachce aby to vypadalo hezky ve výkazech. zadržovat soukromá firma peníze aby si zlepšila Q1 by se jí asi dost vymstilo. Stejně tak si neyslím že dojde k poklesu úředníků skrze digitalizaci, počet bude buď stagnovat, nebo růst, navíc digitalizace vede zjednodušením byrokracie (přehozením na ostatní), k jejímu růstu. Nemyslím si že by současná vláda byla s to udělat obrat o 180° a začít stát minimalizovat a tím minimalizovat i byrokratickou zátěž. Uměl bych si představit jak zjednodušit byrokracii kolem daní, ale to by stát musel lidem věřit, ne se k nim chovat jako ke kriminálníkům. Pokud stát zavádí systém on-line kontroly, který má jenom pochybný přínos pro povinného, tak je něco hodně blbě. Respektive vidím dva problémy: 1) Autory nenapadlo udělat ten systém tak aby sloužil i jinak než jen jako pokladna. (Zejména u těch větších a pro prodej kde se využívají čárové kódy) 2) Stát vytvořil tak složitý systém plný výjimek a děr a zároveň zavedl takové daně že se lidem vyplatí jej obcházet. (Viz třeba návrh s DPH na pivo) To je tedy větší ještě problém a nemyslím si že je to dobrý směr vývoje. Stát by měl mít k občanům důvěru aby ji oni mohli mít k němu, ne si jen blbě vynucovat poslušnost. Systém můžete navrhnout i tak aby nepotřeboval riskantní státní investice, kterými navíc bude docházet k postátnění energetiky. Do jaderných elektráren nemáte šanci sehnat soukromé investory, pokud ano, tak rozhodně ne moc. S tím energetiku nepředěláte. Na druhou stranu se dají celkem v pohodě sehnat investoři do jiných technologií, ať už je to fotovoltaiky, větrníky, nebo ukládání energie. Pokud se začneme bavit o horizontu 2040-2050, tak tam si troufám říct že budou převažovat výhody OZE a decentralizované energetiky nad investicí do JE. Jenom částečnou úpravou Vltavské kaskády na PVE lze v kombinaci s již existujícími PVE dosáhnout takových regulačních kapacit, které umožní mít v sítě až 6 700 MWp a mít tedy až 10 % elektřiny ze slunce, byť tedy se špičkou podílu v létě. Se zemědělstvím se dost možná pletete a podpora bude spíše kontraproduktivní. Posledních pár let se dá sledovat trend efektivnější a efektivnější produkce potravin pomocí různých bezpůdních systémů. Myslím že do 5-10 let bude dosaženo takové efektivity při které se nevyplatí velkou část produkce realizovat jinak, v takovém případě ztrácí podpora zemědělství smysl, protože se výrazně omezí vliv klimatu a tedy i nerovnosti mezi státy. Klasické zemědělství se pak omezí asi jen na některé obory. To ale efektivně může dorazit venkov. Na druhou stranu nechat pole ležet ladem bude asi celkem dobré po pár letech pro zadržení vody. Problém VRT může velmi snadno být že ta úzká místa jen posune a navíc se přijala koncepce LGV na které nákladka nesmí, takže ten dlouhatánský tunel do Berouna odvede maximálně rychlou vrstvu osobní dopravy. Takže se toho moc neuvolní. Z tohoto pohledu je ale logické že se má stavět severní a ne jižní varianta. Pan ministr je možná racionální člověk, bohužel mi přijde trochu jako technokrat. Pokud bude docházet k racionalizaci, pak je třeba jej hodně hlídat aby se neodstřelily tratě zbytečně. Například je třeba dát dost velký pozor na trať z Břeclavi přes Znojmo do Brodu, která má potenciál být náhradou tratě přes Tišnov pro nákladní dopravu s tím benefitem že ještě od ní odlehčí trati Brno-Břeclav. Stejně tak bude třeba aby se při racionalizaci důsledně odlišily tratě "na odpis" od tratí kde relativně malé investiční akce mohou vést k takovým změnám že se na nich může rozjet doprava ve velkém, ať už osobní, nebo nákladní. Jaký vliv by třeba měla elektrizace tratě do Lanškrouna? Přímý rychlík do Pardubic vs. přestup? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13439 Registrován: 8-2004
|
K.S.: "Stejně tak si neyslím že dojde k poklesu úředníků skrze digitalizaci, počet bude buď stagnovat, nebo růst, navíc digitalizace vede zjednodušením byrokracie (přehozením na ostatní), k jejímu růstu. Nemyslím si že by současná vláda byla s to udělat obrat o 180° a začít stát minimalizovat a tím minimalizovat i byrokratickou zátěž." ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3812 Registrován: 12-2007 |
K.S. Nechci na stránkách k-reportu diskutovat moc o politice, takové diskuse vedu jinde. Nicméně přece jenom musí reagovat na to bezpůdní zemědělství, možná hydroponii. To se možná rozvine pro některé druhy plodové nebo listové zeleniny a ovoce (jahody), ale asi ne u kořenové zeleniny, ovocných stromů nebo keřů. S tím v nejbližších 30 letech nepočítám. Pokud vezmeme celou trať z Prahy údolím Berounky do Berouna a do Plzně, tak je především zatížen nebo spíše přetížen úsek okolo Prahy, tak zhruba do Zadní Třebaně. Mezi Berounem a Rokycany je trať volnější. Neznám přesně železniční předpisy, ale proč by nemohly dlouhým tunelem jet nákladní vlaky s přepravními kontejnery? Jistě asi nebudou mít možnost tam jet cisternové vlaky s chemikáliemi nebo pohonnými hmotami, ale možná asi nebudou všechny nákladní vlaky z dlouhého tunelu vyloučeny. Myslím, že pan ministr Havlíček pravděpodobně nebude zkoumat každou železnici. A asi nebude důvod privatizovat anebo dokonce uzavřít trať Břeclav - Znojmo - Okříšky. Podobně i když je na trati mezi Dolní Lipkou a Hanušovicemi pouze víkendový provoz, tak tuto trať nikdo neuzavře pro eventuální možnost jejího využití jako objízdné trati pro úsek Zábřeh na Moravě - Ústí nad Orlicí. Čili na odpis anebo lépe spíše k privatizaci povedou budou směřovat pouze slepé lokální tratě jako do Hranic v Čechách, protože neočekávám, že Němci někdy budou chtít obnovit přeshraniční spojení do této stanice. |